Škla: Autr: DUM: Vzdělávací br: Tematický kruh: Téma: Masarykv gymnázium Vsetín Mgr. Zuzana Staňkvá VY_32_INOVACE_MGV_B_SS_1S3_D15_Z_ZOO_Savci_PL.dcx Člvěk a přírda Zlgie Zlgie ptáci, savci Savci SAVCI (MAMMALIA) Savci se vyvinuli jak jedna z vývjvých větví z plazů. Jsu suchzemskéh půvdu, ale zárveň vytvřili skupiny žijící ve vdě a ve vzduchu Jsu aktivní ve dne i v nci. Úkl č. 1: Dplňte d textu znaky, které savce řadí d vývjvé větve vzniklé z plazů: Znaky splečné s plazy: kůže, kžní žlázy na některých místech těla zůstává.. plazíh typu vylučvacím rgánem je zdknalená plazí.. rzmnžvání plazíh typu.. Amnita Úkl č. 2: Dplňte zvláštní znaky savců, jak vzr pužijte psa, kčku, člvěka: Zvláštní znaky: těl je kryt.. slženu z kžní žlázy jedn i vícevrstevné,.. žlázy k zajištění výživy mláďat spdní čelist je tvřena.. kstí ve středním uchu jsu kůstky chrup je.í bvykle dvě generace zubů, které jsu rzlišené výrazně vyvinutá mzku červené krvinky.., srdce je rzdělen na., pravá arta zaniká, vytvřila se levá arta vytvřena. pmc při dýchání zárdek se vyvíjí v těle matky, mláďata se živí.. Stavba těla Úkl č. 3: Najděte pmcí internetu Wikipedie aj. dpvědi na tázky: Kůže Kteří savci patří k nejmenším?. Který je největší suchzemský savec?. Který je největší savec světa?. Pvrch těla je silná mnhvrstevná... (epidermis) a mhutná. (crium), pdkžní vaziv a tukvá tkáň, bnvuje se dlupváním pvrchvých vrstev. velké mnžství žláz: Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky 1/6
jednvrstevné, chlazvání, tvrba pachu (člvěk) vícevrstevné alvelární, ústí bvykle d chlupvých váčků a prmašťují srst (vdní - vydra) mdifikvané mazvé žlázy na. žlázy sciální význam, kmunikace (tchř). žlázy. s více samstatnými žlázami (ptakpysk),.. větší pčet samstatných vývdů na jenm výběžku (pice),.. jeden spjený vývdný kanálek (vce) Úkl č. 4: Dplňte příklady savců u rhvinvých derivátů kůže. Využijte internetvé zdrje. Rhvinvé deriváty kůže chlupy vyrůstají šikm z kůže, charakteristické víry, chlup je napřimván svalem vzpřimvač chlupu (zježení při chladu neb při vzrušení)... pesíky krycí, zbarvené, dluhé pdsada jemné krátké žíně -., štětiny -.. brvy, siny hmatvé sinusvé. drápy. nehty.. kpyta.. rhy.. stny šupiny.. krunýře.. Kstra Kstra je pevná a s kstěnými kstmi. Osu těla je.. s velmi členitými bratli: krční (axis a atlas), hrudní.., připjují s k nim žebra, bederní -., křížvá., casní... Žebra jsu připjena na., která má tři části rukjeť, těl a mečvitý výběžek. Lebka má., dbře je vytvřené hrní tvrdé kstěné patr ddělující dutinu ústní a nsní. Na lebce rzlišujeme mzkvu a bličejvu část. Kstra knčetin: Přední knčetiny jsu s su těla spjeny lpatkvým pletencem. Názvy kstí pažní, vřetenní, lketní, zápěstní, články prstů Zadní knčetiny se připjují ke srstlým kstem kyčelní sedací stydké = pánevní kst. Názvy kstí stehenní, hlenní, lýtkvá, ksti nhy zánártní, nártní a články prstů. Úkl č. 5: Během vývje dšl k různému přizpůsbení stavby knčetin chůzi. Dplňte příklady savců vzhledem k přizpůsbení knčetin chůzi využijte internetvých zdrjů: Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky 2/6
našlapují na celu plchu - -, na prsty -..., na špičky psledních prstvých článků s redukcí pčtu prstů -..., Svalstv Svalstv je rzlišen na sučást útrbních rgánů,. převážně ksterní, svalstv. Typický pr savce je., který se pdílí na dýchání, defekaci. Mezižeberní svalstv se významně pdílí na dýchacích phybech. Výrazně se vyvinul... je velmi významná při drzumívání mezi členy smečky či stáda. Mimiku nemají výraznu např. medvědi, takže nelze usudit na druh jejich reakce. Velmi.. je u jak významná sučást. Pdkžní plché svalstv uvádí d phybu krsky kůže např. u kně, ježka. Trávicí sustava. je hraničena.., které umžňují uchpení a přidržení ptravy. Svalnaté tváře se u některých zástupců mhu zvětšit a udržet větší mnžství ptravy - u křečků... dděluje dýchací cesty a ústní dutinu (králík má prdlužené a může kusat a zárveň dýchat i plykat). se výrazným phybem pdílí na příjmu a zpracvání ptravy. zvlhčují a balují ptravu, enzym ptyalin štěpí škrby (nemají přežvýkavci). Mechanické rzmělnění ptravy se uskutečňuje pmcí zubů incisivi (..), canini ( ), premlares ( ) a mlares (..). Pr členění savců d nižších řádů se využívají různé (člvěk 2 1 2 3, králík 2 0 3 3, kčka 3 1 2 1, kůň 3 1 4 3, mravenečník 0 0 0 0), které v sučasnsti dplňuje ještě... je velmi krátký, ústí d něh.... je dluhý, vede přes bránici a vstupuje d žaludku.. je vakvitý, svalnatý, tvří vlastní hlen, kyselinu chlrvdíkvu, ferment pepsingen, který se aktivuje kyselinu chlrvdíkvu na aktivní pepsin (štěpí bílkviny). Žaludek je u některých druhů slžitý turvití, mhu v něm symbiticky rzkládat ptravu prvci. Ve dvanáctníku je nejvíce trávicích enzymů.... má funkci vstřebávání živin, ústí d něj slinivka, jaterní vývdy žluči, 1 slepé střev. je míst zahuštění, vstřebávání vdy, zaknčen je knečníkem, případně klaku u vývjvě starších savců. Úkl č. 6: Vyhledejte nákres stavby neb ftgrafii žaludku tura dmácíh a prasete a prvnejte jejich stavbu. Z klika částí se skládá žaludek tura, z klika částí žaludek prasete? Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky 3/6
....... Dýchací sustava mají různě utvářené, někteří savci (vdní) je umí uzavřít, nsní dutina ddělena d ústní dutiny tvrdým patrem a měkkým patrem. Nshltan d hrtanu je ddělen záklpku epiglttis.. je chrupavčitý, hlasivkvé vazy tvří, cž je pr většinu druhů savců velmi důležitý kmunikační prstředek. U člvěka pak tvrba řeči dsáhla velké dknalsti při zapjení jazyka, zubů, rtů a mzku.. se větví.. a každá ústí d jedné.. Místem výměny dýchacích plynů kyslíku a xidu uhličitéh jsu. Dechvá frekvence je různá. Cévní sustava Cévní sustava je.... je hlavním svalem umžňujícím phyb krve s (červenými krvinkami). Je rzdělen na 2 předsíně a 2 kmry, Na rzdíl d ptáků je funkční levý bluk arty. Krev kluje v cévách v.. běhu a. běhu. Sučástí velkéh běhu je jaterní vrátnicvý běh jak důležitá sučást metablických drah. Vylučvací sustava Savci mají.. metanefrs s Henlevu kličku, která umžňuje dstatečnu zpětnu resrpci vdy. Mč je, vda se absrbuje i v klace. Mč je dváděna d mčvéh měchýře. Nervvá sustava Mzek dsahuje vyské stupně rganizvansti. Rzvinutý. suvisí s dknalstí phybu. Pvrch je zvrásněn, vytváří se, umžňuje vyšší nervvu činnst.. je ulžena v páteřním kanále a knčí v bederní části, nesahá d casu. Smyslvé rgány Čich Většina čichává ptravu, rzeznává změnu prstředí, vyhledávání křisti, pach partnera. Není vyvinut u kytvců. Hmyzžravci, šelmy a kpytníci mají Jacbsnův rgán (. kňů) jak pzůstatek vývje Sluch z plazů. Makrsmatičtí většina, mikrsmatičtí člvěk a ti, c mají menší dutinu nsní a menší nsní skřepy. Nejdknalejší u kytvců a letunů vnímají.., rientace v prstru jak pdle radaru. Výbrný sluch mají také. Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky 4/6
má malý zvukvd a kžní slžitě tvarvaný bltec. Velikst je závislá na šířce čím blíže k rvníku, tím se bltec zvětšuje (chlazení a brana prti přehřátí rganismu).. má 3 sluchvé kůstky.. blanitý hlemýžď a rvnvážné ústrjí. Zrak Oči zpravidla vidí barevně,.. k s ččku schpnu zastřit na různé vzdálensti je nezbytným smyslem u šelem. Mrkání víčkem a tvrba slz zvlhčuje pvrch ka, dstraňuje nečistty. Mžurka je redukvaná na blanku ve vnitřním kutku. Reflexní vrstva cévnatky zlepšuje zachycení světelných paprsků v šeru a v nci světélkvání v nci. Hmat Nervvá zaknčení v kůži a chlupech infrmují prstředí, na bázi hmatvých chlupů je více zaknčení a jsu velmi důležité pr rientaci ve tmě, v malých prstrech. Chuť Na sliznici jazyka, v ústní dutině i v hrdle vliv čichu. Rzmnžvací sustava Savci jsu s. plzením. Samčí jsu čast vně tělní dutiny v šurku, kde je 4 C nižší teplta než uvnitř těla, je ptřebná k vývji spermií. Samci mají vytvřen kpulační rgán.. Samice mají vyvinuty párvé, kde vznikají vajíčka v menším pčtu a pravidelně v cyklech se uvlňují d vejcvdů a d dělhy. V ní dchází k uhnízdění vajíčka. Délka březsti je různá. Typy rzmnžvání: Kžvitá vejce d hnízda neb d kžníh vaku, samice pečují mláďata a krmí mateřským mlékem vytékajícím vlně na pvrch těla na mléčném plíčku. Nedknale vyvinutá mláďata. d vaku samice přisátí k bradavce až d dby, kdy jsu schpna samstatnéh živta a stravvání. Dknale vyvinutá mláďata dluhý nitrdělžní vývj, pak příjem mateřskéh mléka a schpnst ihned se samstatně phybvat (..), neb musí být delší péče matky (..) Otázky k zamyšlení: Znáte některé druhy savců, které řadíme k endemitům? Jak člvěk napmáhá při záchraně savců, kteří jsu na pkraji vyhubení? Znáte některé druhy? Jaký význam mají ZOO? Které druhy savců člvěk využívá jak pracvní prstředek? Které druhy savců byly dmestikvány v naší blasti? Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky 5/6
SEZNAM ZDROJŮ [01] JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Bilgie pr gymnázia. 7. aktualizvané vydání. Nakladatelství Olmuc s. r.., 2004. 574 s. ISBN 80-7182-177-2 METODICKÝ LIST Název škly Masarykv gymnázium Vsetín Čísl prjektu CZ.1.07/1.5.00/34.0487 Autr Mgr. Zuzana Staňkvá Název šablny III/2 Invace a zkvalitnění výuky prstřednictvím ICT Název DUMu MGV_B_SS_1S3_D15_Z_ZOO_Savci_PL Stupeň a typ vzdělávání Gymnaziální vzdělávání Vzdělávací blast Člvěk a přírda Vzdělávací br Zlgie Tematický kruh Zlgie ptáci, savci Druh učebníh materiálu Pracvní list Cílvá skupina Žák, 16-17 let Antace Pracvní list je určen k dplňvání pjmů z celku Savci; náplň: Savci Vybavení, pmůcky Psací ptřeby, učebna s PC a dataprjektrem k věření správnsti řešení Klíčvá slva savci, stavba těla, pvrch, kstra, svalstv, trávicí sustava, vylučvací sustava, cévní sustava, rzmnžvání Datum vytvření 03.08.2013 Prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky 6/6