ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Pohyby rostlin. Ondřej Doskočil

Podobné dokumenty
ABSOLOVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA BYSTRÉ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Pohyby rostlin. Jakub Petříček

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s typy plodů a semen. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. Pohyby rostlin. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Semeno a plod krytosemenných

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin

15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN

Obsah vody v rostlinách

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody

Webová prezentace. entace/plevele/htm/cas.htm

1. Epizoochorie. 2. Synzoochorie

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Systém rostlin Část vyšší rostliny

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Videopokusný receptář

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Živé organismy. Člověk Ostatní živočichové Rostliny Houby

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Martina Bábíčková, Ph.D

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

,,Škola nás baví CZ. 1.07/1.4.00/

Biologická olympiáda

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

Pokusy v biologii. Mgr. Martin Rangl

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Biologická olympiáda

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety


VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE A ENVIROMENTÁLNÍCH STUDIÍ

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Rozmnožování rostlin

CZ.1.07/1.5.00/

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

PROČ ROSTLINA KVETE Při opylení

Šablona č Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Podtéma: Stromy. Název práce: Javory x-krát jinak. Členové Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem

Soustava krycí od protist po hlístice

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Biologická olympiáda

Heterotrofie a autotrofie. Saprofytismus, parazitizmus, symbióza. Plastidy, fotosyntéza.

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

Biologická olympiáda

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

Dílčí body. Max. bodů. Číslo otázky a odpověď. TEORETICKÁ ČÁST Test:

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Transkript:

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ 569 92 9.ROČNÍK Pohyby rostlin Ondřej Doskočil ŠKOLNÍ ROK 2012/2013

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité zdroje jsem řádně uvedl. Děkuji za pomoc a za půjčení kamery mému garantovi Tomáši Vargovi 11.5.2013

1 Obsah Obsah 1 Obsah...1 2 Úvod...2 3 Pohyby rostlin...3 3.1 Pasivní pohyby...3 3.2 Aktivní pohyby...4 4 Jak jsem vše dělal...6 5 Hrách setý...7 5.1 Úvod...7 5.2 Klíčení...7 5.3 Růst v hlíně...7 6 Závěr...8 7 Zdroje a ilustrace...9-1 -

2 Úvod Jako téma mé absolventské práce jsem si si vybral práci s názvem Pohyby rostlin. Tato práce mě zaujmula hned jak jsem si přečetl název. Práci jsem si vybral protože mě zajímají snímky na kterých je zobrazený pohyb rostlin a říkal jsem si že by bylo dobré taky zasadit nějakou tu rostlinu, starat se o ni a zaznamenat její pohyb. Mým úkolem bylo natočit různé pohyby určitých rostlin. Já jsem si vybral hrášek, protože se mi zdál nejsympatičtější. A hlavně jsem doufal že mě bude práce bavit. - 2 -

3 Pohyby rostlin I když pohyby rostlin jsou většinou pohým okem nezaznamenatelné, jsou pro ně velmi důležitě. Málo rostlin má schopnost lokomočního pohybu (z místa na místo), přesto jsou schopny pohybu, a to i jako reakce na vnější podnět. Pohyby můžou být: aktivní (rostliny vykonávají samy) 3.1 Pasivní pohyby Anemochorie Hydrochorie Zoochorie pasivní způsobené vnějšími faktory (voda,vítr, živočichové ) šíření vzdušnými proudy, za mimořádných podmínek všechny diaspory, běžně ty, které jsou k tomu uzpůsobeny mají chmýr, chlupy, křídla, apod.(smetanka, javor, topol) šíření vodními proudy (je velmi účinné), diaspory mají nesmočitelný povrch, slizový obal,vzdušné prostory v pletivech apod.(kosatec, leknín, kokosovník) -šíření živočichy Druhy zoochorie: epizoochorie na povrchu těla, semena mají příhcytné orgány (lopuch, svízel) endozoochorie trávicím ústrojím, semena mají dužnaté obaly (jmelí) myrmekochorie šíření mravenci (jaterník podléška, violka) ornitochorie šíření vodních a brodivých ptáků (leknín) antropochorie šíření člověkem (většina rostlin) - 3 -

3.2 Aktivní pohyby vyvolávají je v určitých částech těla fyzikální, chemické nebo biologické faktor Fyzikální pohyby jsou založené na zákonitostech platících pro živou i neživou přírodu hydroskopicke = bobtnavé souvisejí s bobtnavou schopností buněčné stěny (pupava bezlodyžná) kohézní pohyby vyvolané soudržností molekul vody a jejich přilnavostí k buněčné stěně explozivní pohyby - vyvolány změnami turgoru buněk a pletiv (vlaštovičník) Vitální pohyby spojeny s fyziologickými pochody živé rostliny, reakce na podněty z okolí lokomoční pohyby = taxe z místa na místo pohyb v buňce: pohyb cytoplazmy, buněčného jádra, plastidů pohyb celých buňek a kolonií: sinice, řasy, zoospory Druhy lokomočních pohybů: fototaxe pohyb za světlem (sinice,zelení bičíkovci) chemotaxe pohyb do míst s vyšší koncentrací živin či jiných látky aerotaxe pohyb za kyslíkem (bakterie) termotaxe pohyb za vyšší teplotou hydrotaxe pohyb za vodou (hlenky) negativní geotaxe proti směru gravitace (řasy k hladině vody) - 4 -

Ohybové pohyby u vyšších rostlin, zakřivování orgánů a změna jejich postavení růstové pohyby = nutační nestejně intenzivní růst protilehlých částí téhož orgánu (kořeny,kolénka stébel), nevratné a časově omezené turgorové pohyby = variační odlišný turgor buněk na protilehlých stranách orgánu, vratné a časově omezené autonomní pohyby = samovolné vznikají bez vlivu vnějšího prostředí indukované pohyby = vyvolané vyvolané vnějším podrážděním Druhy induk. pohybů: fototropismus jednostranné světlo (poz. stonek, neg.kořeny) geotropismus vyvolává gravitace aerotorpismus reakce na kyslík chemotropismus - na chemické látky v prostředí (rosnatka - tentakule) tigmotropismus reakce na dotyk s pevnou podložkou (chmel, liány, svlačec) hydrotropismus jednostranně působící vlhkost (kořeny rostou za vodou) termotropismus reakce na změnu teploty termonastie vyvolané změnou teploty, otvírání a zavírání květů (tulipán) fotonastie změna intenzity světla (sedmikráska zavírání květu) chemonastie reakce na styk s chemikálií (citlivka - NH3) seismonastie mechanickým otřesem (citlivka, šťavel) nyktinastie spánkové pohyby, vyvolané střídáním dne a noci (šťavel) - 5 -

4 Jak jsem vše dělal Než jsem začal, tak jsem si rozmyslel jakou rostlinu budu natáčet, co na ní budu natáčet. Poté jsem si musel najít vhodné místo které splňuje podmínky, které daná rostlina potřebuje. Všechno jsem natáčel kamerou Sony DCR TRV740E. U kamery jsem využíval možnost intervalového nahrávávní. To zpočívá v tom, že kamera natočí za určitý čas určitou dobu (např. po 10 min. natočí 0.5 sekundy). Když jsem měl vše zaznamenané, upravil jsem nahrávku v programu Windows Live Movie Maker (sestříhal, odstranil zvuk, zrychlil a přidal efekty). Nakonec jsem sepsal textovou část absolventské práce a odevzdal. Ilustrace 1: Kamera Sony DCRTRV740E - 6 -

5 Hrách 5.1 Úvod Hrách jsem si vybral abych natočil jak roste a jak se ovíjí. Hrách jsem natáčel ve dvou prostředí. Ve vatě a po vyklíčení v hlíně. 5.2 Klíčení Jelikož hrášek nevyklíčí pokaždé, rozhodl jsem zasadit dva, abych měl jistotu že aspoň jeden vyklíčí. Jak je vidět na Ilustraci č.2, vyklíčil mi pouze jeden hrášek. Ilustrace 2: Hrášek 4. den Ilustrace 3: Hrášek 10. den 5.3 Růst v hlíně Asi 11. den byl hrášek už dost veliký na to, abych ho přesadil z vaty do hlíny, jelikož vata v sobě neobsahuje žádné živiny. Do hlíny jsem přesadil pouze vyklíčený hrášek. Hned po přesazení začal hrášek rychle růst a také se začali objevovt nové listy. Ilustrace 4: Hrášek 11. den Ilustrace 5: Hrášek 25. den Asi po měsíci natáčení mi vyrostl hrášek o velikosti asi 17 cm. - 7 -

6 Závěr Když jsem svoji práci dokončil, zjistil jsem že pohyb potřebují nejen lidé a živočichové, ale i rostliny. Bez pohybu by asi rostliny nemohli existovat, protože by si nemohli sháňět potravu, rozmnožovat se a živit lidi a ostatní živočichy. Také jsem zjistil že to co na první pohled nevidíme, neznamená že se to nehýbe, protože většina rostlin vykonává velmi malý pohyb, který je pouhým pohledem nerozeznatelný. Největší problém byl že se mi kamera párkrát pohla a už nebyla na tom správném místě na kterém byla a že jsem s mojí prací začal docela pozdě. Od této doby už neřeknu že se nějaká rostlina nehýbe. Tato práce se mi velmi líbila a doporučuji si toto témá vzít na absolventskou práci dalším budoucím absolventům základní školy. - 8 -

7 Seznam ilustrací a zdroje Seznam ilustrací Ilustrace 1: Kamera Sony DCRTRV740E...6 Ilustrace 2: Hrášek 4. den...7 Ilustrace 3: Hrášek 10. den...7 Ilustrace 4: Hrášek 11. den...7 Ilustrace 5: Hrášek 25. den...7 Seznam použitých zdrojů http://www.biology.webz.cz/pohyb.php http://www.floracr.unas.cz/floracr/pohybyrostlin.htm http://biologietsg.blog.cz/1003/pohyby-rostlin - 9 -