Vyplatí se pracovat? Analýza pastí nezaměstnanosti a neaktivity

Podobné dokumenty
Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů

Daně a odvody zaměstnanců :

České daně před volbami: Kdo a kolik platí?

Pružnost trhu práce a EU

státní rozpočet Libor Dušek Klára Kalíšková 18. října 2012

Vliv změny ve způsobu daňového uplatňování vyživovaného dítěte na vybrané typy domácností v České republice

PROČ JE NEZAMĚSTNANOST V ČESKU JEDNA Z NEJNIŽŠÍCH. Daniel Münich

Podpora rodin s dětmi daňově dávkovým systémem

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Daňové zatížení práce. Robert Jahoda

Daňová podpora rodin s dětmi a dopady rodičovství na důchody žen. Jiří Šatava

IVRIS PAPERS 10/01 ROVNÁ SAZBA DANĚ A FINANČNÍ POBÍDKA K PRÁCI 2010

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Interakce daňového a dávkového systému a její vliv na nabídkovou stranu trhu práce Bc.

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

Vliv daní a dávek na pracovní úsilí v ČR

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

DOPADY ZVÝŠENÍ DAŇOVÝCH SLEV NA DĚTI NA ROZPOČTY RODIN A STÁTU *

Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky. Kamil Galuščák, ČNB Smilovice,

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

Bulletin No 18. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

Bulletin No 33. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Bulletin No 32. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

Total area: km². Population: 10,2 mil. Currency: Czech crowns. The Capital: Prague

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

FISKÁLNÍ PLACEBO Hana Lipovská

Podle zadání PT 3 ze dne se mají zpracovat tabulky příjmových modelů, které řeší, co se stane, když v rodině přibude dítě.

Daňové a sociální změny Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

3.3 Data použitá v analýze

Bulletin No 21. Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální politika. Březen 2012

Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Main Economic and Social Indicators of the Czech Republic

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu

Destimulační účinky daňového a dávkového systému na nabídku práce v ČR

Nezaměstnanost v souvislostech. Kateřina Fischerová, DiS. Ing. Jakub Fischer

Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB

Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn. ZÁKON o stání sociální podpoře

Zhodnocení systému v roce Návrhy reformních opatření. Vliv daní a dávek na redistribuci (EU-SILC )

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR

JUSTICE, CRIME Rozhodnutí soudů v řízení o nezletilých dětech Decisions of courts in proceedings on minor children

JUSTICE, CRIME Rozhodnutí soudů v řízení o nezletilých dětech Decisions of courts in proceedings on minor children

Talent marketingových komunikací

MEDIA RESEARCH RATINGS

Práce jako finanční a existenční riziko? Centrum pro společenské otázky SPOT

Kdy se práce vyplatí?

READERS OF MAGAZÍN DNES + TV

JUSTICE, CRIME Rozhodnutí soudů v řízení o nezletilých dětech Decisions of courts in proceedings on minor children

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2014

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Kurzové kritérium a zapojení koruny do ERM II

MEDIA RESEARCH RATINGS

MEDIA RESEARCH RATINGS

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

MEDIA RESEARCH RATINGS

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

MEDIA RESEARCH RATINGS

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Návrhy změn daňových zákonů od

Sociální dávky v ČR Alena Zieglerová Institut pro sociální inkluzi

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Analýza vývoje hodnot ukazatelů průměrné osobní sazby daně a progresivity průměrné sazby u vybraných poplatníků v ČR v letech

VYBRANÉ ASPEKTY DAŇOVÉ REFORMY V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ DOMÁCNOSTÍ KATEŘINA MAKOVÁ

Dopad sociální reformy

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů

Průzkum makroekonomických prognóz

Základní pojmy a výpočty mezd

Vývoj redistribuce v České republice v období

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie

BTS and Development of Confidence Indicators

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě?

Interakce sociálního a daňového systému a pracovní pobídky. Robert Jahoda

Daňová teorie a politika. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění

Návrhy daňové reformy v USA v roce 2017

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada

Hemofilie v ČR Výsledky a úhrada léčby

Rizika předčasného přijetí společné měny. šík

Fiskální teorie a politika LS 2016

Transkript:

Strategie hospodářské politiky a udržitelnost veřejných financí Seminář Ministerstva financí, Smilovice, 3.5.2005 Vyplatí se pracovat? Analýza pastí nezaměstnanosti a neaktivity Kamil Galuščák, Česká národní banka Jan Pavel, Ministerstvo financí ČR Prezentace obsahuje předběžné výsledky projektu České národní banky č. D2/2005 Distribution of Marginal and Average Effective Tax Rates. Interpretace výsledků se nemusí shodovat s názory ČNB ani MF ČR. Citace jen se souhlasem autorů. Korespondenční adresa: Kamil Galuščák, e-mail: kamil.galuscak@cnb.cz, tel. 224414580.

Úvod I Výrazné zvýšení míry nezaměstnanosti ve druhé polovině 90. let, problém s odtoky z nezaměstnanosti Nezaměstnanost následuje cyklus, ale nevrací se na původní hodnoty (hystereze) Pasti nezaměstnanosti: evidence OECD (METR, AETR, NRR), indikátory motivace k práci (make-work-pay) Jaká je distribuce indikátorů, vyhodnocení účinnosti navrhovaných reforem. Unemployment and the business cycle 25 20 15 10 5 Unemployment rate (%) Outflow rate (%) Inflow rate (right axis, %) 0 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 1.4 1.3 1.2 1.1 1.0 0.9 0.8 0.7 0.6 0.5 0.4 Note: Seasonally adjusted registry data on the unemployment rate and on the rate of inflow into and outflow from unemployment. Shadowed areas denote periods of expansions as observed between the turning points in the cyclical component of the gross domestic product in constant prices. The cyclical component is derived using the Band-Pass filter.

Úvod II Průměrné efektivní daňové sazby (AETR) Mikrosimulace čistých příjmů domácnosti Rozdělení a determinanty čistých nahrazovacích poměrů (NRR) simulace přechodů: E -> U (s podporou) E -> U (bez podpory) U -> E (2/3 průměrné mzdy) Vysoké hodnoty AETR, NRR: nízká motivace pracovat Jak se změní AETR a rozdělení NRR po zavedení reforem

Metodologie I AETR: jaká část dodatečného příjmu při přechodu z nezaměstnanosti do zaměstnanosti je zdaněna se započtením dávek: AETR = 1 y y net gross = 1 y y netiw grossiw y y netow grossow, Příjmy ostatních členů domácnosti se nemění, AETR na nich nezávisí. Předpokládáme předchozí mzdu ve výši 2/3 AW.

Metodologie II NRR: podíl čistého příjmu domácnosti ve stavu bez práce a čistého příjmu domácnosti, když osoba pracuje (NRR závisí na příjmu ostatních osob v domácnosti): NRR = y y netow netiw Zaměstnaní: simulace přechodu do nezaměstnanosti (s podporou nebo bez podpory) Nezaměstnaní: simulace přechodu do zaměstnání (předpokládáme 2/3 průměrné mzdy) Simulujeme i čisté příjmy v pozorovaném stavu, tj. čitatel i jmenovatel

Mikrocenzus 2002 Metodologie III čisté domácnosti (definice OECD) zaměstnanci, nezaměstnaní, neaktivní; ve stejném stavu po celý rok 3401 jednotlivců (osoby v čele domácnosti nebo partneři) z 2078 domácností hrubé mzdy a dávky v nezaměstnanosti z dat Simulace 2002 a reforem (měsíční údaje) pojistné, daň z příjmu podpora v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, příspěvek na bydlení, sociální příplatek, dávky sociální péče

Metodologie IV Reforma I sleva na dani za dítě nižší dávky sociální péče (skrze úpravy životního minima) ostatní dávky jako v roce 2002 Reforma II rovná daň negativní daň nahrazuje podporu v nezaměstnanosti, přídavky a dávky sociální péče ostatní dávky jako v roce 2002

2002 Reform I Reform II Social security contributions (%) 12.5 dtto dtto Tax allowances (CZK per month) person 3170 dtto 4000 spouse* 1810 dtto 4000 dependent child 1960 -- 2000 tax credit per child -- 800 -- Income tax (CZK per month, %) 0-9100 15 dtto 15 9101-18200 20 dtto 15 18201-27600 25 dtto 15 27601 and more 32 dtto 15 Negative income tax (%) net household income<0 -- -- 60 Minimum living standard (CZK per month) Dependent children 1 adult 2 adults less than 6 years 1690 1500 1050 dtto 6-10 years 1890 1840 1290 dtto 10-15 years 2230 1840 1290 dtto 15-26 years 2450 2100 1480 dtto Adult individuals 2320 2320 2320+2060 dtto Household 1 member 1780 -- -- dtto 2 members 2320 -- -- dtto 3 or 4 members 2880 -- -- dtto 5 and more members 3230 -- -- dtto Unemployment benefit** 0.5*previous net earnings 0.5*previous net earnings -- Parental allowance child < 4 years 1.1*MLS(i) dtto dtto Children benefits I1<1.1*MLS(f) 0.32*MLS(ch) dtto -- 1.1*MLS(f)<I1<1.8*MLS(f) 0.28*MLS(ch) dtto -- 1.8*MLS(f)<I1<3*MLS(f) 0.14*MLS(ch) dtto -- Housing benefit I2<MLS(f) MLS(hh)-MLS(hh)/1.6 dtto dtto MLS(f)<I2<1.6*MLS(f) MLS(hh)-(MLS(hh)*I2)/(1.6*MLS(f)) dtto dtto Social supplement I2<MLS(f) MLS(ch)-MLS(ch)/1.6 dtto dtto MLS(f)<I2<1.6*MLS(f) MLS(ch)-(MLS(ch)*I2)/(1.6*MLS(f)) dtto dtto Social assistance I3<MLS(f) or I3R1<MLS(f)R1 MLS(f)-I3 MLS(f)R1-I3R1 -- Notes: dtto as in 2002; -- not applied MLS(f) minimum living standard of family, MLS(f) consists of the individual part for all persons and the household part MLS(i) minimum living standard of the adult individual MLS(ch) minimum living standard of a child or children MLS(hh) household part of the minimum living standard * in 2002, spouse inactive or earning less than the basic tax allowance per person ** maximum amount 2.5*MLS(i) I1=net earnings of both spouses+unemployment benefits +parental allowance I2=I1+children benefits I3=I2+housing benefit+social supplement Reform I MLS(f)R1 minimum living standard of family I1R1=0.7*(net earnings of both spouses)+unemployment benefits+parental allowance I2R1=I1R1+children benefits I3R1=I2R1+housing benefit+social supplement

Výsledky I - AETR Vysoké hodnoty při nízké mzdě Nástupní mzda 2/3 průměrné mzdy: AETR=60-70% u jednotlivců bez dětí nebo s dětmi AETR=80% u párů s dětmi nebo bez dětí (jestliže druhý nepracuje) Malé rozdíly mezi nezaměstnaným s podporou a bez podpory Nízká motivace k práci u osob s nízkými příjmy, domácností s dětmi, u osob s nepracujícím partnerem nebo partnerkou, tj. NRR lepší indikátor

Výsledky II - NRR I. Employed persons (E->U) Unemployment benefits No unemployment benefits 0.1.2.3.4 0.1.2.3.4 nrr_es0 nrr_el0 Motivace k práci velmi nízká u zhruba 30% zaměstnanců v případě nezaměstnanosti s podporou (NRR vyšší než 80%) V případě dlouhodobé nezaměstnanosti by měla polovina zaměstnanců NRR vyšší než 60% (rezervační mzda se snižuje, tj. významná bariéra)

Výsledky III - NRR II. Unemployed persons (U->E) Unemployment benefits No unemployment benefits 0.2.4.6 0.2.4.6.8 nrr_u0 nrr_u0 Zhruba 30% nezaměstnaných se má s podporou téměř stejně tak dobře jako s 2/3 průměrné mzdy Osm z deseti nezaměstnaných (bez podpory) má NRR vyšší než 60%

Výsledky IV 2. osoba I. Employed persons (E->U) Unemployment benefits No unemployment benefits 1 2 1 2 0.2.4.6 0.2.4.6 0.5 3 3 0.5 Graphs by domtyp nrr_es0 nrr_el0 Graphs by domtyp Note: 1 no spouse, 2 working spouse, 3 not working spouse Přítomnost 2. osoby znamená vyšší NRR Zhruba 40% zaměstnanců se zaměstnanou partnerkou (partnerem) by v krátkodobé nezaměstnanosti neměli motivaci hledat práci

Výsledky V 2. osoba II. Unemployed persons (U->E) 1 2 0.2.4.6.8 0.2.4.6.8 3 nrr_u0 Graphs by domtyp Note: 1 no spouse, 2 working spouse, 3 not working spouse U 40% nezaměstnaných s neaktivní 2. osobou je NRR vyšší než 80% Nezaměstnanost postihuje celé domácnosti

Výsledky VI shrnutí Faktory nízké motivace k práci: nízká mzda domácnosti s partnerem (partnerkou) domácnosti s dětmi nezaměstnanost s podporou (ve srovnání s nezaměstnaností bez podpory)

Výsledky VII reformy, AETR Unemployment benefits No unemployment benefits % 140 120 100 80 60 40 20 0 Single person Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW % 140 120 100 80 60 40 20 0 Single person Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW One earner couple One earner couple 140 120 100 % 80 60 40 20 0 Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW % 140 120 100 80 60 40 20 0 Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW Domácnosti bez dětí: Reforma I nesnižuje AETR u nezaměstnaných jednotlivců a nezaměstnaných s neaktivním partnerem

Výsledky VIII reformy, AETR Unemployment benefits No unemployment benefits % 140 120 100 80 60 40 20 0 Lone parent Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW % 140 120 100 80 60 40 20 0 Lone parent Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW 140 120 100 % 80 60 40 20 0 One earner parents Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW % 140 120 100 80 60 40 20 0 One earner parents Baseline Reform I Reform II 1 21 41 61 81 101 121 141 161 181 201 % AW Domácnosti s dětmi: Obě reformy snižují AETR, tj. zvyšují motivaci pracovat

Výsledky IX reformy, NRR Reform I 0.1.2.3.4 E->U(UB) 0.1.2.3.4 E->U(no UB) nrr_es0 nrr_el0 0.1.2.3.4 U(UB)->E 0.2.4.6 U(no UB)->E nrr_u0 nrr_u0 Reforma I nesnižuje výskyt velmi vysokých NRR u krátkodobě nezaměstnaných Motivace k práci mírně vyšší u nezaměstnaných bez nároku na podporu

Výsledky X reformy, NRR Reform II 0.1.2.3.4 E->U 0.2.4.6.8 U->E nrr_es0 nrr_u0 Reforma II snižuje výskyt vysokých NRR u všech nezaměstnaných U obou reforem zhruba 70% (dlouhodobě) nezaměstnaných dosahuje NRR mezi 60 a 80%. Reforma II přináší NRR nižší než 20% (nebylo v roce 2002)

Výsledky XI reformy, 2. osoba Obě reformy snižují výskyt pasti nezaměstnanosti u osob s neaktivním partnerem Reforma II narozdíl od Reformy I zvyšuje motivaci pracovat u zaměstnaných jednotlivců a zaměstnanců s pracujícím partnerem

Závěry I Vliv daní a dávek na nabídku práce, zjednodušující předpoklady (např. že nároky vznikají bezprostředně) téměř 1/3 zaměstnanců může uvíznout v pasti krátkodobé nezaměstnanosti téměř 1/3 nezaměstnaných se má s podporou téměř stejně tak dobře jako s 2/3 průměrné mzdy 8 z 10 dlouhodobě nezaměstnaných mají nízkou motivaci hledat zaměstnání zaměstnaní s pracujícím partnerem mají zvýšené riziko krátkodobé nezaměstnanosti nízká motivace u nezaměstnaných s neaktivním partnerem (nezaměstnanost postihuje celé domácnosti)

Závěry II faktory nízké motivace: nízká mzda, partner, děti, podpora v nezaměstnanosti obě reformy zvyšují motivaci pracovat, avšak Reforma I nikoli u krátkodobě nezaměstnaných s podporou a bez dětí Reforma I nesnižuje riziko krátkodobé nezaměstnanosti u zaměstnaných s pracujícím partnerem

Závěry III Cílem bylo demonstrovat využití mikrosimulačního modelování v analýze pastí nezaměstnanosti a neaktivity Nástroj hodnocení účinnosti reforem daní a dávek na nabídku práce Navrhované reformy musí poskytnout všechny potřebné parametry, aby se daly vyhodnotit dopady na motivaci pracovat