Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav zahradnické techniky

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav zahradnické techniky Hodnocení defoliace vinic s ohledem na rozsah redukce listové plochy Diplomová práce Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Vypracovala Bc. Zdeňka Kačmárová Lednice 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Hodnocení defoliace vinic s ohledem na rozsah redukce listové plochy vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne Podpis diplomanta

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat mému vedoucímu práce doc. Ing. Patriku Burgovi Ph.D. za cenné rady a připomínky při psaní této diplomové práce. Moje poděkování patří i Ing. Ludovítovi Nedorostovi a Ing. Jiřině Vojtíškové.

OBSAH 1 ÚVOD... 10 2 CÍL PRÁCE... 11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 12 3.1 Význam listové plochy u révy vinné... 12 3.1.1 Metody stanovení listové plochy... 14 3.2 Význam a způsoby provedení defoliace (odlistění)... 15 3.3 Mechanizační prostředky vyuţívané při defoliaci... 20 3.3.1 Ventilátorové defoliátory... 21 3.3.2 Impulsové defoliátory... 22 3.3.3 Termické defoliátory... 23 3.4 Variabilní a fixní náklady na provoz mechanizačních prostředků... 25 4 MATERIÁLY A METODY... 27 4.1 Charakter pokusného stanoviště... 27 4.1.1 Pokusné stanoviště Velké Bílovice... 27 4.1.2 Pokusné stanoviště Lednice na Moravě... 27 4.2 Popis hodnocených odrůd pouţitých při měření listové plochy... 28 4.3 Hodnocení velikosti listové plochy s vyuţitím přístroje Leaf Area Meter... 29 4.4 Hodnocení významných kvalitativních a kvantitativních parametrů hroznů v závislosti na odlistění... 30 4.4.1 Stanovení cukernatosti moštu refraktometricky... 31 4.4.2 Stanovení obsahu veškerých titrovatelných kyselin a ph... 31 4.5 Hodnocení provozních nákladů u defoliátorů... 32 4. 6 Metody statistického vyhodnocení... 32 5 VÝSLEDKY... 33 5.1 Vyhodnocení nárůstu listové plochy v průběhu vegetace u sledovaných odrůd.. 33 5. 2 Vyjádření rozsahu redukce listové plochy při odlistění... 49

5. 2. 1 Rozsah redukce listové plochy u odrůdy Sauvignon (Lednice)... 49 5. 2. 2. Rozsah odlistění u odrůdy Cabernet Moravia (Lednice)... 52 5. 3 Hodnocení vlivu odlistění na kvalitativní a kvantitativní parametry hroznů... 55 5. 4 Hodnocení nákladů a efektivnosti defoliátorů... 62 6 DISKUZE... 65 7 ZÁVĚR... 69 8 SOUHRN... 71 9 SUMMARY... 72 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 73 11 PŘÍLOHY... 78

Seznam tabulek, grafů a obrázků uvedených v textu Tabulky: Tab. 1: Přehled pracnosti a výkonnosti při odlistění (str. 16) Tab. 2: Pozitivní a negativní účinky odlistění při časném, pozdním, silném nebo slabém provedení pracovní operace (str. 19) Tab. 3: Přehled technicko-ekonomických parametrů defoliátorů (str. 24) Tab. 4: Charakteristika růstových fází na stanovišti Velké Bílovice (str. 33) Tab. 5: Charakteristika růstových fází na stanovišti Lednice, (str. 34) Tab. 6: Velikost listové plochy připadající na jeden keř 27. 5. 2010 Velké Bílovce, Lednice, (str. 35) Tab. 7: Velikost listové plochy připadající na jeden keř 17. 6. 2010 Velké Bílovice, Lednice (str. 36) Tab. 8: Velikost listové plochy připadající na jeden keř 11. 7. 2010 Velké Bílovice, Lednice, (str. 37) Tab. 9: Velikost listové plochy připadající na jeden keř 25. 8. 2010 Velké Bílovice, Lednice, (str. 38) Tab. 10: Výsledné hodnoty velikosti listové plochy a indexu listové plochy (Velké Bílovice), (str. 40) Tab. 11: Výsledné hodnoty velikosti listové plochy a indexu listové plochy (Lednice), (str. 41) Tab. 12: Rozsah redukce listové plochy u odrůdy Sauvignon (Lednice), (str. 49) Tab. 13: Rozsah redukce listové plochy u odrůdy Cabernet Moravia (Lednice), (str. 52) Tab. 14: Průměrné hodnoty sledovaných kvalitativních a kvantitativných parametrů u hroznů (str. 55) Tab. 15: Statistická analýza dat - vliv odlistění na hmotnost bobulí (str. 56) Tab. 16: Statistická analýza dat - vliv odlistění na cukernatost hroznů (str. 58) Tab. 17: Statistická analýza dat - vliv odlistění na ph moštu (str. 59) Tab. 18: Statistická analýza dat - vliv odlistění na obsah titrovatelných kyselin v moštu (str. 61) Tab. 19: Přehled technicko-ekonomických parametrů defoliátorů (str. 62) Tab. 20: Srovnání nákladů v Kč.ha -1 mezi ručním a mechanizovaným jednostranným odlistěním (str. 63)

Grafy: Graf 1: Nárůst indexu listové plochy u bílých odrůd MT, Sg, Ch na sledovaných stanovištích (Velké Bílovice, Lednice), (str. 42) Graf 2: Nárůst indexu listové plochy u modrých odrůd Fr, Sv, CM na sledovaných stanovištích (Velké Bílovice, Lednice), (str. 42) Graf 3: Celková velikost plochy listů a zálistků na jeden keř (m²), 27. 5. 2010 (před květem), Lednice (str. 43) Graf 4: Celková velikost plochy listů a zálistků na jeden keř (m²), 17. 6. 2010 (během kvetení), Lednice (str. 44) Graf 5: Celková velikost plochy listů a zálistků na jeden keř (m²), 11. 7. 2010 (po kvetení), Lednice (str. 44) Graf 6: Celková velikost plochy listů a zálistku na jeden keř (m²), 25. 8. 2010 (v době zaměkání a vyzrávání hroznů), Lednice (str. 45) Graf 7: Celková velikost plochy listů a zálistků na jeden keř (m²), 27. 5. 2010 (před květem), Velké Bílovice (str. 46) Graf 8: Celková velikost plochy listů a zálistků na jeden keř (m²), 17. 6. 2010 (během kvetení), Velké Bílovice (str. 46) Graf 9: Celková velikost plochy listů a zálistků na jeden keř (m²), 11. 7. 2010 (po kvetení), Velké Bílovice (str. 47) Graf 10: Celková velikost plochy listů a zálistku na jeden keř (m²), 25. 8. 2010 (v době zaměkání a vyzrávání hroznů), Velké Bílovice (str. 47) Graf 11: Odstranění jednoho listu na kaţdém letorostu keře u odrůdy Sauvignon před květem, po květu a při vyzrávání hroznů (Lednice), (str. 50) Graf 12: Odstranění dvou listů na kaţdém letorostu keře u odrůdy Sauvignon před květem, po květu a při vyzrávání hroznů (Lednice), (str. 50) Graf 13: Odstranění tři listů na kaţdém letorostu keře u odrůdy Sauvignon před květem, po květu a při vyzrávání hroznů (Lednice), (str. 51) Graf 14: Odstranění jednoho listů na kaţdém letorostu keře u odrůdy Cabernet Moravia před květem, po květu a při vyzrávání hroznů (Lednice), (str. 53) Graf 15: Odstranění dvou listů na kaţdém letorostu keře u odrůdy Cabernet Moravia před květem, po květu a při vyzrávání hroznů (Lednice), (str. 53) Graf 16: Odstranění tří listů na kaţdém letorostu keře u odrůdy Cabernet Moravia před květem, po květu a při vyzrávání hroznů (Lednice), (str. 54)

Graf 17: Vliv odlistění na hmotnost bobulí (str. 56) Graf 18: Vliv odlistění na cukernatost moštu (str. 57) Graf 19: Vliv odlistění na ph moštu (str. 59) Graf 20: Vliv odllistění na obsah titrovatelných kyselin v moštu (str. 60) Graf 21: Porovnání hodnot provozních nákladů souprav pro defoliaci a nákladů na ruční provedení této pracovní operace (str. 64) Obrázky: Obr. 1: Hrozny poškozené slunečním úpalem (str. 18) Obr. 2: Rozdělení defoliátorů podle konstrukce a pracovního ústrojí (str. 20) Obr. 3: Traktorově nesený ventilátorový defoliátor s rotačním noţem (str. 21) Obr. 4: Pracovní hlava termického defoliátoru (str. 23) Obr. 5: Impulzní přetlakový defoliátor (str. 23) Obr. 6: Měření listové plochy pomocí Leaf Area Meteru (str. 30)

1 ÚVOD Počátky pěstování vinné révy u nás na Moravě spadají do 3. století n. l., kdy římský císař Probus zrušil zákaz císaře Domitiana, kterým zakázal vysazovat vinice na sever od Alp. Probus naopak podporoval vznik nových vinic v zaalpských provinciích, zejména na území dnešního Rakouska. Velký rozmach pak zaţilo vinařství v období Velkomoravské říše v 9. století, coţ dokladuje velké mnoţství nalezených vinařských noţů i révových semen. Na rozvoj vinařství měl vliv i sílící vliv křesťanství vyţadující zvýšenou produkci kvalitního červeného vína. S křesťanstvím je rovněţ spojen počátek vinařství v Čechách. Vinohradnictví a vinařství má v České republice dlouholetou tradici a v posledních letech zaţívá nebývalý rozvoj. Tento fakt dokazuje nejen stoupající spotřeba vína na osobu, která rok od roku vzrůstá, ale také téměř 17 500 ha osázených vinic. Jedním z hlavních předpokladů moderního vinohradnictví je produkce vysoce jakostních hroznů za současného zajištění trvale udrţitelného rozvoje. Jakost hroznů můţe být ovlivněna celou řadou aspektů. Jako příkladem lze uvést výběr vhodné pěstitelské polohy, volbu vhodných odrůd, pěstitelských tvarů, sponů výsadeb, ale také důsledné dodrţování pracovních operací v rámci uplatňovaných technologických postupů. Mezi významné operace prováděné v průběhu vegetace patří tzv. zelené práce. Mezi tyto operace lze zařadit čištění kmínků, zvedání, osečkování letorostů a odlistění listové plochy v zóně hroznů, ať uţ ruční nebo pomoci defoliátorů. Ve vyspělých vinohradnických zemích (Itálie, Francie, Rakousko, Německo), je tato operace stále častěji vyuţívána jak u bílých, tak i modrých moštových odrůd. Defoliace umoţňuje lepší oslunění, provzdušnění hroznů, prohřívání třapin a bobulí, coţ přispívá k odbourávání kyseliny jablečné a celkově lepšímu dozrávání hroznů. Důleţitá je rovněţ prevence napadení révy vinné houbovými chorobami (Plasmopara viticola, Erysiphe necator, Botrytis cinerea). V posledních letech je kladen stále větší důraz na odlistění zóny hroznů. Provedení této pracovní operace však musí vycházet z objektivních údajů, znalostí a podmínek daného ročníku. Jedná se především o podmínky daného stanoviště, průběh meteorologických činitelů, infekční tlak atd. Správné provedení odlistění můţe pozitivně ovlivnit kvalitu hroznu, zatímco zásah v nevhodném termínu a rozsahu můţe mít zcela opačný dopad. 10

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je hodnocení velikosti listové plochy u vybraných moštových odrůd révy vinné připadající na jeden keř resp. jeden hektar plodných vinic v podmínkách vinohradnických regionů jiţní Moravy. Současně vyjádřit rozsah redukce listové plochy při odlistění a vyhodnotit vliv tohoto zásahu na kvalitu sklizených hroznů. 11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Význam listové plochy u révy vinné Listy jsou po kořenech nejdůleţitější vyţivovací orgány révy vinné. Listy mají důleţitou fyziologickou funkci, neboť v nich probíhá fotosyntéza, pomocí, které získává réva vinná důleţité látky pro svůj růst a vývoj. Druhou důleţitou funkcí listu je dýchání, při kterém réva spotřebovává značné mnoţství asimilátů, přijímá vzdušný kyslík a tvoří oxid uhličitý a vodu. Poslední důleţitou fyziologickou funkcí je transpirace, která reguluje stavbu orgánů révy vinné, nasávání vody kořeny a jejich rozvod do všech zelených částí keře (PAVLOUŠEK, 1999). Listy révy vinné narůstají zpočátku velmi pomalu a listová plocha se zvětšuje o 2-8 cm² denně. Potom kaţdý list prochází obdobím maximálního růstu, kdy se plocha zvětší o 8-20 cm² za den. List roste nejvíce v době, kdy zaujímá 5. - 7. místo od vrcholku letorostu a během kvetení intenzivně narůstá i plocha listových čepelí (KRAUS a kol., 2004). Rychlost růstu listů je především závislé na teplotě. Jako optimum se udává teplota kolem 28-30 C (KRAUS, 1979). Jedním z významných faktorů ovlivňující jakost a mnoţství sklizených hroznů je vedle vyzrávání dřeva, růstu kořenového systému, optimální výţivy vyuţitelné rostlinou, ukládání zásobních látek apod. také celková velikost listové plochy, která zásadním způsobem ovlivňuje asimilaci (BURG, ZEMÁNEK, 2006). V období intenzivního růstu letorostů směřuje export asimilátů převáţně do apikální části letorostů. Transport asimilátů se dále mění v závislosti na fenologickém stádiu révy vinné a vlivu prostředí, zejména průběhu počasí. Pochopení translokace asimilátů je důleţité pro správné provádění zelených prací a produkci kvalitních hroznů. Do fenofáze kvetení jsou květenství prakticky nevýznamným příjemcem asimilátů. V tomto období dochází k formování listové plochy a k tomu vyuţívá keř téměř všechny asimiláty a také zásobní látky uloţené v dřevnatých částech keře. Dále platí u révy vinné také zásada, ţe list zásobuje tu část letorostu, se kterou je přímo spojený vodivými pletivy. List proto vyţivuje přednostně hrozen na stejné straně letorostu, kde je umístěn list (PAVLOUŠEK, 2010). Přítok asimilátu do listů se zastavuje, jakmile list dosáhne asi 50% své konečné velikosti a od této doby se z něho přemísťují asimiláty do ostatních částí révového keře. V období před kvetením a hlavně po něm se začínají na letorostech osy druhého řádu zálistky 12

a ty mají vyšší intenzitu asimilace, transpirace a dýchaní neţ hlavní listy. Zálistky narůstající ve spodní polovině letorostů se vylamují, protoţe příliš zahušťují listovou plochu v zóně hroznů. I při optimálním pokrytí nejsou všechny listy přímo osvětleny sluncem. Ploše listů přímo osvětlených sluncem říkáme solární listová plocha a její velikost se pohybuje kolem 30 35 % u celkové listové plochy u moderních způsobů vedení révy vinné. Při pěstování révy vinné nelze usilovat jen o vytvoření velké listové plochy, ale i o její maximální oslunění. Ale ani velká a osluněná listová plocha nemusí znamenat vţdy vysokou produktivitu asimilace. Čím větší listová plocha připadá na jednotku sklizně, tím niţší bývá produktivita asimilace, protoţe vyrobené asimiláty v listech zpomaluje tvorbu dalších (KRAUS a kol., 2004). Zastínění listové plochy ovlivňuje strukturu listů a jejich fyziologii (PAVLOUŠEK, 2009). Osvětlení a rychlost prodluţovacího růstu letorostů má vliv na tloušťku listů. Listy, které jsou přes den přímo osluněné, jsou tlustší, mají protáhlé buňky palisádového parenchymu a v nich i větší obsah chloroplastů. To znamená, ţe mají větší asimilační výkonnost (KRAUS a kol., 2004). Zastíněné listy jsou naopak tenké s menším mnoţstvím chlorofylu, a proto nemají dostatečnou výkonnost fotosyntézy pro ovlivnění exportu cukrů a růstu listů révy vinné. Uspořádání listové stěny ve vinici by mělo být co nejuţší, aby bylo dosaţeno rozmístění většiny listů v první vrstvě. To znamená, ţe budou v první vrstvě nejlépe osluněné a budou představovat maximální výkonnost fotosyntézy. Výkonnost fotosyntézy je dána kombinací velikosti listové plochy a rozmístění maximálního mnoţství listů na obvodu listové stěny (PAVLOUŠEK, 2009). V našich klimatických podmínkách je optimální výška listové stěny keře 1,2-1,4 m. Pro kvalitu hroznů je důleţitý také poměr mezi listovou plochou na letorostu a hmotností hroznů. Optimální poměr mezi hmotností hroznů a velikosti listové plochy je u nás 17-22 cm².g -1 (PAVLOUŠEK, 2010). Ve vinohradnické praxi se často hodnotí velikost listové plochy vztahující se na jeden keř a hodnoty jsou ovlivňovány hlavně odrůdou, způsobem řezu, stářím keře a úrovní výţivy. Údaje o velikosti listové plochy mohou být v jednotlivých fenofázích vyuţívány pro stanovení dávek postřikové kapaliny (pokryvnost, prostupnost kapkového spektra) nebo pro určení rozsahu redukce listové plochy při odlistění zóny hroznů za účelem zvýšení aromatické a fenolické zralosti hroznů. Velikost listové plochy porovnávána pro určitou odrůdu na různých stanovištích sebou přináší údaje o úrovni agrotechnických zásahů ve vinici (řez, zelené práce), o vitalitě porostu, atd. 13

Nepřímo můţe být indikátorem zhoršujících se půdních podmínek ve vinici (hutnění, výţiva, vlhkost) nebo zhoršujícího se zdravotního stavu keřů (BURG, ZEMÁNEK 2009). 3.1.1 Metody stanovení listové plochy Metody stanovení listové, asimilační, plochy můţeme rozdělit na přímé a nepřímé. Mezi přímé metody lze zařadit několik samostatných skupin a listovou plochu můţeme určit jak výpočtem, tak váţením kopií listů, váţením samotných listů a planimetrem. K nepřímým metodám stanovení listové plochy patří fotometrické či skenovací metody, aflaplanimetr, odhadové metody nebo kombinace těchto uvedených metod (HNILIČKA, 2010). Podle UŘIČÁŘE (2007) je moţné vyuţít k hodnocení velikosti a rozsahu redukce listové plochy i metodu analýzy obrazu. Jedná se o orientační stanovení vyuţívající vyhodnocení barevných fotografických snímků listové stěny pomocí počítačového softwaru Adobe Photoshop. Princip metody spočívá ve fotografování a počítačovém zpracování části listové stěny vymezené dřevěným rámem o vnitřní ploše 1,0 m 2 před a po odlistění. 14

3.2 Význam a způsoby provedení defoliace (odlistění) Řízený výnos při sklizni je klíčová a obecně uznávaná technika v moderním vinohradnictví, neboť se jedná o důleţitý faktor ovlivňující výsledné sloţení vín a v mnoha evropských zemích je výnos hroznů regulován zákonem (FREEMAN et. al, 1980). Zelené práce s cílem dobře strukturovaného, provzdušněného keře zahrnují především pečlivý zimní řez (v závislosti na systému vedení, výnosu a poţadované kvalitě hroznů), vylamování nadbytečných a zdvojených letorostů před květem, zastrkávání letorostů, vylamování zálistků, částečné odlistění (defoliace) listů v zóně hroznů a prořeďování hroznů postřikem síry či vodního skla při kvetení, popř. půlení hroznů a probírka hroznů od odkvětu do uzavírání hroznů (TRIOLI, HOFMANN, 2009). Pracnost jednotlivých operací, případně výkonnost dosahovaná při jejich mechanizovaném provedení je ovlivněna řadou faktorů. Jedná se například o vliv odrůdy, podnoţe, sponu výsadby (počet jedinců na 1 ha vinice), typu vedení, půdních a klimatických podmínek stanoviště, technické úrovně mechanizace a samozřejmě také zapracovanosti pracovníků obsluhy (BURG, ZEMÁNEK, 2010). Defoliace (odlistění v případě ručního provedení pracovní operace) vinic nachází v posledních letech mezi pěstiteli stále širší uplatnění. Hlavní podstata defoliace spočívá v šetrném odstranění listů v zóně hroznů (BURG, ZEMÁNEK, 2010). Defoliace provedená ve fenofázi začátku kvetení se označuje jako časná defoliace, na rozdíl od klasické defoliace, která se typicky provádí mezi fenofází nasazování a vyzrávání bobulí. Dokud jsou bazální listy hlavní zdrojem asimilátů pro kvetení, jejich odstranění redukuje násadu hroznů, coţ vede k vytváření menších a rozvolněných hroznů, s menšími bobulemi, které mají lepší a homogennější kvalitu (PONI et al. 2006, 2009; INTRIERI et al. 2008). U pěstitelů s menšími plochami osázených vinic je odlistění prováděno často ručně. Pracnost se pak v závislosti na způsobu provedení (jednostranné, oboustranné) pohybuje kolem 15-100 h.ha -1. K výraznému zvýšení efektivity této operace přispěly defoliátory, které se začaly ve vinohradnických podmínkách uplatňovat od konce minulého století. Určité riziko při mechanizovaně provedeném zásahu představuje moţnost poškození hroznů (odstřiţením) nebo jednotlivých bobulí a jejich následné napadení hroubovými chorobami. S ohledem na uvedené skutečnosti se doporučuje mechanizované provedení zásahu aţ v termínu po zvětšení hroznů. Ideální jsou v tomto 15

směru odrůdy s velkou čepelí a dlouhými řapíky stejně jako bujně a hustě olistěné odrůdy (BURG, ZEMÁNEK, 2010). Tab. 1: Přehled pracnosti a výkonnosti při odlistění (BURG, ZEMÁNEK, 2010) Rozsah odlistění Intenzita rozsahu Způsob provedení odlistění Potřeba času (h.ha -1 ) Výkonnost (ha.h -1 ) Jednostranné Slabá Ručně 17 0,06 Oboustranné 37 0,03 Jednostranné 28 0,04 Silná Ručně Oboustranné 65 0,01 Jednostranné Silná Mechanizovaně 2,6 0,38 Úspěšnost defoliace a její výsledný efekt je podmíněn zejména termínem, způsobem a rozsahem provedení (BALSARI, SCIENZA, 2003). Odlistění provedené ve správném termínu, optimálním rozsahu a intenzitě příznivě ovlivňuje zdravotní stav hroznů a mnoţství látek obsaţených v hroznech. Přiměřená redukce listové plochy společně s osluněním umoţňuje lepší provzdušnění keře a rychlejší osychání hroznů. Nedochází tak k rychlému rozvoji houbových chorob. Při časném odlistění (polovina června) se významně omezuje riziko napadení květenství a mladých hroznů peronosporou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Erysiphe necator). Po uzavření hroznů, se pak především sniţuje riziko napadení hroznů plísní šedou (Botrytis cinerea). Sklizeň lze po tomto zásahu oddálit do pozdějších termínů za současného zvýšení kvality hroznů (COOMBE, 1993). Volbu správného termínu odlistění ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří teplotní průběh a mnoţství sráţek během vegetace, typ vedení (výška listové stěny, počet taţňů a jejich výška) a vlastnosti odrůdy (tloušťka slupky bobule, olistění a bujnost růstu). Při silném tlaku houbových chorob způsobeném nadměrným mnoţstvím sráţek v měsíci červnu a červenci je vhodné provézt časné odlistění krátce po odkvětu a při slabším infekčním tlaku v přibliţně v polovině srpna, aby mohly být hrozny ještě naposledy chemicky ošetřeny. Hrozny, které jsou dříve odlistěny, nebývají tak náchylné k slunečnímu úpalu. Naopak u později odlistěných hroznů hrozí vyšší riziko slunečního úpalu. (PETGEN, REBHOLZ, 2004). Dalším důleţitým faktorem pro vývoj kvalitativních parametrů u hroznů jeintenzita ručního odlistění hlavních listů na letorostu. Vţdy by se mělo začít 16

odstraněním zálistků v zóně hroznů, kde výrazně zahušťují keř. Zálistky nad hroznem se ponechávají a zkracují pouze osečkováním a jsou důleţité pro tvorbu cukrů a zásobních látek ve 2. polovině vegetačního období. Na základě mnoha rozborů lze konstatovat, ţe odstranění všech zálistků, po celé délce letorostu, výrazně sniţuje cukernatost. Intenzivní odlistění, při kterém je odstraněno 4 a více listů na hlavním letorostu, má pozitivní vliv na aromatickou vyzrálost bobulí, ale negativní na tvorbu cukrů v hroznech. Aromatická zralost hroznů není v přímém vztahu k cukernatosti a neznamená, ţe hrozen s vyšší cukernatosti má také velmi dobrou aromatickou zralost. Často je tomu právě naopak a v mnoha vinicích dochází k rychlé akumulaci cukrů a tím pádem nedochází k dokonalému vývoji aromatických látek v hroznu. Hrozen pro svou kvalitní aromatickou vyzrálost vyţaduje pozvolné vyzrávání a k intenzivnějšímu odlistění lze přistoupit u odrůd s vyšším obsahem kyselin (PAVLOUŠEK, 2010). BALSARI, SCIENZA (2003) uvádí, ţe odrůdy se střední velikostí hroznů např. Ryzlink rýnský vyţadují, k zajištění optimálního poměru listové plochy, ponechání 7-8 plně vyvinutých listů na letorostu. U odrůd s velkými hrozny např. Dornfelder je zapotřebí 9-10 listů. Téměř úplné odstranění listů ze zóny hroznů, k němuţ v praxi často dochází, způsobuje narušení poměru mezi listovou plochou a mnoţstvím ponechaných hroznů. Kromě toho se navíc zvyšuje nebezpečí slunečního úţehu hroznů a jejich případného poškození krupobitím. K pozitivním účinkům při odstranění listů patří zejména lepší oslunění, prohřívání hroznů a cirkulace vzduchu v zóně hroznů (KADISH, MÜLLER, 1999). Zatímco prořeďování hroznů, které se častěji vyuţívá pro regulaci výnosu, neovlivňuje mikroklima uvnitř listové stěny. Časná defoliace tedy nejen ovlivňuje výnos na keř, ale také zvyšuje oslunění hroznů a prostupnost listové stěny keře (PONI et al., 2006; INTRIERI et al. 2008; TARDAGUILA et al. 2010). V bobulích tak dochází působením vyšších teplot k odbourávání kyseliny jablečné a k odpařování vody za současného nárůstu mnoţství obsahových látek. Jedná se především o tvorbu fenolických a aromatických látek, které jsou obsaţeny ve slupkách bobulí. Tento proces je nejvíce patrný u modrých moštových odrůd, které obsahují antokyany a taniny. Tyto látky významným způsobem ovlivňují charakter hroznů a zbarvení u modrých moštových odrůd. Mnoţství obsahových látek je vedle odlistění ovlivněno řadou dalších faktorů jako je např. odrůda, výnos, stupeň zralosti, zdravotní stav hroznů a termín sklizně (KADISCH, MÜLLER, 1999). K dalším pozitivům u vinic s odlistěnou zónou hroznů 17

patří rychlejší ruční sklizeň hroznů a lepší zdravotní stav hroznů, coţ zvyšuje výslednou kvalitu sklizených hroznů a sniţují ztráty při sklizni (SEDLO, 1994). K negativním účinkům nadměrného odlistění zóny hroznů, a tím i vyšší exponovanosti ke slunečnímu záření, patří sluneční úpal, vyšší tvorba fenolických látek v hroznech a odpařování vody v hroznech. Sluneční úpal vzniká kombinací vysokého slunečního záření a vysoké teploty. Na bobulích se objevují slabě propadlé skvrny, hnědé, modré nebo aţ modrofialové barvy a bobule se postupně scvrkávají a usychají. Sluneční úpal poškozuje bobule nejvíce mezi nasazováním bobulí a zaměkáním. Poškozené hrozny mohou být následně napadeny hnilobami. Dalším neţádoucím účinkem intenzivního oslunění můţe být hnědnutí slupky u bílých odrůd, které je znakem vyššího obsahu fenolických látek, především hydroxyskořicových kyselin. Tyto kyseliny jsou důleţité zejména z prohledu reakce hnědnutí a tvorby těkavých fenolů. U bílých odrůd se vytváří 4 - vinylguajakol a 4 - vinylphenol, coţ má za následek vznik hořkých a připálených tónů v hroznech. U hroznů výrazně vystavených ke slunci se často objevuje scvrkávání, nebo zavadaní bobulí způsobené odpařováním vody z bobule. Vadnutí je často spojeno s vyšším obsahem fenolických látek, vysokou cukernatostí a nevyváţeným poměrem mezi kyselinou vinnou a kyselinou jablečnou (PAVLOUŠEK, 2010). Obr. 1: Hrozny poškozené slunečním úpalem (PAVLOUŠEK, 2010). 18

Tab. 2: Pozitivní a negativní účinky odlistění při časném, pozdním, silném nebo slabém provedení pracovní operace odlistění pozitivní vliv negativní vliv časné pozdní intenzivní malé nebezpečí slunečního úpalu moţná ochrana pře uzavíráním hroznůochrana proti botrytidě asimilační plocha zůstává zachována pracovní operace s poslední regulací násady po začátku zralosti sníţení obsahu kyseliny jablečné lepší aromatická vyzrálost hroznů usnadnění sklizně provzdušnění v zóně hroznů moţnost vyuţití nekvalifikovaného personálu nebezpečí poškození kroupami negativní vliv na tvorbu květenství v příštím roce sníţení asimilační aktivity přístupnost k hroznům je omezena - nedostatečná ochrana před houbovými chorobami omezení účinku postřiku v době uzavírání hroznů nízká cukernatost pokles kyselin v hroznech=vyšší ph moštu hrozny jsou náhle osluněny - sluneční úpal vyšší obsah fenolických látek v hroznech odpařování vody z hroznů vysoká pracnost slabé mechanický ochrana před kroupami účinek je spíše malý vyšší riziko výskytu houbových chorob (WEISSENBACH, RUFFNER, 2002; PAVLOUŠEK, 2010) 19

3.3 Mechanizační prostředky využívané při defoliaci Mechanizované odlistění lze provádět pomoci strojů nazývaných odlisťovače nebo častěji defoliátory. Ve srovnání s ručním provedením je výkonnost dosaţená při mechanizovaném zásahu výrazně vyšší, v průměru o 70-90 %. Nejpouţívanější princip defoliátorů spočívá ve vtahování listů podtlakem vzduchu do pracovního ústrojí, kde dochází k jejich odseknuti nebo odstřiţeni. Přitom musí byt zabráněno vtahováni letorostů a hroznů. Vzhledem k tomu, ţe cela operace se provádí v období zaměkání bobulí, tak je poţadavkem maximálně šetrný přístup k porostu. Podtlakové defoliátory jsou často vybaveny moţnosti regulace šířky odlistěného pásu, nebo mnoţství vtahovaných listů. Poměrně jednoduchá řešení vyuţívají natáčecích krytů s ochrannou mříţkou. Existuji i další principy defoliátorů, např. vyuţiti přetlakového vzduchu (impulzové defoliátory) nebo vyuţití tepla (termické defoliátory), (BURG, ZEMÁNEK, 2010). Tyto defoliátory jsou v našich podmínkách nejčastěji řešeny jako traktorově nesené. Bývají uchyceny čelně nebo vzadu na sloupku nebo konzole a umoţňují zpravidla jednostranné odlistění. Nejnovější trendy v oblasti konstrukce těchto strojů pak směřují k vyuţívání tunelových defoliátorů nesených na traktoru nebo multifunkčním portálovém nosiči, umoţňujících oboustranné odlistění (BURG, ZEMÁNEK, 2010). Obr. 2: Rozdělení defoliátorů podle konstrukce a pracovního ústrojí (ZEMÁNEK, BURG, 2010). 20

3.3.1 Ventilátorové defoliátory Tyto defoliátory představuji nejrozšířenější skupinu a principem jejich činnosti je vtahování listů přes stavitelnou ochrannou mříţku podtlakem vzduchu od výkonného ventilátoru do pracovního ústrojí. To je tvořeno rotačním noţem, ţací lištou nebo dvojicí protiběţných válců. Ochranná mříţka je u moderních konstrukcí provedena jako ţaluziová, dovoluje měnit mnoţství vtahovaných listů a zabraňuje nasávání letorostů příp. hroznů. Pracovní orgán, označovaný jako pracovní hlava, je napojena na výkonný ventilátor. Pohon ventilátoru je zajištěn hydromotorem nebo vývodovým hřídelem traktoru. Šířka ošetřené zóny je kolem 0,60 m, tomu odpovídá průměr výškově stavitelné hlavy. Konstrukční řešení pracovní hlavy ventilátorových defoliátorů můţe vyuţívat rotační nůţ, ţací lištu nebo vtahovací válce. Silným proudem vzduchu jsou listy nasávány přes mříţku a za ni jsou rotujícím noţem odděleny. Oddělená listová hmota je proudem vzduchu odsávána a rozfukována po povrchu pozemku. Poţadovaná výkonnost ventilátoru je v rozmezí 8 12 000 m 3 /hod, jeho otáčky jsou stavitelné v rozmezí 1 500 2 500 min -1, energetická náročnost ventilátoru je 4 12 kw. Pas odtlačuje letorosty stranou a umoţňuje vtaţení listů do ţací lišty bez poškození letorostů a hroznů. Jiné řešení kombinuje ţací lištu a drátěný válcový koš. Přes obvod otáčejícího se koše jsou nejbliţší listy přisávány k jeho vnějšímu povrchu a přivedeny k ţací liště, která je oddělí. Vnější povrch koše je průběţně čištěn válcovým kartáčem (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Obr. 3: Traktorově nesený ventilátorový defoliátor s rotačním nožem (ZEMÁNEK, BURG, 2010). 21

Ventilátorové defoliátory rozdělujeme, podle konstrukčního řešení, na: - ruční zádové - traktorové nesené nebo návěsné - adaptery pro defoliaci nesené na portálových nosičích Ruční a zádové defoliátory jsou určeny pro pěstitele s menším rozsahem ploch (cca 2 5 ha). Konstrukčně jsou tvořeny z motoru, trubkové násady, ovládacích rukojeti, úhlové převodovky s upínací hlavou a ochrannou mříţkou. Upínací hlava má vrtulový nůţ, který při pohybu vytváří podtlak vzduchu a umoţňuje nasátí a useknuti listů. U zádových defoliátorů nese uţivatel spolu s postrojem motorovou jednotku na zádech, pracovní hlava je na rukojeti. Traktorové defoliátory jsou provedeny jako bočně nesené, uchycené čelně na sloupku nebo konzole, případně vzadu. Jednodušší konstrukce umoţňují jednostranné odlistění, pro oboustranné odlistění lze vyuţít dvoustrnnou nebo tunelovou konstrukci. Jsou vyvinuty také konstrukce s dvourotorovou pracovní hlavou. Méně zastoupené jsou konstrukce traktorových návěsných defoliátorů. Adaptéry pro defoliaci nesené na multifunkčních portálových nosičích představuji nejvýkonnější techniku pro tuto operaci. Jsou konstruovány jako oboustranné tunelové pro moţnost odlisťovaní dvou řádků současně. 3.3.2 Impulsové defoliátory Jedná se o defoliátory vyuţívané v menší míře a vyuţívající impulzu tlakového vzduchu, který je do listové stěny vháněn pomocí několika trysek. Proudem vzduchu jsou listy odtrţeny a odfouknuty do meziřadí. Pracovní hlavu tvoří rotující trysky a kryt opatřený dvojicí úzkých půlkruhových výřezů. Natáčení krytu mění účinnou šířku odlisťovaného pásu. Rotující trysky střídavě procházejí prostorem výřezu a vznikající nárazy vzduchu způsobuji odtrţení listů, nebo natrţení listových čepelí a jejich následné odfouknutí do meziřadí. 22

3.3.3 Termické defoliátory Principem činnosti je nevratné poškození listů vlivem působení vysokých teplot. Stroje jsou traktorově, čelně nebo bočně nesené. Pracovní ústrojí je sloţeno z několika plamenných hořáků uchycených na pevném nebo otočném rámu. Tyto hořáky působí na plochou keramickou desku, která vyzařuje intenzivní tepelné záření, kterým jsou listy částečně nebo úplně poškozovány (obr. 4). Natočením rámu je moţné plynule měnit pracovní záběr stroje. Obr. 4: Pracovní hlava termického defoliátoru (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Obr. 5: Impulzní přetlakový defoliátor (ZEMÁNEK, BURG; 2010). 23

Tab. 3: Přehled technicko-ekonomických parametrů defoliátorů Výrobce AVIDOR CLEMENS COLLARD ERO FERRAND Typ PRIMA standard 2 Clemens E 2200 3P Ero FE 2110 S KIROGN - MAGNETTO - OSTRATICKÝ EF 2000 PELLENC - SABOURAIN ECOJET E4 SOUSLIKOF EFF 51 TORDABLE VEDELAGO INTELLO Diametre 500 Princip činnosti Podtlak vzduchu + ţací lišta Podtlak vzduchu + rotující nůţ Přetlak vzduchu Podtlak vzduchu + rotující nůţ Podtlak vzduchu + rotující nůţ Přetlak vzduchu Podtlak vzduchu + ţací lišta Podtlak vzduchu + rotující nůţ Podtlak vzduchu + ţací lišta Přetlak vzduchu Infračervené zaření Podtlak vzduchu + ţací lišta Podtlak vzduchu + rotující nůţ Počet pracovních hlav 24 Min. příkon motoru traktoru (kw) Orientační cena (euro) Max. šířka záběru (m) Uchycení stroje 2 29 19 000 0,6 zadní 1 se dvěma ventilátory 30 5 000 0,4 0,8 čelně 2 40 20 000 0,5 zadní 1 29 4 500 0,5 čelně 1 30 13 650 0,5 zadní 2 27 15 500 0,5 zadní 2 30 11 900 0,5 čelně 1 30 3 200 0,5 čelně 2 40 22 500 0,4 čelně 4 37 16 000 0,5 čelně 1 25 10 560 0,3 0,5 zadní 2 30 18 700 0,5 čelně 1 25 3 600 0,5 čelně

3.4 Variabilní a fixní náklady na provoz mechanizačních prostředků Náklady na provoz strojů mají dvě základní sloţky, fixní a variabilní. Při sledování nákladů fixních se vychází z časového období jednoho roku, při sledování nákladů variabilních je vhodné vyjadřovat náklady na jednotku (hodina, hektar, tuna apod.). Pro co nejpřesnější výpočet je nutné vyuţívat evidence nákladů pro daný stroj. Některé poloţky ale vyţadují také kvalifikovaný odhad, zaloţený na srovnání s obdobným strojem nebo vycházející z delšího sledování. Celkové roční provozní náklady rnc se stanoví se podle vzorce: rnc = rnf + jnhv. Wr (Kč-rok-1) kde: rnc- celkové roční náklady na stroj (Kč.rok-1) rnf- roční náklady fixní (Kč.rok-1) jnhv -jednotkové variabilní náklady (Kč.h-1) Wr - roční nasazení stroje (h.rok-1) Z uvedeného vztahu je zřejmé, ţe praktický výpočet je usnadněn tím, ţe fixní náklady se stanoví jako roční, variabilní náklady jsou stanoveny na jednotku nasazení. Jednotkové náklady na provoz stroje se stanoví podle vzorce: jnhc = rnc Wr rnf Wr jnhv kde: (Kč.h-1) jnhc - jednotkové provozní náklady vztaţené na 1 hodinu provozu stroje Pro vyjádření nákladů vztaţených na jednotku plochy (1,0 ha) vstupuje do výpočtu skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy jnhc jnha = W 07 (Kč.ha-1) kde: jnha - jednotkové náklady vztaţené na 1 ha ošetřené plochy (Kč.ha1) W07 skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy (ha.h-1) 25

Celkové fixní náklady sestávají z nákladů na amortizaci, zúročení vlastního kapitálu v kombinaci s úroky z půjček nebo marţí finančního leasingu, nákladů na garáţování a nákladů na ostatní poplatky (pojištění, daně apod.). Tyto náklady jsou nezávislé na ročním vyuţití. rnf = rna + rnzu + rnke + rng + rnpop (Kč.rok-1) kde: rna - náklady na amortizaci (Kč.rok-1) rnzu - náklady na zúročení vlastního kapitálu (fiktivní náklad - ušlá příleţitost) (Kč.rok-1) r NKE - náklady na externí kapitál (např. bankovní úvěr), (Kč.rok-1) rng - náklady na garáţování stroje (Kč.rok-1) rnpop - náklady na pojištění a další poplatky (Kč.rok-1) Variabilní náklady sestávají z nákladů na pohonné hmoty (energii) a maziva, nákladů na opravy a nákladů na pomocný materiál. Vyjadřují se zásadně ve formě jednotkových nákladů a vypočítají se podle následujícího vztahu: jnv=jnphm+jno+jnpm (Kč.h-1) kde: jnphm - náklady na pohonné hmoty a maziva (Kč.h-1) jno - náklady na opravy a udrţování (Kč.h-1) jnp - náklady na pomocný materiál (Kč.h-1) (BURG, ZEMÁNEK, 2006). 26

4 MATERIÁLY A METODY 4.1 Charakter pokusného stanoviště Pokusná pozorování a hodnocení probíhala v průběhu vegetačního období roku 2010 na dvou půdně i klimaticky odlišných lokalitách v Moravské vinařské oblasti. Měření listové plochy bylo prováděno ve 4 termínech (květen, červen, červenec, srpen). Ve fenofázi prodluţovacího růstu, v průběhu fenofáze kvetení a ve fenofázi vývoje plodů (hráškovatění a zvětšování oplodí). 4.1.1 Pokusné stanoviště Velké Bílovice Převaţujícím půdní typem je zde černozem a půdy jsou zejména hlinité, místy jílovohlinité nebo s příměsí písku bez zastoupení skeletu. Měření listové plochy probíhalo ve viničních tratích Dlouhá hora a Pod Belegrady. Vinice v daných lokalitách byly zapěstovány na středním vedení s jedním vodorovně vyvázaným taţněm, se sponem výsadby 2,5 x 1 m a zatravněním ob jeden řádek. Počet oček, který byl ponechán na jednom taţni se pohyboval v rozmezí 8-10. Opěrná konstrukce s ocelovými sloupky dosahovala výšky 1,7 m, vodící drát byl uloţen ve výšce 0,75 m, první dvojdrátí 1,30 m a třetí dvojdrátí ve výšce 1,6 m nad povrchem terénu. Stáří výsadby v trati Dlouhá hora je u odrůdy Sauvignon a Charodonnay 3 roky, u Müller Thurgau 5 let a u odrůd Cabernet Moravia, Svatovavřinecké 7 let. V trati Pod Belegrady, kde je vysázena odrůda Frankovka je stáři vinice 7 let. V průběhu vegetace bylo provedeno osečkování ve výšce cca 0,15 m nad horním dvojdrátím. 4.1.2 Pokusné stanoviště Lednice na Moravě Druhé pokusné stanoviště se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti v obci Lednice v trati V Mendeleu. Vinice je zapěstována na středním vedení s jedním vodorovně vyvázaným taţněm, se sponem výsadby 2,25 x 0,9 m a středním zatíţením keře, které činilo 8-10 oček. Opěrná konstrukce s ocelovými sloupky dosahovala výšky 27

2 m, vodící drát byl uloţen ve výšce 0,9 m, druhé dvojdrátí 1,20 a třetí ve výšce 1,50 m nad povrchem terénu. Staří pokusné vinice je v průměru 7 let. V průběhu vegetace bylo několikrát provedeno osečkování letorostů ve výšce cca 0,20 m nad horním dvojdrátím. 4.2 Popis hodnocených odrůd použitých při měření listové plochy Měření listové plochy probíhalo u 6 odrůd, Müller Thurgau, Chardonnay, Sauvignon, Frankovka, Svatovavřinecké a Cabernet Moravia. V tabulkách a grafech jsou odrůdy uvedeny ve zkratkách MT, Ch, Sg, Fr, Sv a CM. Pouţité podnoţe se lišily v závislosti na půdně-klimatických podmínkách, intenzitě růstu zvolené odrůdy a podnoţe. Na pokusném stanovišti ve Velkých Bílovicích byla pouţita, v trati Dlouhá hora u odrůdy Chardonnay podnoţ Binova. U odrůd Sauvignon, Müller Thurgau, Frankovka, Svatovařinecké a Cabernet Moravia se jednalo o podnoţ Kober 5BB, která snáší spíše hlinité a vododrţné půdy s vysokým obsahem aktivního vápna. V Lednici v trati V Mendeleu byly u odrůd Müller Thurgau, Chardonnay, Svatovavřinecké a Cabernet Moravia pouţity podnoţe Kober 5BB, a pro odrůdy Frankovka a Sauvignon podnoţ Craciunel 2. Podnoţe Kober 5BB i Craciunel 2 snáší široké spektrum půdních podmínek od výrazně suchých aţ k vlhkým. Obě jsou vhodné i pro odrůdy, které mohou trpět sprcháváním květenství a snáší poměrně vysoký obsah aktivního vápna v půdě. Mezi jedny z identifikačních znaků v ampelografii patří mimo jiné i barva, velikost, tvar listu a tvar řapíkového výkrojku. Müller - Thurgau Stonek je zelený, lehce nahnědlý. List je středně velký aţ velký, světle zelený a hluboce pětilaločnatý. Spodní strana listové čepele je hladká a holá s uzavřeným řapíkovým výkrojkem a eliptickým průsvitem. Chardonnay List je hlavní identifikační znak této odrůdy. List je středně velký, trojlaločnatý a střední lalok listu je klínovitý. Ţilky na spodní straně čepele jsou velmi jemně 28

ochmýřené. Řapíkový výkrojek je lyrovitý, ţilka v blízkosti báze listu probíhá při okraji výkrojku a je bez lemu. Sauvignon Listová čepel je malá aţ střední, silně zvlněná a výkrojky se nezřídka překrývají. Povrch listové čepele je puchýřnatý. List je pětilaločnatý se středně hlubokými výkrojky a řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Frankovka List je středně velký, většinou však velký a má tvar pětiúhelníku. Listová čepel je převáţně celistvá, pouze velmi nepatrně třílaločnatá. Spodní i horní strana listu je hladká a řapíkový výkrojek je otevřený. Svatovavřinecké Středně velký list tmavě zelené barvy, mělce aţ hluboce pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je buď uzavřený, s průsvitem, nebo otevřený, lyrovitý. Cabernet Moravia List je velký, kruhovitého tvaru a tmavozelené barvy. Listová čepel k je tří- aţ pětilaločnatá s výraznějšími horními výkrojky. Řapíkový výkrojek je překrytý s průsvitem (PAVLOUŠEK, 2007). 4.3 Hodnocení velikosti listové plochy s využitím přístroje Leaf Area Meter Pro měření velikosti listové plochy byla vyuţita měřící aparatura LFA (Leaf Area Meter CI-202L). Jedná se o měřicí přístroj, pracující na principu laserového snímače s vestavěnou řídící jednotkou. Přístroj měří délku, šířku, obvod a poměr stran. Celková plocha v cm 2 je automaticky vypočítávána v průběhu kaţdého skenování a výsledek se zobrazí na displeji přístroje. Při vlastním měření byly náhodně vybrány 3 letorosty, které byly odstraněny z keřů hodnocených odrůd. U kaţdého keře následně proběhlo měření délky letorostu. Velikost jednotlivých listů, popř. velikost zálistků pak byla stanovena postupně od báze k vrcholu letorostu. Listy, jejichţ velikost byla větší neţ měřící plocha přístroje, byly půleny, přičemţ celková velikost byla vyjádřena součtem obou příslušných polovin. 29

Naměřené hodnoty byly pouţity pro stanovení průměrné celkové plochy listů připadajících na jeden letorost a pro výpočet indexu listové plochy. Pro hodnocení růstových fází révy vinné byla pouţita mezinárodní Fenologická stupnice růstových fází révy vinné (BBCH), kterou uvádějí LORENZ et al. (1994). Obr. 6: Měření listové plochy pomocí Leaf Area Meteru 4.4 Hodnocení významných kvalitativních a kvantitativních parametrů hroznů v závislosti na odlistění Odlistění v zóně hroznů proběhlo na vinici V Mendeleu u vybraných odrůd (Müller Thurgau, Chardonnay, Sauvignon, Frankovka, Svatovavřinecké a Cabernet Moravia) ve dvou termínech, po kvetení 15. 7. 2010 a v období zaměkání hroznů 25. 8. 2010, v závislosti na ranosti zkoumaných odrůd. U jednotlivých odrůd byly vytvořeny 2 varianty. Pět keřů bez odlistění a pět keřů, které který byl odlistěny v rozsahu 2-3 listy v zóně hroznů a rovněţ byly odstraněny i zálistky, které bránily dostatečného oslunění hroznů. V termínu, od 22. 9. do 29. 10. 2010, probíhal postupný odběr hroznů z odlistěné i neodlistěné varianty u odrůd Müller Thurgau, Chardonnay, Sauvignon, Frankovka, Svatovavřinecké a Cabernet Moravia. Termín sklizeň byl zvolen na základě aromatické a fenolické zralosti hroznů. Aromatická zralost byla hodnocena vizuálně na základě 30

zbarvení slupky a senzoricky na základě chuti a vonných aromatických látek v bobulích. U modrých odrůd byla fenolická zralost hodnocena na základě chuťových vlastností slupky a semen. Dalším kritériem pro volbu termínu sklizně bylo dosaţení minimální poţadované cukernatosti pro výrobu jakostního odrůdového vína a zdravotní stav hroznů. Získané vzorky jednotlivých odrůd z odlistěné i neodlistěné varianty byly postupně hodnoceny dostupnými analytickými metodami a to z hlediska dosaţené cukernatosti v NM, celkového obsahu titrovatelných kyselin v g.l -1, ph a průměrné hmotnosti 100 bobulí v g. 4.4.1 Stanovení cukernatosti moštu refraktometricky Měření cukernatosti bylo provedeno na Abbého refraktometru, který vyuţívá indexu lomu světla. Přístroj je cejchovaný na 20 C, a proto i teplota vzorku musí být 20 C. Po nastavení refraktometru se mezi hranoly nanese vrstvička zkoušeného moštu a hranolem se natáčí tak dlouho, aţ hranice světla a stínu protne nitkový kříţ zorného pole. Na stupnici se následně odečte přímý obsah refraktometrické sušiny (hmotnostní % rozpustné sušiny). Hmotnostní % rozpustné sušiny se převedou podle tabulky závislosti koncentrace zkvasitelných cukrů moštu od koncentrace rozpustné sušiny moštu a přirozenou koncentrací alkoholu na stupně normalizovaného moštoměru (NM ), který udává kolik kg cukru je ve 100 litrech moštu. 4.4.2 Stanovení obsahu veškerých titrovatelných kyselin a ph Veškerými titrovatelnými kyselinami se rozumí suma sloučenin titrovatelných odměrným alkalickým roztokem do ph 7. Kyselina uhličitá se do veškeré kyselosti nezahrnuje. Stanovení provádíme potenciometrickou indikací bodu ekvivalence. Do kádinky se pipetou odměřilo 10 ml moštu a 10 ml destilované vody. Do této směsi se ponořila kombinovaná elektroda pro měření ph a za stálého míchání elektromagnetickou míchačkou se nejprve změřilo ph a poté se titrovalo 0,1 mol.l -1 NaOH roztokem o známém faktoru aţ na hodnotu ph 7. Výpočet: 31

Obsah veškerých titrovatelných kyselin se vyjádří na převládající organickou kyselinu obsaţenou v titrovaném vzorku. x = a x f x 0,75 Kde: a - spotřeba 0,1 mol.l -1 NaOH při titraci aţ na hodnotu ph 7 f - faktor 0,1 mol.l -1 NaOH (f = 0, 8705) 0,75 - přepočtový koeficient 4.4.3 Stanovení průměrné hmotnosti bobulí U jednotlivých bylo hned po sklizni náhodně 3 krát odebráno 100 bobulí a následně zváţeno na digitální váze. Z třech hodnot byla vypočtena průměrná homotnost 100 bobulí 4.5 Hodnocení provozních nákladů u defoliátorů Ekonomické hodnocení strojních souprav bude provedeno pomocí databázového modelovacího programu AGROTEKIS, který je volně přístupný uţivatelům na internetové stránce VÚZT Praha (www.vutz.cz). V modelových výpočtech bude uvaţováno s ročním nasazením traktorů 1000 hod.rok -1 a s ročním nasazením defoliátorů 100-200 hod.rok -1. Výsledkem jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav, vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení, (k této částce je připočítána i mzda řidiče, která je v průměru 80 Kč.h -1 + 35 % odvodů na zdravotní a sociální pojištění) a Kč na 1 hektar provedené operace. Nejdůleţitějšími vstupními údaji bude pořizovací cena traktoru i přípojných zařízení a rozsah jejich ročního nasazení. Pomocí počítačového programu Ekonomické hodnocení strojů a strojních souprav budou vykalkulovány provozní náklady souprav pro konkrétní operace, které budou porovnány s aktuálními cenami sluţeb, za současného stanovení minimální plochy pro nasazení (ha.r -1 ) eventuálně limitujícího počtu hodin ročního nasazení (h.r -1 ) pro minimální ekonomicky zdůvodněného vyuţití strojů a strojních souprav. 4. 6 Metody statistického vyhodnocení K statistickému vyhodnocení byla vyuţita metoda statistické analýzy dat (LSD test) a naměřená data byla zpracována v programu Excel a Statistika 9. 32

5 VÝSLEDKY 5.1 Vyhodnocení nárůstu listové plochy v průběhu vegetace u sledovaných odrůd Listová plocha byla měřena na dvou stanovištích s odlišnými klimatickými a půdnímu podmínkami. Měření probíhalo ve Velkých Bílovicích a Lednici u odrůd Müller Thurgau, Chardonnay, Sauvignon, Frankovka, Svatovavřinecké a Cabernet Moravia. V grafech a tabulkách jsou názvy odrůd uvedeny v následujících zkratkách MT, Ch, Sg, Fr, Sv a CM. Při hodnocení bylo postupováno dle metodiky a přehled hodnocených odrůd, termínů měření a charakteristiku růstových fází uvádí Tab. 4-5. Tab. 4: Charakteristika růstových fází na stanovišti Velké Bílovice Velké Bílovice Hodnocená odrůda Termíny měření 27.5.2010 17.6.2010 11.7.2010 25.8.2010 charakteristika charakteristika charakteristika kód kód kód kód růstové fáze růstové fáze růstové fáze charakteristika růstové fáze Vývoj listů - sedmý list 70% čepiček Bobule velikosti Müller Thurgau 17 67 75 85 se rozvinul odpadlo hrachu; hrozny visí Vývoj listů - šestý list 90% čepiček Bobule velikosti Chardonnay 16 69 75 85 se rozvinul odpadlo hrachu; hrozny visí Bobule velikosti Sauvignon 16 Vývoj listů - šestý list 80% čepiček broku; hrozny se 68 73 se rozvinul odpadlo začínají převaţovat k 85 půdě Frankovka 17 Bobule velikosti Vývoj listů - sedmý list 20% čepiček 62 73 broku; hrozny se se rozvinul odpadlo začínají převaţovat k 83 Svatovavřinecké 17 Bobule velikosti Vývoj listů - sedmý list 30% čepiček 63 73 broku; hrozny se se rozvinul odpadlo začínají převaţovat k půdě Bobule se začínají 83 První květní čepičky zvětšovat, "čištění Cabernet Vývoj listů - osmý list 18 60 se oddělují z květního 71 bobulí - opad Moravia se rozvinul lůţka květních zbytků je 83 ukončen Měknutí bobulí Měknutí bobulí Měknutí bobulí Pokročilé zrání - vybarvení Pokročilé zrání - vybarvení Pokročilé zrání - vybarvení 33

Tab. 5: Charakteristika růstových fází na stanovišti Lednice Lednice Hodnocená odrůda Termíny měření 27.5.2010 17.6.2010 11.7.2010 25.8.2010 charakteristika charakteristika charakteristika kód kód kód kód růstové fáze růstové fáze růstové fáze charakteristika růstové fáze Vývoj listů - sedmý 70% čepiček Bobule velikosti Müller Thurgau 17 67 75 85 list se rozvinul odpadlo hrachu; hrozny visí Bobule velikosti Chardonnay 16 Vývoj listů - šestý 40% čepiček broku; hrozny se 64 73 list se rozvinul odpadlo začínají převaţovat 83 k půdě Bobule velikosti Sauvignon 15 Vývoj listů - pátý 20% čepiček broku; hrozny se 62 73 list se rozvinul odpadlo začínají převaţovat 83 k půdě Bobule velikosti Začátek kvetení - Vývoj listů - šestý broku; hrozny se Frankovka 16 61 10% čepiček 73 83 list se rozvinul začínají převaţovat odpadlo k půdě Bobule velikosti Začátek kvetení - Vývoj listů - šestý broku; hrozny se Svatovavřinecké 16 61 10% čepiček 73 85 list se rozvinul začínají převaţovat odpadlo k půdě Cabernet Moravia Bobule se začínají 17 První květní zvětšovat, "čištění Vývoj listů - sedmý 60 čepičky se oddělují 71 bobulí - opad list se rozvinul z květního lůţka květních zbytků je 81 ukončen Měknutí bobulí Pokročilé zrání - blednutí Pokročilé zrání - blednutí Pokročilé zrání - vybarvení Měknutí bobulí Začátek zrání - bobule se začínají vybravovat 34

V Tab. 6 -Tab. 9 jsou uvedeny průměrné hodnoty znaků pro jednotlivé odrůdy, sledovaných ve čtyřech termínech na dvou stanovištích. Ze získaných hodnot byl proveden přepočet velikosti listové plochy připadající na jeden keř. Tab. 6: Velikost listové plochy připadající na jeden keř 27. 5. 2010 Velké Bílovce, Lednice Průměrná hodnota sledovaného znaku - Velké Bílovice Hodnocená odrůda Počet letorostů Délka letorostů Počet listů na letorostu Velikost listu na letorostu Počet zálistků na letorostu Velikost listu na zálistku Celková Celková velikost velikost listové plochy listové plochy letorostu na 1 keř Jednotka ks mm ks mm² ks mm² mm² m² Müller Thurgau 10 280 7 5 553 0 0 38 871 0,39 Chardonnay 10 167 6 2 337 0 0 14022 0,14 Sauvignon 10 170 5 2 241 0 0 11205 0,11 Frankovka 10 325 6 6 664 0 0 39984 0,4 Svatovavřinecké 8 133 6 3 571 0 0 21426 0,17 Cabernet Moravia 10 410 7 5 165 0 0 36155 0,36 Průměrná hodnota sledovaného znaku - Lednice Hodnocená odrůda Počet letorostů Délka letorostů Počet listů na letorostu Velikost listu na letorostu Počet zálistků na letorostu Velikost listu na zálistku Celková Celková velikost velikost listové plochy listové plochy letorostu na 1 keř Jednotka ks mm ks mm² ks mm² mm² m² Müller Thurgau 9 352 7 5 679 0 0 39 753 0,36 Chardonnay 10 235 7 3 203 0 0 22 421 0,22 Sauvignon 11 222 7 3 494 0 0 24 458 0,27 Frankovka 10 327 7 5 336 0 0 37 362 0,37 Svatovavřinecké 9 272 7 5 622 0 0 39 354 0,35 Cabernet Moravia 9 403 8 4 756 2 44 38 136 0,34 35