VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum : květen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku
Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje ve Velké Británii v období druhé poloviny 19. století z hlediska politického, společenského i hospodářského. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení všech změn, ke kterým došlo ve Velké Británii v oblasti ekonomické i společenské. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, co vedlo k tomu, že Velká Británie zaujímala v mnohých oblastech první místo na světě. Prezentace vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží pro utřídění poznatků a pochopení vzájemných souvislostí jednotlivých jevů. Začíná opakováním znalostí o průmyslové revoluci, koloniích a obchodu s nimi, potom se zabývá vývojem ve Velké Británii z hlediska politického i hospodářského, všímá si znovu kolonií a obchodu a role Velké Británie v oblasti mezinárodních vztahů. Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak obrovské změny v ekonomice vedly ke změnám v oblasti politické a společenské. Vytvoří si představu o postavení Velké Británie v tehdejším světě i o změnách, ke kterým ve 2. polovině 19. století došlo. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili hlavní problémy vývoje britské společnosti ve vzájemných vztazích a upevnili své teoretické znalosti o postavení Velké Británie ve světě..
KONTROLNÍ OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Co je to průmyslová revoluce? 2. Kde začala průmyslová revoluce nejdříve a kdy to bylo? 3.Jaká průmyslová odvětví se ve Velké Británii rozvíjela? 4. Co je to kolonie? 5. Kde měla Velká Británie kolonie? 6. Jak bylo zajišťováno spojení s koloniemi a co k tomu bylo nutné? 7. Jak probíhal britský obchod?
MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. Průmyslová revoluce je proces hromadného zavádění strojů do výroby a nahrazení řemeslné a manufakturní výroby výrobou tovární. 2. Průmyslová revoluce začala nejdříve ve Velké Británii ve 2. polovině 18. století. 3. Strojírenský průmysl, hutnictví, textilní průmysl, stavba lodí,... 4. Území, které patří jinému státu, ale není s ním spojeno.
5. Indie, území v Africe, Austrálie, 6. Po moři, nezbytné bylo silné válečné a obchodní loďstvo. 7. Z kolonií se dovážely suroviny a potraviny, do kolonií a ostatních zemí se vyvážely průmyslové výrobky.
POLITICKÝ A SPOLEČENSKÝ VÝVOJ VELKÉ BRITÁNIE 2.polovina 19. století se nazývá viktoriánské období podle královny Viktorie, která vládla 1837 1901. Velká Británie byla konstituční monarchií ( v čele státu panovník, ale rozhoduje parlament ). Existovaly dvě politické strany liberálové a konzervativci. Volební právo bylo zpočátku pouze pro bohaté, ale na konci 19. století je měli téměř všichni dospělí muži. Roku 1867 je totiž získali i dělníci ve velkých městech a nakonec i venkovské dělnictvo.
Byla přijata řada nových zákonů v oblasti politické a sociální ( např. zákon o tajných volbách, zkrácení pracovní doby na 56 hodin týdně, ) Nutnost kvalitnějšího vzdělání vedla k tomu, že byla zavedena povinná školní docházka, která se stala bezplatnou.
HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ VELKÉ BRITÁNIE Díky obchodu s koloniemi se průmysl rozvíjel velmi rychle. Velká Británie byla nazývána dílnou světa. Měla ze všech zemí nejvíce zmechanizovanou výrobu. Mohla tedy vyrábět zboží levněji. Britské zboží dlouho nemělo konkurenci a proniklo do všech oblastí světa. Ve 2. polovině 19. století se situace trochu změnila. Zatímco ve 40. letech 19. století se Velká Británie podílela na světové průmyslové výrobě 30%, v roce 1885 to bylo už jen 17%. V některých odvětvích byla Velká Británie předstižena USA a Německem.
Klíčový význam připadl strojírenství a hutnictví, neustále se rozvíjel textilní průmysl, nově se objevil průmysl chemický. Postupně začalo docházet ke spolupráci mezi podniky, především k dohodám o cenách zboží a o vývozu zboží. Průmyslový rozvoj byl poznamenán prvními hospodářskými krizemi.
KOLONIE A OBCHOD Velká Británie zaujímala 1. místo na světě v počtu kolonií. Říkalo se, že nad říší slunce nikdy nezapadá. Z kolonií plynulo do Velké Británie obrovské bohatství za cenu vykořisťování domorodého obyvatelstva. Kolonie se dělily na staré a nové. Staré vznikly do konce 18. století. Patřily sem hlavně Kanada a Austrálie. Většinu obyvatelstva tvořili Evropané. Tyto kolonie získávaly samostatnější postavení a nazývaly se většinou dominia. V nových koloniích v Asii a Africe si správu nad koloniemi ponechávala přímo britská vláda.
Postupně se začalo investovat přímo v koloniích, např. do důlního podnikání a do dopravy. Využívala se levná pracovní síla. Nejvýznamnější britskou kolonií byla Indie, která za pomoci místních indických vládců byla tvrdě vykořisťována. To vedlo v letech 1857 1859 k povstání indických příslušníků koloniální armády, které bylo ale potlačeno. 1876 byla Indie povýšena na císařství a královna Viktorie se stala indickou císařovnou.
MEZINÁRODNÍ VZTAHY A VELKÁ BRITÁNIE Statut velmoci byl ve 2. polovině 19. století stále více spojován s pozicí v koloniích. Ke starým koloniálním mocnostem Velké Británii, Francii, Španělsku, Nizozemí přibyly nové, hlavně USA, Německo a Itálie. V zápase o kolonie vznikla četná ohniska napětí a konfliktů v Africe, na Dálném východě, Středním východě atd. Např. spor Velké Británie a Ruska o Afghánistán skončil 1860 britským vítězstvím. Snaha Ruska a později Německa proniknout na Balkán a do osmanské říše narážela na odpor Velké Británie, protože by byly ohroženy její obchodní cesty do Indie.
Vztahy Ruska a Velké Británie se vyostřily v souvislosti s krymskou válkou 1853 1856, kde Velká Británie společně s Francií bojovaly na straně osmanské říše a dopomohly k porážce Ruska. Vztahy s Francií, které byly dlouho špatné, se začaly zlepšovat až na konci 19. století, protože Velká Británie se stále více začala obávat Německa a hledat spojence proti němu.
Použitá literatura: Čapek, V. a kol.: Světové dějiny II. Praha 1993. Polišenský, J. : Dějiny Británie. Praha 1982. Citace a zdroje: http://.microsoft.com/cs-cz/