třída Ptáci (Aves) 2. Morfologie (tvar těla a jiné základní společné znaky)

Transkript

1 třída Ptáci (Aves) 1. Kde se ptáci vzali? Ptáci se pstupně vyvinuli z plazů a peří vznikl přeměnu plazí šupiny. 2. Mrflgie (tvar těla a jiné základní splečné znaky) Převládají ptáci veliksti vrabce. U ptáků se nevyskytují gigantické frmy, jak například u plazů neb savců. Kůže je suchá, bez žláz. (Zachvala se žláza kstrční, která může být redukvána (zakrnělá). Tuk ze žlázy je vtírán d peří Někteří ptáci mají žlázu nahrazenu drbivým prachem drp, hlub...). Přední knčetiny jsu přeměněny na křídla. (U nelétavých ptáků jsu křídla redukvána (zmenšena). U některých ptáků plní funkci vesel tučňáci). Na prstech nhy jsu vždy drápky. (u pštrsů jsu drápky redukvány na kpyta). Nemají mčvý měchýř a knečník. Phlavní sustava, vylučvací sustava a trávicí sustava ústí d splečnéh místa d klaky. Trus je vylučván dhrmady s kašvitu mčí (kašvitá mč šetří sptřebu vdy). Ptáci vylučují míst mčviny kyselinu mčvu. Pvinné: 1 Zbák, 2 Hlava, 5 Hřbet, 7 Lpatky, 11 Rýdvací pera, 13 Stehn, 15 Běhák, 16 Nha, 17 Hleň, 18 Břich, 19 Bky, 20 Hruď, 21 Krk, 22 Lalk, Dplňkvé: 3 Oční kružek, 4 Duhvka, 6 Křidélk, 8 Křídelní krvky, 9 Letky třetíh řádu (ramenní), 10 Kstřec, 12 Pdcasní krvky, 14 Klub spjující hleň a běhák, 23 Oční pružek Zdrj: wikipwdie.cz

2 3. Per Základním typem pera je prachvé a brysvé. Dále t mhu být vibrisy, které mají hmatvu funkci či pera vlasvá, mající krasnu funkci. Prachvé peří má funkci izlvat a udržvat živčicha v teple. Minimálně jedn d rka ptáci přepeřují (pelichají) vyměňují peří. Obrysvá pera na hlavě a těle se nazývají krycí pera, na křídlech letky a na case rýdvací. Letky mají velku plchu prapr pera vytváří nsnu plchu, kteru se pírá vzduch a pták může létat. 4. Kstra, svaly a dýchání Kstra je pevná a lehká. Lehksti je dcílen tím, že některá místa kstí jsu dutá říká se tmu, že ksti jsu pneumatizvané. (Pevnst je dsáhnutá srůstem na lebce, hrudní a křížvé ksti na páteři a srůsty na knčetinách). 1 1 Dplňkvá infrmace

3 Svalvé sustavě dminují létací svaly velký prsní sval. Létací svaly se upínají na hřeben hrudní ksti. (Velké a těžké svaly jsu umístěny d těžiště ptáka) 2. Zajímavé jsu svaly na dlní knčetině, které umžňují autmatické sevření (pták nespadne z větve, když na ní spí). Plíce jsu relativně malé, ale tut kapacitu dhánějí plicní (vzdušné) vaky. Vzduch je nasávám nzdrami na zbáku, pkračuje přes hrtan d průdušky, průdušnic a pak d plic. Mezi průdušnicí a průduškami se u většiny ptáků nachází hlasvé ústrjí syrinx. Z plic je vzduch veden pmcí průdušek d plicních vaků a pak zpět, cž umžňuje dvjí kysličvání. Ptáci mají nejvýknnější dýchací sustavu v celé živčišné říši. Tvým úklem bude vyhledat na internetu kstru ptáka, vytisknut si ji/ překreslit a ppsat (vezmi si na pmc třeba učebnici). V brázku budu tyt pjmy: lebka, páteř, kstra přední knčetiny, lpatka, pánev, casní bratle, běhák, prst, kstra zadní knčetiny, hrudní kst s hřebenem, žebra, krkavčí kst, kst klíční (sáňky). 2 Dplňkvá infrmace

4 5. Cévní sustava Srdce má 2 kmry a 2 síně. Kmry a síně jsu d sebe zcela dděleny a nedchází k mísení kysličené a nekysličené krve. Ptáci si udržují stálu tělesnu tepltu kl 40 C. Srdce ptáků je výknné létání je nárčné. 6. Smyslvé rgány a nervvá sustava U ptáků dminuje zrak a sluch. Mají rzvinutý kncvý mzek a mzeček, cž suvisí se silným vrzeným (instinktivním) chváním. 7. Trávicí sustava a phlavní sustava Jícen vytváří slepý zásbní vak vle. Ptáci nemají zuby plykají ptravu celu. Žaludek se dělí na žláznatý (natrávení ptravy) a svalnatý (rzmělnění ptravy). (Ve vleti se při hnízdění tvří výživná kaše pr krmení mláďat) 3. Zbák je bezzubý a krytý rhvinu. Ptáci jsu výlučně vejcrdí a vajíčka jsu bhatá na žlutek. A dtud pramení další úkl: Nakresli a ppiš stavbu ptačíh vajíčka a pužij následující pjmy: bílek, putk, žlutek, zárdečný terčík, vápenatá skřápka, papírvá blána, vzduchvá kmůrka. 3 Dplňkvá infrmace

5 Mim bdbí páření jsu varlata samců malá. V dbě páření se až 300x zvětší. Samicím funguje puze levý vaječník. Při plzení se vejce bhaté na žlutek pstupně baluje papírvu blánu, pté kašvitu vápenatu hmtu tuhnucí ve skřápku. Pté samice vajíčk snese a další vývj prbíhá ve vajíčku, které samice/samec zahřívají. 8. Ptrava U ptáků existuje specializace snad na všechny typy ptravy. Existují ptáci semenžraví, masžraví, mrchžraví, hmyzžraví, pldžraví, rybžraví a jiné. Existuje i jeden ptravní specialista, který se živí něčím překvapivým. Vyhledej infrmace tm, čím se živí rlsup bradatý (Gypaetus barbatus). Vyhledáš-li si k tmu i vide, budeš neskutečně překvapen/a, c dkáže. 9. Péče mláďata Ptáci kladu d hnízda vejce. O své ptmky se starají. Péče zahrnuje snesení vajec d hnízda, péči vajíčka, krmení mláďat a výchvu mláďat. Nejprve se musí utvřit páry trvalé či dčasné. Námluvy jsu dprvázeny tkem. Každý druh má svůj charakteristický tk. P utvření párů dchází K plzení a ke stavbě hnízda, kam samice naklade snůšku vajec každý druh snáší různý pčet vajec, většinu je t 3-6. Vajíčka jsu zahřívána a p 11 dnech 12 týdnech dchází k líhnutí. Mládě prrazí skřápku vaječným zubem, který p narzení mizí. Mláďata jsu dvjíh typu nidiklní (krmivá) a nidifugní (nekrmivá). Nidiklní mláďata ptřebují krmit a zahřívat (líhnu se brzy v nízkém stupni vývje slepá, hlá) a nidigugní mláďata jsu samstatná (líhnu se pzději, sama se krmí, rdí se peřená, vidí), jen ptřebují zahřívat a chránit. 10. Tahy Prjevem vrzenéh chvání ptáků je tah migrace. Ddnes není uspkjivě vysvětlen, pdle čeh se ptáci při dluhých letech rientují (plha hvězd, magnetické ple Země, pstavení Slunce/ Měsíce?). Rzeznáváme 3 druhy tahů.

6 Ptáci tažní (stěhvaví) každrčně puštějí hnízdiště stěhují se d jižnějších blastí, kde přezimují a na jaře se pět vrací na svá hnízdiště, kde vyvedu mladé. Ptáci stálí žijí neustále v místě svéh hnízdiště. Ptáci ptulní se p dbě hnízdění tulají p širším území, ale nestěhují se. A tvým dalším úklem je ke tažných a stálých ptáků vyhledat alespň 3 charakteristické zástupce. 11. Systematika a zástupci pdtřída Běžci pštrsi Pštrsi jsu velcí ptáci neschpni letu mají zakrnělá křídla. Jsu t výbrní běžci. Je t největší žijící pták sučasnsti. pštrs dvuprstý kivivé Je t starbylá skupina. Mají silně redukvaná křídla a krycí pera se pdbají srsti. Aktivní jsu v nci. kivi jižní zdrj: pdtřída létaví vejce pečují bvykle bě phlaví, neb jen jeden z rdičů hrabaví U hrabavých ptáků jsu různé veliksti těla d křepelky p krcana. Tit ptáci ncují na strmech. Na silných hrabavých nhu mají struhy. Samci jsu pestře zbarveny. Jsu semenžraví, hmyzžraví a býlžraví. Mazvé

7 žlázy jsu zakrnělé, nekupu se ani neplavu neptřebují mazvu žlázu. Čast se ppelí v prachu. tetřev hlušec tetřev hlušec (zdrj: wikipedia.cz) krptev plní křepelka plní bažant becný páv krunkatý vrubzubí Vrubzubí jsu středně velcí ptáci s plvací blánu mezi prsty na nhu. Mají čast dluhý krk, nebť se živí vdními rstlinami, které čast rstu pd vdu. Mají plchý zbák s drážkami, který služí jak sít k filtrvání vdy. Aby udrželi tělesnu tepltu, mají husté prachvé peří. Kstrční žláza je hdně vyvinutá, nebť své peří musí pečvat, aby nedšl k namčení prachvéh peří. husa velká labuť velká kachna divká tučňáci Tučňáci jsu nelétaví ptáci, kteří se specializvali na plavání. Mezi prsty na nze mají plvací blánu a na prstech drápky, nebť se většina druhů phybuje v zaledněných blastech. Jsu t vdní ptáci plně vázaní na vdu, prt u nich dchází k výměně peří najednu (v tut dbu se nemhu ptápět a plavat). tučňák císařský tučňák patagnský brdiví (cicnifrmes) Většinu se jedná velké ptáky s dluhýma nhama a prdluženými prsty. Jsu t bezvadní letci. vlavka ppelavá čáp bílý

8 dravci (falcnifrmes) Dravci mají silný zbák a silné pařáty. Výbrně vidí a slyší. káně lesní rel mřský rel skalní skl stěhvavý svy Jsu t nční ptáci, kteří mají velké či (aby pchytily t mál světla, které je k dispzici). Jsu schpni neslyšnéh letu (aby nevyplašili křist). Mají výbrný sluch sva pálená sýček becný kalus ušatý výr velký pěvci U pěvců neexistují mřské druhy. Nejčastěji si svá hnízda staví na strmech. Mají bezvadně vyvinuté hlasvé ústrjí syrinx. sýkra (parukářka, mdřinka, úhelníček, kňadra, babka, lužní) vlaštvka becná jiřička becná 12. Otázky a Úkly Jak se nazývá rgán, kam ústí phlavní sustava, trávicí sustava a vylučvací sustava? Prč mají ptáci prachvé peří? Ptačí kstra je lehká. Prč? A jak je th dcílen? Jaké svaly jsu největší? Prč? Jak je zajištěn, že pták nespadne z větve, když spí? Plíce jsu malé. Jak t, že i přes t má pták dstatek kyslíku? Jak je th dcílen? Na které 2 ddíly se dělí žaludek? Jaká je jejich funkce? Přiřaď ke skupinám správné zástupce:

9