PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY
3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o 2 C. Předpokládá se, že dodržením tohoto limitu budou nejhorší dopady klimatických změn odvráceny. Nárůst o 2 C je nyní téměř neodvratný vzhledem k současné a dřívější hladině emisí. Společně je EU 27 třetím největším globálním emisorem skleníkových plynů. K nárůstu skleníkových plynů Evropa také neúměrně přispívá již od průmyslové revoluce. Zatímco jsou v Evropě přímé emise zaznamenávány, EU 27 má větší vliv na životní prostředí, pokud se vezme v úvahu spotřeba zboží vypěstovaného a vyrobeného jinde. Boj proti změnám klimatu a omezení růstu globální teploty na 2 C vyžaduje rychlá opatření. Čím později budeme jednat, abychom snížili naše emise skleníkových plynů, tím vyšší je riziko a cena těchto opatření. Zavedením nízkouhlíkového hospodářství se Evropě nabízí dvě důležité příležitosti: přispěje k odvrácení klimatických změn a vybuduje obnovený model rozvoje, který bude méně závislý na znečištění a nejistých zdrojích energie.
VYHNOUT SE KATASTROFICK1 ZM4N4 5 CO MUS6ME UD4LAT? Aby omezil růst globální teploty na přibližně 2 C, odhadnul Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) ve své Čtvrté hodnotící zprávě, že koncentrace skleníkových plynů v ovzduší, musí být omezena na hodnotu mezi 445 a 535 milióntinami ekvivalentu CO 2. K dosažení této úrovně IPCC odhaduje, že globální emise, pocházející ze skleníkových plynů by měli vyvrcholit v roce 2015 a pak poklesnout, s redukcí mezi 50 a 85% globálních emisí skleníkových plynů do roku 2050 (na základě úrovně z roku 2000). V roce 2005 celosvětové koncentrace byly odhadnuty na již 375 milióntin ekvivalentu CO 2. Na základě předpovědí IPCC Komise navrhla, aby emise EU byly sníženy o 30% v roce 2020, čímž Evropu umísťuje na cestu směrem k dosažení mezi 50 a 80% snížení emisí do roku 2050 (Evropský Parlament vyzval EU k cíli osmdesátiprocentního snížení do roku 2050). Vzhledem k absenci mezinárodní dohody, cíl pro EU je v současné době snížení o 20% do roku 2020, se záměrem jeho navýšení na 30% v návaznosti na dohodu uzavřenou v prosinci v Kodani (viz bod č. 4). Evropa se nachází na křižovatce. Má šanci investovat do budoucnosti odbočením směrem k trvale udržitelné výrobě a spotřebě. Sirpa Pietikäinen, člen Evropského parlamentu CENA ZA NE:INNOST Globální rozsah rizika a všezahrnující charakter dopadů znamenají vysoké náklady spojené s nepotlačovanými klimatickými změnami. Sternova zpráva odhaduje, že pokud nebudeme jednat rychle za účelem omezení rozsahu změn, tak by to mohlo vést ke ztrátě ve výši alespoň 5% světového HDP každým rokem. Při zvážení širšího spektra rizik a dopadů se odhad zvýšil na 20% HDP. V kontrastu s tím studie zjistila, že náklady na opatření by mohla být omezena pouze na zhruba 1% světového HDP ročně. Je také třeba poznamenat, že investice, které se konají v příštích 10 až 20 letech, budou mít hluboký dopad na podnebí v druhé polovině tohoto století. Jiný výzkum konstatuje, že zatímco hlavní přínos opatření na ochranu životního prostředí, bude odvrácení změn klimatu v budoucnu, existují také významné vedlejší dopady, které se projeví mnohem rychleji. Tyto dopady jsou spojeny především se snížením využívání fosilních paliv. Například by klesly emise oxidu dusného, nízká úroveň ozónu a unikání částic do ovzduší, čímž by se snížil rozsah a závažnost respiračních onemocnění. Energetická bezpečnost a podpora zelených pracovních míst jsou dva další důležité vedlejší dopady. Je nemožné si představit smysluplné snížení emisí uhlíku, aniž by se značně snížila naše závislost na jejich klíčovém zdroji: spotřebě fosilních paliv. Potřebujeme výrobu energie, která je udržitelná, ale také potřebujeme, aby byla sinančně dostupná a bezpečná. Postupem času fosilní paliva ukazují, že dokážou čím dál tím méně splnit kterékoliv z těchto tří kritérií. Graham Watson, člen Evropského parlamentu
ENERGETICK< BEZPE:NOST Zabezpečení zásobování energií v Evropě je stále více znepokojivé, rostoucí ceny ropy, geopolitické nejistoty a nepředvídatelné chování několika dodavatelů nás nutí hledat jinde uspokojení naší energetické potřeby. Za účelem zvýšení energetické bezpečnosti je třeba snížit naše energetické potřeby prostřednictvím opatření na zvýšení účinnosti a diverzisikace dodávek energie. Diverzisikace dodávek znamená rozšíření technologií, ze kterých získáváme naši energii, rozšíření počtu dodavatelů energie a dodávání více energie z domácích zdrojů. Přestup na nízkouhlíkové technologie nabízí důležité příležitosti k dosažení těchto cílů. Plány předpokládají mnohem rozmanitější, slexibilní dodávky energie z chytrých rozvodných sítí anebo různých obnovitelných zdrojů energie a potenciální rozvoj přenosné sítě Evropy umožňující dynamičtější sdílení dodávek elektřiny. To by mělo zajistit budoucnost, která nabízí čistší energii, ale také mnohem inteligentnější přístup k jejímu řízení. V energetické uličce evropského supermarketu se jeví výzvy jako skličující... geopolitické napětí na Blízkém východě, vzrůst dluhu zemí třetího světa a hospodářská recese, která tlačí mnohé země na okraj sinanční propasti. Toto jsou problémy, které jsou propojeny: musíme změnit naše chování tak, abychom je vyřešili a zaručili budoucí rozvoj našeho kontinentu. Vittorio Prodi, člen Evropského parlamentu
PROPAGACE R?STU A ZAM4STN<N6 @ETRNACH K BIVOTN6MU PROSTCED6 Boj proti změnám klimatu bude vyžadovat tvrdá opatření v určitých sektorech. Je zde prostor pro úspory výkonnosti v mnoha průmyslových odvětvích, které by byly vítězstvím konkurenceschopnosti i životního prostředí. Kromě tohoto musíme naplánovat a přednostně sinančně podporovat naše vznikající nízkouhlíková odvětví. Existují již významná nízkouhlíková pracovní místa v Evropě. Studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zjistila, že nejméně 3,4 milionů evropských pracovních míst je v přímém vztahu k obnovitelným zdrojům energie, udržitelné dopravě a energeticky výhodným výrobkům a službám. To se dá srovnat s odhadovanými 2,8 miliony pracovních míst v průmyslu jako je například hornictví, elektřina, plyn, cement, železo a ocel. Toto hodnocení předpokládá, že nízkouhlíkové hospodářství bude pokračovat v expanzi také v budoucnu. Musíme jednat hned a investovat do produktů, které jsou vhodné pro budoucnost. Dle motta Winstona Churchilla bychom neměli nikdy promrhávat krizi měli bychom využít této příležitosti [sinanční krize] k zásadnímu přestrukturování současné politiky. Trh pro,zelené technologie již stojí více než 1000 miliard EUR. Karl Heinz Florenz, člen Evropského parlamentu Investice do nízkouhlíkových řešení může přímo nabídnout pracovní místa a ekonomické příležitostí v Evropě. Navíc Evropa jako obchodní blok má významnou úlohu při vytváření nízkouhlíkových investic v celém světě. Je zaznamenáno, že výrobkové standardy přijaté v Evropě se často stávají normou. Technické normy kontrolující spotřebu energie a efektivnost nebo obsah uhlíku nacházejícího se ve výrobcích uváděných na Evropský trh jsou potenciálně silné nástroje. Tyto by měly být použity k vytváření zelených investicí jak uvnitř, tak mimo Evropu.
www.ieep.eu/briefingsonclimate Design: Aloof Design