1061. Martin Chvátal zástupce veřejnosti

Transkript

1 1061. Martin Chvátal zástupce veřejnosti Rekreační parky celoměstského významu jsou vymezeny jako multifunkční území se specifickým způsobem využití, které slouží každodenním potřebám relaxace a zábavy obyvatel v kvalitním prostředí, které především vytváří převažující podíl zeleně. Podle aktuálních průzkumů, ve městech větší velikosti považují návštěvníci vybavení parku za rozhodující faktor jejich využívání, to souvisí především s mobilitou většiny obyvatel, pro které dosažitelnost přírodního prostředí (a to i prostředky veřejné hromadné dopravy) není problém; pro pobyt v městských parcích se očekává nabídka jiných forem relaxace spojených se zábavou, a pohybových aktivit, včetně sportovních. Rekreační parky zvyšují kvalitu obytného prostředí a umožňují tak velmi žádané formy rekreace ve volné harmonické krajině s množstvím přírodně cenných částí. Pro zajištění vyšší kvality rekreačního vyžití obyvatel jsou rekreační parky určené pro sportovní i relaxační vyžití, jak uvnitř kompaktního města, tak v návaznosti na chráněné přírodní zázemí. Jedná se většinou o území s vysokou mírou stávajícího rekreačního využití či výrazně vysokým rekreačním potenciálem, ve kterých je vhodné umožnit ve zvýšené míře umisťování rekreační vybavenosti apod. Území Rekreačních parků je tvořeno mnoha funkčními plochami ÚPmB (městské zeleně, krajinné zeleně, plochami sportu a pohybových aktivit, vodními plochami, příp. dalšími) pro, které platí jednotlivé regulativy stanovené v návrhu změny obecně závazné vyhlášky SMB č. 2/2004, v platném znění. Pro rekreační parky jsou navíc vyhláškou stanoveny specifické podmínky využití území: REKREAČNÍ PARKY Podmínky využití území - umístění staveb a zařízení pro odpočinek a zábavu je nezbytné podřídit požadavku na zachování převahy ploch zeleně Specifické podmínky využití území a regulativy pro funkční plochy ÚPmB, jsou závazné a platí vždy současně. Navrženými regulativy je sledována snaha zajistit multifunkční fungování území pro rekreační využívání obyvatel, jejímž výsledkem musí být převaha nezastavěných veřejně přístupných zelených ploch tj. bez stavebních objektů (většinou vyžadujících i oplocení) typů hřišť pro různé sportovní aktivity, dětských plácků či jiných stavebních objektů. Nastavené regulativy pro plochy, které se nacházejí v území vymezeném pro rekreační parky zaručují, aby v těchto plochách nemohly vyrůstat stavby komerčního charakteru. Tyto plochy mohou být, pokud to bude účelné a žádoucí, doplněny odpovídajícími službami komerčního charakteru, které zlepšují využití plochy, ale to pouze takovým typem zařízení, které svým stavebním objemem, rozlohou nebo

2 účelem neodporují charakteru daného území nebo plochy, které nejsou zdrojem závad nebo vlivů slučitelných s pohodou prostředí odpovídající hlavnímu účelu využití tj. rekreačnímu využití viz. kap. II. ZÁSADY REGULACE ÚZEMÍ - Všeobecná přípustnost a podmíněná přípustnost využití vyjádřená v regulativech a Všeobecná nepřípustnost využití ploch obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 Dále uvádíme, že ochrana a nedotknutelnost případných dalších jevů např. zvláště chráněné území - přírodní památka Holásecká jezera vyskytujících se na území vymezeném pro rekreační parky je zajištěna tím, že tyto jevy jsou stanoveny jako limity využití území dle 26 stavebního zákona vyplývající z právních předpisů nebo z vlastností území nebo stanovené na základě zvláštních právních předpisů. Limity jsou závazné pro rozhodování v území a náležitě chráněny právě těmi danými právními předpisy, ze kterých vyplývají. Tyto limity jsou znázorněny v územně analytických podkladech nebo v koordinačním výkrese ÚP. Soulad záměru žadatele s cíli a úkoly územního plánování ( 18 zejména odst. (2) a (3), 19 zejména odst. (1) b), d), m) a o)), s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení dle 90 stavebního zákona a splnění podmínek podmíněně přípustného využití dle čl. 7 obecně závazné vyhlášky statut. Města Brna č. 2/2004 posuzuje v rámci územního řízení příslušný stavební úřad.

3 V lokalitě Vinohrad (mezi ulicí V aleji a prodlouženou ulicí Ledárenskou) bude ponechán IPP 0,7, tak jak je vymezeno v platném ÚPmB z důvodu zachování právní jistoty pro všechny dotčené vlastníky pozemků v lokalitě. Není přitom důležité, zda se část vlastníků ve své námitce vyjádřila nesouhlasně k takové hodnotě IPP. Stanovená hodnota 0,7 se v návrhu změny ÚPmB Aktualizace ÚPmB vztahuje k celé návrhové ploše bydlení (BK) a nelze ji aplikovat ve vztahu k jednotlivým pozemkům.

4 Vypovídá o maximální přípustné intenzitě využití území jako celku a je údajem s právními důsledky vůči všem vlastníkům pozemků v lokalitě. Podatelem uváděná zásada bodu 6.2. v Zadání Územního plánu města Brna schváleného ZMB dne nemá souvislost s pořizovanou změnou ÚPmB Aktualizace ÚPmB. Zadání se týká pořizovaného nového ÚPmB, není však podkladem pro pořizovanou změnu ÚPmB Aktualizace ÚPmB. Citovaná zásada proto nesloužila zpracovateli jako dílčí požadavek vyplývající ze Zadání nyní projednávané změny ÚPmB a odkaz na ni v námitce je zcela irelevantní. Odkaz na stanovisko Odboru životního prostředí KrÚ JmK ze dne je zcela nekonkrétní, není jasné k jaké zástavbě se tento odbor vyjadřoval, a proto na něj nemůže pořizovatel reagovat. Odmítáme tvrzení uvedené podatelem, že by předmětná historická obec Holásky byla ve změně ÚPmB Aktualizace ÚPmB popisována jako údajné území souvislé městské zástavby. V návrhu změny platného znění obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 je v její Příloze č. 1, kapitole B. Prostorové uspořádání území jednoznačně katastrální území Holásek vyjmenováno mezi původními venkovskými sídly - dřívějšími samostatnými obcemi, a to spolu s dalšími katastrálními územími, která tvoří MČ Brno Tuřany. Uvádět v námitce, že je katastr Holásek souvislým zastavěným územím, je proto zcela zavádějící a nepravdivé. IPP = 0,7 stanovená pro lokalitu Vinohrad odpovídá charakteristice prostorové struktury uvedené v kapitole C.1. Urbanistická koncepce textové části Odůvodnění, pro přidružené satelitní obce a pro plochu bydlení kombinované (BK): V projednávaném upraveném návrhu změny ÚPmB Aktualizace ÚPmB je tato charakteristika intenzity využití plochy plně respektována. Ani intenzita využití v platném ÚPmB nemůže omezovat vlastnická práva, neboť není povinností tuto hodnotu plně využít. Nemůže tak blokovat ani případné dohody o parcelaci, pokud se vlastníci chtějí dohodnout. Město Brno aktuálně pořizuje regulační plán pro lokalitu, a to na základě žádosti MČ Brno- Tuřany. Jako pořizovateli nám není známo, že by město Brno jako jeden z vlastníků pozemků v lokalitě bylo osloveno soukromými vlastníky ve věci zájmu o přeparcelaci území, která by byla podstatným krokem k využití rozvojového území, neboť lokalita nemá dopravní ani technickou infrastrukturu. Hodnota IPP tudíž rozvoj a využití lokality Vinohrad pro zástavbu nebrzdí.

5 V lokalitě Vinohrad (mezi ulicí V aleji a prodlouženou ulicí Ledárenskou) bude ponechána plocha pro bydlení kombinovaného (BK) pro možnou v kombinaci bytových a rodinných domů. A to z následujících důvodů: Platný ÚPmB zde vymezoval plochu čistého bydlení (BC), která nerozlišuje formu zástavby na rodinné a bytové domy. Transpozicí do kódu BK je tak zachován právní stav, který zakládá možnost realizace obou forem staveb pro bydlení. Není přitom důležité, zda se část vlastníků ve své námitce vyjádřila nesouhlasně k funkčnímu typu BK a požaduje v lokalitě pouze plochu pro bydlení v rodinných domech (BR). Funkční typ BK je v návrhu změny ÚPmB Aktualizace ÚPmB vymezen pro celou návrhovou plochu bydlení a je údajem s právními důsledky vůči všem vlastníkům pozemků v lokalitě. Připomínáme, že převedením kódu BC na BK nedochází k věcné změně, ale pouze ke změně metodické, která i nadále zachovává v území možnost realizace obou forem zástavby pro bydlení. Podatel požaduje změnu funkčního využití na pozemcích v majetku statutárního města Brna v lokalitě U potoka (jde např. o pozemky parc. č. 2363, 2364 v k. ú. Holásky) ze stavební plochy pro bydlení (plocha BC dle platného ÚPmB a BK dle změny ÚPmB Aktualizace ÚPmB ) na plochu pro veřejnou občanskou vybavenost - sociální péče (OP). Změna funkčního využití stávající plochy bydlení na plochu veřejné občanské vybavenosti není ani probíhající změnou ÚPmB se schváleným zadáním (viz bod 5.8. Zadání změny ÚPmB Aktualizace ÚPmB ), ani není podnětem vyplývajícím ze Zadání změny ÚPmB Aktualizace ÚPmB. Proto není možné změnu urbanistické funkce zařadit rovnou do fáze návrhu probíhající změny ÚPmB Aktualizace ÚPmB a je možné ji řešit jako dílčí změnu ÚPmB postupem dle stavebního zákona na základě podané žádosti a se souhlasem vlastníka pozemků.