KOMETA2 Metodka pro stanovení pedagogckého výkonu kateder, materálové náročnost studa a pro rozdělování fnančních prostředků za výuku na katedry Verze 1.4(24. 2. 2012) Metodka KOMETA2 slouží pro stanovení kvanttatvního pedagogckého výkonu kateder, materálové náročnost studa a pro rozdělování fakultních fnančních prostředků za výuku na jednotlvé katedry. Vstupní členění fnančních prostředků na mzdové, nenvestční a nvestční metodka zachovává způsob stanovení výchozího objemu na fakultě v každé z těchto kategorí není předmětem této metodky. Výkony, náročnost a fnanční prostředky jsou přtom vždy počítány za příslušný kalendářní rok. Obsah 1 Stanovení základních parametrů... 1 1.1 Stanovení počtu hodn přednášek a počtu hodn cvčení za semestr... 1 1.2 Stanovení počtu paralelek a počtu studjních skupn... 2 2 Výpočet pedagogckých výkonů kateder... 3 2.1 Určení započtatelných hodn katedry za pedagogcký výkon... 3 2.2 Výpočet pedagogckého výkonu za přednášky... 3 2.3 Výpočet pedagogckého výkonu za cvčení... 4 2.4 Výpočet pedagogckého výkonu za zkoušení a klasfkovaný zápočet... 5 2.5 Výpočet pedagogckého výkonu za projekty a závěrečné práce... 5 3 Výpočet materálové náročnost výuky kateder... 6 4 Rozdělování fnančních prostředků na katedry... 7 4.1 Rozdělování mzdových prostředků za pedagogcký výkon... 7 4.2 Rozdělování nenvestčních prostředků pro zajštění pedagogcké čnnost... 7 4.3 Rozdělování nvestčních prostředků pro zajštění pedagogcké čnnost... 7 5 Příloha A: Implementační poznámky... 8 1 Stanovení základních parametrů 1.1 Stanovení počtu hodn přednášek a počtu hodn cvčení za semestr Počet hodn přednášek za semestr a počet hodn cvčení za semestr se určí z údajů v akredtac výuky podle Tab. 1Vstupem jsou údaje o dotac předmětu,, které jsou v akredtac uváděny ve tvaru Xp+Yc (případně Ys nebo Yl), například pro dotac 4p+2c je 4, 2. V blokové výuce je dotace předmětu ve tvaru Xj+Yj, například pro 4j+8j je 4, 8. U doktorského programu je v této metodce dotace předmětů sjednocena na 2p+2c. Tab. 1: Stanovení počtu hodn přednášek za semestr a počtu hodn cvčení za semestr Poznámka prezenční studum, : počet hodn týdně kombnované studum, :počet hodn za semestr bloková výuka, :počet hodn za semestr doktorské studum 2 2 2... je počet týdnů semestru, standardně 14 (globální konstanta)
Tab. 1 zachycuje počty hodn za celý semestr. Tyto počty se využívají v dalších výpočtech v této kaptole. Př jejch stanovení se zásadně vychází z akredtovaných, dále neměnných údajů předmětů. 1.2 Stanovení počtu paralelek a počtu studjních skupn Počet paralelek přednášek a počet studjních skupn cvčení se stanoví z počtu studentů zapsaných na předmět a stanovených koefcentů ( standardní počet studentů v paralelce č studjní skupně) a (mnmální počet studentů v paralelce č studjní skupně započítávaných jž jako celá paralelka č studjní skupna) podle vztahů: kde parametry mn a max se určí dle Tab. 2. stud max celočíselné dělení, stud mod max zbytek po dělení, (1) pro 0 mn je mn, jnak je 1, (2) pro 0 stud mn je par stud mn, jnak je par 1, (3) Tab. 2:Stanovení koefcentů mn a max Program Jazyk mn max BSP a MSP Česky 10 20 BSP a MSP Anglcky 5 20 DSP Nerozhoduje 4 10 Je-l v rozvrhu počet paralelek větší než 1, musí to být schváleno proděkanem s ohledem na rozvrhové možnost a optmální využtí poslucháren. Vypočtený počet skupn se porovnává s rozvrhem, v případě menšího počtu rozvrhovaných studjních skupn se použje menší číslo. Souběžně rozvrhovaná výuka více předmětů (přednášky cvčení) se započítává pouze jednou. Pro výpočet ss se student sečtou. Za předmět vyučovaný v anglčtně se považuje předmět akredtovaný v anglckém jazyce (typcky s kódem AE ). Průběh jako funkce počtu studentů je zobrazen v Obr. 1. Kometa 2 2/10
6 Pss 5 4 3 2 1 ZHcvp 30 25 20 15 10 5 0 0 20 40 60 80 100 120 Pstud 0 0 20 40 60 80 100 120 Pstud Obr. 1:Průběhy počtu studjních skupn cvčení a hodn za technckou podporu cvčení jako funkce počtu studentů zapsaných na předmět (u se předpokládá,,u se předpokládá ) 2 Výpočet pedagogckých výkonů kateder 2.1 Určení započtatelných hodn katedry za pedagogcký výkon Pedagogcký výkon katedry je vypočítán jako součet pedagogckého výkonu v prezenčním studu, v kombnovaném studu a v blokové výuce ve všech studjních programech (bakalářský, magsterský a doktorský) v českém a anglckém jazyce. Započtatelné hodny katedry jsou dány součtem:, (4) jsou započtatelné hodny za přednášky (kap.2.2), jsou započtatelné hodny za cvčení (kap. 2.3), jsou započtatelné hodny za zkoušení (kap. 2.4), jsou započtatelné hodny za projekty a závěrečné práce (kap. 2.5). 2.2 Výpočet pedagogckého výkonu za přednášky Výpočet pedagogckého výkonu za přednášky v předmětu je prováděn dle vztahu:, (5) ř ě... je počet paralelek (pravdla pro stanovení jsou uvedena v kap. 1.2),... je počet hodn přednášek za semestr (kap. 1.1),... je koefcent přednášek, 4 (globální konstanta),... je koefcent jazyka (Tab. 3) (globálníkonstanta). Tab. 3: Koefcent jazyka Předmět vyučovaný v češtně 1 Předmět vyučovaný v anglčtně 1.2 Koefcent vyjadřuje čas strávený pedagogem nejen na přednášce a př jejch přípravě, ale též čas potřebný pro průběžnou aktualzac/modernzac obsahu přednášek a pro řízení a kontrolu týmu cvčících včetně přípravy testů v semestru. Za předmět vyučovaný v anglčtně se považuje předmět akredtovaný v anglckém jazyce (typcky s kódem AE ). Kometa 2 3/10
2.3 Výpočet pedagogckého výkonu za cvčení Pedagogcký výkon za cvčení v předmětu je součtem:, (6) ř ě... jsou započtatelné hodny za přítomnost učtele,... jsou započtatelné hodny za technckou podporu. a) Přímý pedagogcký výkon učtele v předmětu Kde pro prezenční studum platí vzorec, (7) mn 1.6, a kde pro kombnovanou a blokovou formu studa platí vzorec ý, mn 1.6,, (9)... je počet studjních skupn (kap. 1.2),... je počet hodn cvčení za semestr (kap. 1.1),... je koefcent cvčení, 2, (globální konstanta),... je průměrný koefcent pedagogcké náročnost předmětu. Koefcent vyjadřuje průměrný počet učtelů přítomných na cvčení v jednom týdnu semestru, tedy artmetcký průměr koefcentů pro jednotlvá cvčení, shora omezený hodnotou 1.6. Zde je koefcent pedagogcké náročnost cvčení v daném týdnu. Pro jednotlvé typy cvčení jsou hodnoty následující: Pro cvčení semnární a jazyková (písmenné označení v akredtac je s) je 1. Pro cvčení počítačová (písmenné označení v akredtac je c) je 1. Pro cvčení laboratorní (písmenné označení v akredtac jel) se řídí potřebou dvou nebo čtyř učtelů je 2 nebo 4, a to pouze v týdnech specálních laboratorních cvčení, kde to vyžadují bezpečnostní předpsy. Koefcent vyjadřuje čas strávený pedagogem na cvčení, př hodnocení testů, kontrole domácích úkolů, udělování zápočtů, případně na konzultacích. Př stanovení koefcentu je nutné zohlednt jak bezpečnostní předpsy, tak efektvtu výuky, tj. její mnmální personální náročnost. Za ncální určení a případné změny zodpovídá Rada programu. (8) b) Techncká podpora laboratorních nebo počítačových cvčení v předmětu Výkon se počítá podle vzorce 1.6 1 0.15 1, (10)... je počet týdnů laboratorních cvčení v katederní laboratoř, resp. počítačových cvčení v katederní počítačové učebně,... je počet studjních skupn (kap. 1.2). Pedagogcký výkon za technckou podporu cvčení je započten té katedře, která chod této laboratoře, resp. počítačové učebny, zajšťuje. Vzorec zachycuje množství času pro přípravu expermentů v laboratořích a počítačových učebnách. Předpokládá se, že po prvním přpravení cvčení v daném týdnu bude mít opakovaný průběh cvčení u dalších studjních skupn v tomto týdnu výrazně nžší nároky (vyjádřené hodnotou 0.15). Koefcenty převzaty z předchozí metodky, je možno je považovat za ověřené v prax. Průběh jako funkce počtu studentů je zobrazen v Obr. 1. Kometa 2 4/10
2.4 Výpočet pedagogckého výkonu za zkoušenía klasfkovaný zápočet Výkon se počítá podle vzorce, (11) ř ě... je počet studentů zapsaných na předmět,... je koefcent zkoušení. Koefcent zkoušení je určen podle Tab. 4. Tab. 4: Určení koefcentu zkoušení Zkouška ve všech ročnících a formách studa Klasfkovaný zápočet ve všech ročnících a formách studa 0.8 ZH/st 0.2 ZH/st 2.5 Výpočet pedagogckého výkonu za projekty a závěrečné práce Defnce pojmů: Katedra vedoucího: Vypsuje téma, zajšťuje nterního nebo externího vedoucího. Katedra obhajoby: Hraje centrální rol, odpovídá za studjní program (obor), který student studuje, schvaluje zadání práce, určuje nezávslého oponenta, organzuje SZZ, plní nebo deleguje rol katedry vedoucího. Katedra oponenta: Každá práce má přřazenou katedru oponenta. Je-l oponent externí, je shodná s katedrou obhajoby. Započtatelné hodny za jednoho studenta za projektovou výuku, bakalářské a dplomové práce jsou součtem ZH za jednotlvé aktvty podle následujícího předpsu, vycházejícího z Tab. 5. Tab. 5: za jednoho studenta pro projektovou výuku Počty za 1 studenta BSP MSP ndvduální projekt 12 14 týmový projekt 6 7 BP DP Vedení + posudek vedoucího 20 25 Posudek oponenta 3 4 SZZ + obhajoba 6 8 a) Pedagogcký výkon za předměty projektového charakteru U předmětů projektového charakteru dle zvláštního výčtu (pouze povnné projektové předměty dle akredtace),jepočet ZH za jednoho studenta určen z hodnoty dle Tab. 5vzorcem. (12) ř ě b) Vedení a posudek vedoucího bakalářské (dplomové) práce Počet započtatelných hodn za jednoho studenta je určen dle Tab. 5. Započtatelné hodny přísluší katedře vedoucího BP (DP). Pro BP (DP) zapsanou v anglcké verz (předmět typu AE ), je třeba příslušný počet ZH násobt Kometa 2 5/10
. (13) c) SZZ a obhajoba bakalářské (dplomové) práce Počet započtatelných hodn za jednoho studenta je určen dle Tab. 5. Započtatelné hodny přísluší katedře obhajoby BP (DP).Pro BP (DP) zapsanou v anglcké verz (předmět typu AE ), je třeba příslušný počet ZH násobt.. (14) U každého studenta se SZZ a obhajoba platí pouze jednou, a to po prvním zapsání BP (DP). Případné opakování SZZ nebo obhajoby ZP jž fnancováno není. Metodka neřeší účast členů jných kateder v komsích SZZ. d) Posudek oponenta bakalářské (dplomové) práce Počet započtatelných hodn za jednoho studenta je určen dle Tab. 5. Započtatelné hodny přísluší katedře oponenta BP (DP). Je-l oponent externí, přísluší započtatelné hodny katedře obhajoby, která oponenta rovněž platí.. (15) Počet hodn u projektových předmětů představuje čas pedagoga strávený přípravou jednoho projektu, konzultacem s řeštelem projektu (studentem) během semestru a hodnocením výsledku projektu. Vyšší počet hodn v magsterském studu vyjadřuje potřebu rozsáhlejší přípravy a větší rozsah hodnocených projektů. U týmových projektů se pro jednoduchost pracuje s představou dvoučlenných týmů, proto je počet hodn polovční oprot ndvduálním projektům. 3 Výpočet materálové náročnost výuky kateder Koefcent materálové náročnost zajštění pedagogcké čnnost katedry je dán vztahem log 1, ř ě... je koefcent náročnost typu studa (dánotab. 7),... je počet hodn cvčení za semestr (dáno Tab. 1),... je koefcent materálové náročnost cvčení (dáno Tab. 6),... je počet studentů zapsaných na předmět, log je dekadcký logartmus. (16) Tab. 6:Koefcent materálové náročnost cvčení typ cvčení ve fakultní učebně nebo katederní semnární místnost 0.5 počítačová cvčení v katederní počítačové učebně 1.6 laboratorní cvčení v katederních laboratořích 2.0 Tab. 7:Koefcenty náročnost Typ studa BSP MSP+DSP 1.0 1.3 Různá velkost koefcentu vyjadřuje skutečnost, že výuka v magsterském a doktorském studu vyžaduje náročnější vybavení (nákup SW, HW, aj.). Koefcent reprezentuje u výuky ve fakultních učebnách tzv. tužkovné, tj. materální zabezpečení pro vyučující, případně admnstratvní aparát katedry. U výuky v katederních počítačových učebnách a laboratořích představuje materální zajštění provozu a obnovy technky v těchto místnostech. Za předmět s počítačovým cvčením se považuje takový, který máv akredtac písmennéoznačeníc. Za předmět s laboratorním cvčením se považuje takový, který má v akredtac písmennéoznačeníl. Kometa 2 6/10
Hodnota na zajštění výuky v katederní počítačové učebně, resp. v katederní laboratoř, se započítává té katedře, která chod této učebny, resp.laboratoře, zajšťuje. 4 Rozdělování fnančních prostředků na katedry 4.1 Rozdělování mzdových prostředků za pedagogcký výkon Mzdové prostředky za pedagogcký výkon jsou katedře přděleny podle počtu započtatelných hodn katedry (kap. 2.1).Fakultní prostředky se vydělí celkovým součtem všech kateder. Tím je získána cena za započtatelnou hodnu v daném kalendářním roce : Každé katedře se za její pedagogcký výkon přdělí mzdové prostředky ve výš:. (17). (18) 4.2 Rozdělování nenvestčních prostředků pro zajštění pedagogcké čnnost Nenvestční prostředky přdělené katedře pro zajštění pedagogcké čnnost v kalendářním roce se vypočtou dle vztahu, (19)... jsou nenvestční prostředky fakulty určené pro zajštění pedagogcké čnnost v kalendářním roce,... je koefcent materálové náročnost zajštění pedagogcké čnnost katedry (kap. 3). 4.3 Rozdělování nvestčních prostředků pro zajštění pedagogcké čnnost Investční prostředky přdělené katedře pro zajštění pedagogcké čnnost v kalendářním roce se vypočtou dle vztahu, (20)... jsou nvestční prostředky fakulty určené pro zajštění pedagogcké čnnost v kalendářním roce,... je koefcent materálové náročnost zajštění pedagogcké čnnost katedry (kap. 3). V případě, že se na výuce předmětu podílí více kateder, je třeba stanovt poměry partcpace jednotlvých kateder v přednáškách, cvčeních a koefcentu materálové náročnost (dříve tzv. czí služby). Kometa 2 7/10
5 Příloha A: Implementační poznámky Přehled použtých koefcentů, konstant a atrbutů, seřazeno podle abecedy označení Význam možné hodnoty zdroj nformace Hcs počet hodn (45 mn) cvčení za Y*Pts Y prezenční předměty kombnované, bloková výuka Y = počet přednášek z rozsahu předmětu (form 51101, 84001), např. +2s semestr 2*Pts doktorské Hps počet hodn (45 mn) přednášek X*Pts X prezenční předměty kombnované, bloková výuka X = počet přednášek z rozsahu předmětu (form 51101, 84001), např. 2p+ za semestr 2*Pts doktorské Kcv koef. cvčení 2 Nastavená hodnota Komety2 Kj koef. jazyka 1,2 1,0 výuka v anglčtně výuka v češtně vlastnost předmětu jazyk výuky (form 51101, 84001), také E na 2. pozc kódu předmětu Kmnc koef. 0,5 fakultní nebo semnární katedry místnost výuky dle rozvrhu materálové 1,6 počítačová katedry přřazení učeben katedrám (modul GTF) náročnost 2,0 laboratoř katedry rozsah předmětu (form 51101, 84001) cvčení koefcent předmětu Ptk (form 57251) Kmnc=2 pouze pro +Yc a Ptk> 0 Knr koef. náročnost studa 1,0 1,3 pro BSP pro MSP a DSP Kmnc=4 pouze pro +Yl a Ptk> 0 podle vlastností předmětu (form 51101) úroveň studa (B, M, D), též z kódu předmětu pozn.: ex. hodnota 0 = bez omezení ročník studa (1 3), pozn.níže pokud ročník = 0, použje se nejvyšší v dané úrovn studa Kp koef. Přednášek 4 Nastavená hodnota Komety2 Kpn koef. pedagogcké náročnost 1 2 4 > 1 jen př potřebě učtelů ve cvčeních s ozn. l, dáno bezpečnostním předpsy Kpnp koef. pedagogcké náročnost předmětu Kzk koef. zkoušení 1,0 0,8 0,2 Pmax Pmn maxmální počet studentů mnmální počet studentů 1 1,6 Kpn 20 20 10 10 5 4 ZK, 1. ročník BSP ZK, ostatní KZ BSP a MSP výuka v češtně BSP a MSP výuka v anglčtně DSP (bez rozlšení jazyka) BSP a MSP výuka v češtně BSP a MSP výuka v anglčtně DSP (bez rozlšení jazyka) výkonové atrbuty předmětu (form 57251) č. 10 počet týdnů cvčení s potřebou 2 učtele v laboratoř č. 13 počet týdnů cvčení s potřebou 4 učtelů v laboratoř podle vlastností předmětu (form 51101, 84001) ročník studa úroveň studa (B, M, D), též z kódu předmětu pozn.: ex. hodnota 0 = bez omezení způsob ukončení předmětu (KZ, ZK) podle vlastností předmětu (form 51101, 84001) úroveň studa (B, M, D), též z kódu předmětu pozn.: ex. hodnota 0 = bez omezení vlastnost předmětu jazyk výuky (form 51101, 84001), také E na 2. pozc kódu předmětu Pstud s využtím Pmn a Pmax; Ppar Počet paralelek (přednášek) Ppar> 1 z rozvrhu po schválení proděkanem Pss Počet studjních Pstud s využtím Pmn a Pmax; skupn (cvčení) Použít z rozvrhu, pokud je v rozvrhu menší počet Pstud Počet studentů KOS Ptk Počet týdnů 0 Pts výkonový atrbut předmětu (form 57251) výuky č. 8 počet týdnů cvčení v katederní počítačové v laboratořích učebně nebo laboratoř, ručí garant předmětu nebo počítačových učebnách katedry Pts počet týdnů semestru 14 Nastavená hodnota Komety2 Kometa 2 8/10
Vlastnost předmětu Rozsah výuky (frm 51101, 84001) Za nastavené hodnoty ručí garant předmětu počet hodn (45 mn) týdně/semestr Slouží k p, c, s, l, j např. 2p + 1s Hps, Hcs prezenční: X+Y značí počet hodn týdně kombnované: X+Y počet hodn/semestr údaj bez písmen se rozumí Xp+Yc Forma studa P, K prezenční, kombnované Hps, Hcs Určení možné též z kódu předmětu Ročník předmětu 1, 2, 3 pro BSP 1, 2 pro MSP různě pro DSP Úroveň studa B, M, D bakalářské, magsterské, doktorské Zakončení Z, KZ, ZK Zápočet, klasfkovaný zápočet, zkouška Knr, Kmnc, Kmnk Kzk hodnota 0 = neurčen, lbovolný nutná kontrola hodnoty prot úrovn studa (B, M, D) Jazyk výuky CS, EN česky, anglcky Kj Určení možné též z kódu předmětu Metoda výuky PR Projekt ZHost chybí rozlšení ndvduální/týmový Katedra předmětu Poslouží k výpočtu czích služeb Výkonové atrbuty předmětu Ptk Pts_2uc Pts_4uc (frm 57251) č. 8 počet týdnů cvčení v katederní počítačové učebně nebo laboratoř č. 10 počet týdnů cvčení s potřebou 2 učtele v laboratoř č. 13 počet týdnů cvčení s potřebou 4 učtelů v laboratoř Za nastavené hodnoty ručí garant předmětu Prezenční studum <= Pts, u komb. <= Y z rozsahu předmětu prezenčnístudum: Pts_2uc + Pts_4uc <= Pts Kombnovanéstudum Pts_2uc + Pts_4uc <= Y z rozsahupředmětu Závěrečné práce Katedra vedoucího práce Katedra oponenta práce Katedra obhajoby Zapsání ZP (zadání ZP) V zadání ZP je uveden jen vedoucí/oponent, katedra se převezme z tabulky učtelů Je v zadání uvedena V KOSu zatím není mplementováno, není možné rozeznat opakované absolvování obhajoby. Na pořad VICu přjde letos. Rozvrh Ppar Počet paralelek (přednášek) Případné zohlednění Ppar> 1 Pss Počet studjních skupn (cvčení) Když Pss z rozvrhu <Pss ze vzorce, potom se použje Pss z rozvrhu Souběžná výuka Vlastník místnost výuky Souběh více předmětů společné přednášky č cvčení (rozvrh přes sebe ) Určení ZHcvp (techncká podpora cvčení), Kmnk (materálová náročnost) podle příslušnost místnost katedře nebo fakultě. Rozlšt právo rozvrhovat a příslušnost katedře, zřejmě modul GTF Započítat předmět pouze jednou, sečíst počet studentů. Mělo by být jedno, který předmět, souběžně vyučované předměty by měly mít stejné atrbuty v KOSu apod. Umožní výpočet czích služeb předmět katedry A se učí v laboratoř katedry B. Umožnt jný způsob dělení ZHcvp a Kmnk ručním nastavením podílů v případě výuky předmětu v učebnách jných kateder Katedra učtele Učtel katedry A učí předmět katedry B Výpočet tzv. czích služeb, podíl katedry na výuce předmětu jné katedry. Určt podíl zvlášť pro přednášky a cvčení. Zkoušení mplctně podle přednášek. Umožnt jný způsob dělení výkonu mez partcpující katedry ručním nastavením podílů na cvčení, přednáškách a zkoušení Potřebné narovnání nformací v KOSu (většnou frm 51101, 84001): Rozsah výuky kombnované studum: často uveden rozsah denního X+Y za týden, skutečný rozsah uveden v poznámce předmětu Rozsah výuky (převážně STM) uvedeno jenom číselně, doplnt písmena? Kometa 2 9/10
Sjednott ročník předmětu u MSP na 1 2. KOS nabízí ale hodnoty 0 6. Výkonové atrbuty: zrušt kromě o 8 počet týdnů počítačových cvčení v katederní počítačové učebně (přdat nebo katederní laboratoř ) o 10 počet týdnů cvčení s potřebou 2 učtele v lab. nebo u poč. (vypustt u poč. ) o 13 počet týdnů cvčení s potřebou 4 učtelů (přdat v laboratoř ) U projektových předmětů doplnt ve vlastnost předmětu metoda výuky možnost PR Doplnt jazyk výuky cs/en Komse doporučuje, aby za správnost jednotlvých nformací v KOSu odpovídala určená osoba (například vedoucí kateder). Určení projektových předmětů BPJ IN1 IN2 IND IP PMI2 PMI PMT PR1 PR2 PRO SVP TP1 TPR t t t Určení projektových předmětů: možné pomocí posledních znaků kódu předmětu podle této tabulky (toto je ruční výběr ze všech předmětů, = ndvduální projekt, t = týmový projekt). Možný by byl výčet celých kódů předmětů. Lepším řešením je projektové předměty určovat podle vlastnost předmětu metoda výuky (vz výše), rozlšení typu ndvduální/týmový řešt novým výkonovým atrbutem, nevázat se na kód předmětu. Tomu nahrává kolze se současným předměty (zde např. kolze s Y36PR2 (projekt) a A0B36PR1/2 (Programování 1/2), může však pomoc rozsah výuky) Schváleno akademckým senátem fakulty elektrotechncké ČVUT dne 24. 2. 2012 prof. Ing. Mrko Navara, DrSc. předseda AS FEL prof. Ing. Pavel Rpka, CSc. děkan FEL Kometa 2 10/10