ZAJÍMAVOSTI ZE ZEM PYRAMID aneb 100 NEJ ze starého Egypta

ZAJÍMAVOSTI ZE ZEM PYRAMID aneb 100 NEJ ze starého Egypta JAROMÍR KREJ Í DUŠAN MAGDOLEN Nakladatelství Libri Praha 2005

Kniha vyšla s finan ním p ísp vkem projektu výzkumného zám ru. MSM 11210006 Výzkum civilizací starého Egypta. eské archeologické výzkumy na královském poh ebišti v Abúsíru. V nováno našim rodi m a všem u itel m. Jaromír Krej í, Dušan Magdolen, 2005 Illustrations archiv autor, 2005 Libri, 2005 ISBN 80-7277-251-1

Obsah P edmluva.................................................. 9 Archeologické lokality na území Egypta a Núbie................. 13 I. EGYPT P ED VLÁDOU FARAON........................ 15 Nejd ležit jší fáze p eddynastického vývoje....................... 15 Nejznám jší památky p eddynastického období.................... 21 II. B H D JIN............................................. 26 Nejdelší období prosperity státu................................. 26 Nejdelší období krize státu..................................... 39 Nejv tší územní rozsah Egypta.................................. 45 Nejstarší mírová smlouva...................................... 49 Nejradikáln jší náboženská reforma.............................. 52 Nejv tší nep átelé Egypta...................................... 61 Nejv tší pouštní oázy......................................... 63 Nejvýznamn jší m sta........................................ 65 III. KAŽDODENNÍ ŽIVOT NA B EZÍCH NILU................ 70 Nejb žn jší práce............................................ 70 Nejvážen jší povolání......................................... 75 Nejvyšší ú ady ve státní správ.................................. 78 Nejpoužívan jší pracovní nástroje............................... 80 Nejp stovan jší plodiny....................................... 82 Nejdovážen jší komodity...................................... 83 Nejstarší doložená stávka...................................... 86 Nejpoužívan jší dopravní prost edek............................. 87 Nejobvyklejší tresty.......................................... 91 Nejznám jší soudní procesy.................................... 93 Nejpoužívan jší zbran........................................ 95 Nejd ležit jší druhy potravin................................... 96 Nejoblíben jší alkoholické nápoje.............................. 100 Nejpoužívan jší ú esy....................................... 101 Nejoblíben jší kosmetické p ípravky............................ 104 Nejoblíben jší stolní hra...................................... 107 Nejkrásn jší city............................................ 108

IV. NÁBOŽENSTVÍ A MYTOLOGIE......................... 114 Nejvýznamn jší božstva...................................... 114 Nejvýznamn jší p edstavy o vzniku sv ta........................ 122 Nejv tší mytický nep ítel boh a lidí............................ 127 Nejznám jší bratrovražda..................................... 129 Nejuctívan jší posvátná zví ata................................ 131 Nejrozší en jší magické praktiky............................... 134 Nejvýznamn jší svátky....................................... 138 Nejrozší en jší amulety...................................... 140 Nejtypi t jší symboly........................................ 142 V. TAJEMSTVÍ POSMRTNÉHO ŽIVOTA..................... 146 Nejstarší doklady mumifikace.................................. 146 Nejstarší kanopy............................................ 150 Nejobsáhlejší soubory posmrtných text......................... 152 Nejt žší zkouška v podsv tí................................... 159 Nejobávan jší podoba smrti................................... 161 Nejnebezpe n jší obluda..................................... 164 VI. CHRÁMY, HROBKY..................................... 165 Nejb žn jší motivy ve výzdob královských hrobek................ 166 Nejb žn jší motivy ve výzdob nekrálovských hrobek.............. 167 Nejd ležit jší chrámy........................................ 170 Nejv tší chrámový komplex................................... 177 Nejznám jší památky Núbie................................... 183 Nejzachovalejší chrám....................................... 188 Nejtypi t jší památka........................................ 193 Nejstarší hrobky faraon...................................... 198 Nejvýznamn jší královská poh ebišt........................... 202 Nejstarší stup ovitá pyramida.................................. 207 Nejv tší hrobka krále........................................ 211 Nejmenší pyramidy.......................................... 214 Nejrozší en jší typy nekrálovských hrobek....................... 220 Nejv tší nekrálovská hrobka................................... 223 Nejstarší hrobky zví at....................................... 225 Nejstarší p ehrada........................................... 227 Nejv tší í ní p ístav......................................... 229 VII. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI STARÉHO EGYPTA........... 232 Nejznám jší faraoni......................................... 232 Nejznám jší královny........................................ 241

Nejdelší vláda faraona........................................ 246 Nejkrásn jší královna........................................ 249 Nejv tší stavitelé............................................ 255 Nejznám jší architekt........................................ 258 Nejznám jší ú edníci........................................ 259 VIII. SV DECTVÍ BARVY, TVARU A MATERIÁLU........... 261 Nejpoužívan jší barvy....................................... 261 Nejpoužívan jší stavební materiály............................. 265 Nejd ležit jší lomy a doly.................................... 268 Nejznám jší sochy.......................................... 273 Nejstarší sfinga............................................. 285 Nejv tší socha.............................................. 287 Nejvyšší obelisky........................................... 291 Nejvýznamn jší nálezy šperk................................. 296 Nejv rn jší služebníci........................................ 302 IX. D DICTVÍ MUDRC, LÉKA A PÍSA............... 304 Nejstarší doklady písma...................................... 304 Nejvýznamn jší archivy...................................... 305 Nejznám jší knihovna........................................ 310 Nejznám jší papyry......................................... 311 Nejdelší papyrus............................................ 315 Nejvýznamn jší literární žánry a památky........................ 316 Nejd ležit jší královské seznamy............................... 320 Nejstarší v da.............................................. 325 Nejd ležit jší kalendá....................................... 330 Nejstarší mapa.............................................. 333 Nej ast jší nemoci.......................................... 335 X. 2 500 LET POZNÁVÁNÍ EGYPTA......................... 338 Nejznám jší antické prameny o Egypt.......................... 338 Nejvýznamn jší egyptologové................................. 339 Nejnapínav jší okamžiky egyptské archeologie.................... 344 Nejpo etn jší nález královských mumií.......................... 350 Nejpo etn jší nález soch...................................... 354 Nejdražší záchranný projekt................................... 356 Nejrozsáhlejší sbírka staroegyptských památek.................... 360 Nejrozsáhlejší sbírka staroegyptských památek v esku a na Slovensku.................................... 364 Nejbohatší egyptologická knihovna v esku a na Slovensku......... 367

Nejslavn jší objevy eské egyptologie........................... 370 Nejvýznamn jší eští a slovenští cestovatelé po Egypt............. 373 Nejznám jší popularizátor starov kého Egypta v esku a na Slovensku.................................... 378 Nejstarší egyptologický asopis................................ 379 Nejdoporu ovan jší internetové stránky o starém Egypt............ 380 Chronologie starov kého Egypta.............................. 381 Slovní ek pojm........................................... 385 Použitá a doporu ená literatura.............................. 395 Jmenný rejst ík............................................ 400 Místní rejst ík............................................. 409

P edmluva P ed více než 5 000 lety se na dolním toku životodárného Nilu vyvinula civilizace, jež se svými materiálními i duchovními výtvory natrvalo zapsala do historie lidstva. Její kulturní d dictví obdivovali lidé již ve starov ku a tento obdiv p etrvává dodnes. Poznávání této civilizace probíhá dva a p l tisíce let. Zapo ali je e tí a ímští u enci a cestovatelé, jejichž znalosti a zmínky o Egypt tradované arabskými mysliteli o více než tisíc let pozd ji využili humanisti tí u enci. Evropští astrologové a šarlatáni starov ký Egypt považovali za zemi ovládanou kn žími pomocí tajemných magických praktik, jejichž smysl a význam tito badatelé hledali ve fantaskních p ekladech hieroglyfického písma (bohužel, práv tento náhled na starý Egypt u n kterých zájemc stále p evažuje). Takovéto úvahy samoz ejm velmi zru n zpen žovali v rámci svých obchod a živností. N které prvky egyptského um ní se na druhé stran staly základní sou ástí tvarosloví barokního a klasicistního um ní, a tak mohla dávná civilizace zprost edkovan p sobit na vnímání tehdejších lidí. S rozvojem v d a p edevším od Napolenovy výpravy do Egypta na samém konci 18. století se však obraz Egypta a poznávání jeho kultury a civilizace za aly m nit a vyústily v rozlušt ní hieroglyfického písma Jeanem-Françoisem Champollionem ve 20. letech 19. století a ve vznik egyptologie. Egyptologie se b hem svého vývoje rozvinula ve v dní obor zabývající se starov kým Egyptem ve všech jeho aspektech, a to v dlouhém asovém rozp tí od doby vzniku egyptského státu n kdy kolem roku 3 100 p. Kr. až po p ipojení Egypta k ímské íši. K rozvoji egyptologie p isp ly p edevším rozsáhlé archeologické vykopávky probíhající od poloviny 19. století až po dnešek, jež naplnily egyptologické muzejní sbírky po celém sv t. Jedním z významných impuls v souvislosti se zájmem od faraonský Egypt, a tím jedním z podn t pro rozvoj v dního oboru samotného, byl epochální objev nevykradené hrobky mladého panovníka Tutanchamona na po átku 20. let 20. století, ale i další, nejen archeologické objevy. ím nás tak fascinuje starobylá egyptská kultura, tolik vzdálená v ase 9

10 ZAJÍMAVOSTI STARÉHO EGYPTA i prostoru? Jedním z d vod bezesporu je dlouhé trvání egyptského státu, který existoval p ibližn t i tisíce let. Z pohledu lidského života jde o skute nou v nost a v ností jako by sta í Egyp ané byli posedlí, jak to potvrzují jejich monumentální stavby. Ty m ly podle zám r svých stavitel p etrvat nav ky. A práv velkolepá architektura egyptských chrám a hrobek a jejich bohatá výzdoba tvo ená reliéfními a malovanými obrazy, protkaná sloupci a ádky zvláštního hieroglyfického písma, p itahují pozornost lidí z celého sv ta. Starobylost egyptského hieroglyfického písma, jehož po átky se podle nejnov jších výzkum posouvají ješt hloub ji do minulosti, nepochybn p ispívá k neutuchajícímu zájmu o tuto civilizaci. Starov ký Egypt je možné považovat za jeden ze zdroj, ze kterých erpala a erpá naše sou asná civilizace; i proto je d ležité se jeho kulturou zabývat a tento zájem nadále rozvíjet. Nejsou to však jen monumentální pyramidy a chrámy, zdobené hrobky, kolosální sochy a další výtvory starých Egyp an, které obdivujeme, fascinuje nás i jejich duchovní sv t a jeho d dictví. K n mu pat í p edevším hluboká víra t chto lidí v posmrtný život. Zárove nás ale stále udivuje, jak podobní jim ve svých životních radostech a strastech jsme. Výzkum starov kého Egypta p ináší v sou asnosti s pomocí moderní techniky, ale p edevším s využitím poznatk a metod ostatních v d, stále nové objevy. Za poslední desetiletí se náš náhled na vývoj této civilizace a p edevším na její po átky v mnohých ohledech zm nil. Pom rn velké množství zpráv ve sv tových i našich médiích p ivádí zájemce o historii, ale nejen je, ke studiu starov kého Egypta a egyptologie v bec. Nezanedbatelný podíl na poznávání dávné historie zem na Nilu má i eská egyptologie. Od 90. let minulého století se do výzkumu a popularizace starov kého Egypta zapojuje i slovenská egyptologie. P edkládaná kniha chce tená i p edstavit jednotlivé aspekty staroegyptské civilizace a d ležité momenty jejího poznávání netradi ní formou vý tu nejr zn jších superlativ z oblasti historie, archeologie, architektury, náboženství, písemnictví, výtvarného um ní a emesel, historiografie atd. Jednotlivá hesla jsou tematicky se azena do deseti kapitol. V první kapitole se v nujeme období, které p edcházelo vzniku sjednoceného Egypta a které je velmi d ležité z hlediska jeho dalšího vývoje. Práv v této dob byly vytvo eny základní charakteristiky faraonské civilizace, které poté ovliv ovaly její další vývoj. Druhá kapitola pojednává o nejd ležit jších etapách a meznících historického vývoje zem. Ten

PŘEDMLUVA zahrnoval období rozvoje i úpadku, v moderním len ní staroegyptských d jin charakterizovaných jako íše a tzv. p echodná období. T etí kapitola p ináší pohled na každodenní život starých Egyp an. Popisuje, jak žili lidé na b ezích Nilu, emu se v novali, jak trávili volný as, z eho se radovali a naopak co jim zp sobovalo starosti. Ve tvrté a páté kapitole se v nujeme náboženským p edstavám starých Egyp an. Ty pro n byly jakýmsi úto išt m i oporou, s jejíž pomocí se vyrovnávali s p sobením okolního prost edí a zárove i svojí smrtelností. Projevem t chto p edstav byly velkolepé chrámy egyptských boh i monumentální hrobky panovník, které vynikají nejen svými rozm ry, ale z hlediska náboženských p edstav také funk ní výzdobou. Popis nejd ležit jších p íklad staroegyptské architektury tvo í obsah šesté kapitoly. P es svou fascinaci záhrobím a sv tem boh však Egyp ané byli prakticky založení lidé, jak to dokládají i jejich rozsáhlé inženýrské stavby. Sedmá kapitola pojednává o nejznám jších panovnících a královnách, ale i lidech nekrálovského p vodu, již vynikali díky svým schopnostem nebo spole enskému postavení. V osmé kapitole svoji pozornost zam ujeme na pozoruhodné výtvory staroegyptských emeslník a um lc, p edevším sochy, ale také na materiály, ze kterých byla tato díla vytvo ena. Devátá kapitola naopak p edstavuje duchovní sv t starých Egyp an a jeho výtvory, s jejichž pomocí m žeme proniknout do jejich myšlení, p edstav a pocit. Desátá kapitola knihu uzavírá a p ináší informace o poznávání staroegyptské civilizace od antických dob po dnešek. Knihu dopl uje slovní ek odborných termín a výraz pocházejících z egyptštiny, dále seznam doporu ené literatury (p vodní eské a slovenské, ale i p ekladové) a rejst íky. P i tvorb této publikace bylo naším cílem poskytnout zájemc m a obdivovatel m egyptské civilizace p ehled vybraných pozoruhodností této starov ké kultury a rozší it jejich poznatky a v domosti o starobylé zemi na Nilu. Kniha by také m la u tená prohloubit znalosti a zárove i podnítit zájem o vývoj v d ní o lidské civilizaci a kultu e v bec. Zda se nám to poda ilo, rozhodnou tená i sami. Za spolupráci bychom cht li pod kovat mnoha lidem, kte í nás v práci na této knize podporovali a pomohli p i její tvorb. Bez neustálé podpory našich nejbližších by tato kniha nemohla vzniknout. Naše pod kování pat í Han Benešovské, Denisce Valachové, Viktoru ernému, Kv t Smolárikové, Vlast a Ladislavu Barešovým a Zo e Cejnkové. Nakladatelství Libri, p edevším p. Františku Honzákovi, d kujeme za p ijetí tohoto pro- 11

ZAJÍMAVOSTI STARÉHO EGYPTA jektu do publika ního programu nakladatelství a zárove za trp livost, se kterou v pr b hu p ípravy k této publikaci p istupovalo. 12 P i práci na této knize jsme vycházeli z p epis, terminologie a chronologického systému Ilustrované encyklopedie starého Egypta (aut. kol. pod vedením M. Vernera, Karolinum Praha 1997). Praha Bratislava, b ezen 2004