Námořní přístavy Baltsko-jaderské osy Námořní přístavy hrají důležitou roli v evropské dopravní síti a v globálním logistickém řetězci. Vzhledem k tomu, že Balticko-jaderská železniční osa spojuje povodí Jadranu a Baltu, přístavy jsou také velmi důležité pro Baltsko-jaderskou dopravní spolupráci. Aktuální vydání BATCo zpravodaje je zaměřeno na přístavy v Baltsko - jaderské ose, a to na dva hlavní přístavní uskupení Asociace severo-jaderských přístavů (NAPA) na jihu a Organizaci baltských přístavů (OBP) na severu Evropy. Organizace baltských přístavů (OBP) Organizace baltských přístavů byla založena přístavy s obchodními zájmy v oblasti Baltského moře. První kroky byly podniknuty z podnětu přístavu v Kodani, který společně s přístavy v Tallinnu a Rostocku založil tuto organizaci dne 10. října 1991. První valná hromada se konala v Tallinnu dne 26. března 1992. Poslání Organizace baltských přístavů Posláním organizace je přispívat k udržitelnému rozvoji námořní dopravy v oblasti Baltského moře. Vize Organizace baltských přístavů Organizace baltských přístavů je aktivní obchodní organizace, která podporuje své členy a spolupracuje s příslušnými partnery. OBP je dobře známo v i mimo Pobaltí. Cíle Organizace baltských přístavů Pro udržení sítě a sociální úlohy organizace, za účelem posílování a rozvíjení vztahů v odvětví lodní, železniční a silniční dopravy, jakož i s dalšími obchodními partnery, OBP zastupuje zájmy baltských přístavů a baltského odvětví dopravy vůči institucím EU a dalším příslušným organizacím. Dále OBP přispívá k celkovému rozvoji regionu Baltského moře a zaměřuje se na iniciativy podpory "Baltské námořní dálnice". Navíc OBP podporuje nákladní i osobní dopravu do/ze světa prostřednictvím baltských přístavů, stejně jako podporuje podnikatele, nápady, vize a iniciativy, které přispívají k celkovému rozvoji dopravy v oblasti Baltského moře. OBP také přispívá k čistému životnímu prostředí v Baltském moři, podporuje environmentální management v přístavech a hraje aktivní roli v mezinárodním environmentálním dialogu. OBP podporuje a iniciuje výzkumné a vědecké aktivity směřující k lepšímu pochopení odvětví dopravy v regionu s cílem čelit budoucím výzvám. Přístav Gdańsk Přístav Gdańsk, který nabízí 23,9 km přístavišť a 549.525 m² skladovácích prostorů, se skládá ze dvou částí: vnitřního přístavu (situován podél přístavního kanálu a Mrtvé Visly), navrženého pro lodě s ponorem do 10,2 m a vnějšího přístavu (s okamžitým přístupem ke Gdanskému zálivu) přizpůsoben pro větší lodě s maximálním ponorem do 15m. Vnitřní přístav kromě kontejnerů, ro-ro a osobních služeb s kapacitou 11,5 mil. tun, obchoduje se sírou, citrusovými plody, výrobky z oceli, fosfority, zrninami, hnojivy, rudou, uhlím, rozměrnějším a těžkým zbožím, stejně jako s kusovým cargem. Na druhé straně se vnější přístav zaměřuje na manipulaci s uhlím, kapalnými palivy a zkapalněným ropným plynem, s možným objemem 48,5 mln tun ročně. Deepwater Container Terminal (DCT) Gdańsk ve vnějším přístavu, byl založen v roce 2007, a má potenciál stát se baltským kontejnerovým centrem. Jeho maximální hloubka je 16,5 m a délka nábřeží 650 m. Terminál provozuje 11 portálových jeřábů, které se mohou rozšířit o 52 m nad vodu (aby obsloužily kontejnerové lodě s kapacitou až 19 vrstev kontejnerů na palubě). 1
Issue 4 2 Asociace severo-jaderských přístavů (NAPA) Asociace severo-jaderských přístavů zahrnuje 5 námořních přístavů (Trieste, Venezia, Ravenna, Koper a Rijeka) a poskytuje nejlevnější námořní trasu z Dálného východu přes Suez do Evropy se vzdáleností, která je asi o 2000 Nm kratší než do severoevropských přístavů. NAPA podporuje severo-jaderskou trasu a prezentuje ji jako alternativu pro severoevropské přístavy. Kromě toho, asociace podporuje spolupráci v rozvoji námořních a vnitrozemských spojení, návštěv z výletních lodí, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a informační technologií. Přístavy NAPA usilují o koordinované plánování silniční, železniční a námořní infrastruktury, jakož i o harmonizaci pravidel a postupů v oblasti poskytování přístavních služeb. Námořní přístavy NAPA překládají více než 100 milionů tun ročně nákladu, který sestává hlavně z kusového zboží, kontejnerů, automobilů, rud a minerálů, fosilních paliv, chemických látek a jiných druhů nákladu. NAPA tvoří perfektní multimodální bránu klíčových evropských trhů, vzhledem k obrovskému množství logistických služeb a rozsáhlé dopravní sítě. V dosahu je V. Panevropský dopravní koridor, který poskytuje rychlé spojení k 500 milionům evropských spotřebitelů. Velká obchodní a průmyslová centra jako Vídeň, Mnichov nebo Miláno jsou vzdálena jen o pár hodin jízdy. Přístav Terst Přístav se nachází v samém srdci Evropy, na rozcestí mezi významnými námořními cestami, včetně Jadranské námořní dálnice, Baltsko-jaderského koridoru a V. Panevropského koridoru (Lisabon-Kyjev). Přístav Terst je mezinárodním logistickým centrem otevřeným střední a východní Evropě. Terst má nejhlubší přístav severního Jaderského moře (až 18 metrů) a největší svobodné celní pásmo v jižní Evropě. Jeho vybavení zahrnuje prostory asi 2,3 milionu metrů čtverečních, z čeho 1.8 milionů m 2 tvoří svobodné celní pásmo a 925.000 m 2 skladovací zařízení. Díky celosvětovému obchodnímu nárůstu mezi zeměmi Dálného východu a Evropy, Terst navyšuje všechny dopravní ukazatele a zdůrazňuje svou strategickou roli v evropském logistickém scénáři. Vedení přístavu Terst nedávno zahájilo rozsáhlý investiční program pro nová přístavní zařízení : moderní terminál pro kusové zboží o rozloze 35 ha, rozšíření kontejnerového terminálu Wharf VII s dvojnásobnou kapacitou více než milion TEU, výstavba nového teminálu Wharf VIII, dále rozšiření kontejnerového sektoru, vytvoření nového terminálu RO/RO v jižní části přístavu a posílení osobního terminálu. Přístav Benátky Benátky jsou jedním z předních evropských přístavů pro vyložení volně loženého a nadrozměrného nákladu. Navíc je to jeden z hlavních přístavů v Evropě pro manipulaci s kusovým nákladem. Je to jediný italský přístav s napojením na vnitrozemské vodní cesty řekou Pád a jejím údolím k městům Mantova a Cremona. Přístav v Benátkách, s více než 2 miliony cestujících ročně, je prvním domovským přístavem pro výletní lodě vestředozemním moři. Nabízí servis nejen pro výletní lodě, ale také pro trajekty, rychlé lodě a velké jachty. Přístav Ravenna Je to hlavní přístav kanálového typu o délce větší než 14 km a má vedoucí pozici v Itálii pro manipulaci s volně loženým zbožím, zejména obiloviny, hnojiva a krmiva. Je také důležitým obchodním spojením pro při dopravě kusového zboží a kontejnerů. Zázemí přístavu představuje asi 24 km nábřeží - z toho je 16 km v provozu - s ponorem až 11,5 m, 2.800.000 m² skladů, 1.400.000 m² skladovacích ploch a 1.340.000 m³ nádrží a sil a 2.080 ha ploch v přístavní zoně, z toho více než 1.500 ha je již zastavěno nebo v průběhu urbanizace. Nepřetržitě probíhá prohlubování kanálu bagrováním. Delší dobu v provozu je námořní kabotáž mezi Ravennou a Sicilií a v poslední době byly zavedeny trajektové linky s řeckými přístavy. Přístav Koper Přístav je hraničním kontrolním bodem Evropské unie a celá oblast má statut svobodného pásma. Přístav Koper se nachází na jižním pobřeží Terského zálivu ve Slovinské republice poblíž hlavního města Lublaně. V přístavu je k dispozici 10 terminálů s celkovou délkou nábřeží 3 300 m. Mezi základní činnosti přístavu Koper patří manipulace s nákladem a skladování. Přístav se specializuje se na různé druhy zboží, jako jsou kontejnery, kusové zboží, potraviny a rychle se kazící zboží, hospodářská zvířata, RO-RO, řezivo, sypké i tekuté zboží. Přístav Rijeka Přístav Rijeka má multi-účelové přístavní zařízení schopná zvládnout téměř jakýkoliv typ nákladu. Větší část zařízení je určena a vybavena pro manipulaci a překládku konvenčního kusového zboží. Kapacity v této části přístavu zahrnují následující vybavení: zásobníky zrnin a fosfátů, klimatizovaný nákladní terminál, sklady železných výrobků, papíru a dalších druhů zboží. Rozvoj vnitřní části Rijeckého zálivu se soustředí na zajištění služeb pro osobní vodní dopravu. Výhodou přístavu Terst je území bezplatného systému (nezdanitelné činnosti a skladování, nezdanitelné výrobní činnosti, delší lhůta splatnosti cla a daní), který byl zaveden rodem Habsburků v roce 1719. 2 BATCo is implemented through the CENTRAL EUROPE PROGRAMME co-financed by the ERDF
Meziregionální spolupráce Země Korutany a Asociace severo-jaderských přístavů pokračuje Již v listopadu 2011 korutanští partneři projektu BATCo, zemská vláda Korutany - odbor hospodářského práva a infrastruktury a Rozvojová agentura Korutan, podepsali dohodu o spolupráci s Asociací severojaderských přístavů o rozvoji korutanského logistického centra ALPLOG, které se nachází ve městě Villach/ Fürnitz, a to jako zvláštní suchozemský přístav (Premium-Dry-Port) pro mořské přístavy na severním pobřeží Jaderského moře. Suchozemský přístav ALPLOG Villach / Fürnitz, který se nachází na křižovatce Baltsko-jaderské osy (Gdaňsk - Ravenna) a X. koridoru (Salzburg - Thessaloniki), významně přispěje ke zlepšení spojení mezi přístavy NAPA a regiony ve střední Evropě, vytvoří důležitou bránu Dálného východu do rozvíjejících se trhů v "nové" Evropě a do hlavních aglomerací v Rakousku a Německu. Spolupráce se stala možná díky dobrým vztahům vzniklým v průběhu společného úsilí při rozvoji a prosazování Osy Balt-Jadran, jako jedné z nejdůležitějších severo-jižních dopravních tras Evropské unie a zabývající se rozhodovacími procesy na úrovni regionální, národní a evropské. Společné úsilí vyústilo v zařazení Baltskojaderského osy do návrhu "hlavních sítí" v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T), předložené místopředsedou Evropské komise a komisařem pro dopravu panem Siimem Kallasem dne 19.října 2011. V roce 2012 spolupráce pokračovala uspořádáním několika seminářů definujících specifické potřeby v oblasti spolupráce partnerů a stanovující konečný rozsah služeb poskytovaných ALPLOGem. Prodloužení doby trvání projektu BATCo do léta 2013 - představení nového partnera European Academy Bolzano European Academy Bolzano joins BATCo partnership BATCo projekt po téměř dvou letech realizace byl nucen čelit a řešit vnitřní zálěžitosti. Vzhledem ke zpoždění v dosažení některých plánovaných výstupů projektu, bylo požádáno o prodloužení doby trvání projektu od února do srpna 2013. Navíc partner BATCo, italské Ministerstvo pro životní prostředí, země a moře, se rozhodl vystoupit z projektu BATCo z důvodu nepředvídatelných vnitřních problémů. S potěšením oznamujeme, že řídící orgány programu CENTRAL EUROPE plně souhlasily s požadovanými změnami včetně prodloužení trvání BATCo až do srpna roku 2013, stejně jako nahrazení Ministerstva pro životní prostředí, země a moře novým partnerem European Academy Bolzano (EURAC). Rádi bychom využili této příležitosti a srdečně poděkovali odpovědným zaměstnancům z JTS CENTRAL EUROPE za jejich podporu v průběhu velmi náročného období pro partnerství BATCo. 3
Issue 4 4 BATCo představuje: Zlepšení železniční infrastruktury je zásadní pro udržitelnou "zelenou dopravu" a hospodářský růst Na základě nejmodernějšího dopravního modelu vytvořeného v rámci projektu BATCo, který byl popsán v předchozím newsletteru BATCo, a zahrnujícím regiony podél Baltskojaderské osy, byly vyvinuty různé scénáře pro výpočet a prognózu dopadů opatření a strategií (např. odstraňování překážek v infrastruktuře, administrativě i provozu, zvýšení nákladů na pohonné hmoty a silniční mýtné, atd.). První výsledky výpočtu na základě těchto scénářů ukazují, že celkový přepravní objem v Evropské unii se zvýší o 60% v době dokončení hlavní sítě TEN-T v roce 2030. Z uvedeného důvodu zlepšení železniční infrastruktury, zejména odstranění jejích slabých míst je zásadním cílem. Navíc je toto zlepšení předpokladem pro udržení dosavadního podílu železniční nákladní dopravy na stávající úrovni v rámci rozdělění všech druhů dopravy. Na druhé straně to však dokládá, že se v rámci multimodálního rozdělení významně zvýší do roku 2030 podíl silniční dopravy. Předpokládané zvýšení silniční dopravy, zejména využívání nákladních automobilů, bude mít významný dopad na životní prostředí, zejména na nárůst znečištění ovzduší (např. CO2, PM10, NOx) a zvýšení hlukové zátěže. Navíc, vzhledem ke skutečnosti, že zvýšená silniční doprava, jednoduše řečeno, znamená více kamionů na silnicích se předpokládá také ovlivnění bezpečnosti silničního provozu zvýšeným počtem dopravních nehod. V souvislosti s celkovým navýšením přepravních objemů a za účelem zvýšení podílu šetrné k životnímu prostředí železnice, je nanejvýš důležité, aby zlepšení železniční infrastruktury bylo doprovázeno politickými opatřeními (zpoplatnění silnic, zákaz noční jízdy pro kamiony, atd.) na příslušné státní i regionální úrovni. Dále, železniční operátoři si musí být vědomi skutečnosti, že za účelem dosažení změny v přístupu a volbě dopravních prostředků jak v osobní a nákladní dopravě, je nutno zvýšit flexibilitu železnice, která nadále zaostává za silniční nákladní dopravou. Z uvedeného důvodu rozvoj a zavádění nových, inovativních služeb je vstupním předpokladem. Úspěšná prezentace prvních výsledků BATCo v Bruselu před publikem na vysoké úrovni. První prezentace modelových výpočtu dopravních scenářů na zásadách stanovených BATCo projektem se uskutečnila v Bruselu v rámci BATCo projektu na začátku června 2012 a zorganizována byla Regionem Friuli- Venazia Giulia. Této prezentace se zúčastnil ministr FVG pan Riccardo Riccardi, členové Evropského parlamentu pan Antonio Cancian a Jörg Leichtfried, představitel DG MOVE pan Helmut Adelsberger. Výsledky prezentovali - pan Carlo Fortuna, pan Kurt Fallast a paní Martina Rattinger. 4 BATCo is implemented through the CENTRAL EUROPE PROGRAMME co-financed by the ERDF
Contact: Regional Government of Carinthia Department for Economic Law and Infrastructure Mr. Hans Schuschnig BATCo project leader Mießtalerstraße 1 A-9020 Klagenfurt am Wörthersee Phone: 0043 436 536 17071 FAX: 0043 463 536 17070 e-mail: office@baltic-adriatic.net www.baltic-adriatic.eu The Baltic-Adriatic Axis (BAA) is the railway axis connecting the Baltic seaports with the North Adriatic seaports. Course: From Gdansk / Warsaw / Katowice / Zilina / Bratislava / Brno / Breclav / Vienna / Semmering Base Tunnel / Graz / Koralm Railway / Klagenfurt / Villach / Udine (Trieste) / Venice to Bologna/Ravenna. In October 2011, the Baltic-Adriatic Corridor (BAC) was added to the proposal for the TEN-T core network with the following extensions: 1) Warsaw - Kaunas - Riga - Tartu - Helsinki and 2) Graz Maribor Ljubljana Koper Total length: Baltic-Adriatic Axis:- approx. 1.820 km; Baltic-Adriatic Corridor: approx. 3.000 km Baltic-Adriatic Transport Cooperation (BATCo) Carried out by 18 partners from 5 European countries (Austria, Italy, Czech Republic, Poland and Slovak Republic) Duration: 42 months (March 2010 August 2013) Total budget: 3.599.093,48 ERDF contribution: 2.802.112,27 5