Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

Podobné dokumenty
Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Vladimír Vinter

6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se růstem a rozmnožováním kvetoucích rostlin. Materiál je plně funkční

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN. RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK,

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Obrázky viz:

Jiří Mach. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy

cévnaté rostliny výtrusné semenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné

Rostlinná anatomie. generativní orgány, rozmnožování rostlin

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

M A G N O L I O P H Y T A

Krytosemenné rostliny

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN

ROSTLINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin.

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

Oddělení : Mechorosty

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

Systém rostlin Část vyšší rostliny

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

BOTANIKA - 1.ročník. Krytosemenné rostliny (26)

Vznik a znaky vyšších rostlin

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Anatomie, histologie a embryologie

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Nejstarší cévnaté rostliny

Martina Bábíčková, Ph.D

KAPRAĎOROSTY Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.

Martina Bábíčková, Ph.D

Generativní orgány rostlin I.

Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/


Zvyšování kvality výuky technických oborů

Evoluční vztahy kapraďorostů

Mechorosty Samičí pohlavní orgány vaječnou buňku Samčí pohlavní orgány pohyblivých pohlavních buněk - Rozmnožování Individuální vývoj rodozměna.

oddělení Monilophyta

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Opelenie (pollinatio) je prenesenie peľu z tyčinky na bliznu piestika.

Živé organismy. Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby

Vladimír Vinter

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin

13. ONTOGENEZE III.: REPRODUKCE

Model květu - velký Kat. číslo

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg

Generativní orgány a rozmnožování vyšších rostlin. Květ

Zvyšování kvality výuky technických oborů

ROSTLINNÉ ORGÁNY KVĚT, PYLOVÁ ZRNA

Anatomie, histologie a embryologie

Cupressaceae Taxaceae

Rozmnožovací (generativní) rostlinné orgány semenných rostlin. Milan Dundr

VÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Vznik dřeva přednáška

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

Oddělení Cycadophyta (cykasy)

Rozmnožování rostlin

VY_32_INOVACE_ / Výtrusné rostliny - mechy Výtrusné rostliny

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

11- Vývoj a rozmnožování rostlin

Reprodukční systémy vyšších rostlin

Reprodukční orgány II. Krytosemenné rostliny

VY_32_INOVACE_ / Nahosemenné rostliny - jehličnany Nahosemenné rostliny

Praktické cvičení č. 2.

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

Historie mikroskopu. 1 Přílohy. 1.1 Příloha 1: Prezentace k laboratorní práci. Mikroskop

Atraktivní biologie. hybrid

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

Transkript:

Reprodukce I

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila nebo byla oddělena od mateřského jedince nebo která vznikla rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí. Němec, 1944

Reprodukce rostlin 1. Sexualita u rostlin není přesně vymezena 2. Rostliny nemají zárodečnou dráhu 3. Vývoj rostlinného těla je postembryonální 4. Rostliny se snadno množí nepohlavně 5. Životní cyklus rostlin je charakteristický y j ý střídáním generací (sporofytu a gametofytu)

Nepohlavní rozmnožování U rostlin je nepohlavní rozmnožování velmi rozšířené, a to od evolučně nejstarších rostlin, zelených řas, až po evolučně nejpokročilejší krytosemenné rostliny. Pokud se rostliny rozmnožují vegetativními orgány, hovoříme o rozmnožování vegetativním. Rostliny se také rozmnožují apomikticky, kdy jsou vytvořeny pohlavní orgány, ale nedochází k oplození; nejčastěji dochází k vývoji nové rostliny z gamety bez oplození. Při nepohlavním rozmnožování vznikají jedinci, kteří jsou identičtí smateřským organismem, z něhož vznikli, pokud nedošlo k nějaké mutaci.

Rozdělením mateřského organismu na několik dceřiných jedinců se rozmnožuje např. okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca)

Množení pomocí oddenků je typickým příkladem množení pomocí vegetativních orgánů. Ty mají ještě významnou funkci zásobní. oddenek Schéma funkce oddenku Oddenek zázvoru obecného (Zingiber officinale)

2 5 4 B 3 1 A Oddenek konvalinky vonné (Convallaria majalis) C A celkový pohled na rostlinu s oddenkem (1), B příčný řez oddenkem, C detail části příčného řezu 1 oddenek, 2 primární kůra, 3 endodermis, 4 parenchym ve středním válci, mezi cévními svazky, 5 koncentrický cévní svazek. svazek Tmavé částice v parenchymu jsou škrobová zrna http://cs.wikipedia.org/

List nadutě Bryophyllum daigremontianum s mladými rostlinkami vzniklými na okrajích listu

List begonie s mladými rostlinami vzniklými na naříznutých částech listu (nahoře). Dole detail vzniku, A epidermis (1) s dělící se buňkou (remeristemisace), B další dělení vedoucí ke vzniku adventivního pupenu Obr. 51, skripta

Adventivní kořeny na řízku Coleus Adventivní kořeny na řízcích topolu pěstovaných v explantátových kulturách (in vitro ve skle) Obrázek vlevo http://80sbabiesthink.files.wordpress.com/2008/06/adventitious_roots_2_mclow.jpg Obrázek vpravo http://www.upsc.se/research-groups/researchers/control-ofadventitious-root-initiation-and-phloem-function-catherine-bellini.html

Stonkové šlahouny mochny plazivé (Potentilla reptans) s novými rostlinami

DENTARIA ENNEAPHYLLOS L. - kyčelnice devítilistá / zubačka deväťlistá DENTARIA GLANDULOShttp://botany.cz/A http://botany cz/ Waldst. et Kit. - kyčelnice žláznatá / zubačka žliazkatá Opadavé pacibulky, které jsou přeměněnými pupeny, u kyčelnice cibulkonosné (Dentaria bulbifera z čeledi Brassicaceae)

Pacibulky v květenství lipnice cibulkaté (Poa bulbosa)

Turion - specializovaný vrchol prýtu, bohatě zásobený živinami, který se po odumření mateřské rostliny osamostatňuje a přezimuje u Myriophyllum. Na jaře zakoření a vyroste z něho nová rostlina. http://cs.wikipedia.org/wiki/

Bublinatka (Utricularia), vodní masožravá rostlina, vyrůstající na jaře z turionu http://cs.wikipedia.org/wiki/

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) vyrůstající z cibule http://en.wikipedia.org/wiki/ p

Ocún jesenní, Colchicum autumnale s hlízami vzniklými z bazálních částí stonků

Stonková hlíza mečíku (Gladiolus) http://botany.cz

Oddenkové hlízy lilku bramboru (Solanum tuberosum) Vlevo schéma, červená šipka označuje starou hlízu, ze které vyrostla rostlina, modrá šipka označuje nově ě se tvořící íhlízu Vpravo rostliny se zralými hlízami

Kořenové hlízy Ipomoea batatas (sladké brambory) http://explorepharma.files.wordpress.com/2010/10/ipomoea-batatas.jpg

Pohlavní rozmnožování Při pohlavním rozmnožování dochází ke splývání dvou pohlavních p p ý p buněk, gamet. Splýváním gamet vzniká zygota, buňka schopná dalšího samostatného vývoje. Při tomto způsobu rozmnožování dochází ke spojení dvou genetických informací a potomstvo vznikající tímto způsobem se skládá z jedinců geneticky odlišných.

Životní cyklus všech Embryophyt zahrnuje nejenom střídání jaderných fází (haploidní a diploidní), ale i střídání generací neboli rodozměnu. Jednou z generací je gametofytní pohlavní generace neboli gametofyt, jehož všechny buňky jsou haploidní. Gametofyt se rozmnožuje gametami, které ale nevznikají meiosou nýbrž mitosou; ze vzniklé zygoty y nevzniká přímo nový gametofyt, ale diploidní nepohlavní sporofytní generace neboli sporofyt. Ve sporofytu dochází k meiotickému dělení, jehož výsledkem ýldk jsou haploidní výtrusy neboli spory. Ty pak dají vznik novému haploidnímu gametofytu. Gametofytní a sporofytní generace se tedy v životním cyklu rostlin střídají a reprodukují jedna druhou gametofyt dává vznik sporofytu a ten zase gametofytu, přičemž vzhled gametofytu a sporofytu je obvykle odlišný.

Schéma střídání generací v životním cyklu rostlin Schéma střídání generací v životním cyklu rostlin Tučné podtržené písmo znázorňuje diploidní fáze, obyčejné písmo fáze haploidní

Rodozměna u dvoudomého mechu 1 spory, 2 prvoklíčky (základ gametofytu) se vznikající mechovou rostlinou, vlevo samčí, vpravo samičí, 3 mechové rostlinky, vlevo samčí, vpravo samičí, 4 antheridium (pelatka), 5 archegonium (zárodečník) č s vyrůstajícím sporofytem (štět s tobolkou), mezi rostlinkami je znázorněn pohyblivý spermatozoid, oid 6 tobolka (výtrusnice), kde meiotickým dělením vznikají spory Diploidní generace znázorněna silnější čarou, haploidní čarou slabší

Mechorosty (na příkladu dvoudomého mechu) Převažující generací je haploidní gametofyt představovaný zelenou rostlinkou, ta není rozčleněna na orgány, ale mohou ji tvořit útvary s podobnými funkcemi (fyloidy, kauloidy, rhizoidy). Na gametofytu se tvoří samčí asamičí gametangia (antheridia a archegonia), v nich vznikají mitosou samčí asamičí gamety (pohyblivé spermatozoidy a nepohyblivé vaječné buňky) Pro přesun spermatozoidů k vaječným buňkám je zapotřebí voda V archegoniu proběhne oplození, splynutí gamet, vznikne diploidní zygota Ze zygoty vznikne základ diploidního sporofytu, embryo, které se okamžitě vyvíjí v diploidní sporofyt, veštět s tobolkou Tobolka je sporangium (výtrusnice), v ní proběhnou meiotická dělení a vzniknou haploidní spory, výtrusy, které nejsou rozlišené. Mechy jsou rostliny isosporickéi Výtrusy vyklíčí v haploidní vláknitý prvoklíček (protonema), který je součástí gametofytu, na něm se vytvoří pupeny, z nich vyroste mechová rostlinka Sporofyt vzniká na gametofytu, je na něm zcela nebo částečně závislý

Kapraďorosty Převažující generací je diploidní sporofyt, jepředstavován rostlinou členěnou na orgány kořeny, stonky, listy. Většina kapraďorostů jsou rostliny stejnovýtrusé, isosporické, heterosporické různovýtrusé, ů jsou méně ě časté.

Rodozměna u stejnovýtrusých kapraďorostů 1 spory, 2 jednodomý prokel (gametofyt) s antheridiem (dole) a archegoniem (nahoře), šipka znázorňuje přenos spermatozoidů kvaječné buňce, 3 prokel po oplození s mladým sporofytem, 4 sporofyt ftsvýtrusnicemi i na listech, 5 detail mladé výtrusnice, ve které proběhne meiosa, 6 zralá výtrusnice se sporami vzniklými meiosou Diploidní generace znázorněna silnější čarou, haploidní čarou slabší

A.Isosporické kapraďorosty ď (příklad kapraď samec) U isosporických kapraďorostů vzniknou na listech sporangia a v nich meiosou vzniknou nerozlišené haploidní spory Ze spory vyroste haploidní gametofyt, zelený prokel. Na něm vzniknou samčí a samičí gametangia. Vnichmitotickým dělením vzniknou gamety, pohyblivé samčí č (spermatozoidy) o a nepohyblivé samičí č (vaječné buňky). Koplození o je také zapotřebí voda. Po oplození vznikne základ diploidního sporofytu, embryo, které okamžitě vyrůstá v diploidní sporofyt. Embryo a vyrůstající sporofyt je zpočátku vyživován gametofytem, ale jen po velmi krátkou dobu Sporofyt i gametofyt jsou vzájemně nezávislé, gametofyt žije jen krátce

Rodozměna u různovýtrusých kapraďorostů (vranečků) 1 spory, menší je samčí, větší samičí, 2 samčí gametofyt, 2 - samičí gametofyt, mezi gametofyty je znázorněn přenos spermatozoidu, 3 mladý sporofyt ft vyrůstající ze samičího gametofytu, 4 dospělý sporofyt, 5 šištice se samčími a samičími výtrusnicemi, 6 detail samčí výtrusnice, 6 - detail samičí výtrusnice, ve výtrusnicích vznikají meiosou spory Diploidní generace znázorněna silnější čarou, haploidní čarou slabší

B. Heterosporické kapraďorosty (příklad vranečky) Heterosporické kapraďorosty mají rozlišené samčí a samičí spory, mikrospory a megaspory Mikrospory a megaspory vznikají v různých sporangiích (mikrosporangiích a megasporangiích); ta vznikají na různých výtrusných listech (sporofylech) Z mikrospor a megaspor vznikají odlišné gametofyty (mikrogametofyty a megagametofyty). t Gametofyty t jsou velmi redukované, vyvíjejí jí se samostatně, ale uvnitř původní stěny spor. Redukovanější je samčí gametofyt. V gametofytech vzniknou samčí a samičí gametangia Vnichmitotickým dělením vzniknou gamety, pohyblivé samčí (spermatozoidy) a nepohyblivé samičí (vaječné buňky). K oplození je také zapotřebí voda. Po oplození vznikne základ diploidního sporofytu, embryo, které okamžitě vyrůstá v diploidní sporofyt

Rostliny semenné Převažující generací je diploidní sporofyt, je představován rostlinou členěnou na orgány Pokračuje redukce gametofytu, který není samostatný, ale vyvíjí se uvnitř sporofytu, kde se po určitou dobu vyvíjí i sporofyt (embryo). Nejvíce redukovaný gametofyt je u krytosemenných rostlin. Samčí gametofyty jsou více redukované než samičí Samčí gamety (spermatické buňky) nejsou pohyblivé, jsou přenášeny pylovou láčkou; k oplození není potřeba voda Došlo ke vzniku semena, které uzavírá a chrání embryo

Rodozměna u nahosemenných rostlin (jehličnanů) 1 samčí šištice,2 samičí šištice s podpůrnými a semennými e šupinami, 3 prašné pouzdro (samčí výtrusnice), kde meiosou vznikají mikrospory - pylová zrna (vlevo tetráda zrn, vpravo jednotlivá zrna), 4 samičí šupina s jedním ze dvou nahých vajíček (samičích výtrusnic), kde meiosou vznikly megaspory, 5 pylové zrno vícebuněčné (samčí gametofyt) přenášené větrem na vajíčko, 6 ve vajíčku samičí gametofyt vzniklý z megaspory, obsahující dvě archegonia, do jednoho z nich prorůstá pylová láčka, 7 semeno vzniklé z vajíčka se zárodkem

A. Nahosemenné (na příkladu jehličnanů) Tvoří se samčí a samičí šištice s výtrusnými listy (sporofyly). V samčích šišticích se na mikrosporofylech tvoří samčí výtrusnice, prašné váčky, v nich meiosou vzniknou pylová zrna samčí výtrusy (mikrospory). V samičích šišticích vzniknou na megasporofylech nahá vajíčka (samičí výtrusnice), v nich meiosou vzniknou samičí spory (megaspory) Z pylového zrna vzniká silně redukovaný samčí gametofyt bez typických gametangií, tvořený jen několika buňkami. Velká antheridiová buňka považována za zbytek gametangia. Vzniknou dvě samčí gamety Samičí spora se dělí a vzniká mnohobuněčný samičí gametofyt (haploidní endosperm), v něm se vytvoří gametangia (zárodečníky), každý s vaječnou buňkou Oplození je jednoduché, druhá spermatická buňka obvykle zaniká

Rodozměna u krytosemenných rostlin A poupě, 1 kališní lístky, 2 korunní lístky, 3 vlevo, prašník tvořený čtyřmi výtrusnicemi (prašnými pouzdry) s tetrádami pylových zrn vzniklými meiosou, vpravo prašník s jednotlivými pylovými zrny (vznikajícími samčími gametofyty), 4 semeník s vajíčkem (samičí výtrusnicí), 5 megaspora (mladý zárodečný vak) vzniklá meiosou ve vajíčku B rozvinutý květ, 1 kališní lístky, 2 korunní lístky, 3 vpravo, prasklý prašník se zralými pylovými zrny (samčími gametofyty) 4 semeník s vajíčkem, 6 zárodečný vak vzniklý z megaspory (samičí gametofyt), 7 pylové zrno klíčící v pylovou láčku, C plod se semenem a se zárodkem, 7 plod, 8 semeno, 9 endosperm, 10 embryo

B. Krytosemenné Došlo k vytvoření ř květu a k uzavřeníř vajíček uvnitř semeníku. Vyvinulo se dvojité oplození a došlo k vývoji plodu Tyčinky jsou mikrosporofyly, v prašníku jsou prašné váčky mikrosporangia. Vnichmeiosou vznikají pylová zrna samčí spory Plodolisty jsou megasporofyly, srůstají v pestíky. V pestíku vznikají vajíčka samičí výtrusnice. Uvnitř vajíček vzniká megaspora Samčí gametofyt tvoří pouze tři buňky vznikající v pylovém zrnu, z nichž dvě jsou gamety spermatické buňky. Netvoří se gametangium Samičí gametofyt je zárodečný vak obsahující samičí gametu vaječnou buňku spolu se synergidami, antipodami a centrálním jádrem zárodečného vaku Probíhá dvojité oplození jedna samčí gameta splývá s vaječnou buňkou, druhá s centrálním jádrem zárodečného vaku. Vznikne zygota a endosperm Ze zygoty vzniká embryo (nový sporofyt), z vajíčka semeno a ze semeníku event. z dalších částí květu plod

V ůběh l d há l t d k ik liš ý h V průběhu evoluce docházelo tedy ke vzniku rozlišených gamet (samčích a samičích), posléze pak k rozlišení spor, které znamenalo i rozlišení gametofytů. V průběhu evoluce rovněž docházelo ke ztrátě pohyblivosti samčích gamet a k redukci gametofytu.

Znázornění postupné redukce gametofytu v průběhu evoluce sporofyt Zelená vláknitá řasa mech Psilotum kapradina jehličnan Krytosemenná rostlina Poznámka: u zelených vláknitých řas (např. Ulothrix) může být jedinou diploidní buňkou zygota Psilotum je primitivní cévnatá výtrusná rostlina příbuzná kapradinám

Shrnutí terminologie Gamety Isogamety morfologicky nerozlišené, u většiny zelených řas Anisogamety morfologicky rozlišené, u některých zelených řas a u všech Embryophyt Samčí gamety, mikrogamety pohyblivé spermatozoidy nebo nepohyblivé spermatické buňky Samičí gamety, megagamety nepohyblivé vaječné buňky (oosféry) Vznik gamet gametogenese (mikrogametogenese a megagametogenese) Gametangia Samčí mikrogametangia, pelatky, antheridia Samičí megagametangia, zárodečníky, archegonia U semenných rostlin jsou pouze rudimenty gametangií

Spory výtrusy Isospory morfologicky nerozlišené u rostlin isosporických (stejnovýtrusých) zelené řasy, mechorosty a většina kapraďorostů Heterospory morfologicky rozlišené u rostliny heterosporických (různovýtrusých) - některé kapraďorosty a semenné rostliny Samčí spory - mikrospory Samičí spory megaspory Vznik spor sporogenese (mikrosporogenese, megasporogenese) Samčí výtrusnice mikrosporangia Samičí výtrusnice megasporangia Sporangia (výtrusnice) Sporofyly přeměněné listy, na kterých se tvoří sporangia. U některých kapraďorostů jsou tzv. trofosporofyly s dvojí funkcí, tvorbou sporangií i fotosyntézou.

Gametofyty Nerozlišené gametofyty pokud jsou nerozlišené spory Rozlišené gametofyty, pokud jsou rozlišené spory Samčí gametofyty (mikrogametofyty) produkují samčí gamety Samičí gametofyty (megagametofyty) produkují samičí gamety