matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 1
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 4 Sborník stanovisek veřejného ochránce práv JUDr. Otakar Motejl, JUDr. Miloö Val öek SbornÌk stanovisek ve ejnèho ochr nce pr v ñ vyd v Kancel ve ejnèho ochr nce pr v k zajiötïnì z konnè povinnosti ve ejnèho ochr nce pr v soustavnï seznamovat ve ejnost se svou ËinnostÌ a s poznatky, kterè z nì vyplynuly. Kancel ve ejnèho ochr nce pr v, 2008 Adresa: Kancel ve ejnèho ochr nce pr v, dolnì 39, 602 00 Brno Tel.: 542 542 888 Fax: 542 542 112 e-mail: podatelna@ochr nce.cz www.ochrance.cz Autorsk kolektiv: Tisk a distribuci zajiöùuje ASPI, a. s., U N kladovèho n draûì 6, 130 00 Praha 3. OdpovÏdn redaktorka Marie Novotn. Tel. 246 040 417, 246 040 444, e-mail: novotna@spi.cz, www.aspi.cz, v roce 2008.
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 5 OBSAH I. Předmluva 2 II. Matriční úřady a jejich působnost 4 1. Které úřady jsou matričními úřady? 4 2. Kdo může být matrikářem? 4 3. K působnosti matričních úřadů (stručný přehled) 4 III. Nahlížení do matriční knihy a vydání matričního dokladu 8 1. K matričnímu zápisu a matričnímu dokladu 2 2. K okruhu oprávněných osob 2 3. K starším matričním knihám 2 IV. Oprava matričního zápisu a matričního dokladu 2 1. K možnosti opravy matričního zápisu 2 2. K možnosti opravy matričního dokladu 2 V. Jméno a příjmení 2 1. Ke jménu a příjmení obecně 2 2. K užívání více jmen a příjmení 2 3. K užívání ženského příjmení v mužském tvaru 2 4. Ke změně jména a příjmení 2 5. K opravě jména a příjmení 2 VI. Souhlasné prohlášení o určení otcovství 2 1. K určení otcovství obecně 2 2. K příslušnosti k přijetí prohlášení 2 3. K náležitostem prohlášení 2 VII. Správní řízení 2 1. Ke správnímu řádu a matričním úřadům obecně 2 2. K vydání rozhodnutí pouze v případě nevyhovění žádosti 2 5
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 6 VIII. Judikatura českých soudů 2 IX. Odkazy na judikaturu mezinárodních soudních institucí 2 X. Stanoviska veřejného ochránce práv 2 1. Prohlášení o určení otcovství učiněné vdanou ženou, určení jména dítěti 4 2. Uvedení místa narození na rodném listu 4 3. Přijetí souhlasného prohlášení o určení otcovství 4 4. Užívání dvou jmen, užívání ženského příjmení v mužském tvaru a zákon č. 193/1999 Sb. 4 5. Oznámení osoby rozvedené cizím státem o přijetí dřívějšího příjmení 4 6. Okruh osob oprávněných žádat o vydání matričního dokladu 4 7. Souhlasné prohlášení o určení otcovství a nabytí státního občanství 4 XI. Závěr 4 Rejstřík 4 6
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 7 I. Předmluva SbornÌk stanovisek ve ejnèho ochr nce pr v ÑMatriËnÌ adyì shrnuje poznatky, kterè se t kajì matriënìch ad a jeû ve ejn ochr nce pr v zìskal v tèto oblasti za sedm let svèho p sobenì. SbornÌk nenì ucelenou p ÌruËkou agend, jejichû v kon matriënìm ad m n leûì. Neobsahuje veökerou problematiku, s nìû se matrik ky a matrik i p i svè pr ci setk vajì. Ve ejnèmu ochr nci pr v nebyl nap Ìklad dosud adresov n û dn podnït, kter by se t kal registrovanèho partnerstvì. DalöÌm p Ìkladem je tzv. vidimace a legalizace. Uv ûìme-li vysokè poëty ovï enì kopiì listin a podpis na listin ch, kterè matriënì ady kaûdoroënï prov dïjì, je s podivem, ûe ve ejn ochr nce pr v obdrûì zhruba jeden podnït roënï t kajìcì se tèto agendy. Na druhè stranï se vöak lidè na ochr nce pomïrnï Ëasto obracejì v z leûitostech, kterè se t kajì jmèna a p ÌjmenÌ nebo urëov nì otcovstvì a z pisu otcovstvì do matrik. TÏmto ot zk m je proto ve sbornìku vïnov na vïtöì pozornost. Z celkovèho poëtu podnït adresovan ch ve ejnèmu ochr nci pr v p edstavujì podnïty t kajìcì se matriënìch ad pomïrnï mal podìl. PodnÏt smï ujìcìch nap Ìklad proti stavebnìm ad m je nïkolikan - sobnï vìce, i kdyû stavebnìch ad je v»eskè republice mènï neû matriënìch ad. Tato skuteënost vöak nem ûe b t sama o sobï d kazem o lepöìm v konu st tnì spr vy na seku matrik. P i v konu st tnì spr - vy na seku stavebnìho pr va Ëasto doch zì ke st etu z jm ËastnÌk ÌzenÌ a vyhovït vöem jednoduöe nelze. MatriËnÌ ady spory mezi sousedy eöit nemusì a jednajì zpravidla pouze s jednìm ËastnÌkem ÌzenÌ. Tato procesnì situace je p irozenï n chyln k tomu, ûe ûadateli se spìöe vyhovì a poëet stìûnostì na v kon st tnì spr vy je proto niûöì. Vliv na snìûenì poëtu stìûnostì m ûe mìt i zruöenì mìstnì p Ìsluönosti. Ochr nce se v prvnìch letech svèho p sobenì setk val s problèmy s uzn v nìm cizozemsk ch doklad p i uzavìr nì manûelstvì s cizinci. Po zmïnï pr vnì pravy, kter znamenala zruöenì mìstnì p Ìsluönosti matriënìch ad k uzav enì manûelstvì, 1 se snoubenci p estali 1 ß 4 z kona Ë. 94/1963 Sb., o rodinï, ve znïnì z kona Ë. 320/2002 Sb. (Ël. XLIII), a ß 32 z kona Ë. 301/2000 Sb., o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon, ve znïnì z kona Ë. 578/2002 Sb. 7
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 8 na ochr nce v tèto vïci obracet. Tento jev nemusì svïdëit o kvalitnìm v konu st tnì spr vy, ale o tom, ûe setkajì-li se snoubenci u matriënìho adu s poûadavky, kterè se jim zdajì b t p ehnanè, zamì Ì radïji k jinèmu matriënìmu adu, kde nejsou tak Ñp ÌsnÌì. adem, kter postupoval opr vnïnï a v souladu se z konem, m ûe vöak b t ad, kter poûadavk m snoubenc nechtïl vyhovït. Ochr nce se v poslednìch letech se stìûnostmi t kajìcìmi se uzav enì manûelstvì s cizinci a uzn v nì cizozemsk ch ve ejn ch listin prakticky nesetk v. Je si souëasnï vïdom toho, ûe se jedn o n roënou problematiku, kterou praxe musì nïjak eöit. Avöak vzhledem k tomu, ûe k tèto problematice m ze svèho p sobenì jen velmi skromnè poznatky, rozhodl se ji do sbornìku nakonec neza adit. Metody p sobenì ve ejnèho ochr nce pr v na v kon st tnì spr vy jsou specifickè. Ochr nce nem ûe ad m na izovat, mïnit nebo ruöit jejich rozhodnutì, rozhodovat za nï v p ÌpadÏ jejich neëinnosti. Jeho loha je nez Ìdka mediaënì, pokouöì se zjistit p ÌËiny nedorozumïnì mezi stïûovatelem a adem. V jimeënè nejsou p Ìpady, kdy ve- ejn ochr nce pr v nezjistì pochybenì na stranï adu a stïûovateli vysvïtluje, ûe jeho stanoviska jsou myln. Na matriënìm seku se to st v u tzv. t Ì domnïnek urëenì otcovstvì, stanoven ch z konem o rodinï. P Ìkladem, kdy ochr nce dal za pravdu adu, je v bec prvnì öet enì ochr nce, kterè se t kalo matriënì agendy (viz z vïreën zpr - va o v sledku öet enì sp. zn.: 1443/2001/VOP/MV v Ë sti X.). Pokud ochr nce po provedenèm öet enì dojde k z vïru, ûe doölo k pochybenì, snaûì se zjistit p ÌËiny, zda se jedn o chybu konkrètnìho ednìka nebo o öpatnou organizaci pr ce na danèm adï, zda ednìci pr vnì normy nespr vnï aplikujì, anebo je chyba v nedostateënèm metodickèm vedenì ze strany st ednìho org nu st tnì spr vy. Chyba vöak m ûe b t i ve öpatnèm z konï a vinit pak nelze ani ednìka, ani mìstnì, ani st ednì org n. NÏkdy m ûe jìt o souhru nïkolika r zn ch faktor. P Ìkladem jsou pomïrnï Ëast pochybenì ad p i p ijetì souhlasnèho prohl öenì o urëenì otcovstvì. Pr vnì prava tzv. druhè domnïnky urëenì otcovstvì je velmi r mcov a nestanovì û dn pravidla, jak m matriënì ad postupovat. Ministerstvo vnitra û dn pokyn k postupu matriënìch ad p i p ijetì souhlasnèho prohl öenì o urëenì otcovstvì nevydalo. Z roveú je vöak t eba konstatovat, ûe problematika je dostateënï pops na v odbornè literatu e a v klad je jiû ust len (viz nap. zpr va o v sledku öet enì sp. zn.: 166/2004/VOP/MV v Ë sti X.). Zcela nedostateënï je v z konï upravena problematika oprav nespr vn ch a chybn ch daj v matriënìch dokladech. K tèto problematice neexistuje û dn metodick v klad Ministerstva vnitra, nenì 8
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 9 pops na v odbornè literatu e, neexistuje k nì û dn judik t soud. MatriËnÌ praxe se p itom s tïmito problèmy setk v pomïrnï Ëasto a je nucena je nïjak m zp sobem eöit. SbornÌk se v kladu tïchto ot zek nevyh b, opravï matriënìho z pisu a matriënìho dokladu je vïnov na samostatn Ë st, p iëemû pojedn nì o opravï daj o jmènu a p ÌjmenÌ je obsaûeno jeötï v Ë sti o jmènu a p ÌjmenÌ (oddìl V.5). Po pravdï nutno p iznat, ûe stanoviska ochr nce k tèto problematice se vyvìjejì a bïhem poslednìch let doznala urëit ch zmïn. 9
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 10
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 11 II. Matriční úřady a jejich působnost 1. KTERÉ ÚŘADY JSOU MATRIČNÍMI ÚŘADY? Seznam matriënìch ad, vëetnï vymezenì jejich spr vnìch obvod, je obsahem p Ìlohy Ë. 1 vyhl öky Ministerstva vnitra Ë. 207/2001 Sb., kterou se prov dì z kon Ë. 301/2000 Sb., o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz kon o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌì nebo Ñz - konì), ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñprov dïcì vyhl ökaì). ZmÏny m ûe Ministerstvo vnitra prov dït pouze k poë tku kalend nìho roku, nedojde-li v jimeënï ke zmïn m zemnìho ËlenÏnÌ st tu k jinèmu datu. 2 K 1. 1. 2008 je v»eskè republice 1274 matriënìch ad. Matriční úřady 2. KDO MŮŽE BÝT MATRIKÁŘEM? Matrik em m ûe b t obëan»eskè republiky, kter je zamïstnancem obce, v hlavnìm mïstï Praze zamïstnancem mïstskè Ë sti, kter m p sobnost matriënìho adu, a kter prok zal odbornè znalosti zkouökou u adu obce s rozöì enou p sobnostì nebo krajskèho adu, pop ÌpadÏ zkouökou zvl ötnì odbornè zp sobilosti na seku matrik a st tnìho obëanstvì podle z kona Ë. 312/2002 Sb., o ednìcìch zemnìch samospr vn ch celk. 3 Obsahem zkouöky je ovï enì znalostì pr vnìch p edpis t kajìcìch se oblasti matrik, jmèna a p ÌjmenÌ a st tnìho obëanstvì, ovï ov nì shody opisu nebo kopie s listinou a ovï ov nì pravosti podpisu a dalöìch pr vnìch p edpis, kterè se vztahujì k Ëinnosti matrik e, a ovï- enì dovednostì v uûìv nì v poëetnì techniky. 4 Matrik a tajemnìk matriënìho adu majì p i v konu matriënì Ëinnosti postavenì ve ejnèho Ëinitele. 5 Matrikáři 2 ß 2 odst. 2 z kona. 3 ß 9 odst. 1 z kona. 4 ß 9 odst. 2 z kona. 5 ß 9 odst. 6 z kona. 11
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 12 3. K PŮSOBNOSTI MATRIČNÍCH ÚŘADŮ (STRUČNÝ PŘEHLED) Matriční knihy Matriční události Matriční skutečnosti Příslušnost k zápisu Zvláštní matrika P sobnost matriënìch ad je stanovena p edevöìm z konem o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ a prov dïcì vyhl ökou. Z dalöìch p edpis, kterè stanovujì dìlëì p sobnosti matriënìm ad m, uv dìme jen nïkterè. MatriËnÌ ad vede matriënì knihy a sbìrky listin v rozsahu stanovenèm z konem o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ. 6 SbÌrku listin tvo Ì listiny, kterè slouûì jako podklad pro matriënì z pis, jeho zmïnu Ëi opravu. 7 MatriËnÌmi knihami jsou kniha narozenì, kniha manûelstvì, kniha registrovanèho partnerstvì a kniha mrtì. 8 MatriËnÌ ad vede matriënì knihy a sbìrky listin pro obec, v nìû m sìdlo, a d le pro obce pat ÌcÌ do jeho spr vnìho obvodu. 9 V matriënìch knih ch (s v jimkou zvl ötnì matriky ñ viz d le) se evidujì narozenì, uzav enì manûelstvì, registrace partnerstvì a mrtì fyzick ch osob (ÑmatriËnÌ ud - lostiì) na zemì»eskè republiky. 10 Zpravidla po uzav enì z pisu p ÌsluönÈ matriënì ud losti se formou dodateënèho z znamu do matriënì knihy zapisujì daje o osvojenì, urëenì otcovstvì, zmïnï jmèna nebo p ÌjmenÌ, rozvod manûelstvì a dalöì skuteënosti, jimiû se mïnì a doplúujì z pisy v matriënì knize (ÑmatriËnÌ skuteënostiì). 11 Z pisy se prov dïjì rukopisnï do p edem sv zan ch knih. MatriËnÌ ud losti, matriënì skuteënosti, zmïny a opravy se soubïûnï vedou pomocì v poëetnì techniky. 12 Z pisy do matriënìch knih se prov dïjì z ednì povinnosti. P Ìsluön k z pisu matriënì ud losti je matriënì ad, v jehoû spr vnìm obvodu k matriënì ud losti doölo. NezjistÌ-li se, kde se osoba narodila nebo zem ela, provede z pis matriënì ad, v jehoû spr vnìm obvodu byla narozen nebo zem el osoba nalezena. NarodÌ-li se nebo zem e-li osoba v dopravnìm prost edku, zapìöe narozenì nebo mrtì matriënì ad, v jehoû spr vnìm obvodu doölo k vyloûenì osoby z dopravnìho prost edku. K provedenì z pisu rozhodnutì soudu o prohl öenì fyzickè osoby za mrtvou je p Ìsluön ad mïstskè Ë sti Praha 1. 13 ad mïstskè Ë sti Brno-st ed (d le jen Ñzvl ötnì matrikaì) vede matriënì knihy, do nichû se zapisujì narozenì, uzav enì manûelstvì 6 ß 3 odst. 1 z kona. 7 ß 8 odst. 1 z kona. 8 ß 1 odst. 2 a 3 z kona. 9 ß 3 odst. 2 z kona. 10 ß 5 odst. 1 pìsm. a) a ß 1 odst. 4 z kona. 11 ß 5 odst. 1 pìsm. b) a 49 z kona. 12 ß 6 z kona. 13 ß 10 a 11 z kona. 12
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 13 a mrtì obëan»eskè republiky, ke kter m doölo v cizinï. 14 NarozenÌ a uzav enì manûelstvì Ëesk ch obëan v cizinï se do zvl ötnì matriky zapisujì i tehdy, doölo-li k nabytì ËeskÈho st tnìho obëanstvì aû po tïchto matriënìch ud lostech. 15 Na rozdìl od ostatnìch matriënìch knih nelze ze z kona dovodit povinnost z pisu do zvl ötnì matriky. ObËan m ale povinnost p edloûit doklad ze zvl ötnì matriky podle z kona o obëansk ch pr kazech a podle z kona o cestovnìch dokladech, jsou-li daje zapisovanè do obëanskèho pr kazu nebo do cestovnìho dokladu uvedeny v dokladu vystavenèm org nem cizìho st tu. 16 Z ednì povinnosti se z pis do zvl ötnì matriky prov dì na z kladï daj uveden ch v cizozemskèm matriënìm dokladu, kter zvl ötnì matrika obdrûì podle mezin rodnìch smluv. Zvl ötnì matrika m ûe poû dat p Ìsluön org n cizìho st tu o doplnïnì, p ÌpadnÏ up esnïnì daj. P eklady tïchto zaslan ch podklad do ËeskÈho jazyka zabezpeëì zvl ötnì matrika sama. 17 St t, na jehoû zemì zem el cizì st tnì obëan, m povinnost informovat o tèto skuteënosti bez prodlenì p Ìsluön konzul rnì ad st - tu, jehoû byl zem el obëanem. 18 Ne vûdy vöechny st ty svïta vöak tuto povinnost podle VÌdeÚskÈ mluvy o konzul rnìch stycìch plnì. Pokud byl zem el obëan p ihl öen k trvalèmu pobytu, z znam o mrtì m ûe b t v informaënìm systèmu evidence obyvatel uëinïn pouze na z kladï ozn menì z matriënìho adu po provedenì z pisu mrtì. 19 Z pis mrtì do zvl ötnì matriky je proto t eba vûdy ch pat p edevöìm jako z pis prov dïn z ednì povinnosti, a to i v p ÌpadÏ, kdy zvl ötnì matrika neobdrûì cizozemsk matriënì doklad od org nu cizìho st tu na z kladï VÌdeÚskÈ mluvy o konzul rnìch stycìch, ale t eba od tuzemskè pr vnickè nebo fyzickè osoby. é dost o z pis do zvl ötnì matriky lze podat v zahraniëì u zastupitelskèho adu»eskè republiky, u kterèhokoliv matriënìho adu na zemì»eskè republiky nebo p Ìmo zvl ötnì matrice. 20 Zastupitelsk 14 PodrobnÏji ß 42 z kon.a 15 ß 39 odst. 1 pìsm. b) prov dïcì vyhl öky. 16 ß 7 odst. 4 z kona Ë. 328/1999 Sb., o obëansk ch pr kazech. ß 21 odst. 2 z kona Ë. 329/1999 Sb., o cestovnìch dokladech. Povinnost nelze vöak splnit v p ÌpadÏ, byl-li zem el manûel ËeskÈho obëana cizìm st tnìm obëanem a zem el mimo zemì»r. Takov matriënì ud lost nem ûe b t do zvl ötnì matriky zaps na. V takovèm p ÌpadÏ Ëesk obëan k prok z nì svèho vdovstvì doklad ze zvl ötnì matriky p edloûit nem ûe. 17 ß 43 odst. 5 z kona. 18»l. 37 pìsm. a) VÌdeÚskÈ mluvy o konzul rnìch stycìch (vyhl öka ministra zahraniënìch vïcì Ë. 32/1969 Sb.). 19 ß 6a pìsm. a) z kona Ë. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodn ch ËÌslech a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 20 ß 43 odst. 1) a 3) z kona. 13
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 14 Změna jména, příjmení Uzavření manželství ad»eskè republiky nebo matriënì ad vyhotovì pìsemnè ozn menì, v nïmû uvede skuteënosti zapisovanè do matriënìch knih, a zaöle je spolu s p edloûen mi doklady zvl ötnì matrice. 21 PovinnostÌ matriënìho adu nebo zastupitelskèho adu, na nïhoû se ûadatel o provedenì z pisu do zvl ötnì matriky obr tì, je pomoci sepsat û dost a pouëit o platnè pr vnì pravï. MatriËnÌ ad nebo zastupitelsk ad nenì opr vnïn prov dït v û dosti zmïny bez souhlasu obëana. Jde o û dost obëana, nikoliv o û dost matriënìho nebo zastupitelskèho adu. MatriËnÌ nebo zastupitelsk ad je v tomto p ÌpadÏ jen jak msi pomocn m org nem zvl ötnì matriky. Pokud obëan trv i p es pouëenì matriënìho nebo zastupitelskèho adu na provedenì z pisu urëit ch daj, ad to uvede do pr vodnìho dopisu pro zvl ötnì matriku. Z pis do zvl ötnì matriky se neprovede, jestliûe doölo k matriënì ud losti p ed 1. 1. 1950, pokud tato ud lost byla zaps na podle pr vnìch p edpis platn ch v dobï provedenì z pisu do matriënì knihy, kterou nynì vede matriënì ad na zemì»eskè republiky. 22 MatriËnÌ ad p Ìsluön podle mìsta trvalèho pobytu ûadatele rozhoduje o û dosti o povolenì zmïny jmèna nebo p ÌjmenÌ. 23 P Ìsluönosti matriënìch ad k dalöìm kon m podle z kona o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ a podle z kona o rodinï, t kajìcìm se jmèna a p ÌjmenÌ, se vïnujeme podrobnïji v Ë sti V. VysvÏdËenÌ o pr vnì zp sobilosti k uzav enì manûelstvì vyd na û dost obëana matriënì ad p Ìsluön podle mìsta trvalèho pobytu ûadatele. 24 P ed matriënìm adem se souhlasn m prohl öenìm snoubenc uzavìr manûelstvì. 25 MÌstnÌ p Ìsluönost matriënìho adu k p ijetì prohl öenì o uzav enì manûelstvì nenì stanovena. MatriËnÌ ad vyd v snoubenc m, kte Ì hodlajì uzav Ìt cìrkevnì súatek, osvïdëenì o splnïnì poûadavk z kona pro uzav enì platnèho manûelstvì. 26 K vyd nì tohoto osvïdëenì je p Ìsluön matriënì ad, v jehoû spr vnìm obvodu m b t manûelstvì uzav eno. 27 MatriËnÌ ady, p ed nimiû lze Ëinit prohl öenì o registrovanèm partnerstvì, 28 jsou uvedeny v p Ìloze Ë. 1 vyhl öky Ministerstva vnitra Ë. 300/2006 Sb., k provedenì z kona o registrovanèm partnerstvì. 21 ß 43 odst. 2 z kona. 22 ß 94 z kona. 23 PodrobnÏji ß 74 z kona. 24 PodrobnÏji ß 45 an. z kona a ß 30 prov dïcì vyhl öky. 25 ß 3 a 4 z kona Ë. 94/1963 Sb., o rodinï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 26 ß 4b odst. 2 z kona Ë. 94/1963 Sb., o rodinï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 27 ß 13 z kona a ß 29 prov dïcì vyhl öky. 28 ß 3 z kona Ë. 115/2006 Sb., o registrovanèm partnerstvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon. 14
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 15 P ed matriënìm adem mohou rodiëe uëinit souhlasnè prohl öenì o urëenì otcovstvì. 29 MÌstnÌ p Ìsluönost matriënìho adu k p ijetì prohl öenì nenì stanovena. MatriËnÌ ad p ijìm û dost o vyd nì obëanskèho pr kazu, kontroluje spr vnost vyplnïnè û dosti a dnï vyplnïnou û dost postoupì p ÌsluönÈmu obecnìmu adu obce s rozöì enou p sobnostì. MÌstnÌ p Ìsluönost nenì stanovena, obëan m ûe podat û dost na kterèmkoliv matriënìm adï. MatriËnÌ ad, kter obëan uvedl ve svè û dosti, vyhotoven obëansk pr kaz obëanovi p ed v. 30 MatriËnÌ ad p Ìsluön podle mìsta trvalèho pobytu ûadatele, pop ÌpadÏ poslednìho trvalèho pobytu osoby, o jejìû st tnì obëanstvì se jedn, p ijìm û dost o vyd nì osvïdëenì o st tnìm obëanstvì»eskè republiky a û dost postupuje adu p ÌsluönÈmu k vyd nì osvïd- ËenÌ. 31 MatriËnÌ ad ovï uje totoûnost ûadatele a spr vnost daj uveden ch v û dosti o v pis z Rejst Ìku trest a û dost zasìl Rejst Ìku trest. MatriËnÌ ad na pìsemnou û dost osoby, jejìû totoûnost byla ovï ena, vyd v pis v listinnè podobï tomu, kdo poû dal o v pis, neprodlenï po jeho obdrûenì od Rejst Ìku trest. 32 Určení otcovství Příjem zádosti o občanský průkaz, osvědčení o státním občanství, výpis z RT 29 ß 52 a 53 z kona Ë. 94/1963 Sb., o rodinï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 30 ß 4 odst. 4 a 5 z kona Ë. 328/1999 Sb., o obëansk ch pr kazech, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 31 ß 20 odst. 4 z kona Ë. 40/1993 Sb., o nab v nì a pozb v nì st tnìho obëanstvì»eskè republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 32 ß 11 a 11a z kona Ë. 269/1994 Sb., o Rejst Ìku trest, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 15
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 16 III. Nahlížení do matriční knihy a vydání matričního dokladu 1. K MATRIČNÍMU ZÁPISU A MATRIČNÍMU DOKLADU Matriční zápisy Matriční doklady Do matriënì knihy se zapisujì matriënì ud losti a matriënì skuteënosti (viz II.3). Z kon o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ stanovì daje, kterè se zapisujì do jednotliv ch matriënìch knih 33 a na rodn, oddacì a mrtnì list. 34 MatriËnÌ doklad obsahuje daje zapsanè v matriënì knize. 35 MatriËnÌ doklad nenì opisem z pisu v matriënì knize, ale je v pisem z matriënì knihy. Vyd v se pouze z uzav enèho z pisu 36 na p edepsanèm tiskopise. Kopie matriënìho dokladu se zaloûì do spisovè dokumentace. 37 MatriËnÌ z pisy se prov dïjì po obdrûenì podklad (zcela v jimeënï i stnìho ozn menì) pro jejich provedenì, nejpozdïji do 30 dn od obdrûenì tïchto podklad. 38 MatriËnÌ p edpisy nestanovujì explicitnï lh tu pro vyd nì matriënìho dokladu. ObecnÏ se m za to, ûe matriënì doklad by mïl b t vyhotoven bezodkladnï po uzav enì z pisu. MatriËnÌ doklad neobsahuje vöechny daje zapsanè v matriënì knize. Rodn list neobsahuje daj o st tnìm obëanstvì a o mìstu trvalèho pobytu rodië dìtïte. OddacÌ list neobsahuje daj o st tnìm obëanstvì manûel, o dnu, mïsìci, roku a mìstu narozenì rodië manûel ani daje o svïdcìch. mrtnì list neobsahuje daj o st tnìm obëanstvì zem elèho. Pokud se t k mìsta matriënì ud losti, p edpisy stanovujì, jak m zp sobem se uvede v z pise, 39 avöak neupravujì, jak mi konkrètnìmi daji se uvede v p ÌsluönÈ rubrice matriënìho dokladu. (K tomu stanovisko ochr nce sp. zn.: 3831/2002/VOP/MV ñ viz Ë st X.) Pokud se jedn o promìtnutì pozdïjöìch zmïn skuteënostì zapsan ch v matriënìm z pise a uv dïn ch v matriënìm dokladu, je vhodnè 33 ß 14 an. z kona. 34 ß 29, 30 a 31 z kona. 35 ß 24 odst. 1 z kona. 36 ß 51 z kona: ÑZ pis, dodateën z pis, dodateën z znam, nebo oprava z pisu v matriënì knize jsou uzav eny podpisem matrik e s uvedenìm data, kdy byly po Ìzeny.ì 37 ß 24 odst. 1 prov dïcì vyhl öky. 38 ß 7 odst. 1 z kona. 39 ß 9 prov dïcì vyhl öky. 16
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 17 zmìnit nejprve ustanovenì ß 92 z kona, kterè stanovì, ûe p i vyd v nì matriënìch doklad ze z pis v matriënìch knih ch se daje uv dïjì v souladu s p edpisy platn mi v dobï vzniku matriënì ud losti a obdobnï se postupuje p i dodateën ch z pisech matriënìch ud lostì, dodateën ch z znamech nebo jejich zmïn ch. Jedn se o obecnou z sadu, ûe vznik pr vnìch vztah se posuzuje podle p edpis platn ch v dobï jejich vzniku. P Ìkladem m ûe b t legitimace nemanûelskèho dìtïte manûelem matky, kter v naöem pr vnìm du platila do 31. 12. 1949. I kdyû souëasn pr vnì d tento pr vnì institut jiû nezn, matriënì ad v nynì vydanèm rodnèm listu uvede jako otce dìtïte muûe, jenû se prohl sil za otce v souladu s tehdejöìmi pr vnìmi p edpisy. Po z pisu matriënì ud losti se do matriënì knihy zapisujì skuteënosti, jimiû se mïnì a doplúujì z pisy. Po uzav enì z pisu se tak dïje formou dodateënèho z znamu. Do knihy narozenì se tìmto zp sobem zapisujì nap. daje o urëenì otcovstvì, daje o osvojenì, daje t kajìcì se zmïn jmèna a p ÌjmenÌ. Tyto daje (o otcovstvì k dìtïti, o jmènu a p ÌjmenÌ dìtïte) zapsanè v knize narozenì se v rodnèm listï uv dïjì podle stavu ke dni vyd nì v pisu. 40 Do matriënì knihy se vöak z ednì povinnosti nezapisujì zmïny daj o rodiëìch dìtïte. Pokud rodië po narozenì svèho dìtïte zmïnì nap. p ÌjmenÌ, tato zmïna se v z pise o narozenì dìtïte neprojevì. ZmÏna p ÌjmenÌ rodiëe tak nebude uvedena ani v rodnèm listï dìtïte, pokud by bylo t eba vydat nap. duplik t rodnèho listu. Nutno ale dodat, ûe matriënì ady v praxi p i vyd nì novèho rodnèho listu dìtïte po zmïnï jeho p ÌjmenÌ zpravidla û dosti matky vyhovì a zapìöì jejì novè p ÌjmenÌ na rodn list dìtïte. 41 daj o zmïnï p ÌjmenÌ matky musì b t v tom p ÌpadÏ uveden formou dodateënèho z znamu v matriënì knize narozenì. MatriËnÌ ady se mohou setkat takè se situacì, kdy dojde ke zmïnï p ÌjmenÌ osoby, kter jiû zmïnila p ÌjmenÌ uzav enìm manûelstvì. ObËan byl v tomto p ÌpadÏ opr vnïn a povinen uûìvat p ÌjmenÌ, kterè mïl uvedeno na oddacìm listu. 42 DalöÌ zmïnu p ÌjmenÌ, nejde-li opït o zmïnu p ÌjmenÌ uzav enìm dalöìho manûelstvì, je proto t eba zaznamenat do knihy manûelstvì a vydat nov oddacì list, z nïhoû by mïlo b t patrnè, kdy a p ÌpadnÏ i jak doölo ke zmïnï. Pozdější změny 40 ß 24 odst. 2 prov dïcì vyhl öky: Ñ daje o skuteënostech zapsan ch v matriënì knize se v matriënìm dokladu uv dïjì podle stavu ke dni vyd nì v pisu.ì 41 Zd se, ûe jde o pomïrnï rozöì enou praxi. Ot zka vöak je, zda tato praxe vyhovuje poûadavku legality, dle nïhoû lze st tnì moc uplatúovat jen v mezìch stanoven ch z konem, a to zp sobem, kter z kon stanovì. 42 ß 68 z kona: ÑObËan m pr vo a povinnost uûìvat v ednìm styku p ÌjmenÌ, kterè je uvedeno v matriënìm dokladu vydanèm z matriënì knihy vedenè matriënìm adem.ì 17
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 18 ProblÈm m ûe rovnïû nastat, jestliûe obëan, kter zmïnil svè p ÌjmenÌ na z kladï spr vnìho rozhodnutì o zmïnï p ÌjmenÌ, pot ebuje prok zat (nikoliv st tnìmu org nu), ûe d Ìve uûìval jinè p ÌjmenÌ. Na rodnèm listï je totiû uvedeno pouze novè p ÌjmenÌ. Doslovn v pis z matriënì knihy, kter obsahuje vöechny daje zapsanè v matriënì knize v p vodnìm i pozmïnïnèm znïnì a lze jej po Ìdit i fotokopiì matriënìho z pisu, fyzick osoba obdrûet nem ûe, protoûe se vyd v pouze pro ednì pot ebu st tnìch org n. 43 Situaci nelze eöit zpravidla ani vyd nìm potvrzenì o dajìch zapsan ch v matriënì knize, neboù to se vyd v pouze pro uplatnïnì n roku fyzickè osoby v cizinï, anebo stanovì-li tak zvl ötnì z kon. 44 ObËanovi lze poradit, aby pot ebnè daje prokazoval ve ejnou listinou ñ rozhodnutìm spr vnìho org nu o zmïnï p ÌjmenÌ. Praxe eöì tuto situace i tak, ûe daje o p edchozìm p ÌjmenÌ zapìöe do pozn mky rodnèho listu. Podle ß 24 odst. 3 prov dïcì vyhl öky se n zvy obcì a okres nebo st t uv dïjì v matriënìm dokladu souëasn m n zvem, p iëemû p vodnì n zev lze uvèst na û dost do pozn mky matriënìho dokladu. TÌmto ustanovenìm je matriënìmu adu v podstatï uloûeno sledovat z ednì povinnosti zmïny v zemnìm ËlenÏnÌ st tu a zmïny n zv st t. Do matriënìch z pis se vöak tyto zjiötïnè zmïny nezapisujì a promìtnou se pouze v matriënìm dokladu, kter je vystavov n nap. po provedenì dodateënèho z znamu nebo po provedenì opravy z pisu v matriënì knize nebo p i vyd nì dalöìho matriënìho dokladu. MatriËnÌ p edpisy v slovnï nestanovì, zda je povinnostì matriënìho adu sledovat zmïny zemnìho ËlenÏnÌ a zmïny v n zvech obcì a p ÌpadnÏ st t jen u mìsta matriënì ud losti (tj. v p ÌpadÏ rodnèho listu u mìsta narozenì dìtïte), nebo tèû u mìsta narozenì nap. rodië dìtïte, coû je daj, kter se na rodn list rovnïû uv dì. Praxe je v tomto ohledu nejednotn. V praxi lze pomïrnï Ëasto zaznamenat, ûe matriënì ad vyd nì prvnìho matriënìho dokladu po provedenèm dodateënèm z znamu podmiúuje vr cenìm p vodnìho matriënìho dokladu, kter jiû neobsahuje spr vnè daje. Povinnost vr tit p vodnì matriënì doklad nenì vöak pr vnìmi p edpisy stanovena. (K tomu stanovisko ochr nce ve zpr vï o öet enì pod sp. zn.: 2965/2004/VOP/MV ñ viz Ë st X.). 45 43 ß 24 odst. 2 a ß 25 odst. 3 z kona. 44 ß 24 odst. 3 z kona a ß 25 odst. 1 prov dïcì vyhl öky. 45 ObdobnÏ HENYCH, V. Z kon o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ, Ë. 301/2000 Sb. s pozn mkami a souvisejìcìmi p edpisy. Praha : IFEC, str.182. 18
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 19 2. K OKRUHU OPRÁVNĚNÝCH OSOB daje v matriënìch knih ch jsou neve ejnè. 46 MatriËnÌ ad vyd matriënì doklad nebo povolì nahlèdnout do matriënì knihy, pop ÌpadÏ do sbìrky listin, a Ëinit z nich za p Ìtomnosti matrik e v pisy pouze a) fyzickè osobï, kterè se z pis t k, nebo Ëlen m jejì rodiny, jejìm sourozenc m a zplnomocnïn m z stupc m, b) pro ednì pot ebu org n st tu nebo org n zemnìch samospr vn ch celk, c) statut rnìm org n m cìrkvì nebo duchovnìm jimi zmocnïn m, jde-li o matriënì knihy vedenè tïmito cìrkvemi do 31. 12. 1949, d) fyzickè osobï, kter prok ûe, ûe je to nezbytnè pro uplatnïnì jejìch pr v p ed org ny st tu nebo p ed org ny zemnìch samospr vn ch celk. 47 Za Ëleny rodiny se pro Ëely z kona o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ povaûuje manûel, rodiëe, dïti, prarodiëe a vnuci. 48 Opr vnïna tak nenì nahlìûet nap. tch nï do z pisu, kter se t k snachy, anebo nete do z pisu t kajìcìho se tety.»lenem rodiny jiû nenì rozveden manûel. Neopr vnïnì ûadatelè se zpravidla spokojì s prvotnìm vysvïtlenìm adu, ûe jim s ohledem na z konem stanoven okruh opr vnïn ch osob nelze vyhovït, vezmou svoji û dost zpït a ÌzenÌ neprobìh. VÏtöinou nejde o spor o skutkovè ot zky, ale o neznalost pr vnì pravy ze strany ûadatele. Pokud ûadatel nad le tvrdì, ûe je opr vnïnou osobou, a ad m za prok zanè, ûe jì nenì, mïl by vydat zamìtavè rozhodnutì, kter m û dosti nevyhovì. Postup, kter m by ad û dosti o nahlèdnutì v podstatï vyhovïl a poslèze vydal rozhodnutì o jejìm zamìtnutì, samoz ejmï nelze p ipustit. SkutkovÏ neobvykl m p Ìpadem, v nïmû ölo o prok z nì, zda stïûovatelka n leûì Ëi nen leûì do okruhu opr vnïn ch osob, zda je vdova nebo rozveden, se ochr nce zab val v öet enì pod sp. zn.: 3662/2004/VOP/MV (viz Ë st X.). Pr vnì prava nahlìûenì do matriënìch knih a vyd nì matriënìch doklad je, i p es pomïrnï zk okruh ÑËlen rodinyì, vymezen z konem o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ, benevolentnïjöì neû nap. prava poskytov nì daj o zem el ch z evidence obyvatel. Jedn se o dvï rozdìlnè pr vnì pravy, kterè nejsou v tomto ohledu ÑkompatibilnÌì. Vydání matričního dokladu a nahlížení do zápisu Členové rodiny Procesní aspekt 46 ß 7 odst. 4 z kona. 47 ß 25 odst. 1 z kona. 48 ß 8 odst. 8 z kona. 19
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 20 Údaje o osvojení Pokud se t k poskytov nì osobnìch daj z informaënìho systèmu evidence obyvatel, m ûe je Ministerstvo vnitra, krajsk ad, ad obce s rozöì enou p sobnostì nebo ohlaöovna pobytu poskytnout pouze fyzickè osobï, jìû se t kajì. 49»len rodiny (ve smyslu z kona o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ) tak sice m n rok na vyd nì mrtnìho listu svèho p ÌbuznÈho, nezn -li vöak mìsto a datum jeho mrtì, nevì, na kter matriënì ad se m obr tit, a ady nejsou opr vnïny mu tyto daje z informaënìho systèmu evidence obyvatel poskytnout. Na rozdìl od p edchozì pr vnì pravy 50 z kon o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ z roku 2000 neumoûúuje zjiöùovat z matriënìch knih daje o dalöìch osob ch mimo stanoven okruh nejbliûöìch p Ìbuzn ch. Zklam ni tak z st vajì mnozì badatelè, obecnì kronik i, ztìûeno je i silì lidì sestavujìcìch svè rodokmeny a p trajìcìch po osudech sv ch p edk. Z kon obsahuje speci lnì pravu pro nahlìûenì do z pisu, kter obsahuje daj o osvojenì. Do takovèho matriënìho z pisu mohou nahlèdnout pouze osvojitelè a po dosaûenì zletilosti i osvojenec. 51 MatriËnÌ ad umoûnì zletilèmu osvojenci nahlèdnout do matriënìho z pisu, z nïhoû osvojenec zjistì daje o sv ch pokrevnìch rodiëìch, avöak nem ûe mu zaslat doslovn v pis z knihy narozenì ani potvrzenì s uvedenìm daj o pokrevnìch rodiëìch. Ochr nce tak v konkrètnìm p ÌpadÏ posoudil stìûnost osvojence na matriënì ad jako neopodstatnïnou. OchranÏ daj o osvojenì a vz jemnèmu vztahu matriënìho z pisu a matriënìho dokladu se vïnoval takè p i öet enì pod sp. zn.: 3831/2002/VOP/MV (viz Ë st X.). 3. K STARŠÍM MATRIČNÍM KNIHÁM Lhůty pro archivaci MatriËnÌ knihy narozenì se p edajì k archivaci p ÌsluönÈmu st tnìmu archivu po uplynutì 100 let po provedenì poslednìho z pisu, matriënì knihy manûelstvì a mrtì po uplynutì 75 let od poslednìho z pisu. 52 MatriËnÌ knihy vedenè pro malè obce vöak obsahujì z pisy za znaënï rozs hlè ËasovÈ obdobì, p iëemû od poslednìho z pisu jeötï neuplynula stanoven doba k archivaci. Naproti tomu matriënì knihy vedenè pro 49 ß 8 odst. 3 z kona Ë. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodn ch ËÌslech a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o evidenci obyvatel), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. 50 Podle ß 30 odst. 1 pìsm. c) vyhl öky Ë. 22/1977 Sb., kterou se vyd vajì bliûöì p edpisy k z konu o matrik ch, matrik vydal v pis z matriky a povolil za p Ìtomnosti svè nebo za p Ìtomnosti jinèho zamïstnance adu nahlèdnout do matriky a Ëinit z nì v pisy i tomu, kdo prok - zal, ûe jde o opat enì podklad, kterè slouûì studijnìm, vïdeck m nebo liter rnìm Ëel m. 51 ß 25 odst. 2 z kona. 52 ß 23 z kona. 20
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 21 velk mïsta mohou b t pops ny bïhem jednoho roku. P i nahlìûenì a po izov nì v pis z matriënìch z pis proveden ch ve stejnèm obdobì tak v praxi doch zì k nerovnosti podle toho, zda matriënì knihy jsou uloûeny jeötï na matriënìm adï, anebo byly jiû p ed ny do archivu. Neuplynulo-li od poslednìho z pisu v matriënì knize narozenì 100 let, resp. 75 let v knize manûelstvì nebo v knize mrtì, je p i nahlìûenì do z pis v tïchto knih ch aplikov n p ÌsnÏjöÌ reûim z kona o matrik ch a nikoliv podstatnï mìrnïjöì prava nahlìûenì do archiv liì. 53 ProblÈmem m ûe b t v praxi i to, ûe nïkterè matriënì ady nerespektujì lh ty k archivaci stanovenè z konem o matrik ch a matriënì knihy z st vajì na adech, i kdyû stanoven doba od poslednìho z pisu jiû uplynula. Podle n zoru ochr nce by matriënì ady p i vy- izov nì û dostì o nahlìûenì do tïchto matriënìch knih mïly postupovat podle z kona o archivnictvì. SouË stì kaûdè matriënì knihy (i vïtöiny staröìch matriënìch knih) je abecednì jmenn rejst Ìk. Ochr nce proto povaûoval poûadavek matriënìho adu, aby ûadatel o nahlìûenì do matriënì knihy up esnil datum matriënì ud losti na jeden mïsìc, za znaënï nep imï en a neobvykl. Takov n leûitost û dosti ze z kona nevypl v. éadatel by mïl matriënìmu adu uvèst p ÌjmenÌ osoby, jìû se hledan matriënì z pis t k, a alespoú p ibliûnï lèta, v nichû se tato osoba mïla narodit, uzav Ìt manûelstvì nebo zem Ìt. Ochr nce se setkal s n mitkou obëana SpolkovÈ republiky NÏmecko, proë ËeötÌ matriënì ednìci vystavujì na vyû d nì opisy rodn ch, oddacìch a mrtnìch list v ËeskÈm znïnì, aëkoliv v origin lnìch matriënìch z pisech jsou tyto daje v nïmëinï. Ochr nce stïûovateli vysvïtlil, ûe podle z kona o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ se matriënì doklad, potvrzenì o dajìch zapsan ch v matriënì knize a doslovn v pis z matriënì knihy vedenè v jinèm neû ËeskÈm jazyce vyd v v ËeskÈm jazyce. 54 K n zv m obcì a okres v ËeskÈm jazyce ochr nce uvedl, ûe podle prov dïcì vyhl öky se uv dïjì v matriënìm dokladu souëasn m n zvem, avöak na û dost lze p vodnì n zev uvèst do pozn mky matriënìho dokladu. 55 K matriënìm doklad m ze z pis v matriënìch knih ch veden ch p ed 31. 12. 1949 je na tomto mìstï vhodnè dodat, ûe pro knihy vedenè pro zemì hlavnìho mïsta Prahy je vyd v ad mïstskè Ë sti Praha 1 a pro zemì mïsta Brna ad mïstskè Ë sti Brno-st ed. 56 Zápisy v jiném než českém jazyce 53 ß 34 an. z kona Ë. 499/2004 Sb., o archivnictvì a spisovè sluûbï a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o archivnictvì). 54 ß 26 odst. 1 z kona. 55 ß 24 odst. 3 prov dïcì vyhl öky. 56 ß 56 odst. 3 z kona. 21
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 22 IV. Oprava matričního zápisu a matričního dokladu 1. K MOŽNOSTI OPRAVY MATRIČNÍHO ZÁPISU Oprava zápisu Opravou z pisu v matriënì knize se rozumì opravenì chybn ch Ëi nespr vn ch daj v z pisu nebo dodateënèm z znamu v tèto knize. 57 Jedn se o daje, kterè byly chybnï nebo nespr vnï zaps ny jiû v dobï provedenì z pisu. Opravu z pisu pochopitelnï nutno odliöit od provedenì z znamu pozdïji nastal ch zmïn v z pise uveden ch daj (viz oddìl III.1) Opravy z pis v matriënì knize se prov dïjì na z kladï ve ejn ch listin nebo jin ch listin, stanovì-li tak z kon o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ. 58 Jsou-li v matriënì knize zaps ny chybnï daje o jmènu, pop ÌpadÏ jmènech, p ÌjmenÌ, pop ÌpadÏ rodnèm p ÌjmenÌ, datu narozenì, uzav enì manûelstvì, mrtì nebo o rodnèm ËÌsle, provede se oprava z pisu podle druhopisu matriënì knihy, nebo sbìrky listin, pop ÌpadÏ podle z pisu v knize narozenì. 59 MatriËnÌ p edpisy nerozliöujì provedenì opravy na û dost a z moci ednì. UstanovenÌ ß 58 odst. 1 z kona stanovì pouze v Ëtem daje, kterè se opravujì. Toto ustanovenì by bylo moûnè interpretovat argumentem a contrario i tak, ûe jinè chybnè a nespr vnè daje zapsanè v matriënì knize, nap. p i uvedenì mìsta matriënì ud - losti, se neopravujì. S takovou argumentacì se ale ochr nce v praxi jeötï nesetkal. Ot zkou tedy je, jak ustanovenì ß 58 odst. 1 z kona v praxi vlastnï aplikovat. Podle naöeho n zoru by z ednì povinnosti, tj. bez û dosti jejich nositele, nemïly b t opravov ny zejmèna daje o jmènu a p ÌjmenÌ. (DalöÌ v klad k tèto problematice je v oddìle V.5). Oprava daje v matriënìm z pise, aù je prov dïna na û dost nebo z moci ednì, se m ûe dot kat vìce osob. Spr vnì org n to musì vzìt v vahu a jednat s nimi jako s ËastnÌky spr vnìho ÌzenÌ o provedenì opravy v matriënìm z pise. 57 ß 50 z kona. 58 ß 5 odst. 2 z kona. 59 ß 58 odst. 1 z kona. 22
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 23 Pokud se jedn o formu provedenì opravy matriënìho z pisu, matrik chybnè nebo nespr vnè daje podteëkuje nebo podë rkuje, a je-li z pis uzav en, spr vnè daje uvede v oddìle ÑdodateËnÈ z znamy a opravyì matriënì knihy. 60 Jsou-li daje zaps ny nespr vnï nebo chybnï nejen v matriënì knize, ale i v matriënìm dokladu, matriënì ad vyd dotëenè osobï bez spr vnìho poplatku nov matriënì doklad. MatriËnÌ ad nenì opr vnïn poûadovat vr cenì p vodnìho matriënìho dokladu, protoûe takov povinnost nenì z konem stanovena. 2. K MOŽNOSTI OPRAVY MATRIČNÍHO DOKLADU Jsou-li daje o jmènu, pop ÌpadÏ jmènech, p ÌjmenÌ, pop ÌpadÏ rodnèm p ÌjmenÌ, datu narozenì, uzav enì manûelstvì, mrtì nebo o rodnèm ËÌsle, zaps ny chybnï pouze v matriënìm dokladu, p Ìsluön matriënì ad vyd nov matriënì doklad. 61 Oprava se provede podle daj uveden ch v matriënì knize. Ochr nce se nesetkal s tìm, ûe by matriënì ad s odkazem na z kon odmìtl vydat ûadateli nov matriënì doklad pouze z toho d vodu, ûe na p vodnìm dokladu je zjevnï chybnï uvedeno mìsto matriënì ud losti. Z procesnìho hlediska lze k opravï matriënìho dokladu uvèst, ûe situace je p ehledn, pokud matriënì ad akceptuje n mitku p Ìjemce dokladu, ûe vydan doklad obsahuje chyby a vyd nov (opraven ) matriënì doklad. Ot zkou vöak je, jak m matriënì ad postupovat, pokud m za to, ûe û dosti o opravu matriënìho dokladu, kter nenì souëasnï û - dostì o opravu matriënìho z pisu, nelze vyhovït (podrobnïji k tomuto problèmu v oddìle VII.2). P i vyd v nì druhopisu matriënìho dokladu vznikajì nïkdy nedorozumïnì ohlednï n zvu obce mìsta narozenì. N zvy obcì a okres nebo st t se v matriënìm dokladu uv dïjì souëasn m n zvem. 62 V p ÌpadÏ slouëenì obcì nebo z niku obce se tak daj o mìstu narozenì na novèm rodnèm listu liöì od daje o mìstu narozenì uvedenèho na p vodnìm rodnèm listu a v matriënìm z pise. LidÈ pak û dajì matriënì ad o provedenì opravy. é dost lze eöit vyd nìm matriënìho dokladu, na nïmû se p vodnì n zev uvede do pozn mky. 63 Oprava dokladu Procesní aspekt 60 ß 12 odst. 1 prov dïcì vyhl öky 61 ß 58 odst. 2 z kona. 62 ß 24 odst. 3 prov dïcì vyhl öky (viz pozn mka Ë. 49). 63 Dtto. 23
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 24 V. Jméno a příjmení 1. KE JMÉNU A PŘÍJMENÍ OBECNĚ jméno UûÌv nì jmen a p ÌjmenÌ v ednìm styku je vïc ve ejnopr vnì, nejde jen o soukromou z leûitost obëana. St ty jsou opr vnïny stanovit pravidla pro uûìv nì jmen a p ÌjmenÌ sv ch obëan. ObËan m pr vo i povinnost uûìvat v ednìm styku jmèno, pop ÌpadÏ jmèna, kter jsou uvedena v jeho rodnèm listu vydanèm matriënìm adem. 64 Do matriënì knihy nelze zapsat jmèna zkomolen, zdrobnïl a dom ck. FyzickÈ osobï muûskèho pohlavì nelze zapsat jmèno ûenskè a naopak. MatriËnÌ ad d le nezapìöe jmèno, pokud je mu zn mo, ûe toto jmèno uûìv ûijìcì sourozenec, majì-li sourozenci spoleënè rodiëe. Vzniknou-li pochybnosti o spr vnè pravopisnè podobï jmèna, je ob- Ëan povinen p edloûit doklad vydan znalcem. 65 K tomu lze poznamenat, ûe proces tvo enì nov ch jmen st le pokraëuje. D ÌvÏjöÌ stanovisko znalce proto nemusì b t nemïnnè a nelze vylouëit, ûe po zìsk nì nov ch poznatk se m ûe zmïnit. Jestliûe jsou v matriënì knize zaps na k 31. prosinci 1949 dvï jmèna, nebo vìce jmen, platì v ednìm styku jmèno uvedenè na prvnìm mìstï. Je-li vöak nïkterè z nich oznaëeno za hlavnì, platì v ednìm styku toto jmèno. 66 JmÈno, pop ÌpadÏ jmèna dìtïte se do matriky zapìöì podle souhlasnèho prohl öenì rodië ; nenì-li jeden rodië zn m, nebo je-li rodië pravomocn m rozhodnutìm soudu zbaven rodiëovskè zodpovïdnosti, nebo je mu v kon rodiëovskè zodpovïdnosti pozastaven, anebo je-li pravomocn m rozhodnutìm soudu rodië zbaven zp sobilosti k pr vnìm kon m nebo je jeho zp sobilost k pr vnìm kon m omezena, zapìöe se jmèno, pop ÌpadÏ jmèna dìtïte podle prohl öenì druhèho z rodië, jinak podle pravomocnèho rozhodnutì soudu. 67 MatriËnÌ 64 ß 61 z kona. 65 ß 62 odst. 1 z kona. 66 ß 85 z kona. 67 ß 18 odst. 1 z kona. 24
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 25 ad nezapìöe do knihy narozenì jmèno, pop ÌpadÏ jmèna, a uëinì o tom ozn menì soudu, jestliûe rodiëe a) se nedohodnou na jmènu, pop ÌpadÏ jmènech dìtïte do jednoho mïsìce od narozenì dìtïte, nebo b) jmèno dìtïti neurëì do jednoho mïsìce od narozenì dìtïte, nebo c) urëì dìtïti jmèno, pop ÌpadÏ jmèna, kterè nelze do knihy narozenì zapsat, nebo d) nejsou zn mi. 68 ObËan m pr vo a povinnost uûìvat v ednìm styku p ÌjmenÌ, kterè je uvedeno v matriënìm dokladu vydanèm z matriënì knihy vedenè matriënìm adem. 69 DÌtÏti se do knihy narozenì zapìöe spoleënè p ÌjmenÌ rodië, nebo, majì-li p ÌjmenÌ r zn, zapìöe se p ÌjmenÌ jednoho z nich, urëenè dohodou p i uzav enì manûelstvì. DÌtÏti, jehoû rodiëe neuzav eli manûelstvì a majì r zn p ÌjmenÌ, se zapìöe p ÌjmenÌ podle dohody rodië p i urëenì otcovstvì souhlasn m prohl öenìm rodië, nebo podle pravomocnèho rozsudku soudu o urëenì otcovstvì. Dohodou je moûnè urëit p ÌjmenÌ, kterè v dobï, kdy k dohodï doölo, m jeden z rodië nebo dìtï. DÌtÏti, kterè nenì obëanem a jehoû rodiëe nemajì st tnì ob- ËanstvÌ»eskÈ republiky, se zapìöe p ÌjmenÌ podle dohody rodië. U dìtïte staröìho 15 let musì b t p ipojen k tèto dohodï jeho souhlas. Tuto dohodu nelze mïnit. DÌtÏti, kterè se narodì do uplynutì t ÌstÈho dne po z niku manûelstvì nebo jeho pravomocnèm prohl öenì za neplatnè, zapìöe se p ÌjmenÌ, na kterèm se manûelè dohodli p i uzav enì manûelstvì. Pokud vöak matka uzav ela v tèto dobï novè manûelstvì, zapìöe se p ÌjmenÌ dìtïte podle dohody p i uzav enì novèho manûelstvì. NenÌ-li otec dìtïte zn m, zapìöe se do knihy narozenì p ÌjmenÌ matky, kterè m v dobï narozenì dìtïte. Nelze-li dos hnout dohody rodië o p ÌjmenÌ dìtïte, p ÌjmenÌ se do knihy narozenì nezapìöe a matriënì ad o tom uëinì ozn menì soudu. 70 V znamn posun v n hledu na dosud ust lenou praxi, dle nìû utv enì jmen a p ÌjmenÌ n leûì v hradnï do sfèry vnitrost tnìho pr - va, znamenal rozsudek EvropskÈho soudnìho dvora z 2. 10. 2003 C 148/02 ve vïci Garcia Avello proti Belgii (viz Ë st IX.). Evropsk soudnì dv r ve vïci Garcia Avello proti Belgii aplikoval Ël. 12 (z kaz diskriminace z d vodu st tnì p Ìsluönosti), Ël. 17 (ob- ËanstvÌ Unie) a Ël. 18 (svoboda pohybu a pobytu na zemì Ëlensk ch Příjmení Rozsudek ESD Garcia Avello 68 ß 18 odst. 4 z kona. 69 ß 68 z kona. 70 ß 19 z kona. 25
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 26 Jméno a příjmení a zákon č. 193/1999 Sb. zemì) Smlouvy o zaloûenì Evropsk ch spoleëenstvì. Tato smlouva je mezin rodnì smlouvou ve smyslu Ël. 10 stavy»eskè republiky, ve znïnì stavnìho z kona Ë. 395/2001 Sb., dle nïhoû, stanovì-li mezin rodnì smlouva nïco jinèho neû z kon, pouûije se mezin rodnì smlouva. Na rozsudek EvropskÈho soudnìho dvora ve vïci Garcia Avello proti Belgii reagovalo Ministerstvo vnitra p Ìpisem ze dne 16. 12. 2005, urëen m vöem matriënìm ad m v»eskè republice. Z d vodu sjednocenì Ëinnosti jednotliv ch matriënìch ad vydalo Ministerstvo vnitra pokyn, dle nïhoû se ustanovenì ß 33 z kona Ë. 97/1963 Sb. nepouûije v p ÌpadÏ, û d -li z konn z stupce dìtïte, kterè m st tnì obëanstvì»eskè republiky a souëasnï st tnì obëanstvì jinèho st tu EvropskÈ unie, o uûìv nì p ÌjmenÌ, k jehoû uûìv nì je opr vnïn podle pr va a tradice druhèho ËlenskÈho st tu. P Ìpis Ministerstva vnitra se zmiúuje o povolenì zmïny p ÌjmenÌ, podle n zoru ochr nce lze vöak z vïry rozsudku EvropskÈho soudnìho dvora ve vïci Garcia Avello proti Belgii pouûìt i na jinè podobnè situace, nap Ìklad na urëenì p ÌjmenÌ dìtïte s dvojìm st tnìm obëanstvìm narozenèho v»eskè republice. Ve vztahu k obëan m»eskè republiky, kte Ì majì souëasnï st tnì obëanstvì jinèho st tu EvropskÈ unie, tak nelze mechanicky aplikovat pravidlo, ûe je-li nïkdo v rozhodnè dobï st tnìm obëanem»eskè republiky a povaûuje-li ho za svèho p ÌsluönÌka takè jin st t, je rozhodnè st tnì obëanstvì»eskè republiky. 71 DÌtÏti, kterè m vedle ËeskÈho st tnìho obëanstvì st tnì obëanstvì jinèho ËlenskÈho st tu Unie, mohou rodiëe urëit p ÌjmenÌ podle pr va a tradice ËlenskÈho st tu a nikoliv podle pravidel stanoven ch Ëesk m pr vnìm dem. Ve vztahu ke st t m, kterè nejsou Ëleny EvropskÈ unie, vöak nad le platì, ûe jestliûe se narodì ËeskÈ st tnì obëance dìtï, jehoû otcem je cizì st tnì obëan, nenì podle ËeskÈho pr vnìho du moûnè, aby se p ÌjmenÌ dìtïte utv elo podle odliön ch zvyklostì cizìho st tu, jehoû je otec dìtïte obëanem. Nelze ale vylouëit, ûe bïhem nïkolika let m ûe dojìt k dalöìmu posunu. Povinnost uûìvat v ednìm styku p ÌjmenÌ, kterè je uvedeno v matriënìm dokladu vydanèm z ËeskÈ matriënì knihy, nelze vynucovat na b valèm obëanovi, kter m v cizozemsk ch dokladech uvedeno jinè jmèno a p ÌjmenÌ. NenÌ zak z no, aby b val obëan uûìval ve styku s Ëesk mi ady jmèno a p ÌjmenÌ, kterè m uvedeno v dokladech vydan ch ady st tu, jehoû je nynì obëanem. Z kon Ë. 193/1999 Sb. umoûnil nïkter m b val m Ëeskoslovensk m obëan m nab t prohl öenìm opïtovnï ËeskÈ st tnì obëanstvì 71 ß 33 odst. 1 z kona Ë. 97/1963 Sb., o mezin rodnìm pr vu soukromèm a procesnìm. 26
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 27 bez ztr ty svèho dosavadnìho st tnìho obëanstvì. Z kon se t kal zejmèna b val ch obëan naturalizovan ch v USA. V souvislosti s tìmto z konem se obnaûily nesrovnalosti t kajìcì se uûìv nì jmen a p ÌjmenÌ tïchto osob. Lze hovo it o jakèsi rehabilitaci uûìv nì jmen a p ÌjmenÌ zejmèna»echoameriëan, uv dïn ch na americk ch dokladech, p ed Ëesk mi ady. K odstranïnì nesrovnalostì uloûilo Ministerstvo vnitra ad m p ijìmajìcìm prohl öenì podle z kona Ë. 193/1999 Sb. zajistit z ednì povinnosti ozn menìm na p ÌsluönÈ matriënì ady provedenì dodateënèho z znamu v knize narozenì, p ÌpadnÏ v knize manûelstvì. Je na zv ûenì osoby, kter ËinÌ prohl öenì podle z kona Ë. 193/1999 Sb., v jakè podobï chce ve styku s Ëesk mi ady uûìvat svè jmèno a p ÌjmenÌ. Pokud bylo v souvislosti s naturalizacì pouze p eloûeno jmèno (nap. Jan na John) a p ÌjmenÌ uvedeno bez diakritick ch znamènek, m ûe takov fyzick osoba uûìvat v jedn nì p ed americk mi ady jmèno John a p ÌjmenÌ bez diakritick ch znamènek a p ed Ëesk mi Jan a p ÌjmenÌ s Ë rkami a h Ëky. M ûe ale takè uûìvat jmèno a p ÌjmenÌ pouze v podobï uvedenè na cizozemsk ch dokladech v naturalizaënì listinï. Pokud se nïjak m zp sobem rozhodne, mïl by o tom b t uëinïn dodateën z znam v matriënì knize. DalöÌ p Ìpadnou zmïnu v uûìv nì jmèna a p ÌjmenÌ si pak lze p edstavit pouze formou povolenì zmïny ve spr vnìm ÌzenÌ. Problematice uûìv nì jmèna a p ÌjmenÌ v souvislosti se z konem Ë. 193/1999 Sb., o st tnìm obëanstvì nïkter ch b val ch Ëeskoslovensk ch st tnìch obëan, se ochr nce vïnoval v öet enì pod sp. zn.: 2965/2004/VOP/ /MV (viz Ë st X.). Specifick je problematika ölechtick ch predik t, s nìû se lze setkat zpravidla p i uzavìr nì manûelstvì s cizìm st tnìm obëanem. Jestliûe se obëan(ka)»eskè republiky dohodne p i uzav enì manûelstvì s cizìm st tnìm obëanem, kter uûìv p ed sv m p ÌjmenÌm nap. p edloûku Ñvonì, na uûìv nì tohoto spoleënèho p ÌjmenÌ, matriënì ad je v takovèm p ÌpadÏ opr vnïn poûadovat p edloûenì dokladu, kter m obëan doloûì, ûe Ñvonì je souë stì manûelova p ÌjmenÌ, a nikoliv ölechtick predik t. Vypl v to ze z kona N rodnìho shrom ûdïnì ze dne 10. 12. 1918 Ë. 61/1918 Sb., jìmû se zruöujì ölechtictvì, dy a tituly. PodobnÏ jako v nïkdejöìm»eskoslovensku bylo ölechtictvì zruöeno v adï evropsk ch zemì, nap. v Rakousku, v NÏmecku, ve Francii jiû po VelkÈ francouzskè revoluci (1789) v roce 1790, v It lii aû po roce 1945. älechtictvì se zachovalo vïtöinou v zemìch, kterè jsou monarchiemi, nap. ve VelkÈ Brit nii, v Nizozemsku, v Belgii. Ve vïtöinï evropsk ch jazyk, nap. v nïmëinï, se ölechtictvì form lnï vyjad ovalo p edloûkami obdobn mi ËeskÈ p edloûce Ñzì. V nïkter ch jazycìch se ale tyto p edloûky ponech vajì jako souë st jmèna a p ÌjmenÌ, pouze Šlechtické predikáty 27
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 28 ölechtick titul se za souë st jmèna a p ÌjmenÌ nepovaûuje. ObËan(ka)»eskÈ republiky nem ûe uûìvat jako souë st svèho p ÌjmenÌ cizì slova oznaëujìcì ölechtictvì. P edch zì-li p ÌjmenÌ manûela, kter m cizì st tnì obëanstvì, p edloûka Ñvonì nebo jin podobn p edloûka, je t eba zjistit, zda je tato p edloûka znakem ölechtictvì, anebo zda je sou- Ë stì p ÌjmenÌ, nap. souë stì p vodem selskèho p ÌjmenÌ naznaëujìcì, odkud rodina poch zì. Nap. v nïmëinï a v holandötinï existujì p edloûkov p ÌjmenÌ, kter majì jin neû ölechtick p vod. ObËan by si mïl obstarat znaleck posudek instituce nebo odbornìka ze zemï p vodu manûela. 72 Znaleck posudek by mïl potvrdit, zda se v danèm p ÌpadÏ jedn o ölechtick predik t, nebo o souë st p ÌjmenÌ. Posudek ednï p eloûen do ËeskÈho jazyka by pak obëan mïl p edloûit matriënìmu adu. 73 2. K UŽÍVÁNÍ VÍCE JMEN A PŘÍJMENÍ Více jmen NarozenÈmu dìtïti mohou b t do knihy narozenì zaps na dvï jmèna, kter nesmì b t stejn. Pro z pis vìce jmen platì obdobnï ustanovenì pro z pis jmèna. DÌtÏti, kterè nenì obëanem a jehoû rodiëe nemajì st tnì obëanstvì»eskè republiky, lze zapsat vìce jmen. 74 ObËan, kter m v matriënì knize zaps no jedno jmèno, m ûe p ed matriënìm adem p Ìsluön m podle mìsta trvalèho pobytu obëana, nebo p ed matriënìm adem, v jehoû knize narozenì je jmèno zaps no, prohl sit, ûe bude uûìvat dvï jmèna. 75 Za nezletilèho uëinì toto prohl öenì jeho z konnì z stupci. 76 U nezletilèho staröìho 15 let p ipojì k prohl öenì jeho souhlas, bez nïhoû ke zvolenì druhèho jmèna nem ûe dojìt. MatriËnÌ ad, v jehoû knize narozenì nenì zaps no jmèno, jehoû se prohl öenì t k, postoupì toto prohl öenì do 3 pracovnìch dn matriënìmu adu, v jehoû knize narozenì je jmèno zaps no. Toto prohl öenì lze uëinit pouze jednou a nelze je vzìt zpït. 77 Jsou-li v matriënì knize vedenè matriënìm adem zaps na dvï jmèna, obëan je povinen je v ednìm styku uûìvat. 78 72 V NÏmecku je takovou institucì nap. SpoleËnost pro jazyk nïmeck ve Wiesbadenu www.gfds.de. 73 P i zpracov nì Ë sti textu o ölechtick ch predik tech byla pouûita publikace KNAPPOV, M. Naöe a cizì p ÌjmenÌ v souëasnè ËeötinÏ, Liberec : TAX AZ KORT, 2002, str. 193 an. 74 ß 18 odst. 2 z kona. 75 I p i volbï druhèho jmèna je nutno respektovat ustanovenì ß 62 odst. 1 z kona. 76 Pro prohl öenì za nezletilèho o uûìv nì druhèho jmèna platì obdobnï ß 18 odst. 1 z kona. 77 ß 62 odst. 3 a 4 z kona. 78 ß 62 odst. 2 z kona. 28
matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 StrÆnka 29 Jestliûe jsou v matriënì knize zaps na k 31. prosinci 1949 dvï jmèna, nebo vìce, platì v ednìm styku jmèno uvedenè na prvnìm mìstï. Je-li vöak nïkterè z nich oznaëeno za hlavnì, platì v ednìm styku toto jmèno. 79 ObËan, kter m v matriënì knize zaps na k 31. prosinci 1949 dvï jmèna, m ûe vöak p ed matriënìm adem prohl sit, ûe bude tato jmèna uûìvat. M -li v tèto matriënì knize zaps na vìce neû dvï jmèna, m ûe p ed matriënìm adem prohl sit, kterè jmèno z tïchto zapsan ch jmen bude uûìvat jako druhè. Toto prohl öenì se ËinÌ p ed matriënìm adem p Ìsluön m podle mìsta trvalèho pobytu obëana, nebo matriënìm adem, v jehoû knize narozenì jsou jmèna zaps na. MatriËnÌ ad, v jehoû knize narozenì nejsou zaps na jmèna, jichû se prohl öenì t k, postoupì toto prohl öenì do 3 pracovnìch dn matriënìmu adu, v jehoû knize narozenì jsou jmèna zaps na. Toto prohl öenì lze uëinit pouze jednou a nelze je vzìt zpït. 80 ObËan m ûe uûìvat vìce p ÌjmenÌ pouze za tïchto podmìnek: Více příjmení a) nabyl-li je podle d Ìve platn ch p edpis a je opr vnïn je uûìvat podle z kona, anebo b) prohl sil-li souhlasnï p i uzavìr nì manûelstvì, ûe p ÌjmenÌ druhèho snoubence uûìvajìcìho vìce p ÌjmenÌ bude jejich p ÌjmenÌm spoleën m, anebo c) prohl sil-li p i uzavìr nì manûelstvì, ûe spolu se spoleën m p ÌjmenÌm bude uûìvat a na druhèm mìstï uv dït p ÌjmenÌ p edchozì, 81 nebo d) jde-li o p ÌjmenÌ dìtïte po jeho rodiëìch, kte Ì jsou opr vnïni uûìvat vìce p ÌjmenÌ. 82 ObËan, kter uûìv vìce p ÌjmenÌ, m ûe prohl sit p ed matriënìm adem, ûe bude uûìvat pouze jedno p ÌjmenÌ. Za trv nì manûelstvì lze takovèto prohl öenì uëinit pouze souhlasn m prohl öenìm manûel. Prohl sil-li obëan p i uzavìr nì manûelstvì, ûe spolu se spoleën m p ÌjmenÌm bude uûìvat a na druhèm mìstï uv dït p ÌjmenÌ p edchozì, nelze prohl öenìm upustit od uûìv nì spoleënèho p ÌjmenÌ, jestliûe toto manûelstvì trv. 83 79 ß 85 z kona. 80 ß 86 z kona. 81 ß 8 odst. 1 z kona Ë. 94/1963 Sb., o rodinï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis : ÑÖ bylo-li p edchozì p ÌjmenÌ sloûeno ze dvou p ÌjmenÌ, m ûe b t na druhèm mìstï uûìv no a uv dïno jen jedno z nich.ì 82 ß 70 odst. 1 z kona. 83 ß 70 odst. 2 z kona. 29