Osvědčené postupy v metodologii orální historie Mezinárodní seminář 4. 5. března 2013, Liberec
Co může zlepšit orální historie? Doporučené metody orální historie Prof. Miroslav Vaněk, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR - Centrum OH, Prague, Praha (CZ), www.coh.usd.cas.cz V 70. a 80. letech 20. století byla orální historie v Československou ještě naprosto neznámou metodou. Stejně tak tomu bylo i v ostatních zemích takzvaného socialistického bloku. Čeští hisorikové o této metoně nic netušili. Jednotlivé pokusy pozvat pomětníky a zapojit je do výzkumných projektů byly neúspěšné (kvůli idealistickým limitům, neznalosti fakt, omezenosti vybavením atd.). V Česku byla orální historie prvně využita v 90. letech minulého století. Přesto trvalo o mnoho déle, než tato metoda byla doceněna a přestala být kritizována. Teprve po roce 2004 byla metoda orální historie přijata. Co se týče minulých tří až čtyř let, můžeme mluvit dokonce o boomu orální historie. A to přestože tato metoda nepatří mezi mainstreamové metody. Vzestup zájmu o orální historii těší především ty, kteří s touto metodou už déle pracují a zasazují se o její prosazení. Ale přesto s sebou tento trend nese i mnoho problémů, většinou s jeho koncepcí a s identifikací pracovníků s danými principy. Ty jsou v mých očích především etického a metodického charakteru. Neboť aplikovat tuto metodu a zároveň mít dobré znalosti o historickém kontextu je dle mého názoru hlavním předpokladem pro úspěšnou práci a kvalitní interpretacici získaných poznatků. Kde vidím v dnešní době nebezpečí pro českou orální historii, je převážně (a v tom souhlasím s rakouskými vědci Alexem Lichtblauem a Mariem Böhmem) zjednodušený přístup žurnalistiky, která se často s orální historií identifikuje, ale většinou je ideologicky motivovaná. Co dělat pro posílení dodržování základních principů této metodiky? Co je v orální historiii problematické? Chci ve své prezentaci představit nejčastější chyby v aplikaci, archivaci a interpretaci rozhovorů s pamětníky.
1 Trojúhelník mého dětství Videoinstalace a audioprůvodce k židovské čtvrti ve Vídni www.herklotzgasse21.at, Vienna (AT), coobra, Institut für historische Intervention Výstava v bývalém centru židovského života ve Vídni: formou velké videoinstalace se zvuky budou zobrazena svědectví bývalých obyvatel této vídeňské předměstské komunity. Dům v ulici Herklotzgasse 21 byl živým centrem židovské komunity ve Vídeňské čtvrti číslo 15, což byla čtvrť spíše dělnická. A to až do roku 1938, když byl život v židovské komunitě za krátký čas velice brutálně a systematicky ukončen. Projekt zvinkl v roce 2007 díky lidem, kteří v ulici Herklotzgasse 21 pracují. Otevřeli historii. Sie hatten die Vorgeschichte dieses Gebäudes in Erfahrung gebracht, frühere Einwohner des Viertels ausfindig gemacht und sie in Israel interviewt. Die Zeitzeugen waren 70 Jahre zuvor aus Wien geflohen und nun bereit, in ihren alten Tagen die Geschichten ihrer Kindheit mit einer jungen Generation Österreicher zu teilen: Wie sie gelebt haben, ihre Traumata, Belastungen, aber auch die frohen Momente ihrer Erinnerungen. Eine Ausstellung in dem früheren jüdischen Viertel zeigt das Videomaterial in 16 thematischen Stationen, die vom jüdischen Kindergarten und dem reichen sozialen Leben in der Herklotzgasse 21 mit seinen Familien- und Religionsgeschichten bis hin zum Terror der Nazizeit, Erinnerungen an die Flucht und das neue Leben in Palästina/Israel reichen. Auch die komplexen Empfindungen und Erinnerungen der ersten und zweiten Generation werden thematisiert. Ein Audioguide lokalisiert die Geschichten der früheren jüdischen Einwohner an 10 speziellen Orten im 15. Bezirk (an der ehemaligen Synagoge, einer Schule, einem Park, einem früheren jüdischen Kinderheim...). Auf Tafeln stehen die Hauptinformationen über den Audiobeitrag sowie Telefonnummern, mit denen man die Interviews in 5 Sprachen abrufen kann: Deutsch, Englisch, Hebräisch, sowie in den zwei Sprachen der dominierenden Migrantengruppen, Türkisch und Serbo-Kroatisch. Georg Traska, georg.traska@iehi.eu
2 Oživlá historie Ratenic Ratenická včela o. s., Ratenice (CZ), www.ratenickavcela.cz, www.ekomuzeum.ratenice.cz Cílem projektu Oživlá historie Ratenic je shromáždění, zpracování a atraktivní prezentace historie obce a místní komunity. Mezi plánované výstupy projektu patří webová stránka, publikace a naučná stezka. Téma: Lokální historie obce Ratenice Projekt byl podpořen grantem programu Mládež v akci. Probíhá do od srpna 2012 do konce roku 2013. Jeho cílem je shromáždit, zpracovat a atraktivní formou prezentovat informace o historii obce a jejích obyvatel. Zajímají nás nejen lokální tradice, ale i každodenní život v obci a životy významných osobností s ní spojených. Věříme, že díky cílevědomě a soustavně interpretované historii se může i z obyčejné, bezdějinné a zdánlivě ničím nezajímavé obce stát místo s nezanedbatelným kulturním dědictvím. Tím můžeme nejen povzbudit zájem lidí o jejich domov, ale také podpořit sounáležitost místní komunity jako celku. Cílová skupina: Obyvatelé obce, turisté a zájemci o historii obce z řad široké veřejnosti. Výsledky: :: Internetové Ekomuzeum doplnění již dříve získaných dokumentů a fotografií. :: Vyprávěnky sběr životních příběhů současných obyvatel obce či lidí v obci narozených. :: Publikace Oživlé vzpomínky kniha bude rozdělena na tři části, pokrývající období od konce 19. století do poloviny století dvacátého. Sepsané paměti ratenických písmáků Františka Miškovského a Karla Pokorného doplní tematicky utříděné informace získané na základě rozhovorů s pamětníky. :: Naučná stezka Marobudovi v patách stezka sloužící jako vycházkový cíl pro místní a turistické lákadlo pro přespolní. Hlavními tématy budou archeologie, kostel, škola, živnosti a lokální osobnosti. :: Položení Kamenů zmizelých vzpomínkové setkání spojené s položením kamenů připomínajících místní židovskou rodinu Lustigovu. Michal Louč, michal.louc@centrum.cz
3 Procházka po městě Varšavský audioprůvodce Etnografický výskumný ústav, Varšava (PL), www.etnograficzna.pl Jsou to obyvatelé města, kdo danému místu dávají duši. To oni rozhodují, kam půjdou za zábavou, přáteli a dobrým jídlem. Tito lidé každý den prochází ulicemi a prožívají svůj všecní den. Naslouchejme jejich příběhů a poznejme ducha tohoto města, města Varšavy. Audioprůvodce Procházka městem se řídí mottem Stáhni si a jdi. Ne internetu je uložen mp3 soubor, který obsahuje veškeré důležité informace: instrukce, kam má člověk jít a co by měl vidět, ale také příběhy zpoza zdí a sesbíraný archivní materiál (hudba, nahrávky) a vzpomínky varšavských obyvatel. Kromě audioprůvodce pepotřebujete nic dalšího ani mapu města. Pokud začnete na výchozím místě, audioprůvodce vás provede skrze celé město. Těmito komentovanými prohlídkami města chceme dát návštěvníkům možnost prohlédnout si Varšavu očima jejích obyvatel. Chceme ukázat, jak jejich život vypadal, kde žili, jak žili, Wir wollen zeigen, wir ihr Leben aussah: Wo sie lebten, wie sie lebten und jak se ve městě cítili Chceme přiblížit všední život a objevovat místa, která byla a jsou důležitá. Projekt pracuje s obyvately Varšavy ale zaměřuje se především na polsky a anglicky mluvící návštěvníky tohoto hlavního města. Audioprůvodce je určený pro všechny věkové kategorie a je pro všechny snadné ho využívat. Umožňuje místním získat nový pohled na město, jeho historii a ostatní obyvatele. Produkty a výsledky: 7 audioprůvodců v polštině a angličtine www.miejskasciezka.pl, www.warsawaudioguides.com, Anna Czyżewska, miejskasciezka@gmail.com
4 Reportéři na hranici - historie zaznamenána! Institut für Angewandte Geschichte, Frankfurt (Oder) (DE), www.grenzreporter.instytut.net Berlínská zeď symbol rozdělení tohoto města. Daleko méně než na často zobrazovaný život v rozděleném městě bylo poukazováno na dění v oblastech Brandenburgu, který s Berlínem hraničí. Jaký byl zde život za zdí? A jak změnil politický převrat roku 1989 všední život lidí za hranicí města Berlín? Žáci v rámci vícedenních workshopů prozkoumali místa na hranici s bývalým Západním Berlínem a poukázali tak na dopad stavby a pozdějšího pádu Berlínské zdi, který je znatelný ještě dnes. V těchto workshopech se žáci vžili do rolí hraničních reportérů a vydali se hledat stopy historie. Zažívali dějiny zcela konkrétně: malovali mapy, fotili a dělali rozhovory s místními obyvateli. Těmito metodami samostatně sbírali poznatky z místní historie a učili se jak zacházet s různými médii. Jako výsledek vytvořili interaktivní mapu, která byla zveřejněna na internetu. 6. září 2012 odprezentovali žáci výsledky projektu v Gedenkstätte Berliner Mauer před rodiči, zájemci o toto téma a zástupci médií. Pamětníci a odborníci na období berlínské zdi z řad historiků okomentovali a kriticky zhodnotili díla skupiny žáků. Na závěr všichni společně shrnuli historické události aby tak vytvořili jednotný obraz o podobě a vývoji okrajové části Berlína v bývalé DDR a života v devadesátých letech. Tim Köhler, t.koehler@instytut.net
5 Mobilní aplikace Paměť národa Post Bellum, Prague (CZ), www.postbellum.cz Mobilní aplikace Paměť národa je interaktivním průvodcem po místech, která jsou s spojená s událostmi a příběhy 20. století. Určí vaši polohu a ukáže vám na mapě "místa paměti" ve vašem okolí. Na mnoha místech ve vašem okolí se staly neuvěřitelné příběhy. A svědků, kteří je zažili, existují tisíce. Dokumentaristé ze sdružení Post Bellum jejich vzpomínky natáčejí od roku 2001. A také přemýšlí jak je vyprávět dál. S podporou Nadace Vodafone přinášejí aplikaci "Paměť národa", která vám tyto příběhy z naší nedávné minulosti zpřístupní přímo na místech, kde se odehrály. Díky aplikaci Pamět národa k vám začnou tato místa promlouvat. A to doslova. Vyprávějí o nich totiž lidé, které s nimi spojuje osobní zkušenost. Navíc si můžete celý jejich příběh přečíst v textové podobě, prohlédnout historické i současné fotografie nebo si třeba naplánovat po místech paměti nedělní výlet. Klidně se někdy zastavte na vesnické návsi a nechte si od někoho místního vyprávět. Když ale nikoho nepotkáte, můžete se spolehnout, že s aplikací Paměť národa ve vašem mobilu budete mít takových příběhů na dosah ruky stovky. A ještě se zábavnou formou seznámíte s dějinami 20. století! http://www.mistapametinaroda.cz/ Jan Polouček, jan.poloucek@postbellum.cz
6 Dějiny bezpráví dějiny místa, na kterém žijeme Člověk v tísni, program Jeden svět na školách Projekt podporuje studenty aby našli lidi ve svém okolí, jejichž životy byly ovlivněny komunistickou nespravedlností a klade si za cíl zdokumentovat tyto příběhy. Hlavním cílem projektu je dozvědět se více o regionální poválečné historii díky setkáním s pamětníky komunistického bezpráví. Výsledkem projektu jsou dvě multimediální DVD, která obsahují materiály sesbírané studenty (sepsané příběhy různých lidí, fotografie, archivní dokumenty či audio- a videonahrávky). Dále vznikla fotografická výstava o deseti lidech, jejichž příběhy byly studenty odhaleny. www.jsns.cz Naďa Aliová, nada.aliova@jsns.cz
7 Lhostejnost bolí UNESCO Initiatives Centre, Wroclaw (Pl), www.unescocentre.pl Už jste někdy přemýšleli nad tím, jak vypadal život za 2. světové války? S jakými problémy se různí lidé museli potýkat? Jakou roli tito lidé hráli ve společnosti? Tento projekt ukazuje příběhy lidí, kteří riskovali své životy, aby zachránili Židy před Holocaustem. Témata: historie 2. světové války, holocaust, odvaha civilistů, tolerance, demokracie Hlavní cíl: "Lhostejnost bolí" si klade za cíl poskytnout pohled na společnou evropskou historii a vytvářet hodnoty, které jsou inspirovány příběhy spravedlivých lidí z různých národů, čestně jednajících pomocníků, kteří za 2. světové války zachraňovali Židy během holocaustu. Pomocí těchto vzpomínek chceme v lidech probudit odvahu, toleranci a demokracii a šířit je v dnešní společnosti. Cílová skupina: studenti středních škol a univerziz, učitelé a podagogové, zájemci o toto téma Výsledky a závěry: :: výstava: výstava ilustruje příběhy odvážných lidí a pomocníků a je doprovázena přednáškami a workshopy. Je k dispozici také v online verzi. Zveme vás, vaše žáky a účastníky workshopů k virtuální procházce! :: vzdělávací programy: mezinárodní tým pedagogů vytvořil vzdělávací program, který může být využit ve vyučování k ilistraci tématu pomocníků a skrytých hrdinů za 2. světové války. Toto by mělo sloužit k podpoření a rozvinutí odvahy, tolerance a k porozumění demokracii. Programy na workshopy mohou být využity mladými lidmi od 15 do 18 let ať k výuce či mimoškolní činnosti. Mohou být také upraveny pro práci se staršími lidmi. http://www.unescocentre.pl/indifference-hurts/start.html Piotr Dobrosz, piotrek.dobrosz@unescocentre.pl
8 Příběhy našich sousedů Post Bellum, Prague (CZ), www.postbellum.cz Příběhy našich sousedů je vzdělávací projekt, ve kterém se Post Bellum chce předat zkušenosti a know-how sbírané po deset let práce na sbírání a natáčení osobních příběhů pamětníků. Žáci, kteří se projektu účastnili, se stali novináři, kteří se vydali po stopách životních příběhů starších lidí. Tak mohl být navázán mezigenerační dialog. Vyprávění byla zaznamenána a vydána jako novinářská reportáž či audioreportáž. Žáci 7. až 9. tříd vytvořili pracovní týmy, které byly vedeny učiteli. Každý tým zpracovával životní příběh jednoho pamětníka, propojený s jeho domovem. Žáci navštěvovali archivy, mluvili s historiky, vyhledávali informace v knihách a na internetu. Výsledkem práce každé skupiny projektu je mluvená či psaná reportáž, příběh nebo krátká biografie. Cílová skupina: žáci 7. až 9. tříd, učitelé, starší lidé Bude probíhat veřejná prezentace školních týmů před porotou, nejlepší týmy obdrží cenu. Cíle projektu: :: učení o 20. století skrze přímý kontakt s lidmi, kteří tuto dobu prožili :: získávání dovedností pro 21. století Století (informační, mediální a technické dovednosti) :: podpora mezigeneračního dialogu :: prevence jevu sociální patologie www.myjsmetonevzdali.cz/studentskeprojekty Magdaléna Benešová, Magdalena.benesova@postbellum.cz
9 Studentské výjezdy Studienfahrten.at Orální historie a památky Vzpomínková sužba GEDENKDIENST Verein, www.gedenkdienst.at Rakouská nezisková organizace Gedenkdienst připravila workshopy, přednášky a vzdělávací výjezdy k různým památkám. Setkání s přeživšími nacistických zločinů byla nedílnou součástí programu. V prezentaci programu bychom rádi představili možnosti které nabízí rozhovory s těmito pamětníky, ale také hranice práce s nimi. Hlavním tématem organizace GEDENKDIENST je připomínání nacistických zločinů a jejich začlenění do historického kontextu. GEDENKDIENST se snaží poukazovat na následky nacistického režimu a představovat je současné rakouské společnosti. Náplní činnosti této neziskové organizace je pořádání přednášek, workshopů, seminářů, vzdělávacích výjezdů a politických akcí. Hlavním cílem GEDENKDIENST je vytvořit povědomí o zločinech nacistů a jejich pomocníků, vzpomenout na oběti a odsoudit pachatele a jejich ideologii. Dalším předmětem zájmu organizace GEDENKDIENST je zkoumat dopad, který má nacistická éra na rakouskou společnost historicky jako v současné době. Většina lidí zapojených do projektů organizace jsou účastníci workshopů a seminářů. Skupiny, se kterými GEDENKDIENST spolupracuje, jsou mladiství, studenti a dospělí se zájmem o tuto tématiku. Cílem vzdělávacích výjezdů Das Ziel der Studienreisen und Bildungsprogramme von GEDENKDIENST ist es, den Teilnehmern die Nazi-Geschichte auf vielfältige Weise und verschiedenen Levels vorzustellen. Die Idee hinter den Treffen mit den Überlebenden ist, der Gruppe eine spezielle Geschichte nahe zu bringen und die subjektiven Erinnerungen und Erlebnisse in einen Kontext zu stellen. Außerdem ist es mittels dieser Treffen möglich, das Thema Oral History als eine Methode der Geschichtsforschung und ihren Einsatz in der Bildung zu thematisieren. Die Überlebenden dürfen nicht als Instrument der Geschichte behandelt werden. Sie sollten vorrangig als Individuen mit spezifischen Erfahrungen mit Verbrechen und sehr einzigartigen Lebensgeschichten gesehen werden, und nicht als Experten für das umfassende Thema und unantastbare moralische Autoritäten. Es ist entscheidend, dass sich die Zeitzeugen während der Treffen wohl fühlen und nicht gedrängt werden über Dinge zu sprechen, über die sie nicht sprechen wollen. Lukas Meissel,, lukas.meissel@gedenkdienst.at www.studienfahrten.at, Tim Hilmar, till.hilmar@gedenkdienst.at (verantwortlich für die Bildungsreisen)
10 1938 Adresa: Ulice Servitengasse. Na stopě sousedství www.servitengasse1938.at, Vienna (AT) V lednu 2003 jsem navštívila Rakouskou národní knihovnu, abych se podívala do Vídeňkého archivu po jménu Lehmann. Tam jsem zjistila, že mezi lety 1938 a 1942 zmizela polovina obyvatel mého domu. Jak se mohlo stát, že se nikdo nikdy nezeptal, co se s těmito lidmi stalo? Zanedlouho se ke mně přidalo několik dalších sousedů a lidí, které toto téma zajímá. A tak se tato skupina mohla ponořit hluboko do historie našeho domu.. S pomocí židovské komunity ve Vídni (IKG Israelitische Kultusgemeinde) se mi podařilo kontaktovat bývalého obyvatele domu v ulici Servitengasse 6 Paula Lichtmanna (narozen 1921), který nyní žije v USA. Poté, co musel opustit Vídeň, usadil se v New Yorku a později se přestěhoval do Kalifornie. Když dostal po tolika desetiletích dopis ze Servitengasse, velice ho to dojalo. Obratem odepsal a přiložil okopírovanou fotografii z roku 1937, na které byli jeho rodiče Mathilde a Moritz Lichtmann, kteří hrdě stáli před svým hodinářstvím, které se dříve nacházelo v našem domě. Nemohla jsem a nemůžu tento výjev zapomenout. Bylo těžké spojit si obrázek z období před nacistickým terorem se vším, co vím o nemilosrdném pronásledování, které přišlo potom. Od roku 2004 jsem si několikrát telefonovala s Paulem Lichtmannem a on mi vyprávěl o svých rodičích a svém dětství. Mé otázky a jeho odpovědi dostaly nadčasový rozměr jako kdyby se po šesti desetiletích uzavřel kruh. Bylo to, jako kdyby se objevil ztracený dílek puzzlí, který jsme tímto vložili na místo, kam patří. K naší radosti a poctě Paul Lichtmann a jeho syn Barry opět navštívili po tolika letech Vídeň a 20. 09. 2005 slavnostně odhalili vzpomínkovou desku. Skupina studentů natočila o našem hledání, setkání a rozpravách o holocaustu dokumentární film s názvem Unter dem Alsergrund ( Pod Alsergrundem - název části Vídně). Naše místní AGENDA 21 (Alsergrund) nám pomáhala v náročných fázích projektu, až jsme se v roce 2006 stali neziskovou organizací. Od té doby jsme začli prozkoumávat historii celé ulice Servitengasse v 9. vídeňském okrsku. V roce 2007 vznikla kniha a film. V dubnu následujícího roku jsme slavnostně odhalili památník s názvem Schlüssel-gegen-das-Vergessen ( Klíče-proti-zapomnění ). www.servitengasse1938.at Barbara Kintaert: barbara.kintaert@akwien.at
11 Tramvaj svobody Spolek pro paměti i budoucnost, Wrocław (PL), www.pamieciprzyszlosc.pl Výstava spojená s příběhy pamětníků v jedné z Vratislavských tramvají k historii polské armády a podzemních bojovníků za 2. světové války. Téma: Poválečná migrace a posun hranic V důsledku nového uspořádání hranic po 2. světové válce a přesídlení skupin obyvatelstva, byli němečtí obyvatelé města Vratislav vytlačeni skupinami Poláků. Někteří z nich byli vojáci polské armády (Armia Krajowa), kteří utíkali na západ z důvodu utlačování komunisty ve východních částech Polska a bývalých polských, v té době již sovětských, území. Dnes žije ve Vratislavi ještě asi 500 z bývalých vojáků Polské armády. Jejich průměrný věk je 87 let. Na konci roku 2010 zorganizoval institut Paměť a budouctnost program, jehož cílem bylo sesbírat a zachovat vzpomínky těchto vojáků ze světové války a moci je předat současným obyvatelům Vratislavi. Zatímco se mladí historikové, kteří prováděli s pamětníky rozhovory, ptali na jejich příběhy, byli pamětníci fotografováni. Tak vznikly velice působivé portréty. Řešili jsme problém, jak dostat tyto příběhy k naší cílové skupině obyčejným Vratislavským občanům. Rozhodli jsme se proto vytvořit výstavu v nejfrekventovanějším místě v prostředku veřejné dopravy. Výstava, která obsahovala 16 tabulí s fotografiemi pamětníků a výběrem jejich příběhů byla umístěna do vozu tramvaje a mohla se tak po několik měsíců pohybovat po celém městě. http://pamieciprzyszlosc.pl/pl/tramwaj-wolnosci-rocznica-powstania-armii-krajowej Grzegorz Kowal, e-mail: kowal.hist@gmail.com
12 Vzpomínkové cesty zažijte dějiny Herbert-Wehner-Bildungswerk und Brücke/Most-Stiftung, Dresden (DE) www.wehnerwerk.de, www.bruecke-most-stiftung.de Řada workshopů Cesty vzpomínek výlet do dějin používá neobvyklé metody jak přiblížit politicky-historická témata. Projekt začal v roce 2008. Do teď se uskutečnilo již asi 20 seminářů, každého se účastnilo ca 25 lidí ve věku od 20 do 85 let. Semináře se konaly v Sasku, Dolním Slezsku a v Čechách. Témata se většinou točí kolem 2. světové války, nacistických zločinů a role civilní společnosti, násilí, nucené práce a dopadů, které se promítají až do dnešní doby. Cílovou skupinou jsou účastníci všech věkových skupin, nejmladší jsou většinou kolem 20 a nejstarší od 75 do 80 let. Účastníci pochází z celého Německa. Hlavní cíle: :: výměna zážitků a pohledů na historické události napříč generacemi, v rámci skupiny účastníků :: interaktivní učení v mezinárodní, emoční a smyslhledající rovině v rámci různorodé skupiny :: zkoumání důsledků a dopadů nacostického režimu na jednotlivce a společnost, obzvláště na českou a polskou :: navazování kontaktů se sousedními zeměmi Saska :: propojení historie se současnými problémy (např. problémy s neonacisty v Sasku) :: podpora práce na zkoumání osobní či regionální historie Výsledky a závěry :: velmi pozitivní zpětná vazba k obsahu a metodickým postupům v rámci seminářů :: účastníci vytvářejí vznikají různé sítě :: regionální skupiny se zabývají historií :: zkoumání rodinných historií :: účastníci často zmiňují, že se prvně dostali do kontaktu se svými českými a polskými sousedy Susanne Gärtner, gärtner@wehnerwerk.de; susanne.gaertner@wehnerwerk.de Herbert-Wehner-Bildungswerk: www.wehnerwerk.de Brücke/Most-Stiftung: www.bruecke/most-stiftung. de
13 Ostrov Dobków Dobkowský spolek, Dobków (PL), www.dobkow.eu Za každými dveřmi se schovává příběh, který stojí za to objevit. Nejobtížnější není tento příběh objevit, ale dostat ho na světlo světa. Nejprve musíte přesvědčit osobu, kterou jste potkali, o tom, že její příběh je opravdu cenný, a že stojí za to ho zveřejnit. Druhá věc je vytvořit čtivý příběh. Vytvořit kus literatury z jednoduše vyprávěného příběhu. Do třetice je potřeba vytvořit rovnováhu mezi tím, co může být publikováno a tím, co patří k soukromým věcem a mělo by zůstat neodhaleno. Dobkow je malá vesnice poblíž Jelení Hory. Historie pár let po válce je známá pro starší obyvatele, ale za posledních 20 let znalostí pomalu ubývá. Málokdo pod 30 dnes ví něco o prvních letech nového života jejích prarodičů. Kniha byla napsána za účelem získání vzpomínek a udržení paměti s cílem nalézt společné v různorodém. :: téma: poválečná migrace a tvoření nové společnosti z více měnších skupin :: hlavní cíl: vydání knihy, která je napsaná formou románu, je zajímavá pro mladé lidi a vypovídá o poválečné historii :: výsledky a závěry: kniha, vícehodinová nahrávka ústní hostorie, mezigenerační setkání Robert Maciąg, robb@ku-sloncu.org
14 Archeologie s fotoaparátem Lost Places Ztracená místa Slezska Projekt se zabývá historicky zajímavými místy ve Slezsku, která zachycují a uvádí do kontextu útěky a vyhnání ale i zločiny nacistického režimu. Fotografie, které vytvořili účastníci projektu, budou umělecky zhodnoceny a v závěru projektu vznikne z nejlepších výstava. Znehodnocená a lidmi opuštěná místa se v posledních letech stala tématem na internetu. Příznivci tohoto tématu jsou takoví archeologové s fotoaparátem. Objevují a dokumentují zajímavé objekty a hledají v nich stopy dřívějších obyvatel. Odkrývají přitom také různé otázky: Jak vypadá svět, ze kterého odešli lidé? To všechno spojuje nápad morbidní šarm těchto míst zaznamenat na fotografiích a vytvořit v internetové komunitě příznivců těchto míst soutěž, ve které by mohli svá díla prezentovat. Využitím tohoto fenoménu se chce zabývat projekt Lost Places Ztracená místa Slezska. Jde o tichá svědectví rozpadlých míst jako jsou kostely či vypálené zámky a vily, ale také o místa, která nám pomohou porozumět tomu, proč se dané neštěstí na Slezsko sneslo. Mezi taková místa patří i budovy a místa politické reprezentace nacistického režimu jako koncentrační tábory, ale i průmyslové budovy a továrny. Hledání stop a pozůstatků z minulosti na těchto místech nebude mít pro účastníky pouze informační hodnotu. Hlavní bude také hlubší porozumění historii regionu, podpořené uměleckým přístupem. Různé roviny projektu Lost Places mají za úkol rozvinout v účastnících porozumění historii Slezska a událostí po roce 1945. Cílová skupina: Osoby z Německa, Česka a Polska, které se zajímají o ztracená místa a tento zájem jim pomohl rozvinout jejich fotografické dovednosti. Výsledkem projektu budou nejlepší fotografie, publikované na internetu nebo v knižní podobě. Tato dokumentace bude vícejazyčná, obrázky budou doplňovat populárně-vědecké texty. Plánujeme i vytvoření výstavy v rámci Evropského kulturního města Vratislav v roce 2016. Kai Kranich, kranichflug@gmx.de (DE)
15 Archiv orální historie ve Varšavském Praga muzeum Warschaus Praga Museum, Warschau (PL), www.muzeumpragi.pl Muzeum vytvořilo archiv orální historie, ve kterém budou sbírány příběhy lidí, kteří žili před válkou ve varšavském okrese Praga. Díky jejich vzpomínkám na zvuky, pachy a chutě můžeme rekonstruovat atmosféru a charakter tohoto okresu. Do konce 18. století byla Praga oddělené město. Během potlačení Varšavského povstání byl okres Praga ušetřen, zatímco město na levém břehu bylo z 85 procent zničeno. V následujících desetiletích se však Praga stala zanedbanýn a nebezpečným místem. Dnes okres prochází obnovovacích procesem, který zahrnuje zřízení muzea, které se věnuje jeho historii. Mezi hlavní činnosti instituce patří archiv orální historie. V nahhrávkách ze staré Pragy se obyvatelé podělili o své vzpomínky na každodenní život před válkou a na 2. světovou válku a období okupace. Kromě historických událostí, muzea, které se zajímá zejména o udržení vzpomínek na zvláštní charakter okresu, na jeho celkový vzhled, jeho hluk, chutě a vůně. Hlavním cílem projektu archivu orální historie je, zachytit příběhy starších obyvatel Praga a zachovat vzpomínku na minulé generace. Tím se vytvoří velmi zvláštní soubor znalostí o městě a jeho obyvatelích. Doufáme, že příběhy lidí tak úzce spojené s Pragou také inspirují nové obyvatele, aby se identifikovali s jedinečnou atmosférou místa. To může také pomoci tomu, že stávající obyvatelé budouc chtít zachovat dědictví okresu Praga. Naši respondenti jsou především lidé, kteří se narodili před druhou světovou válkou. Nyní je projekt zaměřen na dokumentační proces. V současné době máme 300 záznamů. Po otevření muzea (2014/15), bude archiv otevřený různým uživatelům (rezidenti, turisté, vědci). Nahrávky budou také začleněny do budoucích výstav a stanou se součástí vzdělávacích programů a uměleckých projektů. http://www.muzeumpragi.pl/index.php?m=53 Katarzyna Kuzko-Zwierz k.kuzko@mhw.pl
16 Skautské století Junák - svaz skautů a skautek ČR, Praha (CZ) Skautské století je celostátní skautský projekt, který se snaží zachytit příběhy skautských pamětníků i pro příští generace, umožnit setkávání mladší a starší generace v Junáku a jejich vzájemný dialog a tyto výstupy použít pro úvahu o současných hodnotách a poslání skautingu, života, lidského snažení. Život kvapí. Auta se míhají, televizní kanály se předhánějí ve sledovanosti, zprávy z dnešních novin jsou zastaralé, příspěvek na Facebooku střídá příspěvek na Facebooku. Přibývají lajky, do toho ševelí Twitter, někteří se potkávají na Skypu, jiní na chatu a ostatní se třeba míjejí offline. Mezitím se proplétají příběhy lidí. Některé začínají, jiné končí. Život je velké vyprávění, někdy pohádka jindy tragické drama. Ovšem každý jeden příběh je jedinečný. Každý vzniká den za dnem z radostí i smutků, z euforie i utrpení. Smyslem projektu Skautské století je vrátit se k příběhům, které by mohly být zapomenuty. Ne proto, abychom je oslavovali nebo stavěli na piedestal. Chceme říci, že lidé tehdy v mnoha obměnách a dramatických historických kulisách, řešili totéž dilema, jako my dnes: jak se v konkrétní situaci zachovat správně. Nechceme hledat v příbězích návod na hrdinský život, ale především inspiraci a snad i kousek poučení s vírou, že co je v historii špatné se nemusí znovu opakovat. Příběhy lidí, kteří prošli skautským oddílem, jejich vypravování o životě, rozhodování, vítězstvích i prohrách. Dále je tématem příspěvku metodika jak naložit s takto získaným materiálem, programy použitelné ve skautských oddílech i na skautských kurzech. Prostřednictvím příběhů skautských pamětníků otevírat prostor pro uvažování nad hodnotami spojenými se smyslem lidského života, které jsou nadčasové. Výstupy projektu jsou určeny skautům i neskautům od 6 do 120 let. Výsledky a závěry: :: zpracované příběhy nahraných pamětníků, které jsou dostupné každému :: osobní zážitky a postoje získané při setkání se zajímavými lidmi :: materiály mapující historii skautského hnutí na našem území :: metodika a náměty na programy, jak pracovat se skautskou historií :: náměty na činnost pro skautské oddíly a pořadatele skautských kurzů www.skautskestoleti.cz Michal Bureš koordinátor sekce Metodika a program projektu Skautské století
17 Město promlouvá Lodz Oral Histories Topografie Association, Łódź (PL), www.topografie.pl Mezioborový projekt má uchovat vzpomínky lodžských obyvatel. Příběh lidského života, unikající kterýmkoli výzkumům, se objeví a zmizí v zapomnění. Projekt je pokus zachytit a udržet vzpomínku na Lodž ve své subjektivní povaze utvořené danými obyvateli města. Používáme biografické rozhovory a shromážďujeme co nejvíce různých informací o městě - příběhy jsou strukturovány samotnými dotázanými. Je to jejich příběhkterý se počítá! Hlavním cílem je posílit kulturní identitu města Lodž prostředkem orální historie. Při rozhovorech s pamětníky narážíme na fakta a vzpomínky, které by jinak nikdy nevyšly na světlo světa a mohly upadnout v zapomnění. Cílovou skupinou jsou nejstarší obyvatelé Lodže (mezi 80 a 90 lety) a jako publikum jsou všichni, kteří se o vyprávění příběhů z historie města zajímají. Výsledky :: mezioborový seminář s účastí polských odborníků na poli orální historie digitalizovaný materiál v online podobě s názvem Lodz Memory Archiv :: digitální učebnice orální historie, která je k dispozici online :: audiovizuální výstava v kulturním centru PREXER :: prezentace ne konferencích :: výukový materiál pro žáky http://www.miejscownik.org/archiwum_pamieci/ Agata Zysiak agata.zysiak@topografie.pl