Okres Praha-západ Pfiírodní památka âernolické skály Skalní v choz v centru obce âernolice. Katastrální území: âernolice GEOLOGIE V razné skalní sloupy a zdi tvofiené fievnick mi kfiemenci ordoviku, které jsou Nadmofiská v ka: 450 m V mûra:,8 ha Vyhlá eno: 00 Ochrana v znamného geomorfologického útvaru v razné skalní zdi tvofiené fievnick mi kfiemenci ordoviku, která je pfiíãn mi tektonick mi liniemi rozdûlena do tfií vût ích a fiady drobn ch skalek. pfiíãn mi tektonick mi liniemi rozdûleny do tfií vût ích a fiady drobn ch skalek. evnické kfie- mence jsou souãástí libeàského souvrství (ordovik beroun). evnické kfiemence vznikly jako mûlkovodní sediment s bohat m spoleãenstvem vertikálních ichnofosilií Skolithos a Pragichnus a místy zachovanou úlomkovitou faunou trilobitû ramenonoïcû a konulárií. Na skalách sam ch pûdy vyvinuty nejsou, v jejich tûsném okolí jsou surové pûdy a v ir ím okolí potom typické kambizemû s rankery. KVùTENA Skalky jsou porostlé chudou acidofilní kvûtenou. Vyskytuje se tu pfiedev ím metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) avfies obecn (Calluna vulgaris), na se lapávan ch místech roste chmerek vytrval (Scleranthus perennis), ve skalních spárách je ojedinûle uchycen sleziník severní (Asplenium septentrionale). Z dfievin je tu nejãastûj í bfiíza bûlokorá (Betula pendula), roztrou enû se tu vyskytují mladé osiky (Populus tremula). Z bezcévn ch rostlin jsou na skalních v chozech nejnápadnûj í nevelké pol táfie ploníku chluponosného (Polytrichum piliferum). ZVÍ ENA Na kvetoucích osikách se na jafie zdrïují nosatci Ellescus scanicus, ktefií se vyvíjejí v samiãích jehnûdách. Na bfiízách Ïijí zobonosky Deporaus betulae. Pohled na strmé skály z fievnick ch kfiemencû. Ve spárách skály rostou jen nenároãné kapraìorosty jako napfi. sleziník severní (Asplenium septentrionale). PZ 3 46
Stfiední âechy GEOLOGIE ProtaÏené tûleso ãoãkovitého tvaru je tvofieno silicity (buliïníky) zpravidla svûtl ch barev. Tyto prekambrické (neoproterozoické) horniny byly vypreparovány selektivní erozí z okolních drob téhoï stáfií. BuliÏníkov kam k existoval v této podobû jiï na sklonku druhohor a ve svrchní kfiídû tvofiil ostrov v mûlkém mofii. Na jeho obvodu se ukládaly cenomanské a spodnoturonské uloïeniny, pfiedev ím slepence s valouny buliïníkû, jejichï tmelicí hmotu tvofií jemnû aï stfiednû zrnité vápnité pískovce, pfiípadnû písãité vápence aï slínovce s hojn mi zbytky zkamenûlin mofisk ch ÏivoãichÛ. Kromû mlïû, ostnokoïcû a mechovek je zajímav v skyt aglutinovan ch foraminifer, jejichï schránky jsou v hojném poãtu pfiisedlé na buliïníkov ch balvanech a valounech. PÛdy jsou zastoupeny rankery a hrubû skeletov mi pûdami. V ir ím okolí kam ku jsou vytvofieny silnû humózní kambizemû. KVùTENA BuliÏníkov kam k byl v minulosti zcela jistû odlesnûn a vyuïíván jako pastvina. V souãasnosti je ãást zalesnûna borovicí lesní (Pinus sylvestris), borovicí ãernou (Pinus nigra) a trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), na ãásti se zachovaly pastviny s teplomiln mi druhy. Drchniãka modrá (Anagallis foemina) patfií k zajímavému souboru teplomiln ch plevelû, které rostou na úpatí kam ku. Svûtlá acidofilní doubrava ãásteãnû pokr vající úboãí kam ku. 3 Jeden z opu tûn ch lûmkû v PP âiãovick kam k. Kvûtena a vegetace je v raznû ovlivnûna geologick m podloïím. Místa, kde na povrch vystupuje kysel buliïník, indikují acidofilní druhy (napfi. metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Na kfiídov ch horninách s obsahem uhliãitanu vápenatého se v podrostu smí en ch doubrav vyskytují druhy bohat í neutrofilní vegetace. Na nezalesnûn ch palouãcích najdeme soubor druhû teplomiln ch trávníkû s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca). Zajímav je soubor vápnomiln ch plevelû, kter roste na okraji navazujícího pole, napfi. hlaváãek letní (Adonis aestivalis), drchniãka modrá (Anagallis foemina), dejvorec velkoplod (Caucalis platycarpos), kozlíãek zubat (Valerianella dentata) a fiepinka latnatá (Neslia paniculata). Nûkteré z nich, jako ãern rolní (Melampyrum arvense), vystupují i na skalní svahy. ZVÍ ENA Podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl dosud provádûn. HISTORIE Na vrcholu buliïníkového kam ku jsou zbytky zvonice ze 7. století. Je známá pod oznaãením Sv. Vavfiinec. VYUÎITÍ Místo je turistick m vyhlídkov m bodem v jinak ploché krajinû. BIBLIOGRAFIE 07, 84 MAPA ÚZEMÍ strana 48 Pfiírodní památka âíãovick kam k BuliÏníkov kam k v ploché krajinû, 500 m na severozápad od âernoviãek a,5 km na jihozápad od Velk ch âíãovic,,5 km na severov chod od Stfiedokluk. Katastrální území: Velké âíãovice Nadmofiská v ka: 30 345 m V mûra:,96 ha Vyhlá eno: 989 Cílem je ochrana silicitového kam ku jako v znamného geomorfologického fenoménu; jde o dominantu v krajinû a paleontologické nalezi tû. 3 46 PZ 4
Okres Praha-západ Pfiírodní památka Hostivické rybníky Tfii rybníky na Litovickém potoce a s nimi sousedící pozemky v bezprostfiedním okolí zástavby obce Bfive. Katastrální území: Litovice Nadmofiská v ka: 347 355 m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 996 Komplex tfií vût ích rybníkû (Bfievsk plocha 0 ha, Kala 3 ha a Litovick 8 ha) s pfiilehl mi mokfiady a pfieváïnû druhotn mi lesními porosty je v znamnou ornitologickou lokalitou a bohat m mykologick m nalezi tûm. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií prekambrické (neoproterozoické) bfiidlice, které jsou pfiekryty fluvizemûmi. V tûsném okolí rybníkû se vyskytují gleje, v ir ím okolí jsou vyvinuty kambizemû. Na vyv - en ch místech se dochovaly pískovce kfiídového stáfií. KVùTENA Území v osídlené a zemûdûlsky vyuïívané krajinû bylo v minulosti zfiejmû témûfi úplnû odlesnûno. Dne ní dubohabrové lesní porosty pfiírodní památky a stejnû tak luïní ol iny s topoly a jasanem témûfi úplnû postrádají bylinné patro, charakteristické pro tyto typy vegetace. Pestfiej í jsou mokfiadní porosty na nûkter ch bfiezích rybníkû a zejména tzv. bfievská rákosina na jihozápadním okraji Bfievského rybníka. Je tû v 70. letech 0. století odtud byla uvádûna vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a upolín nejvy í (Trollius altissimus), v souãasnosti v ak uï potvrzeny nebyly. Blatouchové louky pfiestaly b t koseny a zarostly rákosem. PozÛstatkem pûvodní luãní vegetace je roztrou enû se vyskytující hadí kofien vût í (Bistorta major), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia) nebo krvavec toten (Sanguisorba officinalis). V pfiilehlé ol inû dosud roste kozlík dvoudom (Valeriana dioica) a ostfiice trsnatá (Carex cespitosa). Ve strouze u Litovického rybníka byl zaznamenán potoãník vzpfiímen Podmáãená ol ina, stanovi tû fiady vzácn ch hub. upinovka rákosová (Pholiota conissans), jen místy hojnûj í drobná lupenatá houba rostoucí ze star ch zbytkû orobincû a velk ch ostfiic. 3 Dvouzubec ãernoplod (Bidens frondosa) je pûvodem v Severní Americe, roz ífiil se hojnû podél vodních nádrïí. 3 PZ 5 463
Stfiední âechy 4 4 Hostivické rybníky jsou lemovány rákosinami a ol inami. 5 Kalichovka pûvabná (Haasiella venustissima), velice vzácná drobná lupenatá houba, známá u nás pouze z této jediné lokality. 5 (Berula erecta). V chránûném území byla v poslední dobû zji - tûna populace nepûvodní a invazní rostliny tûtiãky vût í (Virga strigosa). Na bfiezích rybníkû, v mokfiadech a lesících se vyskytuje pomûrnû bohatá mykoflóra. Z vfieckov trusn ch hub tam roste vzácnûj í dfievní ãihovitka vût í (Ascocoryne cylichnium) a z hub nedokonal ch velmi vzácn druh Rhinotrichella globulifera, kter tvofií hnûdoïluté povlaky na spodní stranû kloboukû star ch choro Û jde o jedinou známou lokalitu v âeské republice. Ze stopkov trusn ch nelupenat ch hub byl nalezen velice vzácn krobnatec pfiejemn (Aleurodiscus delicatus) a z choro Û v âechách vzácná outkovka bûlavá (Antrodia albida). Z lupenat ch to je více druhû, napfi. velice vzácná kalichovka pûvabná (Haasiella venustissima) je to její jediná známá lokalita vâeské republice, dále vzácná peãárka bûlovlnná (Agaricus leucotrichus), nehojná kfiehutka orobincová (Psathyrella typhae), piãka moãálová (Marasmius limosus), upinovka rákosová (Pholiota conissans = P. graminis) aj. Z bfiichatek tu byla pfied léty zji tûna hadovka smrdutá sukniãková (Phallus impudicus var. obliteratus), která má pod klobouãkem zfieteln sí- Èovit závoj. ZVÍ ENA Území pfiírodní památky je cenné ornitologicky. Na rybnících hnízdí fiada dru- 464 PZ 6
Okres Praha-západ hû vodních ptákû, napfi. polák chocholaãka (Aythya fuligula), polák velk (Aythya ferina), kachna divoká (Anas platyrhynchos), potápka roháã (Podiceps cristatus), p. ãernokrká (P. nigricollis), p. malá (Tachybaptus ruficollis), lyska ãerná (Fulica atra) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). V rákosinách a v blízkém okolí vod dále hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus), r. zpûvn (A. palustris), r. prouïkovan (A. schoenobaenus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a konipas bíl (Motacilla alba). Zaznamenán byl rovnûï v skyt moudivláãka luïního (Remiz pendulinus), ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis) a chfiástala vodního (Rallus aquaticus). Soustava hostivick ch rybníkû je také velmi dûle- Ïitou tahovou zastávkou v jarním a podzimním období. V této dobû je zde moïno pozorovat napfi. volavku popelavou (Ardea cinerea), v. bílou (Egretta alba), kopfiivku obecnou (Anas strepera), ãírku obecnou (Anas crecca), ã. modrou (A. querquedula), racka chechtavého (Larus ridibundus), kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), lïiãáka pestrého (Anas clypeata) i orlovce fiíãního (Pandion haliaetus). V lesních a lesoparkov ch porostech se vyskytuje napfi. datel ãern (Dryocopus martius), krahujec obecn (Accipiter nisus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), pu tík obecn (Strix aluco), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) a celá fiada pûvcû. Z obojïivelníkû a plazû zde Ïije napfi. ropucha obecná (Bufo bufo) ar. zelená (B. viridis), skokan hnûd (R. temporaria), zelení skokani (Rana esculenta synkl.), uïovka obojková (Natrix natrix) a je tûrka obecná (Lacerta agilis). Z minulosti existují záznamy o v skytu rosniãky zelené (Hyla arborea) a kuàky obecné (Bombina bombina). Doupné stromy v bfiehov ch porostech a blízká zástavba poskytují útoãi tû netop rûm, ktefií v chránûném území nacházejí vynikající potravní podmínky. Byl zde zaznamenán netop r vodní (Myotis daubentonii), n. fiasnat (M. nattereri), n. veãerní (Eptesicus serotinus), n. u at (Plecotus auritus), n. dlouhouch (P. austriacus) a n. rezav (Nyctalus noctula). Z reliktních a ekologicky vyhranûn ch fytofágních broukû zde Ïijí mokfiadní mandelinkovití Donacia simplex, Altica lythri a Psylliodes affinis aznosatcovit ch reliktní Neophytobius quadrinodosus. Vrákosinách na bfiezích rybníkû se vyskytují stfievlíãci Odacantha melanura a Demetrias imperialis. V such ch vûtvích se vyvíjí brouk Dissoleucas niveirostris z ãeledi Anthribidae, ve star ch choro- ích Ïije potemník Bolitophagus reticulatus. Vdubohabrovém lese ve v chodní ãásti území byl zji tûn reliktní nosatec Brachysomus echinatus. HISTORIE První zmínky orybnících pocházejí ze 4. století. Od doby císafie Rudolfa II. slouïí soustava jako zdrojová oblast praïského hradního vodovodu. VYUÎITÍ Rybníky jsou vyu- Ïívány rybáfisky. Územím pfiírodní památky vede nauãná stezka. Nebezpeãí pro území spoãívá zejména v pfiípadné urbanizaci navazujících pozemkû. BIBLIOGRAFIE, 36, 64, 705, 7, 777, 778, 637 MAPA ÚZEMÍ strana 48 6 Potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis) si staví plovoucí hnízdo na stojat ch vodách s vyvinut mi bfiehov mi porosty. 7 Polák velk (Aythya ferina) patfií k bûïnûj ím druhûm na ich kachen. Nápadnû hnûdoãernobíle zbarvení samci ve svatebním atû jsou ozdobou vût iny stojat ch a mírnû tekoucích vod. 8 OhÀovec keblovit (Phellinus conchatus), ve stfiedních âechách velmi vzácn choro rostoucí nejãastûji na vrbách. 6 7 8 PZ 7 465
Stfiední âechy GEOLOGIE Horninov podklad tvofií prekambrické (neoproterozoické) bfiidlice a droby. Morfologicky se uplatàují buliïníky téhoï stáfií. Území leïí na okraji protáhlého silicitového (buliïníkového) hfibetu smûru S J. Západní okraj hfibetu byl Jedna z mnoha zkamenûlin svrchní kfiídy, které se nalézají v prohlubních silicitového tûlesa mlï Neithea phaseola. Vrcholové skály pokr vají li- ejníky, napfi. rod Xanthoparmelia (nahofie) a Candelariella vitellina (vpravo dole). 3 âást silicitového hfibetu, otevfieného lomem. 4 Silicitov (buliïníkov ) ostroh naz van Kobyla. odtûïen stûnov m lomem, a tak vzniklo skalní defilé v délce pfiibliïnû 00 m o maximální v ce stûny 0 m. Na nûkter ch místech se zachovaly na buliïnících ohlazy a prohloubeniny jako stopy po úãincích mofiského pfiíboje svrchnokfiídového mofie. V té dobû tvofiilo území po urãitou dobu ostrov a na jeho pobfie- Ïí se ukládaly mofiské uloïeniny cenomanu a spodního turonu, pfiedev ím slepence s vápnitou základní hmotou. V ní tvofií v znamn podíl zbytky schránek mofisk ch ÏivoãichÛ, napfi. ramenonoïcû, lilijic, Ïraloãích zubû a Ïivoãi n ch hub. KVùTENA Na okrajích skalních stûn se vyskytují nûkteré teplomilné a svûtlomilné druhy, ze vzácnûj ích napfi. fiebfiíãek panonsk (Achillea pannonica), netfiesk v bûïkat (Jovibarba globifera), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata) i bûïnûj í kostfiava walliská (Festuca valesiaca), smûlek tíhl (Koeleria macrantha), mochna píseãná (Potentilla arenaria), tolice srpovitá (Medicago falcata), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) apod. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl provádûn. VYUÎITÍ Místo lze povaïovat za vyhlídkov bod. BIBLIOGRAFIE 90, 048, 066, 07, 358, 575, 8, 865 MAPA ÚZEMÍ strana 48 Pfiírodní památka KnûÏivka Stûna rozsáhlého opu tûného lomu a pruh irok 5 m pod její patou na v chodním okraji obce KnûÏivka, jihozápadnû od Tuchomûfiic. Katastrální území: KnûÏivka Nadmofiská v ka: 335 343 m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 978 Pfiedmûtem ochrany je lomová stûna v opu tûném silicitovém (buliïníkovém) lomu s ostrohem se zachovan mi stopami mofiské abraze. Prohloubeniny v buliïnících jsou vyplnûny svrchnû kfiídov mi uloïeninami s ãetn mi zkamenûlinami. 3 4 466 PZ 8
Okres Praha-západ Pfiírodní rezervace Kobylí draha Strm, pfieváïnû skalnat prav (severní) svah údolí Vltavy v délce,8 km nad dolní ãástí pfiehradní nádrïe tûchovice. Katastrální území: Hradi tko pod Medníkem Nadmofiská v ka: 3 405 m V mûra: 53,4 ha Vyhlá eno: 989 Skalnaté stûny vltavského údolí s mozaikou pfiirozen ch ekosystémû teplomiln ch doubrav, sutí a teplomiln ch lemû. GEOLOGIE Skály tvofií prekambrické (neoproterozoické) vyvfieliny jílovského pásma, které vystupují jako srázy vltavského kaàonu. PfievaÏují metabazity, ménû se uplatàují kyselé horniny. Na srázu kaàonu jsou vytvofiena drobná skalní mofie nevelk ch balvanû. V ka srázu adramatiãnost údolí byly zmírnûny v stavbou tûchovické pfiehrady, která zvedla hladinu fieky. PÛdy tvofií eutrické kambizemû arankery. KVùTENA Na svazích se stfiídají teplomilné acidofilní doubravy (Sorbo torminalis- -Quercetum), kyselé doubravy (Luzulo albidae-quercetum) na stinn ch svazích a ve Ïlebech suèové lipové javofiiny (Aceri- -Carpinetum) s jednotliv mi nízk mi stromy tisu ãerveného (Taxus baccata). Na nejextrémnûj ích skalnat ch svazích rostou pestré teplomilné lemy s kakostem krvav m (Geranium sanguineum), tfiemdavou bílou (Dictamnus albus), plaménkem pfiím m (Clematis recta), hvûzdnicí chlumní (Aster amellus) atd. Na skalkách se objeví i kavyl IvanÛv (Stipa joannis), v lese vzácná tomkovice 3 Pohled na hluboce zafiíznuté údolí Vltavy. Kamenité biotopy v tepl ch oblastech stfiedních âech zdobí skákavka rudopásá (Philaeus chrysops). 3 Jestfiábník bled (Hieracium schmidtii) je typick acidofilní skalní druh. PZ 9 467
Stfiední âechy 4 ZVÍ ENA Lokalita je stanovi tûm 5 jiïní (Hierochloë australis) nebo plicník mûkk (Pulmonaria mollis). ãetn ch xerotermních bezobratl ch, napfi. plïû Pupilla triplicata a Cepaea vindobonensis charakteristick ch pro fiíãní údolí stfiedního Povltaví. Ze zajímavûj ích mot lû se zde vyskytuje napfi. bûloskvrnáã pampeli kov (Amata phegea), polnice Èovíková (Agrochola laevis), bourovec zejkovan (Phyllodesma tremulifolia) a nesytka dubová (Synanthedon conopiformis). Na oslunûn ch kamenit ch sutích Ïije vzácn teplomiln pavouk skákavka rudopásá (Philaeus chrysops), v létû lze pod kameny zastihnout samice velkého slíìáka Trochosa robusta s kokony, pod kameny zde také Ïije vzácn pavouk teplomil Titanoeca quadriguttata. Zdej í biotopy jsou vhodné pro silnou populaci je - 6 4 Skalnaté srázy vltavského ka- tûrky zelené (Lacerta viridis), Àonu v PR Kobylí draha budují odolné vyvfieliny jílovského pásma. ubfiehu Vltavy je ãastá uïovka podplamatá (Natrix tessellata) a na skalách hnízdí v r 5 Hvûzdnice chlumní (Aster amellus) roste ve skalních záfiezech velk (Bubo bubo). Lokalitu a uplatàuje se v lemu teplomilné doubravy. nav tûvuje vydra fiíãní (Lutra lutra). 6 Na kamenit ch srázech v horních partiích rostou acidofilní teplomilné doubravy (Sorbo-Quercetum) sdruhovû bohat mi lemy. VYUÎITÍ Na pfiístupnûj- ích místech skal pfieïívají chatové osady, které jiï ztrácejí b valou pfiitaïlivost a chátrají. Je tfieba se zasadit o jejich odstranûní. BIBLIOGRAFIE 43, 8, 64, 049, 067, 07, 45, 48, 856 468 PZ 0
Okres Praha-západ Národní pfiírodní památka Medník Severov chodní a v chodní svah Malého Medníku 398 m n. m., aï po posázavskou turistickou stezku a terénní záfiez s potûãkem V Jezevãinách. Katastrální území: Hradi tko pod Medníkem Nadmofiská v ka: 0 398 m V mûra: 9,0 ha Vyhlá eno: 933 Pfiedmûtem ochrany jsou habrové doubravy a buãiny s v skytem kriticky ohroïené rostliny kandíku psího zubu (Erythronium dens-canis), kter na Medníku dosahuje severní hranice svého submediteránního areálu. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií prekambrické (neoproterozoické) jílovské pásmo, sloïené ze silnû stlaãen ch vyvfielin. Pfievládají bazické vyvfieliny (metabazity), ãásteãnû se uplatàují i kyselej í typy granodioritového sloïení. Na úboãí Medníku 46,6 m n. m. je zachován v znamn zbytek tûrkopískové terasy Sázavy (günz, 80 aï 300 m n. m.). Vytvofieny jsou kamenité svahoviny s drobn mi kamenn mi mofii. PÛdy tvofií stfiednû úïivné eutrické kambizemû a na skalních v chozech rankery. Plocha s nejbohat ím v skytem kandíku je místem, kde bylo v poãátku historického období tûïeno zlato (místní název V jámách). KVùTENA Území národní pfiírodní památky porûstají buãiny a habrové doubravy, místy s kefiov mi plá ti. V západní a v chodní ãásti jsou ostrûvky smrkov ch monokultur. Submediteránní kandík psí zub roste v podrostu listnatého buko-habrového lesa, spolu s druhy stfiedoevropského opadavého lesa, k nimï patfií kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptaãinec velkokvû- 3 Pohled na vrchol Malého Medníku. Kandík psí zub (Erythronium dens-canis) má na Medníku jedinou lokalitu v âechách. Jedná se odruh submediteránní, kter roste vzácnû je tû na jiïním úpatí Alp. Na Medníku mûïe jít o reliktní v skyt, ale téï o dávnou v sadbu, tím spí e, Ïe místo v skytu nese stopy po prehistorické tûïbû nerostû. Otázka nebyla uspokojivû vyfie ena. 3 Ostfiice prstnatá (Carex digitata) je druh pfiirozeného listnatého lesa a dokládá kontinuitu habrové doubravy na Medníku. PZ 469
Stfiední âechy 4 t (Stellaria holostea), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kopytník evropsk (Asarum europaeum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Roste zde v ak i ostfiice chlupatá (Carex pilosa), která má na Sázavû izolovanou lokalitu svého pfieváïnû submediteránního roz ífiení a doprovází kandík i na slovenské lokalitû u Brzotína. Na skalnatém svahu roste klokoã zpefien (Staphylea pinnata). ZVÍ ENA Podrobnûji byla zkoumána fauna mûkk Û, ktefií zde vytváfiejí druhovû bohaté lesní spoleãenstvo vyznaãující se pfiítomností nûkter ch chladnomiln ch a horsk ch prvkû (Causa holosericea, Ruthenica filograna ãi Cochlodina orthostoma). Na skalkách zde Ïije vzácná závornatka Clausilia dubia. Pozoruhodn v skyt horského druhu plïe Discus ruderatus zde nebyl v novûj í dobû ovûfien. Z mot lû se zde vyskytuje mj. nesytka dubová (Synanthedon conopiformis) vázaná na teplé doubravy, nesytka ãernohlavá (Sesia melanocephala), hfibetozubec Leucodonta bicoloria, mûrka Nola confusalis 4 Îebernatûnka drobná (Ruthenica filograna), ve stfiedních âechách typická obyvatelka suèov ch lesû v inverzních polohách. 5 Jarní aspekt habrové doubravy skvetoucím kandíkem. 6 Pûnice ãernohlavá na hnízdû. a na buãiny vázan martináãek bukov (Aglia tau). Na jalovcích zde Ïije vzácná moucha bejlomorka Oligotrophus juniperinus. V suèovém lese Ïijí vzácní pavouci snovaãky Theonoe minutissima, Pholcomma gibbum a plachetnatky Centromerus incilium, C. sellarius, C. silvicola, dále horsk stfievlík Cychrus attenuatus. Na staré duby jsou vázáni velcí brouci roháã obecn (Lucanus cervus) a tesafiík piluna (Prionus coriarius). Îije zde pomûrnû silná populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), na bfiezích Sázavy je hojná uïovka obojková (Natrix natrix) a u. podplamatá (N. tessellata). Dosti bohatá je hájová avifauna (napfi. lejsek bûlokrk Ficedula albicollis, pûnice ãernohlavá Sylvia atricapilla, budníãek men í Phylloscopus collybita, b. lesní P. sibilatrix), v dutinách stromû hnízdí datel ãern (Dryocopus martius) a pu tík obecn (Strix aluco). HISTORIE Ves Hradi tko ve star ích dobách náleïela blízkému Ostrovskému klá teru. Od roku 638 se stává majetkem klá tera fiádu premonstrátû na Strahovû, kter byl jejím majitelem aï do pozemkové reformy. VYUÎITÍ Chránûn m územím vede nauãná stezka. Byly provádûny lokální zásahy na prosvûtlení okrajû lesního porostu s bohat ím v skytem kandíku vbylinném patfie. Pfiíkladem je prosvûtlení modfiínu u Vyhlídky, kter m se v raznû zv il stav kvetoucích jedincû. POZNÁMKA Plocha, kde se kandík psí zub vyskytuje a kde se dá jeho v skyt ojedinûle pfiedpokládat i mimo stávající území národní pfiírodní památky má celkem asi 50 ha. Dle LHP je v mûra NPP 3, ha. Jeho populace se odhaduje na Medníku na 5 700 jedincû. Otázka pûvodu kandíku na Medníku nebyla dosud uzavfiena. Pfiímé dûkazy chybûjí, takïe Ïádnou z hypotéz nelze s jistotou potvrdit ani zcela vyvrátit. âasto uvádûnou verzí je vysazení druhu mnichy strahovského klá tera. Pro pûvodnost mûïe svûdãit velmi brzké datum prvního nálezu (v roce 88 E. Petfiíkem). Navíc pfiirozen charakter lokality pfiipomíná podmínky i druhovou skladbu lokalit v hlavním areálu druhu a koneãnû v skyt je obdobn mnoha dal ím silnû exklávním prvkûm v na í biotû. Podle toho se uvaïuje o moïnosti, Ïe jde o star v sadek vznikl pfiirozenou cestou nebo dokonce o relikt vût ího roz ífiení druhu ve star ích etapách holocénu. Hypotézu o zavleãení podporuje zejména fakt, Ïe druh je vázán pouze na Medník. Zmínûné exklávní prvky b vají vázány na ekologicky velmi v razné, mnohdy extrémní lokality, kdeïto Medník se zdá b t co do podmínek celkem obyãejn m lesnat m vrchem se stovkami analogií od Kfiivoklátska po údolí Vltavy a Sázavy vãetnû svého blízkého okolí. BIBLIOGRAFIE 6, 6,, 4, 8, 9, 33, 40, 40, 480, 64, 856, 939, 964, 06, 07, 049, 0, 07, 5, 6, 7, 8, 36, 40, 45, 49, 469, 56, 637, 764 MAPA ÚZEMÍ strana 48 5 6 470 PZ
Okres Praha-západ Pfiírodní památka Pazderna Skála v polích 0, km v chodnû od osady Pazderna. Katastrální území: Tuchomûfiice Nadmofiská v ka: 3 m V mûra: 0,798 ha Vyhlá eno: 00 Ochrana silicitového kam ku, sk tajícího moïnosti komplexního studia jevû spjat ch s existencí kfiídového mofie. Jde o lokalitu s velk m vûdeck m potenciálem v oblasti geologie a paleontologie. ny buliïníkû a bfiidlic spojen ch vápnit m tmelem. V tmelu jsou zachovány úlomky schránek ústfiic, ramenonoïcû, serpulidû, jeïovek a dal ích ÏivoãichÛ kfiídového mofie. V tûsné blízkosti kam ku jsou vytvofieny surové pûdy s velmi slabou polohou hnûdo edé hlinitopísãité zeminy s náznaky drobtové struktury. PÛdní pokryv tvofií kyselé rankery s pfiechodem k pararendzinám na kfiídov ch sedimentech. KVùTENA Na nejsu ím jihozápadním svahu je vyvinuto spoleãenstvo kostfiavového trávníku (Festucion valesiacae) s dominantní kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola) ak. walliskou (F. valesiaca). V tûchto porostech se vyskytuje kavyl vláskovit (Stipa capillata), mochna píseãná (Potentilla arenaria), matefiídou ka panonská (Thymus pannonicus), pelynûk ladní (Artemisia campestris) a ostfiice nízká (Carex humilis). 3 4 GEOLOGIE Základní horninou jsou zde edé aï ãerné proterozoické silicity, oznaãované jako buliïníky. Tvofií tu nepravidelné ãoãkovité tûleso, které bylo z okolních hornin, proterozoick ch bfiidlic kralupsko-zbraslavské skupiny, vypreparováno je tû pfied transgresí kfiídového mofie. Bûhem svrchního cenomanu a spodního turonu tvofiilo nevelk ostrov v kfiídovém mofii, na jehoï úpatí se tvofiily slepence, jejichï základem jsou valou- ZVÍ ENA Území nebylo zoologicky zkoumáno. PÉâE A VYUÎITÍ Xerotermní trávníky na okrajích zarûstají expanzivními dfievinami (hlavnû jasan a rûïe), které by bylo vhodné ãas od ãasu odstraàovat. MAPA ÚZEMÍ strana 48 Silicitov kam k v polích, na jehoï úpatí se v období svrchní kfiídy uloïily slepence s bohatou fosilní faunou. Jarní pohled na spoleãenstvo s kostfiavou walliskou, v popfiedí kvetoucí mochna píseãná, v pozadí odkvetlé stonky kavylu vláskovitého. 3 a 4 Jarní aspekt doplàuje kfiivatec luãní (Gagea pratensis) a letní aspekt mafiinka psí (Asperula cynanchica). PZ 3 47
Stfiední âechy GEOLOGIE Horninov podklad je tvofien prekambrick mi (neoproterozoick mi) horninami, z nichï pfievaïují droby, prachovce a bfiidlice. Na západû je vyvinuto mohutné tûleso silicitu (buliïníku), vyskytují se téï Ïíly porfyritov ch a bazaltov ch hornin. Pokryv tvofií hlinitokamenité sutû, svahoviny a spra. Jako pûdy jsou vyvinuty rankery, kambizemû a hnûdozemû, vedle reliktû tropického zvûtrávání. KVùTENA Lesy Roztockého háje tvofií kyselé doubravy (Luzulo albidae-quercetum), které rostou na plo inû, v místech s písãit mi fiíãními terasami nebo na v stupech kysel ch bfiidlic a buliïníkû. V polohách nad vltavsk m údolím, kde je uloïena pfievátá spra, se vyskytují habrové doubravy (Melampyro nemorosi-carpinetum) a na strm ch svazích vltavského údolí a údolí Únûtického potoka najdeme netvárné habrové pafieziny s velice chud m podrostem. Na zastínûn ch svazích byla rozsáhlá vfiesovi tû. Jejich poslední ãásti byly zalesnûny borovicí v 50. letech 0. století. Plo nû nepatrná vfiesovi tû pfietrvávají na svazích nad Spálen m ml nem. Floristicky bohat í je diabasová Ïíla u Spáleného ml na, kde roste napfi. dvoj títek hladk (Biscutella laevigata), nebo porfyritová Ïíla nad Maxmiliánkou, Zahofianka Ïlutá (Orthantha lutea), vzácn submediteránní druh, rozkvétá na skalách v pozdním létû. Pohled do Tichého údolí z hfibetu tvofieného bazalty, kde je bohat í teplomilná kvûtena. kde je skalní step s kavylem vláskovit m (Stipa capillata). Nejzajímavûj í rostlinou Roztockého háje je dymnivka nízká (Corydalis pumila), kvetoucí v ãasnû jarním období. V údolí Únûtického potoka na jediné lokalitû v Praze roste tûtiãka chlupatá (Virga pilosa). Roztock háj je známá lokalita dfievních i pozemních hub. Z tvrdohub tam byl nalezen vzácn dfievomor vonn (Hypoxylon macrocarpum), káãovka ploská (Biscogniauxia simplicior) a bolinka ploská (Camarops plana), z nelupenat ch vzácn kornateãek dubov (Gloeocystidiellum insidiosum) a Ïilnatka kavkazská (Phlebiella caucasica), z choro Û teplomiln parazitick ohàovec hrbolat (Phellinus torulosus), rovnûï parazitick pstfieàovec dubov (Buglossoporus quercinus) a rezavec dubomiln (Inonotus dryophilus) a vzácná saprofytická outkovka jabloàová (Antrodia malicola); z lupenat ch to je nehojná piãka dubomilná (Marasmius quercophilus) na spadan ch listech dubû, pozemní penízovka nevonná (Collybia inodora) a dfievní upinovka kozincová (Pholiota astragalina); z hfiibovit ch to je vzácn mykorhizní hfiib královsk (Boletus regius) aj. Pfiírodní rezervace Roztock háj- -Tiché údolí Lesní i nelesní pozemky na ostrohu jiïnû od soutoku Únûtického potoka s Vltavou a na levobfieïním a pravobfieïním svahu údolí tohoto potoka k Trojanovu ml nu. Lokalita má ãást hranice spoleãnou s PR Údolí Únûtického potoka (Praha 5-Suchdol). Katastrální území: Roztoky u Prahy ZVÍ ENA Lokalita je hnízdi tûm fiady druhû ptákû kfiovin a pfiímûstsk ch lesû, z ménû bûïn ch napfi. krutihlava obecného (Jynx torquilla). V okolí Únûtického potoka Ïije rejsec vodní (Neomys fodiens). Na svazích mezi Spálen m a Trojanov m ml nem se vyskytuje je tûrka zelená (Lacerta viridis).v chránûném území lze rozli it ãtyfii hlavní typy biotopû s odli n mi spoleãenstvy bezobratl ch ÏivoãichÛ, a to xerotermní stránû Nadmofiská v ka: 88 95 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 95 Komplex listnat ch lesû, skalnat ch svahû, pobfieïních vrbin, ol in a luk v údolí Vltavy a Únûtického potoka. a skalní v chozy, vfiesovi tû, listnaté lesy, nivu potoka s mokfiady aloukami. Z reliktních a v znaãn ch druhû broukû zde na xerotermních biotopech Ïijí stfievlíkovití Callistus lunatus, Licinus depressus, Harpalus cordatus, H. caspius roubali, z reliktních fytofágû mandelinkovití Lachnaia sexpunctata, Coptocephala rubicunda, Cryptocephalus vittatus, C. pygmaeus, C. vittula, Timarcha goettingensis, Longitarsus foud- 47 PZ 4
Okres Praha-západ 5 6 3 4 rasi, L. helvolus, L. nanus, L. celticus, L. minusculus, Psylliodes instabilis, Cassida pannonica, nosatcovití Apion penetrans, Sibinia sodalis, S. variata, Hypera venusta, Gronops lunatus, Phrydiuchus topiarius, Ceutorhynchus rhenanus, Mogulones austriacus, Gymnaetron plantaginis, Rhynchaenus ermischi, Rhamphus subaeneus i bezkfiídlí stepní Otiorhynchus ligustici, O. rugosostriatus, O. fullo, Peritelus leucogrammus, Omias rotundatus, Trachyphloeus alternans, T. spinimanus, T. rectus, T. angustisetulus, T. asperatus a Cycloderes pilosus, z dal ích brouãích ãeledí stepní tesafiík Phytoecia pustulata vázan na fiebfiíãek, teplomilní kvûtomilové Cteniopus flavus a Omophlus rufitarsis, stepní potemník Pedinus femoralis, mal rezav mr ník Hetaerius ferrugineus Ïijící v mraveni tích na stepních stráních a ováln stepní krasec Trachys troglodytes. Ze vzácn ch teplomiln ch pavoukû zde byl zji tûn stepník rud Eresus cinnaberinus, sklípkánek pontick Atypus muralis, slíìák Alopecosa schmidti, skákavka Philaeus chrysops, zápfiedka Phrulolithus minimus, cediveãka Lathys puta nebo bûïník Synaema globosum. Ze vzácn ch mot lû jmenujme okáãe skalního Chazara briseis, ostruháãka Satyrium w-album, modráska rozchodníkového Scoli- tantides orion; ze vzácn ch blanokfiídl ch paliãatku Abia nitens, hrabalku Aporus tibialis, zlatûnky Chrysis analis a Ch. scutellaris, kutilku Cerceris albofasciata, samotáfiskou vãelu Andrena amata. Vyskytuje se zde teplomilná kobylka cvrãivec révov (Oecanthus pellucens), z plo tic stepní vroubenka Spathocera dahlmannii (Ïijící na kyselce) nebo drobná, strukturou povrchu pfiekrásná síènatka Galeatus maculatus. Na vfiesovi tích Ïijí mandelinkovití Lochmaea suturalis, Altica oleracea breddini azno- satcovit ch Micrelus ericae, v listnat ch lesích brouk Choragus sheppardi z ãeledi Anthribidae, nosatcovití Brachysomus echinatus, Barypeithes tenex i Acalles commutatus a Echinodera hypocrita dokládající ãasovû nepfietrïitou existenci lesa. V nivû potoka se vyskytují mandelinkovití Altica palustris, Crepidodera lamina a nosatcovití Tropiphorus terricola, Pelenomus quadrituberculatus. V ol inû u Spáleného ml na byli nalezeni vzácní plïi Pseudotrichia rubiginosa a Perforatella bidentata, ve vodû se zde vyskytují hrachovky citlivé na zneãi tûní vody (Pisidium milium a P. obtusale) a podél cest lze spatfiit vzácnou pilatûnku Sterictiphora furcata Ïijící na maliníku. VYUÎITÍ V lesích se spontánnû ífií dub ãerven, kter je tfieba omezovat, stejnû tak jako ífiení borovice a bfiízy na místa posledních vfiesovi È. Je nutné téï omezovat ífiení kfiovin na lokality skalních stepí nad Spálen m ml nem. POZNÁMKA Lesy u Roztok nesou stopy silného ovlivàování lidskou ãinností po velice dlouhou dobu, napfi. na plo inû Velkého háje bylo nalezeno mnoho popelnicov ch hrobû. Je tû v 9. a na zaãátku 0. století byla vût ina strm ch svahû odlesnûna a slouïila k pastvû ovcí. BIBLIOGRAFIE 9, 4, 3, 470, 585, 597, 654, 707, 75, 76, 795, 864, 875, 884, 889, 947, 035, 049, 054, 07, 4, 8, 48, 47, 50, 505, 54, 543, 544, 549, 55, 579, 580, 595, 74, 746, 759, 760, 84 MAPA ÚZEMÍ strana 48 3 Pfiirozenû meandrující Únûtick potok tvofií pátefi údolí. 4 ZarÛstající bfiidliãnaté skalky se zbytky kdysi hojn ch teplomiln ch vfiesovi È. 5 upinovka zlatoïlutá (Pholiota limonella), nehojn druh lupenaté houby rostoucí na nûkter ch listnat ch stromech, hlavnû na ol ích. 6 Dymnivka nízká (Corydalis pumila) roste vzácnû na plo inû Roztockého háje, rozkvétá v ãasném jafie. PZ 5 473
Stfiední âechy GEOLOGIE Rezervace se strm mi srázy s jiïní a jihozápadní orientací a zarovnanou pliocenní plo inou na vrcholu je jedním z nejcennûj ích území vltavského údolí. Srázy v rûznorod ch horninách jsou rozãlenûny na drobné terásky, záfiezy, hfibety a rokle. Horninov podklad tvofií prekambrické (neoproterozoické) bfiidlice ( tûchovická skupina) s proplástky drob Zvolskou homoli tvofií neoproterozoické bfiidlice s proplástky drob a vloïkami karbonátû. a nepatrn mi vloïkami karbonátû, které jsou proèaty Ïilou porfyritu a minety, které se vzájemnû kfiíïí a v raznû vystupují ve skalním defilé nad Vltavou. Tyto horniny tvofií i podklad plo inné ãásti území, kde jsou v ak pfiekryty mûlkou, stfiípkovitû kamenitou zvûtralinou. Vrchol skalního útvaru mezi Jarovsk m údolím a Vltavou korunuje nerozsáhlá závûj písãitovápnité spra e, jejíï materiál je zãásti splavován smûrem k Vltavû, kde ovlivàuje stepní stráà. Nápadn skalní jehlan patfií k unikátním útvarûm georeliéfu praïského okolí. Na plochách s men ím sklonem a hlub í zvûtralinou jsou vyvinuty eutrické kambizemû, které se stfiídají s rûznû úïivn mi rankery na skalách. Znaãn rozsah mají holé sutû (kamenná mofie) a skály. Pfiírodní rezervace Zvolská homole Kóta Homole (37,3 m n. m.), a její prav strm skalní svah zakleslého meandru Vltavy u Strnad a zalesnûná ãást plo iny v chodnû od kóty,,5 km na severozápad od Zvole, km na v chod od Vraného nad Vltavou. Katastrální území: Zvole u Prahy Nadmofiská v ka: 0 345 m V mûra: 47, ha Vyhlá eno: 989 Jde o jednu z nejcennûj ích lokalit vltavského údolí jiïnû od Prahy, kde údolí nebylo poru eno zaplavením úpatí. Na rûznorod ch horninách se vytváfiejí skalní spoleãenstva vápnomiln ch i acidofilních druhû doprovázená jedineãn m souborem hub a bezobratl ch ÏivoãichÛ, pfiedev ím hmyzu (klasická lokalita praïsk ch entomologû). 474 PZ 6
Okres Praha-západ KVùTENA Podle konkrétních stanovi tních podmínek se na území pfiírodní rezervace vyvíjejí rûzná spoleãenstva. Na bfiidlicov ch skalních stûnách roste spoleãenstvo s kostfiavou sivou a tafiicí skalní (Alysso saxatilis- -Festucetum pallentis), na vápnit ch skalních v chozech spoleãenstvo s lomikamenem vïdyïiv m (Saxifrago aizoi-seslerietum calcariae), na chud ch drolinách spoleãenstvo s chmerkem vytrval m (Polytricho piliferi- Scleranthetum perennis), na teráskách s vyvinutûj í pûdou spoleãenstvo tr zele kardolistého a kostfiavy walliské (Erysimo crepidifolii-festucetum valesiacae). Na plo inû nad hranou na písãité terase je vfiesovi tû s teplomiln mi druhy a spoleãenstvo s koniklecem luãním ãesk m a ovsífiem luãním (Pulsatillo pratensis-avenochloetum pratensis). Na skalnat ch srázech se setkáme s celou fiadou dal ích vzácn ch druhû; je to pfiedev ím fiebfiíãek panonsk (Achillea pannonica), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), dvoj títek hladk (Biscutella laevigata), hvozdík siv (Dianthus gratianopolitanus), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), silenka u nice (Silene otites), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon) a chudina zední (Draba muralis). K nejcennûj ím druhûm patfií violka skalní pravá (Viola saxatilis subsp. saxatilis) endemit stfiedoevropsk ch fiíãních údolí a prorostlík prutnat (Buplerum affine) na jedné ze dvou ãesk ch lokalit nacházející se na severní hranici areálu druhu. ÚÏlabiny mezi skalními hfibety zarûstá suèová lipová javofiina, na drobné nezastínûné suti se mûïeme setkat s konopiãkou úzkolistou (Dalanum angustifolium); na oslunûn ch skalnat ch svazích roste teplomilná doubrava (Sorbo torminalis- Quercetum) s bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum), tfiemdavou bílou (Dictamnus albus) a vzácnou strdivkou zbarvenou (Melica picta); zastínûné svahy pokr vá kyselá doubrava (Luzulo albidae-quercetum) se smolniãkou obecnou (Steris viscaria) a vfiesem obecn m (Calluna vulgaris). K vzácn m druhûm stfiedního Povltaví patfií i kalina tu alaj (Viburnum lantana), jejíï pûvodnost je zde sporná, a zavleãen podraïec kfiovi tní (Aristolochia clematitis). Zvfieckov trusn ch tvrdohub byl nalezen nehojn parazit dubû penízkovka dubová (Obolarina dryophila), která tvofií pod kûrou na dubov ch kmenech a siln ch vûtvích drobná penízkovitá ãerná stromata, ze stopkov trusn ch v okolí Prahy nehojn choro outkovka pásovaná (Trametes ochracea = T. zonata), vzácná o. polní (Dichomitus campestris),zlupenat ch vzácná teplomilná mykorizní muchomûrka Vittadiniho (Amanita vittadinii), z bfiichatek nehojná hvûzdovka pastvinná (Geastrum schmidelii) amûcháã píseãn (Pisolithus arhizos), v okolí Prahy nehojn. ZVÍ ENA Vúzemí se nachází nûkolik rozdíln ch typû biotopû. Plo ina na vrcholu, pfied rokem 950 rozsáhlá pastvina s ojedinûl mi stromy, byla evropsky proslul m nalezi tûm drobn ch, jinde velmi vzácn ch broukû Ïijících u zemních mravencû Tetramorium caespitum a Tapinoma erraticum, ato drabãíkovit ch Myrmoecia confragosa a M. plicata a hmatavcovit ch Chennium bituberculatum a Centrotoma lucifuga. Tyto druhy zde po plo ném zalesnûní území v 50. letech 0. století zcela vymizely. Stále se v ak jedná o bohatou myrmekologickou lokalitu s vzácn mi mravenci druhû Myrmica rugulosa, Aphaenogaster subterranea, Lasius reginae, Anergates atratulus ãi Leptothorax interruptus. Dodnes tu Ïije myrmekofilní hmatavec Claviger testaceus a mr ník Hetaerius ferrugineus. Na zbyl ch mal ch plo kách pfieïívají i nûkteré reliktní druhy fytofágních broukû, napfi. z mandelinkovit ch dfiepãík Longitarsus languidus vázan na starãek pfiímûtník. Na zdej í porosty vfiesu jsou vázáni stfievlíci Notiophilus germinyi, Amara tibialis, A. pulpani, Bradycellus ruficollis, mandelinky Lochmaea suturalis a Altica oleracea breddini a nosateãek Micrelus ericae, zdrabãíkovit ch Stenus geniculatus. Dal ím typem biotopu je zde teplomilná doubrava a pfii okrajích skal bor s více typick mi druhy broukû, napfi. stfievlíãkem Dromius schneideri. Z fytofágû Ïijí na borovici nosatci Rhinomacer attelaboides a Lasiorhynchites coeruleocephalus, dále se zde vyskytují K nejv znamnûj ím rostlinám této lokality patfií nenápadn prorostlík prutnat (Bupleurum affine), zde na severní hranici svého v skytu. 3 Zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), druh subkontinentální, rozkvétá na skalách v pozdním létû. 3 PZ 7 475
Stfiední âechy 4 5 6 4 Hvozdík siv (Dianthus gratianopolitanus) je nejozdobnûj í rostlinou skal. Je to druh submediteránnû subatlantského roz ífiení. 5 Bezkfiídl lalokonosec Otiorhynchus rugifrons byl v âeské republice dosud nalezen jen na Zvolské homoli. 6 Drobn myrmekofilní brouk Centrotoma lucifuga Ïije v hnízdech mravence drnového. 7 Skrytû Ïijící píìalka erokfiídlec Ïlutav (Charissa intermedia), byla ve stfiedoãeském regionu objevená aï v nedávné dobû v kaàonu fiek Vltavy a Sázavy. 8 Tfiemdava bílá (Dictamnus albus) roste v r hách na vloïkách karbonátov ch hornin. reliktní bezkfiídlí nosatcovití Otiorhynchus geniculatus, Barypeithes tenex, z ãeledi Anthribidae typiãtí Phaeochrotes cinctus, Dissoleucas niveirostris a Anthribus albinus, z dal ích brouãích ãeledí v znamné druhy potemníkovit ch (Bolitophagus reticulatus), z ãeledi Melandryidae Phloeotrya rufipes, Orchesia micans, O. fasciata, z ãeledi Cucujidae Laemophloeus kraussi, z tesafiíkovit ch Tetrops starcki ana lískách Oberea linearis. Kontinuální trvání suèového listnatého lesa na severních svazích nad Jarovsk m údolím dokládá bezkfiídl Acalles commutatus. Zde byl také uãinûn velmi v znamn nález boreomontánního bezkfiídlého reliktního nosatce Otiorhynchus rugifrons (zatím jedin znám nález v âeské republice!) a Ïije tu i bezkfiídlá montánní mandelinka Chrysolina rufa staphylaeoides, ze stfievlíkovit ch zde byl nalezen napfi. druh Molops piceus. Nejv raznûj ím typem biotopû jsou skalní stepi, lesostepi a kfiovité formace s pfieváïnû jihozápadní expozicí s fiadou v znamn ch druhû hmyzu. ZbroukÛ jsou to napfi. teplomilní stfievlíkovití Olisthopus sturmi, Harpalus pumilus a Lebia chlorocephala, z reliktních fytofágû mandelinkovití Lachnaia sexpunctata, Coptocephala unifasciata, C. rubicunda, Cryptocephalus quinquepunctatus, C. distinguendus, Eumolpus asclepiadeus, Chrysolina aurichalcea thurntaxisi, zdfiepãíkû Longitarsus helvolus, L. celticus, Dibolia cryptocephala, Psylliodes toelgi, P. instabilis a Cassida rufovirens, luskokazovití Bruchus viciae a Bruchidius cisti, nosatcovití Apion rubens, A. formaneki, Comasinus setiger, Donus tessellatus, Ceutorhynchus lukesi (na tafiici skalní), Mecinus janthinus, Rhamphus subaeneus. Dále zde Ïijí v znamné druhy broukû z ãeledí Tenebrionidae Pedinus femoralis, Colydiidae Ortocerus clavicornis (na li ejnících) a z drabãíkovit ch Stenus ochropus. V znamné jsou zde i teplomilné druhy plo tic, napfi. plo tiãky Horvathiolus superbus, Tropistethus holosericeus, Stygnocoris sabulosus, Plinthisus brevipennis, P. pusillus, ãi síènatky Acalypta parvula a Campylosteira verna. Îije tu také vzácná vãela Paranthidiellum lituratum amot l otakárek ovocn (Iphiclides podalirius), jehoï populace byla v 80. letech 0. století posilována umûle odchovan mi housenkami. Na lísce se vyvíjí vzácná bejlomorka Contarinia cybelae. Z dal ích bezobratl ch jsou nejlépe prozkoumáni mûkk i, ktefií zejména v dolní ãásti stûny vytváfiejí typické vyhranûné spoleãenstvo xerotermních skal stfiedního Povltaví se závornatkou Alinda biplicata bohemica adrobn m reliktním pl- Ïem Pupilla triplicata. Ze vzácn ch teplomiln ch pavoukû zde Ïije stepník rud (Eresus cinnaberinus), pavuãenka Ceratinella major, slíìáci Trochosa robusta a Arctosa figurata, skákavky Philaeus chrysops a Evarcha laetabunda, cedivka Amaurobius jugorum a plachetnatka Lepthyphantes keyserlingi. Pozornost zasluhuje zdej í pomûrnû silná populace je tûrky zelené (Lacerta viridis), uïovky hladké (Coronella austriaca) a v skyt lelka lesního (Caprimulgus europaeus). Je - tû koncem 40. let 0. století zde hnízdili sokoli stûhovaví (Falco peregrinus). HISTORIE Na vrcholu nad Jarovsk m tunelem, v prostoru pfiírodní rezervace, je vybíhající ostroh pfiedûlen pfiíkopem vytesan m do skály, za nímï je tvrzi tû. Na jiïním svahu jsou sbírány zlomky mladobronzové keramiky. V prostoru rezervace mûly b t mohyly a hroby, které zde zkoumal hrabû Kolowrat. Zachovalo se nûkolik zlomkû keramiky, které náleïí vûtefiovské kultufie. VYUÎITÍ Území je pfiístupné jen z navazující plo iny, nijak je nelze vyuïívat. BIBLIOGRAFIE 470, 565, 585, 597, 64, 70, 704, 795, 875, 88, 935, 947, 973, 089, 07, 4, 54, 45, 48, 49, 40, 46, 47, 48, 430, 47, 549, 55, 595, 765, 785, 799, 800, 809, 80 MAPA ÚZEMÍ strana 48 7 8 476 PZ 8
Okres Praha-západ Pfiírodní park Dolní Povltaví Vyhlá en na plo e 04 ha v roce 994 okresními úfiady Praha-západ a Praha-v chod. Pfiírodní park men í rozlohy zahrnuje kaàonovit úsek údolí Vltavy od severního okraje Prahy po Kralupy nad Vltavou. Vltava zde vytvofiila místy pfies 00 m hluboké skalnaté údolí, které oddûluje Turskou plo inu na západû od Zdibské tabule na v chodû. Ploch povrch tûchto tabulí nápadnû kontrastuje s ãlenit m terénem v údolí Vltavy a v postranních roklích. Skalní útvary a strmé srázy tvofií horniny neoproterozoika bfiidlice a droby, pevné silicity (buliïníky) a bazické spility. Pfiedmûtem ochrany je fiíãní ekofenomén v oblasti teplomilné kvûteny, kter se vyznaãuje bohatstvím otevfien ch skalních spoleãenstev s pestrou xerotermní kvûtenou a drobnou zvífienou s mnoha vzácn mi a ohro- Ïen mi druhy, které se na sousedních plo inách nevyskytují. Rozdíly mezi jednotliv mi horninami, pfiedev ím mezi Ïivinami velice chud mi buliïníky a úïivn mi spility, podmiàují nápadné stfiídání rostlinn ch spoleãenstev teplomiln ch chud ch vfiesovi È na buliïnících a druhovû bohat ch skalních stepí na spilitech a nûkter ch Ïivinami bohat- ích bfiidlicích. V zaklesnut ch meandrech Vltavy vystupují stupnû jednotliv ch fiíãních teras, které jsou mnohde pfiekryty úrodnou spra í, coï ovlivnilo v sadbu ovocn ch sadû, v nichï se pûstují i nûkteré na teplo nároãné dfieviny jako meruàky. Z pozoruhodn ch teplomiln ch rostlin, které v kvûtu dodávají skalnat m stráním osobité kouzlo, jmenujme pfiedev ím tafiici skalní (Aurinia saxatilis) a tfiemdavu bílou (Dictamnus albus), u Dolánek i hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis) a na ãetn ch místech i koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). V posledních desetiletích se zde znaãnû roz ífiila mahalebka obecná (Padellus mahaleb), která v dobû svého kvûtu spolu s ovocn mi stromy zdobí celé stránû. Z ÏivoãichÛ zaslouïí zmínky je tûrka zelená (Lacerta viridis) a ãetné druhy teplomilného hmyzu. V rámci parku se nachází v znamná NPR Vûtru ické rokle s rozsáhl mi porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) a bohatou xerotermní kvûtenou, která v jiïní ãásti rezervace pfiechází do chud ch vfiesovin na drobách a buliïnících. V údolí se nacházejí nûkterá historicky památná místa, pfiedev ím Lev Hradec i nûkteré objekty prehistorické, jako skála Libûhrad u Libãic. V jarních mûsících je vltavské údolí velmi atraktivní i po stránce turistické. Defilé svisl ch buliïníkov ch stûn proti eïi je v souãasné dobû ojedinûl m nepfiístupn m srázem v okolí Prahy. Velk meandr Vltavy u eïe z buliïníkov ch stûn na levém bfiehu. Vlevo budova ústavu jaderného v zkumu v jádru meandru. Na obzoru rovina tvofiená nejvy í terasou Vltavy. PZ 9 477
Stfiední âechy Pfiírodní park HornopoÏársk les Území o rozloze 3 465 ha bylo vyhlá eno v roce 00. Pfiírodní park na v chod od Jílového a severnû od Sázavy pfiedstavuje typickou ukázku pomûrnû zachovalé krajiny na granitoidech (granodiority aï kfiemenné diority poïárského typu) stfiedoãeského plutonu. Území parku je témûfi souvisle zalesnûno. V severní ãásti se rozkládá zvlnûná plo ina, která nepatrnû stoupá k jihov chodu, kde dosahuje nejvy ího bodu na vrcholu Grybla (53,5 m), která podobnû jako sousední Panská skála, leïí pfiímo na okraji vysok ch svahû, místy aï srázû spadajících smûrem k Sázavû a do údolí Kamenického potoka arozãlenûn ch krátk mi údolními záfiezy. Dík této okolnosti má tento úsek malebn vrchovinn ráz. Îulové horniny vystupují na fiadû míst parku v podobû charakteristicky utváfien ch skalních v chozû s oble ovûtral m povrchem. Jde o men í skály, místy bizarních tvarû, a o hrubé Ïokovité balvany, místy se kupící v cel ch balvani tích nebo tvofiících balvanové proudy. Zvlá tní podmínky zasluhuje mimofiádnû hrubé balvani tû v PP Vlãí rokle u Proseãnice pokryté starou buãinou. Vzhledem k obtíïné erodovatelnosti tvofií nápadn stupeà ve dnû údolí a velikostí i bizarními tvary balvanû patfií mezi nejpozoruhodnûj í skalní útvary stfiedních âech. ada dal ích skalních forem vystupuje i na jin ch místech parku, zejména pak ve velké PR Grybla, která tvofií jeho jádro. Pfii jiïním aï jihov chodním okraji parku vystupují podél Sázavy proterozoické fylity kontaktnû metamorfované na styku s granitoidy a v malé mífie i granodiority aï tonality sázavského typu. Budují území PR âíïov vãetnû skal pfii ústí Kamenického potoka se zfiíceninou hradu Zbofien Kostelec. V lesích sice dnes pfievládá z velké ãásti vysazovan smrk, nicménû se zde zachovaly pomûrnû velké okrsky tvofiené kysel mi a místy i kvûtnat mi buãinami. Napfiíklad v úpadu za vrcholem Panské skály lze vidût celé porosty kvetoucí kyãelnice cibulkonosné (Dentaria bulbifera). Vzhledem k tomu, Ïe údolí dolní Sázavy leïí je tû v dosahu stfiedoãeské teplé oblasti, pfiecházejí buãiny na tepl ch jiïních svazích s mûlkou pûdou a na kamenit ch vrcholech do kysel ch doubrav. Zde se místy nacházejí i nûkteré teplomilné rostliny, zejména fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum) a tu a tam i bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum). Ze zajímav ch ÏivoãichÛ zaslouïí zmínky v skyt mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Na fylitov ch skalách pod hradem Zbofien Kostelec se zachovala i men í plocha ochuzené skalní stepi. Opakem slunn ch such ch strání je hlubok záfiez Kamenického potoka, jehoï stfiední ãást má ráz inverzní rokle podhorského charakteru. Územím parku probíhá pomûrnû hustá síè znaãkovan ch cest, které spojují rozsáhlé oblasti v údolí Sázavy, u âakovic a Jílového s okolím Kamenice. Pfii jiïním okraji u Proseãnice leïí velké lomy na posázavskou Ïulu, pfiesnûji poïársk kfiemenn diorit aï granodiorit, zvûãnûné i ve znám ch Morávkov ch románech. L kovec jedovat (Daphne mezereum) je moïno spatfiit v kvûtnat ch buãinách. Suché vrcholy s obl mi balvany a fiídk m porostem dubû zpestfiují obraz Ïulové krajiny HornopoÏárského lesa. 478 PZ 30
Okres Praha-západ Pfiírodní park Okolí Okofie Vyhlá en v Hostivické tabuli v roce 998 na plo e 56 ha okresními úfiady Praha-západ a Kladno. Území parku se táhne po obou stranách údolí Zákolanského potoka od ústí Lidického potoka na jihu po Kováry na severu, pfiiãemï v rûzné mífie zahrnuje krátká údolí jeho pfiítokû nebo urãité v znamné krajinné prvky, jako tfieba Sv. Salvátor. Horninové podloïí tvofií bfiidlice, droby a vloïky silicitû (buliïníkû) kralupsko-zbraslavské skupiny neoproterozoika, které jsou v této oblasti fylitizovány, jak na rûzn ch místech údolního záfiezu ukazují skalky se zajímav mi strukturami drobnû provrásnûn ch vrstviãek. Pfii horních hranách údolního záfiezu spoãívají na bfiidlicích vápnité usazeniny druhohorního mofiského cenomanu a nejspodnûj ího turonu, které jsou v ak z velké ãásti kryty spra í pokr vající okolní bezlesé plo iny. Údolí je stfiednû hluboké, v okolí hradu Okofie tvofií zaklesnuté meandry. Rozdíl údolní nivy oproti povrchu okolní plo iny je v prûmûru 50 m, ménû na jihu, více na severu. Svahy jsou pomûrnû pestfie ãlenûny, místy vystupují i skalnaté ostrohy, z nichï jeden zdobí známá zfiícenina hradu Okofi. Jinde jsou vyvinuty celé soustavy strïí, jako na Kovársk ch stráních. âlenit terén Okofiského údolí tvofií lesnat pás prostoupen such mi stepními stránûmi uprostfied jednotvárné plo iny Kladenské tabule pokryté poli. Niva je místy úzká, místy se roz ifiuje a vytváfií kotlinovité úseky, vût inou pokryté vlhk mi lukami. V znamn m krajinn m prvkem v nivû je Okofisk rybník. Hlavním pfiedmûtem ochrany je pás pestré krajiny s ãlenit m po- vrchem a ãetn mi zalesnûn mi plochami a okrsky pokryt mi teplomilnou vegetací, kter tvofií jakousi oázu uprostfied pfieváïnû bezlesé zemûdûlské oblasti. Z hlediska krajinné ekologie jde o názorn pfiíklad koridoru, kter m se mohou ífiit rostliny i drobní Ïivoãichové napfiíã krajinou, kde jinak nenacházejí vhodná stanovi tû. Z jednotliv ch objektû zaslouïí zmínky buliïníkové kam ky se zbytky pfiíbojov ch usazenin kfiídového mofie Sv. Vavfiinec (âiãovick kam k) a Sv. Salvátor, které, aã nevysoké, pfiedstavují i vyhlídkové body, a také zfiícenina stfiedovûkého hradu Okofi. Zvlá tní krajinn kolorit v okolí tohoto hradu vyhledávali jiï romantiãtí malífii, takïe Okofii se jeden ãas fiíkalo âesk Barbizon. Údolí si dosud zachovalo klidn ráz, kter nenaru uje ani dálniãní tah nedaleko od severní hranice parku. Na spra ov ch závûjích se vyskytují teplomilné trávníky, i se vzácn m hlaváãkem jarním (Adonanthe vernalis). Zfiícenina hradu Okofi pfiedstavuje romantickou krajinu v nejbliï ím okolí Prahy. PZ 3 479
Stfiední âechy Pfiírodní park Stfied âech Vyhlá en v roce 990 na plo e 9 890 ha okresními úfiady Praha-západ a Bene ov. Pfiírodní park pfiedstavuje pomûrnû rozsáhlé území vyhlá ené k ochranû lesnat ch partií na pravém bfiehu Vltavy, v íãanské plo inû na Libfiici, dolním toku Sázavy a v Dobfií ské pahorkatinû po obou stranách kaàonu b val ch Svatojansk ch proudû a na pravém bfiehu Vltavy k jihu aï po Mûfiín. Eroze Vltavy, dolní Sázavy a jejich pfiítokû zde vytvofiila romantick kraj hlubok ch fiíãních údolí se skalními útvary, postranními roklemi i náhorní pahorkatinou s malebn mi v hledy, kter je nejv znamnûj í rekreaãní oblastí Prahy. Celé území budují pevné horniny neoproterozoika, pfiedev ím pás vyvfielin oznaãovan jako jílovské pásmo, v nûmï Vltava i Sázava vyhloubily hluboká skalnatá údolí. Zpfiírodovûdeckého hlediska tato fiíãní údolí pfiedstavují pfiímo uãebnicovou ukázku fiíãního ekofenoménu. Bohatství rostlinn ch i Ïivoãi n ch druhû podmiàují rozdíly mezi jednotliv mi horninami, které se na ãerstv ch v chozech nápadnû uplatàují, takïe zde vedle sebe nacházíme bohaté skalní stepi s fiadou vápnomiln ch druhû v bezprostfiedním sousedství chud ch vfiesovin na kysel ch horninách. Tyto rozdíly lze pozorovat na Hradi ti u Závisti, na Zvolské homoli i jiïnûji na skalách v údolích obou fiek, napfi. na Kobylích drahách. Na Zvolské homoli se setkáme s cel mi porosty hvozdíku sivého (Dianthus gratianopolitanus) vedle lomikamene vïdy- Ïivého (Saxifraga paniculata), ve Svatojansk ch proudech roste i reliktní lomikámen trsnat (Saxifraga rosacea) a na stinn ch úpatích se zde vyskytuje Ïlutû kvetoucí alvûj lepkavá (Salvia glutinosa). Na stráních se temnou zelení prozrazují ãetné tisy ãervené i plodné kefie bfieãèanu popínavého, na nûkolika místech jsou celé porosty tfiemdavy bílé, bûïnou ozdobou skal je zde tafiice skalní. SuÈové lesy se stfiídají s polootevfien mi zakrsl mi doubravami, na stráních v NPP Medník kvete zjara kandík psí zub, kter se v ãesk ch zemích vyskytuje jen zde. Na úpatí skal a dokonce na náspu slavné posázavské lokálky se lze snadno setkat s je tûrkou zelenou a na bfiezích obou fiek s uïovkou podplamatou. V údolích zafiíznut ch potokû je hojn mlok skvrnit (Salamandra salamandra), z ptaãích druhû stojí za zmínku pfiedev ím holub doupàák (Columba oenas), datel ãern (Dryocopus martius), pu tík obecn (Strix aluco), lejsek mal (Ficedula parva). Jsou zde i památná místa na eho pravûku, jako obrovské keltské oppidum na závistském Hradi ti, a také stfiedovûku, jako je ostrov Sv. Kiliána nebo zlat revír jílovsk. V území pfiírodního parku se nacházejí tfii pfiehrady Vranská, tûchovická a Slapská, které sem pfiilákaly spousty chatafiû. Trasa posázavské lokálky se sv mi tunely a vysok mi tarasy z volnû loïen ch kamenû místní provenience je pozoruhodnou ukázkou technického díla, které se harmonicky zaãlenilo do okolní krajiny. Celé území má vysokou nauãnou i turistickou hodnotu a sv m pfiírodním bohatstvím se mûïe mûfiit s leckterou chránûnou krajinnou oblastí. KaÀon Vltavy, b valé Svatojanské proudy, zaplavené vodami tûchovické pfiehrady. Vynikající ukázka fiíãního fenoménu s celou kálou skalních spoleãenstev. Vpfiedu Bílá skála, vpravo stûna Mafienky, ve stfiedu skalní kulisy Vosin, v pozadí Kobylích drah. 480 PZ 3
Okres Praha-západ âíâovick KAM K STR. 46 HOSTIVICKÉ RYBNÍKY STR. 463 KNùÎIVKA STR. 466 MEDNÍK STR. 469 PZ 33 48
Stfiední âechy ROZTOCK HÁJ-TICHÉ ÚDOLÍ () STR. 47 SEDLECKÉ SKÁLY () VIZ MAPA PRAHA ÚDOLÍ ÚNùTICKÉHO POTOKA (3) VIZ MAPA PRAHA ZÁMKY (4) VIZ MAPA PRAHA PAZDERNA STR. 47 ZVOLSKÁ HOMOLE STR. 474 48 PZ 34
Okres Praha-západ Památné stromy. Dub letní, k. ú. Bu, p. ã. 44/, západnû od obce na hranici louky a pole v blízkosti polní cesty. O: 33 cm, Vs: 3 m, S: 50 let.. Cedr atlask (Cedrus atlantica), k. ú. âerno ice, p. ã. 674/, uã.p. 87. O: 46 cm, Vs: 8 m, S: 65 let. 3. Jilm habrolist, k. ú. âerno ice, p. ã. 486, bfieh Berounky, konec chatové oblasti smûrem k Radotínu. O: 36 cm, Vs: 8 m, S: 30 let. 4. Jinan dvoulaloãn (Ginkgo biloba), k. ú. âerven Újezd, p. ã. 38/, na dvofie statku. O: 38 cm, Vs: 4 m, S: 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. âerven Újezd, p. ã. 334, dvûr b valého statku u klá tera v lokalitû Hájek. O: 9 cm, Vs: 4 m, S: 0 let. 6. Tis ãerven, k. ú. âisovice, p. ã. 3/, vedle budovy obecního úfiadu a knihovny. O: 07 cm, Vs: 9 m, S: 70 let. 7. Dub letní, k. ú. Davle, p. ã., u stezky do Pikovic (ãervená turistická znaãka), na louce u Sázavy, pod Ïel. tratí. O: 383 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 8. Dub letní, k. ú. Dobfiichovice, p. ã. 48/, b valá Pru ákovic zahrada, v rokli. O: 354 cm, Vs: m, S: 00 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Dobfiichovice, p. ã. 8, pfied zámkem u pomníku. O: 455 cm, Vs: 8 m, S: 350 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Dobfiichovice, p. ã. 48/, b valá Pru ákovic zahrada. O: 33 cm, Vs: 30 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Jirãany, p. ã. 45, na hfibitovû u kostela. O: 34 cm, Vs: 7 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. Horomûfiice, p. ã. 8/3, u domu ã. p. 7 dûm cestovatele Roezla. Témûfi od zemû se kmen dûlí na tfii hlavní kmeny, které se pak bohatû vûtví dál. O: 55, 33, 34 cm (jednotlivé kmeny), Vs: 8 m, S: 50 let. 3. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, k. ú. Hostûradice, p. ã. 54/, na mírném návr í u kfiíïku u cesty ke hfibitovu. Jeden strom je ve velmi patném zdravotním stavu. O: 33 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Hostivice, p. ã. 9, Jiráskova ulice, pfied nádraïím. O: 9 cm, Vs: 8 m, S: 0 let. 5. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, k. ú. Hostivice, p. ã. 89, Husovo námûstí, po stranách schodi tû vedoucího ke kostelu. O: 8, 367 cm, Vs: 7, 8 m, S: 80, 0 let. 6. Javor babyka, k. ú. Hradi tko pod Medníkem, p. ã. 70/, zahrada hájovny pfii cestû Hradi tko Tfiebsín. O: 357 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 7. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Jílové u Prahy, p. ã. 847/3, Vãelní Hrádek, souãást b valého parku v této lokalitû. O: 30 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Jílové u Prahy, p. ã. 008/3, centrální park na námûstí. O: 95 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 9. Dub letní pyramidální, k. ú. Jílové u Prahy, p. ã. 8/, u kamenné zdi zahrady domu ã. p. 9, Masarykovo námûstí. O: 349 cm, Vs: 3 m, S: 0 let. 0. Jírovec maìal, k. ú. Jílové u Prahy, p. ã. 873/7, na hranici b valého parku a pole nedaleko b valého zámeãku Vãelní Hrádek. Je viditeln z vlaku na trati Praha âerãany. O: 345 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Jílové u Prahy, p. ã. 70, osada Horní Studené, údolí Zlatého potoka, vpravo od cesty na Îampach, naproti obytnému domu. O: 540 cm, Vs: 8 m, S: 300 let.. Lípa malolistá, k. ú. Jílové u Prahy, p. ã. 037, osada Borek- VráÏ, na vrcholu kamenné zídky u vjezdu na soukrom pozemek p. ã. 303 vpravo za viaduktem. O: 70 cm, Vs: 3 m, S: 80 let. 3. Dub letní, k. ú. Kytín, p. ã. 683/, na lesním palouku (b valá kolka) ObÛrka (prameni tû bezejmenného potoka), 600 m západojihozápadnû od hájenky Kytín. O: 49 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 4. Jasan ztepil, k. ú. Kytín, p. ã., pfied kostelem na návsi. O: 43 cm, Vs: 0 m, S: 60 let. 5. Jefiáb bfiek, alej, k. ú. Lhota u Dolních BfieÏan, p. ã. 350, podél cesty k arcibiskupskému altánu na Závisti. Zdravotní stav stromû dosti patn, nûkteré zcela uschly, uvaïuje se o zru ení ochrany. O: cca 55 cm, Vs: 5 m, S: 0 let. 6. Hru eà obecná, k. ú. Luka pod Medníkem, p. ã. 7, na mezi oddûlující pole a louku v lokalitû U Vûnce. Je souãástí dnes jiï nesouvislého stromofiadí. O: 59 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 7. Buk lesní, k. ú. Mní ek pod Brdy, p. ã. 6, na Skalce, asi 0 m od kostelíka. O: 400 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 8. Dub letní, k. ú. Noutonice, p. ã. 9/0, u ã. p. 8, na konci obce smûrem na Svrkyni. O: 44 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Okofi, p. ã. 3, u b valého Michova ml na (památkovû chránûn) smûrem k trampské osadû podél Zákolanského potoka. O: 44 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 30. Dub letní, k. ú. Petrov u Prahy, p. ã. 9/, uprostfied pole na Chlomku, po levé stranû silnice do Davle. O: 9 cm, Vs: 5 m, S: 60 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Petrov u Prahy, p. ã. 64/, nejvût í strom na návsi. O: 90 cm, Vs: 8 m, S: 30 let. 3. Borovice vejmutovka, k. ú. Pohofií u Prahy, p. ã. 79/0, v údolí ChotouÀského potoka, chatová kolonie Drnka. O: 60 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 33. Buk lesní, k. ú. Pohofií u Prahy, p. ã. 58, hraniãní strom na okraji smí eného lesa u mokfiadu v levé ãásti louky za rybníkem Prdlaã v osadû Skalsko. O: 35 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 34. Buk lesní, k. ú. Pohofií u Prahy, p. ã. 60/, vedle plotu lesní kolky, cca km po lesní asfaltové komunikaci vpravo ze silnice Jílové Skalsko Tûptín. O: 90 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. Buk lesní, Mní ek pod Brdy, na Skalce. PZ 35 483
Stfiední âechy 35. Buk lesní, k. ú. Pohofií u Prahy, p. ã. 363, Na pískách, okraj lesa vlevo od cesty do chatové kolonie Drnka. O: 35 cm, Vs: 3 m, S: 0 let. 36. Jedle bûlokorá, k. ú. Pohofií u Prahy, p. ã. 60/, v lesním porostu jiïnû od obce, ve svahu nad TuryÀsk m rybníkem po zelené turistické znaãce smûrem do Skalska. O: 98 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 37. Jilm habrolist, skupina tfií stromû, k. ú. Pohofií u Prahy, p. ã. 90/, Chvátalka, na hranici lesa uprostfied b valé polní cesty ChotouÀ Chvátalka, v blízkosti mokfiadu. Nejmen í strom situován ponûkud stranou od ostatních. O: 33, 307, 87 cm, Vs: 3, 3, 0 m, S: 00 50 let. 38. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, k. ú. Psáry, p. ã. 46/3, na hranici oploceného pozemku v lokalitû Za zahradami v severozápadní ãásti obce. O: 85, 80 cm, Vs: 8, 7 m, S: 00 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. Ptice, p. ã. 89/9, u hlavní silnice na návsi vedle kapliãky. O: 307 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 40. Lípa malolistá Svárovská, k. ú. Ptice, p. ã. 490/, okraj lesa u kfiiïovatky cest (zelená turistická znaãka) cesta na Chrbiny. O: 3 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 4. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Roztoky u Prahy, p. ã. 94, u ã. p. 0 v Tichém údolí. O: 347 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 4. Jinan dvoulaloãn (Ginkgo biloba), k. ú. Roztoky u Prahy, p. ã. 73, u ã. p. 9, u cesty Tich m údolím. O: 38 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 43. Platan javorolist, k. ú. Roztoky u Prahy, p. ã. 83, u ã. p. 8 vtichém údolí. O: 400 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 44. Dub letní, k. ú. evnice, p. ã. 368, v Selci, na rozhraní lesa a pole, severnû od skládky. patn zdravotní stav, ponechán na doïití. O: 450 cm, Vs: 8 m, S: 60 let. 45. Dub letní, k. ú. evnice, p. ã. 3647, Na Závûrce, okraj lesa u cesty za teletníkem, jiïnû od skládky. O: 360 cm, Vs: 4 m, S: 60 let. 46. Dub letní Helenin, k. ú. Slapy nad Vltavou, p. ã. 4/, na pravé stranû, cca v polovinû cesty (turistická znaãka) Slapy hájovna Moravec Kocába. O: 370 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 47. Lípa malolistá, k. ú. Slapy nad Vltavou, p. ã. 57/, u matefiské kolky. O: 74 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. 48. Lípa malolistá, k. ú. Slapy (Pfiestavlky), p. ã. 799/, u kfiíïku vlevo pfii silnici do Pfiestavlk. Roste na hranici katastrû. PÛvodnû zde byly lípy dvû. O: 334 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 49. Vrba bílá, k. ú. Tachlovice, p. ã. 87/, na bfiehu Radotínského potoka západnû od obce. O: 665 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 50. Buk lesní, k. ú. Tuchomûfiice, p. ã. 469/, okraj lesa jihov chodnû od obce, polní cestou ze silnice do Pfiední Kopaniny. O: 374 cm, Vs: m, S: 50 00 let. 5. Jasan ztepil, skupina dvou stromû, k. ú. Tursko, p. ã. 48/, u kfiíïe u silnice Tursko Velké Pfiílepy. O: 380, 85 cm, Vs: 7 m, S: 0 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Úhonice, p. ã. 708/, náves u pomníku padl m, u hlavní komunikace. O: 43 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 53. Buk lesní ãervenolist, skupina dvou stromû, k. ú. Vrané nad Vltavou, p. ã. 564/0, na hfibitovû. O: 35, 350 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 54. Dub letní V enorsk, k. ú. V enory, p. ã., ulice K. Majera, U dubu, u transformátoru. Roste na rozhraní b val ch V enor a Horních MokropsÛ. Jeden z nejstar ích stromû v âechách, Ïivá je pouze jeho polovina, pfiesto je je tû vitální. O: 589 cm, Vs: 7 m, S: 400 let. 55. Dub letní, skupina dvou stromû, k. ú. V enory, p. ã. 436/, pfied a za hrobkou v lese. O: 300, 30 cm, Vs: 9 m, S: 80 let. 56. Dub letní pyramidální, k. ú. V enory, p. ã. 39, u pavilonu v parku v enorského zámku. O: 45 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 57. Lípa malolistá, k. ú. Zbuzany, p. ã. 608/, náves, u kapliãky. O: 80 cm, Vs: m, S: 50 let. 58. Jilm habrolist, k. ú. Zlatníky u Prahy, p. ã. 68, na okraji obce smûr Libefi, u kfiíïku u silnice, v blízkosti trafostanice. O: 357 cm, Vs: m, S: 50 let. 59. Lípa malolistá, k. ú. Zlatníky u Prahy, p. ã. 57/, u domu ã. p. 3. O: 377 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 60. Smrk obecn WasmannÛv, k. ú. Zvole u Prahy, p. ã. 540, vedle elektrovodu v blízkosti vrcholu Zvolské Homole (PR). Traduje se, Ïe pod tímto smrkem padl na kolena a dûkoval Bohu za spatfiení myrmekofilních druhû drabãíkû Myrmoecia plicatus a M. confragosus jezuita profesor Wasmann. Dnes je strom v lesním porostu, pûvodnû pravdûpodobnû rostl o samotû, jak lze soudit ze zavûtvení aï k zemi. Jeho koruna vlivem zastínûní silnû prosychala. V lednu 003 bylo zji tûno, Ïe se smrk vûtrem vyvrátil, ãást kofienû zûstala v zemi. Bude ponechán na místû bez zásahu. O: 99 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. Dub letní, Jílové u Prahy. 484 PZ 36