TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) Zpracováno dle: MAIER, K. Sídliště: problém a multikriteriální analýza jako součást přípravy k jeho řešení. Sociologický časopis. 2003, č.5, r.39, s. 653-666. Sídliště. Wikipedia: otevřená encyklopedie (online). 2006. 29. 8. 2010 [cit. 28. 2. 2011]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/sídliště>. Definice sídliště: Sídliště je obecný název pro místo dlouhodobě obývané lidmi, nazývají se tak i nové části měst, která jsou primárně stavěna jako obytné zóny, pro rychle se rozrůstající městskou populaci. Sídliště jsou ve své podstatě soubor budov skládající se převážně z vícepatrových obytných domů (např. panelové domy nebo věžové domy), malých až středně velkých obchodů, škol a parků. Sídliště byla v ČR stavěna hlavně v 50. až 90. letech 20. století na okrajích velkých, ale i malých měst. Sídliště jako problém? Sídliště bylo jako problém vnímáno už od dob jejich prvních realizací v ČR (od 60. let 20. století). Sídliště byla tehdy dominantní formou výstavby bytů ve velkých městech a také vlastně jedinou alternativou nového bydlení dosažitelnou pro drtivou většinu mladých domácností. Systém hromadné prefabrikace, jenž byl vyhovujícím řešením podmínkách katastrofální bytové situace měst koncem 50. a během 60.let, byl již problematický pro mamutí města 70. let. Poté, co v 80. letech opadalo normalizační sevření, rostla kritika sídlišť ze stran odborníků i veřejnosti. Na rozdíl od výhrad z předchozí doby týkajících se dílčích problémových okruhů (plošný standard bytů, chybějící občanské vybavení, neudržované plochy zeleně), začala být sídliště vnímání jako principiálně nevyhovující a špatné bydlení. K tomuto posunu vnímání přispěly zejména pokusy o architektonické ztvárnění a humanizaci panelových domů v 80. letech. Po roce 1989 se stala sídliště symbolem všeho, s čím lidé chtěli skoncovat, byla šedá a nelidsky grandiózní. Řada odborníků a politiků v návaznosti na to považovala otázku budoucnosti sídlišť za neřešitelnou (přesněji řečeno měli sídliště za něco, co musí nevyhnutelně zmizet). Nejlepším řešení pro ně bylo je ponechat svému osudu. Další vývoj dosud nenaplnil vizi lidí sídlišť jako sociálních ghett a chudinských čtvrtí. Svůj podíl na tom nesporně má také bytová politika státu, jenž regulací nájemného blokuje řešení bytového problému spočívající ve výstavbě dostupného bydlení.
Vybrané postoje expertů k sídlištím Špatná statika některých budov a stavebních dílů Nedostatečné tepelně technické izolační vlastnosti obvodových konstrukcí a oken Špatný (fádní až esteticky odpudivý) architektonický výraz staveb Špatně řešené veřejné prostory Absence tradičních znaků městské zástavby Pozitiva: Jen malá část architektů znovuobjevuje původní hodnoty návrhů sídlišť Vybrané postoje místních veřejných správ: Nedostatek místních pracovních příležitostí Absence kvalitnějšího občanského vybavení Nedostatek parkovacích míst Nutná údržba a modernizace domů + nedostatek peněz ve veřejných rozpočtech Anonymita mezi lidmi a ztráta bezpečí Nevyřešené majetkoprávní vztahy Rozpor mezi pravomocemi a zodpovědností mezi městem a městskými částmi Pozitiva: Vyvážená, smíšená sociální struktura Atraktivní plocha Atraktivní okolí Relativně dobré životní prostředí (malé znečištění) Velmi dobré dopravní napojení Rozsáhlé plochy pro nové investice Postoje samotných obyvatel sídlišť: Nedostatek parkovacích zařízení a parkovacích míst Chybějící kulturní vybavení Malá (špatná) údržba společných prostor v domech Nepořádek v okolí domu Komerční zneužívání veřejných prostor a bývalých objektů obč. vybavenosti Pocit nebezpečí ve veřejných prostorech a společných prostorech domů. 2
Pozitiva: Dostatek a dostupnost volného prostoru v okolí domu (hřiště, zeleň ) Okolní zelené masivy (lesoparky, obory, přírodní parky) Vlastní byt Neznečištěné ovzduší Kritéria pro výběr sídlišť vhodných k revitalizaci: Rozmanitost forem bydlení, místní veřejné vybavení + zázemí pro kulturu a každodenní rekreaci (obytná hlediska) Dosažitelnost centra města, prostorové napojení sídliště (polohová hlediska) Vzdělanost obyvatel, věková různorodost složení obyvatel, vývoj počtu obyvatel a intenzita migrace, dobrá komunikace s obyvateli sídlišť (sociální hlediska) Existence vhodných rozvojových ploch a jejich kvalita (územně technická hlediska) Investiční aktivita v minulém a současném období, atraktivita nemovitostí (ekonomická hlediska) Plánovací a projektová připravenost, dosavadní regenerace, majetkoprávní vztahy na sídlišti (připravenost k regeneraci) Vnější veřejné prostory, urbanistické hodnoty sídlišť (urbanistická hlediska) Složky životního prostředí, zeleň na sídlišti (kvalita životního prostředí) Užitná kapacita sítí a rozvodů na sídlišti (možnosti technické infrastruktury) Pracovní příležitosti atd. (širší význam sídliště) Nově zrekonstruované sídliště Sokolov Vlastnosti negativně ovlivňující regeneraci sídlišť: Kriminalita na sídlištích Vnímání bezpečnosti na sídlišti, image sídliště mezi obyvateli, migrační potenciál 3
Nekvalitní veřejné prostory, nekvalitní zeleň (urbanistické závady) Stavební závady Velký počet obyvatel sídliště (velikost sídliště) Negativně působící vlivy dopravy, negativně působící okolí sídlišť (negativní prostorové vztahy sídlišť) Deficity parkovacích a odstavných stání Majetkoprávní problémy Vládní politika vůči sídlištím a jejich regeneraci se koncem 90. let dramaticky proměnila. Objevilo se úsilí o prodloužení životnosti domů na sídlištích pomocí jejich stavebních úprav a obnovy částí a též revitalizací a regenerací sídlišť. Výsledkem toho byla programová zaměření do dvou problémových okruhů oprav panelových domů a regenerace sídlišť (Program na podporu oprav bytových domů a Program na podporu regenerace panelových sídlišť). Z rozborů prováděných již od konce 80. let vyplanulo, že prostředky vložené na regeneraci všech sídlišť ze státního rozpočtu nemohou být v žádném případě dostačující. Nestačily by ani na opravu a modernizaci všech domů na sídlištích. Uvedené programy proto počítají s pouhým odstartováním těchto prací na státní prostředky a nutností je, aby se na investicích podílely především soukromé subjekty. Z toho vyplývá, že všechna sídliště v ČR nemohou být zachráněna, ani kdyby se o to stát chtěl pokusit. Při výběru sídlišť, která by měla být zachována a podrobena revitalizaci je nutné stanovit kritéria, podle kterých by tato sídliště byla vybírána. Sídliště Chánov Most 4
Sídliště Košice Ekologická pozitiva a negativa sídlišť Ekologická pozitiva sídlišť: Možnost centrální přípravy tepla pro vytápění a přísnější limity pro vypouštění škodlivin velkých zdrojů Možnost lepšího řešení odpadového hospodářství (větší objemy odpadu a dostupnější třídění) Menší záběr půdy pro bydlení (výškové budovy) Umělá výsadba zeleně (stromů a keřů) ve městech Ekologická negativa sídlišť: Anonymita uživatelů bytů na sídlištích a s tím spojená nutnost morálky při užívání bytů a sídlištních celků Velké investice na opravu a udržení, popřípadě likvidaci panelových domů a sídlišť a s tím spojená špatná možnost recyklace materiálů, ze kterých jsou domy postaveny. Větší koncentrace lidí na malém prostrou a z toho plynoucí větší devastace tohoto prostoru 5