Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici PĚSTITELSKÁ TECHNOLOGIE MALINÍKU A OSTRUŽINÍKU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Libor Dokoupil, Ph.D. Vypracovala Štěpánka Prnová Lednice 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci:. Vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce baly zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisu a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjekte) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Lednici dne: Podpis Děkuji Ing. Liboru Dokoupilovi Ph.D. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Také děkuji Ing. Luboši Pokornému, majiteli firmy Berry servis s.r.o. za osobní setkání a poskytnutí odborného výkladu.

OBSAH 1 ÚVOD... 1 2 CÍL PRÁCE... 2 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 3 3.1 Historie pěstování... 3 3.2 Význam pěstování malin a ostružin a jejich využití... 4 3.3 Botanické zařazení maliníku a ostružiníku... 6 3.4 Morfologie maliníku a ostružiníku... 7 3.5 Charakter plodnosti maliníku a ostružiníku... 8 3.6 Pěstební technologie malin a ostružin... 9 3.6.1 Klimatické a pěstitelské nároky maliníku a ostružiníku... 9 3.6.2 Výsadbový materiál, rozmnožování maliníku a ostružiníku... 10 3.6.3 Rozmnožování (školkařské výpěstky)... 11 3.6.4 Výsadba maliníku a ostružiníku... 13 3.6.5 Tvarování a řez malin a ostružin... 14 3.6.6 Zavlažování, mulčování a výživa a hnojení maliníku a ostružiníku... 19 3.7 Sklizeň malin a ostružin... 22 3.8 Choroby a škůdci malin a ostružin... 23 3.9 Pěstování malin a ostružin v České republice... 25 3.10 Odrůdy malin a ostružin v České republice... 30 3.10.1 Přehled odrůd maliníku dle Nesrsty (2013) a Richtera (2002)... 30 3.10.2 Přehled odrůd ostružiníku dle Nesrsty (2013) a Richtera (2002)... 34 3.10.3 Přehled odrůd malinoostružin dle Nesrsty (2013)... 36 3.11 Pěstování malin a ostružin ve světě... 36 4 KOMENTÁŘ K PROBLEMATICE... 41 5 ZÁVĚR... 45 6 RESUME... 48 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 49 8 PŘÍLOHY... 51

1 ÚVOD Maliny a ostružiny řadíme mezi drobné ovoce, jež můžeme úspěšně pěstovat v produkčních výsadbách i v zahrádkách. Pokud vysadíme různé odrůdy (rané, pozdní až velmi pozdní), lze maliny a ostružiny sklízet od léta do podzimu. Toto drobné ovoce se vyskytuje téměř v celé Evropě, v mírném pásu Asie po pohoří Altaj, rozšířilo se i do Grónska a Kanady a na Nový Zéland. Mnoho příbuzných druhů se vyskytuje také v Severní Americe a východní Asii. V ČR je možné pěstovat maliny a ostružiny ve velké míře od nížin až po téměř horské oblasti. V současné době mírně stoupá poptávka po tomto ovoci, i pěstování se těší stále větší oblibě. Mezi mnoha důvody proč jsou maliny a ostružiny oblíbené se řadí pestré využití v potravinářství (konzervárenský, mrazírenský průmysl), cenné jsou antioxidační účinky, využívané ve farmaceutickém průmyslu, a v neposlední řadě nachází uplatnění v gastronomickém průmyslu. Maliník je oblíbenou plodinou našich zahrádkářů a z původní divoké formy bylo vyšlechtěno množství dalších kultivarů. Využívají se jak plody, které jsou velmi lahodné, tak i sušené listy jako součást čajových směsí působících protizánětlivě. V České republice se v posledních letech zvyšuje zájem o pěstování malin a ostružin ve srovnání s lety minulými, kdy tato plodina zažívala spíše stagnaci a byla pěstována většinou výhradně drobnými pěstiteli na zahradách. Na našem trhu se objevilo v posledních deseti letech množství odborné literatury, která se zabývá technologií pěstování malin a ostružin v našich podmínkách. Převážně v zahraničí jsou šlechtěny nové odrůdy s většími plody a výraznější chutí, s lepší odolností proti chorobám a škůdcům, mrazuvzdorné a upřednostňují se odrůdy vzpřímené. Dlouholetou tradici ve šlechtění a pěstování maliníku a ostružiníku v ČR má Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách. V těchto podhorských podmínkách jsou zkoušeny i odrůdy evropského a světového sortimentu a na základě kladných výsledků byl vybrán sortiment odrůd dosud u nás úspěšně množených. Základem 1

úspěšného pěstování je zdravý výchozí bezvirózní materiál, získávaný z udržovacího šlechtění obou kultur. Rostliny jsou každoročně kontrolovány a testovány inspektory ÚKZÚZ Brno a SRS. (STRAKOVÁ, 2013). 2 CÍL PRÁCE Cílem této práce je zhodnotit pěstitelskou technologii maliníku a ostružiníku v České republice a v zahraničí. Popsat jednotlivé technologické postupy, soustředit pozornost na agrotechniku, závlahu, hnojení, sklizeň a sortiment odrůd. Dále se také věnovat problematice chorob a škůdců a problémům vyskytujícím se v České republice v porovnání se zahraničím. 2

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Historie pěstování Maliník Díky archeologickým nálezům víme, že maliny sbírali lidé již v neolitu. Ve starověkém Řecku a Římě se používala malinová šťáva při trávicích obtížích. Ve středověku se maliny těšily též velké oblibě, a to jak plané, tak pěstované (SKRUŽNÁ, 2002). Již Plinius, známý filosof starého Říma, popisuje maliny ve svých dílech jako zahradní ovoce. Mnohem později v 16. století přibližuje v Evropě Jean Ruellius (1474-1537) maliník jako zahradní keř. Dle Fishera-Berona byla malina ve středověku přenesena z lesů do zahrad klášterů. V polovině 16. století jsou uváděny již 4 odrůdy malin v Tradescant s catalogue a v roce 1588 byla popsána první bílá varieta. V roce 1601 botanik Clusius popisuje červené a žluté maliny podobně jako později Parkinson červené a bílé odrůdy. V 19. století se objevují první známé odrůdy: Red Antwerps, Barnet, Falstolf a belgická odrůda Jellow Antwerp. Dochází k rozvoji šlechtění, ve kterém vynikají především Francouzi a Angličané a později také Američané. V roce 1889 je známo již 443 odrůd (BLATTNÝ, 1971). V Anglii se maliník rozšířil v 18. století. Do Ameriky byl maliník přivezen kolonisty v polovině 19. století, k tomuto období se vztahuje odrůda maliníku červeného a černého amerického. K zavedení kultury v Rusku došlo v 18. století (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2003). Nejrozšířenější odrůda Cumberland se pěstuje v Americe více než 100 let, používá se ke šlechtění maliníku na odolnost odumírání výhonů maliníků způsobené houbou Didymella Applanata a na mšici maliníkovou Amphorophora Idaei, významného přenašeče virových chorob. Další významnou velkoplodou odrůdou vyšlechtěnou v Anglii v 50. letech minulého století jsou odrůdy Malling Promise a Malling Exploit (DLOUHÁ, 2003). 3

Ostružiník Z drobného ovoce jsou ostružiníky v kultuře nejkratší dobu. Objevily se z planě rostoucích rostlin v polovině 19. století, v té době bylo v Anglii popsáno 10 typů vhodných pro pěstování, z nichž některé byly amerického původu. V Americe byly tedy tyto rostliny pěstovány pravděpodobně dříve než v evropských zemích. Zmínky o ostružiníku najdeme také v Německu a datují se k roku 1860 (odrůda Lauton ). Počátkem 20. století došlo k rozšíření této kultury zejména díky šlechtění v USA a Anglii (BLATTNÝ, 1971). Zmínku o kulturách trnitých a beztrnných najdeme v historických záznamech velmi zřídka. Nejrozšířenější odrůdou v Evropě byly Wilsonův raný - trnitá a křovitá kultura, dále Theodor Reimers - plazivá odrůda a v neposlední řadě také Thornfree - beztrnný ostružiník (DLOUHÁ, 2003). 3.2 Význam pěstování malin a ostružin a jejich využití Maliník Díky mnohostrannému využití malin a jejich vynikající kvalitě a atraktivnosti zpracování, patří mezi právem nejpěstovanější drobné ovoce našich zahrádek. Lze je upravit jako kompoty, šťávy, přísady mléčných produktů. Nejoblíbenější jsou však ve stavu čerstvém. Nevýhodou je krátká skladovatelnost a náchylnost k plísním a hnilobám při delším skladování. Z tohoto důvodu je vhodné maliny zkonzumovat nebo zpracovat do 12 hodin po sklizni. Neopomenutelná je vysoká nutriční hodnota malin. Maliny obsahují vysoký podíl vitamínu C, (23 40 mg/100g, tab. 1) vitaminů skupiny B, provitaminu A, vitaminů E a P, minerálních látek, vlákniny, cukru, bílkovin, tuků a dále organické a ovocné kyseliny. Pozitivní vliv na vyprazdňování mají právě ovocné kyseliny společně se semeny. Plody příznivě ovlivňují léčbu revmatismu a některé jaterní a ledvinové choroby díky močopudným a žlučopudným účinkům. Zimní období nám zpestří lahodná malinová šťáva a v létě nás příjemně osvěží. Podává se také ke zmírnění vysokých teplot. 4

Využitelné jsou i malinové listy sbírané v době květu. Nálev z listů se podává při ledvinových onemocněních a při nachlazení. Důležité je správné sušení listů, které se po sběru nechají zavadnout 12 hodin ve stínu, poté se převálí a zavinou do utěrky, kde se ponechají jeden a půl dne. Zhnědnou a příjemně voní. Dosuší se ve stínu. Podobně se zpracovávají i listy ostružiníku (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2003). Nejsilnějším antioxidantem je obsažené barvivo, jeho koncentrace se zvyšuje se sytější a tmavší barvou plodu. Maliny rostoucí planě ve volné přírodě jsou z hlediska výživy hodnotnější než maliny šlechtěné. Nezanedbatelným účinkem je také blahodárné působení v oblasti kosmetiky maliny vyživují vlasy a napomáhají ke zlepšení pokožky. Plody maliníku jsou oblíbenou pochoutkou u dětí a nemalé uplatnění nachází i v gastronomii. Pro jejich výraznou barvu a chuť jsou ideální k dekoraci moučníků, dortů a dezertů, zmrzlin, přidávají se do nápojů nealkoholických a v poslední době i alkoholických. V zimním období není problém využít kvalitní mražené ovoce, které je dnes běžně k dostání. Někteří dodavatelé se snaží maliny dodávat po celý rok, to se samozřejmě odráží ve vyšší ceně (ANONYM, 2014). Ostružiník Ostružiník je považován za velmi atraktivní ovoce, rozšířené prakticky po celém světě. Je známo množství druhů tohoto rodu Rubus, na našem území se vyskytuje Rubus ceasius - ježiník a Rubus chamaemorus L. - ostružiník moruška. Ostružiny se v poslední době staly oblíbenou pochoutkou pro barevnost svých plodů, typickou chuť a aroma. Patří mezi hodnotné ovoce jak v čerstvém stavu, tak i pro domácí zpracování a díky těmto vlastnostem se stávají stále více vyhledávaným a pěstovaným ovocem na našich zahradách. Příznivě vyplňují mezeru mezi sklizní raného a podzimního ovoce. Plody dozrávají v srpnu až září, vytváří souplodí černých až fialovo černých peckoviček, které se oddělují s květním lůžkem. Obsahují významné množství vitaminu C (10-40mg/100g, tab. 1), A, minerální látky a ovocné cukry prospěšné našemu zdraví. Jejich dužnina je pevnější než dužnina malin a plody i při přezrání méně opadávají. V domácnosti mají podobné využití jako maliny, např. na výrobu vín, šťáv, sirupů, marmelád a 5

rády bývají pro svou výraznou barvu a chuť kombinovány s jiným ovocem (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2003). Ostružiny podobně jako maliny jsou velkým zdrojem vitamínů a antioxidačních karotenů, které napomáhají lidskému tělu zbavit se nežádoucích volných radikálů, regenerují sliznice a dodávají naší pleti zdravou barvu. Velký obsah vitamínů skupiny B a minerálů, např. fosfor, draslík, železo, hořčík a vápník, nám pomůže lépe překonat nemoci jako chřipku, kašel, zánět dutin a zrychlí naši rekonvalescenci. Léčivou sílu ukrývají také listy rostliny, z kterých se podobně jako u maliníku připravuje čaj působící protizánětlivě (ANONYM, 2014). Obě plodiny maliník i ostružiník mají důležitou úlohu v přírodě, jejich četné květy poskytují nektar včelstvu a jinému hmyzu. Tab. 1: Obsah vitamínů dle Blattného (1971) Druh ovoce Vitamin C Vitamin A Vitamín B1 Vitamín B2 Maliny 23 40 0,030 0,390 0,02 0,09 0,02 0,03 Ostružiník 10 40 0,360 0,960 0,03 0,04 --- Poznámka: mg v 100 g čerstvého ovoce 3.3 Botanické zařazení maliníku a ostružiníku Rod Rubus náleží k řádu Rosales - růžokvětých, čeledi Rosaceae a člení se na dva podrody: Ideobatus (vlastní maliník) a Eubatus (ostružiník). Tento velmi početný rod polokeřů zahrnuje více než 50 druhů. Maliník Rubus L., podrod Edeobatus, zahrnuje tři nejvýznamnější a nejrozšířenější druhy R. idaeus L. a R. occidentalis L. a R. spectabilis Purch, díky kterým vznikl maliník zahradní. Rubus idaeus má původ v Evropě, západní Asii a Rubus occidentalis L. a Rubus spectabilis Purch (velkokvětý) pocházejí ze Severní Ameriky. Ostružiník Rubus L., podrod Eubatus je dle současné systematiky členěn na Moriferi, Ursini a Hybrides. Pro ostružiník je charakteristický plazivý a keřovitý tvar 6

až 2 m vysoký, s výhony dlouhými až 4m, obloukovitě skloněnými k zemi a tím rovnou zakořeňujícími. Souplodím je ostružina, také jako u malin tvořena peckovičkami na zdužnatělém lůžku, u sekce Moriferi a Ursini se při opadu a sklizni neodděluje s lůžkem. Rubus fruticosus L. (ostružiník křovitý) a Rubus caesicus L. (ostružiník ježiník) patří mezi nejrozšířenější druhy sekce Moriferi a jsou rozšířeny v lesích a stráních celé Euroasie a Severní Ameriky. Beztrnné formy zahrnuje sekce Ursini, ty pochází ze severoamerických druhů Rubus laciniatus (West.) Willd, Rubus flagellaris Willd a Rubus usuriensis Cham. Výhony mají popínavé se zpeřenými listy. Malinoostružiníky náleží sekci Hybrides, liší se barvou plodů a sklizňovou zralostí a zralé plody se oddělují od lůžka (DLOUHÁ, 2003). Pěstují se od 19. století, kdy největší ozdobou byly odrůdy Shafferova obrovská, Loganberry a Lowberry (DLOUHÁ, RICHTER, 1997). 3.4 Morfologie maliníku a ostružiníku Maliník Většina odrůd maliníku je diploidních, některé mohou být i tetraploidní, samosprašné i cizosprašné, hmyzosnubné. Výhony mohou být téměř bez trnů nebo hustě trnité. Barvy jsou světlé žluté, hnědé, načervenalé nebo fialově šedohnědé. Máme odrůdy vzpřímené pouze s ohnutými vrcholy, mírně až značně rozložité. Listy jsou lichozpeřené, tři, pěti až sedmičetné, různých velikostí, tvar mají oválný až široce okrouhlý a špičku tupou nebo ostrou s pilovitým okrajem různé hustoty. Povrch listu může být hladký až zprohýbaný a porostlý jemnými až silnějšími ostny. Květy jsou pětičetné, barvy bílé s růžovým nádechem. Plodem je souplodí peckoviček, různé velikosti a tvaru (kulovitého, kuželovitého, válcovitého). 7

Souplodí se samovolně odděluje od lůžka a jednotlivé peckovičky se od sebe rozestupují (NEČAS, T. a kol. 2004a). Ostružiník Odrůdy ostružiníku jsou diploidní a tetraploidní, samosprašné i cizosprašné, pyl je přenášen hmyzem. Ostružiník dorůstá do výšky 2 m a vytváří keřovitou rostlinu. Výhony trnité a beztrnné mohou dosahovat délky až 4 m, části sklánějící se k zemi mohou snadno zakořenit. Listy jsou lichozpeřené, tmavě zelené, s čepelí s ostny nebo bez ostnů. Květy tvoří hrozen o 5-8 květech a více, mají barvu bílou, růžovou až fialovou a jsou oboupohlavní pětičetné až sedmičetné. Plodem je souplodí peckoviček různé barvy (černé, červené, bílé ) na zdužnatělém lůžku (NEČAS, T. a kol. 2004a). 3.5 Charakter plodnosti maliníku a ostružiníku Rozdělení odrůd maliníku dle doby zrání 1. Odrůdy jednou plodící (dvouleté) odrůdy s dvouletým životním cyklem, v prvním roce vyrůstají silné letorosty z adventivních pupenů kořenového krčku, v následujícím vegetačním období tyto výhony větví a na nově vyrůstajícím krátkém obrostu plodí, sklizeň v červenci, např. odrůda Rubín 2. Poloremontantní mají hlavní plodnost na přezimujících výhonech v létě, malá část výhonů (5%) odplodí slabě ve stejném roce, v kterém vyrostly, např. odrůdy Lloyd George 3. Remontantní většina letorostů (80-90%) plodí v témže roce, ve kterém letorosty vyrostly, sklizeň srpen až říjen, následující rok v červenci plodí podruhé, např. odrůda Ljulin. Pro evropské podmínky nejsou tyto odrůdy příliš vhodné, sklizeň je malá, výhony nedostatečně vyzrávají a namrzají (NEČAS a kol., 2004a) 8

Způsoby pěstování maliníku: Dvouletý pro dvouleté (letní odrůdy), úroda se dosahuje každým 2. rokem, pěstitelská plocha je rozdělena na 2 části: jedna část plodí na podzim se všechny odplozené výhony seříznou a příští rok nejprve narostou nové výhony, na podzim se ponechá 15 nejsilnějších prutů na běžný metr, ty přezimují a plodí v následujícím roce plody jsou kvalitnější Jednoletý pro remontantní odrůdy, plodí nové vyrostlé výhony na podzim, po sklizni na podzim se odstraní všechny výhony (DOKOUPIL, 2014) Dvakrát plodící odrůdy mohou být každoročním odstraňováním loňských výhonů v zimě převedeny na maliník plodící pouze jednou na podzim. Tento způsob snižuje riziko napadení chorob výhonů a další předností je pozdní sklizeň v září a říjnu, mimo období našich dovolených (SUS, 2001). Ostružiník U ostružiníku a malinoostružiníku plodí výhony vyrostlé v loňském roce (DLOUHÁ, 2003). U ostružin se rozeznává: Tvrdá zralost plody vybarvené, tvrdší, kyselé s vysokým obsahem pektinu, lůžko je bílé až zelenavé (využití pro džemy) Plná zralost plody plně vybarvené, měknou, jsou šťavnaté a plně aromatické, lůžko se zbarvuje modře (pro kompotování, mrazení a přímý konzum) Fyziologická zralost (přezrálost) plody jsou matné a mají méně šťávy (pro množení semen a získání šťávy), (NEČAS a kol., 2004a) 3.6 Pěstební technologie malin a ostružin 3.6.1 Klimatické a pěstitelské nároky maliníku a ostružiníku Maliník nejvíce plodí ve slunných oblastech s humózní, mírně kyselou až neutrální a dostatečně vlhkou půdou. Každoročně plodí díky jeho době kvetení až 9

po jarních mrazech (ŠROT, 1998). Obecně mají maliníky poměrně široký pěstitelský areál. Vhodné jsou oblasti s průměrnou teplotou nad 6 C, s průměrnými ročními srážkami kolem 700 mm a nadmořskou výškou do 500 mm. V nadmořské výšce nad 600 metrů jsou pro něj nejvhodnější teplé, k jihu obrácené mírné svahy. Pokud keře pěstujeme na horších půdních podmínkách, je třeba zabezpečit zásobení kompostem nebo jinou organickou hmotou. Důležitým faktorem, který ovlivňuje průběh fotosyntézy, vybarvení plodů a další kvalitativní změny je světlo. Při nedostatku světla se výhony vytahují do výšky, jsou slabé a dřevo není dostatečně vyzrálé, což může mít za následek namrzání v zimním období (HRIČOVSKÝ, 2002). Maliny jsou vysoce náročné na plné, přímé osvětlení, zvláště v horních a plodonosných částí prýtů. Naopak zastínění bazálních prýtů je žádoucí. U nás působí na rostliny převážně světlo nepřímé, proto je velmi důležitá volba stanoviště, spon a správný řez (BLATTNÝ, 1971). Maliníky potřebují půdu, která není přemokřená v zimě pokud není dostatečně propustná, vytvoříme vyvýšený záhon a to na místě, kde se maliníky nepěstovaly 7 a více let. V opačném případě se musí zemina obměnit na výšku rýče (HESSAYON, 1999). Ostružiníky potřebují pro vysoké výnosy stejné podmínky jako maliník. Jsou velmi náročné na světlo. Oproti maliníkům vyžadují teplejší chráněná místa proti mrazům a chladným větrům. V drsnějších podmínkách (hlavně beztrnné odrůdy, např. Thornfree ze sekce Ursini) často vymrzají. Na půdní vláhu jsou ostružiníky méně náročné než maliníky, vyhovující jsou i kamenné a sušší půdy (HRIČOVSKÝ, 2002). 3.6.2 Výsadbový materiál, rozmnožování maliníku a ostružiníku Selekce matečných keřů se provádí každým rokem, počínaje rokem první úrody, především v době sklizňové zralosti. Pro další množení se vybírají pouze nejlepší jedinci s prokazatelnou vyšší úrodností (BLATTNÝ, 1971). V ČR smí být prodáván pouze certifikovaný školkařský materiál produkovaný registrovanými 10

množiteli. Certifikovaný výpěstek splňuje všechna základní kritéria zdravotního stavu a odpovídá normě po stránce školkařského tvaru. Rozeznáváme základní a certifikovaný množitelský materiál. Základní rozmnožovací materiál slouží k rozmnožování příslušné odrůdy a je produkován udržovatelem odrůdy a uznáván ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Certifikovaný rozmnožovací materiál produkují ovocné školky a slouží k zakládání produkčních výsadeb. Je získáván přemnožením základního rozmnožovacího materiálu. Při prodeji se označuje jako C1 (přemnožený elitní materiál) a jako C2 (přemnožený certifikovaný materiál C1), (DLOUHÁ, 2003). Vyhláška č. 332/2006 sb. upravuje požadavky jak na certifikovaný, tak na konformní rozmnožovací materiál (CAC) ovocných rodů a druhů a množitelský porost sloužící k jeho výrobě. CAC materiál nepodléhá na rozdíl od certifikovaného materiálu uznávacímu řízení. CAC materiál neobsahuje označení zdravotní třídy a při jeho uvádění do oběhu konečnému spotřebiteli lze náležitosti omezit pouze na název dodavatele a jeho registrační číslo, název rodu a druhu, odrůdy a podnože (ÚKZÚZ, 2014). Z hlediska zdravotního stavu rozlišujeme dvě jakostní třídy: viru prostý materiál neobsahuje žádné známé viry uvedené ve vyhlášce materiál testovaný na virózy neobsahuje hospodářsky významné viry uvedené ve vyhlášce (DLOUHÁ, 2003). 3.6.3 Rozmnožování (školkařské výpěstky) Odnožemi (kořenové odmladky, odnože). Jedná se o přirozenou tvorbu mladých výhonků z adventivních pupenů mělce ponořených kořenů. Množení maliníku odnožemi je nejběžnějším způsobem v naší praxi, počet mladých výhonků je většinou hojný (BLATTNÝ, 1971). Dle nejnovějších poznatků nezáleží příliš na síle odnože. Podstatný je zdravý, svěží a vyzrálý kořen, počet adventivních pupenů na bázi odnože a její svěžest a nepoškozenost (Obr. 1). 11

Obr. 1: Rozmnožování odkopky Obr. 2: Rozmnožování Obr. 3: Rozmnožování hřížením (HRIČOVSKÝ, 2002) kořenovými řízky (DLOUHÁ, 2003) (HRIČOVSKÝ, 1972) Kořenovými řízky. V západní Evropě se v současnosti úspěšně rozmnožuje kořenovými řízky, které se dopěstují a balí po 5 až 10 ks a vysazují se jako samostatné sazenice (DLOUHÁ, 2003). Tento způsob byl dříve používán u odrůd, které vytvářely malé množství odnoží. Uplatňuje se také výskyt adventivních pupenů na kořenech a lze touto metodou velmi rychle rozmnožit např. klonový materiál maliníků a ostružiníků. Do Anglie se např. dovážely letecky kořenové řízky bez-virózních malin z Nového Zélandu. Velkou předností řízků je velmi malá plocha, kterou zabírají při dopravě (BLATTNÝ, 1971). Řízky se odebírají pozdě na podzim a seřezávají se na 10 cm. Mírně se zakrátí slabé postranní kořínky a založí se do písku s rašelinou do tmavých a vlhkých míst např. sklepa. Kořenové řízky se na jaře vysazují šikmo hustě do rýh 8 10 cm hluboko, půda musí být dobře vyhnojená, kyprá, vlhká a nezaplevelená po celou dobu vegetace, aby byl výtěžek co nejvyšší. Řízky lze úspěšně dopěstovat v silné sazenice v pařeništi nebo v kontejnerech. Již Kruft (1954) doporučoval takto množit ostružiník Theodor Reimers. Koncem léta vysázet řízky do hrnků v pařeništi v dostatečné vzdálenosti od sebe a během vývoje přichytit mladé výhony do nádob umístěných v okolí sazenice. Tím získáme další 3 4 sazenice navíc (Obr. 2). Bylinnými řízky. Získáváme je řezem z letošního bočního obrostu v polovině června, který je vhodný pro svá dobře vyvinutá očka. Řízky 6 cm dlouhé s listy se píchají ve sponu 5x8 cm do kvalitní dobře prokypřené zahradní zeminy pokryté 2 až 3 cm vrstvou písku. Při pravidelném zamlžování prostor, kde se udržují řízky, je zakořenění až 90% (DLOUHÁ, 2003). 12

Hřížením. Tato metoda se uplatňuje běžně u odrůd ostružiníku, který netvoří vůbec adventivní pupeny na kořenech, tedy ani kořenové odnože, nebo tvoří nedostatečný počet odnoží. Zakořenění podpoříme přihrnováním kompostu a rašeliny. Optimálním období pro hřížení je srpen, u maliníku a malinoostružiníku se osvědčilo dřívější hřížení. Po přihrnutí výhonů se v paždí listů vytvoří pupeny a posléze z nich sazenice schopné výsadby. Slabší sazenice se většinou až do podzimní výsadby zaškolkují. Při hřížení se nechává vrchol výhonu nezahrnutý, největší schopnost zakořenění je pod vrcholem (BLATTNÝ, 1971). Nejlépe je sazenice od výhonku oddělit na podzim nebo na jaře další rok (Obr. 3). Vedle nejběžnějšího způsobu množení maliníku odnožemi se v současné době stále více využívají kontejnerové sazenice beztrnného ostružiníku a malinoostružiníku vypěstované v našich ovocných školkách. Jejich velkou výhodou je nepoškození kořenů při výsadbě. Všeobecně se doporučuje vysazovat na jaře, abychom předešli zimnímu poškození mrazem (DLOUHÁ, 2003). 3.6.4 Výsadba maliníku a ostružiníku Maliny vysazujeme na delší období, proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost přípravě půdy. Následkem špatné přípravy půdy se snižuje úroda po celé období pěstování rostliny. Při velkovýrobním pěstování je třeba myslet na výběr vhodné předplodiny již 2 až 3 roky před výsadbou. Ta nám dopomůže potlačit plevele a současně půdu obohatíme humusem a zbytky kořenů trav a zlepšíme tak i celkovou strukturu půdy. Půda se provzdušní, je lépe propustná pro kořeny malin a ostružin. Nejvhodnější předplodinou jsou jeteloviny a luskoviny, zdroje vápníku a fosforu (HRIČOVSKÝ, 1972). Sazenice vysazujeme do dobře zpracované odplevelené půdy na podzim, ale také v předjaří a jarním období. Pro kontejnerované sazenice je nejvhodnějším obdobím březen a duben (výjimkou jsou mrazivé dny) a rostliny bez kořenových balů je nejlépe vysazovat od srpna do října. Kořeny před výsadbou navlhčíme. Vysazujeme za rýčem a sazenice vkládáme do jamek o velikosti 0,3 x 0,3 m. 13

Zasypeme kvalitní zeminou a přišlápneme. Sazenici seřízneme po vysazení na 2 až 3 očka. Doporučený spon pro výsadbu je 2-3 x 0,8 m. Při sázení v podzimním období přihrneme k rostlinám více půdy jako ochranu před vymrznutím (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2003). Maliníky i ostružiníky jsou diploidní, samosprašné a hmyzosnubné. I přesto se doporučuje vysazovat společně alespoň 2 odrůdy. U ostružiníku se ukázalo, že po opylení jinou odrůdou téhož druhu bývá dosaženo lepšího oplození a následně i větší plody a vyšší výnosy (BLAŽEK, 1998). Maliníku prospívá také společnost česneku, jahod a mochny husí a měsíčku. Brambory naopak v jejich přítomnosti trpí častými plísněmi (FLOWERDEW, 1995). Ostružiníky lze do připravené půdy vysazovat na podzim i na jaře a kontejnerové sazenice po celý rok. Beztrnné odrůdy jsou velmi citlivé na poškození mrazem, dáváme tedy přednost jarní výsadbě. Rostliny vysazujeme do jamek podobně jako maliníky. Povrchovou zeminu na výšku rýče odložíme a nahradíme deseticentimetrovou vrstvou zahradního kompostu a na zbytek použijeme zeminu původní. Sazenice zalijeme a seřízneme jako maliníky a na podzim přidáme půdu proti vymrznutí. Doporučuje se spon 3 x 1-1,5 m (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2003). Ostružiníku prospívá společnost kopřiv a mochny husí a sám je vhodným společníkem hroznového vína, které v jeho blízkosti lépe plodí (FLOWERDEW, 1995). 3.6.5 Tvarování a řez malin a ostružin Maliník U malin plodících v létě, tedy jednou plodících, odstraňujeme sklizené výhony ihned po sklizni. Řežeme je těsně u země. Dále se kromě těchto odplozených prutů odřezávají slabé a nemocné letorosty, aby nedocházelo k přílišnému zahušťování. Na jeden metr růstu ponecháváme maximálně 12 výhonů. U remontantních odrůd přinášejí hlavní úrodu jednoleté letorosty, uplatňuje se zcela jiný způsob řezu. Po sklizni na podzim se odstraní všechny výhony těsně u povrchu půdy (THINNES, 1997). 14

Při pěstování malin obvykle až po výsadbě hned v prvním roce plodnosti se budují opěrné systémy pro rostliny. Jedná se nejčastěji o drátěnky, liší se dle způsobu vedení výhonů a dle vzrůstnosti odrůd a charakteru výsadby. Druhy vedení: I-vedení - představuje jednoduché rovně zasazené sloupky s dvěma dráty napnutými ve výšce asi 0,8 m a 1,2 1,6 m (Obr. 4). T-vedení - sloupky mají tvar T a výhony se volně zasouvají mezi dva dráty na vrcholu sloupku, vzdálené od sebe 0,4 0,6 m, vymezují prostor (Obr. 5). V-vedení - sloupky jsou šikmo zasazené v zemi nebo tvoří kříže a výhony se vyvazují ve tvaru písmene V (Obr. 6, 7), (HRIČOVSKÝ, 2002). Obr. 4: I-vedení, Skotsko (NUTTAL, 2014) Obr. 5: T-vedení (dostupné z: http://www.ehow.com/) 15

Obr. 6, 7 : V-vedení (dostupné z: http://www.ces.ncsu.edu/wpcontent/uploads/2012/10/08brambleguidemay22.pdf) U T-vedení nebo u V vedení jsou plodící a vegetativní výhony většinou oddělené. Plodící výhony se vyvazují k bočním drátům a vegetativní letorosty vyrůstají volně uprostřed. Porost má pak optimální světelné podmínky (HRIČOVSKÝ, 2002). V některých oblastech jako jsou například Skotsko a Anglie se maliníky pěstují i jako intenzivní kultury vázané ke kůlům, maximální počet prutů u kůlu je 7 (DLOUHÁ, 2003), (Obr. 8). Obr. 8: Pěstování maliníku u kůlů (HRIČOVSKÝ, 2002) 16

Typy velkoplošných výsadeb dělíme do dvou základních kategorií: 1. Pásová výsadba může být i bez drátěnky (u vzpřímeně rostoucích odrůd), v tomto případě se odrůdy ošetřují silným řezem a vhodné jsou odrůdy s nesklánějícími se výhony (např. Bulharský rubín, Granát ). Šířka pásů se pohybuje v rozmezí 50 60 cm. Rozlišujeme několik typů dle konstrukce drátěnky. Je buď veden jeden hlavní drát ve výšce 50 cm, není vhodné pro mechanizovanou sklizeň, rostliny vytváří poměrně husté zapojení. Druhým způsobem je systém drátěnek dvoudrátí, dráty mají mezi sebou vzdálenost 50 cm. U tohoto způsobu je náročnější technika řezu. Jiným způsobem je jednopatrová drátěnka s armovacím pletivem, zde je nutné provlékání. Z hlediska zdravotního je tento způsob přijatelný, nedochází k šíření plísní díky vzdušnosti vnitřního prostoru rostlin. Výhodou způsobu pěstování, kdy se výhony přichycují k drátu je rovnoměrné rozmístění plodících výhonů a následná vyšší kvalita dozrávajících plodů. Pokud je drátěnka složená z dvou drátů nad sebou, odpadává pracnost vyvazování výhonů, které se mezi dráty proplétají. Ponechává se 15 20 výhonů na metr u bujně rostoucích odrůd a 25 výhonů u slabě rostoucích. U ostružiníku se volí větší vzdálenosti při výsadbě a vyšší opěrné konstrukce než u maliníku. 2. Špalírová výsadba vhodná pro mechanizovanou sklizeň a pěstování remontantních odrůd. Rostliny pěstovány v úzkém řádku, opěrná konstrukce je tvořena jedním drátem ve výšce 100 cm (NEČAS, T. a kol. 2004b) 17

Obr. 9: Výsadba malin (Srbsko, 2014) Obr. 10: Pásová výsadba malin bez drátěnky Polsko (ZURAWICZ, 2014) Pěstování maliníku ve studeném skleníku nám zaručí vydatnější úrodu a ochranu před ptactvem. Skleníkové pěstování prodlouží období sklizně a některé maliníky jako například R. niveus, pocházející z Asie, tento způsob pěstování vyžadují (FLOWERDEW, 1995). Pěstování v nádobách se příliš neosvědčilo dle Flowerdewa (1995), kořenový systém při tomto druhu pěstování trpí nedostatkem místa a přehříváním a úroda je příliš malá. Ostružiníky pro svůj rozložitý a poléhavý vzrůst vyžadují oporu. Beztrnné odrůdy se mohou pěstovat kolem branek. Všechny odrůdy lze pěstovat na sérii silných drátů natažených přes plot, na trelážích a zdech. Nejlepší oporou je systém drátů natažených mezi dvěma trámky umožňuje pohodlný přístup pro řez, přivazování a sběr plodů z obou stran. Pěstování ostružiníku ve tvaru vějířovité palmety se doporučuje pro méně bujné odrůdy a jeho výhodou je vysoký výnos. Pruty se vyvazují ve tvaru vějíře na jednu a druhou stranu od středu. Po odplození se staré výhony odstraní a středové se rozloží do obou stran přinesou úrodu v dalším roce. Méně složitý a náročný systém je vplétání do osnovy, nové výhony jsou proplétány do spodních třech drátů po odstranění starých prutů na podzim. Během léta se výhony vedou vodorovně a kolem horního drátu. Nejjednodušší a nejméně produktivní metodou je drátěnka lanoví. Tento způsob se doporučuje pro běžné zahrady (HESSAYON, 1999). 18

Obr. 11: Pěstování ostružiníku na drátěnce (DUŠKOVÁ, 2003) Řez ostružiníku spočívá v odstranění odplozených (dvouletých výhonů) ihned po sklizni. Další řez provádíme na jaře, kdy se odstraní namrzlé a poškozené výhony. Na 1 m délky ponecháváme 6 výhonů, zkrácených na 2 až 2,5m. Boční výhony seřízneme na 4 6 oček. Výhony poté uvážeme k vedení nebo obtočíme kolem drátů (HRIČOVSKÝ, 2002). 3.6.6 Zavlažování, mulčování a výživa a hnojení maliníku a ostružiníku Zavlažování Maliny jsou náročné na vodu hlavně v období intenzivního růstu vegetativních částí mladých výhonů, v období květu a hlavně v době tvorby plodů, to znamená v měsících květnu až červnu, případně červenci. Pokud v tomto období není dostatek srážek, je nutná doplňková závlaha a to hlavně v oblastech se srážkami pod 700 mm. Ostružiníky nejsou tak náročné na zálivku, snesou větší sucho, ale pokud je v období intenzivního růstu a dozrávání sucho, je k vypěstování většího množství kvalitních plodů doplňková závlaha doporučována (HRIČOVSKÝ, 2002). Většina ovocnářských společností v zahraničí využívá systém kapénkové závlahy, kterým je rozváděna k jednotlivým rostlinám jak voda, tak i hnojivo. Mulčování Nastýlání (mulčování) se u maliníku osvědčilo. Zvláště v pásových výsadbách. Rostliny dávají vyšší výnosy a jsou méně napadány houbou Didymella 19

applanata (způsobuje odumírání výhonů). U maliníku se technika mulčování projevuje zvláště příznivě, má nebývalý význam pro udržení půdní vlhkosti a dostatku humusu. Již v roce 1960 provedl Kramer pokusy na rostlinách, kde dokázal u mulčovaných rostlin vyšší výnosy (Tab. 2). Mulčování má též své nevýhody, půda na jaře později rozmrzá, zvyšuje nebezpečí poškození mrazem v době květu, zrání plodů je o něco opožděno a při mulčování plevelnými rostlinami mohou být do půdy zaneseny plevele. Vrstva mulče musí být proto dostatečně silná, aby vzcházející plevel zahynul nedostatkem světla. Mulčování přispívá zvláště v kombinaci se zeleným hnojením (BLATTNÝ, 1971). Mulčovací vrstva by měla být 15 20 cm vysoká a každoročně by se měla obnovovat. U maliníku v pásových výsadbách se osvědčilo mulčování kompostem s přídavkem síranu amonného každý čtvrtý rok po výsadbě k podpoření růstu výhonů. Maliníku vyhovuje kořenová vlhkost a bazální zastínění, zatímco výhony by měly být vystaveny slunečnímu svitu (DLOUHÁ, 2003). Tab. 2: Přehled výnosů rostlin s použitím a bez mulče dle Kramera, 1961 (BLATTNÝ, 1971) Odrůda Výnos v g/rostlina z parcel mulčovaných Výnos v g/ rostlina z parcel bez mulče Berlin 1957 1509 Deutschland 2507 1139 Lloyd George 1445 468 Výživa a hnojení Nároky malin a ostružin na spotřebu živin jsou poměrně vysoké z důvodu velké produkce nadzemní biomasy. Dle růstu se dá velmi dobře odhadnout potřeba hnojení. Maliník i ostružiník mají zvláště vysoké nároky na základní tři prvky N, P, K. Ty ovlivňují celkový růst, vyzrálost pletiv a v neposlední řadě i přezimování rostliny. Obě plodiny mají schopnost přijímat živiny z tíže dostupných forem. Z tohoto důvodu může být zásoba živin v půdě nižší, ale tento fakt vede k poměrně rychlému vyčerpání zásob přijatelných živin v půdě. Maliny jsou proto velmi špatnými předplodinami a po zrušení porostu musí být půdní úrodnost pečlivě obnovena (DLOUHÁ, 2003). 20

Organická hnojiva je vhodné do porostů dodávat každý druhý až třetí rok, nejlepší je dobře vyzrálý chlévský hnůj nebo kompost (dávka 50kg na 10m 2 ). Na starších plantážích je potřeba hnojení kompostem vyšší. Před výsadbou malin je třeba aplikovat do půdy draslík, fosfor a vápník, v případě prokázaného nižšího ph než požaduje daná plodina (tab. 3). Pokud bylo toto hnojivo dodáno do půdy, stačí v prvních letech od výsadby hnojit dusíkem tak, aby byla dostatečná tvorba výhonů. Vhodným a univerzálním dusíkatým hnojivem je ledek amonný s vápencem (LAV) nebo DAM, pro alkalické až neutrální půdy se doporučuje síran amonný. Hnojivo se aplikuje na jaře a dávka dusíku by neměla přesáhnout 40 kg na ha (150 kg LAV). Pokud nebyl draslík použit před výsadbou, použijeme ho brzy na jaře. Vhodný je síran draselný nebo Patentkali. Fosforečná hnojiva vyžadují starší porosty a chudší stanoviště a dodává se formou superfosfátu na podzim nebo brzy na jaře. Vhodné je i obohacení kompostu o fosforečná hnojiva při organickém hnojení. Vícesložková hnojiva s vyrovnaným poměrem živin se v současném sortimentu vyskytují jako Cererit nebo kombinace Amofosolu a síranu draselného. Aplikují se velmi brzo na jaře do nedostatečně vyhnojených půd před výsadbou a ke starším porostům (DLOUHÁ, 2003). Tab. 3: Doporučené dávky živin kg/ha (g/10m 2 ), (Hofmann-in Faustzahlen 1993) Plodina Plodnost N P (P 2 O 5 ) K (K 2 O) Počátek 30-60 4-18 (10-40) 17-50 (20-60) Maliník Plná 60-100 9-26 (20-60) 42-125 (50-150) Počátek 40-80 9-26 (10-40) 17-42 (20-50) Ostružiník Plná 100 9-26 (20-60) 33-116 (40-140) 21

3.7 Sklizeň malin a ostružin Maliny Sklizeň malin je velice časově i fyzicky náročná. Zralé plody jsou již v době zrání měkké a náchylné na poškození a jejich zralost rozpoznáme tak, že jdou lehce oddělit od květního lůžka. Dle odrůd se mění soudržnost plodů a některé odrůdy jsou náchylné k brzkému opadu díky své malé soudržnosti. Plody se doporučuje obírat v dopoledních hodinách po opadu rosy, kdy teploty nejsou ještě tak vysoké, optimálně kolem 10. hodiny ranní. Počasí by nemělo být deštivé, jelikož voda nepříznivě ovlivňuje kvalitu sbíraných plodů a snižuje trvanlivost sklizně. Maliny pro přímý konzum se sklízí u nás ručně přímo do obalů o hmotnosti 125g nebo 250 g, ihned na místě je kontrolována čistota a kvalita malin. Horší maliny se použijí na zpracování, pouze plody té nejlepší kvality se dostanou na stůl zákazníkovi. Sklizeň se nesmí přesypávat ani překládat z obalu do obalu. Plody by měly být zchlazeny v co nejkratší době, aby se uchovalo jejich čerstvé aroma a prodloužila se jejich trvanlivost. Optimální je hodina až tři hodiny, záleží na množství. Zchlazování probíhá na cca teplotu 6 C. Sklizeň probíhá formou probírky každých 3 až 5 dní u jednou plodících odrůd většinou od poloviny června do konce července a u remontantních odrůd od poloviny června do zámrazu (POKORNÝ, 2014) Ostružiny Ostružiníky začínají dozrávat v srpnu a sklízí se i po celé září. Plody nejsou tolik náchylné na přezrávání jako plody maliníku, probírka stačí jednou až dvakrát týdně. Plody se obírají zcela vybarvené, tmavě zbarvené, oddělujeme je i s květním lůžkem. Nejvhodnější je dopolední sběr a podobně jako u malin rychlé posklizňové zpracování (HRIČOVSKÝ, 2002). Mechanizovaná sklizeň se v našich podmínkách nerealizuje, ale je běžná v zahraničí. Tento způsob se praktikuje u odrůd kompaktního ne příliš rozložitého vzrůstu a zrání plodů by mělo být ze 70 % koncentrováno do 10 dnů. Plody musí mít vyšší stupeň oddělitelnosti od lůžka s dobrou soudržností peckoviček. Aby byla sklizeň malin ekonomicky návratná, měla by přesahovat množství 10 tun. V našich 22

podmínkách lze uplatnit pouze kombajn na drobné ovoce s adaptérem pro sklizeň malin od finské firmy Joonas. Jedná se o vertikální typ malinového kombajnu, podobný americkým strojům. Pročesává plodící výhony maliníku a setřásá je na dopravník (DLOUHÁ, 2003). 3.8 Choroby a škůdci malin a ostružin Maliník a ostružiník jsou hostiteli několika málo fytopatogenních bakterií a fytoplazem, které u nich většinou nezpůsobují závažnější hospodářské ztráty. Mezi nejznámější se řadí: Bakteriální nádorovitost - na vzniku této choroby se může podílet polyfágní druh Agrobacteriu tumefaciens a jednak A. rubi. Příznaky se projevují na plodných výhonech jako okrouhlé nebo podlouhlé bělavé vyvýšeniny. Výrůstky se rychle zvětšují a nejčetněji se vyskytují na spodní části výhonů. Výhony praskají a vysychají. Ochranou je používání zdravé výsadby. Bakteriální spálu způsobuje ji bakterie Erwinia amylovora. Hlavním specifickým příznakem je tvorba bakteriálního slizu, který se objevuje v podobě lepkavých, bělavých a později tmavých a tuhnoucích povlaků. Letorosty vodnatí, zbarvují se do hněda, usychají a hákovitě se ohýbají. Tato nemoc je přísně monitorována a v místě ohrožení se aplikují měďnaté přípravky nebo účinnější antibiotika (KŮDELA, 2002). Mezi významné houbové choroby obou plodin se řadí: Odumírání maliníku vyvolává vřeckatá houba Didymella applanata a ohroženy jsou především starší zahuštěné výsadby. Projevuje se fialově hnědými skvrnami na bázi letorostů. Napadené výhony se vylamují a zasychají. Důležitou prevencí je vhodné stanoviště, optimální výživa, odplevelení, vzdušnost porostu a jeho včasná obměna. Plíseň šedá je typická choroba šířící se za vlhkého počasí, která se vyskytuje především na zralých a přezrálých nesklizených plodech. Plody rychle hnijí a jsou pokryté šedým povlakem. Nemoc se šíří na výhony, listy i květy a dochází k vadnutí především koncových výhonů i s plody (NESRSTA, 2012). Ochranou je 23

použití chemických přípravků (Rovral Flo, Rovral 50 WP) a nezbytné je odstraňování napadených výhonů. Rez maliníková, ostružiníková se projevuje v létě na spodní straně listu, kde se vyskytují oranžové kupy teleutospor, na podzim je jejich barva hnědá. Vrchní strana listu má žlutozelené skvrny, které se zvětšují, listy usychají a opadávají. Šíří se hlavně při vlhkém a teplém počasí v období vegetace (DLOUHÁ, 2003). Ochranu použijeme chemickou (Bayleton 25 WP, Baycor 25 WP) po odkvětu a po sklizni, vykazuje však jen dílčí účinky. Pečlivě shrabujeme spadené listy a ničíme (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA, 2003). Mezi nejznámější škůdce patří: Malinovník šedý a plstnatý. Dospělí se líhnou z kukel v zemi na jaře po přezimování. V době květu samička klade vajíčko dovnitř a larvy následně květ i vznikající souplodí vyžírají. Larvy způsobují červivost plodů (Obr. 12), v dospělosti vypadávají na zem, kde se kuklí. Pro chemickou ochranu u nás není povolen žádný prostředek. V malých výsadbách se doporučuje larvy sklepávat do plachty na zem (NESRSTA, 2013). Bejlomorka ostružiníková neboli Lasioptera rubi je velmi drobný 2 2,5 mm velký, šedočerně zbarvený komárek. Oranžové larvy žijí uvnitř výhonků maliníku. Sají výhony a tím vznikají tlustostěnné, hnědavě zabarvené, rozpraskané hálky (Obr. 13). Napadené pruty se musí vyřezat na podzim a spálit. Chemická ochrana není ještě dokonale propracována. Mšice maliníková neboli Aphis idaei má světle zelenou barvu a její vajíčka přezimují. V létě vytváří kolonie na rubu listů mladých výhonků. Sáním způsobuje kroucení a shlukování do hustých hnízd. Ochranu zajišťují oleopřípravky (oleoekalux) nebo po vylíhnutí aficidy (Aztec 140 EW, Pirimor (BLAŽEK, 1998). V České republice pravidelně monitoruje výskyt chorob a škůdců Státní rostlinolékařská správa a výsledky jejího průzkumu jsou uváděny na webových stránkách ÚKZÚZ. V poslední době byla z Asie do Evropy zavlečena Octomilca - Drosophila suzukii, obávaný škůdce zralých plodů, který by díky širokému spektru hostitelů mohl nalézt vhodné podmínky i u nás v ČR (Obr. 14, 15). Výskyt tohoto 24

škůdce nebyl na našem území potvrzen, ale EU varuje, že v případě výskytu může způsobit střední až vysoké ztráty v produkci plodů (ÚKZÚZ, 2014). 3.9 Pěstování malin a ostružin v České republice Berry servis s.r.o. Pro lepší pochopení pěstování malin a ostružin v České republice a také pro nedostatek literatury v tomto segmentu, byla navštívena česká společnost Berry servis s.r.o. v Břežanech II, okres Kolín, u nás největší dodavatel jahod, malin a ostružin. V České republice je Berry servis firmou zásobující náš trh jahodami z rozlehlých 30 ha plantáží a nepochybně největším tuzemským dodavatelem malin zásobující Českou republiku. Společnost založil pan Luboš Pokorný v roce 2000, kdy začínal s pěstováním jahod na ploše 1 hektaru. Na dotaz kolik měl tehdy pracovníků, odpovídá: Jediným zaměstnancem jsem byl já sám. Inspiraci čerpal v zahraničí v Anglii, Holandsku, kde jako student pobýval a pracoval. O pár let později v roce 2003 přidal do svého sortimentu také maliny a ostružiny. V roce 2010 založil částečnou sadbu malin a ostružin ve fóliovnících anglické firmy Haygrove (Obr. 16). Společnost se dnes rozrostla, zaměstnává 11 stálých zaměstnanců a v době sklizně až 140 brigádníků. Maliny zaujímají 12 ha a ostružiny jsou pěstovány na 1 ha. Z toho 3 ha výsadby jsou umístěny ve fóliovnících. Mezi pěstované odrůdy malin patří Polka (Obr. 54), Poranna Rossa (žlutoplodá), Polana (Obr. 55), Sugana (Obr. 18) - odrůdy primocane, rodící na jednoletém dřevě. Dále odrůdy plodící na dvouletých výhonech, např. Tulameen (Obr. 20). Pro sadbu ve fóliovnících se majitel rozhodl z několika důvodů. Maliny musí být dodávány pro konzumní spotřebu v té nejlepší kvalitě a pěstování rostlin ve fóliovníku chrání rostliny před krupobitím a deštěm. Dále vnitřní klima fóliovníku urychlí dozrávání plodů a kvalita a vzhled plodů je mnohem lepší než u venkovní výsadby. Přikrýváním fóliovníků v jarních postupných časových intervalech lze přizpůsobit termíny sklizně. Rostliny uvnitř fóliovníku jsou vyvazovány na opěrném T-vedení, jsou zasazeny na hrůbcích přikrytých fólií pro lepší zakořenění sazenic 25

na počátku sadby. Je to jeden z mála způsobů, jak eliminovat plevel, který je pro české sadaře velkým problémem, jelikož sortiment herbicidů u nás schválených je velmi omezený na rozdíl od zahraničí. U malin se v dalších letech fólie musí částečně natrhnout, aby nové výhony mohly prorůstat volně ven (Obr. 17). U ostružiníků, díky jejich odlišnému růstu, se fólie po celou dobu ponechává (Obr. 19). Rostliny se před zahájením tvorby plodů přikrývají sítěmi, aby příliš nezasahovaly do meziřadí a neomezovaly práci a pohyb ve fóliovníku. Meziřadí ve fóliovníku je zarostlé travnatým porostem, který je pravidelně krácen sekačkou. Po zakrytí fóliovníků nemá tráva dostatek vláhy k jejímu přílišnému rozrůstání a kapková závlaha šetrně zásobuje vodou pouze rostliny na hrůbcích (Obr. 18). Kapková závlaha a hnojivo je ke každé rostlině přiváděno zvlášť. Se závlahou se začíná po pominutí mrazů, aby nedošlo k poškození závlahového systému. Hnojí se hlavními prvky N, P, K dle rozboru půdy, který se dělá pravidelně v určitých intervalech. Na jaře se používá dusík, draslík zlepšuje kvalitu plodu během dozrávání a fosfor podporuje zakořenění a kvetení. Během vegetace se také provádí listový rozbor, dle kterého se následně aplikují dodatečná hnojiva. Venkovní výsadba je také opatřena kapénkovou závlahou a hnojením a nutno podotknout, že každá část pole má svou přizpůsobenou podobu péče dle nároků odrůd. Venku se pěstují odrůdy Polka a Polana (Obr. 21) a ostružiníky (Obr. 22). Nevýhodou sadby pěstované venku je přílišné rozrůstání výhonů majitel řeší sekáním okrajů záhonů traktorovou sekačkou, aby odstranil nadbytečné výhony vysilující rostlinu. U odrůdy Tulameen pěstované ve skleníku se na jaře vždy první výhony odstraní, aby zesílily nové výhony na ponechaných loňských prutech. Všechny odřezané části rostlin by se měly vždy pálit a to z důvodu roznášení škůdců (mezi časté patří ve skleníku třásněnky, svilušky). Rostliny jsou pravidelně monitorovány proti napadení škůdci dvěma specialisty (1 zahraniční, 1 český), kteří zjišťují napadení a porovnávají počet vajíček na rostlině, dle výsledků se poté provádí potřebná ochrana. První plody odrůdy Tulameen dozrávají v polovině června až do konce července, ostatní odrůdy se sklízí v období od druhé poloviny června do zámrazu. Pan Pokorný nyní testuje nový způsob pěstování odrůdy tak, aby se sklizeň 26

posunula ještě o 3 týdny dopředu. V období plné sklizně sběrači ručně nasbírají každý den až 2 tuny plodů. Každá skupina sběračů má svého nadřízeného, který kontroluje stav sklízeného ovoce (čistotu, pomačkanost plodů atd.) Plody jsou sklízeny přímo do obalu o hmotnosti 125g nebo 250g a ty umísťovány do beden. Každá skupina je označena svým číslem (Obr. 24), pod kterým odevzdává sklizeň. Sklizené plody z pole jsou okamžitě přemístěny do zchlazovacího tunelu, kde z teploty 30 C jsou během půl hodiny zchlazeny na teplotu 6 C. Po zchlazení se sklizeň přesouvá na třídící linku (Obr. 23), kde jsou obaly opatřovány víčky, etiketami, následuje paletování a přesouvání do skladu s teplotou 5 6 C. Jak vidno, o mechanizované sklizni tu nemůže být ani řeč. Společnost Berry servis striktně dodržuje 24 hodinovou obrátku sklizeného zboží. Většinou se plody ráno nasbírané dostanou do večera k odběrateli. Odbytové družstvo Berry zajišťuje odbyt sklizených plodů pro firmu Berry servis, která 95% sklizně dodává do obchodních řetězců Tesco, Ahold, Billa, Spar, Kaufland a Penny. Pan Pokorný přiznává, že je při tak velké produkci rád za takovéto odběratele, ale zároveň musí přísně plnit všechna dohodnutá ustanovení dodat vždy přesně naplánované množství. Proto je velmi důležité přizpůsobit sklizeň tak, aby v každém období splnil svou dodávku. Dodávka se soustřeďuje na maliny konzumní, tedy maliny nejlepší kvality, a ty jsou dodávány přímou cestou odběrateli. Zbylými 5 % sklizně uspokojuje zákazníky lokálních farmářských trhů, kde nabízí i vedlejší produkty - džemy a břežanskou pálenku. V zimních měsících, kdy firma částečně odpočívá od sezónního shonu, se opravují stroje. Aby majitel zajistil práci pro své trvalé zaměstnance, zavedl téměř ihned od začátku existence společnosti výrobu destilátu Břežanské pálenky (Obr. 26). Zpracovává své ovoce maliny a také zakoupené ovoce, jablka, hrušky. Pro svou spotřebu a prodej vyrábí pálenku. Dále také zpracovává ovoce okolních sadařů, kteří si pálenku ze svého dodaného ovoce vyzvednou po čtyřech měsících již balenou v lahvích. Proces výroby zahrnuje kvašení (2 4 měsíce) a destilaci ve speciálním kotli (Obr. 25). Břežanská pálenka byla založena v roce 2002, veškeré k tomu potřebné vybavení, v ceně přibližně 3 miliony korun, si pan Pokorný pořídil 27

sám. Jeho džemy mají nádech džemů dělaných našimi babičkami, zcela bez stabilizátorů, přísad a s obsahem skutečného ovoce (Obr. 27). Sazenice pro obměnu své výsadby nakupuje pan Pokorný převážně v zahraničí z Anglie a Holandska a využívá také českou hrnkovanou sadbu vypěstovanou v in vitro podmínkách. Pro tak velkou produkci není možné zvládnout navíc ještě pěstování kvalitních vlastních sazenic. Cena jedné sazenice se pohybuje kolem 1Eura a na jeden fóliovník o délce 100 metrů je jich potřeba 7000 tisíc kusů. Nejedná se tedy o levnou záležitost. V současné době je Berry servis stabilizovaná společnost, která v posledních pěti letech neustále vylepšovala svou technologii a podmínky pro pěstování malin a ostružin. Minulý rok 2013 se výnos malin pohyboval kolem 14 tun/ha a výnos ostružin 20 tun/ha. Cesta byla ale dlouhá a nesnadná, jelikož o pěstování drobného ovoce v Čechách není velký zájem z důvodů velkých nákladů a pracnosti. Počáteční investice je vysoká a podpora od státu téměř žádná. Ovocnáři se právem obávají vstoupit do této nejisté vody. Náklady na hektar folie se pohybují kolem 1,5 milionu korun a uvedení rostlin do stavu plodnosti vyjde na 700 tisíc korun. Český spotřebitel je také velmi konzervativní ve využívání tohoto ovoce ve svém každodenním jídelníčku a před kvalitou a původem nakoupeného zboží vyhrává ve většině případů prodejní cena. Pan Pokorný, majitel společnosti Berry servis s.r.o., si právem zaslouží obdiv za svou obětavost dané práci, riskování pustit se do takto obtížného sektoru a konečně i za úspěchy, které doposud dosáhl díky své lásce k oboru. Měl by být inspirací pro každého dalšího odvážlivce odhodlaného věnovat se právě tomuto tak zanedbanému segmentu podnikání v českých podmínkách (POKORNÝ, 2014). Sady Louny Sady Louny je další středně velká rodinná ovocnářská společnost v České republice, soustřeďující se na pěstování drobného ovoce a fungující od roku 1999. Hlavním sortimentem jsou jahody, maliny a ostružiny. Maliny pěstuje na 6 hektarech plochy za pomoci nejnovějších zahraničních technologií převzatých ze švýcarského výzkumného ovocnářského ústavu ACW Wadenswillu. Rostliny jsou pěstovány na zvýšených fóliových hrůbcích 28

s instalovanou kapénkovou závlahou, díky které dostává každá rostlina přesné množství minerálních látek v pravidelných intervalech v jednotlivých fázích růstu v optimálním poměru. Firma pěstuje jednoznačně nejlepší stále plodící odrůdu Polku, která se prosadila na evropských, ale i amerických trzích. Je velmi chutná a dobře snáší díky svému polskému původu naše tvrdé kontinentální klima. Technologie pěstování je téměř shodná s technologií společnosti Berry servis s. r. o., ačkoliv se společnosti navzájem příliš neznají. Plantáže jsou orientované v údolí podél břehu řeky Ohře 60 km od Prahy a tato poloha umožňuje nabídnout čerstvé ovoce do 1 2 hodin po sběru zákazníkům. Maliny se sklízí od poloviny června do zámrazu (října). Prodejní místa se nachází nejenom v Praze, ale i na Třebízi, Makotřasech u Kladna nebo na Slivenci a jsou zavážena 2x 3x denně přímo z plantáží. Dodávané ovoce je tedy skutečně čerstvé, v konzumní kvalitě. Důležitým aspektem je opravdu přímá distribuce zákazníkovi na stůl a ušetření nákladů za meziskladování a chlazení. Ovoce si tím také zachová senzoricky 100% chuť a vůni čerstvých plodů. Velikost produkce odpovídá způsobu odbytu, který se soustředí spíše na prodej v lokálních místech. Společnost vzhledem k tomu, že nemá chladící a skladovací možnosti, nenabízí svou produkci velkým řetězců a tím se snaží expedovat ovoce v té nejvíce dosažitelné čerstvosti. Je trochu škoda, že firma byla v posledních 10 letech nucena vyvážet většinu své produkce do Německa z důvodu obtížného získání prodejních míst v Praze. Přímý prodej bez překupování velkosklady umožňuje nabídnout zákazníkům nízkou cenu a cena je i ekonomicky zajímavá pro samotného producenta ovoce. Společnost Sady Louny nabízí podobně jako firma Berry servis kompletní servis zákazníkovi prodej sadby odrůd, poradenství v oblasti pěstování (výživa, škůdci, choroby, fyziologie rostlin, technologie pěstování, odrůdová skladba (SADY LOUNY, 2014). V České republice najdeme další pěstitele malin, ale jejich podíl na Českém trhu je nevýznamný. Můžeme jmenovat farmu Targos a.s. v Troublelicích, která se pěstováním malin zabývá pouze doplňkově. Svou produkci nabízí zákazníkům ve své podnikové prodejně. Dále jsou to převážně drobní pěstitelé a zahrádkáři, 29

kteří se technologií malin a ostružin zdokonalují pro svou vlastní potřebu nebo zásobení svého blízkého okolí (TARGOS, 2012). 3.10 Odrůdy malin a ostružin v České republice V současnosti je k 15. 3. 2013 v České republice registrováno v databázi odrůd ÚKZÚZ 12 odrůd maliníku a 2 odrůdy ostružiníku. 3.10.1 Přehled odrůd maliníku dle Nesrsty (2013) a Richtera (2002) Registrované odrůdy plodící na jednoletých výhonech od léta do podzimu Autumn bliss Odrůda je využívána pro přímý konzum a kompotování, vyžaduje úrodné a zavlažované půdy. Sklízí se od poloviny srpna do poloviny října. Patří mezi velmi úrodnou anglickou odrůdu s chutnými plody, které vytváří hlavně na letošních výhonech na podzim. Odrůda je nenáročná na agrotechniku. Plodí na větveném jednoletém výhonu. Vyznačuje se vysokou odolností proti plísni šedé. Klimatické podmínky odpovídají teplým a středně chráněným polohám (Obr. 28). Golden bliss Anglická odrůda je využívána pro přímý konzum a kompotování, vyžaduje úrodné a zavlažované půdy. Má velké plody a sklízí se od poloviny srpna do konce září. Je vysoce odolná proti napadení plísně šedé. Velmi úrodná odrůda, plody nasládlé, hlavní období plodnosti je na letošních výhonech na podzim. Nenáročná na agrotechniku. Plodí na větveném jednoletém výhonu. Odrůda je vhodná pro teplé a středně chráněné oblasti (Obr. 29). Heritage Odrůda původem z USA, určená pro přímý konzum a kompotování, vznikla křížením odrůd ( Milton x Cutherbert ) x Durhman. Vyžaduje kypré, humusem dobře zásobené půdy s dostatečnou závlahou. Sklízí se koncem srpna do poloviny října. Její odolnost je vysoká proti houbovým chorobám a napadení bejlomorkou 30

maliníkovou. Plody sladce navinulé a chutné. Hlavní plodnost vytváří na letošních výhonech na podzim, neseřezané výhony zaplodí i na dvouletém výhonu v půlce července. Agrotechnika před a během pěstování náročná. Plodí na jednoletém nevětveném výhonu. Odrůda se hodí do nejteplejších oblastí. Doporučuje se odstraňovat každoročně před začátkem zimy odplozené výhony (Obr. 30). Registrované odrůdy plodící na dvouletém výhonu v létě Canby Odrůda původem z USA, vznikla křížením odrůd Viking a Lady George, určená pro přímý konzum, mražení a kompotování. Vyžaduje středně úrodné a zavlažované půdy, v období sucha je vhodná doplňková závlaha. Sklízí se od července do poloviny srpna. Je vysoce odolná proti napadení houbovými chorobami. Odrůda úrodná s chutnými navinule sladkými a aromatickými plody. Hlavní plodnost je vytvářena v létě na loňských rozvětvených výhonech. Tendence snadno opadávat při přezrání. Nenáročná na agrotechniku. Odrůda je vhodná do teplých a chráněných poloh, náchylná mrazu (Obr. 31). Fertödi Zamatosh Maďarská odrůda vznikla křížením odrůd F. Hungaria a Canby. Je vhodná pro přímý konzum a kompotování a vyžaduje středně propustné, písčitohlinité půdy, dobře zásobené vláhou a živinami, nesnáší zamokření. Soudržnost plodů s lůžkem je spíše slabá a plodnost kolísá dle klimatických a povětrnostních podmínek v době přezimování, jarního růstu a dozrávání plodů. Je vysoce odolná proti virovým a fytoplazmatickým chorobám, středně proti odumírání výhonů i napadení plísní šedou. Jedná se o odrůdu úrodnou, s chutnými, sladce navinulými a aromatickými plody. Hlavní plodnost vytváří na loňských rozvětvených výhonech v létě. Náročná na agrotechniku před výsadbou a během pěstování. Hodí se do teplých a středních pěstitelských poloh. Mrazuvzdornost je střední. Při dostatku vláhy se objeví vysoká násada (Obr. 32). Granát Jedná se o slovenskou odrůdu, zkříženou z odrůd Lady George x Pruská, určenou pro přímý konzum, kompotování. Vhodné jsou středně úrodné a zavlažované půdy, kypré, humusem dobře zásobené. Dále vyžaduje průměrné 31

roční srážky 700 mm a dostatek slunečního světla, nesnáší zamokřené půdy. Sklizeň probíhá od konce července do srpna na dvouletých výhonech. Plody dozrávají rovnoměrně. Vyznačuje se vysokou odolností proti napadení houbovými chorobami, odolnost proti plísni šedé i kořenovým chorobám je střední. Tato odrůda s dobrým zdravotním stavem má velké, chutné, aromatické, nasládle šťavnaté plody s výraznou typickou vůní a dobrou soudržností s lůžkem. Nenáročná na agrotechniku. Odrůda je vhodná pro všechny pěstitelské oblasti a je mrazuvzdorná. Celková úrodnost je velmi vysoká. Plodnost je velká a pravidelná (Obr. 33). Mája Česká odrůda, vniklá křížením genotypu z Velkých Losin a odrůdy Vislucha. Je vhodná pro přímý konzum, zpracování (kvalita na zpracování a mražení je průměrná). Odolnost proti napadení plísní šedou je střední, proti kořenovým chorobám vysoká, vysoká odolnost proti odumírání výhonů. Odrůda je úrodná, plody chutné, aromatické, slabě navinulé s výraznou vůní. Nenáročná na agrotechniku. Lze pěstovat téměř ve všech pěstitelských oblastech kromě extrémních (Obr. 34). Rafzmach Tato švýcarská odrůda vznikla křížením odrůd Malling M. x Chilcotin. Hodí se pro přímý konzum, kompotování a vyžaduje úrodné a zavlažované půdy. Sklízí se od konce června do poloviny srpna na dvouletém výhonu. Je vysoce odolná napadení plísní šedou a proti kořenovým chorobám. Je úrodná podobně jako česká Mája, plody jsou chutné, aromatické, slabě navinulé s výraznou chutí. Nenáročná na pěstování. Vyhovující jsou teplé a chráněné střední polohy, mrazuvzdornost je středně dobrá (Obr. 35). Rubín Tato bulharská odrůda, vzniklá z odrůd Pruská x Lloyd George. a je vhodná pro přímý konzum, mražení a zpracování. Má ráda písčitohlinité, humusem a vláhou dobře zásobené půdy, s ph neutrálním až mírně kyselým. Při nižších srážkách pod 700 mm potřebuje v době květu doplňkovou závlahu. Sklízí se od poloviny června do začátku srpna. Odrůda je vhodná jak pro velkovýrobu, tak i pro drobné pěstitele, 32

plody jsou chutné, sladce navinulé, aromatické. Nenáročná na agrotechniku. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, středně mrazuvzdorná (Obr. 36). Tulameen Odrůda původem z Kanady, vznikla křížením odrůd Nootka x Glen Prosen. Sklízí se od začátku července do poloviny srpna. Odolnost proti houbovým i kořenovým chorobám je vysoká. Odrůda je úrodná, velké plody jsou chutné, sladké a aromatické. Nenáročná na agrotechniku před výsadbou a během pěstování. Hodí se do všech pěstitelských oblastí, má střední mrazuvzdornost. Odolná transportu a kratšímu skladování (Obr. 37). Veten Tato norská odrůda vznikla náhodným křížením odrůdy Loyd George. Vyžaduje středně propustné, písčitohlinité, humusem dobře zásobené půdy a slunné polohy. Dále je nutná doplňková závlaha při srážkách menších než 700 mm. Sklízí se od konce června do konce července. Plodí hojně a pravidelně. Odolnost je vysoká proti napadení virovými a fytoplazmatickými chorobami a plísni šedé a střední proti odumírání výhonů. Plody jsou velké, chutné, sladce navinulé a méně aromatické. Soudržnost malá. Odrůda vyžaduje kvalitní agrotechniku. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti. Mrazuvzdornost je střední (Obr. 38). Zeva II Švýcarská odrůda vznikla křížením odrůd Rote Wadenswiler x Willamette. Hodí se na kompoty a ke zpracování. Potřebuje úrodné a zavlažované půdy. Teplé oblasti. Je náročná na závlahu, vhodné pěstování na drátěnce. Sklízí se od července do začátku srpna. Plodnost kolísá dle klimatických a povětrnostních podmínek v době přezimování a počátečního jarního růstu. Odolnost je vysoká proti napadení plísní šedou a nízká proti odumírání výhonů. Úrodná odrůda s navinulými a šťavnatými, aromatickými plody. Náročná na agrotechniku před výsadbou i během pěstování. Plody nepřezrávají a předčasně neopadávají. Hodí se do teplých a chráněných středních pěstitelských oblastí. Nevýhodou je nízká mrazuvzdornost (Obr. 39). Mezi další u nás oblíbené odrůdy patří například Ada, slovenská odrůda, která je vysoce odolná proti napadení houbovými chorobami a bejlomorce, 33

vyznačuje se vysokou plodivostí a je agrotechnicky nenáročná. Plody jsou však velmi chutné a aromatické. Za zmínku stojí také švýcarská odrůda Himbo top (Obr. 40) pro své lahodné a sladké plody, vhodná pro pěstování téměř všude. Další odrůdy Joan squire (Obr. 41, náročná na agrotechniku) a Medea (Obr. 42, nenáročná na agrotechniku) se vyznačují dlouhým obdobím plodnosti a velkou úrodností. Dále se u nás v poslední době rozšířily a jsou populární odrůdy z USA Bristol, Black jevel a Fallgold (Obr. 43, 44), odrůdy poměrně značně úrodné, s chutnými a velmi sladkými plody, nenáročné na pěstování a s vysokou odolností proti napadení plísní šedou. Odrůda Fallgold přitahuje zájem svou žlutooranžovou až oranžovou barvou. Mnohé nově vyšlechtěné odrůdy vznikají ze starých známých odrůd, které byly typické pro 20. století. Mezi známé patří Rubín (registrovaná odrůda v ČR i nyní a velice oblíbená), anglické odrůdy Lloyd George, Malling Enterprise, M. Exploit, M. Jewel nebo německá odrůda Pruský a další. Velmi kvalitní a výkonná odrůda Zeva II, uvedena v šedesátých letech 20. století, je oblíbená i dnes a zmiňována často v literatuře (BLATTNÝ, 1971). 3.10.2 Přehled odrůd ostružiníku dle Nesrsty (2013) a Richtera (2002) Registrované odrůdy ostružiníku v České republice Thornfree Beztrnný ostružiník původem z USA, určený pro přímý konzum a mražení. Vyžaduje úrodné a zavlažované půdy, teplejší polohy s dostatkem srážek (přes 600mm), vyžaduje vedení na vyšších drátěnkách se 3-4 dráty. Sklízí se od poloviny srpna do konce října, po dozrání plody neopadávají. Odolnost je vysoká proti předčasnému odumírání výhonů, střední proti napadení rzí, nízká proti napadení plísní šedou a mrazu ve dřevě. Jde o úrodnou odrůdu se sladkokyselými, aromatickými plody. Hlavní plodnost vytváří na letošních výhonech na podzim. Není náročná na pěstování. Odrůda je pěstována výhradně s oporou a vhodná pro drobné pěstitele, do teplých a středních chráněných poloh, jelikož mrazuvzdornost je nízká (Obr. 45). 34

Wilsonův raný Původem z USA je určen pro přímý konzum, zpracování a kompotování. Vyžaduje úrodné a zavlažované půdy, mírně kyselé až neutrální, dostatek srážek (600 mm), doporučuje se drátěnka pro snazší sklizeň. Plodné období trvá krátce. Ovoce je sladší a aromatické. Sklizeň probíhá od konce července do poloviny srpna, po dozrání plody neopadávají. Vyznačuje se odolností střední proti napadení plísní šedou na plodech, vysoká proti předčasnému odumírání výhonů a mrazu ve dřevě. Úrodná odrůda, hlavní plodnost vytváří na loňských výhonech v létě. Vhodná pro drobné pěstitele. Náročná na agrotechniku. Vhodné oblasti pro tuto odrůdu jsou teplá a středně položená místa, mrazuvzdornost je vysoká (Obr. 46). Další oblíbené odrůdy ostružiníky u nás neregistrované, ale oblíbené, pochází z USA. Black satin (Obr. 47) a Karaka black (Obr. 48) jsou rané odrůdy, velmi úrodné, májí chutné nasládlé až sladké plody. Jsou středně odolné proti plísni šedé a náročné na agrotechniku. Podobně náročné na pěstování jsou odrůdy Thornless dirksen (Obr. 49) a Thornless evergreen (Obr. 50). Obě odrůdy mají též chutné nasládlé až sladké plody a hodí se pro pěstování v teplých a chráněných pěstitelských oblastí, jejich mrazuvzdornost je nízká až střední. Mezi starší odrůdu povolenou u nás se považuje Theodor Reimers neboli také Himalaya (Obr. 51). Plody jsou velké, ne však příliš lákavé, vhodné ke zpracování. Na druhou stranu je vhodná do všech pěstitelských oblastí, mrazuvzdornost je dobrá a plodina není náročná na půdu. Dříve byla ohodnocována jako nejplodnější a nejodolnější popínavá odrůda. 35

3.10.3 Přehled odrůd malinoostružin dle Nesrsty (2013) Loganberry Jde o americkou odrůdu vzniklou křížením maliníku a ostružiníku. Využití pro přímý konzum, šťávy a zpracování. Vyžaduje středně úrodná a zavlažovaná stanoviště, vhodná i do polostínu. Délka plodného období je středně dlouhá, sklízí se od poloviny července do poloviny srpna. Odrůda je úrodná a její plody chutné a nasládlé, velmi šťavnaté, snadno oddělitelné od lůžka. Plodí na loňských výhonech v létě. Nenáročná na agrotechniku. Vysoce odolná proti plísni šedé. Vysoká mrazuvzdornost. Množí se výborně (Obr. 52). Tayberry Anglická odrůda, vznikla křížením maliníku a ostružiníku. Vhodná pro přímý konzum, šťávy a zpracování. Vyžaduje úrodné a zvlažované půdy, vhodná do teplých a chráněných poloh. Plodí od poloviny června do konce července. Odrůda úrodná, s chutnými navinule sladkými a velmi šťavnatými plody. Pouze ve zralém stavu lze bobuli oddělit od stopky, jinak se rozmačká. Plodí na loňských výhonech v létě. Náročná na agrotechniku. Středně odolná proti plísni šedé. Mrazuvzdornost nízká. Množitelnost střední (Obr. 53). 3.11 Pěstování malin a ostružin ve světě V roce 2005 představovala celosvětová produkce drobného ovoce 6,2 milióny tun a 720 tisíc ha. Červené maliny se řadí mezi čtvrtou nejdůležitější světovou komoditu. Největší podíl na pěstování malin má Evropa, státy Srbsko, Montenegro (40% plochy) a Polsko (34% plochy), v roce 2005 byla jejich celková sklizeň 161 tisíc tun a to hlavně pro zpracování. Mezi další menší producenty jako je Anglie, Francie, Maďarsko atd., patří i Česká republika. Více než 60% celkové sklizně malin v západoevropských státech připadá na maliny pro čerstvý konzum. Asie představuje 40 % světové plochy malin, ale většina produkce (81 %) spadá pod Ruskou federaci, kde se nachází až 12 tisíc ha sklízených malin rostoucích divoce. 36

Po Rusku je největším pěstitelem malin Ukrajina, dále také Ázerbájdžán, Moldavsko a Čína. V jižní Americe produkuje největší podíl červených malin Chile, z toho pouze 7% připadá na domácí spotřebu a zbytek je z 85 % exportován jako zpracovaný produkt. Mražené maliny se z Chile vyváží do Evropy, USA, Kanady a Austrálie. Severoamerické státy Oregon, Washington a Kalifornie se podílí 16% na celosvětové produkci červených malin. Maliny určené pro konzum jsou nejčastěji distribuovány v plastových kontejnerech s krytem. Maliny pro zpracování jsou většinou mražené, v podobě džusu nebo koncentrátu či pyré. Spotřeba ostružina stoupla za posledních 10 let o 45%. V roce 2005 bylo vysázeno asi 20 tisíc ha rostlin a komerčně kultivováno po celém světě. Nyní již zákazník může v obchodech koupit čerstvé ostružiny, které byly většinou v minulosti pouze zpracovávány. Nejoblíbenější odrůdou v 90. let se stal Chester Thornless pro svou pevnost plodů a snadnější transport. A také odrůda Navaho (oblíbená i dnes u nás) se hodila pro delší trvanlivost a transport. V mimosezónním období byl americký trh zásobován ostružinami z Chile, Guatemaly a Mexika. Zanedbatelný není ani podíl ostružin rostoucích divoce (cca 15 tisíc tun v roce 2005). Největším vývozcem ostružin v Evropě je Srbsko (69% podíl), expedující hlavně zmražené ovoce. Mezi další země patřilo v roce 2005 Maďarsko, Anglie a Polsko, které za posledních 10 let zdvojnásobilo pěstební plochu. Dalšími největšími americkými pěstiteli ostružin jsou státy Kalifornie, Mexiko nebo např. Ekvádor a Chile (ZHAO, 2007). Maliny jsou pěstování jako víceleté rostliny, jejichž životnost je kolem 10 let. Aby byl trh zásoben i mimo sezónu, využívají se k pěstování tzv. high tunnels, kterým se u nás říká fóliovníky. Od klasických skleníků se liší tím, že mají přirozené větrání, nejsou vytápěné a jsou otevřené na obou protilehlých koncích. Konstrukce je lehce postavitelná a přenosná a fólie je shrnovací. V zimním období se zcela odstraní kvůli poškození sněhem. Porosty jsou orientovány severo - jižně. Největší podíl odrůd pěstovaných celosvětově představují odrůdy rodící v létě na výhonech z loňského roku. V severoamerických státech a v Srbsku, kde je největší pěstitelská plocha, jsou oblíbeny odrůdy Meeker, Willamette - odrůdy určené pro zpracování. Pro přímý konzum jsou to pak odrůdy Tulameen, Glen 37

Ample, Glen Lyon a Chilliwack. Tyto odrůdy jsou pěstovány v řadách nebo na svazích. Řady jsou většinou využívány u ručně sklízených odrůd pro přímý konzum. Svahový systém se praktikuje tam, kde sklizeň probíhá mechanizovaně a ve větším množství pro čerstvou spotřebu. Rostliny jsou vázány k opěrnému vedení, které má dva dráty v dolní části k uvazování nových výhonů a dva dráty v horní části, kde jsou upevňovány loňské výhony v době plození. U svahového systému lze rozeznat jednotlivé rostliny v řadě, na zimu se pak uvazují výhony k sobě do svazků a upevňují k vedení. Pokud se zkrátí výška u těchto porostů, zvětší se tím velikost plodů, ale sníží se výnos. Někteří pěstitelé, podobně jako Pokorný z Berry servisu, odstraňují na jaře první výhony u jednou plodících odrůd (bujně rostoucích). Cílem je zesílení nových výhonů na loňských prutech a jejich větší úroda, dále snadnější mechanizovaná sklizeň a také lepší výnos v následujícím roce (ZHAO, 2007). Rostliny jsou většinou zavlažovány pomocí kapénkové závlahy, záleží na regionu. V Srbsku je zavlažováno pouze 4-5% celkové plochy plantáží. Pěstitelé přihnojují rostliny pravidelně pomocí těchto zavlažovacích systémů. Plevely jsou obvykle odstraňovány herbicidy a provádí se pravidelné kontroly proti chorobám a škůdcům. Sklizeň u jednou plodících odrůd trvá 3 8 týdnů. Například v Oregonu se odrůda Meeker sklízí od konce června do konce července, ovoce je křehké a má krátkou trvanlivost. Po sklizni se musí okamžitě zchladit a připravit pro přímý konzum nebo zpracování. Asi 90% sklizně v Severní Americe probíhá mechanizovaně, v Chile naopak pouze 5%. Je to díky ceně práce, která je v Jižní Americe daleko nižší. Ruční sběr představuje dvě třetiny celkových pracovních nákladů. Mechanizovaný sklízecí stroj provede práci za cca 85 pracovníků ručně sklízejících. Velkou výhodou je práce těchto strojů v nočních hodinách, teploty jsou nižší a trvanlivost ovoce se prodlouží. Pro mechanizovanou sklizeň se také využívají odrůdy, jejichž zrání je jednotné. Tento fakt se odráží v kvalitě plodů, které jsou větší, lepší barvy a méně kyselé ideální pro zpracovatelský průmysl. Mechanické stroje mají však i několik závažných nevýhod: jsou finančně náročné na pořízení a údržbu, plantáže musí být uzpůsobené pro pohyb těchto strojů mezi rostlinami, cestičky mezi porosty nesmí být bahnité, aby neohrozily pohyb těžkých 38

kol, odrůdy musí být přizpůsobené mechanizované sklizni. Dále maliny sklizené mechanizovaně nejsou určeny pro přímý konzum (ZHAO, 2007). Stroje pro mechanizovanou sklizeň jsou většinou samohybné (Obr. 56, 57, 58). Skládají se buď z pohybujících se horizontálních tyčí, nebo prstů, které oboustranně obklopují porost a kmitavým pohybem setřásají ovoce z výhonů, které padá dolů na záchytnou plochu. Po pásu je ovoce neseno a fénováno, aby se zbavilo nečistot. Konečně pak padá přímo do kontejnerů. Stroje se pohybují rychlostí kolem 1,5 km / hod. U jednou plodících odrůd proběhne většinou 10 15 sklizní, záleží na odrůdě a klimatu. Ruční sběr je praktikován na malých farmách a plantážích, které se soustřeďují na sběr ovoce vysoké kvality pro přímý konzum. Sklizeň probíhá probírkou každý 2. až 3. den v sezóně. V Chile se maliny sbírají ne zcela dozrálé z důvodu větší pevnosti plodů a snazšího transportu do vzdálenějších destinací. Sběr probíhá jednou až dvakrát denně (ZHAO, 2007). V současnosti jsou celosvětově oblíbené odrůdy stále plodící - primocane. Nerozšířenější odrůdou je odrůda Heritage, v Chile představuje 82% produkce a hojně je využívána také v Severní Americe. Dalšími oblíbenými stále plodícími kultivary jsou Polka, Josephine, Caroline, Autumn Bliss, Amity, and Anne. Tyto odrůdy mají dvě sklizně, první představuje časnou sklizeň jako u jednou plodících odrůd a druhá připadá na pozdní léto až do zámrazu. Sklizené výhony se odstraní, aby rostliny plodily brzy zjara. Stále plodící kultury mohou být lehce převedeny na rostliny plodící na nových výhonech pouze jednou tím, že se v zimě zkrátí všechny výhony na výšku 2,5 5 cm. Nové výhony vyrazí na jaře, vykvetou v létě a plodí v pozdním létě. V Chile se praktikují oba způsoby. Tyto kultivary mohou být pěstovány jak neuchycené, tak s opěrným vedením. Zavlažovány a hnojeny jsou stejně jako jednou plodící odrůdy. Většina ovoce je určena pro přímý konzum nebo zpracování (ZHAO, 2007). Většina ostružin je pěstována v kombinaci s použitím herbicidů proti plevelům a pesticidů proti chorobám a škůdcům. V roce 2005 bylo však monitorováno několik stovek hektarů organické produkce a to hlavně v Ekvádoru a Costa Rice. Jsou také využívány tunely nebo skleníky pro urychlení nebo zpoždění sklizně v zemích jako jsou Španělsko, Holandsko, Itálie, Rumunsko a Jižní Afrika. V roce 39

2005 většina odrůd pěstovaných celosvětově představovaly odrůdy polovzpřímené. Můžeme jmenovat odrůdy Thornfree, Loch Ness, Chester Thornless, dále pak Dirksen Thornless, Hull Thornless a Smoothstem. V Srbsku představuje nejrozšířenější odrůdu Čačanska Bestrna. Ve většině oblastí jsou nové výhony zkracovány na 1,5 2 metry. V zimě se odplozené výhony odstraňují, nové jsou ponechány. Výhony jsou přichycovány na opěrná vedení, zdvojnásobená T-vedení. V Číně jsou plantáže většinou zavlažovány zatopením. Plody jsou sklízeny ručně probírkou každý 3. až 5. den pro přímou sklizeň, zbylé ovoce se zpracovává většinou na dřeň. Polovzpřímené odrůdy jsou většinou mrazu odolné (pouze v Srbsku je mráz považován za největší problém). V Číně jsou rostliny přikrývány proti poškození mrazem (ZHAO, 2007). Mezi vzpřímené odrůdy se řadí odrůda Bazos. Odrůda Tupy je oblíbenou odrůdou vysazovanou v Mexiku. Dalšími známými kultivary jsou Navaho, Kiowa a Cherokee. V některých oblastech jsou vzpřímené ostružiníky pěstovány bez opěrného vedení, ale dochází k polámání výhonů. Byly vyšlechtěny nové odrůdy vzpřímeného ostružiníku Prime Jan a Prime Jim. Sklizňový cyklus je stejný jako u stále plodících malin. Tyto kultivary se ale ještě komerčně nevyužívají a stále se pracuje na tom, jak by měly být zakracovány pro co nejvyšší úrodu. Poléhavé kultury ostružiníku představuje odrůda Marion, pěstovaná v Oregonu. Dále sem řadíme Boysen, Thornless Evergreen, Silvan. Většina rostlin je pěstována v řadách na vedeních s dvěma dráty. Nové výhony jsou tvarovány u země pod vedení a loňské výhony rodící, jsou uchycovány na drátech. Většina poléhavých odrůd se sklízí mechanizovaně pro zpracování každých 5 dní (ZHAO, 2007). 40

4 KOMENTÁŘ K PROBLEMATICE Mezi prvních pět států s největší produkcí malin patří Rusko, Srbsko, Polsko, USA a Ukrajina (Graf 1). Polsko je jedním ze států, kde v roce 2012 znatelně vzrostla produkce malin, dokonce překonalo ve své produkci Srbsko, dlouhodobě se držící na předním žebříčku. Mnoho let se polská sklizeň držela na 50 tisíci tunách ročně, díky nově vyšlechtěné odolné odrůdě Polana, která plodí několik měsíců v roce, se zvýšila sklizeň malin na 127 tisíc tun. Dalším významným faktorem, ovlivňující tento stoupající trend v Polsku, byla dotace Evropské Unie na pěstování drobného ovoce, spuštěná v roce 2007. Celková výměra pěstitelských ploch malin a ostružin stoupla z 20 tisíc ha na 28 tisíc ha (WBJ, 2013). Česká republika se v roce 2011 podílela svou produkcí malin na světovém trhu 60 tunami a zaujímala tak 40. místo v celosvětové produkci této komodity. Tento podíl je ve světovém měřítku zanedbatelný a nepředstavuje ani jednu desetinu procenta (Graf 2). Graf 1: Celosvětová produkce malin v tunách prvních 20 států (FACTFISH, 2011) 41

Graf 2: Podíl produkce malin ČR na světovém trhu 0,01% v roce 2011 (FACTFISH, 2011) Graf vlevo znázorňuje produkci malin jednotlivých států celosvětově (Rusko, Srbsko, Polsko, USA a Ukrajina zaujímají vedoucí pozice v celosvětové produkci malin). Graf vpravo znázorňuje podíl produkce malin ČR na světovém trhu. Pěstování malin a ostružin není v České republice považováno pěstiteli za rentabilní. Obnáší mnoho mravenčí práce a velké náklady a je považováno za rizikovou oblast podnikání. Naši pěstitelé se bojí prvotních nákladů potřebných pro založení sadu a jeho uvedení do stavu plodnosti. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit kladný vývoj pěstitelských záměrů, je počasí. V posledních letech byly zimy velmi mírné, přesto se první mrazy objevily velmi brzo na přelomu září a října a zkrátily tak období sklizně a tím i následné výnosy (Pokorný, 2014). Česká společnost Berry servis využívá v našich podmínkách moderní technologické postupy světové úrovně. Maliny a ostružiny jsou pěstovány v dlouhých řadách na opěrném T-vedení. Tím je umožněn lepší přístup k rostlinám, dýchatelnost porostu a snadná sklizeň. Rostliny jsou vysazovány na hrůbcích, které se zakrývají fólií pro lepší zakořenění a z důvodu omezení zaplevelení. Dále je využíván systém kapénkové závlahy, která hraje významnou roli při tvorbě výnosu. Rozvody kapénkové závlahy přivádí také hnojivo k jednotlivým rostlinám dle druhových nároků. Ostružiník není tak náročný na vláhu jako maliník, ale dobrá závlaha zvýší jeho výnosy. Oproti maliníku je ostružiník náchylný na mráz, jeho pěstování na hrůbcích zakrytých fólií může zamezit vymrzání rostlin. Část plantáží maliníku a ostružiníku ve společnosti Berry servis je situována ve fóliovnících, které mohou sklizeň urychlit i prodloužit o několik týdnů. Investice je 42

však poměrně veliká, náklady na 1 ha folie se pohybují kolem 1,5 mil. Kč u fóliovníků od anglické firmy Haygrove. Fóliovníky neboli high tunnels, jak se jim říká v zahraničí, jsou potencionálem pro zvýšení výnosu a pro lepší kvalitu ovoce i u nás v České republice. Ovoce takto vypěstované má větší plody a prvotřídní kvalitu a sklizeň je následně snazší. Plody jsou chráněny před nepříznivými klimatickými podmínkami a sklizeň může probíhat i za deštivých dnů (Obr. 59). Kromě vysoké investice má však pěstování v tunelech také další negativum a to výběr správných odrůd pro krytou produkci. Celosvětově probíhá řada šlechtitelských programů, podílejících se na vývoji odolnějších a více plodících kultivarů (WEBER, 2010). Maliny a ostružiny mohou být předmětem útoku širokého spektra škůdců a chorob, což může vést k velkým ztrátám. Dle výzkumu Institutu Jamese Huttona je nevětší hrozbou v evropských zemích plíseň šedá a odumírání kořenového systému. Dalšími hrozbami jsou virová onemocnění, přenositelná pylem, ale hlavně mšicemi. Mšice (pro svou schopnost přenosu nemocí) a také malinovník (poškozuje plod) se řadí mezi nejdůležitější škůdce, kteří mohou ohrozit úrodu (JAMES HUTTON INSTITUTE, 2014). Ve světě se běžně pro sklizeň malin a ostružin určených pro zpracování využívá mechanizace (Obr. 56-58, 60). Rozhodujícím aspektem pro mechanizovanou sklizeň je jednotné dozrávání plodů a tedy i výběr správné odrůdy. V našich podmínkách je největší firmou, pěstující maliny ve velkém, společnost Berry servis s. r. o., kde je sklizeň prováděna ručně. Důvodem je produkce kvalitních plodů určených pouze pro přímý konzum. I tak pořízení takového stroje znamená nemalé finanční prostředky (cca 2 mil. Kč). Velice důležité je zajistit pravidelnou sklizeň, posklizňovou návaznost a následně i odbyt ovoce, aby nezůstávalo na skladě zbytečně dlouho. Celosvětově i u nás se sběr řeší formou brigádních sezónních pozic. Tato část představuje největší položku nákladů vynaložených při pěstování ovoce a není zcela jednoduché zajistit její plynulý a bezproblémový průběh. Aby mohla úspěšná firma průběžně zásobovat trh, musí být zajištěny chladící a skladovací prostory, které uchrání ovoce před zkázou. I přesto by neměly být plody určené pro přímý konzum 43

skladovány více jak 24 hodin. Státy jako Srbsko, kde je většina malin určena pro zmražení nebo následné zpracování, musí mít dostatek prostor pro hluboké zmražení plodů na 35 C až 40 C (The raspberry production in Serbia, 2014). Při pěstování malin a ostružin je nutné soustředit se na mnoho dalších drobných aspektů. Je potřebné pravidelně provádět rozbory půdy a odebírat vzorky rostlin. Zjišťuje se obsah jednotlivých látek pro přihnojování. Dále se v pravidelných intervalech kontroluje zdravotní stav porostu. Nákladné je i pořízení zdravé a kvalitní sadby, hnojiv a postřiků proti chorobám a škůdcům. V neposlední řadě je velmi důležité sledovat stav a potřeby trhu a být v kontaktu s odběrateli. K tomu je vhodné využití odbytových družstev, které mohou vyjednat pro pěstitele lepší podmínky u velkých řetězců. Nutno podotknout, že ne každý pěstitel má vedle pěstitelských a technologických znalostí také znalosti marketingové (POKORNÝ, 2014). 44

5 ZÁVĚR Mezi největší přední producenty malin se řadí Rusko, Polsko, Srbsko, Ukrajina a USA. Lze konstatovat, že se světová produkce malin a ostružin v poslední době zvýšila. Je odpovědí na současný trend, který klade důraz na zdravý a pestrý jídelníček a konzumaci ovoce v čerstvém stavu. V zahraničí se maliny a ostružiny pěstují pomocí moderní technologie. Rostliny jsou vyvazovány k opěrným vedením, jsou sázeny v pásech. Je dodržováno meziřadí pro lepší provzdušnění rostlin, manipulaci a sklizeň. Plantáže maliníků a ostružiníků jsou zavlažovány a hnojeny pomocí kapénkové závlahy vedené přímo k jednotlivým rostlinám. Pro lepší kvalitu a ochranu ovoce a rostlin se využívá pěstování malin a ostružin ve fóliovnících. Prodlouží se tak doba sklizně o několik týdnů a sklizeň lze provádět i v nepříznivém počasí. Velmi důležité jsou zchlazující komory, které ovoce prudce zachladí na 2 6 C následně po sklizni. V současné době jsou celosvětově velmi populární odrůdy stále plodících malin - primocane. Mezi nejrozšířenější se řadí odrůda Heritage (v Chile 82% produkce). Dalšími oblíbenými kultivary jsou Polka, Polana - odrůdy vyšlechtěné v Polsku, odolné nepříznivým podmínkám a mrazuvzdorné. Dále např. Autumn Bliss - odrůda pěstovaná a registrovaná i u nás podobně jako Heritage. Většina odrůd ostružiníku pěstovaných celosvětově představují odrůdy polovzpřímené např. Thornfree, Chester Thornless nebo Loch Ness. Mezi vzpřímené odrůdy se řadí odrůda Navaho - pěstovaná a registrovaná i u nás, Kiowa a Cherokee. Poléhavé kultury představuje např. odrůda Marion, Boysen nebo Thornless Evergreen (registrován i u nás, mrazuvzdornost nízká). V českých podmínkách by bylo efektivní pěstovat polské odolné remontantní odrůdy, jako jsou Polka a Polana a dále i odrůdy jednou plodící např. Tulameen, aby sklizňové období bylo co nejdelší. Velmi atraktivní je také odrůda Fallgold se žlutými a velmi sladkými plody, nenáročná a mrazuvzdorná. Vzhledem k místnímu klimatu by byly pro pěstování vhodné mrazuvzdorné odrůdy ostružiníku, jako jsou např. Wilsonův raný nebo Navaho. 45

Využití fóliovníků v našich klimatických podmínkách představuje velký potencionál. Urychluje a prodlužuje sklizeň ovoce a chrání rostliny a úrodu proti poškození mrazem a přírodními živly. Ovoce vypěstované v kryté produkci má vyšší kvalitu a úroda je větší až o 40%. Společně v kombinaci s kapénkovou závlahou a foliováním rostlin by bylo optimálním řešením pěstební technologie malin a ostružin v ČR. Pro úspěšné pěstování malin a ostružin v ČR bych doporučila založit porost jednou plodících odrůd malin (např. Tulameen ) a odrůd ostružiníku na opěrném T-vedení, jak úspěšně praktikují v Berry servisu. Remontantní odrůdy (např. Polana, Polka ) pak v pásové výsadbě bez drátěnky (Berry servis), o šířce pásu 50-60 cm. Pásová výsadba umožní pěstiteli snadný přístup k rostlinám, zvýší se provzdušnění porostu a sníží napadení rostlin chorobami a škůdci. Část výsadby by měla být krytá. Tím bude zajištěna alespoň částečná úroda v případě nepříznivých klimatických podmínek a sklizeň se prodlouží o několik týdnů. Kvalita a cena sklízeného ovoce se zvýší. Domnívám se, že pro úspěšnou produkci malin a ostružin je nezbytný systém kapénkové závlahy, praktikovaný v Berry servisu. Kromě závlahy zajistí efektivní využití dodávaných živin dle individuálních potřeb odrůd. Hrůbkování a foliování porostu malin a ostružin ušetří náklady na odplevelení a zlepší zakořenění nově zakládaného porostu. Dalším důležitým aspektem zdravé a čerstvé produkce jsou posklizňové skladovací a zchlazovací prostory a včasné dodání ovoce na spotřebitelský trh. Společnost Berry servis s.r.o. využívá pro pěstování malin a ostružin technologie výše popsané. Je důkazem toho, že lze v ČR při využití moderní technologie profitovat. Stále ale pěstuje maliny a ostružiny jako svou druhou nejhlavnější komoditu společně s jahodami. Podobně je to také u společnosti Sady Louny, jejichž produkce je o polovinu menší a je orientována pouze na lokální trhy. Společnost Targos v Troubelicích pěstuje maliny také pouze doplňkově vedle jádrovin a peckovin. Taková firma, která by profitovala pouze z pěstování malin a ostružin, na našem trhu zatím není. Také tu chybí organická produkce malin a ostružin, která se v jiných zemích úspěšně rozvíjí (USA, Srbsko). 46

Naši pěstitelé by jistě uvítali větší finanční státní podporu při zakládání sadů. Za těchto podmínek by se zájem o pěstování této komodity mohl zvýšit. Investici by si také zasloužila naše známá šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách. Renovací zastaralého komplexu by se mohla vyrovnat zahraničním šlechtitelským ústavům a tím i lépe prezentovat naši zem (Obr. 61, 62). 47

6 RESUME Throughout this paper has been described in detail varieties of raspberries and blackberries and growing technology in the Czech Republic and abroad. The author has devoted in particular to agricultural technology such as planting, cutting and shaping, fertilization, harvesting, pests and diseases. Further is also mentioned irrigation system and growing under high tunnels and its effect on fruit quality. It was found that the cultivation of raspberries and blackberries under high tunnels increases crop yields and quality of fruit and that this method has potential in Czech Republic. There were also recommended suitable growing technological methods and varieties of raspberries and blackberries for local climate. For a better understanding of the topic author visited Berry servis s.r.o., Czech company that uses modern global methods for growing raspberries and blackberries locally. Gathered information was used for preparation of this paper. 48

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje 1. BLATTNÝ, C. a kol. Rybízy, angrešty, maliníky a ostružiníky. 1. Vyd. Academia, 1971. 580 s. ISBN 509-21- 875 2. BLAŽEK, J.; BENEŠ, V.; DLOUHÁ, J.; JANEČKOVÁ, M.; KNEIFL, V.; KOSINA, J. Ovocnictví. 1. Vyd. Květ, 1998. ISBN:80-85362-33-3 3. DLOUHÁ, J. Pěstujeme jahodník, maliník a ostružiník. Vyd. Brázda, s.r.o., 2003. 153 s. ISBN: 9788020903150 4. DLOUHÁ, J.; RICHTER M.; VALÍČEK, P.; LIŠKA, P. Ovoce. Vyd. Aventinum, s.r.o., 1997. ISBN 80-7151-768-2 5. DOKOUPIL, L. Poskytl vlastní zdroj. 2014 6. DOKOUPIL, L.; JAN, T.; NESRSTA, D.; RICHTER, M.; ŠEVČÍK, J. Velký atlas odrůd ovoce a révy. 1.vyd. TG TISK s.r.o., 2002. ISBN:80-238-9461-7 7. DUŠKOVÁ, L.; KOPŘIVA, J. Pěstujeme maliny, ostružiny a borůvky. Vyd. Grada Publishing a.s., 2003. 84 s. ISBN 80-247-0532-X 8. FLOWERDEW, B. Ovoce velká kniha plodů. Vyd. Volvox Globator, 1995. ISBN:80-7207-052-5 9. HESSAYON, D. G. Ovoce v zahradě. 1.vyd. BETA-Dobrovský a Ševčík, 1999. ISBN:80-86029-2 10. HRIČOVSKÝ, I. Pestovanie a zužitkovanie drobného ovocia. 2. Vyd. Príroda, 1972. 11. HRIČOVSKÝ, I.; CAGÁŇOVÁ, I.; HORČIN, V.; ŠIMALA, D. Drobné ovoce a méně známé druhy ovoce. Vyd. Príroda, s.r.o., 2002. ISBN:80-07-01004-1 12. KŮDELA, V.; NOVACKY, A.; FUCIKOVSKY, L. Rostlinolékařská bakteriologie. 1.vyd. Akademie věd České republiky, 2002. ISBN:80-200- 0899-3 13. NEČAS, T. a kol a). Multimediální učební texty Ovocnictví. Maliník a ostružiník obecná část. 2004 49

14. NEČAS, T. a kol b). Multimediální učební texty Ovocnictví. Pěstitelská technologie maliníku a ostružiníku. 2004 15. NESRSTA, D.; JAN, T.; HANČ, M. Drobné ovoce a skořápkoviny. 1. Vyd. Baštan, 2013. ISBN:978-80-87091-40-1 16. SUS, J. 365 dnů s ovocem. Vyd. Víkend, 2001. ISBN:80-7222-147-7 17. ŠROT, L. Ovoce. Vyd. Aventinum, s.r.o., 1998. ISBN:80-7151-049-1 18. THINNES, G. Řez ovocných dřevin. 1.vyd. Granit, s.r.o., 1997. ISBN:80-85805-45-6 19. ZHAO, Y. Berry fruit. CRC Press, 2007. ISBN-10:0-8493-5802-7 Tisk 1. STRAKOVÁ, D. Maliníky a ostružiníky z Velkých Losin. Zahrádkář. 2013, roč. XLV, č. 8, s. 24-26. ISSN 0139-7761 Elektronické zdroje 1. SKRUŽNÁ, J. Maliník obecný. 3. 5. 2002. Dostupné z http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=4480&s_rub=0&s_sv=3&s _ts=39246, 2. Stránky ÚKZÚZ. Výsledky detekčního průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2012. 10. 3. 2014. Dostupné z http://eagri.cz/public/web/file/257701/vysledky_detekcnich_pruzkumu_2012 _publikace.pdf 3. Stránky ÚKZÚZ. Registrované odrůdy v ČR. 19. 3. 2014. Dostupné z http://eagri.cz/public/web/file/247598/l_ovocnedruhy13kv.pdf 4. Stránky ÚKZÚZ. Certifikace osiva a sadby. 21. 4. 2014. Dostupné z http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/osivo-a-sadba/certifikace/ 5. ANONYM. Maliny a ostružiny, barevné peckovičky plné síly. 19. 3. 2014. Dostupné z http://www.vseovareni.cz/magazin/maliny-a-ostruziny-barevnepeckovicky-plne-sily/ 6. Targos a.s. 19. 3. 2014. Dostupné http://www.tagros.cz/ 50

7. Sady Louny. 19. 3. 2014. Dostupné z http://www.sadylouny.cz/index.php?s=kontakt 8. James Hutton Institute. Raspbery pests and diseases. 19. 3. 2014. Dostupné http://www.fruitgateway.co.uk/rasp_pestdisease_intro.asp 9. WEBER, C. Dept. of Horticultural Science. NY Fruit quartely. No. 1. 2010. Dostupné z http://www.nyshs.org/pdf/fq/10spring/raspberri-production-inhigh-tunnels.pdf 10. Warsaw Business Journal. Poland - no. 1 raspberri producer in the world. 1. 7. 2013. Dostupné z http://www.wbj.pl/article-63186-poland-no-1-raspberryproducer-in-the-world.html 11. PAWLONKA, M. Polish market of industrial raspberries. 2012. Dostupné z http://www.red-raspberry.org/presentations/canada2012iro_poland.pdf 12. The raspberry industry in Serbia. 19. 3. 2014. Dostupné z http://www.redraspberry.org/info/ira08_serbia%20.pdf Interview 1. POKORNÝ, L. Majitel. Osobní návštěva společnosti Berry servis s.r.o. Břežany II. Dne 4. 3. 2014 8 PŘÍLOHY Obr. 1: Rozmnožování odkopky Obr. 2: Rozmnožování kořenovými řízky Obr. 3: Rozmnožování hřížením Obr. 4: I-vedení, Skotsko Obr. 5: T-vedení Obr. 6: V-vedení Obr. 7: V-vedení Obr. 8: Pěstování malin u kůlů Obr. 9: Výsadba malin, Srbsko Obr. 10: Pásová výsadba malin bez drátěnky, Polsko 0br. 11: Pěstování ostružiníku na drátěnce 51

Obr. 12: Larva maliníku plstnatého Obr. 13: Hálka bejlomorky ostružiníkové Obr. 14: Drosophilla suzukii Obr. 15: Larvy Drosophilly suzukii Obr. 16: Skleníky od anglické firmy Haygrove Berry servise s.r.o. 2014 Obr. 17: Tulameen - výhony z loňského roku, kapénková závlaha, uvolněná fólie pro nové výhony Obr. 18: Stáleplodící Sugana - fóliové hrůbky Obr. 19: Vedení ostružiníku v kryté produkci na fóliových hrůbcích březen 2014 Obr. 20: Odrůda jednou plodícího maliníku Tulameen Obr. 21: Pokorný Luboš, Polana volně Obr. 22: Ostružiník volně na poli Obr. 23: Posklizňová linka Obr. 24: Etikety s čísly pro sběrače Obr. 25: Kotel pro destilaci Obr. 26: Břežanská malinovice Obr. 27: Babiččiny marmelády z Berry servisu Obr. 28. Autumn Bliss Obr. 29: Golden Bliss Obr. 30: Heritage Obr. 31: Canby Obr. 32: Fertödi Zamantosh Obr. 33: Granát Obr. 34: Mája Obr. 35: Rafzmach Obr. 36: Rubín Obr. 37: Tulameen Obr. 38: Veten Obr. 39: Zeva II Obr. 40: Himbo Top 52

Obr. 41: John Squire Obr. 42: Medea Obr. 43 : Bristol, Black Jevel Obr. 44: Fallgold Obr. 45: Thornfree Obr. 46: Wilsonův raný Obr. 47: Black Satin Obr. 48: Karaka Black Obr. 49: Thornless Dirken Obr. 50: Thornless Evergreen Obr. 51: Himalaya Obr. 52: Loganberry Obr. 53: Tayberry Obr. 54: Polka Obr. 55: Polana Obr. 56, 57:Samojízdný sklízeč zezadu Washington, ovoce padající na pás Obr. 58: Prutové kartáče setřásající ovoce na pás Obr. 59: Skleníky Haygrove Obr. 60: Portálový sklízecí stroj Polsko Obr. 61: Šlechtitelská stanice Velké Losiny Obr. 62: Šlechtitelská stanice Velké Losiny Tabulky Tab. 1: Obsah vitamínů dle Blattného (1971) Tab. 2: Přehled výnosů rostlin s použitím a bez mulče dle Kramera (1961) Tab. 3: Doporučené dávky živin kg/ha (g/10m 2 ), (DLOUHÁ, 2003) Grafy Graf 1: Produkce malin v tunách 20 prvních států Graf 2: Podíl produkce malin ČR na světovém trhu 0,01% v roce 2011 53

Obr. 12: Larva maliníku plstnatého Obr. 13: Hálka bejlomorky ostružiníkové Obr. 14: Drosophilla suzukii Obr. 15: Larvy Drosophilly suzukii (ÚKZÚZ, 2014) (ÚKZÚZ, 2014) 54

Obr. 16: skleníky od anglické firmy Haygrove Berry servis s.r.o. 2014 Obr. 17: Tulameen - výhony z loňského roku, kapénková závlaha, uvolněná fólie pro nové výhony Obr. 18: Stáleplodící Sugana - fóliové hrůbky 55

Obr. 19: Vedení ostružiníku v kryté produkci na fóliových hrůbcích březen 2014 Obr. 20: odrůda jednou plodícího maliníku Tulameen 56

Obr. 21: Pokorný Luboš, Polana volně Obr. 22: Ostružiník volně na poli Obr. 23: Posklizňová linka Obr. 24: Etikety s čísly pro sběrače 57

Obr. 25: Kotel pro destilaci Obr. 26: Břežanská malinovice Obr. 27: Babiččiny marmelády z Berry servisu (Obr. 11 22 získané na osobní návštěvě v Berry servisu s. r. o., 4. 3. 2014) 58

Obrázky registrovaných odrůd maliníku (NESRSTA, 2013) Obr. 28. Autumn Bliss Obr. 29: Golden Bliss Obr. 30: Heritage Obr. 31: Canby Obr. 32: Fertödi Zamantosh Obr. 33: Granát 59

Obr. 34: Mája Obr. 35: Rafzmach Obr. 36: Rubín Obr. 37: Tulameen Obr. 38: Veten 60

Obr. 39: Zeva II Obr. 40: Himbo Top Obr. 41: John Squire Obr. 42: Medea Obr. 43 : Bristol, Black Jevel Obr. 44: Fallgold 61

Registrované odrůdy ostružiníku (NESRSTA, 2013) Obr. 45: Thornfree Obr. 46: Wilsonův raný Obr. 47: Black Satin Obr. 48: Karaka Black Obr. 49: Thornless Dirken Obr. 50: Thornless Evergreen 62

Obr. 51: Himalaya Registrované odrůdy malinoostružin (NESRSTA, 2013) Obr. 52: Loganberry Obr. 53: Tayberry 63

Zahraniční odrůdy oblíbené u nás v ČR Obr. 54: Polka Obr. 55: Polana Obr. 56, 57: Samojízdný sklízeč zezadu Washington, ovoce padající na pás 64

Obr. 58: prutové kartáče setřásající ovoce na pás (Obr. 56 58 dostupné z: http://www.agmrc.org/media/cms/rsprev_ea5ecf801b8aa.pdf, 23.3. 2014) Obr. 59: Skleníky Haygrove (dostupné z: http://www.haygrove.co.uk/haygrove-growing/crops-wegrow/raspberries/, 23. 4. 2014 65

Obr. 60: Portálový sklízecí stroj Polsko (dostupné z:http://www.landwirtschaft.sachsen.de/landwirtschaft/download/obstbau_polen.pdf, 23. 3. 2014) Obr. 61: Šlechtitelská stanice Velké Losiny 66

Obr. 62: Šlechtitelská stanice Velké Losiny 67