Přílohy Příloha i. Tabulky koronárního rizika Projekt SCORE je základem pro odhad celkového kardiovaskulárního rizika, který je použit v nových společných doporučeních evropských společností Prevence kardiovaskulárních onemocněni v klinické praxi. Stejný postup při odhadu celkového kardiovaskulárního rizika umožňují i nová evropská doporučení pro léčbu hypertenze. Obdobné barevné tabulky pro odhad koronárního rizika však byly použity i v našich dřívějších doporučeních pro prevenci ICHS i léčbu hypertenze. V čem je tedy rozdíl? 1. Předchozí tabulky koronárního rizika byly založeny na datech z Framinghamské populace, tzn. na datech americké bělošské populace evropského původu. Aplikace amerického Framinghamského modelu na evropské populace s nízkým a středním rizikem byla spojena s faktickým nadhodnocením rizika. Predikce rizika v projektu SCORE vychází z dlouhodobého sledování kohort dvanácti evropských populací. V současné době jsou k dispozici tabulky rizika fatálních kardiovaskulárních příhod pro populace s nízkým a vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění (tabulky č. 1 a 2). 2. Předchozí tabulky koronárního rizika umožňovaly odhad rizika fatálních i nefatálních koronárních příhod v následujících deseti letech. Definice fatálních a nefatálních koronárních příhod použita ve Framinghamské studii je jiná než definice užívaná ve většině kohortových studií a rovněž jiná než definice užívaná v klinických studiích. Výhodou kalkulace rizika projektu SCORE je odhad rizika všech fatálních kardiovaskulárních příhod. Podíl nekoronárních kardiovaskulárních onemocnění je více zastoupen v oblastech s nižším výskytem ischemické choroby srdeční. 3. Framinghamský model byl založen na malém počtu diabetiků v původní kohortě (237, tj. 4 %). Framinghamská studie navíc použila vlastní definici diabetu: náhodně stanovená glykémie > 9 mmol/l nebo léčba diabetu. Předchozí společná evropská doporučení obsahovala zvláštní tabulky pro diabetiky. Projekt SCORE doporučuje u diabetiků 2. typu odhadnuté celkové riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin vynásobit u mužů dvěma a zhruba čtyřmi u žen. 4. Při kalkulaci desetiletého absolutního rizika koronární příhody byla hodnota odečteného rizika 20 % považována za vysokou a hodnota 40 % za velmi vysokou.
Vzhledem k tomu, že projekt SCORE provádí odhad fatálních kardiovaskulárních příhod, je za vysoké riziko považována hodnota 5 %. Na závěr je třeba zmínit, že každý odhad rizika má své určité limitace. V případě projektu SCORE je třeba přiznat, že všechny kalkulace jsou založeny na jednom měření rizikového faktoru, nikoli na hodnotách obvyklých pro danou vyšetřovanou osobu. Tabulka rizika v projektu SCORE, stejně jako Framinghamský model, pracuje pouze se základními rizikovými faktory (pohlaví, věk, kuřák/nekuřák, systolický krevní tlak a celkový cholesterol, nebo poměr celkový/hdl-cholesterol) (tabulky č. 3 a 4). V praxi by měly být také zvažovány ostatní rizikové faktory, které mohou mít modulující úlohu (např. předčasný výskyt kardiovaskulárních onemocnění v rodině, mírnější forma porušené glukózové tolerance, triglyceridy a fibrinogen) (Cífková, 2003, s. 14). Tabulka 1 desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na koncentraci celkového cholesterolu (Cífková, 2003, s. 15; Aschermann, 2004, s. 426)
Tabulka 2 desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s nízkým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na koncentraci celkového cholesterolu (Cífková, 2003, s. 15; Aschermann, 2004, s. 426)
Tabulka 3 desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na poměru celkového a HDL-cholesterolu (Cífková, 2003, s. 16)
Tabulka 4 desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s nízkým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na poměru celkového a HDLcholesterolu (Cífková, 2003, s. 16)
Příloha ii. Statistiky kardiovaskulárních chorob Struktura zemřelých podle příčin smrti - muži nemoci dýchací soustavy 5.0% nemoci oběhové soustavy 46.0% nemoci trávicí soustavy 4.8% novotvary 30.0% ostatní 5.8% poranění a otravy 8.4% Graf 1 struktura zemřelých podle příčin smrti muži (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 2) Struktura zemřelých podle příčin smrti - ženy nemoci oběhové soustavy 56,8% nemoci dýchací soustavy 4,5% ostatní 6,4% nemoci trávicí soustavy 3,7% poranění a otravy 4,6% novotvary 24,6% Graf 2 struktura zemřelých podle příčin smrti ženy (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 3)
Standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci - ženy 600 na 100 000 obyvatel 500 400 300 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Roky Graf 3 standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci ženy (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 4) Standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci - muži 850 na 100 000 obyvatel 700 550 400 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 Year 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Graf 4 standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci muži (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 7)
Nejčastější příčiny smrti: I20 I25 Ischemická choroba srdeční I21 I22 Infarkt myokardu I60 I69 Cévní nemoci mozku 75+ 65-74 55-64 45-54 35-44 25-34 15-24 5-14 1-4 0 Věkové složení hospitalizovaných na nemoci oběhové soustavy 60 000 40 000 20 000 0 20 000 40 000 60 000 80 000 muži ženy Graf 5 věkové složení hospitalizovaných na nemoci oběhové soustavy (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 17)
Graf 6 počet srdečních operací na 100 000 obyvatel (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 26) Shrnutí: Úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v EU i v ČR klesá jak u žen, tak u mužů, což je velmi pozitivní jev Přesto úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ČR zůstává ve srovnání s EU-15 stále vysoká Podíl jednotlivých příčin nejsou zcela jasné, ale doufejme, že pozitivní vývoj bude i nadále pokračovat (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 29).
Příloha iii. Problematika kuřáctví Centra léčby závislosti na tabáku Další centra specializovaná na tuto léčbu Tabulka 5 Centra léčby závislosti na tabáku (http://www.slzt.cz, 2007) Brno: Centrum léčby závislosti na tabáku Klinika nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno Bohunice Jihlavská 20 Brno Tel.: 532 233 198 Interní kardiologická klinika FN Brno Bohunice Jihlavská 20 625 00 Brno Tel.: 532 233173, 2 České Budějovice: Česká Lípa 1. interní kardioangiologická klinika (1. IKAK) FN U Svaté Anny v Brně Pekařská 53 600 00 Brno Tel.: 543 182 391 Centrum léčby závislosti na tabáku Nemocnice České Budějovice, a.s. B. Němcové 585/54 České Budějovice Tel.: 387 871 111 Plicní ambulance Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Pukryňova 1849 470 77 Česká Lípa Tel.: 487 954 392
Liberec: Olomouc: Centrum léčby závislosti na tabáku Krajská nemocnice Liberec Husova 10 Liberec Tel.: 485 312 871 Ostrava: Centrum léčby závislosti na tabáku Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova 6 Olomouc Tel.: 588 443 561 Centrum léčby závislosti na tabáku Plicní odd. při Vítkovické nemocnici, a.s. Zalužanského 1192/15 Ostrava Tel.: 595 633 402 Plzeň: Plicní ambulance Městská nemocnice Ostrava Fifejdy Nemocniční 20 728 80 Ostrava 1 Tel.: 596 193 529 Praha: Centrum léčby závislosti na tabáku Klinika TRN, Fakultní nemocnice Plzeň Třída Dr. E. Beneše 13 Plzeň Tel.: 377 402 969 Referenční centrum léčby závislosti na tabáku III. interní klinika 1. LF UK a VFN Poliklinika VFN Karlovo náměstí 32 Praha 2 Tel.: 224 966 608 MUDr. Eva Králíková, CSc., MUDr. Lenka Štěpánková, MUDr. Kamila Zimová
Centrum léčby závislosti na tabáku Pneumologická klinika 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol V Úvalu 84 Praha 5 Tel.: 224 436 664 Centrum léčby závislosti na tabáku Fakultní nemocnice na Bulovce Klinika pneumologie a hrudní chirurgie 3. LF UK Pavilon 10 Budínova 2 Praha 8 Tel.: 266 082 081 Strakonice Pneumologická klinika 1. LF UK a FTN s poliklinikou Thomayerova nemocnice Vídeňská 800 140 00 Praha 4 Tel.: 261083384 Zlín Interní oddělení Nemocnice Strakonice Radomyšlská 32 386 01 Strakonice Tel.: 383 314 351 Plicní oddělení Krajská nemocnice Tomáše Bati Havlíčkovo nábřeží 600 760 01 Zlín Tel.: 577 552 621
Graf 7 algoritmus intervence při odvykání kouření (Králíková, Býma, 2005, s. 331)
Tabulka 6 definice závislosti Americké psychiatrické společnosti (1994) (Králíková, Býma, 2005, s. 329) Tolerance: potřeba výrazně vyšší dávky k dosažení žádoucího efektu NEBO výrazně nižší efekt při kontinuálním užívání. Abstinenční příznaky: charakteristický abstinenční syndrom NEBO stejná nebo velmi podobná látka je užívána ke zmírnění abstinenčního syndromu. Látka je užívána ve větších dávkách nebo déle než bylo předpokládáno. Dlouhodobá snaha nebo neúspěšné pokusy snížit nebo kontrolovat užívání látky. Mnoho času je věnováno aktivitám potřebným k získání/užívání látky nebo regeneraci z jejích účinků. Významné sociální, pracovní nebo relaxační aktivity jsou omezeny kvůli užívání látky. Užívání látky trvá přes uvědomění si trvalého/vratného fyzického či psychického problému, který je způsoben/vyvolán látkou. Tabulka 7 abstinenční tabákový syndrom podle DSM-IV (Králíková, Býma, 2005, s. 330) craving * lačnění, bažení, touha po cigaretě špatná nálada/deprese podrážděnost/zlost úzkost poruchy spánku neschopnost soustředění neschopnost odpočívat zvětšená chuť k jídlu *Craving byl uveden pouze v předchozí verzi DSM-III. Tabulka 8 Fagerstömův test závislosti na nikotinu FTND (Králíková, Býma, 2005, s. 330) 1. Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu? do 5 minut za 6 30 minut za 31 60 minut po 60 minutách 2. Je pro vás obtížené nekouřit v místech, kde není kouření dovoleno? ano ne 3. Kterou cigaretu byste nerad postrádal? první 3 body 2 body 1 bod 0 bodů 1 bod 0 bodů 1 bod kteroukoli jinou 0 bodů 4. Kolik cigaret denně kouříte? 0 10 0 bodů 11 20 1 bod 21 30 2 body 31 a více 3 body 6. Kouříte častěji během dopoledne? ano ne Kouříte, i když jste nemocen a upoután na lůžko? ano ne 1 bod 0 bodů 1 bod 0 bodů
Orientační hodnocení: 0 1 bodů žádná nebo velmi malá závislost na nikotinu 2 4 body střední závislost na nikotinu 5 10 bodů silná závislost na nikotinu Tabulka 9 Modifikovaný Fagerstömův test závislosti pro adolescenty (Králíková, Býma, 2005, s. 330) 1. Kolik cigaret denně kouříš? Více než 25 3 body 6 25 2 body 1 15 1 bod méně než 1 0 bodů 2. Kouříš víc během prvních dvou hodin po probuzení než pak ve zbytku dne? ano 1 bod ne 0 bodů 3. Jak brzo po probuzení si zapaluješ první cigaretu? do 30 minut 2 body za déle než 30 minut, ale před polednem 1 bod odpoledne nebo večer 0 bodů 4. Které cigarety by ses nejméně rád vzdal/a (která je nejdůležitější, nejvíc si ji vychutnáš)? první ranní 2 body kterákoliv před polednem 1 bod kterákoli odpoledne nebo večer 0 bodů 5. Je pro tebe těžké nekouřit tam, kde to nejde ano 1 bod ne 0 bodů 6. Kouříš, i když jsi nemocný/á a většinu dne v posteli? ano 1 bod ne 0 bodů Orientační hodnocení: 0 1 bod žádná nebo slabá závislost 2 4 body střední závislost 5 10 bodů silná závislost
Příloha iv. Dotazník pro pacienty s anginou pectoris (žlutě jsou označeny správné odpovědi na vědomostní otázky 27 35) Vážená paní, Vážený pane, jmenuji se Pavel Bělunek a jsem studentem 3. ročníku bakalářského studijního oboru Všeobecná sestra na LF UP v Olomouci. Zpracovávám bakalářskou práci na téma Edukovanost pacientů s anginou pectoris. Dovoluji si Vás tímto požádat o spolupráci. Cílem práce je zjistit míru informovanosti a vědomostí pacientů trpících anginou pectoris, které byste měli získat, mimo jiné, ve zdravotnickém zařízení. Chci Vás proto poprosit o pravdivé vyplnění dotazníku bez pomoci druhých osob nebo pomocných materiálů. Na základě výsledků, které od Vás obdržím, se pokusím navrhnout řešení a vytvořím edukační brožuru, která by Vám měla pomoci se zorientovat v onemocnění, dietě, pohybovém režimu, užívání léků, přípravě na vyšetření a jiných náležitostech. Dotazník je anonymní a dobrovolný. Vyplněný dotazník prosím odevzdejte sestře. Předem děkuji za čas, který věnujete vyplnění tohoto dotazníku. Pavel Bělunek Návod k vyplnění dotazníku U otázek, kde bude uvedeno v závorce je možné označit více možností, máte možnost více voleb, u ostatních otázek vyberte, prosím, pouze jednu odpověď. Zvolenou odpověď zakroužkujte, nebo zakřížkujte. Vzor: Jaké je Vaše pohlaví? Fyzická náročnost Vašeho zaměstnání: a) mužské fyzicky velmi náročné b) ženské fyzicky středně náročné fyzicky málo náročné U otázek s vytečkovanými řádky dopište odpověď. Vzor: Kolik je Vám let? 40 let U škálovaných otázek Vámi zvolenou odpověď zakroužkujte. Vzor: kvalita edukace (oznámkujte jako ve škole): 1 2 3 4 5 Vysvětlivka: edukace = vyučování, vzdělávání, výchova 1) Jaké je Vaše pohlaví? a) mužské b) ženské 2) Kolik je Vám let? 3) Jaká je Vaše výška? (cm) 4) Jaká je Vaše hmotnost? (kg)
5) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen(a) c) středoškolské d) vyšší odborné e) vysokoškolské 6) Máte nějaké zdravotnické vzdělání? a) ano dopište b) ne 7) Vaše nynější zaměstnání je: a) fyzická náročnost Vašeho zaměstnání: fyzicky velmi náročné (lesní dělník, horník ) fyzicky středně náročné (soustružník, pekař, prodavačka ) fyzicky málo náročné (úředník, učitel, vědec ) b) psychická náročnost Vašeho zaměstnání: psychicky velmi náročné (podnikatel, záchranář, učitel ) psychicky středně náročné (prodavač, řidič ) psychicky málo náročné (dělník, kadeřnice ) c) nepracuji nebo mám pracovní omezení z důvodu: starobní důchod částečný invalidní důchod pro onemocnění... plný invalidní důchod pro onemocnění. nezaměstnaný(á) jiná možnost (doplňte):.. 8) Před jakou dobou Vám lékař oznámil, že trpíte anginou pectoris sdělil diagnózu? Doplňte prosím, kolik je to přibližně let, příp. měsíců. 9) V minulosti jste byl(a) pro svou srdeční chorobu vyšetřován(a) a léčen(a): a) pouze ambulantně b) někdy v životě jsem byl(a) hospitalizován(a) pro srdeční chorobu c) nepamatuji si 10) Pro svou srdeční chorobu jsem byl(a) po celý život léčen(a): (je možné označit více možností) a) pouze léky (např. nitroglycerin, léky na snížení krevního tlaku, léky na ředění krve, léky na snížení hladiny cholesterolu ), dietou a pohybem b) někdy jsem byl(a) podroben(a) katetrizační léčbě srdečního onemocnění (zavádění hadiček, balónku a drátů do srdce) c) podrobil(a) jsem se operaci srdce (aortokoronární bypass) d) nepamatuji si 11) Trpíte ještě nějakou jinou chorobou nebo prodělal(a) jste v minulosti ještě jinou chorobu než angina pectoris? (např. cukrovka, vysoký krevní tlak, mozková mrtvice apod.)...... 12) Byla Vám zjištěna vysoká hladina cholesterolu? a) ano, kolik mmol/l. b) ne c) nevím
13) Byl(a) jste někdy léčen(a) nitráty? (léky užívané při záchvatech bolestí na hrudi, ve formě tablet nebo spreje, např. Nitroglycerin, Iso-Mack, Mono-Mack, Sorbimon, Molsihexal a další) a) ano b) ne c) nepamatuji si / neumím posoudit 14) Kouříte? (cigarety, doutníky, dýmku) a) ano denně kolik? týdně kolik? b) ne pobýváte v zakouřeném prostředí déle než 1 hodinu denně? ano ne c) exkuřák (bývalý kuřák) jak dlouho?.. 15) Pijete alkohol? a) denně b) příležitostně (více než 1 za 3 týdny) c) zřídka (méně než 1 za 3 týdny) d) jsem abstinent 16) Jestliže pijete alkohol, dáváte přednost: a) nerozlišuji kolik vypijete najednou?... b) pivu kolik vypijete najednou?... c) vínu kolik vypijete najednou?... d) tvrdému alkoholu kolik vypijete najednou?... e) likérům kolik vypijete najednou?... 17) Jaké vidíte hlavní překážky a problémy při dodržování léčebného režimu (diety, pohybového režimu, užívání léků )? (dopište prosím)...
18) O čem, kým, kde a jak kvalitně jste byl(a) edukován(a) v rámci léčebného režimu u anginy pectoris? (doplňte do tabulky) téma edukace nebyl(a) jsem kvalita edukace (oznámkujte jako kým jste byl(a) edukován(a) kde jste byl(a) edukován(a) kdy jste byl(a) edukován(a) edukován(a) ve škole) Návod k vyplnění tabulky: udělejte křížek ( ), pokud jste v daném tématu nebyl(a) edukován(a) a nechte kolonku volnou, pokud jste byl(a) edukován(a). oznámkujte jako ve škole 1 5, jak dobře jste byl(a) v daném tématu edukován(a). Pokud jste nebyl(a) edukován(a), neznámkujte. zakroužkujte osobu z týmu zdravotníků, která vás poučila o daném tématu: 1 lékař; 2 zdravotní sestra; 3 dietní sestra; 4 rehabilitační pracovník (fyzioterapeut). Můžete označit více možností. zakroužkujte 1 v kardiologické nebo interní ambulanci; 2 v ordinaci praktického lékaře; 3 za hospitalizace v nemocnici; 4 v lázních; 5 jinde. Můžete označit více možností. zakroužkujte 1 při stanovení diagnózy; 2 s časovou prodlevou, dříve než došlo ke zhoršení choroby nebo komplikacím; 3 při výskytu komplikací nebo zhoršení choroby (zhoršování bolestí na hrudi, srdeční infarkt apod.); 4 průběžně; 5 nepamatuji si. Můžete označit více možností. Podstata Vaší choroby 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Dieta 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 pohybový režim 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 význam léků a jak je 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 máte užívat význam stresu a 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 ochrana před stresem Podstata vyšetření 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 příprava na vyšetření a 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 opatření po vyšetření jak se zachovat při náhle vzniklých potížích (bolesti na hrudi, bušení srdce, dušnost atp.) 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 19) Vyhledával(a) a studoval(a) jste informace o léčebném režimu formou samostudia (sám bez pomoci jiné osoby)? Můžete označit více možností a) ano z brožur a knih z letáků z internetu z televizních a rozhlasových pořadů b) ne 20) Postrádal(a) jste během edukace nějaké informace o Vašem onemocnění a záležitostech, které s ním souvisí? a) ano (dopište jaké)... b) ne
21) Myslíte si, že edukaci (výuce) byl věnován dostatek času? a) ano b) ne c) neumím posoudit 22) Kolik času bylo celkově věnováno edukaci ohledně Vašeho onemocnění za poslední rok? (uveďte prosím Váš odhad):...(hodin, minut) 23) Byl zdravotnický personál ochoten odpovídat na Vaše případné otázky? a) vždy b) ve většině případů c) pouze někdy d) nebyl ochoten 24) Jakou formou si zdravotnický personál ověřil, zda jste podaným informacím porozuměl(a)? a) položením otázky porozuměl(a) jste všemu? b) položením kontrolní otázky, na kterou jste sám (sama) musel(a) odpovědět c) písemným testem d) jinou formou (prosím dopište)... e) nikdo nezjišťoval, zda jsem podaným informacím porozuměl(a) f) nepamatuji si 25) Existovala nebo existuje u Vás nějaká překážka, která bránila (brání) edukaci? Můžete označit více možností a) ano porucha zraku porucha sluchu bolest dopište prosím jaká dušnost stres, úzkost, deprese únava, spavost, vyčerpání léky, které zhoršují pozornost a komunikaci duchovní nebo kulturní překážka jiné dopište prosím b) ne 26) Pokud u Vás existovala nějaká překážka edukace, brali na to zdravotníci ohled? a) ne b) ano, všichni c) ano, pouze někteří 27) Znáte vhodné potraviny pro dietu u anginy pectoris? (označte prosím všechny správné odpovědi) a) maso bílé, libové, bez kůže (kuřecí, krůtí, z králíka) b) červené maso, husí a kachní maso, uzeniny, konzervy, vnitřnosti c) ryby mořské a sladkovodní (losos, pstruh, sardinky, šproty, štika, kapr, sleď, makrela, tuňák) d) zelenina čerstvá, dušená, mražená, čerstvé ovoce e) celozrnné pečivo f) nevím 4 body
28) Jaký je vhodný způsob úpravy stravy při angině pectoris? (správná je pouze jedna možnost) a) smažení a pečení b) vaření a dušení c) grilování d) nevím 1 bod 29) Znáte vhodné pohybové a rekreační aktivity u anginy pectoris? (označte prosím všechny správné odpovědi) a) vytrvalostní jízda na kole nebo rotopedu, rychlá chůze v terénu b) skákání přes švihadlo c) sprint d) plavání e) saunování f) nevím 2 body 30) Jaké jsou zásady správného užívání nitrátů (označte jednu správnou odpověď) a) při záchvatu bolesti na hrudi si vložím tabletu/nebo aplikuji sprej pod jazyk a ihned zavřu ústa, po odeznění bolesti můžu zbytek tablety vyplivnout; pokud bolest neodezní (nejpozději do 20 min od aplikace léku a ukončení fyzické zátěže), musím neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Nesmím užít víc než 2 dávky denně. b) při záchvatu bolesti na hrudi vložím tabletu/nebo aplikuji sprej pod jazyk až po 10 minutách obtíží; pokud bolest neodezní asi do 1 hodiny od aplikace léku a ukončení fyzické zátěže, musím aplikovat další dávku. Nesmím užít více než 10 dávek denně, protože pak již ztrácí lék účinnost c) při záchvatu bolesti na hrudi spolknu tabletu/ nebo si aplikuji sprej pod jazyk a ihned vyhledám lékařskou pomoc, i když dojde k odeznění obtíží. Neužívám více než jednu dávku denně, protože pak již ztrácí lék účinnost d) nevím 1 bod 31) Jak se zachováte v případě, když pocítíte náhlou bolest na hrudi, která přetrvává déle než 20 minut i v klidu a nereaguje na žádné léky (správná je pouze jedna odpověď): a) půjdu/nechám se zavést k lékaři (internista, kardiolog, praktický lékař), který mne léčí pro srdeční chorobu b) setrvám v klidu ještě několik hodin a budu čekat, zda se potíže nepřestanou; budou-li přetrvávat, vyhledám lékařskou pomoc c) ihned přivolám lékaře/ záchrannou službu, do příjezdu pomoci setrvám v klidu d) nevím 1 bod; za odpověď a) 0,5 bodu 32) Jak se zachováte v případě, že pocítíte náhlou bolest na hrudi, která přetrvává déle než 20 minut i v klidu a nereaguje na žádné léky a víte, že v blízkosti (do 10 min cesty) je nemocnice, která není plně vybavená a specializovaná na léčbu srdečních chorob podstatně dále (do 45 minut cesty) je nemocnice plně vybavená a specializovaná na léčbu srdečních chorob (správná je pouze jedna odpověď):
a) přivolám záchrannou službu, která mi poskytne akutní péči na místě a může reagovat na případné komplikace při převozu, předpokládám, že zdravotníci na základě zhodnocení mého stavu mne transportují do správné nemocnice b) pokusím se dopravit do specializované nemocnice vlastními silami a prostředky (nenechám to náhodě) i s rizikem, že mi bude poskytnuta péče později, ale kvalitnější c) nevím 1 bod 33) Znáte správnou hladinu HDL cholesterolu ( hodný cholesterol), který působí příznivě na cévy? a) muži více než 1,0 mmol/l; ženy více než 1,2 mmol/l. b) muži více než 2,0 mmol/l, ženy více než 2,2 mmol/l c) muži méně než 1,0 mmol/l, ženy méně než 1,2 mmol/l d) nevím 1 bod 34) Jaké jsou doporučené nejvyšší hodnoty krevního tlaku u kompenzovaného pacienta s anginou pectoris? a) do 150/100 torrů b) do 139/89 torrů c) do 100/70 torrů d) nevím 1 bod 35) Znáte definici anginy pectoris? (správná je pouze jedna odpověď) a) u dospělého jedince hodnoty krevního tlaku větší nebo rovny 140/90 torrů, prokázané alespoň ve 2 ze 3 měření v průběhu několika týdnů b) bolest vyvolaná nedokrevností srdečního svalu, která vzniká při fyzické nebo psychické zátěži a ustupuje v klidu. c) ložiskové odumření srdeční svaloviny způsobené velkou nerovnováhou mezi přísunem živin včetně kyslíku a nároky látkové přeměny srdeční svaloviny. d) Nevím 1 bod Maximální možný počet bodů: 13
Příloha v. Zdraví pro všechny v 21. století. Cíl 11: Zdravější životní styl CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL DO ROKU 2015 BY SI LIDÉ V CELÉ SPOLEČNOSTI MĚLI OSVOJIT ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL Životní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. Jeho vliv se uplatňuje v celé řadě oblastí života v rodině, ve škole, na pracovišti, volnočasových aktivitách atd. Na neuspokojivém zdravotním stavu se významně podílela a dosud podílí nevhodná skladba výživy (nadměrný energetický přívod, převaha živočišných tuků, jednoduchých cukrů, soli, stále ještě nedostatečná konzumace vlákniny, zeleniny a ovoce), i když v posledních letech došlo ke změnám ve spotřebě potravin, které je možno pokládat za pozitivní (zvýšená spotřeba zeleniny, ovoce, drůbežího masa, pokles spotřeby vepřového masa, trvanlivých salámů, másla, vajec, cukru). Přesto se vyskytuje příliš často nadváha až obezita u mužů i žen. Souvisí to i s nízkou pohybovou aktivitou populace. Na úseku výživy a nezávadnosti potravin je nutná těsná spolupráce při určování cílů přispívajících ke zdraví v rámci meziresortní potravinové politiky. Důležitost takové spolupráce narůstá. Vhodné potraviny dokáží snížit riziko mnoha chorob a jejich zemědělská a potravinářská produkce může navíc přispívat k trvale udržitelnému rozvoji a zdravému životnímu prostředí. Řada úkolů i v této oblasti je zapracována a řešena v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR, v programech podpory zdraví a v materiálu Strategie zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice, který byl přijat vládou usnesením vlády ze dne 10.12.2001 č. 1320 a v Národním programu rozvoje sportu pro všechny přijetím usnesení vlády č. 17 ze dne 5. 1. 2000. Pro další zlepšování zdraví jsou pozitivní změny životního stylu jedním z nejdůležitějších a nejsložitějších cílů.
Dílčí úkol č. 11. 1. Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu Současný stav: V posledním desetiletí bylo v ČR vykonáno mnoho pro změnu životního stylu populace, jehož pozitivní ovlivňování je jednou z priorit Národního programu zdraví. Většina aktivit byla směřována do edukace veřejnosti, zdravotnických i jiných profesionálů a díky široce koncipovaným projektům podpory zdraví v rámci Národního programu zdraví bylo dosaženo výsledků, které se začínají odrážet v jednání a chování lidí. Důležitými předpoklady zdravého způsobu života jsou nadále změny ve výživě a zvýšení pohybové aktivity. Současný stav výživy populace v ČR není, přes některá zlepšení, uspokojivý. Pro zlepšení vlivu výživy na zdraví je nutno dosáhnout dalších změn ve spotřebě i úpravě potravin. Více než polovina české populace nesplňuje doporučovanou úroveň pohybové aktivity. Nedostatek středně intenzivní pohybové zátěže způsobuje časté vady držení těla, podílí se na vzniku mnoha chronických neinfekčních onemocněních (obezity, kardiovaskulárních nemocí, diabetu, osteoporózy aj.), které postihují značný počet lidí produktivního věku a jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti. Aktivity ke splnění dílčího úkolu: 11.1.1: Zlepšit spotřebu potravin snížením příjmu celkové energie, tuků, soli a cukru a zvýšením příjmu zeleniny, ovoce, brambor, mléka, luštěnin, celozrnných obilných výrobků a ryb. - řídit se výživovými doporučeními WHO CINDI, - zvýšit četnost zařazování zeleniny v každodenním jídelníčku, - realizovat prevenci jódového deficitu a monitorovat situaci, - snižovat počet dětí a dospělých s nadváhou a obezitou a stabilizovat jejich optimální váhy na základě ozdravění stravovacích návyků, - zlepšovat přísun vápníku podporou spotřeby mléka a mléčných výrobků, podporou spotřeby mléka ve školách,
- zabezpečovat edukaci o potravních zdrojích kyseliny listové a suplementaci cílových skupin (těhotné ženy), - projednat otázku fortifikace obilovin kyselinou listovou a pyridoxinem odpovědnost: MZ spolupráce: MPSV, MZe, MŠMT, podnikatelé, Společnost pro výživu, VLA JEP, nevládní organizace, SZÚ, HS, těhotenské poradny, pediatři, odborné společnosti ČLS JEP termíny: 2005 11.1.2: Zabezpečit příjem zdravotně nezávadných potravin - zvyšováním úrovně znalostí populace o zdravotně žádoucích potravinách, zvyšováním nabídky a dostupnosti zdravotně žádoucích potravin a omezováním nabídky a dostupnosti potravin nežádoucích, - zvyšováním znalostí zaměstnanců v oblasti školního, společného a veřejného stravování, - kontrola a postih prodejců potravin při zjištěných závadách odpovědnost: MZ, MŠMT, MZe spolupráce: MPSV, instituce řízené MZe, podnikatelé, Společnost pro výživu, VLA JEP, nevládní organizace, SZÚ, HS, ČZPI termíny: průběžně a rok 2003 11.1.3: Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva: - vytvářením podmínek pro pohybovou aktivitu budováním veřejných a školních sportovišť, turistických a cyklistických stezek, podporou sportovních akcí pro širokou veřejnost, zejména všestranně podporovat rozvoj organizací pěstujících pobyt v přírodě a tělovýchovné a sportovní aktivity na úrovni rekreačního sportu i za cenu přechodného snížení podpory výkonnostního sportu; podporovat výuku a výchovu cvičitelů a učitelů takto zaměřených aktivit, - propagací významu a zdravotní prospěšnosti pohybové aktivity a ovlivňováním postojů dětí, rodičů, osob nad 65 let, učitelů, státních a zastupitelských orgánů, - sledováním tělesné zdatnosti mládeže a výskytu onemocnění pohybového aparátu
odpovědnost: MZ, MŠMT spolupráce: MDS, SZÚ, HS, územně samosprávné celky, pediatři, VLA JEP, nevládní organizace termíny: 2003 2005 11.1.4: Prostřednictvím školy zlepšit stav pohybového aparátu dětí a za tím účelem: - v základních a středních školách zavést nové vzdělávací standardy Člověk a zdraví orientované na školní tělesnou výchovu - zvýšit úroveň informovanosti učitelů (pravidelné semináře, sledování nových trendů v prevenci poruch pohybového aparátu dětí), - propagovat a zavádět školní tělesnou výchovu zaměřenou především na všestranný a zdravý tělesný rozvoj a vychovávat příslušně vzdělané učitele, zavést osnovy, které by umožnily zapojení všech žáků do aktivního pohybu v průběhu celé vyučovací hodiny tělesné výchovy, - zlepšovat ergonomickou situaci ve školách (vybavovat školy vyhovujícím nábytkem), - zavádět prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků cílené preventivní programy včetně možností psychické relaxace odpovědnost: MŠMT, MMR spolupráce: MZ, SZÚ, HS, VLA JEP, nevládní organizace, územně samosprávné celky termíny: 2003 2005 Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: - saturace obyvatelstva jódem, - výskyt obezity, - spotřeba potravin, - počet dispenzarizovaných dětí pro nemoci pohybového aparátu
Dílčí úkol č. 11. 2. Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin) Současný stav: Potraviny tvoří z hlediska životních nákladů stále vysoký podíl v rodinném rozpočtu. To vede nezřídka k jednostrannému nákupu levných druhů potravin, jejichž sortiment a nutriční složení nemusí být v některých obdobích roku plně ve shodě s výživovými doporučeními. Zatímco doporučené dávky potravin jsou v ČR prakticky dodrženy u cereálií, spotřeba zeleniny je pouze asi na 60 % doporučení, spotřeba ovoce asi na 65 % doporučení a mléka asi na 60 % doporučení. Spotřeba masa je asi o 20 % vyšší než je doporučení. Počet alimentárních onemocnění je v ČR stále vysoký, i když průmyslově vyráběné potraviny, či společné stravování netvoří převahu případů. Expozice chemickým látkám a přívod mikronutrientů je pravidelně sledován. I když se nabídka druhů potravin v posledním desetiletí mimořádně zvýšila (prakticky desetinásobně), problémem zůstává dostupnost některých druhů, především zeleniny, ovoce, mléka a mléčných výrobků, pro sociálně slabší vrstvy obyvatel. Svou roli stále ještě hrají i nevhodné stravovací návyky. Na trhu roste podíl potravin z tzv. organického zemědělství, ale tyto potraviny jsou většinou dostupné pouze za vyšší ceny. Nikdo zatím v ČR vědecky nedokázal, že jejich bezpečnost je obecně vyšší než u konvenčních potravin. Na trhu se postupně také objevují tzv. potraviny nového typu, včetně potravin vyrobených z geneticky modifikovaných surovin. Veřejnost k takovým potravinám často přistupuje s obavami, někdy s neodůvodněnou kritikou či optimizmem. Objevují se také potraviny ošetřené netradičními metodami, například konzervované ozářením, které mohou být i zdravotně bezpečnější, ale veřejnost se jich obává bez znalosti podstaty věci. I když se veřejná komunikace o bezpečnosti potravin prohlubuje, nedávné problémy s BSE, dioxiny, listeriemi, či jinými nebezpečnými agens, zvyšují psychologický tlak na konzumenty, kteří se cítí být často nedostatečně informováni nebo jsou i některými zájmovými skupinami dezinformováni. Programy podpory zdraví výchovně působí na různé cílové skupiny obyvatel, přesto u části populace převládá při výběru potravin především tlak ceny.
V těchto podmínkách je potřebné organizovat aktivity, do kterých jsou zapojeny všechny složky společnosti státní instituce, nezávislé akademické instituce, zástupci spotřebitelů a výrobců potravin. Aktivity ke splnění dílčího úkolu: 11.2.1: Podporovat komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli s cílem nastolit trvalou spolupráci vytvořit komunikační platformu pro všechny účastníky. odpovědnost: MZ, MZe spolupráce: MF, instituce řízené MZe, SZÚ, spotřebitelské svazy, výrobní svazy termíny: 2004 11.2.2: Podporovat produkci bezpečných potravin odpovědnost: MZe spolupráce: MZ, MF termíny: průběžně 11.2.3: Podporovat management zdravotních rizik a kontrolovat zavedení programů typu HACCP odpovědnost: MZe spolupráce: MZ, svazy spotřebitelů, kontrolní organizace termíny: průběžně 11.2.4: Rozvíjet programy podpory zdraví s cílem zlepšit výchovu výrobců a konzumentů v dané oblasti odpovědnost: MZ spolupráce: MZe, MŠMT, spotřebitelské svazy, výrobní svazy, SZÚ, HS termíny: průběžně 11.2.5: Sledovat dietární expozici chemickým látkám odpovědnost: MZ spolupráce: SZÚ, HS, ČZPI, SVS
termíny: průběžně 11.2.6: Sledovat spotřebu potravin odpovědnost: MZ, MZe spolupráce: SZÚ, HS, ČSÚ termíny: průběžně Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: - cenový index vybraných potravin, - hlášená alimentární onemocnění a incidence mikrobiální kontaminace potravin, - výskyt patogenních mikroorganizmů v potravinách na trhu v ČR, - počet potravin nového typu na trhu v ČR (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století) Zdraví pro všechny v 21. století. Cíl 12: Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem CÍL 12: SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM DO ROKU 2015 VÝRAZNĚ SNÍŽIT NEPŘÍZNIVÉ DŮSLEDKY NÁVYKOVÝCH LÁTEK, JAKO JE TABÁK, ALKOHOL A PSYCHOAKTIVNÍ DROGY Kouření cigaret způsobuje rozsáhlá poškození zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zvýšení výskytu nemocí srdce a cév, nemocí dýchacího ústrojí, a je hlavní příčinou rakoviny plic a jiných zhoubných nádorů. Nadměrný konzum alkoholu má kromě sociálních důsledků vliv na riziko úrazů, na některé druhy zhoubného bujení a výskyt nervových a dalších nemocí. Drogy mají kromě toxických účinků vážné sociální dopady, vliv na psychické poruchy a zvyšují riziko některých závažných infekcí (AIDS, virové záněty jater atd.).
Všechny vyspělé státy mají v různém rozsahu vypracovány postupy na řešení těchto vážných zdravotních rizik. V roce 2002 MZ připravuje přepracované znění návrhu zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Dílčí úkol č. 12. 1. Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100 procent Současný stav: V ČR neexistuje moderně pojatý zákon, který by poskytl komplexní legislativní rámec pro účinné snižování škod způsobených kouřením. Levné tabákové výrobky (včetně kusových cigaret) jsou velmi snadno dostupné. Přetrvává oficiální (reklama) i skrytá (mediální, chování veřejných osobností, propagace sponzorských darů) podpora tabákového průmyslu a kouření. Tabákové výrobky jsou stále zařazeny mezi potravinářské zboží, jsou nejdostupnější potravinářskou komoditou a jejich prodej je stále zdrojem značného zisku pro prodejce. Důsledkem je vysoká prevalence kuřáků především v populaci dospívajících a mladých dospělých do 34 let (20 % patnáctiletých, z toho 22 % chlapců a 18 % dívek, kouří alespoň jednu cigaretu týdně), nízká úroveň ochrany nekuřáků před tabákovým kouřem v prostředí, zejména dětí předškolního a školního věku, vysoká prevalence fatálních i nefatálních následků kouření, vyšší úroveň úmrtnosti na nádory související s kouřením v porovnání s ostatními státy. Současně narůstají aktivity nevládních organizací a vybraných skupin zdravotnických odborníků při tvorbě a realizaci programů primární prevence kouření a léčby závislosti farmakologické a behaviorální. V důsledku osvětového působení začíná veřejnost více vnímat kouření nejen jako vážné zdravotní riziko, ale také jako společensky nevhodné chování. Aktivity ke splnění dílčího úkolu: 12.1.1: Pro zvrácení negativního trendu vývoje kuřáctví přijmout účinná legislativní opatření odpovědnost: MZ, MZe
spolupráce: termíny: všechny resorty, PLDD, odborné společnosti ČLS JEP, poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření, nevládní organizace, např. EMASH (Asociace lékařů Kouření nebo zdraví ), Koalice proti tabáku příprava zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky a do konce roku 2002 jeho předložení Parlamentu, pak kontrola dodržování tohoto zákona průběžně 12.1.2: Cílenou daňovou politikou v oblasti zdanění tabákových výrobků přispět ke snižování škod na zdraví způsobených tabákem odpovědnost: MF spolupráce: MZ, PLDD termíny: 2005 12.1.3: Zákaz reklamy na tabákové výrobky, jejich propagace a sponzorství spojeného s reklamou tabákových společností odpovědnost: MPO spolupráce: MZ, MŠMT, ČOI, nevládní organizace termíny: v roce 2003 příprava legislativního opatření, pak kontrola průběžně 12.1.4: Účinná ochrana nekuřáků, především dětí, před pasivním kouřením odpovědnost: MZ spolupráce: MŠMT, nevládní organizace, odborné společnosti ČLS JEP, poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření termíny: v roce 2002 příprava legislativního opatření. Do konce roku 2003 zavedení do praxe, pak kontrola průběžně 12.1.5: Podpora účinných preventivních programů a podpora osvětových kampaní zaměřených na zvýšení informovanosti široké veřejnosti o rizicích kouření pro zdraví, na změnu postojů a chování ve prospěch zdravého způsobu života odpovědnost: MZ
spolupráce: termíny: MŠMT, MF, MPSV, územní samosprávné celky, nevládní organizace, odborné společnosti ČLS JEP, poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření, HS v roce 2002 vypracovat návrh mediální kampaně, využívat příležitosti Světového dne bez tabáku SZO (květen) a Mezinárodního nekuřáckého dne (listopad) průběžně. 12.1.6: Dostupnost léčby závislosti na tabáku a specializovaného poradenství v odvykání kouření odpovědnost: MZ spolupráce: HS, IPVZ, ZP, územní samosprávné celky, nevládní organizace termíny: v roce 2002 mapování stávající sítě, do konce roku 2002 po konzultaci s odbornými společnostmi ČLS JEP definování cílového stavu. Do konce roku 2005 dosažení cílového stavu. Kontroly průběžně, po roce 2005 přizpůsobování sítě aktuálním potřebám a trendům průběžně. 12.1.7: Zřízení koordinačního, monitorovacího a výzkumného pracoviště, které převezme odpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu Evropa bez tabáku v ČR odpovědnost: MZ spolupráce: MŠMT, MPSV, SZÚ termíny: leden 2003 12.1.8: Rozvinout preventivní programy a v příslušných legislativních návrzích řešit určení finanční spoluúčasti všech subjektů, které se na tvorbě a realizaci programů podílejí (týká se i dílčího úkolu č. 12.2.4). odpovědnost: MZ spolupráce: ZP termíny: příprava legislativních opatření 2003
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: - prevalence kuřáctví ve vybraných skupinách populace, - počet zařízení poskytujících léčbu a poradenství osobám, které chtějí přestat kouřit, - spotřeba tabákových výrobků, - výskyt onemocnění vyvolaný užíváním tabákových výrobků (nádorová onemocnění, onemocnění srdce a cév, chronická plicní onemocnění), úmrtnost, hospitalizovanost, pracovní neschopnost, - počet komunitních preventivních programů proti návykovým látkám (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století)
Příloha vi. Madridská charta a deset strategií pro Evropu bez tabákového kouře. 1. Uznat a chránit právo člověka na společné nekuřácké prostředí. 2. Uzákonit právo na společné nekuřácké prostředí. 3. Postavit mimo zákon reklamu, propagaci tabákových výrobků a sponzorování tabákových firem. 4. Informovat každého občana o nebezpečí spotřeby tabákových výrobků a rozsahu dosavadních škod způsobených tabákem. 5. Ujistit ty, kteří chtějí s užíváním tabákových výrobků přestat, o pomoci a široké podpoře, které se jim dostane. 6. Stanovit, že nejméně jedno procento daňových výnosů z tabákových výrobků bude určeno na financování zdraví prospěšných aktivit a na zvládání problémů, které spotřeba tabáku přináší. 7. Zavést postupné zdražování tabákových výrobků. 8. Zakázat nové metody usnadňující dostupnost nikotinu a zablokovat budoucí marketingové strategie tabákového průmyslu. 9. Monitorovat škodlivé účinky a hodnotit účinnost ochranných opatření. 10. Vybudovat spojenectví mezi všemi skupinami společnosti, které mají zájem na posilování a rozvoji zdraví (Zdraví 21: Osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace: Madridská charta a deset strategií pro Evropu bez tabákového kouře.
Příloha vii. Přehled hlavních lázní zabývajících se kardiovaskulární problematikou Tabulka 10 Přehled hlavních lázní zabývajících se kardiovaskulární problematikou (Špinar, Vítovec, 2003, s. 347) název indikace přírodní léčivé zdroje poloha (nadmořská výška) Teplice nad Bečvou choroby srdce a cév hydrogenuhličitano-vápenatá kyselka s velkým obsahem fluoridů blízko Hranic na Moravě, v údolí Bečvy (254 m) Poděbrady choroby srdce a cév minerální voda Poděbradka bohatá na oxid uhličitý východně od Prahy v Polabské nížině (185 m) Konstantinovy Lázně choroby srdce a cév vřídelní plyn CO 2, hydrogenuhličitanovásodnohořečnatá jihovýchodně od Mariánských Lázní kyselka (520 m) Libverda (424 m) choroby srdce a cév, neurózy minerální prameny využívané ke koupelím i pití severně od Liberce mezi masivem Smrku a svahy Jizerských hor Františkovy Lázně choroby srdce a cév, gynekologické, pohybové ústrojí minerální vody, 21 pramenů minerálních vod, sirnoželezitá slatina, vřídelní plyn CO 2 severozápadně od Chebu v ústí Ašského výběžku (445 m)
Příloha viii. Zajímavé kasuistiky z historie o infarktu myokardu Fejfar, Z. Srdce v labyrintu světa, 1997:»Až do 2. světové války bylo u nás poměrně málo nemocných s infarktem myokardu ten byl rozpoznán u živého člověka až na začátku 20. století. V naší republice poprvé popsal zaživa rozpoznaný infarkt bratislavský profesor Jaroslav Sumbal v roce 1929. Když jej však o devět let později sám dostal, nepoznal ho, ačkoliv jak napsal jeho žák a nástupce profesor Vlado Haviar byl typicky klinicky i na EKG. V klinice u něj převládal od prvního momentu strach a úzkost z infarktu. Tehdy to bylo ještě poměrně vzácné onemocnění. Ne tak časté jako dnes (otištěno v roce 1989). Strach prof. Sumbala byl motivován i tím, že právě v té době došlo na klinice k nucenému odchodu všech Čechů a na přechodný čas jsem zůstal na klinice sám spolu s dvěma mediky. Na EKG křivce byly změny typické pro akutní infarkt. Uvažoval jsem, co mám dělat. Rozhodl jsem se ukázat mu jiné EKG, bez jakýchkoliv chorobných změn. Podařilo se mi namluvit mu, že nemá infarkt, a on uvěřil! Po dvou-třech dnech se už cítil lépe až dobře a bral se z postele ven. Vzhledem k tomu, že jsem mu stále tvrdil, že to nebyl infarkt, neměl jsem jinou možnost, než tolerovat mu předčasné vstávání a ostatní pohybovou aktivitu. Ale hojení a změny na EKG ustupovaly poměrně rychle, a tak po pár týdnech byl oběhově v pořádku a začal zase normálně pracovat. V té době ještě platilo základní léčebné pravidlo pro nemocné s infarktem přísný klid na lůžku několik neděl. O časném vstávání se začalo uvažovat až na začátku 50. let v USA. Haviarova vynucená zkušenost tuto možnost nabídla, ale bohužel jí nevyužil. Je to jeden z mnohých případů, kdy nové, neočekávané pozorování zastihne odborníka nepřipraveného takový poznatek dále doložit a zveřejnit«(fejfar, Srdce v labyrintu světa, 1997, s. 23 24). Haviar, V. Srdce tě varuje, 1989:»Osmačtyřicetiletý obtloustlý muž se přihlásil na jednoměsíční brigádu. Myslel, že těžká práce v kamenolomu mu může být jen prospěšná ubude na hmotnosti a jeho zlenivělé svaly přijdou do formy. Ráno před odchodem vstal o něco dříve než obvykle. Chtěl se beze spěchu vypravit na cestu. Při holení se mu náhle udělalo nevolno, jako by mněl omdlít. Musel ulehnout, protože cítil, že ztrácí vědomí. Pomyslel si: Tvrdě jsem spal, příliš prudce jsem se vzbudil, a z toho
to asi bude. Po chvíli potíže přešly. Muž odjel na brigádu. Tam celý měsíc tvrdě pracoval. Dělalo mu to celkem dobře, jen občas, zejména po prudším pohybu, pocítil bolest u srdce. Našel vysvětlení: bolest u srdce je zřejmě znamením, že si ještě nezvykl na práci, že srdce ještě neumí podat zvýšený výkon tak docela bez obtíží. O správnosti této domněnky sám sebe přesvědčoval tím, že si už několikrát všiml, jak se mu srdce rozběhlo zdánlivě bez zjevné příčiny. Koncem měsíce však tyto příznaky ustupovaly. Muž se cítil opravdu výborně. Práce a pobyt na čerstvém vzduchu mu prospěly. Po návratu domů napadlo jednoho jeho přítele lékaře zajímat se o příčinu oné mdloby tehdy před odjezdem. Přemluvil ho, aby se dal vyšetřit. Umíte si představit, jaké překvapení vyvolalo zjištění, že na srdci je infarkt ve stadiu hojení?! Pacient celé toto onemocnění překonal vlastně v plné práci, a to ještě tak těžké!«(haviar, 1989, s. 91 92). Fejfar, Z. Srdce a bolest. Eurorehab, 2000:»Před pěti lety dostal můj přítel profesor FE, mezinárodně uznávaný kardiovaskulární epidemiolog, bolesti do zad, které trvaly několik hodin. Ošetřující lékař souhlasil s diagnózou pana profesora, že se jedná o diskopatii a objednal ho na vyšetření CT. Diagnosa se mu zdála tak jasná, že ani nepotřebovat EKG. Večer doma dostal FE opět kruté bolesti mezi lopatkami, aby se mu ulevilo, lehl si na podlahu a asi za 60 minut náhle zemřel. Byla uzavřená pravá věnčitá tepna.«(fejfar, Srdce a bolest, 2000, s. 145).
Příloha ix. Taxonomie vzdělávacích cílů Taxonomií rozumíme hierarchicky uspořádaný systém vzdělávacích cílů. Rozlišuje se taxonomie cílů v oblasti: 1. kognitivní (poznávací) týká se osvojování si vědomostí a rozumových schopností, 2. psychomotorické zahrnuje formování psychomotorických (pohybových, pracovních a jiných) dovedností, 3. afektivní (postojové, hodnotové) týká se získávání názorů a postojů. 1 Klasifikace vzdělávacích cílů v kognitivní oblasti Nejznámějším pokusem o klasifikaci vzdělávacích cílů v kognitivní oblasti je Bloomova taxonomie. Zahrnuje šest hierarchicky uspořádaných kategorií cílů charakterizovaných takto: Tabulka 11 klasifikace vzdělávacích cílů v kognitivní oblasti 1. Zapamatování Účastník bude po skončení vzdělávání schopen reprodukovat faktické údaje, pravidla, postupy, zákony, vzorce, termíny, kritéria, teorie a jiné poznatkové struktury. 2. Porozumění Účastník bude po skončení vzdělávání schopen vysvětlit osvojené učivo ve formě pojmů, pouček, zákonů, pravidel, vzorců; ilustrovat učivo na konkrétním příkladě, pravidle, resp. formulovat poučku vlastními slovy apod. 3. Aplikace Účastník bude po skončení vzdělávání schopen aplikovat pochopené poznatky při řešení zadaného problému, navrhnout postup jeho řešení, použít vzorce při řešení příkladů, uvést vztah mezi pojmy a proměnnými, prokázat znalost pracovního postupu, plánovat postup řešení úkolu apod. 4. Analýza Účastník bude po skončení vzdělávání schopen analyzovat problém na známé a neznámé prvky a nacházet vztahy mezi nimi. 5. Syntéza Účastník bude po skončení vzdělávání schopen vytvářet poznatkové struktury, kombinovat jejich jednotlivé prvky, vyhledávat prvky z mnoha pramenů a funkčně je integrovat v souladu se zadaným problémem apod. 6. Hodnotící posouzení Účastník bude po skončení vzdělávání schopen posoudit hodnotu myšlenek, tvůrčích metod práce, zhodnotit efektivnost racionalizačních opatření a nových pracovních postupů, porovnat vyřešený problém s normou a vyvodit odpovídající závěry pro jeho další optimalizaci apod. Je zřejmé, že důležitým znakem naznačené taxonomie v kognitivní oblasti je kumulativnost, tedy vyšší kategorie cílů zahrnuje kategorie nižší. Tak např., aby si účastníci osvojili učivo na úrovni aplikace, musí si nejdříve poznatky zapamatovat a porozumět jim.
2 Klasifikace vzdělávacích cílů v psychomotorické oblasti Nejpoužívanější taxonomií v psychomotorické oblasti je Daveova taxonomie. Obsahuje pět kategorií: Tabulka 12 klasifikace vzdělávacích cílů v psychomotorické oblasti 1. Imitace Účastník je schopen na této úrovni osvojit si psychomotorické dovednosti na základě pozorování, napodobit danou činnost při plné vědomé kontrole jejich jednotlivých úkonů. 2. Manipulace Účastník je schopen vykonat danou činnost na základě slovního návodu, činnost se postupně zdokonaluje. 3. Zpřesňování Účastník je schopen vykonat danou činnost skoro samostatně; činnost je stále přesnější. 4. Koordinace Účastník je schopen vykonat danou činnost celkem samostatně a plynule 5. Automatizace Účastník má již zautomatizované některé složky osvojované psychomotorické činnosti 3 Klasifikace vzdělávacích cílů v afektivní (postojové) oblasti D. R. Krathwohl se spolupracovníky vytvořili taxonomii cílů v afektivní (postojové) oblasti. V této taxonomii se rozlišuje pět základních kategorií: Tabulka 13 klasifikace vzdělávacích cílů v afektivní (postojové) oblasti 1. Vnímavost Účastník je citlivý na existenci určitých jevů nebo stimulů, je ochotný je vnímat, případně je přijímat; na této úrovni se učení účastníků zaměřuje požadovaným směrem; postupně stimuly vnímají pozorněji a uvědoměleji. 2. Reagování Účastník ochotně reaguje na dané stimuly a jevy; podrobuje se určitým pravidlům a normám; projevuje přitom určitou aktivitu a je spokojený s tímto reagováním. 3. Oceňování hodnoty 4. Integrování hodnot 5. Interiorizace hodnot v charakteru U účastníků dochází k interiorizaci (zvnitřnění) hodnoty prožitku, postoje apod.; pociťují závazek k hodnotě, uznávají ji, cení si ji; hodnota např. určitého postoje začíná ovlivňovat chování účastníka; vytváří se tak zájem anebo pozitivní postoj. Účastník při reagování na určité situace integruje hodnoty do soustavy; určuje pořadí hodnot; dominantní hodnoty; vytvářejí se základy hodnotového systému účastníka. Dotváří se hierarchie hodnot účastníka; jeho chování je už jasně vyhraněné. (Kudlová b, 2005; Bastl, Švec, 1997, s. 8 9; Kalhous, 1995, s. 48 60)