Podnikatelská etika 3. Etický problém a etické dilema; Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů 14.10.2015
Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu Schéma vlivů na rozhodovací proces:
Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu Subjekt je ovlivněn: vlastními dispozicemi psychická, fyzická výbava, míra inteligence; socializačním procesem zkušeností; konkrétností situace legálnost.
Etické hledisko v praxi jako problém a dilema Ještě neklasifikuje zamýšlený způsob jednání (konání) jako dobrý nebo špatný. Jen vyjasňuje problém. Vyznačuje se třemi znaky: 1. Analýzou důsledků konání 2. Nestranností 3. Empatií vůči objektu konání
Etický problém a etické dilema-1 Etický problém (podle Reamera): Konflikt dokážeme jednoznačně pojmenovat Má obecný charakter, není vázaný na konkrétní firmu Týká se jednoho účastníka, který má svobodu rozhodování Výsledkem rozhodnutí je Ano x Ne Výsledek je definitivní
Etický problém a etické dilema-2 Příklady: Může zaměstnanec přijmout úplatek? Smí zaměstnanec použít podnikové databáze k soukromému účelu? Může zaměstnavatel požadovat práci navíc bez mzdy?
Etický problém a etické dilema-3 Etická dilema (podle Reamera): Konflikt zasahuje více účastníků Výsledek bude mít dopad na více lidí Subjekt, který ho řeší je proto determinován zvenčí Volba řešení nezávisí jen na schopnosti ho realizovat, ale i na ochotě přijmout ho s vědomím všech dopadů na jednotlivé účastníky
Etický problém a etické dilema-4 Příklad: Jak řešit případ nového výrobku, u kterého se po zavedení do prodeje projevují negativní účinky na životní prostředí?
Etický problém a etické dilema U konfliktu typu etické dilema se už nejedná o rozhodnutí typu Ano-Ne, ale o vícerozměrnou podobu volby typu buď-anebo s vědomím alternativy dopadů na všechny účastníky Etické dilema tkví v rozhodování, zda upřednostnit okamžitý zájem firmy na zisku a potřeby spotřebitelů.
Etický problém x etické dilema Tofferova komparativní tabulka 10 Konflikt jako etický problém Konflikt jako etické dilema 1. Lze jej snadno pojmenovat 1. Je obtížné jej pojmenovat 2. Stojí mimo specifickou situaci 2. Je zasazen do specifické situace 3. Existuje názorová shoda, že konflikt je etický 3. Není názorová shoda, že konflikt je etického charakteru 4. Vyjadřuje nárok jednotlivého účastníka 5. Týká se jedné a to nesprávné hodnoty. 6. Předpokládá, že jednotlivci mohou konat správně. Když chtějí. 4. Vyjadřuje nároky vícerých, často si konkurujících účastníků 5. Týká se vícerých, často si konkurujících hodnot 6. Předpokládá, že jednotlivci chtějí konat správně, ale nevědí jak 10
Základní východiska podnikatelské etiky Zdrojem morálního konfliktu podnikatele (firmy) nebo manažera v oblasti podnikání je střet dvou etik: ETIKY INDIVIDUÁLNÍ vs. ETIKY SOCIÁLNÍ http://www.playtvak.cz/1129-mrtvych-vrana-plaza-dan-za-nase-znackoveobleceni-f9i- /katastrofy.aspx?c=a151009_102109_k atastrofy_holy
Struktura etiky v ekonomice 12 ETIKA GLOBÁLNÍ ETIKA SPOL. SYSTÉMU Etika organizací a institucí Podniková etika Etika jednotlivce 12
schéma vazeb a vztahů v ekonomice (Ferrel) 13 Finance Vlastníci Zaměstnanci Zákazníci Management Marketing 13
Co požaduje společnost od podniku? SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ CHOVÁNÍ! Kritériem je shoda obecných zájmů společnosti s podnikatelskými záměry a aktivitami podniku Příklady obecných zájmů společnosti: Bezpečnost a zdraví občanů Udržení nebo růst životní úrovně Ochrana životního prostředí Fungování ekonomiky
Vlivy působící na podnik
Etické požadavky na podnikání zachovávat lidská práva a svobody! 4 okruhy lidských práv A. Smluvní práva B. Právo na spravedlivou odměnu C. Právo na právní jistoty D. Právo na lidskou důstojnost
Všeobecná deklarace lidských práv článek 23 (1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. (2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.
Všeobecná deklarace lidských práv (3) Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany. (4) Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim.
Všeobecná deklarace lidských práv článek 24 Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.
A. Smluvní právo všechna práva vycházejí ze smluv; psané x nepsané; vycházejí ze vzájemného konsensu obou smluvních stran;
B. Právo na spravedlivou odměnu právo na ocenění pramení z hodnocení zásluh Čl. 28 Listiny základních lidských práv a svobod: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.
C. Právo na právní jistoty všechna psaná práva, vznikají v procesu legislativy (např. Zákoník práce, zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci )
D. Právo na důstojnost Listina základních lidských práv a svobod vychází z Všeobecné deklarace lidských práv, kterou OSN přijalo v r. 1948 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Kant: Být důstojným znamená zároveň uznat důstojnost druhého.
Základní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Zformulována na základě 4 práv Jejich respektování vnáší do vnitropodnikových vztahů morální a pozitivní (právní) řád. Konkrétní podobu představují vyhlášky, zákoník práce, etické kodexy aj.
Základní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Základní soubor morálních práv a povinností řídí nejen vnitropodnikovou sféru, ale také vede podnik k etické komunikaci a interakci s vnějším ekonomickým prostředím, v němž realizuje své podnikání.
Morální práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů sestavil Jef van Gereven (Belgie) na základě rozsáhlého výzkumu Srovnával velké množství firem v různých kulturních kontextech ekonomického světa.
Morální práva a povinnosti zaměstnanců POVINNOSTI 1. Povinnost respektovat a naplňovat pracovní smlouvu 2. Povinnost být loajální k firmě 3. Povinnost jednat podle zákonných a etických norem
Morální práva a povinnosti zaměstnanců PRÁVA 1.Právo na odpovídající pracovní vytížení 2.Právo na spravedlivou odměnu 3.Právo se volně a svobodně sdružovat v odborech a právo na stávku 4.Právo na soukromí a normální rodinný život
Morální práva a povinnosti zaměstnanců 5.Právo na svobodu svědomí a svobodu projevu 6.Právo na zákonné, čestné a otevřené jednání 7.Právo na participaci 8.Právo na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky 9. Právo na smysluplnou práci přinášející uspokojení.
Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů PRÁVA 1.Právo požadovat aktivní a produktivní přístup zaměstnanců k práci 2.Právo na loajální spolupráci zaměstnanců 3.Právo požadovat čestné a korektní jednání zaměstnanců
Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů POVINNOSTI 1. Povinnost řídit se při výběru nebo propouštění zaměstnanců nediskriminačními hledisky 2. Povinnost kompenzovat znevýhodnění vzniklá vlivem výkonu zaměstnání 3.Povinnost respektovat odbory a jejich aktivity 4. Povinnost stanovit jasná pravidla pracovních vztahů
Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů 5. Povinnost akceptovat kritiku zaměstnanců bez represivních následků 6. Povinnost řešit pracovní spory podle právních a morálních norem 7. Povinnost informovat a konzultovat rozhodující záměry podniku se zaměstnanci 8. Povinnost garantovat všechny úmluvy a dohody se zaměstnanci a nést odpovědnost 9. Povinnost průběžně zlepšovat pracovní podmínky.
Shrnutí Všechna práva s povinnosti jsou u obou stran sestaveny s logickou provázaností, aby bylo dosaženo max. funkčnosti vzájemného vztahu. Tzn. aby jednotlivá ustanovení neochromovala ekonomickou činnost, ale poskytovala jí mravní rámec, limity, jejichž respektování a naplňování povyšuje vztahy mezi účastníky na eticky pozitivní úroveň.
Shrnutí Na první pohled je zřejmá disproporce mezi morálními právy zaměstnanců a zaměstnavatelů (9:3) a jejich morálními povinnostmi (3:9) To potvrzuje obecný trend u všech lidských práv a svobod Hájit především postavení jednotlivce v různých strukturách společnosti, neboť jeho mocenský vliv je relativně nižší.
Shrnutí Proto je od zaměstnavatelů (firem) požadována vyšší míra morální odpovědnosti a mravní garance v podobě povinností, než je tomu u jednotlivého zaměstnance. Takto stanovená morální práva však zakládají pouze konsensuální mravní nárok, který nemusí být vždy automaticky převeden do legislativní podoby a uveden do života.
Shrnutí: jaká jsou základní východiska podnikatelské etiky? PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ OBECNÝ RÁMEC LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD Podnikatelské prostředí (v kontextu celé společnosti) má objektivní potřebu legálnosti a mravnosti
Východiska podnikatelské etiky obecný rámec lidských práv a svobod vychází z globální etiky Na základě obecného konsenzu vyžaduje naplňování lidských práv a svobod všude v celé lidské společnosti a při veškeré lidské činnosti