MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ-EKONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ-EKONOMICKÁ FAKULTA Zahraniční obchod s medem v letech 2001 až 2005 a konkurenceschopnost českého včelařství Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Marcel Ševela, Ph.D. Vypracoval: Jaroslav Kalousek Brno 2006 1

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu Akademický rok: 2006/2007 Zpracovatel: Bc. Jaroslav Kalousek Studijní program: Ekonomika a management Obor: Manažersko ekonomický obor Název tématu: Zahraniční obchod s medem v letech 2001 až 2005 a konkurenceschopnost českého včelařství Zásady pro vypracování: 1. Stanovení předběžného cíle práce 2. Studium odborné literatury a sestavení literárního přehledu 3. Upřesnění cíle a volba metodiky 4. Analýza tržního prostředí obchodu s medem 5. Zahraniční obchod ČR s medem 6. Konkurenceschopnost ČR v obchodu s medem 7. Diskuse a závěry 2

Rozsah práce: Seznam odborné literatury: 60 80 stran 1. Kamer, F. Komerční včelaření v České republice. 1. vyd. Praha: Český svaz včelařů., 2005. 63 s. ISBN 80-903309-1-6. 2. Machová, J. Právo ve včelařství. 1. vyd. Praha: Orac, 2001. 165 s. ISBN 80-86199-40-1 3. Přidal, A. Čermák, K. Včelařství. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 92 s. ISBN 80-7157-850-9 4. Hajdušková, J. Včelí produkty očima lékaře. 1. vyd. Praha: Český svaz včelařů. 2000. 79 s. 5. Veselý, V. Kamer, F. Základy včelaření. 3. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2004. 46 s. ISBN 80-7271-143-1 Datum zadání diplomové práce: květen 2005 Dantum odevzdání diplomové práce: leden 2007 Bc. Jaroslav Kalousek zpracovatel diplomové práce Ing. Marcel Ševela, Ph.D. vedoucí diplomové práce prof. Ing. Jana Stávková, CSc. vedoucí ústavu prof. Ing. Jana Stávková, CSc. děkanka PEF MZLU v Brně 3

Rád bych poděkoval vedoucímu mé diplomové práce Ing. Marcelu Ševelovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky a za jeho volný čas, který věnoval této práci. Jaroslav Kalousek 4

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Marcela Ševely, Ph.D. a že jsem uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 30. prosince 2006... 5

Abstrakt Kalousek J., International trade with honey from 2001 to 2005 and the competitiveness of Thesis, Brno 2006 the Czech beeking. This work describes and appraises the developement of extremal honey from 2001 to 2005. Speciál attention is took of the Czech honey its speciál duality and trademark the Czech Honey. The sekond part of this work occupies commercial beekeeping and real honey s duality on the Czech market especially. Abstrakt Kalousek J., Zahraniční obchod s přírodním medem v letech 2001 až 2005. Diplomová práce, Brno 2006 Práce se zabývá popisem a zhodnocením vývoje zahraničního obchodu s medem v letech 2001 až 2005. Zvláštní pozornost je věnována medu z České republiky, jeho specifickým vlastnostem a ochranné známce Český med. V druhé části práce se krátce zabývám komerčním včelařením a především pak skutečnou kvalitou medu na českém trhu. 6

Obsah 1. Úvod a cíl práce 9 1.2 Úvod 9 1.2 Cíl práce... 9 2. Stručná charakteristika medu... 11 2.1 Co je to med. 11 2.2 Jak včely med získávají?. 11 2.3 Složení medu... 12 2.4 Vybrané vlastnosti medu.. 15 2.5 Skladování medu. 17 2.6 Pastování medu 18 3. Med z České republiky... 19 3.1 Dopad vstupu ČR do EU na hodnocení medu změna kategorií medu. 19 3.2 Ochranná známka ČESKÝ MED 19 3.3 Specifické vlastnosti a kvalita medu z ČR.. 21 3.4 Povinnosti pro včelaře.z ČR ohledně atestu prodávaného medu 22 3.5 Prodej medu ze dvora.. 22 3.6 Klasa národní značka kvalitních potravin 22 4. Dovoz, vývoz a obch. bilance s medem za období 2001 2005.. 25 4.1 Dovoz medu do ČR v letech 2001 2005. 25 4.1.1 Celkový dovoz medu. 25 4.1.2 Celkový dovoz medu podle jednotlivých zemí. 26 4.1.3 Detailní analýza vývoje dovozu. 27 4.2 Vývoz medu z ČR v letech 2001 20005.. 32 4.2.1. Celkový vývoz medu.. 32 4.2.2 Celkový vývoz medu podle jedn. zemí... 33 4.2.3 Detailní analýza vývoje vývozu. 34 4.3 Obchodní bilance obchodu s medem v letech 2001 2005 38 4.3.1. Celková obchodní bilance obchodu s medem. 38 4.3.2 Detailní vývoj obchodní bilance. 40 7

5. Teritoriální struktura. 45 5.1 Dovoz podle států... 45 5.1.1. Dovoz v letech 2001-2005 podle zemí... 45 5.1.2 Nejvýznamnější dovozce medu. 46 5.2 Vývoz podle států... 47 5.2.1. Vývoz v letech 2001-2005 podle zemí... 47 5.2.2 Nejvýznamnější stát z pohledu exportu medu... 48 6. Bilanční vztah obchodu s medem.. 50 6.1 Malé ohlédnutí do historie. 50 6.2 Spotřeba medu v České republice.. 51 6.3 Bilanční vztah obchodu s medem v ČR ve sledovaných letech. 51 6.4 Trh s medem v EU.. 52 6.5 Dotace poskytované včelařům v ČR 52 6.5.1. Podpora včelařství dotace na zazimované včelstvo... 53 6.5.2 Ostatní dotace.. 53 7. Včelí velkofarmy v ČR a jejich rentabilita.. 55 7.1 Včelí velkofarmy 55 7.2 Cech profesionálních včelařů. 58 8. Skutečná kvalita medu na českém trhu 60 8.1 Kvalita importovaného medu. 60 8.2 Srovnání kvality tuzemského a importovaného medu 60 8.3 Výsledky z kontrol SVSCR a SZPI zveřejněné k 30. 8. 2006... 61 8.3.1 Výsledky zveřejněné k 30. 8. 2006.. 61 8.3.2 Výsledky zveřejněné k 4. 11. 2006.. 61 8.4 Co v současné době znepokojuje české včelaře na dováženém medu 62 8.5 Údaje o medu na etiketách.. 63 8.5.1. Jaké údaje musí etiketa obsahovat 63 8.5.2. Výsledky kontroly SVS- problémy s označováním medu 63 8.5.3 Pozor na označení Český výrobek 64 9. Závěr. 65 10. Seznam použité literatury... 66 11. Seznam tabulek a grafů... 67 12. Přílohy.. 69 8

1. Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Včelařství má v České republice dlouholetou tradici. Již v 5. stol. n. l. např. Kosmova kronika vypráví o zemi dokola obklíčené horami, kde lesy zněly hlasně bzukotem včel. Tato práce se zaměřuje na nejznámější včelí produkt, jehož prodejem získávají včelaři většinu svých příjmů ze své činnosti, a to včelí med. Mezi další včelí produkty řadíme pyl, propolis, mateří kašičku, včelí vosk a včelí jed. Význam chovu včel však nespočívá pouze v získávání včelích produktů. Ty tvoří pouze asi jedu desetinu užitné hodnoty včel. Hlavní a nezastupitelné místo má včela v přírodě jako opylovač kulturních i planě rostoucích rostlin. Kdyby z naší přírody vymizely včely, současně s nimi by zanikly i desítky druhů rostlin, které jsou na opylení včelou závislé. Řečeno v ekonomickém jazyce, včelaři poskytují svému okolí pozitivní externalitu, která se dá jen těžko finančně ohodnotit a vyjádřit. Státy na celém světě si však toto uvědomují a proto se snaží včelařství podpořit různými formami dotací. 1.2 Cíl práce a použitá metodika Ve své práci jsem se zaměřil na mezinárodní obchod s medem v uplynulých pěti letech. Naši včelaři vyprodukují každoročně více medu, než naši spotřebitelé zkonzumují. Proto je vývoz medu velmi důležitou stránkou našeho včelařství. Poukazuji na specifické vlastnosti medu z České republiky, vysvětluji označení ochranné známky Český med a důvody, které vedly k jejímu vytvoření. Mým cílem je představit naše včelařství, uvést jeho přednosti i nedostatky, vysvětlit pojem Český svaz včelařů a jeho význam. Zaměřuji se na kvalitu medu, se kterým se může náš spotřebitel setkat v obchodech. V závěru práce se věnuji problematice komerčního včelaření u nás, neboť jsou to právě včelařské velkofarmy, které existenční důvody nutí používat a hledat neustále nové technologie a způsoby včelaření, které by jim umožnily dosahovat lepších hospodářských výsledků. Z tohoto důvodu lze racionální komerční včelaře považovat za hybnou sílu pokroku ve včelařství. 9

Při zpracovávání práce a při řešení úkolů, které jsem se si předsevzal, jsem použil metody: Analýzy: Problematiku jsem rozložil do logicky ucelených kapitol. V začátku práce jsem vysvětlil, co je to med, jak ho včely získávají, jeho složení, důležité vlastnosti a způsoby jeho skladování zaručující uchování jeho kvality. V druhé kapitole jsem se zaměřil na med z České republiky, ochrannou známku Český med a povinnosti včelařů při jeho prodeji. V dalších třech kapitolách se zabývám zahraničním obchodem s medem ve sledovaném období. V šesté kapitole dále uvádím druhy dotací, které mohou naši včelaři čerpat. V sedmé kapitole se zabývám včelařskými velkofarmami u nás, jejich strukturou nákladů a rentabilitou jejich činnosti. Osmá kapitola se zabývá skutečnou kvalitou medu, se kterým se spotřebitel setkává na našem trhu. Metodu dedukce a indukce jsem použil především v závěru práce. Metoda dedukce spočívá v logickém odvozování, metoda indukce pak ve vyvozování obecného úsudku z jeho jednotlivých částí. V závěru práce hodnotím na základě informací z předchozích kapitol konkurenceschopnost medu z České republiky a našeho včelařství. Kvalitu našeho medu ve srovnání se zahraničním posuzuji podle zvládnutí zdravotní péče o včely a podle výsledků kontrol medu na trhu prováděných Státní veterinární správou ČR a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. V práci jsem dále použil metody syntézy a komparace zakládající se na shrnutí a na srovnávání a porovnávání. Využil jsem je především v závěru kapitol a subkapitol, například v závěru práce či v kapitolách čtyři až šest věnovaných zahraničnímu obchodu s medem. 10

2. Stručná charakteristika medu 2.1 Co je to med Nejznámějším a nejdůležitějším včelím produktem je z pohledu včelaře právě med. Ve smyslu potravinářského zákonodárství mnoha zemí je stanovena pro med jako potravinu definice. V našich předpisech je tato definice medu fixována v 7 Vyhlášky č. 76 /2003 sb. Ministerstva zemědělství ČR 1. Podle této vyhlášky se medem rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech. Tato práce se bude zabývat výlučně medem včely medonosné (Apis mellifera). Existují i další druhy včel rodu Apis či včely bezžihadlé (Melipomini), které produkují také med, ale vlastnosti těchto medů se zřetelně liší od vlastností medu včely medonosné. Tyto medy se konzumují zejména v Orientální oblasti či v oblastech Střední a Jižní Ameriky, kde se zmiňované druhy vyskytují či jsou dokonce chovány. Med ať již květový nebo medovicový není prostým roztokem cukrů, ale je to jakýsi extrakt rostlinné šťávy obohacený o vše, co rostlina získává z půdy, vody a ze vzduchu. Nepřekvapí nás tedy, že se v medu setkáváme s minerálními látkami, vitaminy, rostlinnými silicemi, aromatickými látkami, bílkovinami, tuky a celou řadou jiných látek. 2.2 Jak včely med získávají? Med vzniká koordinovanou činností včelstva jako jednotného celku organismu, jehož jedinci žijí vyspělým sociálním způsobem života. Do přírody vylétají včely létavky. Jsou to včely, které již svým věkem dospěly k práci ve volné přírodě. Včela létavka sbírá květový 1 Vyhláška č. 76 /2003 sb. Ministerstva zemědělství ČR ze dne 6. 3. 2003, kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládou a čokoládové bonbóny. 11

nektar nebo listovou medovici a plní jimi svůj medný váček, který tvoří rozšířený konec zažívací trubice před žaludkem. Po naplnění medného váčku přilétá včela létavka zpět do úlu. Pro zajímavost lze uvést, že k naplnění medného váčku musí včela navštívit asi tisíc květů. Po příletu do úlu předává obsah medného váčku úlovým včelám. Tímto předáváním nektaru či medovice mezi včelami dochází k jeho obohacování o látky pocházející z hltanových a zřejmě i pyskových žláz včel. Konkrétně o enzymy, které startují řadu chemických reakcí, jež štěpí disacharidy a vyšší cukry na monosacharidy a cukry nižší, dále o aminokyseliny a další látky ve stopovém množství tuky, vitamíny skup. B. Díky předávání sladiny mezi včelami dochází postupně k jejímu zahuštění pomocí odpaření vody, které dále pokračuje po uložení sladiny do buňky odvětráváním celého úlu včelami. V této fázi již můžeme hovořit o přeměně sladiny v med. Jakmile je buňka do určité výše zaplněna medem, je zpravidla zavíčkována čistým panenským včelím voskem. Zahuštěním je zabráněno množení mikroorganismů v medu, který je tak konzervován na neomezeně dlouhou dobu. Při procesu zrání medu dochází také k významnému jevu, který byl objeven teprve nedávno. Spočívá v tom, že včela dokáže aktivně z nasbíraného nektaru odfiltrovat škodlivé látky zbytky pesticidů, těžké kovy, rezidua nejrůznějších škodlivin. Odfiltrované látky jsou potom ukládány v jedovém aparátu včely. 2.3 Složení medu Složení medu je odvozeno od jeho původu složení medů nektarových a medovicových se liší. Menší vliv má původ botanický. U medů medovicových působí na složení rovněž producenti medovice. Příloha č. 1 (tabulka) udává z jakých složek se med průměrně skládá a rozpětí hodnot. Následné uvedené složení medu je výsledkem rešerše několika prací, které se zabývaly analýzou medů nejen z Evropy, ale i USA a naopak zde téměř chybí údaje o složení medů z Afriky. Hodnoty jsou však poměrně věrné hodnotám složení evropských medů. 12

Cukry Cukry zaujímají 95 99 % sušiny medu jsou tedy kvantitativně nejdůležitější složkou medu. Hlavní podíl tvoří jednoduché cukry glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr), které zaujímají 85 95 % sušiny všech cukrů zejména fruktóza (viz. příloha č. 1). Téměř ve všech medech převažuje fruktóza nad glukózou, což se projevuje tím, že tyto medy stáčejí rovinu polarizovaného světla doleva jsou levotočivé. Tyto jednoduché cukry jsou u člověka rychle vstřebávány ze žaludečního obsahu do krve a rozváděny k buňkám, které je potřebují. Jednoduché cukry v medu slouží tedy jako okamžitý zdroj ztracené energie. Na vzájemném poměru glukózy a fruktózy také záleží, za jak dlouho přejde med ze stavu tekutého do stavu tuhého. Tuhnutí neboli krystalizace medu je přirozeným projevem jeho zrání (blíže viz. Krystalizace medu). V medu jsou obsažena i menší množství dalších cukrů: např. disacharidů (sacharóza, maltóza a isomaltóza) a několik trisacharidů (melecitóza) a cukerných oligosacharidů dextrinů specifických pro med. Nejvíce je jich v medu medovicovém, ale menší množství i v medu květovém. Jejich původ je dvojí; jednak primární (přímo z medovice) a jednak vznikem z reverzního působení enzymů přímo v medu. Sacharóza (řepný cukr) je přirozenou součástí nektaru a medovice. Enzym invertáza obsažený v hltanových žlázách včel štěpí sacharózu na směs dílů glukózy a fruktózy. Ještě i po vytočení medu klesá v medu obsah sacharózy invertáza stále působí. Množství sacharózy v medu je limitováno 2, a proto vyšší procento řepného cukru budí podezření z narušení medu cukerným sirupem. Sacharóza se musí rozštěpit v játrech, a její využití je tedy pomalejší a pro lidské tělo více zatěžující. Má však význam pro plynulost dodávky cukrů do krve. Složitější, tzv. vyšší cukry (oligosacharidy, dextriny), jsou přítomny zejména v medovicových medech. Vznikají hlavně enzymaticky. Spolupůsobí enzymy včel, producentů medovice i rostlin samotných. Častým trisacharidem v medu je melecitóza. Tento cukr způsobuje krystalizaci medu v plástech během několika dnů, což může způsobit včelařům nemalé komplikace. Včelaři tento jev označují jako cementový med. Za zajímavost stojí uvést, že dextriny mají značný hojivý vliv na lidskou kůži a sliznici, 2 Blíže kap. 3.2 Ochranná známka Český med, str. 18 13

což znaly již naše prababičky. V poslední době se i moderní medicína vrací ke zkušenostem, které byly odzkoušeny generacemi před námi. Tak je tomu i v případě dextrinů. V některých zemích se používají dextriny získané z medu k léčbě pacientů zraněných popálením. Voda Obsah vody je limitující pro skladování medu. Pouze medy s obsahem vody pod 18 % jsou medy, které lze skladovat i několik let bez rizika možnosti jeho zkvašení. Při vlastním výkupu však běžně postačí dodržet hranici 20 % obsahu vody. Medy s obsahem vody 21 % a výše nejsou určeny ke skladování. Často jde o medy nezralé. Podle směrnice Rady EU 2001/110/ES o medu a vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 76/2003 Sb. by měl být obsah vody v medu určeném pro spotřebitele nejvýše 20 %. Podle svazové normy Český med, která zpřísňuje oproti předchozí směrnici a vyhlášce (č. 76/ 2003 Sb.) fyzikální a chemické požadavky na med, by měl být obsah vody u všech druhů medu ve spotřebitelském balení nejvýše 18 %. Ostatní látky v medu Minerální látky jsou zastoupeny v medu ve velmi malém množství (v tzv. stopovém množství), přičemž medovicové medy jsou mnohem bohatší na obsah minerálních látek než medy nektarové. Největší podíl připadá na draslík, po něm následují sodík, vápník a hořčík, síra, fosfor, železo atd. Kyseliny jsou obsaženy ve všech druzích medů. Základní kyselinou v medu je kyselina glukonová, následně potom řada dalších kyselin. Také pro kyselost medů je stanoven maximální limit 3. Jedním z důležitých kritérií kvality medu je přítomnost hydroxymethylfurfuralu (HMF), jehož množství se zvyšuje především zahříváním medu (jeho ztekucováním), skladováním za teplot převyšujících 30 C a také působením času. HMF není pro člověka toxický, je však vysoce toxický pro včely. Vysoká hodnota HMF v medu svědčí o jeho nešetrném rozehřívání, které vede ke znehodnocení celé řady látek (hlavně enzymů) a k poškození jejich biologické hodnoty. Také obsah HMF 3 Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 76/2003 Sb., svazová norma ČEESKÝ MED 14

v medu je limitován 3. Právě vysoká hodnota HMF je při kontrolách kvality medu častou příčinou nevyhovění předepsaným požadavkům. Dále med obsahuje vitamíny, bílkoviny, barviva a mnoho dalších látek (viz. příloha č. 1). 2.4 Vybrané vlastnosti medu Závislosti fyzikálně-chemických vlastností medu na složení se využívá ke kontrole kvality medu. Hmotnost (hustota) Specifická hmotnost medu (relativní hustota) je závislá především na obsahu vody v medu (dále pak zanedbatelně na jeho složení). Měříme ji pyknometricky, tj. vážením obsahu nádoby o známém objemu. Pro účely předběžné kontroly kvality medu stačí zvážit určité množství medu (např. 100 ml, 1 litr, ) a pomocí tabulky č. 1 přímo zjistit obsah vody v jednom litru medu. Pro názornost lze uvést, že 1 litr medu váží přibližně 1,4 kg. Tab. č. 1: Specifická hmotnost medu v závislosti na obsahu vody Obsah vody (v %) Specifická hmotnost (g. ml -1 ) při 20 C Obsah vody (v %) Specifická hmotnost (g. ml -1 ) při 20 C 13,0 1,445 7 18,0 1,417 1 14,0 1,440 4 19,0 1,410 1 15,0 1,435 0 20,0 1,402 7 16,0 1,429 5 21,0 1,395 0 17,0 1,423 7 - - Viskozita medu Čerstvě vytočený med má vlastnosti viskózní tekutiny, jejíž viskozita je závislá na mnoha faktorech. Jedním z hlavních faktorů je obsah vody a hlavně teplota. Na viskozitu dále působí i botanický původ medu. Viskozita je velice důležitý technologický parametr, 15

protože ovlivňuje tok medu během medobraní, čerpání, čeření, cezení, filtraci, smíchávání medů a plnění do obalů. Nejjednodušší a vlastně jedinou možností jak upravit viskozitu medu během jeho zpracování je zvýšení jeho teploty. Právě této vlastnosti se využívá při smíchávání rozdílných druhů medů za účelem získání medu s atraktivnější chutí. Zahřátím medů dojde k jejich dokonalejšímu splynutí. Tento technologický postup však musí být šetrný k medu, neboť med se vlivem tepla může znehodnotit. (U některých druhů medů se mění jejich viskozita tím, že je zamícháme, jedná se např. o medy vřesové, medy z eukalyptovníků). Hygroskopicita Med ponechaný v otevřené nádobě ve vlhkém prostředí řídne, protože přijímá vodu z okolí. Proto je důležité dokonalé uzavření skladovacích nádob na med jak ve velkokapacitních sudech, tak přímo ve spotřebitelských obalech. S vlhkostí přijímá med pochopitelně i pachy, proto se ke skladování medu využívají zásadně hermeticky uzavíratelné nádoby. V suchém vzduchu naopak obsah vody v medu klesá. Rovnovážná relativní vzdušná vlhkost (zvaná někdy aktivita vody), kdy med vodu nepřijímá ani nevydává, je 56 59 %. Krystalizace Tuhnutí neboli krystalizace medu je jeho přirozenou vlastností. Je dána tím, že med je přesyceným roztokem cukrů. Vzhledem k tomu, že z cukrů přítomných v medu je nejméně rozpustná nejčastěji glukóza (v některých i melecitóza), je i stupeň přesycení nejvíce závislý na tomto cukru. Fruktóza podstatně zpomaluje krystalizaci glukózy z přesycených roztoků. Na krystalizaci má urychlující účinek přítomnost krystalů, pylových nebo prachových zrn, mechanický šok při odstřeďování a tepelný šok při zpracování medu. Rychlost krystalizace je kromě jiného silně závislá na viskozitě medu. Mnoho úsilí bylo věnováno hledání faktoru, pomocí něhož by bylo možné předpovědět krystalizaci na základě znalosti složení medu. Nejvíce se skutečným poměrům přibližuje parametr glukóza/voda (G/V), který navrhl White (1962) a který je dostačující pro medy obsahující více než 17 % vody. 16

Barva Barva medu je závislá především na botanickém původu medu, způsobu zpracování a délce skladování. Protože na barvu působí mnoho vlivů, je třídění medů podle barvy velmi nepřesné. Obecně patří mezi medy světlé většina nektarových medů a mezi medy tmavé většina medovicových medů. Jakmile med zkrystalizuje, stává se vždy světlejším oproti tekuté fázi, protože krystaly glukózy jsou bílé. Barva medu je často vyjadřována v mililitrech Pfundovy stupnice (optická hustota užívaná především při mezinárodních obchodech s medem, tab. č. ) nebo podle klasifikace navržené U. S. Department of Agriculture (WHITE, 1975c; CRANE, 1980). Elektrická vodivost Elektrická vodivost rozředěného medu je velmi nízká, je srovnatelná s vodivostí destilované vody. Vodivost medovicových medů zředěných na 20 % je výrazně odlišná od vodivosti stejně zředěných nektarových medů. Způsobuje to vyšší obsah minerálních látek a dalších iontů v medovicových medech. Pomocí elektrické vodivosti se určuje, zda se jedná o med nektarový či medovicový. Je tedy důležitá pro účely obchodní klasifikace medu, kde se jako hranice mezi nektarovými a medovicovými medy 1 používá hodnota 80 ms. m -1. 2.5 Skladování medu Aby med zůstal co nejdéle kvalitní a aby se předešlo jeho znehodnocení, je třeba při jeho skladování dodržovat některá pravidla. Dlouhodobě je možné med uchovávat pouze v interních obalech, to je v takových, jejichž povrch nereaguje s kyselinami obsaženými v medu a vyhovuje hygienickým předpisům pro přímý styk s potravinami. Nejvhodnějším materiálem je keramika, sklo, nádoby z potravinářského hliníku či potravinářského plastu, dále nádoby z pocínovaného plechu, nádoby vyložené potravinářskou fólií nebo opatřené potravinářským nátěrem. Zvláště vhodné jsou v případě většího množství velkoobjemové nádoby vyrobené z potravinářského nerezu. Med je vhodné uchovávat při teplotách zhruba 17

od 5 do 20 0 C. Velmi důležité je zabránit tomu, aby byl med vystaven během skladování vysokým teplotám. Měl by se skladovat v temnu (na světle se ničí mnoho důležitých látek) a při nízké vzdušné vlhkosti (do 60 %), aby se zabránilo nasávání vody medem, a tím se předešlo zkvašení medu. Místnost pro skladování medu by proto měla být především suchá a chladnější. Med také velice rád přijímá pachy z ovzduší. I z tohoto důvodu by nádoby s medem měly být uzavřené. 2.6 Pastování medu Pastování medu spočívá v tom, že v době, kdy med začne krystalizovat, je několik dní opakovaně mechanicky promícháván. Výsledkem pastování medu je med krémovité nebo prstovité konzistence. Důležité je, že tento med si svou polotekutou konzistenci zachová po dlouhou dobu, dobře se odebírá z obalů, výborně se maže a co je nejdůležitější při jeho zpracování nedochází k znehodnocení (neboť tento med se nerozehřívá). Všechny tyto výhody způsobují, že takto upravený med si nachází mezi konzumenty stále větší oblibu. 18

3. Med z České republiky 3.1 Dopad vstupu ČR do EU na hodnocení medu změna kategorií medu V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se změnily podmínky pro hodnocení a zkoušení medu, které do té doby řešila Vyhláška 336/1997 Sb. Od 1. 5. 2004 se postupuje podle zcela nového předpisu, který vyhovuje sjednocujícím požadavkům EU. Je to Vyhláška č. 76/2003 Sb. Ministerstva zemědělství ČR ze dne 6. 3. 2003. Mezi těmito změnami byla navíc přijata i podniková norma ČSV pro Český med (PN 01/1999). Tato norma přináší zpřísněné parametry, kterým musí vyhovět med s ochrannou známkou Český med. Smyslem této normy je chránit kvalitní produkci českých včelařů na dnešním neutěšeném trhu. Ten je z velké části vytěžován dovozem některého nekvalitního medu s nízkou úrovní biologických účinků a často i s obsahem antibiotik. K významné změně, kterou přinesla nová vyhláška, je zrušení kategorie smíšených medů. Takto se dříve označovaly medy s vodivostí od 50-105 ms.m-1. Medy s vodivostí do 55 ms.m-1 se pak označovaly jako květové a medy s vodivostí od 90-105 ms.m-1 pak jako medy medovicové. Podle nové vyhlášky se medy rozlišují pouze na medy květové (medy s vodivostí do 80 ms.m-1) a medy medovicové (medy s vodivostí od 80 ms.m-1). 3.2 Ochranná známka Český med Med produkovaný v českých zemích v souladu se základními pravidly ošetřování včelstev a zpracování medu dosahuje významně lepší kvality než udává 10 vyhlášky č. 76/2003 Sb., oddíl 2 Med, kterou se stanovují požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony podle 18 písm. a), d), j), k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, popřípadě Evropský kodex jakosti pro med. Aby bylo možno zhodnotit kvalitu medu produkovaného na území České republiky, vydává Český svaz včelařů pro své členy normu jakosti ČESKÝ MED 4 pro spotřebitelské balení. Následující tabulka udává pro srovnání přísnější požadavky na 4 Viz příloha č. 2 19

kvalitu medu dané normou Český med oproti výše uvedenému 10 vyhlášky č. 76/2003 Sb. Tab. č. 2: Požadavky na med Požadavky na med Vyhláška č. 76 /2003 sb. Svazová norma ČEESKÝ MED Max. obsah vody v % (% hmot. nejvýše) 20 1) 18 2) Obsah sacharózy (% hmotnosti nejvýše) 5 3) 5 4) Hydroxymethylfurfural (mg/kg nejvýše) 40,0 5) 20,0 6) 1) 2) 3) 4) 5) 6) U vřesového medu a medu průmyslového může být obsah vody nejvýše 23 %. U všech druhů medu ve spotřebitelském balení. U medu jednodruhového akátového z trnovníku akátu, z tolice vojtěšky, z banksie, z kopyšníku, z blahovičníku, může být obsah sacharózy nejvýše 10,0 %, u levandulového medu a medu z brutnáku lékařského může být obsah sacharózy nejvýše 15,0 %. U všech druhů medu. U medů deklarovaného původu z regionů s tropickým klimatem a směsi těchto medů může být obsah hydroxymethylfurfuralu nejvýše 80 mg/kg U všech druhů medu. Med, který splňuje požadavky stanovené ve svazové normě ČESKÝ MED a který má geografický původ na území České republiky a je bez jakékoli příměsi jiného medu, lze označit ochrannou známkou Český med. K dalším požadavkům stanoveným svazovou normou patří např. uplatňování základních pravidel při ošetřování včelstev, dále správná výrobní a hygienická praxe při vytáčení, zpracování a ztekucování medu. Ochranná známka má především pomoci propagovat kvalitní med z České republiky. Následující obrázky představují některé z ochranných známek Český med. 20

3.3 Specifické vlastnosti a kvalita medu z ČR Velkou předností medu pocházejícího z ČR je malý (podprahový) obsah reziduí, tedy malý obsah zbytků léčiv v medu, která se používají při ošetřování včel. Tato skutečnost je způsobena tím, že se v naší republice včelstva ošetřují proti varroáze 5 třikrát, maximálně čtyřikrát ročně najednou na celém území a účinnost ošetření je zpětně sledována vyšetřením všech včelstev na spad roztočů po posledním ošetření. Navíc hlavní přeléčení proti zmíněné varroáze se provádí v době od října do prosince, tedy v době mimo včelařskou sezónu, což také velmi výrazně snižuje pravděpodobnost kontaminace medu pomocí léčiv. Tento celorepublikový způsob léčby a kontroly zdravotního stavu včelstev je umožněn ve světě ojedinělým stupněm organizovanosti našich chovatelů včelstev v jednotném občanském sdružení Český svaz včelařů a výraznou měrou přispívá ke zlepšení zdravotního stavu včelstev. Vysoké kvality medu je dosaženo také radikálním postojem k vážným onemocněním včelstev, které se neřeší léčbou antibiotiky, která v těchto případech nejsou dostatečně účinná, ale řeší se sice pro včelaře bolestivě, ale účinně likvidací takto postiženého včelstva. Díky tomu má náš med i v zahraničí velice dobré jméno, protože medy z většiny zemí obsahují reziduí léčiv mnohem více. 5 Varroáza včel je parazitární onemocnění včelího plodu a dospělých včel vyvolané roztočem Varoa destruktor, dříve považovaného za Varroa jacobsoni. 21

3.4 Povinnosti pro včelaře z ČR ohledně atestu prodávaného medu 6 Musí včelař z ČR nechat vyšetřit svůj med, který hodlá uvést na trh? Může zákazník požadovat nějaký atest, který by prokazoval, že se jedná o nezávadný med? Právě odpověď na tyto otázky je obsahem této subkapitoly. Je li včelař podnikatelem a jako podnikatel svůj med na trh uvádí, musí být schválen a registrován pro tuto činnost příslušnou krajskou veterinární správou. Toto schválení je podmíněno splněním požadavků uložených ve veterinárním zákoně a ve vyhlášce 375/2003 Sb. Tento podnikatel je pak pod veterinárním dozorem. Obecně z veterinárního zákona vyplývá povinnost uvádět na trh med, který je zdravotně nezávadný a pochází od klinicky zdravého včelstva. Vyhláška č. 76/2003 stanovuje v příloze fyzikálně-chemické požadavky, které musí med splňovat. Pokud tento včelař prodává med ve svém "hospodářství" přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, pak přímá povinnost na vyšetřování medu není. Nicméně i tento včelař je pod veterinárním dozorem v tom smyslu, že je registrován, je členem Českého svazu včelařů, který spolupracuje s orgány státního veterinárního dozoru. Tento včelař též musí dodržovat ustanovení veterinárního zákona, to znamená mimo jiné i odesílání stanovených vzorků na vyšetření zdraví včelstev. (V přípravě je legislativa, která včelařům prodávajícím svůj med ve svém hospodářství přímo spotřebiteli, dává právo požadovat dotace na vyšetření fyzikálně-chemických parametrů uvedených ve vyhlášce 76/2003.) 3.5 Prodej medu ze dvora Tzv. prodej medu ze dvora se týká malovčelařů, kteří nejsou včelaři podnikateli a kteří nabízejí svůj med spotřebitelům. Dne 27. února 2006 vyšel ve Sbírce zákonů v částce č. 22 zákon č. 48/2006 Sb. (novela zákona o veterinární péči), kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Pro chovatele včel je jistě nejzajímavější nové znění 20 odst. 5, jež mimo jiné značně rozšiřuje oblast prodeje medu ze dvora. Podle tohoto ustanovení: Med pocházející z vlastního hospodářství může chovatel prodávat v malých množstvích 6 Zpracoval: Josef Duben,SVS, Ing. Blanka Matějovská, ÚZPI, pramen: www.spotrebitel.cz 22

ve své domácnosti, svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo dodávat do maloobchodní prodejny na území příslušného okresu, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Med prodávaný v tržnici, na tržišti nebo dodávaný do maloobchodní prodejny musí být označen jménem, příjmením a místem trvalého pobytu nebo pobytu chovatele (jde-li o cizince), druhem medu podle jeho původu, údajem o jeho množství a datem minimální trvanlivosti. Co se rozumí malým množstvím medu pro prodej ze dvora stanoví prováděcí předpis. Novela zákona je účinná dnem vyhlášení. 3.6 Klasa národní značka kvalitních potravin Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality Klasa. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Národní značka kvality Klasa slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci v množství potravinářských produktů, kterou jsou dnes na trhu dostupné. Logo značky Klasa na obalu je garancí mimořádné kvality a tuzemského původu výrobku. Značka je propůjčována na tři roky, poté může být její vlastnictví prodlouženo, splňujeli výrobek i nadále příslušné podmínky pro její udělení. Na druhou stranu, dojde-li např. ke zhoršení kvality, může být právo používat značku Klasa ihned odebráni. Požadovanou kvalitu a složení výrobku kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která u oceněných výrobků provádí pravidelné i namátkové kontroly. 23

Program udělování národní značky kvality Klasa je otevřen všem výrobcům potravin, splňujícím požadované podmínky. Potravinářské výrobky oceněné značkou Klasa jsou zařazeny do státní propagační kampaně realizované Odborem pro marketing SZOF. Podpora kvalitních potravin je nezbytným předpokladem rozvoje potravinářství a zabezpečení konkurenceschopnosti na trhu doma i v zahraničí. Produkty z medu, které již získaly značku KLASA: - Med květový, výrobce Včelpo spol. s r. o. - Med květový pastový, výrobce Včelpo spol. s r. o. - Med květový smíšený, výrobce Včelpo spol. s r. o. - Směs medu, mateří kašičky a pylu HONEY VIT, výrobce Včelpo spol. s r. o. - Směs medu a propolis HONEY VIT, výrobce Včelpo spol. s r. o. - Směs medu a pylu HONEY VIT, výrobce Včelpo spol. s r. o. 24

4. Dovoz, vývoz a obch. bilance s medem za období 2001-2005 V této kapitole se blíže podívám na obchod v medem ve všech sledovaných rocích. Blíže se zaměřím na obchod podle zemí, kam med naši vývozci importují a ze kterých my naopak med dovážíme. V následujících tabulkách jsou uvedeny země, s nimiž objem obchodu dosáhl alespoň 1 % z celkového objemu obchodu. Země, které toto hledisko nesplnily, jsou schovány v kolonce ostatní. Toto pravidlo budu zachovávat v celé své práci. 4.1 Dovoz medu do ČR v letech 2001 2005 Česká republika patří tradičně jak k vývozcům, tak i k dovozcům medu. Jako první popíši dovoz medu do České republiky. 4.1.1 Celkový dovoz medu do ČR v letech 2001 2005 V tab. č. 1 je uvedeno celkové množství medu, které k nám bylo do ČR dovezeno od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2005. Tab. č. 3: Dovoz medu v letech 2001-2005 Rok Netto (kg) CZK (tis.) Průměrná jednotková cena (Kč/kg) 2001 1 072 574 40 082 37,37 2002 1 043 831 50 643 48,52 2003 1 757 232 83 442 47,48 2004 1 134 339 79 204 69,82 2005 1 579 623 78 187 49,50 Celkem 6 587 599 331 558 50,33 Dovoz medu v uvedených letech kolísal mezi 1 043 tis. kg a 1 757 tis. kg. Největší množství medu k nám bylo dovezeno v roce 2003. V tomto roce obdrželi také dovozci za importovaný med nejvíce peněžních prostředků. Naopak nejmenší dovoz medu byl v letech 25

2001 a 2002. V roce 2005 pak můžeme vidět opět výrazný nárůst importovaného medu. Pokud porovnáme objem peněz, které importéři za med dostali v posledních třech letech, zjistíme, že z tohoto pohledu jsou výkyvy v importu daleko menší, a to od 78 187 tis. Kč do 83 442 tis. Kč. Tato skutečnost je způsobena vysokou průměrnou cenou dovezeného medu v roce 2004, kdy k nám bylo dovezeno v porovnání s roky 2003 a 2005 medu nejméně. Také růst ceny v r. 2005 ve srovnání s rokem 2003 přispěl ke snížení rozdílu v importu vyjádřeného v penězích. Graf č. 1: Dovoz medu do ČR v letech 2001-2005 Vývoj dovezeného množství medu v letech 2001-2005 2 000 000 1 500 000 kg 1 000 000 500 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 Rok 4.1.2 Celkový dovoz medu podle jednotlivých zemí Podle dovezeného množství medu jsou nejvýznamnější státy Slovensko, Čína a Argentina. Jejich procentuální podíl na celkovém množství dovezeného medu v kg činí 65 %, v korunách pak 56,8 %. Tento rozdíl je způsoben nízkou jednotkovou cenou dováženého medu z Číny a Argentiny. Mezi další nejvýznamnější dovozce můžeme zařadit Ukrajinu, Španělsko, Německo a Mexiko. Tyto státy (mimo Ukrajinu) k nám dovážejí med za vysokou jednotkovou cenu přesahující celkovou průměrnou cenu 50,33 Kč/kg, přičemž za nejvyšší cenu 98,30 Kč/kg k nám importuje med z uvedených zemí Mexiko.Toho dosahuje Mexiko mimo jiné také tím, že je dodavatelem řady jednodruhových medů, jako je např.med květový, mimózový, med kávovníkový nebo med meskytový. 26

Tab. č. 4: Celkový dovoz medu do ČR v letech 2001 až 2005 podle jednotlivých zemí Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Slovensko 1 995 248 107 124 30,3 32,3 53,7 Čína 1 282 599 44 377 19,5 13,4 34,6 Argentina 1 000 647 36 924 15,2 11,1 36,9 Ukrajina 409 290 15 540 6,2 4,7 38,0 Španělsko 382 397 27 002 5,8 8,1 70,6 Německo 255 609 16 462 3,9 5,0 64,4 Mexiko 248 104 24 384 3,8 7,4 98,3 Indie 205 900 10 945 3,1 3,3 53,2 Rumunsko 194 831 10 642 3,0 3,2 54,6 Brazílie 111 446 4 694 1,7 1,4 42,1 Spojené království 110 795 12 184 1,7 3,7 110,0 Moldavsko 101 880 4 835 1,5 1,5 47,5 Maďarsko 57 774 3 393 0,9 1,0 58,7 Rakousko 54 887 4 631 0,8 1,4 84,4 Ostatní 176 192 8 421 2,6 2,5 47,8 Celkem 6 587 599 331 558 100 100 50,33 Graf č. 2: Procentuální podíl jedn. států na dovozu medu v letech 2001-2005 Ostatní Rakousko Maďarsko Moldavsko Spojené království Brazílie Rumunsko Indie Mexiko Německo Španělsko Ukrajina Argentina Čína Slovensko 2,6)2,5 ( 0,8)1,4( 0,9)1,0( 1,5)1,5( 1,7)3,7( 1,7)1,4( 3,0)3,2( 3,1)3,3( 3,8)7,4 ( 3,9)5,0( 5,8)8,1( 6,2)4,7( 15,2)11,1( 19,5)13,4 ( 30,3)32,3( 27

Graf na předchozí straně přehledně zobrazuje údaje z předešlé tabulky. První z čísel v grafu je procentuální podíl v kg každé ze zemí na celkovém importu, číslo v závorce je pak procentuální podíl, ale z celkového dovozu vyjádřeného v Kč. 4.1.3 Detailní analýza vývoje dovozu Tab. č. 5: Dovoz přírodního medu do ČR v roce 2001 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Slovensko 591 291 28 050 55,13 69,98 47,44 Argentina 274 846 6 209 25,62 15,49 22,59 Nový Zéland 37 044 794 3,45 1,98 21,43 Německo 30 775 1 027 2,87 2,56 33,37 Španělsko 25 512 582 2,38 1,45 22,81 Bulharsko 22 250 476 2,07 1,19 21,39 Rumunsko 22 095 470 2,06 1,17 21,27 Čína 21 750 457 2,03 1,14 21,01 Brazílie 19 195 408 1,79 1,02 21,26 Moldavsko 19 166 665 1,79 1,66 34,70 Ostatní 8 650 944 0,81 2,36 109,13 Celkem 1 072 574 40 082 100,00 100,00 37,37 Nejvíce medu jsme přivezli ze Slovenska, a to 591 291 kg, což je 55,13 % z celkového importu. Na následujících stránkách uvidíme, že se nejedná o žádnou výjimku, neboť Slovensko patří ve všech sledovaných letech k hlavním importujícím zemím. Druhým nejvýznamnějším dovozcem byla Argentina, která patří k zemím, jež k nám dovážejí med za nižší jednotkovou cenu. Součet importovaného medu za oba státy činil 80,75 %. Pro Slovensko byla také velice příznivá jednotková cena, neboť její obchodníci obdrželi za kg medu 47,44 Kč, což je o 27 % více než byla průměrná jednotková cena medu za všechny státy. Zbývající sáty k nám dovezly tohoto roku ve srovnání s předešlými pouze malá množství medu, nejvíce z nich pak Nový Zéland, a to 794 Kg, což je 3,45 % z celkového importu. 28

V tomto roce k nám bylo dovezeno nejméně medu ze všech období, i když pokles oproti roku 2001 byl pouze minimální, a to o 28 743 kg, což je o 2,68 %. Ve srovnání s rokem 2001 však došlo k růstu jednotkové ceny za importovaný med z 37,37 Kč na 48,52 Kč/kg (o 29,8 %), což způsobilo, že hodnota dovozu v roce 2002 vyjádřená v korunách převýšila tuto hodnotu z roku 2001 o 10 561 tis. Kč (tj. o 26,3 %). Mezi největší importéry stejně jako v předešlém roce patřily Slovensko a Argentina. Procentuální podíl těchto dvou zemí na dovozu se však snížil z 80,75 % na 73,75 % (vyjádřeného v Kč pak z 85,47 % na 71,13 %). Do obchodu s medem v tomto roce výrazněji zasáhla Ukrajina, ze které k nám bylo importováno třetí největší množství medu, hned po Slovensku a Argentině. Tab. č. 7: Dovoz přírodního medu do ČR v roce 2002 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Slovensko 632 015 30 605 60,55 60,43 48,42 Argentina 137 818 5 418 13,20 10,70 39,31 Ukrajina 101 136 4 184 9,69 8,26 41,37 Čína 61 770 2 145 5,92 4,24 34,73 Španělsko 51 455 4 070 4,93 8,04 79,10 Brazílie 19 430 1 139 1,86 2,25 58,62 Ostatní 40 207 3 082 3,85 6,08 76,65 Celkem 1 043 831 50 643 100,00 100,00 48,52 V roce 2003 došlo k velkému růstu objemu dovezeného medu (o 713 401 kg, což je růst o 68,34 %). Způsobeno to bylo medem z Číny, ze které k nám bylo dovezeno v tomto roce téměř stejné množství medu, jako činil celkový import minulého roku. Podíl čínského medu na celkovém dovezeném objemu medu v tomto roce činil téměř 60 %. Pokud tento podíl vztáhneme k finančnímu vyjádření dovozu, zjistíme, že na med z Číny se vynaložilo 45,04 % veškerých prostředků na importovaný med. Důvodem této skutečnosti byla nízká jednotková cena čínského medu, která činila 36,06 Kč/kg, což je 75,9 % z průměrné ceny dovezeného medu tohoto roku. Import z ostatních zemí (mimo Čínu) se snížil z 982 061 kg v minulém roce na 715 043 kg (tj. o 27,2 %). Dovezený med největších importérů roku 2002, tj. Slovenska, Argentiny a Ukrajiny, klesl přibližně na polovinu. Naopak do tabulky dovozů přibyly oproti roku 2002 další importující země, jako Mexiko, Maďarsko, Moldavsko a Německo. Vysoké jednotkové ceny (113,91 Kč/kg v r. 2003) dosahuje Mexiko především nabídkou jednodruhových medů. 29

Tab. č. 8: Dovoz přírodního medu do ČR v roce 2003 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Čína 1 042 189 37 582 59,31 45,04 36,06 Slovensko 334 899 21 365 19,06 25,60 63,80 Mexiko 69 900 7 962 3,98 9,54 113,91 Argentina 60 385 1 790 3,44 2,15 29,64 Ukrajina 52 323 2 627 2,98 3,15 50,21 Brazílie 42 686 1 040 2,43 1,25 24,36 Maďarsko 33 195 1 861 1,89 2,23 56,06 Turecko 33 004 1 237 1,88 1,48 37,48 Španělsko 28 154 2 621 1,60 3,14 93,10 Moldavsko 25 714 1 316 1,46 1,58 51,18 Německo 22 536 2 662 1,28 3,19 118,12 Ostatní 12 247 1 379 0,70 1,65 112,60 Celkem 1 757 232 83 442 100,00 100,00 47,48 V roce 2004 se objem importovaného medu přiblížil množství z let 2001 a 2002. Z následující tabulky vidíme, že množství medu dovezeného z Číny je v tomto roce nulové. Důvodem byl zákaz státní veterinární správy ze září 2003 o dovozu včelího medu z Číny, která ve vzorcích medu zjistila chloramfenikol, který ohrožuje krvetvornou tkáň člověka a může také posilovat odolnost některých mikroorganismů. Právě kvůli obdobným zjištěním zakázala dovoz čínského medu i Evropská unie. Med z Číny byl nahrazen dovozem z ostatních zemí. Největší importující země byly Slovensko, Indie a Ukrajina. U Slovenska došlo oproti předchozímu roku k poklesu dovezeného množství medu o 15,8 %, u Ukrajiny naopak k výraznému růstu o 201,3 %. Nově se mezi hlavními importujícími zeměmi objevila Indie. Oproti roku 2003 se zvýšila také výrazně průměrná jednotková cena, a to o 22,34 Kč/kg (47,48 Kč/kg v r. 2003, 69,82 Kč/kg v r. 2004), což je o 47,05 %. 30

Tab. č. 9: Dovoz přírodního medu do ČR v roce 2004 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Slovensko 281 845 18 934 24,85 23,91 67,18 Indie 172 260 9 371 15,19 11,83 54,40 Ukrajina 157 651 5 889 13,90 7,44 37,35 Mexiko 101 718 11 460 8,97 14,47 112,66 Rumunsko 95 717 5 700 8,44 7,20 59,55 Španělsko 77 048 6 498 6,79 8,20 84,34 Spojené království 69 007 8 583 6,08 10,84 124,38 Moldavsko 57 000 2 854 5,02 3,60 50,07 Německo 43 341 4 534 3,82 5,72 104,61 Vietnam 20 300 802 1,79 1,01 39,51 Brazílie 20 160 1 561 1,78 1,97 77,43 Uzbekistán 19 680 786 1,73 0,99 39,94 Rakousko 12 277 1 167 1,08 1,47 95,06 Ostatní 6 335 1 065 0,56 1,34 168,11 Celkem 1 134 339 79 204 100,00 100,00 69,82 Množství dovezeného medu se přiblížilo roku 2003, ve kterém byl export největší za sledovaná období. Celkem bylo v roce 2004 dovezeno 1 579 623 kg medu, což je o 39,3 % více oproti předchozímu roku. Mezi největší dovozce patřila Argentina, Španělsko a Čína, která k nám opět začala dovážet med po zákazu dovozu uvaleného státní veterinární správou v předchozím roce. Ke snížení importu k nám došlo u Slovenska, Indie, Ukrajiny, Mexika, Rumunska a Spojeného Království. Naopak výrazný nárůst dovozu nastal ze Španělska, Německa a Rakouska. Výrazný byl pokles jednotkové ceny dovezeného medu na 49,50 Kč/kg (69,82 Kč/kg v roce 2004, tj. pokles o 29,1 %). Tato cena medu přibližně odpovídala (byla jen o málo větší) rokům 2002 a 2003. Vzhledem k této nižší jednotkové ceně medu se import vyjádřený k korunách dostal nepatrně (o 1,3 %) pod úroveň roku 2004. 31

Tab. č. 10: Dovoz přírodního medu do ČR v roce 2005 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Argentina 527 598 23 507 33,40 30,07 44,55 Španělsko 200 228 13 231 12,68 16,92 66,08 Čína 156 890 4 193 9,93 5,36 26,73 Slovensko 155 198 8 169 9,83 10,45 52,64 Německo 155 017 7 903 9,81 10,11 50,98 Ukrajina 98 180 2 839 6,22 3,63 28,92 Mexiko 71 330 4 555 4,52 5,83 63,86 Rumunsko 69 128 3 634 4,38 4,65 52,57 Spojené království 41 788 3 601 2,65 4,61 86,17 Indie 33 640 1 575 2,13 2,01 46,82 Rakousko 33 157 2 061 2,10 2,64 62,16 Ostatní 37 469 2 919 2,37 3,73 77,90 Celkem 1 579 623 78 187 100,00 100,00 49,50 4.2 Vývoz medu v letech 2001 2005 4.2.1 Celkový vývoz medu Celkový vývoz medu v letech 2001 až 2005 činil 11 485 079 kg. Vývozci za toto množství medu obdrželi 717 157 tis. Kč. Tab. č. 11: Vývoz medu v letech 2001-2005 Rok Netto (kg) CZK (tis.) Průměrná jednotková cena (Kč/kg) 2001 1 792 840 87 712 48,92 2002 1 867 316 117 083 62,70 2003 2 023 451 168 401 83,22 2004 2 975 141 205 032 69,13 2005 2 826 331 138 929 49,16 Celkem 11 485 079 717 157 62,44 32

Podíváme-li se na tabulku nebo na graf, lze říci, že u vyváženého množství medu vyjádřeného v kg je rostoucí trend. Až v roce 2005 došlo k mírnému poklesu objemu exportu medu z 2 975 tis. kg na 2 826 tis. kg (tj. 5 %). Srovnáme-li vývoz vyjádřený v kg s vývozem v Kč, lze říci oproti dovozu, že zde jsou naopak větší rozdíly mezi jedn. léty. Tento fakt je vidět velmi dobře např. na roce 2005, kde pokles ve vývozu v kg medu ve srovnání s r. 2004 činil 5 % a pokles exportovaného medu vyjádřeného v korunách pak 32,2 % (z 205 032 na 138 929 tis. Kč). Tento nepříznivý vývoj byl způsoben výrazným poklesem ceny vyvezeného medu v roce 2005, a to z 69,13 Kč/kg na 49,16 Kč/kg (tj. o 29,8 %). Nejvyšší vývoz medu byl v roce 2004, naopak nejnižší pak v r. 2001. Graf č. 3 Vývoj vyvezeného množství medu v letech 2001-2005 4 000 000 3 000 000 kg 2 000 000 1 000 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 Rok 4.2.2 Vývoz medu podle jednotlivých zemí Největší část našeho medu exportujeme pravidelně do Německa. Jedná se téměř o 66 % celkového vývozu. Dalšími významnými exportními zeměmi jsou pro nás Dánsko a Švédsko. V těchto severských zemích je velmi žádaný květový zkrystalizovaný med, jehož krystalizace se zde považuje za důkaz pravosti a nepoškození medu. Podíl těchto tří zemí na celkovém objemu vývozu činí 84,1 %.. 33

Tab. č. 12: Celkový vývoz medu do ČR v letech 2001 až 2005 podle jednotlivých zemí Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Německo 7 549 821 470 714 65,7 65,6 62,3 Dánsko 1 253 612 76 898 10,9 10,7 61,3 Švédsko 865 602 57 005 7,5 7,9 65,9 Slovensko 614 150 33 651 5,3 4,7 54,8 Rakousko 256 049 20 050 2,2 2,8 78,3 Maďarsko 200 638 12 540 1,7 1,7 62,5 Ostatní 745 207 46 299 6,7 6,6 62,1 Celkem 11 485 079 717 157 100 100 62,4 Graf č. 4: Procentuální podíl zemí na celkovém objemu dovozu v letech 2000-2005 Procentuální podíl jedn. států na vývozu medu v letech 2001-2005 Ostatní Maďarsko Rakousko Slovensko Švédsko Dánsko 6,7 (6,6) 1,7 (1,7) 2,2 (2,8) 5,3 (4,7) 7,5 (7,9) 10,9 (10,7) Nemecko 65,7 (65,6) První z čísel v grafu je podobně jako u grafu dovozu procentuální podíl v kg každé ze zemí na celkovém exportu, číslo v závorce je pak procentuální podíl, ale z celkového vývozu vyjádřeného v Kč. 34

4.2.3 Detailní analýza vývoje dovozu Tab. č. 13: Vývoz přírodního medu z ČR v roce 2001 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Německo 1 317 673 69 811 73,50 79,59 52,98 Dánsko 274 554 7 624 15,31 8,69 27,77 Švédsko 180 623 8 708 10,07 9,93 48,21 Ostatní 19 990 1 569 1,11 1,79 78,49 Celkem 1 792 840 87 712 100,00 100,00 48,92 V roce 2001 byl náš med téměř z 99 % exportován do Německa, Dánska a Švédska. Nejvyšší objem medu a také největší jednotkovou cenu za vyvezený med získali naši exportéři z obchodu s Německem. Hodnota vývozu byla v roce 2001 nejnižší ze sledovaných období. Stejně jako v předchozím roce jsme nejvíce medu exportovali do Německa, Švédska a Dánska. Vzrostl export do zbývajících zemí, jejich procentuální podíl se zvýšil z 1,1 % na 6,37 %. Mezi tyto země patří např. Rakousko a především pak Slovensko, jejichž podíl na vývozu v následujících letech nadále stoupal. Citelně pak vzrostla, podobně jako u importu, cena exportovaného medu a to z 48,92 Kč na 62,70 Kč/kg (o 28,2 %), což jistě patří k pozitivním stránkám zahraničního obchodu s medem tohoto období. Tab. č. 14: Vývoz přírodního medu z ČR v roce 2002 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Německo 1 436 400 90 585 76,92 77,37 63,06 Švédsko 180 618 11 841 9,67 10,11 65,56 Dánsko 131 388 7 087 7,04 6,05 53,94 Rakousko 42 130 2 976 2,26 2,54 70,64 Slovensko 29 140 1 579 1,56 1,35 54,19 Spojené státy 21 317 1 282 1,14 1,09 60,14 Švýcarsko 20 204 1 401 1,08 1,20 69,34 Ostatní 6 119 332 0,33 0,28 54,26 Celkem 1 867 316 117 083 100,00 100,00 62,70 35

Vývoz se v tomto období zvýšil o 156 135 kg, což je o 8,4 %. Export vyjádřený v korunách vzrostl o 51 318 tis. Kč, tj. o 43,8 % a to hlavně díky růstu průměrné jednotkové ceny medu z 62,70 na 83,22 Kč/kg (o 32,7 %). Nejvýznamnějším státem pro exportéry zůstalo i nadále Německo. Vyvezli jsme do něho o 99 583 kg (o 6,9 %) medu méně, ale díky růstu ceny obdrželi vývozci od Německa o 24 703 tis. Kč (o 27,3 %) více nežli v předchozím roce. Porovnáme-li za obě období export do ostatních zemí, lze říci, že se snížil pouze vývoz medu do Švédska (o 12,4 %), přičemž stejně jako u Německa se vývoz do Švédska vyjádřený v korunách zvýšil a to v tomto případě o 21,8 %. U zbývajících zemí se export zvýšil a zvýšila se i exportní cena medu do těchto zemí. Pouze u Slovenska došlo k mírnému poklesu jednotkové ceny medu (o 5,7 %). Tab. č. 15: Vývoz přírodního medu z ČR v roce 2003 Země Netto (kg) CZK (tis.) Podíl dovozu v % Jednotková kg tis. Kč cena (Kč/kg) Německo 1 336 817 115 288 66,07 68,46 86,24 Dánsko 308 960 24 176 15,27 14,36 78,25 Švédsko 158 134 14 422 7,82 8,56 91,20 Slovensko 82 153 4 199 4,06 2,49 51,11 Rakousko 75 863 6 489 3,75 3,85 85,54 Spojené státy 38 559 2 951 1,91 1,75 76,53 Ostatní 22 965 876 1,13 0,52 38,15 Celkem 2 023 451 168 401 100,00 100,00 83,22 Také v roce 2004 došlo k růstu vyvezeného množství medu. Tentokrát však byl tento nárůst daleko větší než v předchozích letech. Celkový export se zvýšil vůči roku 2003 o 47 % (což je o 951 690 kg). Došlo ke zvýšení vývozu medu do všech stěžejních států z roku 2003. Největší absolutní nárůst pak byl do Německa (zvýšení o 505 890 kg). Došlo však ke snížení jednotkové ceny exportního medu z 83,22 na 69,13 Kč/kg (o 16,9 %). I přesto obdrželi naši importéři za med v tomto roce o 36 631 tis. Kč (tj. o 21,8 %) více nežli v roce 2003. 36