Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.18 Botanický inventarizační průzkum v PR Koutské a Zábřežské louky Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Šárka Cimalová, Ph.D. Termín: 2. 1. 2011

Obsah 1 NÁZEV PRŮZKUMU...3 2 CÍL PRŮZKUMU...3 3 POUŽITÁ METODIKA...3 4 PŘÍRODNÍ REZERVACE KOUTSKÉ A ZÁBŘEŽSKÉ LOUKY...4 5 PŘÍRODNÍ POMĚRY...4 6 VÝSLEDKY...5 6.1 FLORISTICKÝ PRŮZKUM...5 6.2 PRŮZKUM ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV...5 7 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ...12 8 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ...13 9 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ...15 10 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ...16 11 PŘÍLOHY...17 2

1 NÁZEV PRŮZKUMU Botanický inventarizační průzkum v PR Koutské a Zábřežské louky (kód 2.18) 2 CÍL PRŮZKUMU Zpracování floristického průzkumu cévnatých rostlin Inventarizace rostlinných společenstev Zmapování současného stavu populací ochranářsky významných druhů na území ZCHÚ s důrazem na podchycení výskytu následujících druhů: starček poříční (Senecio sarracenicus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrba rozmarýnolistá (Sali rosmarinifolia), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), kruštík polabský (Epipactis albensis), vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), žebratka bahenní (Hottonia palustris) Porovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů Návrhy opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany území Vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji 3 POUŽITÁ METODIKA Třetí závěrečná dílčí zpráva obsahuje informace o stavu a průběhu zpracovávaného inventarizačního botanického průzkumu z území PR s důrazem na údaje o výskytu Senecio sarracenicus, Menyanthes trifoliata, Dactylorhiza majalis, Sali rosmarinifolia, Ophioglossum vulgatum, Epipactis albensis, Lysimachia thyrsiflora a Hottonia palustris. Botanický průzkum je zpracován dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.1 Floristická inventarizace, jejíž hlavní náplní je aktuální floristická inventarizace území se zvláštním zřetelem na podchycení výskytu výše uvedených druhů, ostatních ochranářsky významných druhů rostlin (zvláště chráněné druhy, druhy Červeného seznamu) a zavlečených druhů (Pyšek et al. 2002). K zaměření populací, popř. samotných rostlin, byl využit přístroj GPS s min. přesností měření 10 m a pořízena fotodokumentace. U vyjmenovaných druhů byli sečteni všichni jedinci, v případě žebratky bahenní (Hottonia palustris) a vrby rozmarýnolisté (Sali rosmarinifolia) v kompaktním porostu je velikost populace vyjádřena v plošné jednotce (m 2 ). Výzkum související s inventarizací rostlinných společenstev probíhal dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.2 Inventarizace rostlinných společenstev. Jeho náplní je inventarizace rostlinných společenstev vymezených podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001). Zjištěná data byla převedena do digitálního prostředí. Nomenklatura taonů cévnatých rostlin je sjednocena podle práce Kubát et al. (2002). Syntaony jsou uvedeny podle práce Chytrý et al. (2001). Informace o taonech doplňuje Vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb., dále zařazení do Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2002) a Červeného seznamu cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (Sedláčková & Plášek 2005). Druhy jsou také rozděleny na původní a nepůvodní invazní, naturalizované (zdomácnělé) a přechodně se vyskytující neofyty a archeofyty v květeně České republiky podle práce Pyšek et al. (2002). 3

4 PŘÍRODNÍ REZERVACE KOUTSKÉ A ZÁBŘEŽSKÉ LOUKY Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky s výměrou 375,70 hektarů bylo vyhlášeno v roce 1997 na katastrálních územích Kravaře ve Slezsku a Zábřeh u Hlučína. V roce 2007 byla s platností od 1.1.2008 rezervace vyhlášena nově, přičemž západní část původní rezervace nebyla již do chráněného území zahrnuta. Současná výměra území tedy činí 202,9 ha. Nadmořská výška území se pohybuje od 225 do 234 m. n m. Předmět ochrany dle zřizovací vyhlášky z roku 2007: a) ucelený komple mokřadních luk, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky zaplavovaných tůní v nivě řeky Opavy, b) mokřadní ekosystémy svýskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, c) hnízdiště ptačích druhů Jedná se o mokřadní ekosystém situovaný jižně od silnice Zábřeh u Hlučína-Kravaře, jihozápadně od obce Zábřeh u Hlučína (Waismannová et al. 2004). Rozlehlou nivu kolem obou toků tvoří hlinitý fluviální podklad doplněný organickou hmotou s pozůstatky slepých meandrů a ramen řeky. Podklad luk tvoří štěrkovo-písčité sedimenty (Turistik 2000-2009). Pro toto území aktuálně platí plán péče (Czernik & Kneblová 2008), který je zpracován na léta 2008 2018. K chráněnému území eistují nepublikované botanické inventarizační záznamy z let 1984 (Neuschlová 1984), 1995 (Janáčková et al. 1995) a zpráva z kontrolní návštěvy chráněného území (Niklová 1994). Komplení botanický průzkum zpracovala Sedláčková (1994). Na tomto území také prováděl mmj. v letech 1992 a 1995 detailnější průzkum rodu Taraacum Trávníček (1995). Území bylo již v minulosti studováno také z pohledu výskytu rostlinných společenstev, což dokládá práce, kterou publikovala Balátová-Tuláčková & Zapletal (1959). 5 PŘÍRODNÍ POMĚRY Převzato z plánu péče (Czernik & Kneblová 2008): Geomorfologie: Podle regionálního členění ČR patří území k celku Opavské pahorkatiny (Štěrba, 1990). Jedná se převážně o říční rovinu se sníženinami, které jsou pozůstatky zazemněných mrtvých říčních ramen. Území leží v nadmořské výšce 225-235 m. Hydrologie: Hlavním tokem je meandrující řeka Opava, dalším významným tokem je potok Štěpánka protékající přibližně středem území. V zájmovém území byl v minulosti vytvořen systém odvodňovacích kanálů. Lokalita je převážně zavodňována srážkami, dopadajícími na jižně orientovaný svah pahorku Kamenec, které prosakují do podloží. Ty dále vyvěrají v podobě pramenů na úpatí svahu a způsobují podmáčení olšin a slatinných luk. Klimatologie: Území náleží do mírné klimatické oblasti, mírně až středně vlhké, s průměrnými ročními teplotami 8,0 8,6 C. Průměrný roční úhrn srážek ve stanici Kravaře činí 648 mm, z toho 67 % spadne ve vegetačním období roku. Srážek přibývá od západu na východ, což je způsobeno srážkovým stínem Hrubého a částečně i Nízkého Jeseníku. Nejčastější a současně nejsilnější větry vanou od jihozápadu a severu. Výpar ve stanici Opava činí 488 mm, tj. 75 % srážek, výpar z volné hladiny může dosahovat značně vyšších hodnot. V četnosti větrů jasně převládá směr od JZ a od S. Průměrná doba trvání sněžné pokrývky je 60 70 dní, vegetačních dnů je 165. Vegetace: Dle fytogeografického členění (Skalický, 1988) leží území na rozhraní fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu 74. Slezská pahorkatina, podokresu 74b. Opavská pahorkatina. Na zdejších slatinných loukách byla v 50. a 60. letech 20. století popsána unikátní mokřadní společenstva svazů Caricion rostratae, Molinion coeruleae a Calthion: Caricetum diandrae a Caricetum appropinquatae ve sníženinách se stagnující vodou, Selino-Molinietum coeruleae na 4

částečně zmineralizovaných slatinách se stabilní hladinou podzemní vody, Filipendulo-Geranietum palustris v okrajové zóně a Cirsietum salisburgensis caricetosum caespitosae jako náhradní společenstvo původních lužních olšin svazu Alnion glutinosae. V současné době se na podmáčených půdách nacházejí společenstva pcháčových a bezkolencových luk svazů Calthion a Molinion s řadou vlhkomilných druhů. Plošně největším lesním porostem je lužní les na severu území, tvořený především porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa) a křížencem topolu černého (Populus sp.), následuje jasan ztepilý (Frainus ecelsior), ojediněle jeřáb obecný (Sorbus aucuparia). Z dalších dřevin se početně vyskytují četné druhy vrb (Sali spp.), a to jak stromového, tak keřového vzrůstu, méně lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bradavičnatá (Betula pendula), z keřů pak zejména bez černý (Sambucus nigra). Bohatě zastoupeny jsou porosty lemující vodní kanály a tůně, které tvoří především vrby stromového i keřovitého vzrůstu. Méně se pak vyskytuje dub letní, kalina obecná (Viburnum opulus), brslen evropský (Euonymus europaea) a bez černý. Významným prvkem území jsou solitérně rostoucí stromy a keře, především často mohutné kmeny vrb (Kočvara, 2004). 6 VÝSLEDKY 6.1 FLORISTICKÝ PRŮZKUM Terénní práce probíhaly průběžně s cílem zmapovat aktuální stav flóry a vegetace území PR Koutské a Zábřežské louky ve vegetační sezóně roku 2010. Floristický přehled za sledované období čítá 231 taonů cévnatých rostlin (tab. 2). Jedná se o druhově velmi bohatou přírodní rezervaci. V samostatné příloze (Příloha 1) jsou souhrnně zaznamenány nálezy všech taonů na studovaném území v časovém horizontu 16 let. Tento přehled doplňuje nálezy druhů červeného seznamu ČR (Procházka 2002), který zpracovali rešeršně Pečinka & Špačková (2004). Ze zajímavých taonů byly v roce 2010 zjištěny bohatší populace např. Nuphar lutea, Sali rosmarinifolia, nebo Potentilla palustris. Zaznamenány byly také vzácné taony Care flava, C. appropinguata, Centaurea oylepis, Hotonia palustris, Limosella aquatica, Listera ovata, Lysimachia thyrsiflora, Senecio sarracenius, Scrophularia scopolii a Valeriana dioica. Některé lokality uvedených druhů byly rovněž nafoceny a zaměřeny GPS přístrojem. Bohužel nebyly potvrzeny druhy Menyanthes trifoliata, Dactylorrhiza majalis, Ophioglossum vulgatum a Epipactis albensis. Výskyt nepůvodních druhů je poměrně sporadický (tab. 1). Invazní taony bylin zastupují dosud spíše lokální populace Reynoutria japonica a mokřadní druh Elodea canadensis. Z dřevin se vyskytují Rhus hirta a Acer negundo, které by neměly uniknout pozornosti při naplňování managementu. Objevují se také invazní archeofyty (Cirsium arvense, Plantago major), které ovšem nedosahují stupně invazivnosti výše uvedených neofytů. Většina zastoupených archeofytů (tab. 1) ale patří k naturalizovaným nepůvodním druhům částečně vázaným na polní kultury, které jsou součástí studované přírodní rezervace. Přehled zjištěných taonů s informativními údaji, které se týkají jejich původu a ohroženosti je uveden v tabulce (tab. 2). Doplňující údaje o výskytu v biotopech jsou v samostatné databázi (soubor DB). 6.2 PRŮZKUM ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV Společenstva současné PR Koutských a Zábřežských luk prošla v druhé polovině 20. století výraznými proměnami, za nimiž stály změny vodního režimu v souvislosti s vytvořením odvodňovacích melioračních kanálů. Před melioračními zásahy se zde vyskytovala společenstva rašelinných olšin s dominantním podrostem Care acutiformis, porosty odvodňovacích tůněk se svazy Batrachion fluitantis, Batrachion aquatilis a Magnopotamion. Dále luční společenstva rašelinných a humózních luk svazu Caricion rostratae, pcháčových a bezkolencových luk svazů Calthion a Molinion a společenstva vysokých ostřic svazu Caricion gracilis a Molinion (Balátová-Tuláčková &Zapletal 1959). 5

V současné době jsou zachována společenstva údolních jasanovo-olšových luhů zahrnujících mokřadní olšiny svazu Alnion glutinosae a potoční a prameništní údolní jasanovo-olšové luhy s olší lepkavou svazu Alnion incanae. Podmáčená stanoviště vlhkých depresí a pramenišť osidlují společenstva vysokých ostřic svazů Magnocaricion elatae a Caricion gracilis. Nelesní vegetace je zastoupena různými vývojovými stadii kosených vlhkých pcháčových luk s přechody k nekoseným vlhkým tužebníkovým ladům (Calthion palustris), která jsou často lemována mokřadními vrbinami svazu Salicion cinereae. V aluviálním prostoru se ve vysychajících částech rezervace vyskytují rozsáhlé porosty vlhčích kosených psárkových a mezofilnějších ovsíkových luk (Alopecurion pratensis, Arrhenatherion). Makrofytní vegetace vodních toků je zastoupena svazem Batrachion fluitantis, stojaté vody odvodňovacích struh a slepých ramen osidlují společensva vodních rostlin svazů Batrachion aquatilis a Nymphaeion albae. Litorál periodických tůní a zvodnělé polní kultury porůstají druhy řazené ke společenstvům mokrých až vlhkých obnažených den svazu Nanocyperion flavescentis. Ve vysychajících tůních a ramenech se objevuje také společenstvo svazu Oenanthion aquaticeae vyžadující eutrofní stanoviště. Relativně častá jsou společenstva rákosin svazu Phragmition communis, která se roztroušeně vyskytují v lučních depresích, na březích vodních nádrží a na okrajích vrbových křovin svazů Salicion albae a Salicion triandrae a také mokřadních vrbin Salicion cinereae podél sítě vodních kanálů toků a tůní v rezervaci. Součástí území jsou rovněž ruderální porosty lesní a nelesní vegetace s vyšším zastoupením nepůvodních druhů. Vymezení biotopů je součástí samostatné tabulky vypracované v Arc-View Gis (soubory ve složce VektorovaData). Doplňkové údaje v tabulce o dominantních druzích, stavu společenstva a perspektivách vývoje jsou zpracovány a kategorizovány dle metodiky MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005). Rovněž jsou zde ve formátu bodové vrstvy vyznačeny souřadnice zajímavých bodů (vzácných druhů a některých problematických míst rezervace). Sledované taony výtrusných a cévnatých rostlin v sezóně roku 2010 Dactylorhiza majalis prstnatec májový Druh vyskytující se v sušších až bažinatých loukách, na slatinách a v rašeliništích (Procházka 2002a), kde osidluje společenstva svazů Molinion, Calthion palustris, podsvaz Filipendulenion a řád Caricetalia fuscae (Dostál 1989). Ve studovaném území tento taon bohužel nebyl potvrzen. V místech dřívějších rozsáhlých populací dochází k degradaci lučních společenstev svazu Calthion palustris zarůstáním rákosinou (možné je i negativní ovlivnění odpadními vodami ze severního kanálu) a vnikáním nepůvodních druhů (Rhus hirta). Epipactis albensis kruštík polabský Taon se vyskytuje ve stinných, často lužních lesních společenstvech (Procházka 2002b), kde roste nejčastěji ve společenstvech podsvazu Ulmenion (Dostál 1989). Ve studovaném území tento taon nebyl potvrzen. Lokalita na V okraji rybníka je zarostlá ruderálními nitrofilními druhy podrostu olšin svazu Alnion incanae. Hottonia palustris žebratka bahenní Taon mělkých mezotrofních tůní, slepých ramen, příkopů, rostoucí ve společenstvech svazu Nympaeion albae a asociaci Hottonietum palustris (Kovanda 1992). Na území PR Koutské a Zábřežské louky byl v minulosti tento taon zaznamenán na několika místech v melioračních kanálech a tůňkách. V současnosti byla potvrzena jediná lokalita se společenstvem Hottonietum palustris v tůňce vyskytující se v porostech mokřadních olšin svazu Alnion glutinosae. Jednalo se o populaci na ploše 23 m. Lysimachia thyrsiflora vrbina kytkokvětá (syn. Naumburgia thyrsiflora bazanovec kytkokvětý) 6

Taon tůní a slepých ramen řek, rákosin rybníků, přechodových rašelinišť a mokřadních olšin rostoucí ve společenstvech svazů Caricion rostratae, Magnocaricion elatae, Oenanthion aquatilis. Také se vyskytuje ve svazech Caricion lasiocarpae, Rhynchosporion albae a Eriophorion gracilis. Zaniká nejčastěji intenzifikací společenstev (Skalický 1992). Na Koutských a Zábřežských loukách byl nalezen na dvou lokalitách, z nichž jedné hrozí zánik. Vitálnější populace se nachází ve společenstvu mokřadních olšin s podrostem Care acutiformis a výskytem druhu Peucedanum palustre. Zde bylo nalezeno méně než 10 rostlin druhu vrbiny kytkokvěté, které byly poměrně chabé. Zaznamenáni byli sterilní i fertilní jedinci s chudšími květenstvími. Druhá lokalita je vlhký příkop sousedící s cestou a ruderalizovanou nekosenou loukou s mozaikou společenstev svazů Magnocaricion elatae a Calthion palustris s vyšším výskytem Calamagrostis epigejos. Menyanthes trifoliata vachta trojlistá Druh rašelinných a mokrých luk, vyskytující se nejčastěji ve společenstvech svazu Salicion cinereae, dále roste také v společenstvech rašelinišť a krátkostébelných ostřicových luk třídy Scheuchzerio- Caricetea fuscae, svazu vysokých ostřic řádu Magnocaricetalia a podmáčených stanovištích svazu Calthion palustris (Slavík 2000). Ve studovaném území byl tento taon v minulosti nacházen v melioračních kanálech a terénních depresích na několika lokalitách. Populace byly již před pěti lety výrazně na ústupu (Špačková, ústní sdělení). V současnosti nebyla vachta potvrzena na žádné lokalitě. Na místech předchozího výskytu dochází k zazemňování a změnám charakteru biotopu v důsledku chybějícího kosení a odstraňování biomasy. Ophioglossum vulgatum hadilka obecná Druh rostoucí na vlhkých až zamokřených loukách, pastvinách, světlých lesích a v rákosinách nejčastěji ve společenstvech svazů Molinion a Alno-Ulmion (Chrtková 1988). V PR Koutské a Zábřežské louky tento taon rostl na několika místech ve společenstvech vlhkých kosených luk. Prováděným průzkumem nebyl potvrzen. Je možné, že fenologicky nebyl zastižen, ale pravděpodobné je, že vymizel. V současnosti jsou tyto louky hodnoceny jako svaz Calthion palustris. Biotopy jsou občasně koseny, biomasa bohužel zůstává neodklízena. Sali rosmarinifolia vrba rozmarýnolistá Taon roste nejčastěji na slatinných až rašelinných loukách a v rašelinných březinách ve společenstvech svazů Molinion, Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion a Betulion pubescentis. Většina lokalit zanikla v důsledku meliorací (Chmelař & Koblížek 1990). Na území PR Koutské a Zábřežské louky jsou zachovány roztroušené polykormony na ploše cca 40 m 2 v lučním koseném společenstvu svazu Calthion palustris. Při managementu kosení luk bývají ponechány nekoseny. Taon na této lokalitě při stávajícím managementu prosperuje poměrně dobře. Senecio sarracenius starček poříční Druh okrajů rákosin, bylinných lemů lužních lesů a mokřadních luk, kde roste většinou v nezastíněných partiích ve společenstvech svazů Senecion fluviatilis, Phragmition communis, Caricion gracilis a podsvazu Filipendulenion (Grulich 2004). Na území PR Koutské a Zábřežské louky se v současnosti starček poříční vyskytuje v bohatší populaci na jedné lokalitě biotopu, který tvoří maloplošné společenstvo svazu Senecion fluviatilis na JZ okraji olšiny. Populace bývá částečně kosena. Počet vitálních jedinců je přibližně 50-60. 7

Tabulka č. 1: Kategorizace nepůvodních taonů vyskytujících se na území PR Koutské a Zábřežské louky (Pyšek et al. 2002): neofyty invazní: Acer negundo, Elodea canadensis, Juncus tenuis, Reynoutria japonica, Rhus hirta neofyty naturalizované: Pseudotsuga menziesii, Ribes rubrum, Trifolium hybridum neofyty přechodně zavlečené: Aesculus hippocastanum archeofyty invazní: Cirsium arvense, Plantago major, Tripleurospermum inodorum archeofyty naturalizované: Arctium lappa, Bromus hordeaceus, Capsella bursa-pastoris, Cardamine hirsuta, Chenopodium polyspermum, Descurainia sophia, Erysimum cheiranthoides, Papaver rhoeas, Prunus domestica, Thlaspi arvense archeofyty přechodně zavlečené: Malus domestica Tabulka č. 2: Přehled taonů vyskytujících se na území PR Koutské a Zábřežské louky stupeň ohrožení taon Název taonu Vyhlášk a 395 Červený seznam ČR Červený seznam MSK původní nepůvodní archeofyt neofyt Acer campestre Acer negundo Aegopodium podagraria Aesculus hippocastanum Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium Ajuga reptans Alchemilla sp. - - - Alisma plantago-aquatica Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Angelica sylvestris Anthemis arvensis Anthoanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arctium lappa Arctium tomentosum Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Athyrium fili-femina Bellis perennis Betula pendula Bistorta major Briza media Bromus hordeaceus Calamagrostis epigejos Callitriche sp. Caltha palustris subsp. laeta Calystegia sepium Campanula patula Capsella bursa-pastoris Cardamine hirsuta Cardamine pratensis 8

Název taonu Vyhlášk a 395 stupeň ohrožení Červený seznam ČR Červený seznam MSK původní Care acuta Care acutiformis Care appropinguata C2 C2 Care brizoides Care cespitosa Care echinata agg. Care flava C4a C4 Care hirta Care nigra Care pallescens Care panicea Care vesicaria Care vulpina Centaurea jacea subsp. C4a C4 oylepis Cerastium holosteoides Ceratophyllum demersum Circaea lutetiana Cirsium arvense Cirsium canum Cirsium oleraceum Cirsium rivulare Cirsium vulgare Corylus avellana Crataegus monogyna Crepis paludosa Cruciata glabra Cruciata laevipes Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Descurainia sophia Deschampsia caespitosa Dryopteris carthusiana Dryopteris fili-mas Echinochloa crus-galli Eleocharis sp. Elodea canadensis Elytrigia repens Equisetum fluviatile Equisetum palustre Erysimum cheiranthoides Euonymus europaea Festuca arundinacea Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Filipendula ulmaria Fragaria vesca Frangula alnus Frainus ecelsior Galeopsis speciosa Galium aparine Galium boreale C4a C3 Galium molugo taon nepůvodní archeofyt neofyt 9

Název taonu Vyhlášk a 395 stupeň ohrožení Červený seznam ČR Červený seznam MSK původní Galium rivale Galium uliginosum Galium verum Geranium palustre Geranium pratense Geum rivale Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Glyceria maima Gnaphalium uliginosum Heracleum sphondylium Holcus lanatus Hottonia palustris C3 C2 Humulus lupulus Hylotelephium maimum Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypericum tetrapterum Chenopodium polyspermum Impatiens noli-tangere Iris pseudacorus Juncus articulatus Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus tenuis Knautia arvensis Lamium maculatum Lari decidua Lathyrus pratensis Lemna minor Leucanthemum ircutianum Limosella aquatica C3 C2 Listera ovata C4a C4 Lolium perenne Lotus corniculatus Lotus uliginosus Luzula campestris Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia thyrsiflora C3 C2 Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Malus domestica Matricaria recutita Mentha longifolia Myosotis nemorosa Myosotis palustris agg. Myosoton aquaticum Nuphar lutea Papaver rhoeas Persicaria amphibia taon nepůvodní archeofyt neofyt 10

Název taonu Vyhlášk a 395 stupeň ohrožení Červený seznam ČR Červený seznam MSK původní taon nepůvodní archeofyt neofyt Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia Petasites hybridus Peucedanum palustre Phalaris arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Pimpinella major Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Populus alba Populus nigra C3 C2 Populus tremula Potentilla anserina Potentilla erecta Potentilla palustris C4a C1 Potentilla reptans Primula elatior Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus padus Pseudotsuga menziesii Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus auricomus agg. Ranunculus flammula Ranunculus repens Reynoutria japonica Rhamnus cathartica Rhus hirta Ribes rubrum Rorippa amphibia Rosa canina Rubus idaeus Rubus sp. - - - Rume acetosa Rume aquaticus Rume crispus Rume obtusifolius Sali alba Sali aurita Sali cinerea Sali fragilis Sali pentandra Sali purpurea Sali rosmarinifolia C3 C3 11

Název taonu Vyhlášk a 395 stupeň ohrožení Červený seznam ČR Červený seznam MSK původní Sali triandra Sali viminalis Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Scrophularia scopolii C3 C3 Scutellaria galericulata Selinum carvifolia Senecio sarracenius C2 C1 Spirodella polyrhiza Stachys palustris Stachys sylvatica Stellaria graminea Stellaria holostea Stellaria palustris Symphytum officinale Taraacum sp. Thlaspi arvense Tilia cordata Tilia platyphyllos Trifolium dubium Trifolium hybridum Trifolium pratense Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Typha latifolia Urtica dioica Valeriana dioica C3 C3 Valeriana officinalis Veronica chamaedrys Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola palustris Viscum album subsp. album taon nepůvodní archeofyt neofyt 7 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky je v Moravskoslezském kraji dosud mimořádná vyskytujícími se mokřadními rostlinnými společenstvy a konkrétními vzácnými taony. Silně invazními nepůvodními druhy dosud není jako celek příliš ohrožena, ale na území se vyskytují zatím drobné populace druhu Reynoutria japonica, u nichž hrozí šíření ve velmi krátké době. Tyto lokální místa výskytu jsou zaznamenány GPS přístrojem. Malý polykormon se nachází u cesty vedoucí podél stulíkové tůně ze strany od Kout, další drobné populace vznikly na polních plochách v JZ části rezervace. Na zvážení kvality managementu jsou také zarůstající plochy původních luk. Při pohledu na mapu z roku 1959 je patrná mnohem lepší prostupnost územím, které zřejmě bylo ještě v té době pravidelně hospodářsky využíváno. Území je v současnosti silně postiženo náletem vrb (Sali), ostružiníku 12

(Rubus), rákosu (Phragmites) a kopřiv (Urtica), které snižují krajinářskou i biologickou hodnotu rezervace. K celkovému ochuzování současné druhové diverzity přispívají jednak sukcesní změny území, dále nedostatečný vodní režim a eutrofizace způsobená splachy z okolních polí a znečišťováním odpadními vodami z přilehlé výrobny uzenin MK Klemens. Rezervace při stávajícím režimu neodvratně zarůstá a dochází k úbytku ploch vhodných pro vzácné luční druhy. Pokud je území pokoseno, zůstává alespoň část biomasy bohužel neodklizena nebo je přemístěna do tůněk, kde tlí pod porosty vrb. Uvedené faktory zřejmě výrazně ovlivnily skutečnost, že nebyly potvrzeny některé vzácné druhy, které byly předmětem sledování v rámci tohoto průzkumu. Dalším negativním faktorem je skutečnost, že velkou část jižních partií rezervace tvoří polní kultury s vzácnými plevely (Limosella aquatica) bez zřejmé kontroly hospodaření na těchto plochách. 8 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Území PR Koutské a Zábřežské louky je pravidelně obhospodařováno od roku 1997. Management, který v tomto období prováděl ZO ČSOP Levrekův ostrov spočíval v obnově luk pravidelným, převážně ručním kosením. Výřezem náletových dřevin byly rozšířeny a propojeny plochy luční vegetace. Souběžně byl prováděn eperimentální dosev ochuzených luk semeny a pohrabky z vhodných lokalit Hlučínska (Cimalová nedat.). Současný plán péče (Czernik & Kneblová 2008) stanoví podmínky fázového managementu zejména lučních společenstev tak, aby docházelo k dozrávání semen pro přirozenou obnovu vlastním genofondem a k zachování nekosených pásů pro zoocenózy. Nejcennější typy vegetace, zejména pcháčové a ostřicové louky, jsou dle plánu péče (Czernik & Kneblová 2008) koseny 1-2 ročně v kombinaci s výřezy náletových dřevin. Přechodný typ vzniklý nekosením z pcháčových luk představují tužebníkové louky (vlhká tužebníková lada). V zájmu území je převést část tužebníkových lad intenzivnějším managementem na pcháčové louky zejména tam, kde se ještě počátkem 90. let vyskytovaly prstnatce májové. Louky na nivních půdách jsou rovněž podle plánu péče 2 ročně koseny popřípadě spásány. Mimolesní a roztroušená zeleň, stejně jako břehové porosty řeky Opavy, jsou náchylnější na výskyt invazních druhů rostlin (Solidago sp., Acer negundo), které je nutno průběžně likvidovat. Na orných plochách určených k převodu na louky je doporučen dosev regionální směsí semen. Pro management je obecně doporučena lehká mechanizace v podzimních a zimních měsících a v sezóně zejména ruční kosení, popřípadě spásání, které je v plánu péče konkretizováno časově i lokálně (Czernik & Kneblová 2008). Nezbytnou součástí je včasné odstraňování pokosené, popř. spálené biomasy z území. Je nutno dodržovat schválený plán péče, který upozorňuje na probémy spojené se stavem vodního režimu. V 70. letech došlo k vybudování melioračních kanálů, které dlouhodobě negativně ovlivňují vodní režim území. Problematické a dlouhodobě špatně vyřešené je znečištění z vypouštěných odpadních vod, na které je upozorňováno opakovaně v průběhu desetiletí. V místech vypouštění odpadní vody do severního kanálu dochází k ruderalizaci a vzniku sedimentů ukládajících se v těchto kanálech. Doporučené asanační a regulační zásahy zahrnující chemické analýzy a případné odbagrování sedimentů plus vytvoření regulačního systému hrázek pro regulaci spodní hladiny vody by měly snížit jejich vlivy (Czernik & Kneblová 2008). Pravidelná kontrola odpadních vod spojená s odběry vzorků vody a půdy v inkriminovaných částech rezervace by měla být součástí zajištění ochrany území. Kromě odpadních vod ovlivňují negativně území rezervace splachy z okolních polních kultur. Pole se vyskytují jednak v okolí, ale také ve vlastním území PR Koutské a Zábřežské louky. Jedná se o 13

poměrně rozsáhlé plochy polí v jižní až jihozápadní části rezervace, na nichž probíhá zřejmě intenzivní hospodaření. Jedná se o půdu, která je v době deštivých let (2010) i v létě zaplavena vodou. Umístění polí v rezervaci bez zvláštního režimu hospodaření je přinejmenším diskutabilní. Pokud nebude realizována varianta zatravnění s ponecháním drobných etenzivních políček dle plánu péče, je nutná spolupráce se zemědělci a kontrola jejich činnosti. Hospodaření na jednotlivých typech biotopů a ploch: Bezejmenný rybník Rybník je silně zabahněný, bez litorálu, s hustým břehovým porostem. Plán péče navrhuje využití nádrže jako biotopu pro obojživelníky, vodní bezobratlé a vodní a mokřadní vegetaci a předpokládá ukončení chovu vodní drůbeže (polodivokých kachen), který nadměrně eutrofizuje vodu. Na této lokalitě byla nalezena mrtvá kachna a zbytky krmných směsí. Doporučené prosvětlení rybníka je opodstatněné. Koutské rameno - jezero Olšinky Plán péče upravuje rybí obsádku se zaměřením na původní druhovou skladbu s možností regulovaného přikrmování. Vodní tok Štěpánka Bez technických úprav Komple nejcennějších druhově bohatých pcháčových a ostřicových luk Vhodné je provést výřezy dřevin z lučních porostů mimo solitérní druhy vrb včetně keřů vrby rozmarýnolisté (Sali rosmarinifolia). Ponechávají se porosty lemující kanál odvádějící odpadní vodu z areálu firmy MK Klemens s výjimkou invazní škumpy orobincové (Rhus typhina), osiky (Populus tremula) a vrb rostoucích směrem do louky. Vhodné datum provádění s opodstatněným rozložením likvidace nežádoucí sukcesní zeleně je navrženo plánem péče. Doporučeno je potlačovat eutroficací podmíněné šíření rákosin a odstranit smrkové výsadby. U vzácných lučních druhů lze počkat na dobu zralosti diaspor a kosení odložit. Vysokoostřicové a pcháčové luční porosty S ohledem na výskyt chráněných druhů bezobratlých a potenciální výskyt hnízdících ptáků je doporučeno rozdělit plochu na segmenty s různými termíny a frekvencí seče a ponecháním neposečených pásů pro hmyz. Frekvenci kosení stanovuje plán péče. Tužebníkové louky Kosit a asanovat dle plánu péče a částečně převést kosením na pcháčové louky. Nemulčovat Při výskytu ZCHD rostlin - (např. prstnatec májový, vachta trojlistá, apod.) rostliny obkosit při první seči a ponechat k vysemenění. Při výskytu vrby rozmarýnolisté obkosit a ponechat při každé seči. Komple luk v jižní části území na nivních půdách Kosení provádět 2 ročně s odstraněním biomasy (možno použít pro osev luk). Plán péče navrhuje provádění etenzívní pastvy, která by neměla ohrozit hnízdiště. Je nutné skloubit zájmy ochrany přírody a zemědělců s využitím dotačních titulů. Mimolesní a roztroušená zeleň Chránit proti nežádoucím nepůvodním invazním druhům. Meliorační kanály Viz plán péče! Možná je spolupráce s VŠB, která zde provádíleté průzkumy. Břehové porosty Opavy Ošetřovat dle plánu péče se zaměřením na likvidace křídlatek. Postupně lze nahradit topoly kanadské autochtonními dřevinami měkkého luhu. Rozorané louky Plán péče vhodně navrhuje postupné zatravnění regionální směsí směrem k psárkovým a pcháčovým loukám. Je nutno se vyvarovat zabuřenění ruderálními druhy. Tůně Je navrženo vytvoření nových tůní, což přispěje k zvýšení druhové diverzity území, které trpí zazemňováním a sukcesním zarůstáním. 14

9 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ, E. et ZAPLETAL, A. Druhý příspěvek k typologii luk Slezska. Přírod. časopis slezský. Sv. XX. 1959, č. 4, s. 435-470. CIMALOVÁ, Š. Zábřežské louky, dřívější přírodní památka. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, nedatováno. CZERNIK, A. et KNEBLOVÁ, I. Plán péče o přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky na období 2008 2018. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 2008. GRULICH, V. Senecio sarracenicus L. starček poříční. In SLAVÍK, B. a ŠTĚPÁNKOVÁ J. [eds.]. Květena ČR 7. Praha: Academia, 2004, s. 254-255. HALUZA, J. et al. Koordinace územních systémů ekologické stability Moravskoslezského kraje okres Opava. Ostrava, 2002. CHMELAŘ, J. et KOBLÍŽEK, J. Sali rosmarinifolia L. vrba rozmarýnolistá. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČR 2. Praha: Academia, 1990, s. 482. CHRTKOVÁ, A. Ophioglossum L. hadilka (hadí jazyk). In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČSR 1. Praha: Academia, 1988, s.224-226. Informační systém životního prostředí (ISŽP). Moravskoslezský kraj. 2008 [online]. [cit. 2009-12- 25]. Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/koutske-azabrezske-louky-146/ JANÁČKOVÁ, PETŘÍČKOVÁ, SEDLÁČKOVÁ, M., BALNER, V. & Sobotíková, R. PR Zábřežské louky. Soupis druhů zjištěných dne 13.6.1995 při příležitosti posouzení návrhu na vyhlášení NPR Koutské louky. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1995. KOUTECKÁ, V. et al. Příroda Hlučínska. Hlučín: Sdružení obcí Hlučínska, 2004. KOVANDA, M. Hottonia palustris L. žebratka bahenní. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.] Květena ČR 3. Praha: Academia, 1992, s. 258. KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER, J., & ŠTĚPÁNEK, J. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. LIŠKOVÁ, V. Regionálně geografické studie Hlučínska. Ms. dipl. pr., depon in Katedra geografie, PřF, UP, Olomouc, 2006. NEUSCHLOVÁ, Š. Zábřežské louky, zápis z terénní ekurze rezervací v rámci celostátního semináře botaniků muzejí ze dne 21. 6.1984. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1984 NIKLOVÁ, Š. Zpráva z kontrolní návštěvy CHÚ PP Zábřežské louky ze dne 15.6.1994. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994. PEČINKA, A. et ŠPAČKOVÁ, P. Příspěvek k rozšíření ohrožených a vzácných rostlin v nivě řeky Opavy mezi Kravařemi a Zábřehem ve Slezsku. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 39: 237-248, 2004. PROCHÁZKA, F. Dactylorhiza Nevski prstrnatec (vstavač). In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002a, s.776-779. PROCHÁZKA, F. Epipactis Zinn. kruštík. In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002b, s.770-773. PROCHÁZKA, F., [ed.] Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Praha: Příroda, 2002. SEDLÁČKOVÁ, M. Inventarizační průzkum botanický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994. SEDLÁČKOVÁ, M. et PLÁŠEK, V. [eds.]: Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 2005 č. 54, s. 97-120. SKALICKÝ, V. Naumburgia thyrsiflora (L.) Reichenb. bazanovec kytkokvětý. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČR 3. Praha: Academia, 1992, s. 267-269. SLAVÍK, B. Menyanthes trifoliata L. vachta trojlistá. In SLAVÍK, B. [ed.]. Květena ČR 6. Praha: Academia, 2000, s. 111-112. ŠPAČKOVÁ, P. Rostlinná společenstva rašelinných luk (PR Koutské a Zábřežské louky). Ms., dipl. pr., depon. in: inst. Env. inž., fak. HGF, VŠB, Ostrava, 2001. ŠPAČKOVÁ, P. et KOUTECKÁ, V. Plán péče o Přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky na období 2005-2014 (nescháleno). Ms., depon. in: Krajský úřad Ostrava, 2005. TRÁVNÍČEK, B. Poznámky k přípravě návrhu odpisu zásob na území Koutských a Zábřežských luk. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1995. 15

Turistik. Koutské a Zábřežské louky. CzechGate s.r.o. 2000-2009 [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-opava/kravare-okresopava/koutske-a-zabrezske-louky/ Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. 1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/inde.php?frame&show_one=1&id=586 Vyhláška MŽP ČR č.395/ 1992 Sb., Příloha č. 2- Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. WEISSMANNOVÁ, H. et al. Ostravsko. In: MACKOVČIN P. a SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 10 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ, E. et ZAPLETAL, A. Druhý příspěvek k typologii luk Slezska (Louky katastru obce Zábřeh u Hlučína). Přír. časopis slezský. Sv. XX. 1959, č. 4, s. 435-470. CIMALOVÁ, Š. Zábřežské louky, dřívější přírodní památka. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, nedatováno. CZERNIK, A. et KNEBLOVÁ, I. Plán péče o přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky na období 2008 2018. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 2008. ČECH, L. KOČÍ, M. & PRAUSOVÁ, R. Botanické inventarizační průzkumy (floristika, rostl. společenstva, biotopy). In: JANÁČKOVÁ, H. ET ŠTORKÁNOVÁ, A. [eds.] Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK ČR. 2005. DOSTÁL, J. Nová květena ČSSR-II. Praha: Academia, 1989. GRULICH, V. Senecio sarracenicus L. starček poříční. In SLAVÍK, B. a ŠTĚPÁNKOVÁ J. [eds.]. Květena ČR 7. Praha: Academia, 2004, s. 254-255. HALUZA, J. et al. Koordinace územních systémů ekologické stability Moravskoslezského kraje okres Opava. Ostrava, 2002. CHMELAŘ, J. et KOBLÍŽEK, J. Sali rosmarinifolia L. vrba rozmarýnolistá. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČR 2. Praha: Academia, 1990, s. 482. CHRTKOVÁ, A. Ophioglossum L. hadilka (hadí jazyk). In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČSR 1. Praha: Academia, 1988, s. 224-226. CHYTRÝ, M., KUČERA T. & KOČÍ, M. [eds] Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001, s. 105-108. Informační systém životního prostředí (ISŽP). Moravskoslezský kraj. 2008 [online]. [cit. 2009-12- 25]. Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/koutske-azabrezske-louky-146/ JANÁČKOVÁ, PETŘÍČKOVÁ, SEDLÁČKOVÁ, M., BALNER, V. & Sobotíková, R. PR Zábřežské louky. Soupis druhů zjištěných dne 13.6.1995 při příležitosti posouzení návrhu na vyhlášení NPR Koutské louky. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1995. KOČVARA R. Zoologický průzkum přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky (herpetologický, ornitologický, mammalogický), depon. In: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 2004. KOUTECKÁ, V. et al. Příroda Hlučínska. Hlučín: Sdružení obcí Hlučínska, 2004. KOVANDA, M. Hottonia palustris L. žebratka bahenní. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.] Květena ČR 3. Praha: Academia, 1992, s. 258. KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER, J., & ŠTĚPÁNEK, J. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. NEUSCHLOVÁ, Š. Zábřežské louky, zápis z terénní ekurze rezervací v rámci celostátního semináře botaniků muzejí ze dne 21. 6.1984. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1984. NIKLOVÁ, Š. Zpráva z kontrolní návštěvy CHÚ PP Zábřežské louky ze dne 15.6.1994. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994. PROCHÁZKA, F. Dactylorhiza Nevski prstnatec (vstavač). In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002a, s.776-779. PROCHÁZKA, F. Epipactis Zinn. kruštík. In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002b, s.770-773. PROCHÁZKA, F., [ed.] Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Praha: Příroda, 16

2002. PYŠEK, P., SÁDLO, J., & MANDÁK, B. Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, 2002, č. 74, s. 97 186. SEDLÁČKOVÁ, M. Inventarizační průzkum botanický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994. SEDLÁČKOVÁ, M. et PLÁŠEK, V. [eds.]: Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 2005, č. 54, s. 97-120. SKALICKÝ, V. Naumburgia thyrsiflora (L.) Reichenb. bazanovec kytkokvětý. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČR 3. Praha: Academia, 1992, s. 267-269. SKALICKÝ, V. Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. a SLAVÍK B. [eds.]. Květena ČSSR, 1:103-123, Praha: Academia, 1988. SLAVÍK, B. Menyanthes trifoliata L. vachta trojlistá. In SLAVÍK, B. [ed.]. Květena ČR 6. Praha: Academia, 2000, s. 111-112. STALMACHOVÁ, B. et STALMACH, J. Optimalizace péče o PR Koutské a Zábřežské louky. Ms., depon. in: Krajský úřad Ostrava, 2009. ŠPAČKOVÁ, P. Rostlinná společenstva rašelinných luk (PR Koutské a Zábřežské louky). Ms., dipl. pr., depon. in: inst. Env. inž., fak. HGF, VŠB, Ostrava, 2001. ŠPAČKOVÁ, P. et KOUTECKÁ, V. Plán péče o Přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky na období 2005-2014 (nescháleno). Ms., depon. in: Krajský úřad Ostrava, 2005. ŠTĚRBA O. (ed.) Ekologická studie. Niva řeky Opavy, Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, 1990, 78s. TRÁVNÍČEK, B. Poznámky k přípravě návrhu odpisu zásob na území Koutských a Zábřežských luk. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1995. Turistik. Koutské a Zábřežské louky. CzechGate s.r.o. 2000-2009 [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-opava/kravare-okresopava/koutske-a-zabrezske-louky/ WEISSMANNOVÁ, H. et al. Ostravsko. In: MACKOVČIN P. a SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 11 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapa rostlinných společenstev Příloha č. 2: Výskyt sledovaných vzácných druhů rostlin Příloha č. 3: Fotodokumentace Příloha č. 4: Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Příloha č. 5: Lokalizace fotografií 17

Příloha č. 1: Mapa rostlinných společenstev 19

Příloha č. 2: Výskyt sledovaných vzácných druhů rostlin 21

Příloha č. 3: Fotodokumentace Foto č. 1: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky,část kosených partií se Sali cinerea a rákosinou s přechodem k pcháčovým loukám GPS: 49 55,239'N, 18 04,278'E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 12.6.2010 Foto č. 2: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, zábělník neboli mochna bahenní (Potentilla palustris) GPS: 49 55'13.11"N, 18 04'16.53"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 12.6.2010 22

Foto č. 3: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, pcháčová louka s dominujícím pcháčem potočním (Cirsium rivulare) GPS: 49 55'12.913"N, 18 4'16.379"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 12.6.2010 Foto č. 4: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, vrba rozmarýnolistá (Sali rosmarinifolia) GPS: 49 55'11.88"N, 18 04'17.85"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 12.6.2010 23

Foto č. 5: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, bradáček vejčitý (Listera ovata) GPS: 49 55'12.46"N, 18 04'17.79"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 12.6.2010 Foto č. 6: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii) GPS: 49 55'09.36"N, 18 04'13.93"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 13.6.2010 24

Foto č. 7: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, šťovík vodní (Rume aquaticus) GPS: 49 55'05.16"N, 18 04'13.47"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 13.6.2010 Foto č. 8: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, porost kosatce žlutého (Iris pseudacorus) GPS: 49 55'1.993"N, 18 4'11.723"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 13.6.2010 25

Foto č. 9: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, mozaikovitá krajina luk s vrbami popelavými (Sali cinerea) GPS: 49 55'01.85"N, 18 04'44.39"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 13.6.2010 Foto č. 10: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, stulík žlutý (Nuphar lutea) GPS: 49 55'21.48"N, 18 02'43.99"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 15.6.2010 26

Foto č. 11: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, stulíková tůň (Nuphar lutea) V od obce Kouty u Kravař GPS: 49 55'21.48"N, 18 02'43.99"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 15.6.2010 Foto č. 12: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, olšina s podrostem kosatce žlutého (Iris pseudacorus) GPS: 49 55'04.08"N, 18 03'07.82"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 15.6.2010 27

Foto č. 13: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, J část rezervace s polními kulturami SZ od Smolkova; v polovině června ještě z velké části zaplavenými GPS: 49 54'28.22"N, 18 04'00.24"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 16.6.2010 Foto č. 14: Lokalita: PR Koutské a Zábřežské louky, populace a detail Senecio sarracenius GPS: 49 55'06.70"N, 18 03'25.36"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 13.6.2010 28

Příloha č. 4: Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Acer campestre Acer negundo Acorus calamus Aegopodium podagraria Aesculus hippocastanum Aethusa cynapium Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium Achillea ptarmica Ajuga reptans Alchemilla glabra Alchemilla sp. Alisma plantago-aquatica Alliaria petiolata Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus aequalis Alopecurus geniculatus Alopecurus pratensis Amaranthus lividus Amaranthus retrofleus Anagallis arvensis Anemone nemorosa Anemone ranunculoides Angelica sylvestris Anthemis arvensis Anthoanthum odoratum Anthriscus nitida Anthriscus sylvestris Apera spica-venti Aphanes arvensis Arctium lappa Arctium nemorosum Arctium tomentosum Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Athyrium fili-femina Atriple sagittata Atriple patula Avenula pubescens Ballota nigra Barbarea vulgaris 29

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Bellis perennis Berula erecta Betula pendula Betula pubescens Bidens cernua Bides frondosa Bidens tripartita Bistorta major Bolboschoenus yagara Briza media Bromus hordeaceus Butomus umbellatus Calamagrostis canescens Calamagrostis epigejos Callitriche Caltha palustris Calystegia sepium Campanula patula Campanula rapunculoides Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardamine hirsuta Cardamine pratensis Carduus acanthoides Carduus crispus Carduus nutans Carduus personata Care acuta Care acutiformis Care appropinguata Care brizoides Care buekii Care canescens Care cespitosa Care disticha Care echinata agg. Care elongata Care flava Care gracilis Care hirta Care muricata Care nigra Care otrubae Care pallescens Care panicea 30

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Care paradoa Care tomentosa Care vesicaria Care vulpina Centaurea cyanus Centaurea jacea Centaurea pseudophrygia Cerastium holosteoides Ceratophyllum demersum Circaea lutetiana Cirsium arvense Cirsium canum Cirsium oleraceum Cirsium rivulare Cirsium vulgare Cirsium erucagineum Cirsium tataricum Convolvulus arvensis Conyza canadensis Corylus avellana Crataegus laevigata Crataegus monogyna Crepis biennis Crepis mollis subsp. hieracioides Crepis paludosa Cruciata glabra Cruciata laevipes Cuscuta epithymum Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Dactylorhiza majalis Descurainia sophia Deschampsia caespitosa Dipsacus fullonum Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris fili-mas Dryopteris deweveri Echinocystis lobata Echinochloa crus-galli Eleocharis sp. Elodea canadensis Elymus caninus Elytrigia repens Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum 31

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Epilobium hirsutum Epilobium palustre Epilobium parviflorum Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum palustre Equisetum pratense Erigeron annuus Eriophorum angustifolium Erysimum cheiranthoides Euonymus europaea Eupatorium cannabinum Euphorbia helioscopia Euphorbia peplus Fallopia convolvulus Festuca arundinacea Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna subsp. bulbifera Filipendula ulmaria Fragaria vesca Frangula alnus Frainus ecelsior Galeopsis speciosa Galeopsis tetrahit Galinsoga parviflora Galinsoga quadriradiata Galium album Galium aparine Galium boreale Galium elongatum Galium molugo Galium palustre Galium rivale Galium uliginosum Galium verum Geranium dissectum Geranium palustre Geranium pratense Geranium pusillum Geranium pyrenaicum Geranium robertianum Geum rivale Geum urbanum Glechoma hederacea 32

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Glyceria fluitans Glyceria maima Glyceria plicata Gnaphalium uliginosum Gypsophila muralis Heracleum sphondylium Holcus lanatus Hottonia palustris Humulus lupulus Hylotelephium maimum Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypericum tetrapterum Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum bulbosum Chaerophyllum hirsutum Chaerophyllum temulum Chelidonium majus Chenopodium album Chenopodium ficifolium Chenopodium glaucum Chenopodium hybridum Chenopodium polyspermum Impatiens glandulifera Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Iris pseudacorus Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus infleus Juncus tenuis Knautia arvensis Lactuca serriola Lamium album Lamium maculatum Lamium purpureum Lapsana communis Lari decidua Lathyrus pratensis Lemna minor Leucanthemum ircutianum Leucanthemum vulgare Ligustrum vulgare Limosella aquatica 33

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Linaria vulgaris Listera ovata Lolium perenne Lotus corniculatus Lotus uliginosus Luzula campestris Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia thyrsiflora Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Malus domestica Malva neglecta Malva sylvestris Matricaria discoidea Matricaria recutita Medicago lupulina Mentha aquatica Mentha arvensis Mentha longifolia Mentha verticillata Mentha dalmatica Menyanthes trifoliata Moehringia trinervia Myosotis arvensis Myosotis laiflora Myosotis nemorosa Myosotis palustris Myosoton aquaticum Nuphar lutea Oenanthe aquatica Oalis fontana Papaver dubium Papaver rhoeas Pastinaca sativa Peplis portula Persicaria amphibia Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia Persicaria mitis Petasites albus Petasites hybridus Peucedanum palustre Phalaris arundinacea Phleum pratense 34

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Phragmites australis Picea abies Pimpinella major Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Plantago uliginosa Poa annua Poa compressa Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygonum aviculare Populus alba Populus nigra Populus tremula Potamogeton pectinatus Potentilla anglica Potentilla anserina Potentilla argentea Potentilla erecta Potentilla palustris Potentilla reptans Primula elatior Prunella vulgaris Prunus padus Prunus avium Prunus cerasus Prunus domestica Prunus spinosa Pseudotsuga menziessii Pyrus communis Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus auricomus agg. Ranunculus flammula Ranunculus repens Ranunculus sceleratus Raphanus raphanistrum Reynoutria japonica Rhamnus cathartica Rhus hirta Ribes rubrum Robinia pseudaccacia Rorippa amphibia 35

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Rorippa austriaca Rorippa palustris Rorippa sylvestris Rosa canina Rosa pendulina Rubus caesius Rubus idaeus Rubus sp. Rume acetosa Rume aquaticus Rume crispus Rume obtusifolius Sagina procumbens Sali alba Sali aurita Sali cinerea Sali fragilis Sali pentandra Sali purpurea Sali rosmarinifolia Sali triandra Sali viminalis Sali dasyclados Sali parviflora Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Scrophularia scopolii Scrophularia umbrosa Scutellaria galericulata Selinum carvifolia Senecio erraticus Senecio sarracenius Senecio vulgaris Sieglingia decumbens Silene dioica Silene latifolia subsp. alba Sisymbrium officinale Solanum dulcamara Solanum nigrum Solidago canadensis Sonchus arvensis Sonchus asper Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia 36

Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Koutské a Zábřežské louky Sedláčková Czernik & Czernik & Czernik & Cimalová Pečinka Pečinka Pečinka 1994 1997 1998 1999 2010 Spirodella polyrhiza Stachys palustris Stachys sylvatica Stellaria graminea Stellaria holostea Stellaria media Stellaria palustris Succisa pratensis Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraacum sp. Thalictrum lucidum Thlaspi arvense Tilia cordata Tilia platyphyllos Trifolium dubium Trifolium pratense Trifolium repens Trifolium hybridum Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Tussilago farfara Typha angustifolia Typha latifolia Ulmus laevis Urtica dioica Valeriana dioica Valeriana officinalis Verbascum nigrum Verbascum thapsus Veronica anagallis-aquatica Veronica arvensis Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica scutellata Viburnum opulus Vicia angustifolia Vicia cracca Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola arvensis Viola odorata Viola palustris Viscum album subsp. album 37

Příloha č. 5: Lokalizace fotografií 39