Čtenářská pregramotnost možnosti a výzvy

Podobné dokumenty
Mezinárodní výzkum PISA 2009

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

Místní akční plány rozvoje vzdělávání správní obvod Praha 7

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

Řešení matematické gramotnosti

Výsledky vzdělávání ve ČG

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Strategie digitálního vzdělávání na pomoc při změnách kurikula. Počítač ve škole Nové Město na Moravě

Čtenářská pregramotnost v RVP PV

TR(1) Tabulka rovin ČG - 1., 2., 3. ročník ZŠ

Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) 1991 RLS Reading Literacy Study Snaha zachytit trendy vývoje ČG Doplňuje

Spolupráce rodiny a předškolních zařízení. Milan Polák Martina Fasnerová

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání

Co dělat, aby čtení bavilo. Mgr. Jan Horák 7. února 2018

Eliška Sovová a Kristýna Fischerová projekt Čtenář a

MOŽNÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PRO ROZVOJ ČG

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.

PŘEHLED PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ Priorita Cíle Opatření Aktivity spolupráce

Inspirace pro rozvoj čtenářské gramotnosti na 1.stupni ZŠ

Návrh projektů do OP VVV pro FHS:

Polytechnického vzdělávání. garant polytechnického vzdělávání

Strategický rámec MAP pro ORP Karviná. Statutární město Karviná Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Karviná

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

Knihovny a podpora čtenářské a informační gramotnosti

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

leden - červen 2017 v PROSTĚJOVĚ

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání

Chceme poskytnout našim dětem a žákům bez rozdílu kvalitní vzdělávání, atmosféru důvěry a porozumění, motivující prostředí.

Rozvoj a podpora čtenářství v základním školství na pozadí reformy v 70. letech 20. století Vladimíra Zychová

Rozvíjení čtenářských strategií u předškolních dětí

Inovace ICT kurikula. SPOLEČNOST 4.0 A JEJÍ VLIV NA STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ Plzeň

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ GRAMOTNOST V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Setkání Řídícího výboru MAP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017

DVPP - šablony pro MŠ

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Benešov, Dukelská Dukelská 1818, Benešov. Identifikátor školy:

Strategický rámec MAP pro ORP Havířov

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/

Základní škola a Mateřská škola Třemešná Třemešná 341 tel: IČ:

SWOT -3 ANALÝZY VYBRANÁ OPATŘENÍ MAP DLE ZAMĚŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINY

Informační gramotnost a celoživotní učení Moravská zemská knihovna v Brně. Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU)

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VE FORMÁTU PROČ? CO? JAK? SWOT ANALÝZA OBLASTI INTERVENCE

ROZVÍJENÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI KROK ZA KROKEM ročník základní školy program Místo pro život ÚVOD

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Výzvy OPVVV BUDOVÁNÍ KAPACIT PRO ROZVOJ ŠKOL II. a možnosti zapojení knihoven

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

VÝSTUPY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POTŘEB MATEŘSKÝCH A ZÁKLADNÍCH ŠKOL MAP vzdělávání Tišnovsko

Hlavní šetření. Školní zpráva

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Hlavní šetření. Školní zpráva

ROZVÍJENÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE Lauderovy školy, Praha

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

OP VVV. Ing. Renata Volejníková MAS Bohdanečsko, z.s.

SWOT - 3 analýza Podpora čtenářské pregramotnosti v MŠ

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy

VZDĚLÁVACÍ OBLAST - JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR - ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí

Rozvoj čtenářské gramotnosti ve Zlínském kraji. Návrh projektu k implementaci KAP I

KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PRIORITIZACE POTŘEB

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Výsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007

Sekundární analýza PIRLS 2016

Místní akční plán rozvoje vzdělávání. Zpracování agregovaných dat z dotazníků

Kolegiální podpora. profesního rozvoje - sdílení zkušeností Hana Schenková. Mateřská škola SLUNÍČKO, Brno, Strnadova 13, p.o.

1. Vymezení funkční gramotnosti. Funkční gramotnost = schopnost jedince efektivně jednat v běžných životních situacích.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

Čtenářství na školách

VÝZKUM PRIORIT V OBLASTECH OBČANSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ POHLED KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ. Analytická zpráva

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Aktivity projektu MAP ORP Domažlice souhrnný kalendář

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: Kč

Výsledky dotazníkového šetření potřeb mateřských škol v rámci projektu MAP OP VVV v ORP Kladno

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

obsah otevřené vzdělávání digitální gramotnost digitální kompetence Projekt OP VVV Podpora rozvoje digitální gramotnosti

Polytechnické vzdělávání. Seminář k tvorbě ŠAP / PA

Vyhodnocení dotazníkového šetření

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

Revize rámcových vzdělávacích programů. Helena Marinková

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.

Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách není nutné zlo. Veronika Peslerová Konference Knihovny současnosti 2011

Prezentace výsledků projektu

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ Z ŠABLON PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY V ORP STRAKONICE

Výroční zpráva za školní rok

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

2

Handicap není překážkou ve vzdělávání

ŠABLONY MŠ MOTÝLEK

Strategický rámec MAP

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta Ostrava Národní knihovna ČR

Národní institut pro další vzdělávání

PROGRAM. setkání členů pracovní skupiny MAP PS2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER

Formativní hodnocení. Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha OP Hodnocení

Transkript:

Čtenářská pregramotnost možnosti a výzvy Veronika Laufková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK Současné výzvy předškolního vzdělávání (témata: dvouleté děti inkluze povinné předškolní vzdělávání) 7. 8. 10. 2016

Proč se zabývat čtenářskou gramotností? (I) Jeden z pěti 15letých a skoro 55 milionů dospělých v Evropě postrádá základní čtenářské dovednosti (ELINET, 2014). Čtenářská gramotnost je základním předpokladem rozvoje člověka. Umožňuje lidem žít plnohodnotný, smysluplný život a obohacovat společenství, ve kterých žijí. Čtenářská gramotnost je považována za základní gramotnost, která nejvíce koreluje s úspěšností v životě a na pracovním trhu (Straková, 2014).

Proč se zabývat čtenářskou gramotností? (II) V šetření PISA (2009) se ČR v pomyslném žebříčku umístila pod průměrem zemí OECD. Mezinárodní testování prokázalo, že 6 % českých patnáctiletých žáků se nacházelo pod úrovní 1, to znamená, že tito žáci nebyli schopni splnit ani ty nejzákladnější požadavky výzkumu PISA. Alarmující byla skutečnost, že ČR byla jednou z pěti zemí, ve kterých výrazně vzrostlo (ze 17, 5 % na 23, 1%) zastoupení žáků pod druhou úrovní způsobilosti. Jde o žáky, kteří by mohli mít v důsledku nedostatečných kompetencí problémy při uplatnění v dalším životě. Proto je stále častěji a důrazněji požadován promyšlenější rozvoj čtenářské gramotnosti žáků v českých školách. Tento požadavek vyplývá také z aktuálních potřeb současné společnosti.

Základní terminologie

Definice čtenářské gramotnosti (I) ČG v pojetí mezinárodních výzkumů zdůrazňuje funkční povahu čtení (souvisí s konceptem celoživotního učení): PISA (2009): ČG je schopnost porozumět psanému textu, zabývat se jím, přemýšlet o něm a používat ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti. VÚP (2009): ČG je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních a sociálních kontextech. Čtenářsky gramotný člověk využívá čtení k vlastnímu rozvoji i ke svému konání, četbu zúročuje v dalším životě. Podrobněji Kropáčková, Wildová a Kucharská (2014)

Definice čtenářské gramotnosti (II) Dnes se staví spíše na vícevrstevnaté definici (např. ELINET, evropská síť pro rozvoj ČG) s důrazem na tzv. vícečetnou gramotnost = schopnost používat čtení a psaní za účelem produkce, porozumění, interpretace a kritického zhodnocení písemné informace. To je základem pro digitální gramotnost (zahrnující i fenomény multitasking a task-switching), finanční gramotnost a pro informovaná rozhodnutí týkající se financí, zdravotnictví apod. (Cazden, Cope, Fairblough, & Gee, 1996).

Složky čtenářské gramotnosti (čtenářské dovednosti / kompetence)

Čtenářské dovednosti - PISA PISA (OECD, 2013): 1. získávání informací (access and retrieve) vyžaduje vyhledání konkrétní informace v textu, 2. zpracování informací (integrate and interpret) ověřuje celkové porozumění textu nebo schopnost jeho interpretace, 3. zhodnocení textu (reflect and evaluate) může znamenat posouzení formy či obsahu textu nebo nalezení souvislostí mezi textem a skutečnostmi, které v textu nejsou obsaženy a jež čtenář zná z jiných textů nebo z vlastní zkušenosti. Soustředí se na ty čt. dovednosti, které jsou testovatelné.

Složky / roviny ČG (Gramotnosti ve vzdělávání, VÚP, 2010) vztah ke čtení potěšení z četby a vnitřní potřeba číst doslovné porozumění dovednost dekódovat texty a budovat porozumění na doslovné úrovni se zapojením dosavadních znalostí a zkušeností vysuzování a hodnocení vyvozování závěrů z přečteného / slyšeného a posuzování (kritické hodnocení) textu z různých hledisek metakognice - dovednost reflektovat záměr vlastního čtení, v souladu s ním volit texty a způsob čtení, sledovat a vyhodnocovat vlastní porozumění čtenému textu a záměrně volit strategie pro lepší porozumění sdílení sdílení svých prožitků a porozumění s dalšími čtenáři, přemýšlení o rozdílech aplikace - využívání čtení k seberozvoji i ke svému konání, zúročení četby v dalším životě

Čtenářská gramotnost (Wildová, 2012) čtenářská pregramotnost počáteční čtenářská gramotnost čtenářská gramotnost funkční gramotnost Celoživotní učení

Čtenářská pregramotnost čtenářská pregramotnost matematická pregramotnost přírodovědná pregramotnost písařská / jazyková pregramotnost polytechnická pregramotnost mediální pregramotnost Předpona pre- je terminologicky v souladu s označením vzdělávacího stupně ISCED 0 preprimární stupeň vzdělávání.

Obsah a rozsah pojmu ČpG Smyslem není systematicky a cíleně učit číst a psát, ale rozvíjet receptivní jazykové dovednosti (aktivní naslouchání, porozumění vyslechnutému textu); produktivní jazykové dovednosti (správná výslovnost i celkový mluvený projev); poznávací a psychické procesy, které úzce souvisí se čtením (zrakové a sluchové vnímání, hrubá i jemná motorika, pozornost, představivost, paměť atd.) čtenářské dovednosti (skrze čtenářské strategie); vytvářet u dětí pozitivní vztah ke čtení, mluvené i psané řeči. Zahrnuje rozsáhlý komplex dovedností a kompetencí, které ovlivňují další gramotnosti (Wildová, 2012).

Čtenářská pregramotnost Výzvy

1. Podpora ČpG od narození 1. Děti jsou od narození motivovány k rozvíjení čtenářské pregramotnosti

Ukázka příkladu dobré praxe Chorvatsko Book for babies kniha pro miminka Zapojení - knihovny a lékaři Projekt funguje od roku 1996, všechny narozené děti získají v porodnici sadu dětských knih pro miminka a batolata s metodikami pro rodiče, jak číst svým dětem a utvářet v nich vztah ke čtení, památeční knihu na fotografie miminka a přihlášku do knihovny

Podpora rodin v rozvoji ČpG 2. Rodiče jsou podporováni v tom, aby rozvíjeli ČpG svých dětí 3. Podpora rodin multidisciplinarita mateřská centra, MŠ (semináře pro rodiče, literární kavárny), pediatři, knihovny

Předčítání jako rituál Společné čtení knih jako rituál, který budeje citové vazby Ještě lepší se ukazuje dětem příběh vyprávět vlastními slovy (Trávníček, 2007; Kunze a Salamander, 2011)

Čtení v rodině dětem předškolního věku Předčítání knih je oblíbená aktivita zejména v anglicky mluvících zemích, v Nizozemsku, Finsku, Rusku a Německu (min. 70 % rodičů dětem předčítá). Předčítání knih před zahájením povinné školní docházky má ve všech sledovaných zemích pozitivní vliv na školní výsledky žáků. Čím častěji rodiče svým dětem v předškolním věku četli, tím lepších výsledků žáci dosáhli. Zdroj: PIRLS, 2011; NÚV, 2013.

Počet knih doma (PIRLS, 2011) Počet knih doma 0 10 knih Více než 200 knih ČR 6 % 15 % EU 11 % 12 %

Čtenářské aktivity rodičů S narůstajícím počtem hodin čtení rodičů (knihy, časopisy, noviny, pracovní materiály v tištěné i elektronické podobě) roste i výsledek ve čtenářském testu jejich dětí.

4. Podpora čtenářů mužů Výzkumy ukazují, že chlapci čtou výrazně méně než dívky + dětem čtou především matky. Liga otevřených mužů a SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR) zahájili poprvé v roce 2014 kampaň Tátové čtou dětem. Cílem kampaně je podpořit táty v tom, aby svým dětem četli. V knihovnách SKIP byla vyhlášena soutěž o čtenáře Tátu.

Spolupráce rodiny a MŠ 5. Rodič i učitel MŠ jako vzor čte, vyjadřuje potěšení ze čtení 6. Spolupráce rodiny a MŠ na rozvoji ČpG mezigenerační spolupráce

7. Čtení pro radost / potěšení je aktivně podporováno a povzbuzováno doma i ve společnosti V ČR je kladen malý důraz na čtení pro potěšení / radost - děti a žáci jsou málo motivováni si číst jen tak, mají méně příležitostí volit si knihu podle vlastního výběru (PIRLS, 2011) Výzkumy (např. Gabal, Helšusová, 2003; studie PISA) dokazují, že existuje významná souvislost mezi zájmem o čtení, čtenářskou gramotností a vzdělávacími výsledky žáků i dospělých. Potěšení z četby a vnitřní potřeba číst je jednoznačně předpokladem pro rozvíjení čtenářské gramotnosti.

Podle čeho si žáci vybírají knihy Žáci, kteří si vybírají knihy náhodně nebo čtou knihu oblíbeného autora, dosahují lepších výsledků než ti, kterým knížky vybírají rodiče nebo ti, kteří čtou to, co jejich spolužáci. (PIRLS, 2011)

8. Kampaně na podporu dětského čtenářství Podporovat kampaně a programy, které umožní šíření knih do dětských domovů, rodin s nízkým SES apod. Podporovat autorská čtení, akce v MŠ i komunitách. Kniha jako dar, bookgifting programy

Kampaň Skutečný dárek Člověk v tísni, Kampaň Darujte dětem jejich první knížku 150 Kč http://www.skutecnydarek.cz/p/prvni-knizka/

Kampaň Týden čtenářské gramotnosti Týden okolo mezinárodního Dne čtenářské gramotnosti, koná se pod záštitou UNESCO Letos 50. výročí ILD (International Literacy Day): 8. 9. 2016 Obsah týdne ČG: veřejná čtení, workshopy, zvyšování povědomí o problematice ČG, literární procházky, čtení autorů ve vlaku, čtecí maratony,.. Zapojují se školy, knihovny, mateřská centra, Na ZŠ Rudná proběhla výtvarná soutěž na téma Literární postava

9. Podpora rodičům a učitelům ve výběru kvalitních dětských knih Podpora rodičům a učitelům ve výběru kvalitních dětských knih tak, aby uměli každému dítěti doporučit knihu, která ho zaujme Finanční podpora předškolního vzdělávání kvalitní vybavenost školních knihovniček, čtenářských koutků

10. Knihovny jsou dostupné a dobře zásobené Quick et al. (2013) odhadují, že v ČR je 5408 veřejných knihoven, což je 5,1 knihoven na 10 000 obyvatel zatímco v Evropě je to průměrně na stejný počet obyvatel jen 1,3 knihoven. Přesto je třeba povzbuzovat členství v knihovně od nejútlejšího věku.

11. Kvalitní profesní příprava učitelů MŠ v oblasti ČpG Kvalitní profesní příprava učitelů v oblasti čtenářské pregramotnosti v pregraduálním vzdělávání, aby byli dobře vybaveni na zvládání náročných úkolů, individualizaci apod. Poskytovat nabídku kvalitních programů v rámci dalšího vzdělávání učitelů (alarmující, že ve šk. roce 2012/2013 se oproti roku 209/2010 snížil počet MŠ, jejichž pedagogové se zúčastnili vzdělávacích akcí na podporu ČpG)

13. Podpora učitelů v systematické práci se čtenářskými strategiemi V ČR je také postrádána systematická práce se čtenářskými strategiemi, jejichž znalost zlepšuje čtenářské dovednosti, porozumění textu a práci s ním (OECD, 2013). Učitelé mnohdy nevědí, o jaké čtenářské strategie, využitelné v MŠ se jedná, a jak je účinně rozvíjet. Více příspěvek E. Rybárové Tvorba a poučené používání vývojového čtenářského kontinua / map učebního pokroku

14. Rozvoj jazykových a dalších dovedností Rodič i učitel rozvíjí v dostatečné míře rané jazykové dovednosti dětí, které mají zásadní vliv na rozvoj čtenářské pregramotnosti a gramotnosti

15. Vytvoření Národní strategie pro rozvoj čtenářské gramotnosti ČG nefiguruje jako významný cíl RVP (VÚP, 2011) RVP PV nepožaduje její systematický rozvoj u dětí, očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů požadují zvládnutí některých ze složek ČpG Implicitní zmínky o rozvoji ČpG nemohou působit na dětskou (žákovskou) populaci nijak soustavně rozvoj čtenářské gramotnosti je proto významně ovlivňován osobností vyučujícího a školním klimatem. Vznik Národní strategie podpory klíčových gramotností v základním vzdělávání (2012-2017) součástí Strategie vzdělávací politiky 2020

Vybrané očekávané výstupy RVP PV z hlediska dovedností ČpG Dovednosti vztah ke čtení doslovné porozumění vysuzování metakognice Očekávané výstupy projevuje zájem o knížky; soustředěně poslouchá četbu; sleduje se zájmem uměleckou produkci (literární, filmovou, výtvarnou, ) vyslechnutý příběh převypráví samostatně, věcně správně; vypráví příběh s vizuální či akustickou oporou sleduje a zachytí hlavní myšlenku příběhu; dokáže odhadnout, jak by mohl příběh pokračovat; posuzuje slyšené vyjádří a zhodnotí prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.) sdílení aplikace rozvíjí a obohacuje hru podle své představivosti a fantazie; spontánně vypráví zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění

Děkuji za pozornost veronika.laufkova@pedf.cuni.cz