*UOHSX007K1QE* UOHSX007K1QE ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0600/2015/VZ-29874/2015/542/EŠu Brno 23. září 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jichž se dopustil zadavatel Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha, v souvislosti s možným nedodržením postupu stanoveného v 147a odst. 2 citovaného zákona při uveřejnění dodatku ke smlouvě o poskytování služeb ze dne 20. 2. 2014 v části 10 a dodatku ke smlouvě o poskytování služeb ze dne 26. 2. 2014 v části 19 veřejné zakázky Zajištění a realizace Pilotáže modelů spolupráce škol a firem II zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 10. 2013 a uveřejněno dne 1. 11. 2013 pod ev. č. 365458 a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 11. 2013 pod ev. č. 2013/S 215-374247, vydává podle ustanovení 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 uzavřený dne 21. 2. 2014 ke smlouvě ze dne 20. 2. 2014 na předmět plnění části 10 veřejné zakázky Zajištění a realizace Pilotáže modelů spolupráce škol a firem II zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 10. 2013 a uveřejněno dne 1. 11. 2013 pod ev. č. 365458 a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 11. 2013 pod ev. č. 2013/S 215-374247, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 8. 3. 2015, ale uveřejnil ho až po uplynutí zákonné lhůty dne 14. 8. 2014. II. Zadavatel Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 uzavřený dne 3. 3. 2014 ke smlouvě ze dne 26. 2. 2014 na předmět plnění části 19 veřejné zakázky Zajištění a realizace Pilotáže modelů spolupráce škol a firem II zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 10. 2013 a uveřejněno dne 1. 11. 2013 pod ev. č. 365458 a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 11. 2013 pod ev. č. 2013/S 215-374247, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 18. 3. 2015, ale uveřejnil ho až po uplynutí zákonné lhůty dne 14. 8. 2014. III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se zadavateli Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha ukládá podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Zadavatel Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, IČO 00022179, se sídlem Weilova 1271/6, 102 00 Praha (dále jen zadavatel ) odeslal dne 31. 10. 2013 k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky Zajištění a realizace Pilotáže modelů spolupráce škol a firem II, přičemž předmětné oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 1. 11. 2013 pod ev. č. 365458 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 6. 11. 2013 pod ev. č. 2
2013/S 215-374247 (dále jen veřejná zakázka ). Zadavatel byl povinen v případě zadávání veřejné zakázky postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), jelikož je v postavení veřejného zadavatele podle 2 odst. 2 písm. b) zákona, neboť je státní příspěvkovou organizací. 2. Předmětem veřejné zakázky byla podle bodu 2. zadávací dokumentace realizace pilotáže spolupráce středních škol a firem v oblasti odborného vzdělávání na území České republiky. Plnění veřejné zakázky bylo rozděleno na 20 částí. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 33 140 000,- Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota části 10 veřejné zakázky činila 1 567 900,- Kč bez DPH a předpokládaná hodnota části 19 veřejné zakázky činila 1 342 400,- Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil ekonomickou výhodnost nabídky. 3. Zadavatel dne 20. 2. 2014 uzavřel smlouvu o poskytování služeb na předmět plnění části 10 veřejné zakázky (dále jen smlouva na část 10 ) s vybraným uchazečem Střední škola MESIT, o.p.s., IČO 25318390, se sídlem Družstevní 818, 686 01 Uherské Hradiště (dále jen vybraný uchazeč MESIT ). 4. Zadavatel dne 21. 2. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem MESIT dodatek č. 1 ke smlouvě na část 10 veřejné zakázky. 5. Zadavatel dne 26. 2. 2014 uzavřel smlouvu o poskytování služeb na předmět plnění části 19 veřejné zakázky (dále jen smlouva na část 19 ) s vybraným uchazečem společníky sdružení: o o o DELTA - Střední škola informatiky a ekonomie a Mateřská škola, s.r.o., IČO: 62061178, se sídlem Ke Kamenci 151, 530 03 Pardubice, Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice, IČO: 02013762, se sídlem Karla IV. 13, 530 02 Pardubice, Soukromá střední odborná škola Hranice, s.r.o., IČO: 25375300, se sídlem Jaselská 832, 753 01 Hranice, kteří za účelem účasti v zadávacím řízení podali společnou nabídku (dále jen vybraný uchazeč DELTA ). 6. Zadavatel dne 3. 3. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem DELTA dodatek č. 1 ke smlouvě na část 19 veřejné zakázky. 7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako orgán příslušný podle 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. 8. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0600/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s 147a odst. 2 zákona tím, že v zákonné lhůtě neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 uzavřený dne 21. 2. 2014 ke smlouvě na část 10 veřejné zakázky a dodatek č. 1 uzavřený dne 3. 3. 2014 ke smlouvě na část 19 veřejné zakázky, čímž se dopustil správních deliktů dle 120 odst. 1 písm. b) zákona. K rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. 3
K povinnosti zadavatele uveřejnit na svém profilu dodatek ke smlouvě na plnění veřejné zakázky 9. Dle 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. 10. Podle 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. 11. Podle 147a odst. 2 věty první zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. 12. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 13. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že dne 26. 2. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem MESIT dodatek č. 1 ke smlouvě na část 10 veřejné zakázky. Z profilu zadavatele (https://www.softender.cz/home/zakazka/4030901) dále plyne, že tento dodatek č. 1 zde byl uveřejněn dne 14. 8. 2014. 14. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že dne 3. 3. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem DELTA dodatek č. 1 ke smlouvě na část 19 veřejné zakázky. Z profilu zadavatele (https://www.softender.cz/home/zakazka/4030901) dále plyne, že tento dodatek č. 1 zde byl uveřejněn dne 14. 8. 2014. 15. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zadavatel uveřejnil výše specifikované dodatky ke smlouvám na svém profilu až téměř půl roku od jejich uzavření. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen tyto dodatky ke smlouvám uveřejnit do 15 dnů od data jejich uzavření, avšak učinil tak až po uplynutí zákonné lhůty, porušil tak ustanovení 147a odst. 1 zákona ve spojení s 147a odst. 2 zákona. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. Úřad konstatuje, že cílem uveřejňování smluv včetně všech změn a dodatků je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 16. Podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení. 17. Úřad považuje ve smyslu ustanovení 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil 4
na svém profilu dodatek č. 1 ke smlouvě na část 10 veřejné zakázky uzavřený s vybraným uchazečem MESIT ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 8. 3. 2015, ale uveřejnil ho až po plynutí zákonné lhůty dne 14. 8. 2014, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. Dále se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na svém profilu dodatek č. 1 ke smlouvě na část 19 veřejné zakázky uzavřený s vybraným uchazečem DELTA ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 18. 3. 2015, ale uveřejnil ho až po plynutí zákonné lhůty dne 14. 8. 2014, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu. K uložení pokuty 18. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. 19. Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s ustanovením 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě na část 10 veřejné zakázky uzavřený s vybraným uchazečem MESIT dne 21. 2. 2014, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 8. 3. 2014, ale učinil tak až dne 14. 8. 2014. 20. Ve výroku II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s ustanovením 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě na část 19 veřejné zakázky uzavřený s vybraným uchazečem DELTA dne 3. 3. 2014, do 15 dnů od jeho uzavření, tedy nejpozději dne 18. 3. 2013, ale učinil tak až dne 14. 8. 2014. 21. Podle 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 22. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. 23. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího znění zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel 5
k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. 24. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. a II. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 20. 8. 2015. K uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 20. 2. 2014 došlo dne 21. 2. 2014, přičemž ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 8. 3. 2014, kdy marně uplynula lhůta 15 dnů pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele. K uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 26. 2. 2014 došlo dne 3. 3. 2014, přičemž ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 18. 3. 2014, kdy marně uplynula lhůta 15 dnů pro uveřejnění dodatku smlouvy na profilu zadavatele. Správní řízení je v souladu s 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty uvedené ve výroku I. a II. tohoto příkazu nezanikla. 25. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. 26. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 27. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je právní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, 6
že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 28. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu). 29. V daném případě se zadavatel dopustil celkem dvou správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. V případě správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč. 30. Vzhledem k tomu, že správní delikty podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, kterých se zadavatel dopustil, mají stanovenou totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných deliktů, jelikož všechny zadavatelem spáchané delikty podle 120 odst. 1 písm. b) zákona jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů dle 120 odst. 1 písm. b) zákona a k dalším spáchaným správním deliktům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. 31. V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za ten delikt, který byl spáchán v souvislosti s nesplněním uveřejňovací povinnosti stanovené v 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s 147a odst. 2 zákona. Jedná se o delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy maximální výše pokuty činí v daném případě 20 000 000,- Kč. Spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 32. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 33. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující. 34. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu závažnost správního deliktu, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno 7
hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). 35. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel včas uveřejnil dodatek smlouvy na plnění veřejné zakázky a umožnil tak veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností. Úřad také uvádí, že se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby s předpokládanou hodnotou ve výši 33 140 000,- Kč bez DPH, kde je zájem na veřejné kontrole vysoký, přičemž Úřad zde vychází z přímé úměry, že čím vyšší je hodnota veřejné zakázky, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole. 36. Úřad z hlediska způsobu spáchání uvádí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že neuveřejnil dodatek č. 1 ke smlouvě na část 10 veřejné zakázky ve lhůtě stanovené zákonem, přičemž pozdním uveřejněním tohoto dodatku došlo k narušení výše popsaného zájmu chráněného zákonem, tj. možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele. Úřad z hlediska intenzity porušení uvádí, že v posuzovaném případě se nejednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější, neboť nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona, jelikož zadavatel zákonem stanovený dokument na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel zákonnou lhůtu k jeho uveřejnění. Při stanovení výše pokuty Úřad tuto okolnost považuje za polehčující, avšak Úřad uvádí, že toto pozdní uveřejnění nelze považovat za okolnost, kterou by zadavatel zhojil uvedené porušení zákona. 37. Úřad ke konkrétnímu významu závažnosti správního deliktu v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob, následky a okolnosti spáchání správního deliktu, včetně intenzity ohrožení právem chráněného zájmu, přičemž společenská škodlivost správního deliktu (tedy závažnost) dosahuje nízkého stupně závažnosti. 38. Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl, že zadavatel se rovněž dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 39. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá negativně ovlivnit působení zadavatele, který je státní příspěvkovou organizací. Jak vyplývá z ekonomickoadministrativních údajů z výroční zprávy zadavatele za rok 2014, zadavatel hospodaří s finančními prostředky v řádu stovek miliónů korun. 40. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti. 41. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 5 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu. 8
42. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podle 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl ve lhůtě podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. otisk úředního razítka v z. Mgr. Mojmír Florian JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Weilova 1271/6, 102 00 Praha Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 9