Jednotka sboru dobrovolných hasičů jako logistická podpora obce The unit of volunteer firefighter department as the logistic support in the municipality ING. ALEŠ KUDLÁK Město Písek, Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek ales.kudlak@mupisek.cz a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Katedra radiologie a toxikologie, Jírovcova 24/1347, 370 04 České Budějovice Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, které v oblasti ochrany obyvatelstva na území obce sehrávají velice důležitou roli. Popisuje trochu jiným způsobem logistiku a její činnosti, kterých je v tomto oboru zmiňováno zpravidla čtrnáct, při zabezpečení krizových situací a řešení konkrétních operací logistické podpory obce. Text je pro lepší ilustraci a pochopení uvedené problematiky doplněn názornými obrázky. This paper focuses on the activities of units of volunteer firefighter departments which play a significant role in the protection of population in the local administrative areas. Taking a slightly different approach, it describes both logistics and associated activities, whereof fourteen are usually mentioned, during emergency situations, and solutions to specific logistic support operations in the municipalities. In order to demonstrate and facilitate the understanding of the issue, the paper contains illustrative pictures. Klíčová slova: jednotka sboru dobrovolných hasičů, krizová situace, logistika, logistické činnosti, ochrana obyvatelstva. Key words: municipality VFU, crisis situation, logistic, logistics activities, protection of population. ÚVOD Řešení krizové situace a s tím spojená prováděná opatření na ochranu obyvatelstva, řešení dopadů na infrastrukturu apod. si vždy vyžaduje odborně
vzdělaný personál, příp. jeho dlouholeté zkušenosti a dovednosti a v neposlední řadě také značné množství finančních prostředků. Hlavní úkoly u obcí plní tzv. orgány krizového řízení, kterými jsou starosta obce a obecní úřad, resp. starosta obce s rozšířenou působností a obecní úřad obce s rozšířenou působností[15], ale nezanedbatelnou roli pro ně má jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (dále jen JSDHO ). V posledních několika málo letech si pojem logistika a její činnosti při řešení mimořádné události nebo krizové situaci včetně ochrany obyvatelstva začínají ve veřejné správě (tento příspěvek se zaměří na obec) nacházet své místo. Tento termín se v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválené usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 [6] nevyskytuje. Odborníci pracující v oblasti krizového řízení jej však dokážou nalézt tzv. mezi řádky a podrobně popsat.[4] Příspěvek uvedeme pro omezený počet stran stanovený pořadatelem konference ve zkrácené podobě. Popisování jednotlivých logistických činností prováděných JSDHO bude v některých případech doplněn obrázkem. LOGISTIKA Logistika je pojem, který se používal a uplatňoval původně jenom ve vojenství v souvislosti se způsobem vojenského zásobování a pohybem vojsk. Až postupně převzala tento pojem i různá civilní odvětví v USA. S postupným dalším rozvojem technologií stále více sílil tlak na koordinaci a sledování všech možných, jak hmotných, tak i hodnotových toků v podnicích. To přecházelo až do komplexního pojetí řízení nákupu přes výrobu až po odbyt. Postupem času, kdy stále častěji docházelo k používání tohoto pojmu, vzniklo velké množství různých pojetí a chápaní tohoto pojmu, a proto bylo velice obtížné nalézt přesnou identifikaci, resp. názorovou shodu u jednotlivých autorů a institucí. I proto až do současné doby existují vedle sebe různé pojmy, např. zásobování, nákup, materiálové hospodářství apod. a také samozřejmě logistika. Logistiku je tedy možno chápat z různých pohledů. Jedním z možných pojetí je definice logistiky jako integrovaného plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli.[1,12,13] Pokud uvedenou definici aplikujeme při řešení mimořádné události nebo krizové situace, lze logistiku chápat jako soubor výše uvedených činností ve vztahu k hmotným statkům a s nimi spojeným informačním tokem od privátního sektoru přes veřejnou správu, tedy obec, uvnitř veřejné správy (uvnitř obce, je myšlena spolupráce orgánů obce) a od veřejné správy k občanovi (např. od obce, prostřednictvím JSDHO k občanovi, který je postižen mimořádnou událostí nebo krizovou situací). Právě veřejná správa, která reprezentuje státní zásah do uvedeného systému, hraje klíčovou roli při uplatňování principů a funkcí logistiky při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací v ochraně
obyvatelstva. Samozřejmě to nevylučuje ojedinělý přímý vztah privátního sektoru přímo k občanovi s uplatněním všech elementů logistického řetězce.[13] Logistika obce Logistiku obce zaměřenou na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací lze rozdělit do několika rovin, a to na: a) logistiku v období, kdy neprobíhá žádná mimořádná událost nebo krizová situace; b) logistiku v průběhu mimořádné události nebo krizové situace, viz obrázek 1; Obr. 1: Funkce logistiky před a při řešení mimořádné události nebo krizové situaci Státní správa (ÚSÚ) (odběratel, dodavatel) objednávka, veřejná zakázka doprava - analýza a plánování - nákup - manipulace - skladování - vyřizování objednávek (požadavků) - balení Při řešení MU a KS Privátní sektor (výrobce, dodavatel) doprava doprava Občan (odběratel) - plánování - výroba - vyřizování objednávek - balení - manipulace - skladování - zpětná logistika apod. objednávka, veřejná zakázka doprava Územní samospráva (obec) (odběratele i distributora může provádět JSDHO) - analýza a plánování - vyřizování objednávek (požadavků) - nákup - manipulace - skladování - distribuční místo - evidence postižených obyvatel apod. požadavek, stav nouze distribuce popř. doprava Zdroj: Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva II. [14]
c) podporu činnosti orgánů obce, sil a prostředků, které jsou: - v jejím vlastnictví; - obcí řízeny či zřízeny, jako např. JSDHO; - nasmlouvány, viz obrázek 2; Obr. 2: Organizační struktura krizového řízení Města Písek Zdroj: KUDLÁK a HORÁK [4] d) logistika v období prevence, přípravy, řešení a odstraňování následků mimořádné události nebo krizové situace, jak uvádí KUDLÁK a HORÁK [4]. Neopomenutelnými faktory při logistickém zabezpečení obce jsou rovněž její velikost, počet obyvatel, objem movitého i nemovitého majetku, charakter a vyspělost místní a regionální ekonomiky, ale také její politiky apod. Logistika jednotky sboru dobrovolných hasičů Logistiku JSDHO je třeba rozdělit do několika oblastí, a to: a) požární ochrana (např. provádění požárního zásahu - lokalizace a likvidace požáru - podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků), která je blíže vyspecifikovaná ve vyhlášce o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany [8]; b) řešení mimořádných událostí a krizových situací (např. provádění záchranných a likvidačních prací s ohledem na druh a charakter mimořádné události) stanovených ve vyhlášce o některých podrobnostech zabezpečení
SaP Dokumenty SaP Dokumenty SaP Dokumenty integrovaného záchranného systému [9] nebo v metodické pomůcce, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí [7]; c) ochrana obyvatelstva (varování a informování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití a další činnosti), která je řešena např. vyhláškou k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva [10], viz tabulka 1. Tabulka 1 Logistická podpora obce v oblasti ochrany obyvatelstva Období Varování a informování [15] Činnosti Evakuace [15] Ukrytí [15] Nouzové přežití [15 až 20] Další [11] Prevence Analýzy, studie, projekty, zkušenosti, Plán preventivně výchovné činnosti obce na úseku ochrany obyvatelstva. Výstupy z analýz, studií projektů. a JSDHO se seznamuje a provádí odbornou přípravu (aktivně i pasivně) Příprava Plánování, budování systému, informace v médiích, zkušení signál 1. středa v měsíci. Plánování, smlouvy s dopravci, ubytovacími zařízeními apod. Plánování, smlouvy s dotčenými subjekty, budování svépomocí Plánování, smlouvy s dodavateli, ubytovacími zařízeními, vodárenskou společností apod. Plánování, smlouvy s dodavateli speciálních služeb apod. JSDHO provádí odbornou přípravu (cvičí různé typové činnosti) Řešení Využití Plánu varování a informování. Činnost varovného systém, složky IZS (vč. JSDHO). Využití Plánu evakuace, dokumentace místa ubytování a stravování. [2] Evakuační orgány, složky IZS (vč. JSDHO), nasmlouvaní dopravci, ubytovací, kulturní, sociální, sportovní a školská zařízení. Využití Plánu ukrytí, dokumentace ke zpohotovování úkrytů, improvizované ukrytí. Zařízení civilní ochrany, složky IZS (vč. JSDHO), nasmlouvané SaP. Využití Plánu nouzového přežití obyvatelstva, dokumentace místa ubytování a stravování. [2] Subjekty dodávání vody, potravin, stravy, ubytování, humanitární pomoc, složky IZS vč. zařízení CO apod. Využití Plánů týkající se dalších opatření k zabezpečení ochrany obyvatel, jeho života, zdraví a majetku. Subjekty dodávání služeb, složky IZS (vč. JSDHO)
SaP Dokumenty Činnosti Období Varování a informování [15] Evakuace [15] Ukrytí [15] Nouzové přežití [15 až 20] Další [11] Odstraňování následků Zdroj: autor Varování utlumeno. Informace prostřednictvím médií. Zařízení a subjekty (vč. JSDHO) pouze v pohotovosti. Fakturace za služby. Subjekty pouze v pohotovosti. Návrat evakuovaného obyvatelstva. Pomoc JSDHO při návratu a začlenění se do běžného života. Bez činnosti popř. fakturace za služby. Subjekty (vč. JSDHO) pouze v pohotovosti. Při přerušení služeb využití Plánu nouzového přežití obyvatelstva, dokumentace místa ubytování a stravování. [2] Subjekty dodávání vody, potravin, stravy, ubytování, humanitární pomoc [3,5], složky IZS vč. zařízení CO [10] apod. Při přerušení speciálních služeb využití Plánů týkající se dalších opatření k zabezpečení ochrany obyvatel, jeho života, zdraví a majetku. Subjekty dodávání služeb, složky IZS Logistiku JSDHO dále dělíme do časových úrovní, podobně jako u obce, a to na: a) logistiku v období, kdy neprobíhá žádná mimořádná událost nebo krizová situace; b) logistiku v průběhu mimořádné události nebo krizové situace; c) na podporu činnosti orgánů obce a sil a prostředků působící na jejím správním území; d) logistika v období prevence, přípravy, řešení a odstraňování následků mimořádné události nebo krizové situace. LOGISTICKÉ ČINNOSTI V rámci logistiky podniku, tj. právnické popř. podnikající fyzické osoby, probíhají tzv. logistické činnosti. Jedná se především o: zákaznický servis, analýzu poptávky, logistickou komunikaci, vyřizování objednávek, pořizování (nákup), balení, stanovení místa výroby a skladování, dopravu a přepravu, skladování, řízení stavu zásob, manipulaci s materiálem, zpětnou logistiku, podporu servisu a náhradních dílů a manipulaci s vráceným zbožím.[1] Budeme-li přirovnávat jednotlivé logistické činnosti k JSDHO, musíme mít na zřeteli, že se nejedná o společnost, která něco vyrábí či poskytuje služby pouze za úplatu. Pokusíme se činnosti jednoduchou formou popsat, kdy:
a) zákaznický servis můžeme nazvat jako servis obci a jejím obyvatelům (blíže popsáno v dalším bodě příspěvku); b) analýzu poptávky lze přirovnat např. k výsledkům z posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentaci zdolávání požárů; c) logistickou komunikací může být myšleno nejen spojení mezi orgány krizového řízení či obcí, ale i složkami integrovaného záchranného systému; d) vyřizování objednávek je např. plnění úkolů, pro které je JSDHO zřízena a předurčena, objednané či zadané služby od postižených obyvatel, orgánů obce, orgánů krizového řízení apod.; e) pořizování či nákup můžeme definovat jako nákup materiálů a služeb od externích subjektů s cílem podpory veškerých operací JSDHO, a to od jejího zřízení (vzniku), odborných příprav, propagace, aktivace až po samotnou logistiku; f) balení má pro JSDHO význam spíše pragmatický, tedy musí splňovat podmínky řádného a kvalitního uzavření výrobku, jeho ochranu např. při přepravě, vhodnost pro svou činnost a pro postižené obyvatelstvo a funkci komunikační; g) stanovení místa výroby a skladování lze pochopit také jako kompletaci a skladování např. souprav materiálu humanitární pomoci pro obyvatelstvo vážně postižené mimořádnou událostí nebo krizovou situací; h) doprava a přeprava je klíčovou činností v logistice, a to i pro JSDHO, která bez kvalitních a stále připravených dopravních prostředků není schopna provést službu pro obec a její obyvatelstvo; i) skladování může JSDHO provádět např. v prostorách své hasičské zbrojnice, skladech s materiálem humanitární pomoci zřízených obcí apod.; j) řízení stavu zásob je de facto udržování takové úrovně zásob, aby bylo dosaženo vysoké úrovně servisu pro obec a její obyvatele, a to při dosažených přijatelných nákladech na jejich udržování, které zahrnují finanční prostředky vázané v zásobách, variabilní skladovací náklady a náklady na zastarávání zboží; k) manipulace s materiálem zahrnuje všechny aspekty pohybu či přesunu základních surovin, materiálů, polotovarů, výrobků, strojů a jiných majetkových hodnot od výrobce či dodavatele, v rámci veřejné správy, tedy i JSDHO až k postiženému občanovi; l) zpětná logistika je činnost, která se zabývá sběrem, tříděním, demontáží a zpracováním použitých (reklamovaných, vrácených) výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob či obalového materiálu a hlavním cílem je zajistit nové využití, popř. materiálové zhodnocení takovým způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí; m) podpora servisu a náhradní díly může být JSDHO vnímáno různě, např. zabezpečování dalších služeb, které vyplývají ze zákona o integrovaném záchranném systému a vyhlášky k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva; n) manipulace s vráceným zbožím je složena ze dvou aspektů, a to zacházení např. s materiálem či výrobky a nesplnění požadované podmínky výrobku a nároku ze strany JSDHO. Pro tento krátký příspěvek popíši podrobněji pouze servis obci a jejím obyvatelům. Servis obci a jejím obyvatelům Jedná se o činnost, která je striktně orientovaná na obec a jejího obyvatele. Mohou se zde spojovat a řídit všechny složky napojené na obec vč. JSDHO v rámci stanoveného poměru nákladů a poskytovaných služeb. Servis je jakýmsi výstupem logistického systému. Měl by zprostředkovat přesun správného produktu, v našem případě služby, ke správné obci či obyvateli, na správné místo, ve správném stavu či kvalitě, ve správné době a při co možná nejnižších celkových nákladech. Dobré služby podporují spokojenost všech zúčastněných v tomto procesu. Jedná se např. o jakousi všeobecnou filozofii, která je nevyhnutelná při naplňování požadavků plynoucích ze zabezpečování potřeb obce a jejího obyvatelstva při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. V rámci servisu se klasifikují tři základní oblasti, které jsou v jednouché a přehledné formě zobrazeny na obr. 3. Jedná se o činnosti před provedením služby, při jejím zabezpečování a po ukončení činnosti. Obr. 3: Servis obci a jejím obyvatelům Zdroj: autor Jaký servis bude požadovat postižený obyvatel obce od JSDHO? Zabezpečit preventivní, přípravné, záchranné, likvidační a obnovovací (sanační a asanační) práce spojené s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí nebo krizových situací. Jinak řečeno, okamžitě reagovat
na požadavky, žádosti či prosby o dodání produktu nebo potřebné služby záchranu lidských životů, zdraví nebo majetku. Zajistit nouzové přežití a postupně, za pomoci právních předpisů, začlenit vážně postižené občany do běžného života. Požadavky je třeba vyhodnocovat a řešit velice citlivě a zpravidla každý případ od případu zvlášť. Ne každý občan byl, je, či bude postižen stejně. Zasahující členové JSDHO musí zcela dokonale znát postiženou oblast mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Musí mít přehled o nemovitostech a jejich číslech popisných popř. orientačních, která jsou v dané lokalitě, a mít přesný jmenný seznam postižených osob. Převedeme-li tyto informace např. do specifické mimořádné události jako je povodeň, tak některé obytné budovy jsou zatopeny mírně (podmáčené stěny, částečně zatopené sklepní prostory apod.), částečně (celé sklepní prostory, vstupní prostory, haly, suterény = neobývané prostory) a zcela (obytné prostory jako obývací pokoje, ložnice či kuchyně). Obecná definice zákaznického servisu je vymezením obsahu a činností, které musí být ve své specifické podobě implementovány do systému věcného zabezpečování potřeb za krizových stavů. Je to návod, jak hledat optimalizační možnosti v materiálových tocích v etapě plánování, řešení a odstraňování důsledků mimořádných událostí nebo krizových situací.[13] ZÁVĚR Logistika a její podpora v oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva nebo řešení mimořádných událostí a krizových situací vychází ze svého uplatňování v mnoha odvětvích lidské činnosti. Jednotlivé činnosti, a to ať vojenské či hospodářské logistiky, se pozvolna přizpůsobují a následně aplikují v již zmíněných činnostech a oblastech. Tento přístup se jeví jako správný a je předpokladem k úspěšnému zvládání různorodých úkolů. Dobrá úroveň logistiky a logistické podpory se odráží v činnostech, které provádějí obce, jejich orgány a na ně navazující jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a další subjekty, a to při preventivní činnosti, přípravě, provádění a odstraňování následků mimořádné události nebo krizové situace. LITERATURA [1] DOUGLAS, L. M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. M. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 2. vyd. Brno: CP Books, 2005. 589 s. ISBN 80-251-0504-0. [2] HORÁK, J., KUDLÁK, A. Dokumentace místa ubytování evakuovaných osob. In Sborník Mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva 2009,
Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 2009, s. 54-61. ISBN 978-80-7385-059-3 (ISSN 1803-7372). [3] HORÁK, J., KUDLÁK, A. Připravenost obcí na příjem a distribuci humanitární pomoci v krizových situacích, In Sborník mezinárodní konference Bezpečnost světa a domoviny, 2010, Brno, s. 201-209. ISBN 978-80-7231-728-8. [4] KUDLÁK, A., HORÁK, J. Logistika obce v oblasti ochrany obyvatelstva, In Sborník mezinárodní konference Bezpečnostní management a společnost, 2012, Brno, s. 251-258, ISBN: 978-80-7231-871-1. [5] KUDLÁK, A., HORÁK, J. Sklady humanitární pomoci obcí jako příprava na krizové situace, In Sborník Mezinárodní konference Bezpečnostní management a společnost, Brno: Univerzita obrany Brno, 2009, s. 219-223. ISBN 978-80-7231-653-3. [6] Ministerstvo vnitra České republiky. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008. [7] Ministerstvo vnitra České republiky, Metodická pomůcka č.j. PO- 1590/IZS-2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí. [8] Ministerstvo vnitra České republiky, vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. [9] Ministerstvo vnitra České republiky, vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. [10] Ministerstvo vnitra České republiky, vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. [11] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb., Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I). [12] SCHUTLE, C. Logistika. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2. [13] URBAN, R., BAKOŠ, E., KUDLÁK, A. Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva I., Brno: Univerzita obrany Brno, Fakulta ekonomiky a managementu, 2010, 55 s., ISBN 978-80-7231-757-8. [14] URBAN, R., BAKOŠ, E., KUDLÁK, A. Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva II., Brno: Univerzita obrany Brno, Fakulta ekonomiky a managementu, 2012, s. 109, ISBN 978-80-7231-912-1. [15] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[16] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [17] Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [18] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [19] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. [20] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.