GEOLOGIE Na podkladû vápnit ch pískovcû aï písãit ch vápencû stfiedního turonu je niva fieky Jizery. Vyvinuty jsou zde fluvizemû a na nûkolika místech vystupují svahové prameny s pokryvem glejû, okolo kter ch se vytváfiejí slabé povlaky pûnovcû. Vseverní ãásti území sem zasahují lehké písãité pûdy tûrkopískov ch teras Jizery. Okres Mladá Boleslav Pfiírodní rezervace BaÏantnice u Loukova Severozápadní svah údolí Jizery nad nejniï í terasou fieky mezi Loukovem a Svijany. Katastrální území: Loukov umnichova Hradi tû Nadmofiská v ka: 232 274 m V mûra: 7,2 ha Vyhlá eno: 2000 Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná svahov mi prameni ti. KVùTENA Svah s men ími mokfiady je porostl aï 200 let star m listnat m lesem b valé baïantnice. Vzhledem k velkému zamokfiení má znaãné zastoupení jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Dále se ve stromovém patru uplatàuje dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur), javor mléã (Acer platanoides) i j. klen (A. pseudoplatanus) a jilm habrolist (Ulmus minor) a j. horsk (U. glabra). Vbylinném patfie najdeme vedle bûïn ch nitrofilních druhû nûkteré indikaãní prvky habrov ch doubrav, napfi. sasanku hajní (Anemonoides nemorosa) as. pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides), prvosenku jarní (Primula veris), dymnivku dutou (Corydalis cava), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), bradáãek vejãit (Listera ovata), plicník tmav (Pulmonaria obscura) a dal í. V letním aspektu pfievaïuje br - lice kozí noha (Aegopodium podagraria) a pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum). Nedaleko chránûného území v nivû Jizery je men í populace áronu plamatého (Arum maculatum), coï je první nález v dolním Pojizefií v posledních letech se v ak tento druh ífií po proudu. ZVÍ ENA Les je hojnû osídlen ptactvem. Mnohé druhy zde hnízdí napfi. strakapoud velk (Dendropos major), holub hfiivnáã (Columba oenas), Ïluna zelená (Picus viridis), ze sov pu tík obecn (Strix aluco), kalous u at (Asio otus), z pûvcû pûnice slavíková (Sylvia borin) a p. ãernohlavá (S. atricapilla), s kora babka (Parus palustris) ãi drozd brávník (Turdus viscivorus). Z obojïivelníkû zde byl zaznamenán skokan hnûd (Rana temporaria). Bezobratlí Ïivoãichové nebyli zkoumáni, lze v ak pfiedpokládat v skyt druhû vázan ch na staré stromy a prameni tû. VYUÎITÍ V ochranném pásmu pfiírodní rezervace je objekt b valé hájovny, kter má b t opraven a vyuïíván jako informaãní stfiedisko o v znamu krajinotvorn ch programû a ochrany pfiírody. Pohled do interiéru starého listnatého porostu s pfievahou jasanu ztepilého. 2 Strakapoud velk (Dendrocopos major) je na ím nejroz ífienûj- ím plhavcem (Piciformes), Ïije ve v ech typech vzrostl ch stromov ch porostû. 3 V podrostu starého listnatého lesa rostou i ménû bûïné druhy jako je bradáãek vejãit (Listera ovata). 4 Aron plamat (Arum maculatum) roste v tûsné blízkosti rezervace. 2 3 4 MB 33
Stfiední âechy GEOLOGIE Geologické podloïí tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce pfiekryté ãtvrtohorními (mlad í pleistocén) tûrkopískov mi terasami. Terén je rovinn, pûdy jsou písãité aï tûrkovité, typu arenické kambizemû aï podzolu. KVùTENA Komplex pfieváïnû kulturního lesa s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a pfiírodû blízk ch lipov ch Borová doubrava roste na tûrkopískové terase. Pfiírodní památka âern orel Lesní oddûlení, 700 m na severov chod od Nového Vestce. Katastrální území: Otradovice Nadmofiská v ka: 78 84 m V mûra: 8,8 ha Vyhlá eno: 933 Jde o lipovou doubravu na nízké terase Jizery. a borov ch doubrav ve stáfií 50 aï 200 let se nachází uprostfied rozsáhl ch brand sk ch lesû podobného charakteru, na polabsk ch tûrkopískov ch terasách. Na vyvinut ch hnûd ch pûdách to jsou oligotrofní lipové doubravy (Tilio-Betuletum). Ve stromovém patfie pfievládá dub zimní (Quercus petraea) a letní. Dále je vtrou ena lípa malolistá, bfiíza bûlokorá nebo ol e lepkavá (Alnus glutinosa). Z nepûvodních druhû je zde vzácnû smrk ztepil (Picea abies), borovice ãerná (Pinus nigra) a dub ãerven (Quercus rubra). Kefiové patro vesmûs chybí, coï je pravdûpodobnû zpûsobeno okusem zvûfií. V pomûrnû chudém bylinném patru dominují trávy jako lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka nicí (Melica nutans), na vlhãích místech i bezkolenec rákosovit (Molinia arundinacea), z ostatních bylin konvalinka vonná (Convallaria majalis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) a jestfiábník zední (Hieracium murorum). Z indikaãních druhû acidofilních doubrav roste 332 MB 2
Okres Mladá Boleslav osa), rozrazil lékafisk (Veronica officinalis), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum) azchránûn ch druhû na svûtlinách bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum). 2 v chránûném území kostfiava ovãí (Festuca ovina), ãern luã ní (Melampyrum pratense), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), metliãka kfiivolaká (Avenella flexu- ZVÍ ENA Jedním z dûvodû vyhlá ení chránûného území byla ochrana hnízdi tû mandelíka hajního (Coracias garrulus), kter zde ale pfiinejmen ím od 60. let 20. století nebyl pozorován. Dnes se zde vyskytují bûïnûj í lesní druhy (typick je zde napfi. budníãek lesní Phylloscopus sibilatrix nebo lejsek bûlokrk Ficedula albicollis), i nûkteré vzácnûj í druhy (strakapoud prostfiední Dendrocopos medius, lejsek mal Ficedula parva akrahujec obecn Accipiter nisus). Díky absenci kefiového patra zde témûfi chybûjí ptaãí druhy vázané na hust í podrost, relativnû více jsou zde zastoupeny druhy hnízdící v dutinách star ch stromû. V tûàce se rozmnoïuje ãolek obecn (Triturus vulgaris), skokan tíhl (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnûd (Rana temporaria). Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), uïovkou obojkovou (Natrix natrix) a je tûrkou obecnou (Lacerta agilis). Ze savcû byl na území zji tûn netop r velk (Myotis myotis), n. u at (Plecotus auritus), n. hvízdav (Pipistrellus pipistrellus) a dále bûïní hmyzoïravci a hlodavci. Z bezobratl ch byli blíïe zkoumáni brouci a pavouci, ktefií zde prezentují dobfie vyvinuté spoleãenstvo níïinn ch lesû. Za zmínku stojí v skyt chránûného krajníka hnûdého (Calosoma inquisitor) a nûkolika teplomiln ch druhû pavoukû, napfi. kfii- ÏákÛ Araniella opistographa a Gibbaranea bituberculata, snovaãky Dipoena melanogaster, skálovky Trachyzelotes pedestris, bûïníkû Tmarus piger a Xysticus cambridgei nebo pavuãenky Abacoproeces saltuum. V této oblasti byli nalezeni i vzácnûj í, na duby vázaní tesafiíci Pseudostrangalia revestita, Necydalis maior, Ropalopus femoratus a Clytus tropicus. V okolí tûnûk po tûïbû písku se vyskytují hydrofilní druhy stfievlíkû. HISTORIE Brand ské panství patfiilo ãeské královské komofie a lesy královské honitbû. To znamenalo do urãité míry záchranu velkého lesního komplexu pfied kultivací na zemûdûlskou pûdu, jak to bylo v Polabí bûïné. Hospodáfiskou obnovou lesa v ak do lo ke znaãn m zmûnám ve prospûch borovice, místy i zcela nepûvodního smrku, dubu ãerveného nebo akátu. VYUÎITÍ V lesích se hospodafií v souladu se zachováním pfiirozené struktury lesního spoleãenstva. POZNÁMKA V brand sk ch lesích se na území okresu vyskytuje je tû nûkolik lokalit, vyhlá- en ch pfied rokem 945 za rezervace. Jejich právní podstata je nejasná, v oficiálních seznamech státní ochrany pfiírody nebyly a nejsou uvádûny. Jedná se o lokality: Lipové paseky (lesní odd. 6e), Ve zmrzlém (lesní odd. 7/), KfiíÏová lípa (lesní odd. 09) a Kobylí hlava, vesmûs lesy podobného charakteru jako âern orel. V blízkosti na okraji Ïelezniãního tûlesa u Otradovic se do nedávna vyskytovala pomûrnû bohatá lokalita koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) snûkter mi dal ími zajímav mi druhy. Dodnes je podél trati mezi nádraïím St. Boleslav a zastávkou Otradovice fietûz zajímav ch psamofytních spoleãenstev (svaz Corynephorion). BIBLIOGRAFIE 38, 07 2 Ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) indikuje pfiechod k mírnû acidofilním lipov m doubravám. 3 S kora babka (Parus palustris) je pomûrnû bûïnou obyvatelkou listnat ch lesû, odkud proniká i do parkû a zahrad. Hnízdí v dutinách. 4 Na lesních svûtlinách a rozvolnûn ch místech se v letním období vyskytuje krásn mot l perleèovec stfiíbropásek (Argynnis paphia). 3 4 MB 3 333
Stfiední âechy 2 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií svrchnokfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystupují ve svazích údolí. V bázi území jsou zvodnûlé aluviální sedimenty. Z pûd se na su ích, vyv en ch místech vyvinuly kambizemû arenické aï podzoly, v nivû gleje, organozemû a fluvizemû. KVùTENA Chránûné území bylo v dobû vyhlá ení baïinatou (slatinnou) loukou, která pozdûji nebyla kosena a postupnû zarûstala rákosem a náletov mi ol emi. Dnes je tvofií mozaika vodních a baïinn ch spoleãenstev vysok ch ostfiic, ãásteãnû rákosin a potoãních i mokfiadních ol in (Carici acutiformis Alnetum). Nejvût í plochu zaujímají eurosibifiská spoleãenstva vysok ch ostfiic (Magnocaricion elatae) s ostfiicí ostrou Lindu ka lesní (Anthus trivialis) je nenápadn m, ale pomûrnû roz ífien m obyvatelem fiid ích lesû, lesních okrajû a pasek. 2 Kapradiník baïinn (Thelypteris palustris) se v poslední dobû na lokalitû ífií díky jejímu vût ímu zavodnûní boãními prameny. 3 Pohled na porost kvetoucí popelivky sibifiské (Ligularia sibirica). Její lokality v severních âechách jsou povaïovány za relikt jejího vût- ího roz ífiení v raném postglaciálu. V souãasné dobû je tûïi tû jejího roz- ífiení ve svûtl ch lesích jiïní Sibifie. Národní pfiírodní památka (Carex acutiformis), o. latnatou (C. paniculata), svízelem bahenním (Galium palustre) a i ákem vroubkovan m (Scutellaria galericulata). Rostou v polohách s vysokou hladinou vody, která leïí po vût inu roku nad pûdním povrchem stanovi tû je syceno boãními vrstevními prameny. Na nejvlhãích místech tvofií porost sítina uzlíkatá (Juncus subnodulosus), vzácnû se v ir ím údolí Bûlé vyskytuje i s. alpská (J. alpino-articulatus). Dále se vyskytuje ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), Èovík koàsk (Rumex hydrolapathum), lilek potmûchuè (Solanum dulcamara), ze vzácn ch a chránûn ch druhû zábûlník bahenní (Comarum palustre) a nejv znamnûj í z nich popelivka sibifiská (Ligularia sibirica). Popelivka sibifiská je povaïována za glaciální relikt a jejích nûkolik lokalit na Dokesku a Bakovsku pfiedstavuje jednu z izolovan ch arel jejího pfieváïnû kontinentálního areálu v Asii. V poslední dobû stoupá hladina podzemní vody a území se zamokfiuje v dûsledku zaná ení fiíãky Bûlé. To má vliv na zmûny rostlinného porostu; vymizela napfiíklad vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), naopak sílí populace kapradiníku baïinného (Thelypteris palustris). Okraje nivy lemuje bezkolenec modr (Molinia caerulea) atfi- tina edavá (Calamagrostis canescens). Souãástí chránûného území je i pfiírodû blízk kvûtnat bor na suché písãité elevaci s nûkter mi vzácnûj ími druhy, k nimï patfií i bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum). Klokoãka Podmáãená ol ina v nivû Bûlé 300 m severnû od Malého Reãkova. Katastrální území: Bûlá pod Bezdûzem Nadmofiská v ka: 222 m V mûra: 3,0 ha Vyhlá eno: 956 Lokalitu tvofií mokfiadní ol ina stfiídaná bezkolencov mi loukami a porosty rákosin a vysok ch ostfiic v nivû potoka Bûlá s hojn m v skytem popelivky sibifiské. ZVÍ ENA Podrobnûji byli sledováni pavouci, z nichï se zde vyskytuje fiada vzácn ch vlhkomiln ch druhû typick ch pro pfiirozené mokfiady, napfi. slíìák Hygrolycosa rubrofasciata, plachetnatky Aphileta misera, Centromerus levitarsis, Kaestneria pullata a Taranucnus setosus, pavuãenka Erigonella ignobilis nebo skákavky Marpissa radiata a Neon valentulus. Z mûkk Û je v znamn pfiedev ím v skyt reliktního plïe Perpolita petronella, dále zde byl zji tûn okruïákovit plï Anisus vortex a toãenka plochá (Valvata cristata). Z tesafiíkû zde byly nalezeny napfi. druhy Grammoptera ustulata a podhorsk Pachyta quadrimaculata. Z ménû bûïn ch druhû ptákû zde Ïije lindu ka lesní (Anthus trivialis) ãi cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). VYUÎITÍ Území není obhospodafiované a není vefiejnosti pfiístupné. Je nutné obãasné odstranûní náletû ol í. POZNÁMKA Chránûné území je negativnû ovlivàováno zneãi tûním fiíãky Bûlé odpady z papírny v Bûlé. Název národní pfiírodní památky je zavádûjící, protoïe pramen Klokoãka u kaple sv. Stapina leïí sice nedaleko, ale v údolí Rokytky, pfiítoku Bûlé, mimo chránûné území. BIBLIOGRAFIE 403, 442, 885, 07, 24, 25, 854 MAPA ÚZEMÍ strana 360 3 334 MB 4
Okres Mladá Boleslav 2 3 BIBLIOGRAFIE 049, 07, 842 Pfiírodní památka Lom u Chrástu Stûna opu tûného stûnového lomu a svah nad ní, u Ïelezniãní trati 700 m severozápadnû od Bezdûãína, 300 m jiïnû od Chrástu. Katastrální území: Chrást GEOLOGIE Území pfiírodní památky tvofií opu tûn jámov lom s kolm mi stûnami o v ce 8 0 m, rozmûrû pfiibliïnû 00 40 m, zaloïen v kfiídov ch vápnit ch pískovcích (stfiední turon). Zdej í horniny obsahují velké mnoïství nejrûznûj ích zkamenûlin mofisk ch ÏivoãichÛ mlïû, plïû, lodûnek, serpulidû, mechovek a dal ích. Lomovou ãinností zde byl odkryt jeden z nejúplnûj ích profilû jizerského souvrství stfiedního turonu ãeské kfiídy. Vlastní plochu lomu pokr vá pouze odvalov materiál s vysok m podílem písku. Postupnû dochází k v voji chud ch kambizemí a pararendzin. KVùTENA TûÏba v lomu byla zastavena jiï v 50. letech Nadmofiská v ka: 20 232 m V mûra:,469 ha Vyhlá eno: 984 Chránûno je v znamné nalezi tû kfiídov ch zkamenûlin a dûleïit stratigrafick profil vrstvami jizerského souvrství stfiedního turonu. 20. století a od té doby lom postupnû zarûstal kfiovinami a stromy odpovídajícími vesmûs druhové skladbû potenciálních acidofilních a habrov ch doubrav. Pfiesto je lokalita zajímavá i botanicky díky v skytu fragmentû subxerotermních trávníkû svazu Bromion erecti se svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus), váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), ostfiicí chabou (Carex flacca) ao. nízkou (C. humilis), smldníkem ole níkovit m (Peucedanum oreoselinum), pcháãem bezlodyïn m (Cirsium acaulon), z chránûn ch druhû i kru tíkem tmavoãerven m (Epipactis atrorubens) prolínající se s acidofilnûj ími trávníky svazu Koelerio-Phleion sdruhy jako smûlek jehlancovit (Koeleria pyrami- data), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) i vzácnûj í silenka u nice (Silene otites) a trávniãka obecná (Armeria elongata). ZVÍ ENA Zoologick v znam samotné lomové stûny a dna lomu je mal, ale zajímavé zoocenózy je moïno nalézt na fragmentu stepi nad lomem, souãásti rozsáhlej ích jiïnû orientovan ch xerotermních strání táhnoucích se odsud západním smûrem, které by si zaslouïily zv en ochranáfisk zájem. Dílãími v zkumy zde byly zji tûny napfi. tfii druhy sviïníkû, vzácnûj í stfievlíci Carabus ullrichi, Harpalus signaticornis a Ophonus nitidulus, nesytka sr Àová (Sesia apiformis), mravkolev bûïn (Myrmeleon formicarius), cvrãek polní (Gryllus campestris), bohatá fauna blanokfiídl ch a pavoukû (napfi. teplomilné druhy kfiiïák Agalenatea redii, snovaãka Dipoena melanogaster, zápfiedník Clubiona brevipes a skákavka Phlegra festiva). VYUÎITÍ V posledních letech dochází k rychlému zarûstání lokality a ta získává charakter refugia pro drobnou faunu. Náletové dfieviny jsou ãásteãnû odstraàovány a jsou tak uvolàovány pohledy na chránûn skalní profil. MAPA ÚZEMÍ strana 359 Otevfiená lomová stûna ve vápnit ch pískovcích stfiedního turonu. 2 Nautiloid Eutrephoceras galea ze stfiedního turonu. 3 Klepeta raka Protocallianassa antiqua ze stfiedního turonu. MB 5 335
Stfiední âechy GEOLOGIE Mrtvé rameno má zhruba tvar písmene U srameny smûrem k západu aï jihozápadu. Jizera protéká na protilehlém okraji nivy, tj. asi 50 m daleko. Mrtvé rameno je trvale dotováno podzemní vo- Bfiehové porosty tvofií vrby a ol e. dou, nûkdy je celé území pfieplavováno velk mi vodami. Tyto jevy se neváïí jen na období jarního tání snûhu, ale vlivem klimatick ch v kyvû a ztráty retenãní schopnosti krajiny se vyskytují i bûhem ostatních roãních období. Bûhem roku hladina ramene mírnû kolísá. Horninové podloïí tvofií vápnité pískovce aï písãité vápence kfiídy (stfiední turon). Na nich jsou naplaveny mocné jizerské nivní hlíny se znaãn m podílem písku a valounû kfiemene a hornin. Vyvinuta je fluvizem s plochami glejû a hnilokalu v zazemàovaném mrtvém ramenu Jizery. Pfiírodní památka Podhradská tûà Mrtvé, pfieváïnû zakolmatované rameno Jizery 800 m jihozápadnû od obce Podhradí. Katastrální území: Zvífietice Nadmofiská v ka: 20 m V mûra: 3,07 ha Vyhlá eno: 998 Jedná se o mrtvá ramena fieky Jizery lemovaná vrbami a ol emi, chrasticí rákosovitou, zblochanem vodním a kosatcem Ïlut m. V tûních roste vodní rostlinstvo, zejména stulík Ïlut. 336 MB 6
Okres Mladá Boleslav V okolí jsou vyvinuty hnûdozemû. KVùTENA Vodní spoleãenstva jsou vázána na severozápadní ãást ramene, hladina je pokryta listy vzpl vav ch i kofienujících makrofyt (Lemnetea, Potametea): rdestu vzpl vavého (Potamogeton natans) a stulíku Ïlutého (Nuphar lutea), místy i okfiehku men ího (Lemna minor). Zponofien ch rostlin se zde nachází okfiehek trojbrázd (Lemna trisulca) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). Místy jsou vyvinuty rákosiny (Phragmition). Vedle bûïn ch druhû se zde vyskytuje ostfiice pobfieïní (Carex riparia), o. banátská Carex buekii), mel okoliãnat (Butomus umbellatus) a ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). Pfii obou koncích vyznívání mrtvého ramene v nezfietelné litorální fázi jsou vyvinuta druhovû pomûrnû chudá spoleãenstva vysok ch ostfiic, rovnûï kosením omezená na úzk pruh. Dominantní jsou stfiídavû ostfiice tíhlá (Carex gracilis), a o. zobánkatá (C. rostrata), doprovázené chrasticí (Phalaroides arundinacea), ostfiicí dvoufiadou (C. disticha), lilkem potmûchutí (Solanum dulcamara) a místy koloniemi ostfiice trsnaté (Carex paniculata). PfieváÏná ãást mrtvého ramene, nûkdy sezónnû zcela vysychajícího, je pokrytá kefiovou a stromovou vegetací. V jihov chodním v bûïku je baïinná ol ina. Hlavní dfievinou je ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vtrou en je jasan ztepil (Fraxinus excelsior), pfii okrajích i kefie bezu ãerného (Sambucus nigra). ídk podrost tvofií hlavnû ostfiice o. prodlouïená (Carex elongata), o. mûch fikatá (C. vesicaria), o. zobánkatá (C. rostrata) a v Pojizefií vzácná o. nedo áchor (C. pseudocyperus), dále trávy zblochan vodní (Glyceria maxima) a opût chrastice rákosovitá, dále pak kolonie fiefii nice hofiké (Cardamine amara). Na relativnû su ích partiích jsou druhy, naznaãující vztah k úvalov m jilmov m luhûm, napfi. orsej jarní (Ficaria bulbifera), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere) a ptaãinec hajní (Stellaria nemorum) aj. V ohybu ramene vystfiídají ol inu porosty vrby bílé (Salix alba) a v. kfiehké (S. fragilis), rovnûï zde je bylinné patro nesouvislé. Vedle nûkter ch jmenovan ch zde roste karbinec evropsk (Lycopus europaeus), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), rukev obojïivelná (Rorippa amphibia) a ostruïiník jeïiník (Rubus caesius); v létû b vají su í místa plo nû zarostlá kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica). Typick je v skyt liány chmelu otáãivého (Humulus lupulus). Porosty kefiov ch vrb vytváfiejí víceménû mozaikovit plá È nebo men í skupiny v louce. Tvofií je fiada druhû vrb (Salix purpurea, S. viminalis, S. triandra, S. cinerea) a jejich kfiíïenci, dále pak kru ina ol ová (Frangula alnus). V e uvedená pfiirozená spoleãenstva obklopují kulturní, ale stále pfiírodû blízké vlhké louky, pravidelnû i dvakrát roãnû sekané. Na nejvlhãích anebo stfiídavû mokr ch stanovi tích jsou to spoleãenstva s blatouchem bahenním (podsvaz Calthenion), kde vedle bûïn ch indikaãních druhû roste i ohroïená ostfiice trsnatá (Carex caespitosa) a ptaãinec bahenní (Stellaria palustris) azvy ích poloh splaven hadí kofien vût í (Bistorta major). Tam kde je kosení omezeno nebo je nepravidelné, mûní se pfiedcházející spoleãenstva ve vysokobylinná lada s dominantním tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria), kde se uplat- Àuje i vzácnûj í ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum). Vzamokfien ch pfiíkopech a na se lapávan ch cestách v okolí pfiib vají dal í typy mokfiadních druhû, které dotváfiejí obraz chránûného území, napfi. Ïabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica), psárka plavá (Alopecurus aequalis), bahniãka obecná (Eleocharis palustris s. l.) apod. ZVÍ ENA Ze vzácnûj ích pavoukû se tu vyskytuje napfi. pavuãenka Walckenaeria unicornis a na rákosu Ïijící skákavka Marpissa radiata. Pfii podrobném prûzkumu stfievlíkû zde byly zji tûny vzácné druhy Trichocellus placidus, Paradromius longiceps, Leistus terminatus a chránûn Carabus ullrichi. Z mûkk Û zde byl zaznamenán vodní plï svinutec zplo tûl (Anisus vortex). VYUÎITÍ TÛnû vyuïívají sportovní rybáfii. BIBLIOGRAFIE 209 MAPA ÚZEMÍ strana 36 2 Mezi vodními rostlinami se uplatní i ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). 3 Ostfiice zobánkatá (Carex rostrata) je souãástí rákosin a porostû vysok ch ostfiic. 4 Plo tice kle Èanky jsou ãast mi prûvodci mrtv ch fiíãních ramen. 2 3 4 MB 7 337
Stfiední âechy GEOLOGIE Horninov podklad území tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystupují v podobû pfiirozen ch v chozû i umûle odlámané stûny opu tûného lomu a ãasto vytváfiejí pfievislé skalní stupnû. Jsou bohat m zdrojem nálezû kfiídov ch zkamenûlin mlïû, plïû, amonitû, mechovek a dal ích. Na vápnit ch pískovcích se vytváfiejí pararendziny a litozemû v iniciálních stadiích na hranách skalních stupàû, jinde shlub ím humusov m horizontem. Na plo inû se rychle odváp- Àují a mûní se na oligotrofní kambizemû aï podzoly. KVùTENA Je nepochybné, Ïe souãasná nelesní vegetace je ze znaãné ãásti podmínûna his- Pohled k severu na svahy Radouãe (vpravo) s údolím Jizery. torickou, ãásteãnû i souãasnou lidskou ãinností. Potenciální vegetací je zde teplomilná doubrava, mimo stávající chránûné území pak acidofilní doubrava, dodnes ve fragmentech zachovaná.v souãasné dobû nelesní ãást chránûného území pfiedstavuje podivuhodnou mozaiku maloplo nû zastoupen ch skalních a travinobylinn ch spoleãenstev. V horní ãásti západního svahu s vystupujícími skalkami jsou pion rská spoleãenstva skalních tûrbin svazu Cystopteridion. Roste zde napfi. sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria) a s. severní (A. septentrionale), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), dále zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), kakost holubiãí (Geranium columbinum), kyselka obecná tenkolistá (Acetosella multifida subsp. tenuifolia), rozchodník ostr (Sedum acre), r. tenkolist (S. boloniense), r. bíl (Oreosedum album) iroz- chodníkovec velk (Hylotelephium maximum) a netfieskovec v bûïkat (Jovibarba sobolifera). Na podobném stanovi ti Národní pfiírodní památka roste drobná lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), vyhledávající se- lapávaná stanovi tû. Tam, kde se vytvofiila alespoà primitivní pûda typu litozem aï pararendzina, rostou mezerovité porosty travin. Je to pûknû vyvinuté spoleãenstvo svízele sivého a kostfiavy sivé (Asperulo glaucae-festucetum pallentis), vesmûs s dominantami kostfiavou sivou (Festuca Radouã âást skalnatého svahu na levém bfiehu kaàonovitého údolí Jizery s opu tûn m lomem u mostu do Podlázek. Katastrální území: Debfi Nadmofiská v ka: 225 240 m V mûra:,47 ha Vyhlá eno: 977 Pfiedmûtem ochrany jsou skalní a travinobylinná spoleãenstva na svazích tvofien ch vápnit mi pískovci s ojedinûl m v skytem devaterky poléhavé, na pfiilehlé plo inû se nacházejí oligotrofní písãiny a vfiesovi tû. pallens) a mochnou píseãnou (Potentilla arenaria). BûÏná je dále mafiinka psí (Asperula cynanchica), silenka u nice (Silene otites), ãesnek chlumní (Allium senescens), pamûtník rolní (Acinos arvensis), matefiídou - ka ãasná (Thymus praecox), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica); vzácn je zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), koniklec luãní ãesk (Pulsa- 338 MB 8
Okres Mladá Boleslav nûji zkoumáni byli pavouci, ktefií zde vytváfiejí dobfie vyvinuté teplomilné spoleãenstvo s fiadou vzácn ch druhû typick ch pro stepní lokality (napfi. stepník rud Eresus cinnaberinus, snovaãka Dipoena melanogaster, skálovka Zelotes longipes, listovník Thanatus arenarius, bûïník Tmarus piger nebo skákavka Phlegra festiva). Z mûkk Û zde byl nalezen v znamn teplomiln plï Pupilla triplicata. V území hnízdí bûïnûj í druhy ptákû kfiovin a otevfien ch ploch (pûnice apod.). V znamn je v skyt sysla obecného (Spermophilus citellus) na pfiilehlé plo inû. 2 VYUÎITÍ Na území je tfieba citlivû regulovat náv tûvnost vzhledem k blízkosti mûsta a odstraàovat ífiící se akát. Na písãité plo inû je naopak urãité trvalé naru ování povrchu nutné pro zachování druhû písãin a nezpevnûn ch pûd. 3 tilla pratensis subsp. bohemica), nejvzácnûj í pak devaterka poléhavá (Fumana procumbens), která zde má jedinou lokalitu v âechách. Zdej í populace je i pfies pfiechodné po kození imisemi pomûrnû stabilizována. Poãet asi 30 aï 40 ks je v ak velice nízk a bylo by vhodné uvaïovat o umûlém rozmnoïení populace. Na zazemnûné suti pod skalkami se zbytky spra e je zapojené travinné spoleãenstvo ostfiice nízké a kostfiavy Ïlábkaté (Carici humilis- Festucetum sulcatae) s kavylem Ivanov m (Stipa joannis). Z dal ích travin je typick smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata) a s. tíhl (K. macrantha), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), bojínek tuh (Phleum phleoides), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum). Na hlub ích rendzinoidních pûdách na ãásti svahu nastupuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) a koneãnû i expanzivní ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). Z barevnû nápadn ch bylin tvofií místy souvislé porosty napfi. bíle kvetoucí svízel siv (Galium glaucum) a bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), Ïlut hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca) a svízel syfii - Èov (Galium verum) nebo rû- Ïová ãiãorka pestrá (Coronilla varia) a chrpa por nská (Acosta rhenana). ada dal ích druhû vãetnû druhû rostoucích na blízk ch lokalitách dokresluje botanick v znam území. Dolní ãást svahu zarûstá kfiovinami, kde dominuje svída krvavá (Swida sanguinea), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare) a hlohy (Crataegus laevigata, C. monogyna, C. calycina), sledovány jsou v sukcesi jasanem, místy i akátem. Pouze na horní hranû svahu je trnka (Prunus spinosa). ZVÍ ENA Lokalita hostí cenné teplomilné zoocenózy. Îije zde fiada chránûn ch a ohro- Ïen ch druhû bezobratl ch, napfi. majka fialová (Meloe violaceus) a nosoroïík kapucínek (Oryctes nasicornis). Podrob- POZNÁMKA Vzácná kvûtena Radouãe je známa jiï od 2. poloviny 9. století. V roce 885 nav tívil lokalitu nestor ãesk ch botanikû prof. L. âelakovsk. V roce 96 vlastnil pozemek nynûj ího chránûného území Okra lovací spolek v Mladé Boleslavi. V roce 922 byla vyhlá ena ochrana devaterky poléhavé na plo e pouh ch 30 m 2, pod správou velkostatku v Kosmonosích. POZNÁMKA 2 Na tûrkopískové plo inû navazující na chránûné území, která dfiíve slouïila jako vojenské cviãi tû, jsou ochranáfisky rovnûï velmi cenná, tentokrát acidofilní aï psamofilní spoleãenstva, ãásteãnû i semixerotermní trávníky se svefiepem vzpfiímen m. Na otevfien ch píscích jsou mezernatá spoleãenstva s paleãkovcem ed m (Corynephorus canescens), kde se uplatàuje bûlolist nejmen í (Filago minima), kolenec jarní (Spergula morisonii), nahoprutka píseãná (Teesdalia nudicaulis), matefiídou ka úzkolistá (Thymus serpyllum) avbohaté populaci kriticky ohroïen smil píseãn (Helichrysum arenarium). Obãas se nalézají druhy naru ovan ch písãit ch pûd, jako je ovsíãek obecn (Aira caryophyllea) ao. ãasn (A. praecox), bûlolist 4 rolní (Filago arvensis) a b. nejmen í (F. minima), mrvka my í ocásek (Vulpia myuros) a chmerek mnohoplod (Scleranthus polycarpos). Vût inou jde o vzácné nebo ohroïené druhy. Na nû navazují sukcesnû vyvinutûj í spoleãenstva svazu Hyperico perforati-scleranthion perennis s vy í pokryvností i stabilitou. Charakterizují je druhy 2 Devaterka poléhavá (Fumana procumbens) má na Radouãi jedinou lokalitu v âechách, jako submediteránní a subatlantsk druh roste roztrou enû v Nûmecku na vápnit ch skalách a písãinách, ale i na jiïní Moravû a u Vídnû. 3 Sameãek nosoroïíka kapucínka (Oryctes nasicornis) má na ãele nápadn roh. V voj larev trvá nûkolik let a nejãastûji probíhá ve ztrouchnivûl ch pafiezech dubû a bukû, ve starém kompostu nebo v dfievûném odpadu na pilách. 4 MlÏ Crassatella arcacea ze stfiedního turonu. MB 9 339
Stfiední âechy ostfiice jarní (Carex caryophyllea), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), Èovík nejmen í (Rumex acetosella), opût chmerek mnohoplod (Scleranthus polycarpos), dále roïec rolní (Cerastium arvense), pavinec modr (Jasione montana), pelynûk ladní (Artemisia campestris), lipnice smáãklá (Poa compressa), l. cibulkatá (P. bulbosa) a nûkteré jiï zmínûné druhy. Mozaikovitû se podle intenzity se lapu uplatàují dal í druhy. Místy jsou dominantními druhy trávniãka prodlouïená (Armeria elongata) a kostfiava drsnolistá (Festuca trachyphylla), jinde svízel syfii Èov (Galium verum), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum) a jetel rolní (Trifolium arvense). Na vyvinutûj ích pûdách rostou spoleãenstva s kefiíãky jako je vfies obecn (Calluna vulgaris) akruãinka nûmecká (Genista germanica) a spoleãnû s nimi rostou kociánek dvoudom (Antennaria dioica), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), svûtlík tuh (Euphrasia stricta), s. lékafisk (E. rostkoviana) a mochna nátrïník (Potentilla erecta). Jen místy na velmi mûlk ch pûdách s plo nû vystupujícím skalním podkladem se vyskytují fragmenty druhotn ch smilkov ch pastvin, které se jinak ãastûji vyskytují v horsk ch polohách avokrese jsou pomûrnû vzácné (svaz Violion caninae) ztrav jsou zastoupeny smilka tuhá (Nardus stricta), trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens), kostfiava ovãí (Festuca ovina), psineãek obecn (Agrostis capillaris), vzácnûji p. tuh (A. vinealis), metliãka kfiivolaká (Deschampsia flexuosa), vítod 5 Leteck pohled na tûrkopískovou terasu s fiadou acidofilních spoleãenstev. Plocha slouïila do nedávna jako vojenské cviãi tû. 6 Pohled na skalní step s fiadou kvetoucích rostlin i xerotermních trav. obecn (Polygala vulgaris), matefiídou ka polejovitá (Thymus pulegioides), violka psí (Viola canina), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides) azvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia). Na pûdnû pfiíznivûj ích stanovi tích jsou dobfie vyvinuta subxerotermní vfiesovi tû s pry cem chvojkou (svaz Euphorbio-Callunion), kde roste i svízel syfii Èov (Galium verum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), bedrník men í (Pimpinella saxifraga), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) a opût silná populace smilu píseãného (Helichrysum arenarium). Vût í ãást plo- iny je zalesnûná. Pouze na okrajích a v prûseku pod vedením vysokého napûtí jsou vyvinuta travinná spoleãenstva se svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus) aváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kde najdeme typické druhy jako je ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), vítod chocholat (Polygala comosa) a ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), doprovázené hlaváãem Ïlutav m (Scabiosa ochroleuca), jehlicí trnitou (Ononis spinosa), na oglejen ch místech místy bezkolencem modr m (Molinia caerulea). POZNÁMKA 3 Vzhledem k blízkosti mûsta, tendenci umis- Èovat zde divoké skládky a turistickému náporu je pochopitelné, Ïe je tu fiada ruderálních druhû, které v ak pfiírodovûdeckou hodnotu chránûného území dramaticky nesniïují a navíc jsou vhodn m managementem odstranitelné. Nûkteré z tûchto druhû jsou i fytogeograficky zajímavé, jako napfi. hulevník vysok (Sisymbrium altissimum) aj. Samozfiejmû je nutné systematicky omezovat a odstraàovat místy expanzivní tfitinu kfiovi tní a pfiedev ím akát. BIBLIOGRAFIE 732, 968, 049, 07, 30, 3, 48 5 6 340 MB 20
Okres Mladá Boleslav Národní pfiírodní památka Reãkov Niva Rokytky 300 m severnû od Velkého Reãkova. Katastrální území: Nová Ves u Bakova Nadmofiská v ka: 220 m V mûra: 3,45 ha Vyhlá eno: 949 Mokfiadní ol iny a rákosiny v nivû potoka Rokytky jsou refugiem velmi vzácné rostliny popelivky sibifiské (Ligularia sibirica) na izolované lokalitû. GEOLOGIE Skalní podklad tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce, na nichï jsou vyvinuty zvodnûlé nivní sedimenty s pfievahou písãité sloïky. Vût inu území tvofií zvodnûlá saprická organozem, gleje a fluvizemû. KVùTENA Chránûné území pfiedstavuje komplex vodních a mokfiadních oligo- aï mezotrofních spoleãenstev, ze znaãné ãásti antropicky ovlivnûn ch a degradovan ch. Pfiesto jsou stále bohat m nalezi tûm popelivky sibifiské (Ligularia sibirica), nápadného druhu z ãeledi hvûzdnicovit ch, jejíï areál se prostírá na jiïní Sibifii od Uralu po âínu. Nûkolik málo západnûji leïících lokalit je reliktem jejího vût ího roz ífiení v ran ch dobách poledov ch. Roste v nezastínûn ch ãástech mokfiadû a pfii zarûstání mokfiadními ol inami ustupuje. Vodní a prameni tní spoleãenstva jsou vázána na tok Rokytky a její ãetná ramena. Prameni tû svazu Cardaminion amarae charakterizuje fiefii nice hofiká (Cardamine amara), blatouch bahenní (Caltha palustris), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), vzácnû ãarovník prostfiední (Circaea intermedia), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) anûkteré játrovky a mechy. Semiterestrická pobfieïní spoleãenstva (Glycerietum fluitantis, Beruletum angustifoliae, Nasturtietum officinalis) jsou zastoupena druhy jak vzpl vav ch, tak vzpfiímen ch rostlin, napfi. potoãník vzpfiímen (Berula erecta), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vzpl vav (Glyceria fluitans), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), pomnûnka bahenní volnokvûtá (Myosotis palustris subsp. laxiflora), vzácná potoãnice Nasturtium sterile, krtiãník stinn (Scrophularia umbrosa), zevar jednoduch (Sparganium emersum), rozrazil vodní (Veronica anagallis-aquatica) ar. potoãní (V. beccabunga). Na nûkter ch místech se stagnující, Ïivinami obohacenou vodou jsou vyvinuta spoleãenstva vysok ch ostfiic (Magnocaricion elatae) s ostfiicí ostrou (Carex acutiformis), o. latnatou (C. paniculata), svízelem bahenním (Galium palustre), smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), i ákem vroubkovan m Mokfiadní porosty v nivû potoka Rokytky. MB 2 34
Stfiední âechy 2 3 2 Popelivka sibifiská (Ligularia sibirica) má zde nejpoãetnûj í populaci z nûkolika mála lokalit v údolí Bûlé a na Dokesku. 3 Úbory popelivky poskytují bohatou pastvu hmyzu, na obrázku baboãka síèkovaná (Araschnia levana) a paãmelák panensk (Psithyrus vestalis). (Scutellaria galericulata), popfi. i Caricion gracilis s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), o. li ãí (C. vulpina) a chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Nejcennûj í bezlesá spoleãenstva ostfiicovo-mechov ch slatini È lze zafiadit do svazu Caricion davallianae s témûfi úpln m zastoupením indikaãní skupiny; roste zde ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. upinoplodá (C. lepidocarpa), o. prosová (Carex panicea), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), sítina uzlíkatá (Juncus subnodulosus), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), suchop r irolist (Eriophorum latifolium), skfiípinka smáãknutá (Blysmus compressus), kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a kru - tík bahenní (Epipactis palustris). Kultivací pfiecházejí tato spoleãenstva ve slatinné louky s dominantním bezkolencem modr m (Molinia caerulea), kde se uplatàuje ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã ed (Cirsium canum), svízel severní (Galium boreale), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), mochna nátrïník (Potentilla erecta), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), sítina sivá (Juncus inflexus) a vzácné vstavaãovité, prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a p. listenat (D. longebracteata), bradáãek vejãit (Listera ovata) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Mokfiadní ol iny (zejména Carici acutiformis-alnetum) zaujímají znaãn prostor a mají tendenci ífiit se na nedostateãnû obhospodafiované slatinné a ra- elinné louky. V potoãních a mokfiadních ol inách se i v tûchto níïinn ch polohách pfiirozenû vyskytuje smrk ztepil (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Porosty tak upomínají na boreální tajgu. ZVÍ ENA Hodnotné je spoleãenstvo bezobratl ch vázan ch na mokfiady. Z pavoukû zde bylo zji tûno nûkolik vzácn ch vlhkomiln ch druhû, napfi. slíìák Hygrolycosa rubrofasciata nebo plachetnatky Saaristoa abnormis a Taranucnus setosus. PlÏi jsou zastoupeni napfi. lesními druhy Macrogastra plicatula a Semilimax semilimax. Druhovû poãetnou avifaunu tvofií smûs prvkû lesních (datel ãern Dryocopus martius, pu tík obecn Strix aluco) a mokfiadních (chfiástal vodní Rallus aquaticus, cvrãilka fiíãní Locustella fluviatilis). Existují historické záznamy o v skytu tetfieva hlu ce (Tetrao urogallus) a mandelíka hajního (Coracias garrulus). VYUÎITÍ V 60. letech 20. století bylo je tû území slatinnou loukou, která ale jiï tehdy zarûstala rákosem a náletem dfievin ol í, borovicí nebo kru- inou a smrkem. Proto od zaãátku osmdesát ch let probíhají rûzné asanaãní zásahy, likvidace náletu a kosení rákosí, coï vedlo v posledních letech opût k rozvoji populace popelivky i dal ích svûtlomiln ch druhû. POZNÁMKA Pfii prvních provûrkách v roce 962 bylo území povaïováno za dno b valého rybníka. Toto tvrzení se studiem archiválií ukázalo jako mylné. Domnûlá hráz je pouze historick m náspem úãelové cesty pfies potok Rokytka a její zbahnûlou nivu. V souãasnosti je navrïeno roz ífiení chránûného území proti proudu Rokytky aï k místu, kde nivu pfietíná silnice na obec Maníkovice, a v chodním smûrem aï k obci Nová Ves. BIBLIOGRAFIE 35, 403, 442, 62, 796, 885, 939, 07, 24, 25, 258, 425 342 MB 22
Okres Mladá Boleslav 2 se pohybuje mezi 2 5 m a v - ka je 2 3 m. V klenek zaãíná asi 00 m nad ústím Zábrdky a pokraãuje souvisle k jihov chodu v délce kolem 350 m. Místy jsou vyvinuty dal í v klenky a pfievisy. V klenky slouïí jako doklad star ích terasov ch úrovní Jizery a jejího postupného zahlubování do stran bûhem pleistocénu. PÛdy jsou nevyvinuté, jen místy se vytváfiejí pararendziny aï litozemû. KVùTENA Skalní stûnu lemuje na horním okraji porost bûïn ch kefiû a listnat ch stromû s podrostem nitrofilních druhû obohacen ch nûkter mi lesními druhy, k nimï patfií fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), svízel lesní (Galium sylvaticum) nebo baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). ZVÍ ENA Z obojïivelníkû zde byla zaznamenána ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd (Rana temporaria) as. skfiehotav (R. ridibunda). Pfiírodní památka Skalní sruby Jizery Prav svah údolí Jizery v délce 400 m od jejího soutoku se Zábrdkou k jihov chodu, km západnû od Mnichova Hradi tû. Katastrální území: Pt rov Nadmofiská v ka: 220 244 m V mûra: 2,05 ha Vyhlá eno: 979 Pfiedmûtem ochrany je geomorfologicky nejv raznûj í pseudokrasov v klenek Jizery, pomûrnû ojedinûlá forma fiíãní eroze. GEOLOGIE V okolí Mnichova Hradi tû vytváfií Jizera místy kaàon zahlouben do skalního podkladu, tvofieného kfiídov mi (stfiední turon, jizerské souvrství) vápnit mi slínovci, vápnit mi pískovci a písãit mi vápenci. eka si zde vytvofiila pomûrnû úzké a hluboké koryto. V urãit ch obdobích, kdy bylo v fiece více vody, mûla fieka tendenci se roz ifiovat do stran a podemílala bfiehy (boãní eroze). V pevn ch vápnit ch horninách se bfiehy nezfiítily a v klenky, které fieka vytvofiila, se zachovaly. V území pfiírodní památky tvofií prav bfieh Jizery 20 m vysok sráz. Asi 0 m nad údolní nivou je hlavní v klenek, jehoï hloubka VYUÎITÍ Vúzemí pfiírodní památky se odstraàují nevhodné dfieviny, které zastiàují v hled na geologick fenomén. BIBLIOGRAFIE 6, 76, 882, 049, 07, 363 MAPA ÚZEMÍ strana 359 Pseudokrasov v klenek vznikl fiíãní erozí. 2 PlÏ Torquesia fittoniana, typick pro jizerské souvrství, sbíran na Skalních srubech. MB 23 343
Stfiední âechy GEOLOGIE Podklad území tvofií kfiídové (stfiední turon) slínovce a vápnité pískovce, které jsou pfiekryty hlinit mi pokryvy. V nich vznikly erozí nûkolik metrû hluboké suché rokle. PÛdní pokryv pfiedstavují kambizemû, na slínovcích pararendziny. KVùTENA Chránûné území je ãástí b valé rozsáhlej í obory, kde znaãnou ãást pokr vají monokultury smrku zte- Habrová doubrava v PP Slepeã. pilého (Picea abies) místy i vysazená borovice lesní (Pinus sylvestris), modfiín opadav (Larix decidua), vejmutovka (Pinus strobus) nebo douglaska (Pseudotsuga menziesii). Jen malá ãást má charakter pfiírodního lesa, napfi. habrové doubravy, na jiïních svazích i teplomilné doubravy s relativnû zachoval m bylinn m patrem. V znaãná je koncentrace vzácn ch a chránûn ch druhû. Pfiedev ím jsou to vstavaãovité, silnû ohroïen stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), kter má ve Slepãi v souãasné dobû jedinou lokalitu v mladoboleslavském okrese. Jeho populace je pomûrnû slabá a navíc v prostfiedí pozmûnûném v sadbou jehliãnanû. Z dal ích vstavaãovit ch je Pfiírodní památka Slepeã Jihozápadní ãást lesního komplexu, km na severov chod od Kochánek. Katastrální území: Benátky nad Jizerou, Kochánky Nadmofiská v ka: 20 243 m V mûra: 7,8 ha Vyhlá eno: 984 Jedná se o pfiemûnûn les s pfievahou borovice a smrku, kter roste na plo e pûvodní dubohabfiiny a teplomilné doubravy. Na území pfiírodní památky jsou fragmenty tûchto lesních spoleãenstev s v skytem chránûné rostliny stfievíãníku pantoflíãku. 344 MB 24
Okres Mladá Boleslav 3 4 2 roztrou ena (i v blízkém okolí) okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru - tík irolist (Epipactis helleborine), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), udáván je ivstavaã nachov (Orchis purpurea). Ze zajímav ch a indikaãních druhû habrov ch, bukov ch i teplomiln ch doubrav byl zaznamenán samorostlík klasnat (Actaea spicata), ostfiice horská (Carex montana), svízel okrouhlolist (Galium rotundifolium), piïmovka mo- usová (Adoxa moschatellina), violka srstnatá (Viola hirta). Teplomiln plamének pfiím (Clematis recta) nebo sasanka lesní (Anemone sylvestris) rostou jiïnû od území pfiírodní památky. V hospodáfisk ch porostech se smrkem pfievaïují ruderální druhy, které vytûsàují druhy pûvodní. Vedle net kavky malokvûté (Impatiens parviflora) atfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) je to obtíïná bufieà z ostruïiníkû (Rubus fruticosus agg., R. caesius, R. idaeus). Z lupenat ch hub je odtud uvádûna velmi vzácná teplomilná pozemní náramkovitka Ïlutozelená (Floccularia straminea) a je tû vzácnûj í kukmák dfievní (Volvariella caesiotincta). ZVÍ ENA Zajímavá fauna, která díky ãlenitosti georeliéfu a historickému v voji (nálezy subrecentních ulit plïû naznaãují, Ïe je tû nedávno byl les prosvûtlen a mûl men í rozlohu neï dnes) zahrnuje prvky teplomilné i montánní napfi. stfievlíky Carabus arvensis a C. glabratus. Ze stfievlíkovit ch zde byly dále nalezeny vzácnûj í druhy Amara brunnea, Molops elatus, Calosoma inquisitor, Carabus convexus, C. auronitens a C. ullrichi. Z území pfiírodní památky je udáván zavleãen plï suchomilka Cernuella neglecta. Velmi hodnotné je spoleãenstvo xylofágních broukû. Vyskytuje se zde roháã obecn (Lucanus cervus), zlatohlávek skvostn (Cetonischema aeruginosa) vázan na dutiny star ch stromû, nûkolik vzácn ch a ohroïen ch druhû krascû (na borovice vázan krasec osmiteãn Buprestis octoguttata akrasec mûìák Chalcophora mariana) a tesafiíkû (napfi. Leioderus kollari, Molorchus umbellatarum, Notorhina punctata). Za zmínku stojí i baboãka Araschnia levana, potravnû vázaná na porosty kopfiivy dvoudomé. Pfii arachnologickém prûzkumu byly zji tûny nûkteré vzácnûj í druhy pavoukû (bûïníci Xysticus cambridgei, X. lanio). Jsou odtud udávány v echny tfii druhy na ich ropuch. Na tepl ch stanovi tích se vyskytuje uïovka hladká (Coronella austriaca). Druhovû poãetná je lesní avifauna s vysok m zastoupením dutinov ch hnízdiãû, napfi. plhavcû (Ïluna zelená Picus viridis a datel ãern Dryocopus martius). Vyskytují se zde sovy, napfi. kalous u at (Asio otus), pu tík obecn (Strix aluco), dále Ïluva hajní (Oriolus oriolus), mlynafiík dlouhoocas (Aegithalos caudatus) a dudek chocholat (Upupa epops). Byl zaznamenán i v skyt ohroïeného lejska edého (Muscicapa striata) a strakapouda prostfiedního (Dendropos medius). VYUÎITÍ Vdobovém dokumentu z roku 830 mûla b t slepeãská obora borov m lesem s v stavky smrku. Provádûním potfiebn ch biotechnick ch zásahû se v souãasnosti dafií udrïet poãetnost populace stfievíãníku a posilovat jeho vitalitu. Nutn postupn pfievod lesa k pfiirozené skladbû. Otázkou ov em je, zda se zde zbavovat jehliãnanû, zejména borovice. BIBLIOGRAFIE 049, 07, 252, 524, 588 MAPA ÚZEMÍ strana 362 2 Jedinec jarní generace baboãky síèkované (Araschnia levana) se sv m zbarvením v raznû li í od vzhledu jedincû generace letní, ktefií jsou tmaví. 3 Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), silnû ohroïen druh, se v území udrïuje v nûkolika peãlivû evidovan ch exempláfiích. 4 Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) je jednou ze vstavaãovit ch rostlin, které dokládají hodnotu lokality. 5 Ostfiice horská (Carex montana) se vyskytuje ve skupinách listnatého lesa a indikuje pûvodní habrovou doubravu. 6 Kukmák dfievní (Volvariella caesiotincta), velmi vzácná drobná lupenatá houba s nápadnû edou pochvou na spodu tfienû, roste ze zbytkû dfieva listnáãû. 5 6 MB 25 345
Stfiední âechy 2 GEOLOGIE Celé území je tvofieno nivními hlínami. V sousedství chránûného území vystupují na svazích údolí kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce a slínovce s ãetn mi zkamenûlinami (mlïi, plïi, mechovky a ji- Okraje tûnû zarûstají porosty vysok ch ostfiic. 2 Mezi ostfiicemi se uplatàuje mel okoliãnat (Butomus umbellatus). né). Na nivních hlínách vznikají fluvizemû aï gleje. Území leïí v úseku nivy Jizery mezi obcemi DraÏice a Horky nad Jizerou. eka Jizera zde tvofií v razn meandr ve tvaru U v celé ífii nivy, tj. cca 500 m. Svahy údolí mají relativní v ku 40 aï 60 m. Sklon je znaãnû promûnliv místy jen 25, u jezu u DraÏic jsou témûfi svislé stûny stfiedoturonského stáfií ve slínit ch aï vápnit ch pískovcích ãeské kfiídové pánve. V nivû Jizery jsou zachována dvû mrtvá ramena (tûnû). Vût í, zvané Stará Jizera, má tvar podkovy a leïí na vnitfiní stranû meandru. Men í, rybáfii zvané Mûsíc, leïí na jeho vnûj í stranû pod silnicí. Obû mrtvá ramena jsou sycena jednak vysokou podzemní vodou, jednak záplavami, které se v posledních letech pravidelnû opakují. Pfiírodní památka Stará Jizera Dvû izolovaná mrtvá ramena Jizery, spojená ochrann m pásmem, mezi Horkami nad Jizerou a DraÏicemi. Katastrální území: Brodce nad Jizerou, Horky nad Jizerou KVùTENA Vegetaci tvofií série hydrofilních aï mezofilních spoleãenstev. Vodní hladinu tûnû Stará Jizera pokr vají druhovû chudá spoleãenstva plovoucích a vzná ejících se rostlin tfiídy Lemnetea laku ník okrouhl (Batrachium circinatum), okfiehek men í (Lemna minor) ao. trojbrázd (L. trisulca), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), vodní mor kanadsk (Elodea canadensis) a rûïkatec ponofien (Ceratophyllum demersum). Tyto druhy jsou na nûkolika místech doprovázeny ve dnû kofienujícími rostlinami, napfi. stulíkem Ïlut m (Nuphar lutea), rdesnem obojïiveln m (Persicaria amphibia) a nûkolika trsy (asi vysazeného) chránûného Nadmofiská v ka: 94 m V mûra: 2,54 ha Vyhlá eno: 987 Území pfiírodní památky tvofií dvû mrtvá ramena Jizery se spoleãenstvy plovoucích a kofienících hydrofyt, obklopená pobfieïními rákosinami, porosty vysok ch ostfiic, kefiov mi vrbinami a kosen mi kulturními loukami. TÛnû se rychle zazem- Àují a jsou syceny fiíãní vodou jen pfii vysokém stavu hladiny Jizery. leknínu bûlostného (Nymphaea candida). Z bahnitého dna ubfiehu vyrûstá mel okoliãnat (Butomus umbellatus) azejména Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). PobfieÏní vegetace vãetnû spoleãenstev obnaïeného bahnitého dna je poznamenána rybochovn m hospodafiením. Prakticky zde chybûjí souvislej í porosty rákosin, které jsou vysekávány. V úzkém pruhu pfii po- 346 MB 26
Okres Mladá Boleslav 4 3 bfieïí rostou kromû pfievládajícího rákosu obecného (Phragmites australis) a chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea) dal- í vysoké byliny, napfi. orobinec úzkolist (Typha angustifolia), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima) a z. vzpl vav (G. fluitans), zevar jednoduch (Sparganium emersum), Ïabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica), pfiízemní patro pokr vá pryskyfiník plaziv (Ranunculus repens) a vrbina penízková (Lysimachia nummularia). Na bahnit ch bfiezích se vyskytuje dvouzubec trojdíln (Bidens tripartita), rukev ba- Ïinná (Rorippa palustris), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), rdesno peprné (Persicaria hydropiper) a mochna husí (Potentilla anserina). TÛÀ Mûsíc je v nûkter ch obdobích témûfi celá zarostlá laku níkem okrouhl m (Batrachium circinatum), rûïkatcem ponofien m (Ceratophyllum demersum), vodním morem kanadsk m (Elodea canadensis), místy téï hvûzdo em (Callitriche sp.). Nad hladinu vyãnívá kofienující halucha vodní (Oenanthe aquatica), Èovík pfiímofisk (Rumex maritimus) a zblochan vzpl vav (Glyceria fluitans). Na pobfieïní vegetaci navazují rûznû velké porosty vysok ch ostfiic s dominantní ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), dále o. li ãí (C. vulpina) a o. mûch fikatou (C. vesicaria), lipnicí obecnou (Poa trivialis), lilkem potmûchutí (Solanum dulcamara), pomnûnkou bahenní volnokvûtou (Myosotis palustris subsp. laxiflora) a místy pfiesliãkou bahenní (Equisetum palustre). Znaãnou ãást nivy zaujímají vlhké aï podmáãené louky, i kdyï jejich plocha byla v nedávné minulosti ipfies statut chránûného území zmen ena rozoráním. K nejvlhãím, trvale podmáãen m a na jafie barevnû pestr m typûm patfií porosty v jihozápadní ãásti území s blatouchem bahenním (Caltha palustris) a dále s dûhelem lesním (Angelica sylvestris), hrachorem luãním (Lathyrus pratensis), kohoutkem luãním (Lychnis flos-cuculi), kostivalem lékafisk m (Symphytum officinale) i vzácn m, smetanovû kvetoucím kostivalem ãesk m (S. bohemicum). Na nesekan ch partiích vysokobylinn ch lad je dominantní tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), kakost baïinn (Geranium palustre) a obecnû vzácnûj í ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum). Navazují ovsíkové kosené louky s typickou druhovou skladbou. Z pfiírodních potenciálních spoleãenstev, tj. luïních kfiovin a lesû, se v nivû zachovaly jen malé plochy a fragmenty vãetnû star ch solitérních dubû, z nichï vût ina (napadená tracheomykózou) pomalu odumírá. V okolí obou mrtv ch ramen jsou vyvinuty kefiovité vrbiny, které jsou plo nû vymezeny obhospodafiováním luk. Tvofií je pfiedev ím vrba ko íkáfiská (Salix viminalis), v. kfiehká (S. fragilis), v. popelavá (S. cinerea), v. trojmuïná (S. triandra) a v. nachová (S. purpurea), vtrou ena je kru ina ol ová (Frangula alnus) a bez ãern (Sambucus nigra) a ovíjejí je nûkteré na e liány chmel otáãiv (Humulus lupulus), opletník plotní (Calystegia sepium) a kokotice evropská (Cuscuta europaea) cizopasící zde na kopfiivách. V bfiehov ch porostech se uplatàují dfieviny dub letní (Quercus robur), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), ménû o. edá (A. incana) a topoly, pûvodnû topol ãern (Populus nigra), dnes vesmûs euroamerické kultivary a t. osika (P. tremula). Z kefiû je ãastá stfiemcha obecná (Padus avium). Mimo bûïn ch bylinn ch druhû je nápadná zplanûlá veãernice vonná (Hesperis matronalis), pûvodem z jiïní Evropy, u nás druh zahrádek, a velice rychle se ífiící net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera). Svahy Jizery jiï mimo chránûné území jsou ve vût í mífie pokryty lesem, zãásti pfiírodû blízk mi habrov mi a teplomiln mi doubravami, zãásti loukami i s nûkter mi v znaãn mi xerotermními druhy (svaz Bromion erecti). ZVÍ ENA Jde o refugium vodních a mokfiadních ÏivoãichÛ. Z bezobratl ch zde byly zji tûny nûkteré druhy na mokfiady vázan ch stfievlíãkû (Elaphrus aureus, Porotachys bisulcatus, ãi Platynus livens) a pavoukû (napfi. slíìáci Pirata piscatorius a Arctosa leopardus). V tûních se rozmnoïují obojïivelníci vãetnû kriticky ohro- Ïeného skokana skfiehotavého (Rana ridibunda). Z ptákû stojí za zmínku slavík obecn (Luscinia megarhynchos), popfi. Ïluva hajní (Oriolus oriolus). VYUÎITÍ TÛnû vyuïívají sportovní rybáfii. BIBLIOGRAFIE 944, 07, 3, 206, 478, 637 MAPA ÚZEMÍ strana 359 5 3 Leteck pohled na mrtvá ramena Jizery a souãasn tok fieky. 4 Îabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica) roste v rákosinách. 5 Mandelinka topolová (Chrysomela populi) klade vajíãka na spodní stranu listû topolu osiky. MB 27 347
Stfiední âechy 2 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií kfiídové vápnité pískovce (stfiední turon) prora- Ïené Ïilou olivinického ãediãe. Pod vrcholem jsou podloïní horniny pfiekryty jizerskou tûrkopískovou terasou, ve které se Buãina na úpatí ãediãové Ïíly. 2 a 3 Nezalesnûn ãediãov vrchol vystupující nad bukov les porûstají nûkteré teplomilné druhy jako napfi. (2) klinopád obecn (Clinopodium vulgare) nebo (3) pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias). Dokládají tzv. vrcholov fenomén, kdy osamûlé vrcholy jsou vystaveny extrémním klimatick m podmínkám, které nedovolí trvalé uchycení dfievin. ãasto nacházejí valouny kfiemene a chalcedonu. Na nûkolika místech jsou malé opu tûné lomové jámy. Podobné vrchy jsou i v okolí,5 km severoseverozápadnû leïí Mal Radechov (357, m) a,5 km západoseverozápadnû Lysá hora (365 m). Na svazích jsou vyvinuty nasycené i kyselé kambizemû s hojn m obsahem tûrkopískového materiálu. KVùTENA Na úpatí kuïele na pískovcích roste chud bor a acidofilní buãina s borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), hasivkou orliãí (Pteridium aquilinum) asmilkou tuhou (Nardus stricta). Smûrem k vrcholu navazuje na v stupech ãediãe buãina o stáfií stromû 50 aï 200 let. Ve stromovém patru je vedle dominantního buku lesního (Fagus sylvatica) vtrou ena lípa malolistá (Tilia cordata) aja- vor klen (Acer pseudoplatanus), místy i borovice lesní (Pinus sylvestris); v kefiovém patru se vyskytne l kovec jedovat (Daphne mezereum). âasté jsou acidofilní druhy, jako je ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera) a Èavel kysel (Oxalis acetosella), dále pak baïanka vytrvalá Pfiírodní památka Velk Radechov Zalesnûn vrchol vrchu Radechov (392,2 m n. m.) 2,4 km západnû od Dolní Krupé. Katastrální území: Dolní Krupá (Mercurialis perennis), lipnice hajní (Poa nemoralis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), Nadmofiská v ka: 359 392 m V mûra: 2,99 ha Vyhlá eno: 999 Vulkanick kuïel prostupuje kfiídov mi pískovci. Úpatí je zalesnûno borem, na vrcholu kvûtnatá buãina a teplomiln trávník net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), sví- 3 348 MB 28
Okres Mladá Boleslav 7 4 5 6 zel okrouhlolist (Galium rotundifolium), kakost smrdut (Geranium robertianum) aviolka lesní (Viola reichenbachiana). S nadmofiskou v kou pfiib vají nároãnûj í buãinné dru- hy, zejména strdivka jednokvûtá (Melica uniflora). Podrost je v ak znaãnû degradován velk m okusem zvûfií. Vlastní kuïel pfiírodní památky byl rozru en men ími lomy, pfiesto v ak je zachován travnat vrcholek s porostem váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum) a kostfiavy Ïlábkaté (Festuca rupicola) s pry cem chvojkou (Tithymalus cyparissias) a nûkolika dal- ími, pomûrnû teplomiln mi druhy jako je ãiãorka pestrá (Coronilla varia), pamûtník rolní (Acinos arvensis) a klinopád obecn (Clinopodium vulgare), dále mochna stfiíbrná (Potentilla argentea), krvavec men- í (Sanguisorba minor) apod. Jedná se o zajímav pfiíklad vrcholového fenoménu, kter b vá ãasto vyvinut na osamocen ch vrcholech, napfi. na Kfiivoklátsku nebo v âeském stfiedohofií. Území pfiírodní památky je souãástí územního systému ekologické stability a je dûleïit m ãlánkem mezi vlastním Pojizefiím a centrální ãástí Ralské pahorkatiny. ZVÍ ENA Fauna epigeick ch bezobratl ch je zde pomûrnû chudá, zejména v ãásti porostlé borovou doubravou. Ze vzácnûj ích druhû zde byl zaznamenán teplomiln pavouk cedivka Amaurobius jugorum a podhorsk stfievlík zlatoleskl (Carabus auronitens). Bohat í je zfiejmû fauna xylofágû a bezobratl ch potravnû vázan ch na buk a dub, která v ak nebyla podrobnûji zkoumána. Zji tûni zde byli nûktefií obojïivelníci, jako napfi. ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris), z plazû je tûrka obecná (Lacerta agilis). Poãetná je lesní avifauna s vysok m zastoupením dutinov ch hnízdiãû (datel ãern Dryocopus martius, holub doupàák Columba oenas, z drobn ch pûvcû napfi. lejsek bûlokrk Ficedula albicollis). VYUÎITÍ Území je obklopeno souvisl m lesním porostem spfievahou borovice. Vzhledem kvût í úïivnosti listnatého porostu v chránûném území se sem nápadnû stahuje vysoká zvûfi z okolí, která chránûné území po kozuje. BIBLIOGRAFIE 637 MAPA ÚZEMÍ strana 362 4 PrÛhled na nezalesnûn vrchol s pestr m trávníkem. 5 Stfievlík zlatoleskl (Carabus auronitens) je obyvatelem podhorsk ch a horsk ch lesû. Dosahuje velikosti 8 26 mm. 6 V buãinû roste strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), druh suboceánského roz ífiení, kter se ve stfiedních âechách vyskytuje jen ve vlhãích, chladnûj ích polohách. 7 Datel ãern (Dryocopus martius) je typick m obyvatelem rozsáhlej ích lesû, hnízdní dutiny si tesá zejména ve star ch bucích. MB 29 349
Stfiední âechy 2 GEOLOGIE V krajinû v znamn vrch je tvofien vypreparovan mi tfietihorními sopeãn mi komíny Dûdka a Baby (362,8 m n. m.). Ty jsou tvofieny olivinick m nefelinitem a komínov mi brekciemi, které proráïejí okolní svrchokfiídové slínovce (svrchní turon). Oba vrcholy jsou naru eny ãetn mi trhlinami a starou tûïbou. Uprostfied vulkanického tûlesa je asi 00 m dlouhá a nûkde jen metr iroká soutûska, vzniklá Celkov pohled na zalesnûn ãediãov dvojvrchol Baby a Dûdka. 2 Mochna bílá (Potentilla alba) je indikaãním druhem mochnové doubravy na uléhav ch, stfiídavû podmáãen ch, slabû kysel ch pûdách. gravitaãním odsedáním ãástí tûlesa od pukliny, jeï vede stfiedem tûlesa. Zde je moïno pozorovat sérii hornin kompaktní Ïíly olivinického nefelinitu se zrny olivínu (název je odvozen od olivovû zeleného zbarvení), místy se rozpadající v pravideln ch estibok ch sloupcích, dále brekcie, sloïené z ostrohrann ch úlomkû vulkanick ch a slínovcov ch hornin, tufy, vzniklé speãením vulkanického popela apod. Zajímavostí jsou i zvlá tní kfiídové minerály vzniklé pfiemûnou pûvodních slínovcû v kontaktu se Ïhav m magmatem; jsou velmi pevné a kfiehké, proto název porcelanit. V jejich okolí jsou ãetná kamenná mofie, na svazích sesuvy. Na sopeãn ch horninách jsou pûdními typy rankery, kambizemû a na slínovcích pûdy typu pararendzin. Na úboãích Baby je nûkolik vrstevních pramenû, které napájejí irybníãky, napfi. Bosák nad motorestem Avion na západním svahu, rybníãek pfii horním okraji obce Horní Stakory na jiïním svahu nebo na jihozápadním úpatí nejv znamnûj í Pansk rybník. Pfiírodní rezervace Vrch Baba ukosmonos Lesní komplex mezi Chudoplesy a Horními Stakory, km jiïnû od Bakova nad Jizerou. Katastrální území: Chudoplesy, Horní Stakory, Kosmonosy KVùTENA Klimatu teplé oblasti, kolinnímu vegetaãnímu stupni odpovídají habrové doubravy (Melampyro nemorosi- -Carpinetum), které v souãasnosti pokr vají pfieváïnou ãást chránûného území, kde jsou vyvinuty kambizemû. Stromové patro tvofií pfiedev ím dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur) a habr obecn (Carpinus betulus). Jejich vzájemn podíl je ovlivàován hospodáfiskou ãinností ve prospûch habru. Nadmofiská v ka: 230 363 m V mûra: 242,7 ha Vyhlá eno: 950 Jedná se o v znaãn zalesnûn hfieben se dvûma vrcholy z vypreparovan ch tfietihorních sopeãn ch komínû z olivinického nefelinitu. Svahy pokr vají podle ekologick ch podmínek habrové doubravy, mochnové doubravy, hrachorové doubravy, bikové doubravy a na severním svahu kvûtnaté buãiny. Na v stupech pramenû je vzácná prameni tní flóra, na pfiechodu lesa do zemûdûlské krajiny louky a pastviny. Znaãná ãást listnat ch porostû je tvofiena pafiezinou s degradovan mi pûdami, a tím i bylinn m patrem. Nûkteré partie mají pozmûnûnou druhovou skladbu smûrem k acidofilním doubravám. Doprovodnou dfievinou je javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplata- 350 MB 30
Okres Mladá Boleslav 3 4 nus) a j. babyka (A. campestre), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), tfie eà ptaãí (Cerasus avium), místy jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) ahru eà polniãka (Pyrus pyraster). Kefiové patro je místy vyvinuto dobfie, místy témûfi chybí. Kromû jiï uveden ch dfievin jej tvofií hlohy (Crataegus sp. div.), líska obecná (Corylus avellana), na svûtlinách pak ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Swida sanguinea) a trnka (Prunus spinosa). Bylinné patro je typické pro habrové doubravy, s v razn m jarním aspektem geofytû. I kdyï základním lesním typem Baby jsou habrové doubravy, zásadní pfiírodovûdeck v znam má série typû teplomiln ch doubrav, druhovû ovlivnûn ch edaficky i mezoklimaticky. Prvním typem jsou doubravy s v skytem submediteránních event. pontick ch druhû a absencí acidofytû. Baba je hraniãní lokalitou dubu p fiitého (Quercus pubescens) v souãasné dobû nezvûstného a nûkteré porosty na v slunn ch svazích na slínovcovém i neovulkanickém podkladu odpovídají do znaãné míry ipákov m doubravám asociace Corno-Quercetum event. i Lathyro versicoloris-quercetum pubescentis. Z typick ch prvkû zde rostou, místy i pospolitû kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), prorostlík srpovit i dlouholist (Bupleurum falcatum, B. longifolium), tolita lékafiská (Vincetoxicum hi- rundinaria), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), hrachor ãern (Lathyrus niger), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), oman vrbolist (Inula salicina) ao. hnidák (I. conyza), roztrou enû lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vzácnû i bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kdysi i tfiemdava bílá (Dictamnus albus). Fytogeografickou raritou je pomûrnû hojn v skyt netypick ch forem silenky obrovské (Oberna antelopum). Jedineãn je soubor vstavaãovit ch, kter tvofií silnû ohroïen vstavaã nachov (Orchis purpurea), silnû ohro- Ïená korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), ohroïen vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), coï jsou v e chránûné druhy, dále bradáãek vejãit (Listera ovata), kru - tík irolist (Epipactis helleborine) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus) je zde jiï del í dobu nezvûstn. Druh m typem jsou stfiedoevropské teplomilné doubravy se subkontinentálními prvky a mírn mi acidofyty buì na mûlk ch such ch pûdách (Sorbo torminalis-quercetum) nebo na stfiídavû mokr ch vys chav ch stanovi tích (slínovcích) hlavnû na západním úpatí návr í (Potentillo albae-quercetum). Z v znaãn ch druhû u druhého typu najdeme mochnu bílou (Potentilla alba), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria), bukvici lékafiskou (Betonica officinalis), hvozdík py n (Dianthus superbus), hrachor ãern (Lathyrus niger), ãern luãní (Melapyrum pratense), u prvního typu napfi. kozinec sladk (Astragalus glycyphyllos), marulku klinopád (Clinopodium vulgare), lipnici hajní (Poa nemoralis) nebo kostfiavu ovãí (Festuca ovina). Nûkteré porosty vykazují podobnost s acidofilními doubravami, ale tento stav je zpûsoben degradací pûdy dlouhodob m pafiezov m hospodáfistvím, coï se v podrostu projevuje v skytem acidofytû jako biky bûlavé (Luzula luzuloides), borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), kostfiavy ovãí (Festuca ovina), kruãinky barvífiské (Genista tinctoria) a k. nûmecké (G. germanica), fiadou taxonû mechorostû a li ejníkû a dokonce i smilky tuhé (Nardus stricta). RovnûÏ nevyhranûn charakter mají porosty s bukem na severozápadních svazích ãediãového 3 Puklina ve vulkanickém tûlese tvofií soutûsku, jejíï stûny jsou porostlé kapradinami a mechorosty, vrcholové skalky teplomiln mi trávníky. 4 Buãina na severov chodním svahu Baby. MB 3 35
Stfiední âechy 5 6 7 dvojvr í, které fytocenologicky oscilují mezi kvûtnatou buãinou a suèov m lesem (Eu-Fagenion, Aceri-Carpinetum). Vedle bu- 5 a 6 Prorostlík dlouholist (Bupleurum longifolium) stejnû jako vstavaã nachov (Orchis purpurea) je souãástí teplomiln ch dfiínov ch doubrav. 7 Vemeník zelenav (Platanthera chlorantha) se vyskytuje ve svûtl ch dubov ch lesích. 8 Kuna lesní (Martes martes) je vázána pfieváïnû na vût í lesní komplexy na rozdíl od kuny skalní (M. foina), které vyhovuje otevfienûj í krajina a která proniká i do lidsk ch sídel. ku (Fagus sylvatica) je ve stromovém patfie silnû zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), v chudém kefiovém patru je zajímav l kovec jedovat (Daphne mezereum). Bylinné patro je omezeno silnou vrstvou opadu. Z typick ch druhû zde zastihneme napfi. samorostlík klasnat (Actaea spicata), jarmanku vût í (Astrantia major), Ïindavu evropskou (Sanicula europaea), prorostlík dlouholist (Bupleurum longifolium), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea) a svízel vonn (Galium odoratum). Na svazích Baby je nûkolik vrstevních pramenû a potûãkû, na které jsou vázána hygrofilní spoleãenstva. V souãasnosti je vyschl rybníãek Bosák na severozápadním svahu, kde byl vedle bûïn ch druhû rákosin a porostû vysok ch ostfiic zaznamenán áchor hnûd (Cyperus fuscus) a ostfiice áchorovitá (Carex bohemica). Na potûãku na úpatí je fragment ol iny (Pruno-Fraxinetum), kdysi dokonce mokré louky, dodnes s tfiemi chránûn mi druhy kosatcem sibifisk m (Iris sibirica), omûjem pestr m (Aconitum variegatum) a upolínem nejvy ím (Trollius altissimus). Na skalách vrcholu Baby a Dûdka jsou fragmentárnû vyvinuta spoleãenstva skalních tûrbin a primitivních pûd, spoleãenstva zastínûn ch poloh s kapradinami jako jsou sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), s. routiãka (A. ruta-muraria), s. severní (A. septentrionale), bukovník vápencov (Gymnocarpium robertianum), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis) a spoleãenstva such ch v slunn ch poloh s kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), lipnicí smáãknutou (Poa compressa), mochnou stfiíbrnou (Potentilla argentea), huseníkem lys m (Arabis glabra), voskovkou men- í (Cerinthe minor) aj. Rezervace je lemována rûznû irok m pásem pfiírodû blízk ch a pfiírodovûdecky cenn ch nelesních spoleãenstev, o které by v rámci moïností mûla b t roz- ífiena. Jsou to pfiedev ím teplomilné plá tû, lemy a trávníky (typu bílé stránû) pfiedev ím na jiïním okraji, které jsou druhovû velmi bohaté. Mezi v znaãné druhy patfií pfiedev ím bílojetel bylinn (Dorycnium herbaceum) i kdyï jeho v skyt je asi adventivní, dále ãernohlávek dfiípat (Prunella laciniata), jetel bledoïlut (Trifolium ochroleucon), naposledy v roce 964, hvozdík svazãit (Dianthus armeria), ostfiice Michelova (Carex michelii), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), zvonek klubkat (Campanula glomerata), kdysi i vstavaã osmahl (Orchis ustulata). Naopak na západním úpatí jsou místy zachovalé slatinné louky. Nûkteré druhy jiï byly jmenovány, z dal ích je to kozlík dvoudom (Valeriana dioica), zemûïluã pravá (Centaurium erythraea) a chránûn prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Dal í existence obou typû travních porostû je závislá na vhodném managementu. Z lupenat ch hub tam byl nalezen napfi. velmi vzácn pavuãinec edomodr (Cortinarius dionysiae). ZVÍ ENA Území je díky své rozsáhlosti a pestrosti biotopû zoologicky velmi cenné. Podrobnûji zkoumáni byli mûkk i (byla zde nalezena napfi. citlivá lesní závornatka Macrogastra plicatula), pavouci (napfi. vzácná teplomilná pavuãenka Abacoproeces saltuum a bûïník Xysticus cambridgei nebo naopak chladnomilná skálovka Haplodrassus soerenseni; nûkolik vzácn ch vlhkomiln ch druhû se vyskytuje na mokfiadu urybníka v severní ãásti chránûného území) a brouci. Druhovû poãetná je zejména fauna xylofágû. Za zmínku stojí tesafiíci Obrium cantharinum, Xylotrechus arvicola, na ofie áku Ïijící Tetrops starki, kovafiík Brachygonus megerlei akrasec Poecilonota dives. Na dutiny stromû jsou vázáni listorozí brouci, tj. zlatohlávek skvostn (Cetonischema aeruginosa) a roháã obecn (Lucanus cervus). Na xerotermních okrajích lesa byly zaznamenány nûkteré vzácnûj í druhy stfievlíãkû (Harpalus caspius roubali, Lebia cruxminor, Ophonus melleti, Carabus arvensis, C. ullrichi) a dva druhy sviïníkû (Cicindela campestris, C. sylvicola). Z obojïivelníkû se vyskytuje mj. ãolek velk (Triturus cristatus), kuàka obecná (Bombina bombina) a rosniãka zelená (Hyla arborea), z plazû napfi. uïovka obojková (Natrix natrix). Druhovû poãetná je pfieváïnû lesní avifauna (napfi. lejsek ãernohlav Ficedula hypoleuca a strakapoud prostfiední Dendrocopos medius). Ze savcû stojí za pozornost v skyt tfií druhû netop rû a ãastá pfiítomnost kuny skalní (Martes foina). VYUÎITÍ Území je lesnicky obhospodafiováno podle podkladû ochranáfiského plánu. POZNÁMKA Typické jsou idrobné aï stfiednû velké sesuvy, zvlá tû na západním svahu pod samotou Brejlov, které jsou stále Ïivé. V 70. letech 20. století sjelo nûkolik mohutn ch blokû horniny o 20 aï 50 m níïe islesním porostem. Stromy mají dnes typick avlovit rûst. Na obnaïené pûdû se v prvních letech objevovala ãistá poãetná populace chránûného medovníku velkokvûtého. POZNÁMKA 2 Pro nesrovnalosti mezi vyhlá kou a skuteãn m stavem (mj. ãást chránûného území nyní zabírá dálnice) byly pfievzaty hranice podle lesního hospodáfiského plánu. BIBLIOGRAFIE 049, 07, 3, 204, 20, 843, 854 MAPA ÚZEMÍ strana 360 8 352 MB 32
Okres Mladá Boleslav Pfiírodní památka Vrch Káãov Severozápadní svah vrchu Káãov (350,5 m n. m.) na jiïním okraji obce Sychrov nad Jizerou. Katastrální území: Sychrov nad Jizerou Nadmofiská v ka: 30 345 m V mûra:,8577 ha Vyhlá eno: 953 Pfiedmûtem ochrany je geomorfologick útvar vypreparovaná ãediãová Ïíla a vegetace skalních spár. GEOLOGIE Geologické podloïí blízkého okolí Káãova tvofií kfiídové (turon) pískovce a slínovce. V tfietihorách, pravdûpodobnû ve spodním miocénu, zde do lo k sopeãnému v buchu, pfii kterém Ïhavé lávy leucititického ãediãe prorazily nadloïní vrstvy svrchního turonu a koniaku. V tfietihorách a ãtvrtohorách pak docházelo kerozním pochodûm a povrchová ãást sopky byla zniãena. Dnes je obnaïena pouze pfiívodní ãást sopky sopeãn komín. Ten má bizarní tvar a skalka patfií k geomorfologick m dominantám zdej ího kraje. Îhavá láva pfii své cestû k zemskému povrchu kontaktnû pfiemûnila okolní horniny. Vznikl tzv. káãovák kontaktnû pfiemûnûn pískovec, kter má natavená zrna kfiemene. Díky tomu se dá snadno mlít. Pískovec mûl pûvodnû vápnit tmel, a tak vlivem vysoké teploty vznikl pórovit pískovec, kter je lehk anavíc ve vodû tvrdne. Proto se uïíval ke stavbû jezû. Vlastní ãediãová skalka se vypíná asi 0 m nad své okolí. Málo mocn pûdní horizont je tvofien kambizemûmi a rankery. KVùTENA Základním potenciálním vegetaãním typem ir ího území vrchu Káãov jsou habrové doubravy, reprezentativnû místy vyvinuté v b valé pfiírodní rezervaci a baïantnici Káãov, kde je na jiïním svahu vrchu pfiechod do teplomilné doubravy, podobnû jako na nedalekém vulkanickém dvojvr í Velká a Malá Horka (30,2 m n. m.), jiïnû od Káãova. Na vrcholu Káãova vãetnû vlastního skalního v tvoru se vlivem mikroklimatu, podmínûného expozicí i vystupujícím podkladem, vytváfiejí ekologické podmínky k udrïení xerotermních prvkû, jejichï tûïi tû roz ífiení v Pojizefií je v makroklimaticky teplej ích oblastech jiïnû od Káãova. V skyt, resp. koncentrace níïe zmínûn ch prvkû mûïe mít charakter reliktu pozûstatku v skytu z teplej ích období poledov ch dob, ale rovnûï se mohly uchytit v novûj í dobû, protoïe skalní ekotopy pfiírodní památky vznikly z velké ãásti umûle obnaïením tûïbou. Prostfiednictvím sopeãn ch vrchû ostrûvkû tak vyzafiují teplomilné prvky smûrem na sever. Na tento fakt upozornil jiï vroce 869 mnichovohradi Èsk lékárník a v znaãn botanik Václav Jan Sekera. Ve skalních tûrbinách vlastního vulkanitu a kfiídov ch hornin a na plochách s mûlk mi pûdami pfieváïnû na jiïnû orientovan ch plochách se vyskytuje kostfiava sivá (Festuca pallens) a k. Ïlábkatá (F. rupicola), pamûtník rolní (Acinos arvensis), tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides), pelynûk ladní (Artemisia campestris), sleziník severní (Asplenium septentrionale) ãi lipnice smáãknutá (Poa compressa), na zastínûn ch svazích osladiã obecn (Polypodium vulgare). Pohled na okolní krajinu tvofienou kfiídov mi pískovci a slínovci, na obzoru se r sují vrchy z tfietihorních vyvfielin. MB 33 353
Stfiední âechy 2 ZVÍ ENA Samotné chránûné území nemá vût í zoologick v znam. Cenné se ale zdají b t okolní pfieváïnû listnaté lesy, které jsou refugiem fiady bezobratl ch a ptákû. Zfiejmû z tûchto lesních biotopû pronikly do vlastního chránûného území nûkteré vzácnûj í druhy pavoukû (pavuãenka Walckenaeria corniculans ãi plachetnatka Saaristoa abnormis) a stfievlíkû (Carabus ullrichi a Harpalus quadripunctatus). VYUÎITÍ Kolem ãediãové skály je bezlesí, na ostatní plo e listnat les. Pro chránûné území byl zpracován plán péãe. Jeho hlavní zásadou je uchování bezlesí v bezprostfiední blízkosti vrcholu, aby zûstal neru en v hled na tento morfologicky zajímav útvar. Cílem lesního hospodafiení je postupnû vytvofiit porosty s pfiirozenou druhovou skladbou podporováním pûvodních dfievin a odstraàováním dfievin nepûvodních. V nûkolika posledních letech zde probûhla fiada asanaãních zásahû pfii nichï byly pfiedev ím káceny dfieviny. 2 Bukvice lékafiská (Betonica officinalis) se vyskytuje spolu s dal ími druhy v sousedním lesním porostu, kter byl v minulosti téï souãástí rezervace a indikuje pûvodnost listnatého lesa. 3 Vypreparovan sopeãn komín je dominantou kraje. POZNÁMKA Ochrana pfiírody komplexu Káãova je pomûrnû sloïitá. Chránûné území je tvofieno v bûïkem vrchu Káãova a jeho nejbliï ím okolím. Na jihozápadním svahu a úpatí vrchu byla v roce 950 zfiízena pfiírodní rezervace Káãov o plo e 29,2 ha za úãelem ochrany listnatého smí eného porostu s hnízdi ti ptactva. Ochrana území vlastního ãediãového vrchu o rozloze,8577 hektaru byla vyhlá ena v roce 953. JiÏ v listopadu 925 v ak pfiidûlil Státní pozemkov úfiad v Praze vrch Káãov katastru obce Sychrov do správy odboru Klubu ãesk ch turistû v Mnichovû Hradi ti. Jedná se tedy sv m zpûsobem o jednu z nejstar ích rezervací v âeské republice. Jednou z podmínek pfiidûlení tohoto pozemku byl poïadavek osázení okolí ãediãového suku listnat mi, nízce rostoucími dfievinami tak, aby vrchol zûstal vyhlídkov m bodem a ãediãov suk nebyl zakryt porostem. Bylo zde vysázeno celkem na 3 tisíc sazenic a zalesàování probíhalo aï do roku 944. I pfies svûj pfiírodovûdn v znam byla rezervace v roce 965 zru- ena. Skuteãností je, Ïe pfiírodû blízká stará dubohabfiina je naru ena porosty smrkû, borovice a dal ích nevhodn ch dfievin. Pfiesto má svûj pfiírodovûdeck v znam, protoïe vedle bûïn ch hájov ch prvkû se zde vyskytuje i fiada vzácnûj ích nebo fytogeograficky zajímav ch subtermofytû jako klinopád obecn (Clinopodium vulgare), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), hvozdík svazãit (Dianthus armeria), brãál men- í (Vinca minor), bradáãek vejãit (Listera ovata), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), ostfiice chabá (Carex flacca) a bukvice lékafiská (Betonica officinalis). Celkem bylo v tûchto porostech zji tûno 66 druhû vy ích rostlin a 6 druhû mechorostû. Kromû v e uveden ch i nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), rûïe polní (Rosa agrestis) a dfiín jarní (Cornus mas), jehoï zdej í populace je nejasného pûvodu. BIBLIOGRAFIE 37, 049, 07, 27, 259, 355, 443, 70, 843 MAPA ÚZEMÍ strana 362 3 354 MB 34
Okres Mladá Boleslav Pfiírodní park âíïovky Vyhlá en v roce 998 Okresním úfiadem v Mladé Boleslavi na rozloze 386 ha. Ve srovnání s jin mi pfiírodními parky jde o území nepatrné rozlohy, které v podstatû zahrnuje jen návr í Kfiemenice západnû od Domousnic, severnûji leïící údolí s osadou âíïovky a mírné návr í lemující toto údolí na severu. Kfiemenice s kótou 334,2 m n. m. podstatnû pfievy uje úroveà jiïnûji leïící Jabkenické plo iny, neboè pfiedstavuje v chodní ukonãení v razného Chloumeckého hfibetu. Vrcholovou plo inu Kfiemenice tvofií druhohorní coniacké kvádrové pískovce, pod nimiï ve svazích vystupují svrchnoturonské slíny. Plo inu návr í na sever od âíïovek kryjí tûrkopísky star ch teras. Zatímco plo iny pûvodnû pokr valy kyselé doubravy, na slínov ch svazích pfievaïovaly daleko pestfiej í dubohabfiiny, které se zde místy dodnes zachovaly. Kyselé doubravy byly zãásti nahrazeny kulturními bory. iroké úvalovité údolí u âíïovek je zãásti obdûláno a na jeho vlhkém dnû je zbudována celá soustava drobn ch rybníãkû. Tento pfiírodní park pfiedstavuje v podstatû severní pokraãování lesní oblasti Jabkenicka a tvofií lesnat rámec odlesnûné krajiny na v chod od Mladé Boleslavi. Jeho v znam je pfieváïnû krajináfisk, jedná se ale také o refugium nûkter ch vzácnûj ích druhû organismû, napfi. mokfiadní kapradiník baïinn (Thelypteris palustris) a suchomiln smldník ole níkov (Peucedanum oreoselinum). Listnaté háje na obl ch návr- ích se stfiídají se irok mi nivami sfiadou rybníãkû. MB 35 355
Stfiední âechy Pfiírodní park Chlum Vyhlá en v roce 2000 Okresním úfiadem v Mladé Boleslavi na rozloze 320 ha. Pfiírodní park tvofií pruh zalesnûn ch a travnat ch svahû jihov chodnû od Mladé Boleslavi od obce Nepfievázka na západû k obci Lhotky na v chodû. Jedná se o rozlehl komplex pfiírodû blízk ch lesních i nelesních ekosystémû na plo inû a svazích Chloumeckého hfibetu. Chloumeck hfibet je v razn nesoumûrn hrásèov hfibet protaïen ve smûru V Z, na koniack ch kaolinick ch a jílovit ch pískovcích a slínovcích, s relikty pliocenního zarovnaného povrchu na vrcholové ãásti a se spra- ov mi závûjemi na mírnûj ím jiïním svahu. Nejvy í bod U doubku mûfií 367 m n. m., zvlnûná vrcholová plo ina se pohybuje ve v kách do 300 m n. m. a úpatí svahû kolem 220 m n. m. Na plo inû je pramenná oblast pfiítokû Klenice, Dobrovky a Vlkavy. Rozvodí mezi Jizerou a Labem se táhne pfii severních svazích Chlumu. Na nûkolika místech Chloumeckého hfibetu jsou pfiíãná údolí se sezónními ãi trval mi drobn mi toky, z nichï nej- v znamnûj í je Îerãick potok se soustavou rybníãkû. V celém území je nûkolik mal ch vrstevn ch pramenû a pfii úpatí svahû men í rybníãky. PÛdy v území jsou pfieváïnû hnûdozemního charakteru, na spra ích slabû oglejené. V nelesních ekosystémech na slínech, jílech a pískovcích jsou pararendziny, v lesních porostech jsou pûdy kambizemní, místy podzolované. Klima v území je teplé aï mírnû teplé, mírnû suché s mírnou zimou. PrÛmûrn roãní úhrn sráïek ãiní kolem 550 mm, prûmûrná roãní teplota vzduchu je 8,2 C. Souãasnou vegetaci tvofií mezofilní listnaté lesy, teplomilné trávníky a men í mokfiady na prameni - tích a kolem vodních tokû a rybníkû. Nejvût í ãást lesû tvofií habrové doubravy, místy ochuzené, a na severních svazích kvûtnaté buãiny. Na jiïních a jihozápadních svazích rostou teplomilné doubravy s dubem p fiit m (Quercus pubescens) a dal ími druhy jako je tfiemdava bílá (Dictamnus albus), vstavaã nachov (Orchis purpurea), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). V návaznos- Mladoboleslavsk Chlum budovan vodorovnû uloïen mi souvrstvími svrchní kfiídy je krajinnou dominantou v jiïním pfiedpolí âeského ráje. Jeho svahy brázdí ãetné sesuvy, vrcholovou plo inu tvofií deska pískovcû. 356 MB 36
Okres Mladá Boleslav ti na teplomilné doubravy rostou na jiïních svazích mozaikovitû kfioviny a trávníky s pfievaïující váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) napfi. u Nepfievázky, mezi S ãinou a Vinafiicemi. Na slinit ch svazích dochází k nátrïím a sesuvûm a svahy mají charakter tzv. bíl ch strání. Ze vzácnûj ích druhû tohoto ekosystému se vyskytuje rûïe keltská (Rosa gallica), bílojetel bylinn (Dorycnium herbaceum), pelynûk pontick (Artemisia pontica), kozinec dánsk (Astragalus danicus), hadí mord panûlsk (Scorzonera hispanica), ostfiice Michelova (Carex michelii), oman vrbolist (Inula salicina), ãern rolní (Melampyrum arvense), ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus) apod. Ve vlhãích partiích lesû je v znamná ostfiice chlupatá (Carex pilosa). Dal í pfiírodovûdecky v znamnou lokalitou jsou prameni tû, mokfiady a louky v nivû Îerãického potoka, kde upoutá nápadná prvosenka jarní a lilie zlatohlávek. Cel lesní komplex je v znamn m refugiem ÏivoãichÛ. Z broukû zde byl mj. zaznamenán kozlíãek osikov (Saperda populnea), jehoï larvy se vyvíjejí ve dfievû topolû. Na lesní okraje je vázán dekorativní mot l batolec duhov (Apatura iris). Teplomilné trávníky a kfioviny jsou biotopem teplomiln ch bezobratl ch, napfi. pavouka sklípkánka ãerného (Atypus piceus) nebo mot la soumraãníka slézového (Carcharodus alceae). Chloumeck hfibet je souãástí regionálního a lokálního územního systému ekologické stability a uvnitfi nûj bylo vybráno 8 v znamn ch krajinn ch prvkû. Chloumeck hfibet má bohatou historii. Byly zde nalezeny slovanské mohyly Ïárov ch hrobû ze 7. 8. století. V poloze Na Hrádku bylo v mlad í dobû hradi tní opevnûné sídlo, kde je zachováno pozdûj í stfiedovûké valové opevnûní hradu pánû z Chlumu. Ze stfiední doby hradi tní pochází hradi tû védské ance, kde je zachován mohutn val s ãelní hradební zdí a pfiíkop. Opevnûní bylo pravdûpodobnû pouïito za tfiicetileté války védsk m vojskem. U pramene Ïelezité vody s údajnû léãiv mi úãinky nad Jemníky je postavena kapliãka, láznû z 8. století zanikly. 2 3 2 Zfiady druhû, které jsou charakteristické pro slinité bílé stránû je nejhojnûj í oman vrbolist (Inula salicina). 3 Rzounek vykrajovan (Drepanopteryx phalaenoides) patfií mezi ménû nápadné zástupce síèokfiídlého hmyzu. MB 37 357
Stfiední âechy Pfiírodní park Jabkenicko Vyhlá en v roce 998 Okresním úfiadem v Mladé Boleslavi. Plocha parku ãiní 70 ha. Jádrem pfiírodního parku men í rozlohy je známá Jabkenická obora zabírající 556 ha, k níï pfiiléhá lesní oblast táhnoucí se k obci Ledce na severov chodû. Patfií sem i pfieváïnû zemûdûlská krajina s roztrou en mi háji a rybníky zasahující k západu aï po silnici Jabkenice Pûãice. Jde o plochou krajinu s nevelk mi v kov mi rozdíly, jejíï nejniï í bod leïí u Pûãic v 220 m n. m. a nejvy í na lesnaté plo inû severov chodnû od Jabkenic v 263 m n. m. Horninové podloïí tvofií druhohorní svrchnokfiídové svrchnoturonské slíny, které v ak vystupují na povrch jen v údolních záfiezech a v níïe poloïené bezlesé oblasti pfii okrajích parku. Lesy se zde zachovaly jen díky rozlehlému pokryvu chud ch tûrkopískû usazen ch staropleistocenní Jizerou, které kryjí rozlehlou rozvodní plo inu pfii jihov chodní hranici okresu Mladá Boleslav. PÛvodnû to byly kyselé bikové (Luzulo albidae-quercetum petraeae) abezkolencové (Molinio arundinaceae-quercetum) doubravy, dnes zãásti pfiemûnûné na kulturní bory a místy i smrkové monokultury. V místech v chozû slínû pfiecházejí do zbytku dubohabfiin, v zamokfien ch sníïeninách do ol in. V znamn m krajinn m prvkem je soustava rybníkû na Jabkenickém potoce uvnitfi obory, z nichï nejvût í je Vidlák s rozlohou 7 ha, nad nímï se na nevysokém, ale dosti v razném pahorku tyãí pravûké hradi tû Hrádek. Ve stfiedovûku snad zde stála tvrz Jabkenice. Rybníky jsou dnes v znamn m refugiem fiady vodních ÏivoãichÛ i rostlin. Jabkenická obora ve la do povûdomí ir í vefiejnosti ve dvou smûrech. V barokní myslivnû na okraji obory Ïil v letech 875 884 Bedfiich Smetana, kter zde sloïil jednak opery Hubiãka a âertova stûna, jednak známé dílo Z mého Ïivota. Druhou pamûtihodností je samotn provoz obory, kde se dnes chová pfiedev ím daàãí zvûfi, ale v minulosti zde probíhal pokusn chov exotick ch zvífiat, pfiedev ím australského p trosa emu a jihoamerického hlodavce mary patagonské, nehledû k plameàákûm a jelenûm sika. 2 Zalesnûné plo iny pokryté zbytky tûrkov ch náplavû staropleistocenní Jizery zpestfiují mûlká údolí s cel mi kaskádami ãist ch rybníkû. 2 Teplomilnou váïku rudou (Sympetrum sanguineum) lze u nás spatfiit v letních mûsících v okolí stojat ch vod. 358 MB 38
Okres Mladá Boleslav LOM U CHRÁSTU STR. 335 SKALNÍ SRUBY JIZERY STR. 343 STARÁ JIZERA STR. 346 MB 39 359
Stfiední âechy VRCH BABA U KOSMONOS STR. 350 KLOKOâKA STR. 334 360 MB 40
Okres Mladá Boleslav PODHRADSKÁ TÒ STR. 336 MB 4 36
Stfiední âechy SLEPEâ STR. 344 VELK RADECHOV STR. 348 VRCH KÁâOV STR. 353 362 MB 42
Okres Mladá Boleslav Památné stromy. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 36/, okraj lesního porostu ve svahu u restaurace U Koníãka. O: 340 cm, Vs: 24 m, S: 50 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 755, ve dvofie usedlosti Na jeteli. O: 58 cm, Vs: 4 m, S: 250 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 243, v dláïdûné plo e pfied starou kolou v blízkosti klá tera augustiniánû. O: 30 cm, Vs: 7 m, S: 80 let. 4. ácholan pfii piãatûl (Magnolia acuminata), k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 92/, v travnaté plo e pfied klá terem augustiniánû, vpravo od silnice na Doksy. O: 80 cm, Vs: 6 m, S: asi 00 let. 5. Hru eà obecná, k. ú. Benátky nad Jizerou, p. ã. 6/, v parku pod zámkem. O: 240 cm, Vs: m, S: 200 let. 6. Jinan dvoulaloãn (Ginkgo biloba), k. ú. Benátky nad Jizerou, p. ã. 0, zahrada za zámeckou zdí vpravo od hlavního pfiístupu do zámku. O: 430 cm, Vs: 6 m, S: 200 let. 7. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Bezdûdice, p. ã. 804/2, u kfiíïku v zatáãce silnice (vlevo) pfii pfiíjezdu od Bfiezovic. O: 423, 330 cm, Vs: 35, 30 m, S: 250 let. 8. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Bezdûdice, p. ã. 82/, náves za obchodem. O: 400, 260 cm, Vs: 35 m, S: 250, 50 let. 9. Hlo ina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia), k. ú. Bezno, p. ã. 65/3, zahrada domu ã. p. 75 v tûsné blízkosti silnice. O: 230 cm, Vs: 7 m, S: 20 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. BoseÀ, p. ã. 46/, za objektem b valého statku pod hradem Valeãov, vpravo od silnice na Dneboh. O: 794 cm, Vs: 27 m, S: asi 400 let.. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 64/5, hráz rybníka u hostince. O: 376, 256, 202, 236 cm, V: 30 m, S: 50 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 64/, náves, u MejzrÛ (mezi ã. p. 53 a 2). O: 535 cm, Vs: 40 m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 64/, náves, po stranách brány statku ã. p. 9. O: 290, 397 cm, Vs: 30 m, S: 50 200 let. 4. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 64/, park na návsi, u kapliãky. O: 236, 373 cm, Vs: 30 m, S: 50 200 let. 5. Dub letní, k. ú. Bfiezno u Mladé Boleslavi, p. ã. 766/2, na zahradû hájovny Ovãín, vpravo od silnice do Domousnice. O: 495 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 6. Dub letní, k. ú. Buda, p. ã. 327/, solitera v poli u osady Zájezdy u Horky. O: 630 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Krupá u Mnichova Hradi tû, p. ã. 478, u kfiíïku vpravo u silnice na Bûlou pod Bezdûzem. O: 550 cm, Vs: 2 m, S: 250 let. 8. Lípa malolistá, skupina 0 stromû, k. ú. Dolní Krupá u Mnichova Hradi tû, p. ã. 673/, pfied farou. O: 30 370 cm, Vs: 23 30 m, S: 00 200 let. 9. BfieãÈan popínav, jasan ztepil, k. ú. Domousnice, p. ã. 5/, ve stfiedu zámeckého parku. Jasan, na kterém se bfieãèan popíná, je v souãasné dobû prakticky such. O: jasan 40 cm, bfieãèan u kofienû má prûmûr 25 cm, Vs: jasan 26 m, bfieãèan prorûstá aï do koruny, S: 200 let. 20. Dub letní, k. ú. Domousnice, p. ã. 4/2, ve svahu u polní cesty za zámeãkem. O: 570 cm, Vs: 26 m, S: 300 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Domousnice, p. ã. 4/2, ve svahu u polní cesty za zámeãkem, nad dubem. O: kmen se rozdvojuje v,3 m v ky, obvod jednotliv ch kmenû 355 a 380 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. Dub letní u osady Zájezdy. MB 43 363
Stfiední âechy 2 3 2 3 Duby letní na hrázi b valého rybníka, k. ú. Loukov. Skupina 4 lip malolist ch na kfiiïovatce za hfibitovem u obce Vince. 22. Moru ovník bíl (Morus alba), k. ú. Hlavenec, p. ã. 40/, pfied statkem ã. p. 3. O: 282 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 23. Dub letní, k. ú. Horky nad Jizerou, p. ã. 69, pod silnicí na Chotûtov v zahradû domu ã. p. 05. O: 420 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 24. Dub letní, k. ú. Jabkenice, p. ã. 47/, pfied vstupem do Jabkenické obory. O: 435 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 25. Jírovec maìal, skupina 2 stromû, k. ú. Jabkenice, p. ã. 476/, pfied dfievûnou zvoniãkou na návsi (kulturní památka). O: 300, 280 cm, Vs: 2 m, S: 50 let. 26. Lípa malolistá, k. ú. Jivina, p. ã. 68/, na zadní návsi. O: 495 cm, Vs: 9 m, S: 250 let. 27. Lípa malolistá, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 89, nejstar í strom na nádvofií zámku Stránov. O: 454 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 545/5, pfii silnici u kfiíïku (BoÏí muka) v poli, za hfibitovem. O: 480 cm, Vs: 20 m, S: 57 let. 29. Platan západní, stromofiadí stromû, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 89, nádvofií zámku Stránov, podél vodní nádrïe. O: 60 295 cm, Vs: 7 22 m, S: 50 let. 30. Buk lesní (Fagus silvatica Pendula ), k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/8, b val park, u obytného domu. O: 342 cm, Vs: 2 m, S: 40 let. 3. Liliovník tulipánokvût (Liliodendron tulipifera), k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/, v b valém parku u opu tûné budovy. O: 233 cm, Vs: 20 m, S: 30 let. 32. Platan javorolist, k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/, b val park, v sousedství liliovníku. O: 443 cm, Vs: 22 m, S: 30 let. 33. Líska turecká (Corylus colurna), k. ú. Klá ter Hradi tû nad Jizerou, p. ã. 2, v objektu pivovaru, na b valé klá terní zahradû. O: 345 cm, Vs: 7 m, S: 200 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Koryta u Mnichova Hradi tû, p. ã. 789/8, pfied ã. p. 30 na návsi v horní ãásti obce. O: 550 cm, Vs: 2 m, S: 250 let. 35. Lípa malolistá, k. ú. Kostelní Hlavno, p. ã. 407, vlevo od silnice do Tufiic v polích u kfiíïku. O: 250, 270 cm, Vs: 25 m, S: 50 let. 36. Dub letní, fiada 8 stromû, k. ú. Ko átky, p. ã. 96, 97/8, podél cesty k hájovnû na okraji b valého parku u zámku, vpravo od silnice smûr By ice. O: 545 635 cm, Vs: 24 29 m, S: 350 let. 37. Dub letní, skupina 7 stromû, k. ú. Loukov u Mnichova Hradi tû, p. ã. 739/2, 742/3, na hrázi b valého rybníka. O: 25 aï 60 cm, Vs: 20 25 m, S: 200 300 let. 38. Borovice lesní, k. ú. MeãefiíÏ, p. ã. 395/2 (PK 40), na vyv eninû Horka v chodnû od obce (nad silem). V razná krajinná dominanta. O: 34 cm, Vs: 7 m, S: 90 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. MeãefiíÏ, p. ã. 686/, pfied vchodem do areálu kostela. O: 385 cm, Vs: 0 m, S: 200 let. 40. Borovice vejmutovka, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 68/, v areálu stfiediska Povodí Labe, RoÏátov. O: 263 cm, Vs: 28 m, S: 50 let. 4. Buk lesní, skupina 2 stromû, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 430, zámeck park Neuberk. O: 33, 283 cm, Vs: 32, 28 m, S: 200 let. 42. Buk lesní, skupina 6 stromû, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 44/2, mûstsk park tûpánka, u letního kina. O: 27 238 cm, Vs: 24 aï 27 m, S: asi 00 let. 43. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 244/3, mûstsk park tûpánka, u Koliby. O: 293 cm, Vs: 23 m, S: 50 let. 44. Buk lesní pfievisl, skupina 3 stromû, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 408, na dvofie lihovaru pozûstatek b valého lesoparku u vily majitele. O: 280, 85, 290 cm, Vs: 22 23 m, S: 50 let. 45. Dfiezovec trojtrnn (Gleditsia triacanthos), skupina 6 stromû, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 243, ve Viniãné ulici, pod Obchodní akademií. O: 64 35 cm, Vs: 5 20 m, S: asi 70 let. 46. Dub letní sloupovit, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 430, zámeck park Neuberk. O: 440 cm, Vs: 29 m, S: 200 let. 47. Dub letní sloupovit, skupina 3 stromû, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 408, ve dvofie lihovaru, pozûstatek b valého lesoparku u vily majitele. O: 400, 247, 245 cm, Vs: 28, 28, 25 m, S: 50 let. 364 MB 44
Okres Mladá Boleslav 4 48. Dub letní sloupovit, skupina 3 stromû, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 57/5, mûstsk park tûpánka, u hudebního pavilonu. O: 258, 269, 320 cm, Vs: 28 m, S: 50 let. 49. Dub zimní (Quercus petraea var. mespilifolia), k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 220/3, mûstsk park na Komenského námûstí. O: 27 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 50. Jilm habrolist, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 44/, mûstsk park tûpánka, u Koliby. O: 284 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 5. Jinan dvoulaloãn, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 220/3, mûstsk park na Komenského námûstí. O: 0,5 m nad zemí se dûlí kmen na tfii základní, obvod jednotliv ch kmenû je 54, 62, 9 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 52. Platan javorolist, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 20, okraj mûstského parku tûpánka pod ulicí Vinafiskou. O: 28 cm, Vs: 27 m, S: 50 let. 53. Platan javorolist, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 047/9, zahrada matefiské koly tûpánka na Celnû. O: 232 cm, Vs: 8 m, S: 20 let. 54. Platan javorolist, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 95/3, pfied 3. Z v Táborské ulici. O: 29 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 55. Topol ãern, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 49, dvûr lihovaru, pozûstatek b valého lesoparku. O: 485 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 56. Dub letní, k. ú. Mnichovo Hradi tû, p. ã. 393, v areálu likérky, vpravo od silnice do Klá tera Hradi tû nad Jizerou, vpravo pfied mostem pfies Jizeru. O: 557 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 57. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Mukafiov u Jiviny, p. ã. 43/7, západnû od obce na vyv eninû u polní cesty u kfiíïku. O: 30, 330 cm, Vs: 28, 27 m, S: 50 let. 58. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Neveklovice, p. ã. 64/, na návsi u kapliãky. O: 305, 25 cm, Vs: 7 m, S: 50 200 let. 59. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, hráz b valého rybníka za hájovnou v Pûãické baïantnici. Jednalo se o velmi star strom, kter dnes prakticky neexistuje, uschl a rozlámal se, jeho pozûstatky zûstaly na místû. O: byl 658 cm, Vs: asi 0 m, S: 300 aï 400 let. 60. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, asi 200 m od hráze Hlubokého rybníka ve smrkovém porostu. O: 585 cm, Vs: 20 m, S: 350 let. 6. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, v blízkosti Hlubokého rybníka, okraj lesa vlevo od cesty ze samoty Ovãárny. O: 637 cm, Vs: 20 m, S: 350 let. 62. Dub letní, k. ú. Pûãice, p. ã. 5/, louka nad rybníkem Kamenec. Dnes je strom zcela such, tento stav je dûsledkem silného napadení ochmetem. Prozatím bude ponechán jako torzo. O: 567 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 63. Dub letní, k. ú. Pûãice, p. ã. 49/0, u polní cesty od hájovny podél lesa k samotû Ovãárny. Strom je dut, dutina byla nûkolikrát vypálena, byl napaden ochmetem, dnes Ïije prakticky pouze jedna vûtev. O: 747 cm, Vs: 35 m, S: 350 let. 64. Dub letní, skupina 2 stromû, k. ú. Pûãice, p. ã. 582/, louka za hájovnou v Pûãické baïantnici. Na louce byly pûvodnû ãtyfii mohutné stromy, dnes z nich Ïije pouze jeden (napaden ochmetem), ostatní uschly, dva z nich se i vyvrátily. Uschl stojící strom prozatím ponechán jako torzo. O: (Ïijící) 40 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 65. Dub letní, skupina 2 stromû, k. ú. Pûãice, Pûãická baïantnice. Jsou napadeny ochmetem evropsk m (Loranthus europaeus), prosychají. V Pûãické baïantnici je celá fiada podobnû mohutn ch dubû, v echny je dfiíve ãi pozdûji ãeká podobn osud, ochmetem jsou napadeny prakticky v echny. O: 57, 560 cm, Vs: 20 m, S: 300 let. 66. Dub letní, skupina 2 stromû, k. ú. Pûãice, Pûãická baïantnice. Stromy jsou napadeny ochmetem, prosychají. O: 443, 399 cm, Vs: 20 m, S: 250 let. 67. Hru eà obecná, dva soliterní stromy, k. ú. Plazy, p. ã. 439, 75, na západním okraji obce (polní cesta do ZaluÏan), na okraji pole. O: 288, 32 cm, Vs: 5, 4 m, S: 200 let. 68. Dub letní, skupina 6 stromû, k. ú. Pt rov, p. ã. 468/, na louce vlevo od silnice Klá ter Hradi tû Maníkovice za kfiiïovatkou na Pt rov. PÛvodnû v záznamech z roku 948 zde uvádûna skupina 0 dubû, které postupnû usychaly, vyhlá eno 8; dnes z uve- 4 Skupina 2 lip malolist ch u Bezdûdic. MB 45 365
Stfiední âechy 5 6 den ch esti jiï dal í dva suché. O: 565 625 cm, suché neuvedeny. Vs: 20 30 m, S: 250 300 let. 69. Lípa malolistá, skupina 7 stromû, k. ú. StráÏi tû u Jiviny, p. ã. 44/, 44/2, náves. O: 203 47 cm, Vs: 3 30 m, S: 50 aï 250 let. 70. Lípa malolistá, k. ú. Sudomûfi, p. ã. 56/2, náves u silnice pfii vjezdu do obce. O: 482 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 7. Dub letní, k. ú. Sychrov nad Jizerou, samota Hnûvousice, p. ã. 2760, na ostrovû u vodní elektrárny u náhonu. O: 360 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 72. Lípa malolistá, k. ú. Sychrov nad Jizerou, samota Hnûvousice, p. ã. 2760, na ostrovû u vodní elektrárny v blízkosti mostu pfies náhon. O: 396 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 73. Buk lesní, k. ú. Ujkovice, p. ã. 485/2, na zalesnûné stráni nad rybníkem v blízkosti okraje pole západnû od obce. O: 490 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 74. Dub letní Ujkovick, k. ú. Ujkovice, p. ã. 462/3, na valech b valého dvora, západní okraj obce. O: 90 cm, Vs: 8 m, S: 500 let. 75. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Vinec, p. ã. 379/, na kfii- Ïovatce za hfibitovem. O: 250 280 cm, Vs: 8 20 m, S: 50 let. 76. Dub letní, k. ú. Vlkava, p. ã. 36, ohyb hráze Vlkavského rybníka, vpravo od silnice na Lipník (âachovice). O: 505 cm, Vs: 8 m, S: 250 let. 77. Lípa malolistá, k. ú. V ejany, p. ã. 94/9, v parku pfied kolou. Poslední z pûvodnû tfií lip vysázen ch kolem sochy sv. Jana Nepomuckého (dílo jednoho ze ÏákÛ Matyá e Brauna). O: 370 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 78. Jírovec maìal, k. ú. Zamachy, p. ã. 356/, kfiiïovatka silnic na Kadlín a Mûlnické Vtelno. O: 473 cm, Vs: 8 m, S: 200 let. 79. Lípa velkolistá, k. ú. Zamachy, p. ã., ve dvofie statku ã. p., U Ma kû. Velmi star strom s korunou vytvofienou prakticky z v mladkû na skofiepinovém torzu kmene. O: 678 cm, Vs: 2 m, S: 400 let. 80. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Zvífietice, osada Podhrádí, p. ã. 305/9, vlevo od silnice do Josefova Dolu, okraj obce, naproti domu ã. p. 30. O: 535, 55 cm, Vs: 27, 29 m, S: 250 aï 300 let. 5 6 Lípa malolistá ve V ejanech se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dub letní u Pûãic. 366 MB 46