Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Podobné dokumenty
I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Termíny z časného vývoje zárodku:

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Mužský pohlavní systém

Ženský pohlavní systém

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Gametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Degenerace genetického kódu

FERTILIZACE A EMBRYOGENEZE

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Základy buněčné biologie

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA


BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?

Rozmnožování a (časný) vývoj živočichů

Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

Mitóza a buněčný cyklus

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

- vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Digitální učební materiál

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Variace Vývoj dítěte

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

Přednáška 3 Biologie reprodukce & Embryologie

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Syllabus pro dosažení kvalifikace klinického embryologa

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- gamety obsahují pouze poloviční sadu chromozomů - 1n (23) - gamety ženské vajíčko (oocyst) mužské - spermie

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

Přednášející: (abecedně)

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)

Slovníček genetických pojmů

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Kdy vzniká lidský život? Biologie zná odpověď

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

VÝVOJ POHLAVNÍHO ÚSTROJÍ Určení pohlaví obecně Určení pohlaví u člověka Stadium indiferentní (gonáda, vývody, zevní pohlavní orgány) Diferenciace v po

Pohlavní soustava klisny

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Bílkoviny a rostlinná buňka

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Variace Pohlavní soustava ženy

Cytologie. Přednáška 2010

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘEHLED EM BRYOLOGIE ČLO VĚKA V O BRAZECH. Jiří Malínský, Václav Lichnovský

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Z Buchanan et al. 2000

Proč je dobré studovat genetické procesy na úrovni buňky? Například proto, že odchylky počtu nebo struktury chromozomů mohou způsobit:

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

organismus orgány tkáně buňky

Rozmnožování živočichů

Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Transkript:

Gametogenese a fertilizace Vývoj 142

Gamety pohlavní buňky Gametogenese diferenciace vysoce specializovaných pohlavních buněk schopných po fertilizaci vytvořit nového jedince Vajíčko (ovum) Spermie 1. Původ zárodečných buněk 2. Jejich mitotické dělení v gonádách 3. Redukční dělení meiosis 4. Konečná stadia maturace a diferenciace

Původ primordiálních buněk Zárodečné buňky mohou být rozeznány velmi brzo (drosofila vegetativní pól cytoplasmy v zygotě) Člověk - epiblast přechodně v extraembryonálních tkáních v endodermu žloutkového váčku jsou rozeznatelné 24.den vývoje - v zadní stěně žloutkového váčku blízko allantois Migrace do gonád mesenchymem přes stěnu zadního střeva a dorzální mesenterium (4. - 6. týden) Extracelulární matrix a chemotaktické vlivy z mezodermu budoucích gonád. Zárodečné buňky po ukončení migrace indukují vývoj gonád. Počet buněk během migrace vzrůstá

Proliferace Oogonie a spermatogonie Proliferativní fáze vývoje z tisíců na asi 7 milionů (u žen) mitosa Oogonie dělí se během 2.-5. měsíce 7. fetální měsíc oogonie vstupují do profáze prvního meiotického dělení. Konec proliferativní fáze Spermatogonie vstupují do meiosy po pubertě, schopnost mitotického dělení přetrvává u muže po celou dobu reprodukce

Meiosa Redukce počtu chromosomů z diploidního na haploidní Dvě maturační dělení bez syntézy nové DNA: Redukční dělení Druhé meiotické dělení Rekombinace genetické informace Náhodná distribuce mateřských a otcovských chromozomů - výměna částí homologních chromosomů při crossing over

Profáze I První meiotické dělení Leptotenní Zygotenní Pachytenní Diplotenní Diakinesis Metafáze I Anafáze I Telofáze I a Interfáze Druhé meiotické dělení

Vývoj gamet Initiace vývoje zárodečných buněk - udržení pluripotence v zárodečných buňkách Aktivace jejich diferenciace induktivní signály z trofoblastu Proliferace a přežívání trofické faktory Extracelulární matrix usměrňuje migraci Konečná diferenciace

Spermatogenese - 64 dní Mitotická multiplikace spermatogonie : Typ A populace kmenových buněk (stem cell), Typ B opouští mitotický cyclus - preleptotenní spermatocyty) Meiosa - Primární spermatocyty Sekundární spermatocyty Spermiogenese Spermatidy transformace na vysoce specializované buňky spermatozoa (koncentrace chromatinu, zmenšení velikosti, tvorba akrosomu, bičík-flagellum)

Spermatogenese

Sertoliho buňky Sertoliho buňky izolace zárodečných buněk, podpůrná funkce, výživa Degradace reziduálních tělísek Syntéza signálních molekul (Anti-Mülleriánský faktor) Synchronizace vývoje -vlny

Spermatogonie A Kmenové buňky, které se opakovaně mitoticky dělí Poslední dělení dá vznik spermatogonii B, která se pak dělí na primární spermatocyt

Primární spermatocyt a synaptonemální komplex Primární spermatocyt vstupuje do prolongované profáze Synaptonemální komplex homologní chromosomy během zygotenního stadia profáze

Spermiogenese Jádro koncentrace chromatinu hlavička Golgiho komplex - proakrosomální granula - akrosom Centrioly ukotvení bičíku Axonema mikrotubuly (9+2) a dynein Mitochondrie spirální uspořádání kolem proximální části bičíku mitochondriální helix Residuální tělísko

Spermiogenese

Spermatida - bičík Proximální centriol zůstává Distální centriol se přestaví na axonemu bičíku

Spermatozoon Hlavička (nucleus a akrosom) Bičík flagellum Krček spojovací část (proximální centriol) Střední část (mitochondriální helix) Hlavní část Terminální část

Spermie Průřez hlavní částí: Axonema Hladké chordy Fibrosní pochva Membrána Annulus na hranici mezi střední a hlavní částí

Maturace spermií Nově tvořená spermatozoa nejsou schopna fertilizace. Dozrávají v pohlavním ústrojí aktivace vzestup motility Kapacitace konečný stupeň dozrávání (maturace) - změny v akrosomu, příprava na uvolnění enzymů (probíhá v ženském genitálu), změny v membráně spermie Hyperaktivace spermie Akrosomální reakce splynutí akrosomu s plasmatickou membránou, vytvoření akrosomálního výběžku

Oogenese Oogonie oocyt - pouze jedno vajíčko dozrává během jednoho cyklu první a druhé polární tělísko (DNA a trochu cytoplasmy) První meiotické dělení není dokončeno do puberty Zástava meoisy nastává během profáze I (diplotenní stadium) vajíčko hromadí zásoby žloutku (OMI z folikulárních buněk) Druhá zástava během metafáze II dělení se dokončí po fertilizaci

Štětičkovité chromosomy Aktivní transkripce během meiosy Syntéza RNA geny tvoří smyčky

Oogenese Při narození 400 000 oocytů Obklopeny vrstvou folikulárních buněk (buňky granulosy) folikl Pouze 400 ( jeden na menstruační cyclus ) dozraje Atresie (degenerace) Folikulogenese Primordiální Primární Sekundární Graafův folikul - Ovulace

Vajíčko Vajíčko tvoří zásoby žloutku jako rezervoár potravy (energie) pro embryo Proteiny (aminokyseliny, energie) Ribosomy a t-rna- proteosyntéza po fertilizaci m-rna časný vývoj - morfogenické faktory (transkripční a růstové faktory)

Vajíčko

Obaly vajíčka Zona pellucida glygoproteiny ZP1, ZP2 a ZP3, GAG, hyaluronová kyselina, sialová kyselina Produkovány oocytem ZP-3 Sperm receptor a indukce akrosomální reakce Corona radiata folikulární buňky

1. meiotické dělení vajíčka těsně před ovulací

Imprinting Genom pocházející z vajíčka je funkčně odlišný od genomu spermie Imprinting je inaktivace genů závislá na pohlaví - prevence parthenogenese Mateřské geny jsou důležité pro vývoj embrya (funkční gen - receptor pro IGFII) Otcovské geny jsou důležité pro vývoj placenty (funkční gen IGFII) Beckwith-Wiedermanův syndrom

Fertilizace Interakce mezi spermií a oocytem Spermatozoon se váže na specifický sperm receptor v zona pellucida (ZP3). Indukuje uvolnění enzymů z akrosomu Penetrace zona pellucida Splynutí spermie a oocytu Kortikální reakce kortikální granula do perivitellinního prostoru (mezi oocyt a zona pellucida) alterace receptorů pro spermie prevence polyspermie

Fertilizace Splynutí se spermií vyvolá dokončení meiosy sekundární pólové tělísko a definitivní zralý oocyt Fertilizovaný oocyt = zygota Do vajíčka pronikne obsah spermie z jádra vznikne mužské prvojádro, centrioly - mitotické vřeténko. Vše ostatní je vajíčkem zlikvidováno!!! Jaderná obálka mizí Replikace - první mitotické dělení - 24 hodin

Fertilizace Pro začátek dělení je nezbytný centriol ze spermie, který se replikuje a tvoří dělící vřeténko pro zygotu Vajíčko po proběhlé meiose žádný centriol nemá. Prevence parthenogenese

Fertilizace

Prevence polyspermie Rychlé zablokování polyspermie změna elektrického potenciálu (Ca+) Pomalé zablokování polyspermie kortikální granula -enzymy proteasy likvidace vazebných míst na receptorech (ZP2 a ZP3) Fertilizační obálka prostor mezi zona pellucida a vajíčkem - GAG, peroxidasa a hyalin zonální reakce

Výsledek fertilizace Obnovení diploidního počtu chromosomů (nová kombinace genetické informace) Determinace pohlaví Zahájení rýhování (bez fertilizace oocyt obvykle během 24 hodin po ovulaci degeneruje)

Rýhování Mitotické dělení bez růstu buněk a proteosyntézy Dceřinné buňky (blastomery) se zmenšují embryo nemění velikost Mitotické dělení je ekvální a totální 4 buňky 40 hodin 3ED 6-12 buněk 4ED 16-32 buněk morula