Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Podobné dokumenty
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Základy buněčné biologie

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Úvod do mikrobiologie

kvasinky x plísně (mikromycety)

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

kvasinky x plísně (mikromycety)

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

prokaryotní Znaky prokaryoty

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Schéma rostlinné buňky

Cytologie. Přednáška 2010

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra biomedicínské techniky TÝMOVÝ PROJEKT

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

14. Biotechnologie Výroba kvasné kyseliny octové Výroba kyseliny citronové Výroba kvasného etanolu Výroba sladu a piva

Centrální dogma molekulární biologie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Bílkoviny a rostlinná buňka

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

pátek, 24. července 15 BUŇKA

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

Metabolismus příručka pro učitele

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

CHEMIE. Pracovní list č. 6 - žákovská verze Téma: Kvašení. Mgr. Kateřina Dlouhá

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

Využití kvasinek v potravinářském průmyslu. Karla Neupauerová

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Známo asi 700 druhů kvasinek

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

Droždí Droždí (pekařské droždí, pivní kvasinka, Saccharomyces cerevisiae

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Pivovarské kvasinky a reakce na stres

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Digitální učební materiál

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

Syllabus přednášek z biochemie

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Transkript:

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz

1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie 4. Fyziologie růstu bakteriální populace 5. Výživa a metabolismus bakterií 6. Metabolismus bakterií I 7. Metabolismus bakterií II 8. Genetika bakterií 9. Nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam 10.Sinice 11.Kvasinky 12.Vláknité houby 13.Viry a priony

Opakování sinice Sinice jsou autotrofní organismy s eukaryotickou buňkou. Správně Špatně Buněčná stěna sinic je tvořena z dvojvrstvy fosfolipidů. Správně Špatně Thylakoidy sinic jsou drobná tělíska zajišťující fixaci oxidu uhličitého. Správně Špatně Sinice se mohou rozmnožovat pohlavně konjugací. Správně Špatně Sinice produkují toxiny jako produkty sekundárního metabolismu. Správně Špatně

1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie 4. Fyziologie růstu bakteriální populace 5. Výživa a metabolismus bakterií 6. Metabolismus bakterií I 7. Metabolismus bakterií II 8. Genetika bakterií 9. Nejvýznamnější zástupci bakterií a jejich význam 10.Sinice 11.Kvasinky 12.Vláknité houby 13.Viry a priony

Kvasinky Jednobuněčné mikroorganismy nebo tvoří vlákna Eukaryotická buňka 3-15 µm Tvar nejčastěji elipsoidní, vejčitý až kulovitý Patří mezi houby Heterotrofní výživa Většina kvasinek fakultativně anaerobní Zásobní látky glykogen a trehalosa Pohlavní i nepohlavní rozmnožování

Kvasinky chemické složení buněčné hmoty Voda 62-83%, méně než u bakterií Sušina - Bílkoviny 50% - Glykogen 30% - Nukleové kyseliny 10% - Strukturní polysacharidy 5% - Vitamíny B 1, B 2, B 6 - Provitamin D a A - Popel 8% - oxid fosforečný, K +, Mg 2+, Ca 2+, Na +

Kvasinky stavba buňky 1. Buněčná stěna 2. Zárodečná jizva 3. Cytoplasmatická membrána 4. Jádro 5. Jaderná membrána 6. Vakuola 7. Endoplasmatické retikulum 8. Mitochondrie 9. Glykogen 10. Polyfosfátová granula 11. Lipidy 12. Golgiho aparát

Kvasinky stavba buňky Buněčná stěna - Pevná a odolná struktura - Specifické chemické složení - Tvorba jizev (trvalé struktury po pučení) - Chemické složení polysacharidy glukany a mannany, méně chitinu; proteiny, lipidy, anorganický fosfát - Sféroblasty kulovité útvary, odstranění buněčné stěny pomocí enzymů Pouzdro - U rodů Cryptococcus, Pichia - Chemické složení polysacharidy z manosy, kyseliny glukuronové, xylosy, galaktosy - Opouzdřené buňky slizovité kolonie

Kvasinky stavba buňky Cytoplasmatická membrána - Fosfolipidová dvojvrstva s proteiny - Zodpovědná za transport látek a osmoregulaci - Místo syntézy některých komponent buněčné stěny - Velmi časté invaginace membrány - Periplasma mezi cytoplasmatickou membránou a buněčnou stěnou, obsahuje sekretované hydrolytické enzymy

Kvasinky stavba buňky Cytoplasma - Kyselý koloidní roztok - Chemické složení - ionty, menší organické molekuly a rozpustné makromolekuly (enzymy, glykogen) - Funkce tvar buňky, přesuny živin v buňce, biochemické pochody - Cytoplasmatické enzymy glykolysa, syntéza mastných kyselin a proteinů - Cytoskelet tvořen mikrotubuly a mikrofilamenty, podílí se na mitoze, meioze, tvorbě septa, pohybu organel - Cytoplasma obsahuje volné ribosomy (80S), tukové částice (zásobní funkce) a proteasomy (degradace proteinů a transport)

Kvasinky stavba buňky Jádro - Přibližně ve středu buňky - Ohraničeno dvojitou jadernou membránou s velkými póry - Nukleoplasma genomová DNA, histony a další proteiny tvořící chromatin - Funkce jádra genetická, metabolická, regulační - Obsahuje jadérko z RNA a proteinů, není ohraničeno membránou, funkce syntéza prekurzorů rrna vznik ribosomů cytoplasmy Jaderná membrána Jádro s póry Jaderné póry

Kvasinky stavba buňky Jádro - Mimochromosomální elementy v jádře: - 2 µm DNA kruhovitá plasmidová DNA, replikace pouze jednou v S fázi buněčného cyklu - Dvouřetězcová RNA a lineární DNA geny pro produkci toxinů, u některých kmenů kvasinek - Ty elementy retrotransposony, transpozice přes RNA intermediát

Kvasinky stavba buňky Mitochondrie - Semiautonomní organely vlastní ribosomy a DNA, syntéza mnoha mitochondriálních proteinů v cytoplasmě, řízena jadernými geny - Obal ze dvou membrán - Vlastní energetický metabolismus - Symbiotický původ při evoluci buňky Vnější membrána Záhyby vnitřní membrány

Kvasinky stavba buňky Mitochondrie - Rozmanitý tvar kulovité, válcovité - Struktura mitochondrií: - Vnější membrána enzymy pro metabolismus lipidů - Vnitřní membrána enzymy dýchacího řetězce, ATP syntasa - Matrix enzymy Krebsova cyklu, mitochondriální DNA (kruhovitá dvouřetězcová mtdna), mitochondriální ribosomy a trna - mtdna geny pro rrna, trna a enzymy dýchacího řetězce - Funkce mitochondrií tvorba ATP, syntéza karboxylových kyselin a lipidů, adaptace na stresové podmínky

Kvasinky stavba buňky Vakuola - Sférický útvar ohraničený jednoduchou membránou - U starších buněk jedna velká vakuola - Rozpad vakuoly před dělením buňky, fúze po dělení - Obsahuje hydrolytické enzymy rozklad proteinů - Zásobárna polyfosfátů, volných aminokyselin a některých kovových iontů - Zajištění homeostázy a osmoregulace Peroxisomy - Obsahují enzymy katalasa, alkohol oxidasa - Místo degradace karboxylových kyselin

Kvasinky stavba buňky Ribosomy (80S) - Dvě podjednotky (40S a 60S), neohraničeny membránou - Chemické složení rrna a proteiny - Volné (cytoplasma) nebo vázané (endoplasmatické retikulum) - Funkce syntéza proteinů - Polysom (polyribosom) několik ribosomů připojených na mrna 5S rrna, 5.8S rrna 6.8S rrna 49 polypeptidů 28S rrna Velká podjednotka (60S) 18S rrna + > 33 polypeptidů Eukaryotický ribosom (80S) Malá podjednotka (40S)

Kvasinky stavba buňky Endoplasmatické retikulum - Systém plochých váčků a kanálků - Vznik z cytoplasmatické membrány - Propojeno s jadernou membránou, ribosomy vázány na vnější membránu - Funkce přeprava látek transportními váčky, např. do Golgiho aparátu Ribosomy

Kvasinky stavba buňky Golgiho aparát - Tvořen plochými cisternami (diktyosomy), z obou konců se uvolňují váčky - Polární uspořádání na jedné straně vznik nových cisteren, na opačné rozpad na váčky - Nikdy nenese ribosomy - Počet diktyosomů závislý na aktivitě buňky - Funkce postsyntetická úprava proteinů syntetizovaných v endoplasmatickém retikulu Cisterny Odškrcující se váčky

Kvasinky stavba buňky Sekreční systém - Endoplasmatické retikulum místo syntézy a modifikace proteinů, syntéza na polysomech na povrchu endoplasmatického retikula - Translokace prekurzorových proteinů do nitra endoplasmatického retikula - Skládání prekurzorů chaperony, glykosylace - Transport proteinů pomocí váčků do Golgiho aparátu - Golgiho aparát další úpravy proteinů - Zpětný transport do endoplasmatického retikula - Transport sekrečními váčky na místo určení vakuola, cytoplasmatická membrána, oblast pučení, periplasma

Kvasinky buněčný cyklus Nejvíce prostudován u Saccharomyces cerevisiae Pod kontrolou genů CDC (cell division cycle) regulační funkce Oddělení obou buněk Dvě samostatná jádra se stejným počtem chromosomů jako mateřská buňka Vznik malého pupenu Migrace jádra a jeho mitotické dělení Replikace DNA

Kvasinky výživa Heterotrofní organismy Zdroj uhlíku a energie - Především monosacharidy glukosa, fruktosa, manosa, xylosa - Disacharidy sacharosa, maltosa, laktosa, trehalosa - Využívání polysacharidů (škrob, celulosa) produkce extracelulárních enzymů Zdroj dusíku - Amonné ionty a aminokyseliny

Kvasinky metabolismus Respirativní typy kvasinek - Většina kvasinek - Zpracování zdrojů uhlíku a energie aerobní respirací glykolýza a Krebsův cyklus Fermentativní typy kvasinek - Saccharomyces cerevisiae, Schizosaccharomyces pombe - Převažuje fermentace i v aerobních podmínkách

Kvasinky metabolismus Fermentace ethanolové kvašení - C 6 H 12 O 6 2 CH 3 CH 2 OH + 2 CO 2 - Energetická bilance 2 ATP - Využití výroba ethanolu a alkoholických nápojů vína, piva, likéry Glukosa 2 Kyselina pyrohroznová 2 Ethanol 2 Acetaldehyd Regulace metabolismu katabolická represe - Inhibice aerobního metabolismu vysokými koncentracemi glukosy a preference ethanolového kvašení

Kvasinky genetika Smrtící faktor - Glykoprotein produkovaný některými kvasinkami, např. Saccharomyces - Letální pro kvasinky stejného nebo odlišného rodu - Blokuje syntézu DNA, RNA, polysacharidů a proteinů - Citlivé buňky po expozici smrtícímu faktoru uvolňují do prostředí ATP - Smrtící kvasinky K + R + (tvorba smrtícího faktoru a rezistence k němu) - Citlivé kvasinky K - R - - Neutrální kvasinky K - R +

Kvasinky rozmnožování Pohlavní i nepohlavní Nepohlavní pučení a přehrádečné dělení Pohlavní konjugace haploidních buněk a vznik diploidní zygoty - Diploidní zygota pučení nebo sporulace spojená s meiozou - Sporulace tvorba askospor (ve vřecku) nebo exospor (vně sporotvorných buněk) Askus Saccharomyces cerevisiae

Kvasinky nepohlavní rozmnožování Pučení - vznik dceřiné buňky spojené s mateřskou buňkou - Tvorba pupene do pupene vstupují vakuoly a mitochondrie, současně mitotické dělení jádra, vstup do pupenu - Oddělení mateřské a dceřiné buňky cytoplasmatickou membránou - Tvorba buněčné stěny, zvětšení pupenu - Většinou oddělení dceřiné buňky od mateřské - Jizva po pučení na povrchu buněčné stěny kvasinek - Rod Saccharomyces buňky nikdy nepučí tam, kde už pučely počet jizev odpovídá stáří buňky Pupen Mateřská buňka Jizva po pučení

Kvasinky nepohlavní rozmnožování Pučení - Monopolární vznik pupene na jednom, vždy stejném pólu buňky - Bipolární střídavě na obou pólech buňky - Na široké základně pupen spojen krčkem s mateřskou buňkou - Multipolární kdekoli na povrchu buňky Saccharomyces - Buňky po pučení na pólech spojeny v dlouhá vlákna - pseudomycelium - Na pseudomyceliu svazky kratších buněk blastospory Blastospory Pseudomycelium Přehrádečné dělení - Dělení bez tvorby mycelia Schizosaccharomyces - Vznik pravého mycelia, na myceliu vznikají svazky blastospor - Candida

Kvasinky pohlavní rozmnožování Střídání haploidní a diploidní fáze v životním cyklu kvasinek Tři fáze pohlavního rozmnožování plasmogamie, karyogamie, meioza Meioza a tvorba vřecka s haploidními askosporami Diploidní buňky Karyogamie (zygota) Haploidní buňky Haploidní buňky Plasmogamie (konjugace)

Kvasinky pohlavní rozmnožování Izogamní konjugace přibližně stejně velké buňky Heterogamní konjugace velká buňka s malou Homothalické kmeny kvasinek konjugace mezi buňkou a jejím potomstvem Heterothalické kmeny kvasinek konjugace buňky jednoho párovacího typu s buňkou opačného párovacího typu Izogamní konjugace rod Saccharomyces Zygota Zygota

Kvasinky životní cyklus Saccharomyces cerevisiae a askospory Klíčení Vřecko (askus) α askospory Klíčení Pučení a haploid Meioza α haploid Pučení Konjugace a/α diploid Pučení

Kvasinky nejvýznamnější zástupci Saccharomyces - Elipsoidní, vejčité nebo protáhlé buňky - Kvašení glukosy, sacharosy, maltosy, galaktosy - Izogamní konjugace, 1-4 askospory - Saccharomyces cerevisiae výroba pekařského droždí, pivovarské a vinařské kvasinky, modelový mikroorganismus pro biochemické a genetické studie

Kvasinky nejvýznamnější zástupci Kluyveromyces - Zkvašování laktosy - Součást kefírových zrn pro výrobu kefíru Pichia - Tvorba protáhlých buněk a pseudomycelia - Nízké kvasné schopnosti, kontaminace piva a vína - Pichia pastoris biotechnologická produkce proteinů (inzulín, antigeny, enzymy) Kluyveromyces Pichia

Kvasinky nejvýznamnější zástupci Schizosaccharomyces - Obdélníkové buňky - Množí se přehrádečným dělením, ale netvoří mycelium - Dobré kvasné schopnosti - Schizosaccharomyces pombe modelový organismus pro genetické studie, v Africe výroba alkoholických nápojů

Kvasinky nejvýznamnější zástupci Candida - Kvasinkovité mikroorganismy - Netvoří pohlavní spory - Tvorba pseudomycelia nebo pravého mycelia - Candida utilis příprava krmného droždí - Candida kefyr využívá laktosu, výroba kefíru Hyfy - Candida albicans onemocnění kůže a nehtů, kandidozy vnitřních orgánů u oslabených jedinců Cryptococcus - Kulovité až protáhlé buňky, často se slizovým obalem - Cryptococcus neoformans - patogen Slizový obal

Kvasinky význam Biotechnologie výroba alkoholických nápojů - Vznik ethanolu a CO 2 fermentací sacharidů za anaerobních podmínek - Inhibice růstu kvasinek při koncentracích ethanolu 14-18% - Pivo mírně alkoholický nápoj, rozštěpení škrobu obsaženého v obilných zrnech na zkvasitelné sacharidy, následná fermentace pomocí Saccharomyces cerevisiae - Víno vyšší obsah alkoholu, fermentace ovocné šťávy za přítomnosti disiřičitanu inhibice růstu nežádoucích mikroorganismů

Kvasinky význam Biotechnologie výroba piva - Suroviny obilný slad, voda, chmel, kvasinky - Výroba sladu přeměna ječmene na slad máčení a klíčení ječmene, sušení sladu - Pivovarské kvasinky Saccharomyces cerevisiae svrchní po kvašení vynášeny na povrch kapaliny, tvoří hustou pěnu, spodní v konečné fázi se shlukují ve vločky a sedimentují na dně kvasné nádoby Vznik mladiny Kvašení Filtrace Stáčení

Kvasinky výroba piva Slad Chmel Šrotování sladu Vystírací káď Rmutovací pánev Scezovací káď Mladinová pánev Rmuty Sladina Voda Stáčírna Mladina Desková filtrace Mladé pivo Kvasinky Vzduch Křemelinová filtrace Odčerpávání použitých kvasinek

Kvasinky význam Biotechnologie výroba vína - Suroviny hrozny vinné révy, kvasinky - Bílé víno kvašení moštu (po vylisování) - Červené víno kvašení rmutu (mošt se slupkami) - Fermentace pouze komerční kmeny Saccharomyces cerevisiae více odolné k ethanolu a SO 2 Sklizeň hroznů Získávání moštu Kvašení moštu Školení a zrání vín

Kvasinky význam Výroba vína Nakvašování rmutu (červené víno) Bílé víno Drcení hroznů Lisování Kvašení Dokvašování Zcelování Filtrování Stáčení

Kvasinky význam Alkoholické nápoje vyráběné pomocí Saccharomyces Nápoj Výchozí surovina Princip Pivo Ječmen Fermentace sacharidů Víno Hrozny vinné révy Fermentace sacharidů Saké Rýže Fermentace sacharidů Alkoholizované víno (sherry, portské) Hrozny vinné révy Fermentace a přídavek brandy pro zvýšení koncentrace alkoholu na 20% Brandy Hrozny vinné révy Fermentace následovaná destilací Whisky Ječmen, pšenice, kukuřice Fermentace následovaná destilací Rum Melasa Fermentace následovaná destilací Vodka Brambory Fermentace následovaná destilací

Kvasinky význam Pekařství - Výroba pekařského droždí kvasinka Saccharomyces cerevisiae, fermentace melasových zápar s přidanými amonnými solemi a fosfátem - Výroba chleba a pečiva mouka škrob a sacharosa, štěpení amylasou a invertasou - Fermentace jednoduchých sacharidů v mouce na ethanol a CO 2 - CO 2 způsobuje nakynutí a strukturu těsta, odpar ethanolu během pečení

Kvasinky význam Doplněk výživy - Výživné preparáty z droždí vysoký obsah vitamínů B - Přísady do potravin polévky, omáčky - Saccharomyces cerevisiae - produkce provitamínu D Normální mikroflóra a původci onemocnění - Normální mikroflóra v zažívacím traktu - Původci onemocnění u oslabených pacientů, těhotných žen, novorozenců - Candida kandidózy infekce ústní dutiny, nehtů, kůže, urogenitálního a zažívacího traktu, méně často plic, krve, srdce - Cryptococcus neoformans infekce plic po vdechnutí z ptačího trusu, kryptokoková meningoencefalitida rozšíření plicní infekce

Kvasinky význam Modelové organismy - Saccharomyces, Schizosaccharomyces, Pichia - Biochemické a genetické studie Produkce rekombinantních proteinů - Pichia pastoris využití jako expresní systém, výhody methanol jako jediný zdroj uhlíku a energie, rychlý růst, produkce proteinů do kultivačního média Produkce chemikálií - Izolace z buněk kvasinek enzymy, koenzymy, nukleotidy, nukleosidy - Extrakty z droždí složka kultivačních půd v mikrobiologii

Shrnutí Kvasinky Organismy Typ buňky Vlastnosti buňky Výživa Vztah ke kyslíku Rozmnožování Nejvýznamnější zástupci Jednobuněčné, případně tvorba pseudomycelia nebo mycelia Eukaryotická Buněčná stěna z chitinu Přítomno pravé jádro, endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie Heterotrofní Aerobní nebo fakultativně anaerobní Pohlavní i nepohlavní Saccharomyces, Kluyveromyces, Pichia, Schizosaccharomyces, Candida, Cryptococcus

Reference Carmona-Gutierrez D., Sommer C., Andryushkova A., Kroemer G., Madeo F. (2012): A higher spirit: avoiding yeast suicide during alcoholic fermentation. Cell Death and Differentiation 19: 913-914. Dujon B. (2010): Yeast evolutionary genomics. Nature Reviews Genetics 11: 512-524. Ene I.V., Bennett R.J. (2014): The cryptic sexual strategies of human fungal pathogens. Nature Reviews Microbiology 12: 239-251. Gerngross T.U. (2004): Advances in the production of human therapeutic proteins in yeasts and filamentous fungi. Nature Biotechnology 22: 1409-1414. http://highered.mcgraw-hill.com/ Janderová B., Bendová O., Úvod do biologie kvasinek, Nakladatelství Karolinum, Praha, 1999. Pollard T.D., Wu J.-Q. (2010): Understanding cytokinesis: lessons from fission yeast. Nature Reviews Molecular Cell Biology 11: 149-155.

Reference Šilhánková L., Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology, Academia, Praha, 2008. Štindl P., Obraz a schéma při výuce vybraných kapitol cytologie, diplomová práce, Hradec Králové, 2005. Willey J., Sherwood L., Woolverton C., Prescott s principles of microbiology, McGraw-Hill, New York, 2009. Animation http://highered.mheducation.com/sites/0072507470/student_view0/chapter25/a nimation electron_transport_system_and_atp_synthesis quiz_1_.html http://www.youtube.com/watch?v=wi_ayv-xuqu https://www.youtube.com/watch?v=aqbtv6nlgfy