Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. - p 1



Podobné dokumenty
Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii

prokaryotní Znaky prokaryoty

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

Stanovení citlivosti k antibiotikům. Stanovení koncentrace antibiotik.

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII

Stanovení citlivosti bakterií k ATB, stanovení koncentrace ATB

Antibiotika a chemoterapeutika. Karel Holada

DIAGNOSTIKA INFEKČNÍCH CHOROB KULTIVACE V LABORATORNÍCH PODMÍNKÁCH

ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI. M.Hanslianová Antibiotické středisko OKM FN Brno

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Streptokoky - průkaz fenotypu rezistence k antibiotikům ze skupiny makrolidů, linkosamidů a streptograminub

Úvod do mikrobiologie

Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Název materiálu: Antimikrobní látky MUDr. Zdeňka Kasková. Datum (období) vytvoření: Autor materiálu: Zařazení materiálu:

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKCE HELICOBACTER PYLORI

Lékařská mikrobiologie II

Mikroskopické vyšetření. Nativní preparát Fixovaný barvený preparát Gram Ziehl-Neelsen Burriho metoda

Digitální učební materiál

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

CZ.1.07/1.5.00/

Automatizace v klinické mikrobiologii

Bakteriologická analýza potravin

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ CITLIVOSTI NA ANTIBIOTIKA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice a LF UP v Olomouci

Viviana Fuchsová, Kamila Zdeňková, Martina Boháčová, Kateřina Demnerová

Bakteriologická analýza potravin

J06 Úvod do serologie, precipitace a aglutinace

Nové technologie v mikrobiologické laboratoři, aneb jak ovlivnit čas k získání klinicky relevantního výsledku

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko?

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Téměř polovina Evropanů se mylně domnívá, že antibiotika působí proti nachlazení a chřipce

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

kontaminovaných operačních výkonů, ale i u čistých operací, při kterých dochází k aplikaci

Respirační infekce a jejich původci. MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D.

Fakultní nemocnice Brno Laboratoře Oddělení klinické mikrobiologie Jihlavská 20, Brno

RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

Metody testování humorální imunity

Prevalence karbapenem-rezistentních enterobakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy

Atypické pneumonie - moderní diagnostika. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

LABORATOŘ MIKROBIOLOGIE II ROD STREPTOCOCCUS ROD ENTEROCOCCUS

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA OFF-LABEL Z POHLEDU MIKROBIOLOGA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Sérologická diagnostika chřipky možnosti a diagnostická úskalí

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA

Aplikace molekulárně biologických postupů v časné detekci sepse

PERTUSE diagnostika a klinické projevy. Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha

DISTRIBUCE GENŮ REZISTENCE NA ČOV

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Cíle: Obecné zásady při odběru vzorků pro bakteriologické vyšetření

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

CZ.1.07/1.5.00/

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Izolace nukleových kyselin

ANTIBIOTIKA. Mgr. Marie Vilánková. Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Využití antibakteriálních testů v textilním průmyslu Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Nativní a rekombinantní Ag

Enterotoxiny Staphylococcus aureus. Jana Kotschwarová Andrea Koťová

Akreditované zkoušky prováděné v Laboratořích CEM

kvasinky x plísně (mikromycety)

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

ZLLM0421c Lékařská orální mikrobiologie I, praktická cvičení. Protokol k tématu J05

Podíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

D E T E K C E G E N Ů R E Z I S T E N C E N A A N T I B I O T I K A V K A L E C H Z Č O V

Základní pojmy. Antigen specifická povrchová struktura schopná vyvolat imunitní reakci

Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře. Jana Juránková OKM FN Brno

Nové technologie v mikrobiologické diagnostice a jejich přínos pro pacienty v intenzivní péči

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Eva Vlková č. dveří: 29

CEFTAROLIN. Blanka Horová Oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Bulovce, Praha

Bakteriologická analýza potravin

kvasinky x plísně (mikromycety)

SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST

Eva Krejčí. Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Zkušenosti s laboratorní diagnostikou infekcí virem Zika. Hana Zelená NRL pro arboviry Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Transkript:

TEST:mikro1cz Varianta:originál Tisknuto:03/11/2014 Položková analýza odpovědí testu. Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. Desetinné číslo - diskriminační síla odpovědi d = p 2 - p 1 (rozdíl mezi průměrnou úspěšností p 2 27% v testu celkově nejlepších studentů a průměrnou úspěšností p 1 27% v testu celkově nejslabších studentů, 0<p<1). Diskriminační síla při velmi vysoké nebo velmi nízké celkové shodě je vždy malá. Hodnoty kolem nuly nebo záporné hodnoty (při 20-80% celkové shodě) značí, že odpověď nerozlišuje dobré a horší studenty, případně je chyba v zadání či studenti při výuce získali opačnou představu. Číslo - váha odpovědi - t.j. body za odpověď. Vykřičník - za chybnou odpověď penalizace ve výši bodů za odpověď. Hvězdička - za chybnou odpověď ztráta celé otázky (10b.). Znaménko - správný smysl odpovědi 1. Označte správně uvedené časové údobí objevitelské činnosti osoby s rozmezím 20 let 1) 50% 0.38 3 - Robert Koch 1830 2) 80% 0.10 3 - Louis Pasteur 1920 3) 71% -0.09 2 - Jacques Monod 1890 4) 66% -0.01 2 + Christian Gram 1880 2. Prokaryota na rozdíl od eukaryot 1) 97% 0.05 3 + nemají endoplazmatické retikulum 2) 95% 0.13 2!+ jsou obecně menší 3) 88% 0.00 3 + mají ribozómy s podjednotkami 30S, 50S 4) 98% 0.00 2 + jsou haploidní 3. U kterých antibiotik obecně snadno nastává rezistence? 1) 41% 0.56 4 + fluorochinolony 2) 26% 0.03 4 + makrolidy 3) 74% -0.14 1 - tetracykliny 4) 34% 0.14 1 - peniciliny 4. Tetracyklinová antibiotika inhibují funkci 1) 96% 0.08 10 * - topoizomerázy II 2) 91% 0.18 0 * - gyrázy 3) 99% 0.05 0 * - cytoplazmatické membrány 4) 90% 0.26 0 * + 30S podjednotky ribozómu

5. K prereplikačním opravným mechanizmům patří 1) 72% 0.36 3 + oprava vystřižením 2) 72% 0.30 3 - rekombinační oprava 3) 84% 0.18 2!- SOS reparace 4) 76% 0.38 2 + fotoreaktivace 6. K cefalosporinům jsou obecně rezistentní 1) 55% 0.43 3 + L-formy bakterií 2) 44% 0.01 2 - sporulující bakterie 3) 72% 0.15 2 - opouzdřené bakterie 4) 89% 0.10 3 - anaerobní bakterie 7. peniciliny a cefalosporiny v bakteriální buňce působí inhibici syntézy 1) 95% 0.10 10 * + peptidoglykanu 2) 93% 0.18 0 * - fosfolipidů 3) 99% 0.03 0 * - flagelinu 4) 99% 0.00 0 * - lipidu A 8. Lipid A 1) 93% 0.15 3 + je ve vnější membráně gramnegativů 2) 99% 0.03 2 - je kotevním místem bičíků 3) 87% 0.20 3 + při uvolnění do krevního oběhu může vyvolat horečku 4) 92% 0.15 2!+ je znám pouze u prokaryot 9. H antigen 1) 76% 0.02 2!+ je protein 2) 58% 0.35 3 + je bičíkový antigen některých bakterií 3) 43% 0.09 3 + umožňuje (spolu s dalšími antigeny) provádění aglutinačních testů k diferenciaci salmonel 4) 90% 0.18 2!- tvoří sex-pilus 10. K mechanizmům rezistence bakterií k antibiotikům řadíme 1) 93% 0.13 2!+ aktivní transport antibiotika z bakteriální buňky 2) 95% 0.08 3 + zábrana vstupu antibiotika do buňky 3) 42% 0.17 3 - neutralizace antibiotika falešným substrátem 4) 49% 0.27 2 + metylace bakteriálních ribozomů 11. Co pohání bakteriální bičíky? 1) 67% 0.15 3 + rotor jejich bazální části 2) 98% 0.08 2 - kinetoplast 3) 81% 0.36 3 + protonový gradient 4) 96% 0.15 2 - aktin za spotřeby ATP

12. Na vzniku vyrovnané (vyvážené) patogenity mikroba se podílí 1) 86% 0.18 3 + mechanizmy virulence mikroorganismu 2) 72% 0.10 2 + čas 3) 89% 0.00 3 + úroveň vnímavosti hostitele 4) 30% 0.09 2!- specifická antiinfekční imunita hostitele 13. Bakteriální superantigeny 1) 55% 0.14 2 + jsou např. stafylokokové eneterotoxiny 2) 91% 0.10 3 + vyvolávají imunitní odpověď bez účasti antigen-prezentujících buněk 3) 9% 0.00 3 + mohou vyvolat deleci klonu lymfocytů 4) 58% 0.12 2 + aktivují lymfocyty v širším spektru klonů, než běžné antigeny 14. Zrušeno nejasná formulace otázky 15. Kde může být uložena genetická informace podmiňující rezistenci k antibiotiku? 1) 90% 0.23 2!+ chromozóm 2) 97% 0.05 3!- cytochrom 3) 99% 0.03 2!+ plazmid 4) 57% 0.07 3 - inserční sekvence 16. Nejčastěji používanou metodou v parazitologické laboratorní diagnostice je 1) 64% 0.54 10 * + mikroskopie 2) 66% 0.49 0 * - kultivace 3) 89% 0.15 0 * - serologie 4) 99% 0.03 0 * - PCR 17. Předat genetickou informaci bakterie mohou 1) 94% 0.13 3 + transdukcí 2) 92% 0.13 2 + lýzou a transformací 3) 99% 0.05 3 + konjugací 4) 93% 0.13 2 + plasmidem 18. Při serologickém vyšetření nemocného byla jednorázově zjištěna přítomnost významného množství protilátek proti určitému viru. Kauzální souvislost viru s probíhajícím onemocněním můžeme potvrdit 1) 19% 0.08 3 + byla-li prokázaná protilátka ze třídy IgM 2) 32% -0.02 3 + identickým časově posunutým serologickým vyšetřením 3) 79% 0.02 2 - elektroforetickým vyšetřením séra 4) 85% 0.02 2 + průkazem virové nukleové kyseliny (PCR) ve vzorku odebraném pacientovi 19. Při bakteriologickém vyšetření může být druhové zařazení původce provedeno na základě 1) 45% 0.32 3 + pravděpodobnostního výpočtu 2) 80% 0.28 3 + souboru zjištěných fyziologických vlastností kmene

3) 42% -0.27 2 - fagotypizace 4) 71% 0.15 2 + aglutinace se specifickou protilátkou 20. Teplota při horkovzdušné sterilizaci je 1) 93% 0.10 10 * + 160-180 C 2) 100% 0.00 0 * - 100 C 3) 100% 0.00 0 * - 73 C 4) 90% 0.05 0 * - 200 C 21. Označte sloučeniny s baktericidním účinkem 1) 82% 0.18 3 + HgCl 2 2) 64% 0.09 2 + KMnO 4 3) 97% 0.08 3 + formaldehyd 4) 80% -0.03 2 - FeS 22. Sulfonamidy jsou účinné antibakteriální léky. Označte mechanizmus působení 1) 99% 0.05 10 * - porušení funkce cytoplazmatické membrány 2) 97% 0.10 0 * - inhibice tvorby stěny 3) 95% 0.21 0 * + zásah do metabolizmu kyseliny listové 4) 98% 0.08 0 * - inhibice proteosyntézy 23. Může se lékařsky významná genetická informace přenášet mezi naprosto nepříbuznými mikroby? 1) 99% 0.00 10 * - Ano, pouze mezi G- bakteriemi 2) 98% 0.05 0 * + Ano, horizontálním přenosem informace 3) 100% 0.00 0 * - Ano, pouze za anaerobních podmínek 4) 99% 0.03 0 * - Nemůže 24. Které z uvedených antibiotik zasahuje bakteriální ribozómy? 1) 99% -0.03 10 * - penicilin 2) 86% 0.26 0 * - kotrimoxyzol 3) 86% 0.38 0 * + makrolidy 4) 81% 0.38 0 * - vankomycin 25. Kortex bakteriální spóry 1) 57% 0.38 2 - obsahuje kyselinu dipikolinovou 2) 61% 0.22 3 + naléhá na vnější membránu 3) 62% 0.46 3 + je složen ze speciálního peptidoglykanu 4) 95% 0.13 2 + je nositelem mechanické odolnosti spóry 26. K inhibitorům beta-laktamázy patří 1) 89% 0.23 3 + tazobaktam 2) 82% 0.23 2!- monobaktam 3) 94% 0.08 3 + sulbaktam 4) 99% 0.05 2!- gyráza

27. Vyšetření citlivosti diskovou difuzní metodou provádíme na : 1) 98% 0.02 3 - Mc Conkey agaru 2) 91% 0.23 2 - DC agaru 3) 90% 0.26 3 + Mueller-Hinton agaru 4) 98% 0.08 2 - CIN agaru 28. Při biologickém efektu endotoxinu se uplatňuje (uplatňují) 1) 57% 0.10 2 - imunoglobuliny 2) 48% 0.35 2 - lýza hostitelských buněk 3) 80% -0.03 2 - apoptóza 4) 80% 0.36 4 + cytokiny 29. MacConkey agar 1) 55% 0.48 2!+ je diagnostická půda pro enterobakterie 2) 84% 0.18 2!- je diagnostická půda pro stafylokoky 3) 70% 0.36 3 + stanovuje zda bakterie zkvašují nebo nezkvašují laktózu 4) 85% 0.23 3 - je určen pro nutričně náročné bakterie 30. Barvení dle Grama 1) 91% 0.15 2!+ G+ bakterie se barví modře 2) 87% 0.18 2!+ G- bakterie se barví červeně 3) 91% -0.03 3 - mykobaktérie se barví purpurově 4) 70% -0.06 3 - gramlabilní baktérie se neobarví 31. Viry můžeme kultivovat 1) 90% -0.11 3 + na tkáňové kultuře 2) 83% 0.15 3 + v kuřecím embryu 3) 86% 0.20 2 - v buněčném lyzátu s přídavkem antibiotik 4) 98% 0.05 2!- v hypertonickém bezbuněčném médiu 32. O antigen 1) 64% 0.64 2!- je protein 2) 75% 0.33 3 + je tělový antigen některých bakterií 3) 51% 0.22 3 + umožňuje (spolu s dalšími antigeny) provádění aglutinačních testů na diferenciaci salmonel 4) 92% 0.23 2!- u gramnegativů je součásti porinu 33. Vznik kolonií aerobních bakterií na tuhých kultivačních půdách je okem patrný v průměru za 1) 99% 0.00 10 * - 8-15 minut 2) 100% 0.00 0 * - 1-2 týdny 3) 92% 0.05 0 * + 18-24 hodin 4) 94% 0.02 0 * - 4-6 hodin 34. K bakteriálním superantigenům řadíme 1) 79% 0.36 4 + streptokokový pyrogenní toxin 2) 84% 0.38 2 - botulotoxin

3) 60% 0.07 2 - pouzderný antigen meningokoků 4) 82% 0.44 2 - tetanospasmin 35. Označíme-li kmen bakterie za rezistentní k určitému antibiotiku, znamená to, že 1) 41% -0.02 3 + se množí při hraniční koncentraci antibiotika 2) 91% 0.08 3 - se množí při koncentraci antibiotika 0,25 µg/ml 3) 89% -0.08 2!+ průměr inhibiční zóny kolem disku při diskové metodě nedosahuje ani minima podle příslušného interpretačního standardu 4) 59% 0.35 2!+ jeho MIC přesahuje breakpoint (hraniční koncentraci) 36. Spóry klostridií 1) 97% 0.13 10 * + obsahují jen velmi málo vody 2) 97% 0.03 0 * - některé jsou pohyblivé bičíky 3) 95% 0.10 0 * - vznikají pučením 4) 7% -0.05 0 * - snášejí vyschnutí 37. Tuberkulinový test 1) 76% 0.33 3 + je pozitivní u osob, které zánětlivě reagovaly na mykobakteria 2) 57% -0.11 3 + je test na buněčnou imunitu 3) 90% 0.15 2!- se provádí nejčastěji metodou ELISA 4) 80% 0.20 2!- je u zdravých osob vždy pozitivní 38. Bakteriální pouzdro 1) 86% 0.23 3 + je většinou polysacharidové 2) 91% 0.13 3 + bývá faktorem virulence kmene 3) 92% 0.15 2 - je až na výjimky cytotoxické 4) 94% 0.05 2!- vzniká atrakcí různých látek z prostředí na povrch bakterie v důsledku odlišného náboje 39. Jak můžeme provádět poddruhové třídění kmenů bakterií (jejich tzv. typizaci)? 1) 35% 0.45 3 + kolicinotypií 2) 64% 0.49 3 + fagotypizací 3) 84% 0.20 3 + serotypizací 4) 87% 0.23 1 - hmotnostní spektrografií 40. Lysogenie je 1) 95% 0.05 10 * - lýza hostitelské bakterie fágem 2) 99% 0.03 0 * - dlouhý lytický cyklus 3) 91% 0.05 0 * - období replikačního cyklu, kdy nelze fágy prokázat 4) 97% 0.05 0 * + stav, kdy fág je včleněn do genomu hostitelské buňky