PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK

Podobné dokumenty
PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK A NÁDORY MOZKU

Neurony a neuroglie /

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Histologická praktika. Nervový systém

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti

Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Základní morfogenetické procesy

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Mozek a chování, vnější prostředí neuronu

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Studijní obor: Speciální chemicko-biologické obory

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII. Jana Novotná

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

7. Nervová soustava člověka

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

OBJEMOVÉ ZMĚNY U ASTROCYTŮ V PRŮBĚHU ISCHEMICKÉHO POŠKOZENÍ MOZKU. Michaela Mikešová. Bakalářská práce

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Téma I: Tkáň svalová

NĚKOLIK POZNÁMEK KE STAVBĚ NERVOVÉ SOUSTAVY

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány Struktura a funkce Složení biomembrán 1.3.

Patologie nervového systému. XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Intracelulární detekce Foxp3

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta

Biomarkery a diagnostika roztroušené sklerózy. Pavel Štourač Neurologická klinika FN Brno

tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Játra a imunitní systém

Nervová tkáň. histologie a embryologie. Modul IB. Martin Špaček

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Přehled regresivních změn

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Struktura a funkce biomakromolekul

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Patologie perikardu, myokardu a endokardu. I. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Poškození neuronů, hematoencefalické bariéry a následné imunitní reakce během ischemické cévní mozkové příhody po aplikaci endotelinu-1

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Protein S100B Novinky a zajímavosti

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů

BrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami.

Základní vyšetření likvoru

Biofyzikální pohled na neuronovou síť člověka

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Dynamika neurodegenerativníchzměn po akutní intoxikaci metanolem: výsledky prospektivní studie

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

Srdce a atherosklerosa. Patologie. Ischemická choroba srdeční. Energetický metabolismus. 1. Ischemická choroba srdeční

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová

Regulace glykémie. Jana Mačáková

BIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Transkript:

PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK Typy gliových buněk - funkce astrocytů, NG2 gliových buněk, oligodendrocytů a mikroglií v CNS, úloha gliových buněk v průběhu patologických stavů CNS: trauma, ischemie, Alzheimerova choroba - cytotoxický edém mozku a objemové změny astrocytů - reaktivní glióza a změny morfologie a exprese genů u gliových buněk, gliové buňky a regenerace poškozené nervové tkáně.

PATOFYZIOLOGIE GLIOVÝCH BUNĚK Ing. Miroslava Anděrová, CSc

Gliové buňky (neuroglia) CNS PNS Ependymové buňky Astrocyty Oligodendrocyty Mikroglie = Hortegovy glie NG2-gliové buňky Schwannovy buňky Gangliové (satelitní) buňky = amficyty

Funkce gliových buněk Astrocyty fibrilární astrocyty v bílé hmotě 300 µm protoplazmatické astrocyty v šedé hmotě hvězdicovité buňky s dlouhými výběžky. výběžky naléhají na stěnu kapiláry a dotýkají se neuronů 100 µm

Alexandrova choroba jediná známá primární astrogliopatologie Heterozygotní mutace GFAP genu GFAP tvoří cytoplasmatické inkluze Asociace se stressovými proteiny (beta-krystalin, heat shock proteiny) Opožděný vývoj Zvětšení (progresivní) - ruce Záchvaty Křeče Zmatenost Kognitivní Poruchy Hsiao et al., Journal of Cell Science 118, 2057-2065 2005

Astrocyty Základní funkce astrocytů v CNS 1. vývoj -regulace neurogeneze a gliogeneze (NSCs) 2. strukturní -tvoří mikroarchitekturu nervového systému -tvoří syncytium 3. kontrolní -regulace extracelulárních koncentrací iontů -odstraňování neurotransmiterů z ECS - homeostáza vody v CNS -regulace ph 4. metabolická -energetické substráty pro neurony -odstraňování neuronálních metabolitů 5. signální -modulace synaptického přenosu -uvolňování neurotransmiterů -signalizace uvnitř syncytia 6. vaskulární - součást BBB -regulace mikrocirkulace v mozku

Cerebrální ischemia Globalní cerebrální ischemie: dochází k redukci průtoku krve v celém mozku, většinou způsobena zástavou srdeční činnosti Fokální ischemie: dochází k okluzi cévy krevní sraženinou (trombóza) redukce průtoku krve v určité oblasti mozku

Globální cerebrální ischemie Fokální ischemie-jádro Penumbra Rossi et al., Nat Neurosci 10 (11):1377-1386,2007

Astrocyty funkce v poškozené nervové tkáni Positivní funkce: vychytávání glutamátu vychytávání K + iontů a jejich redistribuce (K + -uptake, K + spatial buffering) energetická zásobárna pro neurony glykogen anaerobní metabolismus za hypoxických podmínek produkce laktátu, alaninu a a-ketoglutarátu odstraňování volných radikálů kyslíku -vysoké hladiny antioxidantů (askorbát, glutation) reaktivní astroglióza-chrání okolní tkáň Proliferace/neurogeneze sub-populace astrocytů-neurosféry Negativní funkce: zvětšování objemu astrocytů -cytotoxický + vasogenní edém uvolňování neurotransmiterů-glutamátu, ATP, taurinu.. Změny v extrasynaptickém přenosu v důsledku zmenšeného/zvětšeného ECS, morfologie astrocytů Spreading depression - šířící se deprese (opakující se depolarizační vlna doprovázená vysokými koncentrace K +, která se šíří od rozhraní nekrotické oblasti přes penumbru) Ca 2+ vlny propagace poraněné nervové tkáně reaktivní astroglióza brání migraci buněk do místa poškození, limituje prorůstání a regeneraci axonů v poškozeném CNS

Astrocyty -udržování fyziologických koncentrací glutamátu v extracelulárním prostoru odstraňování glutamátu transportéry EAAT1 (GLAST) a EAAT2 (GLT1) Na/K pumpa Na/Ca antiport glutamatový transportér 2-5 µm Na + 5 mm 20-30 mm 1-10 mm Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007 Benesova et al., J. Neurosci, 2008

Obrácené fungování glutamátového transportéru v ischemii: glutamát je uvolňován do extracelulárního prostoru Astrocyty přispívají k dalšímu poškození nervové tkáně -excitotoxicita -depolarizace buňečných membrán -aktivace Na + a Ca 2+ iontových kanálů -akumulace Ca2+ v cytoplasmě a mitochondriích -inhibice ATP syntézy v mitochondriích buněčná smrt Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Astrocyty -udržování fyziologických koncentrací K + iontů v extracelulárním prostoru a K + redistribuce Kotransportéry- NKCC1, KCC1 Na + /K + pumpa Fyziologické podmínky 2.5mM K + Neuronální aktivita 4-4.2 mm Epilepsie 10-12 mm K + Ischemie/SD 60-70 mm K + Astrocytární Na + /K + pumpa Saturace 10-15 mm K + Na/K/Cl kotransport +H 2 O zvětšování objemu astrocytů

Astrocyty -udržování fyziologických koncentrací K + iontů v extracelulárním prostoru a K + redistribuce - K + iontové kanály Fyziologické podmínky 2-2,5mM K + Zvýšená neuronální aktivita ~4.5 mm K + Epilepsie max 20 mm K + Ischemie ~70 mm K + Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Astrocyty objemové změny astrocytů vyvolané patologický stavy CNS Cytotoxický edém Zvětšení objemu buněk Gliové a endotelové buňky, HEB neporušena zmenšení extracelulárního prostoru Vasogenní edém Porušení HEB -aktivita matrix metaloproteináz makromolekuly do ECP zvětšení ECP

Následky zvětšování objemu astrocytů -redukce extracelulárního prostoru -snížený extrasynaptický přenos -zvýšení extracelulárních koncentrací K + a glutamátu -depolarizace neuronů -buněčná smrt neuronů, oligodendrocytů -stlačení cév-redukce průtoku krve -aktivace iontových kanálů, které reagují na změnu objemu buňky -další uvolnění glutamátu, ATP Ischemie Trauma Selhání jater Hyponatremie

Hypotonický stres Extracelulární [K + ] Depolarizace, aktivace Cl-kanálů, K+ akumulace Glutamát Acidifikace Cl- 1. Aktivace antiportu Na + /H + Cl - /HCO 3 - kotransport Na + /HCO 3-2. Inhibice K + kanálů,akumulace K +, inhibice RVD Kimelberg, 2005, Glia

Astrocyty redistribuce vody a regulace ECP AQP4 a Kir4.1 kolokalizovány na membráně astrocytů Glu, K+, CO2 Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Astrocyty Transport relativně velkých molecul, až 1kDa uvolňování neurotransmiterů do extracelulárního prostoru - glutamát, aspartát, taurin, ATP -reverzně fungující transportéry (i u oligodendrocytů) v důsledku zvýšených intracelulárních koncentrací Na + a neurotransmiteru, + depolarizace (K + ) Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007 -aniontové kanály aktivované změnami objemu - Cl - Regulatory Volume -konexony hemichannels decrease -ionotropní purinergní receptory -P2X 7 -exocytóza v důsledku zvýšené koncentrace Ca 2+ odlišná schopnost astrocytů regulovat objem závisí i na intracelulární obsahu taurinu

Astrocyty -anaerobní metabolismus za hypoxických podmínek Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Astrocyty Ca 2+ vlny = propagace poraněné nervové tkáně Parpura a Haydon, Astrocytes in Pathophysiology of CNS, 2009 Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Astrocyty anisomorfní astroglióza hypertrofované astrocyty proliferace permanentní gliální jizva produkce chondoitinu a keratinu inhibice regenerace axonů astroglióza isomorfní astroglióza růstové faktory (NGF, FGF, cytokiny, Shh) -proteiny extracelulární matrix -adhézní molekuly -podpora neuron-astrocyt interakcí -podpora růstu axonů, synaptogeneze Anderova et al., 2004, Glia

Astrocyty Morfologie astrocytů a exprese GFAP zvýšená exprese GFAP

Hipokampus potkana - GCI

Hipokampus potkana - GCI

Astrocyty Reaktivní astrocyty vykazují charakteristiky NSC -exprimují markery radiálních glií-vimentin -v přítomnosti NGF a bfgf neurosféry -diferenciace v neurony a oligodendrocyty Anderova et al., Glia, 2009 Buffo et al., PNAS, 2007

Apoptóza

Apoptóza

Časově závislé změny v počtu buněk CA1 oblasti hipokampu po GCI

Proliferace-mikroglie, NG2 glie a astrocyty

Alzheimerova choroba Astrocyty detekují beta-amyloid uvolňovaný neurony, odtažení astrocytárních výběžků od neuronů Degenerace nervových zakončení v blízkosti atrofovaných astrocytů Astrocyty akumulují beta-amyloid Odumírání neuronů a astrocytů, Aktivace mikroglií, reaktivní astrocyty- plaky Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Epilepsie Vápníková vlna může vyvolat synchronizované uvolňování glutamátu Synchronizovaná depolarizace neuronů = epileptický záchvat

Funkce gliových buněk Mikroglie tvoří imunitní systém mozku 10% z gliových buněk monocytomakrofágového původu schopnost fagocytovat klidový stav aktivovaná-reaktivní

Mikroglie Klidová mikroglie = buňka neustále kontrolující ECS nahodilý pohyb výběžků (1.2-1.5µm/min), jejich prodlužováním a zkracováním kontroluje oblast CNS v průběhu několika hodin aktivace: Signál-ATP uvolněné z astrocytů -purinergní receptory na mikrogliích Up-regulace K + kanálů-kir, vně usměrněné Aktivace GLT-1 synaptic stripping selektivní odstranění glutamergních synapsí Produkce cytokinů a chemokinů- NGF, BDNF, NT-3, NT-4 Produkce imunokompetentních molekul- ILs, TNFα, TGFβ (kontrola imunitní odpovědi) Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007 TGFβ astroglióza

Aktivace mikroglií Astrocyty, neurony ATP, cytokiny klidová mikroglie Aktivovaná-reaktivní mikroglie proliferace, migrace, transformace ve fagocyty, buněčná smrt

Aktivace mikroglií-gci

Mikroglie Rozsah poranění určuje rozsah morfologických změn a produkce cytokinů Charakter poranění, intenzita a trvání stimulu ovlivňují produkci cytokinů

Funkce gliových buněk Oligodendrocyty obklopují výběžky neuronů vytvářejí myelinové pochvy axonů v PNS jsou obdobou Schwanovy buňky NG2 MBP O4

Oligodendrocyty Mechanismy vedoucí k poškození oligodendrocytů Corpus callosum Karadottir et al., 2005 Nature Frühbeis et al., Frontiers in Cell Neurosci (7), 182, 2013

Oligodendrocyty Wallerova degenerace- po přerušení axonu dochází k odloučení od buněčného těla a k degeneraci jeho distálního pahýlu Wallerova regenerace: tělo buňky reaguje na oddělení axonu produkcí stavebních proteinů, nový axon roste rychlostí cca 1 mm/den a snaží se spojit s původními efektory nebo receptory, poté dochází k tvorbě myelinových pochev a funkční regeneraci-pns Myelinizovaný axon Transekce a degenerace axonu Schwanovy buňky dediferencují Fragmentace myelinu Makrofágy odstraňují poškozené buňky Bazální lamina Schwanových buněk intaktní Regenerace axon prorůstá do trubice bazální laminy Schwanovy buňky produkce faktorů Reinervace axon regeneruje a inervuje svaly Schwanovy buňky myelinizují axon Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Oligodendrocyty CNS x PNS Wallerova degenerace- po přerušení axonu dochází k odloučení od buněčného těla a k degeneraci jeho distálního pahýlu Wallerova regenerace: tělo buňky reaguje na oddělení axonu produkcí stavebních proteinů, nový axon roste rychlostí cca 1 mm/den a snaží se spojit s původními efektory nebo receptory, poté dochází k tvorbě myelinových pochev a funkční regeneraci-pns Myelinizovaný axon Dezintegrace a fragmentace myelinu Aktivace mikroglií, astrocytů a NG2 glií Makrofágy-odstranění buněč. debris Permanentní gliální jizva Verkhratsky a Butt, Glial Neurobiology, 2007

Demyelinizační onemocnění Vanishing white matter disease ve věku 2-6 let, ztráta myelinu, degenerace bílé hmoty mozkové, cystická BH, kolem cyst ztráta oligodendrocytů, abnormální morfologie oligodendrocytů Roztroušená skleróza autoimunitní zánětlivé demyelinizační onemocnění CNS -primárně progresivní-smrt oligodendrocytů, neurodegenerace, zanět, bez relapsů, bez remyelinizace OPC,

Polydendrocyty a jejich funkce v CNS CNS PNS Ependymové buňky Astrocyty Oligodendrocyty Mikroglie = Hortegovy glie NG2-gliové buňky Schwannovy buňky Gangliové (satelitní) buňky = amficyty

Polydendrocyty 5-8 % gliových buněk NG2-gliové buňky Neuron-Glia Synantocyty-(kontakt) GluR gliové buňky Prekurzory oligodendrocytů Polydendrocyty NG2 = chondroitin sulfát proteoglykan 4 α receptor růstového faktoru produkt krevních destiček PDGF AA přežívání Proliferace migrace Komitova et al., 2009 J Comp Neurol

Polydendrocyty exprimují S100β, transcripční faktor Olig2 a APC Komitova et al., 2009 J Comp Neurol

Polydendrocyty-vývoj proliferující progenitorová buňka proliferující polydendrocyt Nishiyama et al., 2009, Nature Reviews/Neuroscience

Membránové vlastnosti polydendrocytů Vm ~ -85-90 mv IR ~ 200-300 Mohms +20mV -160mV oligodendrocyt -70mV astrocyt neuron NG2+ Olig2+ S100β- Exprese Na +, K +, Ca 2+ kanálů Glutamátové a GABA receptory Glutamátové transportéry GFAP 2 typy polydendrocytů NG2+ Olig2+ S100β+ Karadottir et al., Nature Neurosci, 2008

Polydendrocyty aktivně komunikují s neurony a gliovými buňkami Tvoří synapse s neuronypresynaptické zakončení, postsynaptické zakončení, NG2 glia a astrocyty Glutamát, ATP... Ranvierovy zářezy NG2 glie kontaktují Ranvierovy zářezy (propagace akčního potenciálu) -příma signalizace mezi neurony a NG2 gliovými buňkami -exocytóza- uvolnění glutamátu-aktivace AMPA R (depolarizace, Ca2+ increase) proliferace/diferenciace uvolnění růstových faktorů Nishiyama et al., 2009, Nature Reviews/Neuroscience

Polydendrocyty a jejich úloha v ischemickém poškození mozku 2 modely ischemického poškození mozku -globální cerebrální ischemie -fokální cerebrální ischemie Morfologické změny polydendrocytů Membránové vlastnosti polydendrocytů Proliferace polydendrocytů v ischemicky poškozené nervové tkáni Diferenciační potenciál polydendrocytů in vivo po ischemickém poškození mozku

Zvýšená proliferace gliových buněk po GCI Anderova et al., 2011, JCBFM

Proliferace-polydendrocyty a astrocyty Anderova et al., 2011, JCBFM

Proliferace a membránové vlastnosti polydendrocytů Vm, IR, proudova hustota KA current density (pa/pf) kontrola 6H 1D 3D

3D morfometrie - morfologické změny polydendrocytů A B C Alexa-Fluor-hydrazide 594- labeled astrocyte Confocal sectioning Confocal plane used for area calculation 0.12µm Benesova et al., J Neurosci Res, 2009

Změny morfologie NG2-glií po GCI V /V (V /V) % processes soma 80 60 40 20 0 (n=12) (n=14) (n=5) * V /V s V /V p control 3 days 1 month * Anderova et al., 2011, JCBFM

Globální cerebrální ischemie má za následek zvýšenou proliferaci polydendrocytů 3-7 den po GCI počet polydendrocytů ani oligodendrocytů v hipokampu po ischemickém poškození nestoupá počet astrocytů významně vzrůstá, i přestože proliferace astrocytů je nízká

Proliferace/diferenciace polydendrocytů in situ (P4) NG2 glie, oligodendrocyty Zhu et al., 2011, Development symetrické dělení -vznik 2 NG2 glií asymetrické dělení -vznik 1 NG2 gliea 1 oligodendrocytu symetrické dělení -vznik 2 oligodendrocytů

Zhu et al., 2011, Development Polydendrocyty dávají vznik subpopulaci astrocytů NG2creER :ZEG P14 Indukce Cre E16.5

Polydendrocyty heterogenní populace NG2 glia in GM NG2 glia in WM Astrocyty, Polydendrocyty, Neurony? Oligodendrocyty Polydendrocyty

Middle Cerebral Artery Occlusion triphenyltetrazolium chlorid

Vizualizace polydendrocytů: NG2CreBAC:ZEG Cre recombináza exprimovaná v polydendrocytech (NG2 gliích) indukuje permanentní expresi EGFP

EGFP pozitivní polydendrocyty Honsa et al., 2012, PlosOne

Fokální cerebrální ischemie

Zvýšená proliferace polydendrocytů 3 dny po FCI

Zvýšená proliferace polydendrocytů po FCI

Polydendrocyty dávají vznik i astrocytům a neuronům 7-14 dní po FCI

Polydendrocyty dávají vznik i astrocytům a neuronům 7-14 dní po FCI

Membránové vlastnosti EGFP+ buněk v nepoškozené nervové tkáni

Membránové vlastnosti EGFP+ buněk po FCI

Gliomy Nekontrolovaná proliferace astrocytů, polydendrocytů, oligodendrocytů uvolňování glutamátu, excitotoxicita, buněčná smrt neuronů (expanze gliomu) exprese metaloproteináz, destrukce extracelulární matrix v oblasti gliomu zmenšování objemu buněk gliomu-snazší migrace, Cl- kanály, aquaporiny 1,4,9

Děkuji za pozornost