Anotace předmětu Audit ve finančních institucích, pojišťovnictví a veřejné správě Předmět Audit ve finančních institucích, pojišťovnictví a veřejné správě spočívá ve výkladu pojetí,vzniku a definice interního auditu. Dále je zaměřen na právní úpravu auditu, odpovědnost auditora, chování auditora, na auditorské postupy,začlenění interního auditu do organizační struktury podniku vliv výpočetní techniky na audit, provedení auditu operací,finanční situace, jakosti,ekologického auditu, dokumentaci auditu, zprávu auditora.. Výklad bude zaměřen jak na to, co je společné auditu ve finančních institucích, pojišťovnictví a veřejné správě, tak i na jejich specifika. Seznámíme se i s jednotlivými fázemi auditu od jeho plánování k závěrečnému hodnocení. přes testování až Program předmětu Audit ve finančních institucích, pojišťovnictví a veřejné správě - První část výkladu se věnuje vývoji, problematice úlohy, podstaty a cílů interního auditu. Jde o výklad definice auditu, funkce interního auditu, služeb poskytovaných auditory a začlenění útvaru interního auditu do organizační struktury podniku. - Druhá část je zaměřena na výklad odpovědnosti interního auditora, jeho etické chování, zprávu auditora a její informační funkce, právní, etickou a morální odpovědnost auditora, profesionální profil interního auditora Dále na odbornou přípravu interního auditora organizační strukturu útvaru interního auditu, pracovní postupy interního auditu - plánování, přípravu auditu a zpracování auditorské zprávy. - Výklad ve třetí části pokračuje problematikou auditorských postupů při provádění interního auditu, využitím výpočetní techniky a zabezpečením dokumentace auditu a důkazních informací.jde o výklad celého procesu auditu od jeho plánování přes jednotlivé fáze auditu, postupy a metody auditu, výběr vzorků a provádění testování ověřovaných činností, dokumentaci auditu až po vydání zprávy auditora. Dále jde o vymezení podstaty rizika a podnikatelská rizika. - Čtvrtá část je zaměřena na specifika auditu ve finančních institucích, pojišťovnictví a veřejné správě. Literatura a) povinná - Jiří Dvořáček, Interní audit a kontrola, C.H.BECK PRO PRAXI, 2003, - Jiří Dvořáček, Audit podniku a jeho operací, C.H.BECK PRO PRAXI, 2005 - Doporučení Výboru dozorčích orgánů v pojišťovnictví a v zaměstnaneckých penzích
b) doporučená - Zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění dalších úprav, - COOPERS LYBRAND, Správa a finanční řízení společností v České republice, Výsledky výzkumu,listopad 1997 - Fotr, J., Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko, Praha, Management Press,1992 - Kontrolní systém společnosti jako součást procesu jejího řízení, Praha, ČIIA 1999 Praha 12.2.2007 Dr.Rudolf Baloušek
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o. p. s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu Audit ve finančních institucích, pojišťovnách a veřejné správě Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vymezení interního auditu Rozložení tematického celku do dílčích témat : - vývoj úlohy interního auditu - koncepce interního auditu - vymezení interního auditu - Standardy pro profesionální praxi interního auditu - vnitřní kontrola - měření efektivnosti interního auditu - začlenění interního auditu do organizační struktury podniku Dobře si zapamatujte vymezení těchto pojmů : - definice interního auditu - role interního auditora - vztah externího a interního auditu - vnitřní kontrola a interní audit Ověření znalosti tématu : - Definujte interní audit. - Vysvětlete tradiční a moderní roli interního auditora. - Popište Standardy pro profesionální praxi interního auditora. - Vysvětlete rozdíl mezi interním a externím auditem. - Vysvětlete posuzování práce interního auditora externím auditorem. - Popište obsah a význam vnitřní kontroly. - Vysvětlete postavení interního auditu v organizační struktuře podniku.
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o. p. s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu Audit ve finančních institucích, pojišťovnách a veřejné správě Metodický list č. 2 Rozložení tematického celku do dílčích témat : Interní auditor, struktura útvaru interního auditu, pracovní postupy. Rozložení tematického celku do dílčích otázek : - profesionální profil interního auditora - etický kodex a chování interního auditora - odborná příprava interního auditora - organizační struktura útvaru interního auditu - pracovní postupy interního auditu - plánování auditu a druhy plánů. - příprava auditu - program (plán auditu) - auditorské techniky - dokumentace auditu - auditorské zprávy Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto pojmů : - etický kodex a jeho principy - zvyšování kvalifikace interního auditora formou certifikace - začlenění útvaru interního auditu v organizační struktuře podniku - plánování auditu - příprava auditu - proces auditu - dokumentace auditu - auditorské zprávy Ověření znalostí tématu (kontrolní úlohy): - Vysvětlete principy etické kodexu. - Vysvětlete proces odborné přípravy interního auditora. - Jaké jsou určující faktory organizačního uspořádání útvaru interního auditu? - Vysvětlete fáze pracovní postupu interního auditu. - Vysvětlete zpracování auditorských zpráv. - Vysvětlete obsah dokumentace auditu.
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o. p. s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu Audit ve finančních institucích, pojišťovnách a veřejné správě Metodický list č. 3 Název tématického celku: Riziko a interní audit, podvod a interní audit, informatika a interní audit. Audit operací, finanční audit.úvěrový rozbor. Rozložení tematického celku do dílčích témat : - vymezení podstaty rizika - podnikatelská rizika - přístupy interního auditu k riziku - role interních auditorů v prevenci a vyšetřování podvodů - potřeba informatiky v interním auditu - audit operací, jeho podstata - finanční audit a jeho podstata - úvěrový rozbor Ověření znalostí tématu ( kontrolní úlohy) : - Vysvětlete podstatu podnikatelských rizik. - Vysvětlete přístupy interního auditora k riziku. - Vysvětlete pojem plánování auditu a program auditu. - Jaké znáte auditorské techniky? - Vysvětlete úlohu informatiky v interním auditu. - Charakterizujte podvody a úlohu auditu při jejich vyšetřování? Dále vysvětlete - úvěrový rozbor - charakteristiky auditu operací - charakteristiky finančního auditu - úlohu informatiky v interním auditu - finanční výkazy
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o. p. s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu Audit ve finančních institucích, pojišťovnách a veřejné správě Metodický list č. 4 Název tématického celku : Specifika IA v bankách, v pojišťovnách a ve veřejné správě Rozložení tematického celku do dílčích témat : - Opatření ČNB č.2/ 2004 Sb.o VŘKS - Zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění dalších úprav - Doporučení Výboru dozorčích orgánů v pojišťovnictví a v zaměstnaneckých penzích Dobře si zapamatujte vymezení těchto pojmů : - rizika v bankovnictví - rizika v pojišťovnictví - rizika ve veřejné správě - principy interní kontroly v pojišťovnictví - solventnost v pojišťovnictví - finanční kontrola ve veřejné správě - finanční audit - audit systémů - audit výkonů Ověření znalosti tématu : - Definujte interní audit.. v bankách. v pojišťovnách. ve veřejné správě Literatura a) povinná - Jiří Dvořáček, Interní audit a kontrola, C.H.BECK PRO PRAXI, 2003, - Jiří Dvořáček, Audit podniku a jeho operací, C.H.BECK PRO PRAXI, 2005 - Doporučení Výboru dozorčích orgánů v pojišťovnictví a v zaměstnaneckých penzích b) doporučená - Zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění dalších úprav,
- COOPERS LYBRAND, Správa a finanční řízení společností v České republice, Výsledky výzkumu,listopad 1997 - Fotr, J., Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko, Praha, Management Press,1992 - Kontrolní systém společnosti jako součást procesu jejího řízení, Praha, ČIIA 1999 Příloha : Vnitřní řídící a kontrolní systém ( dále VŘKS ) 1. VŘKS vychází zejména z požadavků na - řízení tržních rizik - řízení úvěrového portfolia - řízení operačního rizika - řízení rizika likvidity - informační systémy - interní audit
1.1.VŘKS musí zajistit tyto cíle - provádění činnosti v souladu s celkovou strategií při optimálním vynaložení nákladů - aktuálnost, spolehlivost a ucelenost informací používaných pro rozhodovací procesy a poskytovaných třetím stranám - soulad činnosti v souladu s příslušnými zákony a předpisy 1.2.Rámec VŘKS tvoří - kontrolní prostředí - kontrolní činnosti - informace - řízení rizik - monitorování 1.3.Nutnost oddělení neslučitelných funkcí ( např. v bance musí být prováděno nezávisle na obchodních útvarech) - schvalování limitů - schvalování modelů řízení tržních rizik - oceňování transakcí uzavřených na finančních trzích - oceňování zajištění - vypořádání a rekonciliace obchodů na finančních trzích - uvolňování poskytnutých prostředků - řízení tržních a úvěrových rizik - reporting o tržních a úvěrových rizicích představenstvu - měření a sledování likvidní pozice banky 1.4.Výkon kontrolní činnosti je zajišťován prostřednictvím kontrolních mechanismů - provozní kontrola - liniová kontrola - kontroling - kvalita služeb a řešení stížností (např. činnosti ombudsmana ) - bezpečnost - comnpliance 1.5. Informace - orgány banky, pojišťovny a veřejné správy musí mít zajištěnu věrohodnost, aktuálnost a ucelenost informací pro rozhodování ( dozorčí rady, výboru pro audit, představenstva, správní rady a příslušných pracovníků útvarů) 1.6.Řízení rizik - cílem je identifikovat, analyzovat a řídit rizika, kterým je banka, pojišťovna, veřejná správa vystavena - proto stanoví vhodnou strategii na řízení rizik, která obsahuje hlavní zásady,
jež jsou uplatňovány při jejich řízení v souladu s cíli - VŘKS musí být nastaven tak, aby byl schopen odhalovat nová a dříve identifikovaná rizika, umožňovat průběžně hodnotit rizika ovlivňující dosažení stanovených cílů a reagovat na změny okolností a podmínek a vyhodnocovat plnění přijatých opatření 2. Komponenty vnitřního řídícího a kontrolního systému 2.1 Kontrolní prostředí - udává tón fungování, organizace a ovlivňuje vztah zaměstnanců ke kontrole - faktory kontrolního prostředí zahrnují integritu, etické hodnoty a schopnosti zaměstnanců organizace, filosofii řízení a styl řízení, způsob, kterým vedení organizace deleguje pravomoci a odpovědnosti, organizuje a profesionálně rozvíjí své zaměstnance, a pozornost a orientace, kterou organizaci věnuje dozorčí rada 2.2 Ocenění (hodnocení) rizik - každá organizace čelí řadě čelí řadě různých vnitřních a vnějších rizik - hodnocení rizik spočívá v identifikaci a analýze relevantních rizik pro dosažení cílů a slouží jako základ pro určení způsobu, jakým mají být rizika řízena - je třeba disponovat s mechanismy pro řízení rizik (banky vytvářejí útvary pro řízení rizik) 2.3 Kontrolní činnosti - jsou to politiky a postupy, které pomáhají zabezpečit splnění řídících pokynů - zahrnují řadu širokých činností, jako je schvalování, autorizace, ověřování (verifikace), dohody, revize operativní rentability, ochrana aktiv, segregace funkcí apod. 2.4 Informace a komunikace - informační systémy vytvářejí zprávy, které obsahují operativní informace, finanční údaje a data o splnění norem, které umožňují řídit a kontrolovat činnosti ve vhodné formě - je třeba identifikovat, shromáždit a předat ve vhodné formě informace, které umožňují splnit každému zaměstnanci jeho zodpovědnost 2.5 Monitoring
- monitorování (dohled) je proces, který ověřuje, že se udržuje adekvátní fungování systému v průběhu času - celkovou účinnost a efektivnost VŘKS musí průběžně sledovat všechny řídící úrovně a interní audit, aby napomáhal dosažení cílů organizace a nedostatky oznamovat vedení organizace a výboru pro audit 2.6. Provozní kontrola - je organizovaná činnost, která soustavně a komplexně sleduje dodržování obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů společnosti před ukončením kontrolované operace či jiné činnosti - provozní kontrolu provádí zásadně jiný zaměstnanec než ten, který činnost podléhající provozní kontrole vykonává 2.6. Liniová kontrola - je činnost, která je prováděna po skončení činností nebo operací, která je plánována a organizována vrcholovým vedením banky - jako součást řídící činnosti vrcholového vedení a jako činnost musí být doložitelná 3. Interní audit 3.1 Definice interního auditu - interní audit je nezávislá, objektivní, ujišťovací a konzultační činnost zaměřená na přidávání hodnoty a procesů v organizaci - pomáhá organizaci dosáhnout její cíle tím, že zavádí systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšení efektivnosti řízení rizik, řídících a kontrolních procesů 3.2 Hlavní předpoklady pro fungování interního auditu - nezávislost na auditovaných činnostech a používání Standardů pro profesionální praxi interního auditu 3.3 Hlavní úkoly interního auditu a funkce - provádět neustálou analýzu podniku a jeho organizace a navrhovat vedení podniku vhodná doporučení a opatření - ověřovat spolehlivost a vhodnost informačního systému podniku - kontrolovat správné plnění politiky rozvoje, norem, pokynů vedení podniku - sledovat a revidovat provádění kontrol na všech úsecích činnosti podniku
- informovat vedení o všech nepravidelnostech, odchylkách, které byly odhaleny, s doporučením, jak je odstranit - vyhodnocovat a zabezpečovat, aby všechny zdroje podniku (lidské, materiální) byly adekvátně využívány pro dosažení nejlepších výsledků - spolupracovat, případně realizovat externí auditorskou činnost ve všech podnicích s majoritní účastí - věnovat zvláštní pozornost novým tendencím a systémům řízení - provádět speciální studie, kterými bude vedením podniku prověřován pro svou znalost celého podniku a odvětví, k němuž podnik patří, a ekonomické situace prostředí, v němž se podnik nachází 3.4 Prostředí interního auditu - vlastníci podniku - orgány společnosti - vrcholový management charakteristika vedení společnosti - organizace a struktura vedení ( vytváří rámec pro plánování, řízení a kontrolu v podniku a veřejné správě) - podnikatelské činnosti - finanční struktura podnik oirganizace - personální vztahy - účetní systém - vnitřní kontrolní systém - porozumění kontrolnímu prostředí - kvalifikace interních auditorů a jejich vzdělávání 4. Hlavní způsoby zvýšení výkonnosti a efektivity interního auditu 4.1 Organizace V českých podmínkách může být interní audit v akciových společnostech podřízen - vrcholovému managementu - představenstvu, správní radě - dozorčí radě, resp. výboru pro audit dozorčí rady - podřízení vedoucímu orgánu veřejné správy Základním požadavkem při organizačním začleňování interního auditu do organizační struktury musí být zachování nezávislosti interního auditu. Interní auditoři musí být nezávislí na činnostech, které auditují. Zásady správné praxe řízení akciových společností doporučují, aby organizace zřizovaly výbor pro audit. Pro vlastní činnost je nezbytný Statut, který stanoví cíle a kompetence útvaru interního auditu, jeho organizační uspořádání a hierarchické začlenění v podniku. 4.2 Působnost - cíle interního auditu na rozdíl od externí auditorské činnosti jsou početnější a rozmanitější a neomezují se pouze na oblast ekonomickou a finanční, protože interní auditorská činnost zahrnuje celou oblast operací aktivit dané společnosti
4.3 Plánování auditu - plánováním auditu se zabezpečuje optimální využití kapacit interního auditu a efektivní směrování jeho aktivit - strategický střednědobý plán, s horizontem 3 až 5 let, průběžně aktualizovaný - periodický roční - operativní (čtvrtletní v členění na jednotlivé měsíce čtvrtletí) 4.4 Provádění auditu - příprava programu (plánu) auditu - program auditu a jeho schválení (identifikační údaje, cíl auditu, věcné, kapacitní a časové vymezení auditu, postupy, metody a techniky provedení auditu, časový harmonogram zpracování závěrečné zprávy) - techniky auditorské práce (rozhovor, analýza, výběr vzorku, porovnání, srovnávání, analogie, analýza a syntéza, matematické a statistické metody, modelování) - dokumentace auditu - zpráva - projednání auditu 4.5 Zprávy - auditorská zpráva je výsledkem průzkumu, šetření a analýz, které byly uskutečněny při provádění auditu - náležitosti zprávy (pečlivá a vzorná úprava, správná stylizace, jednoduché a přehledné uspořádání, normalizovaná struktura zprávy) - auditorské zprávy by měly obsahovat informace o rozsahu provedených auditorských prací, zjištěné skutečnosti a rizika, která z nich vyplývají, závěry, doporučení nebo návrhy na opatření - návrh zprávy by měl být projednán s vedoucím auditovaného útvaru 4.6 Skolení a nábor interních auditorů Pro výkon interního auditu má největší význam (resp.předpokladem je) : - logické uvažování - etika - auditorství - komunikace - organizace - počítač - sociologie - podvod a jak mu čelit - informatika - finanční účetnictví
- sběr informací (dat) - právní znalosti v auditované oblasti - marketing - statistika - finance - ekonomie kvantitativní metody - mezinárodní ekonomické prostředí - vládní politika - daňová soustava - Etický kodex K základním požadavkům na kvalifikaci interního auditora patří komunikativní dovednosti, znalosti výše uvedených předpokladů pro jeho výkon, praxe z ověřovaných činností a teoretické i praktické dovednosti auditora. K tomu slouží vysokoškolské vzdělávání,vzdělávání v rámci organizace, vzdělávání v rámci ČIIA (nejvyšší kvalifikaci představuje diplom CIA certifikovaný interní auditor). 4.7 Spolupráce s externími auditory - mezi externím a interním auditem dochází ke vztahům koexistence (oddělené poslání obou auditů), koordinace (výměna informací), integrace (společný model rizika plánů auditů a extenzivní společný audit) a partnerství (společně definují potřeby organizace z hlediska auditu, domlouvají se co kdo bude dělat v jednotlivých oblastech činnosti organizace - posuzování práce interního auditu externím auditorem Externí audit se řídí zákonem č. 254/2000 Sb.o auditorech a o změně zákona č.165/1998 Sb. ve znění dalších úprav. Týká se ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv nebo konsolidovaných výročních zpráv. Služby je oprávněn poskytovat auditor nebo auditorská společnost zapsané v seznamu auditorů nebo auditorských společností v Komoře auditorů České republiky. 4.8. Výbor pro audit - je pomocným nástrojem interní auditorské činnosti ze strany dozorčí rady - je poradní orgán, který nemá řídit společnost, nýbrž dohlížet na to, jak jsou realizovány podnikatelské aktivity - je asistentem dozorčí rady při plnění jejich odpovědností spojených s organizací účetní politiky, interním auditem a finančním i zprávami - komunikuje především s dozorčí radou, nezávislými (externím i auditory), interními auditory a finančními manažery 4.9. Vymezení rámce profesionální praxe interního auditu - definice interního auditu - etický kodex
- standardy pro profesionální praxi - doporučení pro praxi Etický kodex (základní zásady) - integrita ( integrita interních auditorů vytváří důvěru, která je základním atributem víry ve spolehlivost jejich úsudků - objektivita ( interní auditoři objektivně hodnotí všechny okolnosti a nenechají se ovlivňovat žádnými zájmy (vlastní i cizí) - důvěrnost ( neposkytují informace bez příslušného souhlasu, pokud neexistuje právní nebo profesní povinnost tak učinit) - kompetentnost ( při poskytování auditorských služeb uplatňují auditoři potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti) Standardy pro profesionální praxi - Základní standardy (charakterizují zásadní požadavky a vlastnosti týkající se útvarů a osob zabývajících se interním auditem) - Standardy pro výkon interního auditu ( popisují podstatu interního auditu a poskytují kvalitativní kriteria, na jejich základě lze činnost interního auditu hodnotit) - Prováděcí standardy (metodika postupu) Doporučení pro praxi (Practise Advisores) jsou schválenými návody, jejichž dodržování není povinné, jejich posláním je pomáhat při interpretaci Standardů pro profesionální praxi interního auditu nebo při uplatňování Standardů ve specifickém prostředí interního auditu. 5.3 Rizika a audit Za riziko se považuje, že jakékoliv nebezpečí, že nějaká událost, bude nebo může mít negativní vliv na schopnost společnosti dosáhnout svých cílů a vyvíjet se v souladu s vytýčenou strategií. 1.Úvěrové riziko - riziko, že klient nedodrží podmínky úvěrové smlouvy riziko před dnem splatnosti - nesplacení úvěru ve stanoveném čase - při nesplacení je riziko zajištění úvěru 2. Riziko likvidity - představuje nebezpečí, že v určitém okamžiku banka nebude schopna splatit své závazky 3. Úrokové riziko - změna tržních úrokových měr způsobí růst nákladových úroků bez náležité
kompenzace výnosovými úroky 4. Devizové riziko - důvodem jsou pohyby kurzů mezi jednotlivými měnami - nezbytné sledovat tzv. otevřené devizové pozice pro každou měnu 5. Operační riziko - selhání lidského činitele, nastavených procesů - selhání systémů, nastavené organizační struktury - selhání VŘKS 6. Ostatní rizika - riziko trhu vzniká kolísáním ceny jednotlivých rozvahových a podrozvahových produktů a banka je vystavena riziku vzájemného pohybu těchto cen - legislativní riziko např. z hlediska častých změn norem a předpisů - provozní rizika, např. způsobená chybami systémů, zaměstnanců - organizační rizika, např. způsobená důsledky špatných rozhodnutí, neefektivností procesů apod. - různá technická selhání - další rizika 6. Rizko informační technologie - chyby HW, SW - možnosti neoprávněného vniknutí do systému, zavirování systému apod. Interní audit plánuje svou činnost na základě výše rizikového potencionálu a podle významu auditované činnosti. Interní audit ve finanční správě Zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, zavedl jednotný koordinovaný systém finanční kontroly.je organizován od tvorby zdrojů veřejných financí až po jejich konečné užití. Veřejná správa zahrnuje - státní správu (státní orgány a instituce) jedná se o přímý výkon veřejné správy - územní samosprávu (obce, regiony )- jedná se o odvozený výkon veřejné správy - zájmovou samospráv (profesní komory, vysoké školy, veřejné fondy, nadace apod.)
Systém finanční kontroly zahrnuje - veřejnoprávní kontrolu, t.j finanční kontrolu vykonávanou kontrolními orgány vůči orgánům veřejné správy, žadatelům a příjemcům veřejné finanční kontroly) - finanční kontrolu vykonávanou podle mezinárodních smluv - jsou vykonávané mezinárodními organizacemi podle mezinárodních smluv - řídící kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci veřejné správy. Jde o nepřetržitý proces, tj. při přípravě operací před jejich schválením (předběžná kontrola), při průběžném uskutečňování operací až do jejich konečného vypořádání (průběžná kontrola) a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření ( následná kontrola). Interní audit zahrnuje organizačně a funkčně nezávislé přezkoumání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací. Interní audit ve veřejné správě zejména - finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a hospodaření s ním - audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a zajištění správy veřejných prostředků - audity výkonů, které zahrnují výběrovým způsobem hospodárnost, efektivnost iu přiměřenost a účinnost VŘKS Interní audit v pojišťovnách Výbor dozorčích orgánů v pojišťovnictví a v zaměstnaneckých penzích ( Commitee of European and Occupational Pensions Supervisors) v roce 2003 stanovil principy interní kontroly a definici interního auditu. Principy interní kontroly:
1. Kultura kontroly Správní rada zodpovídá za prosazování vysoce morálního přístupu a za to, že ve firmě vytvoří kulturu zdůrazňující a demonstrující na všech zaměstnaneckých úrovních význam interní kontroly. Za implementaci kultury a principů interní kontroly zodpovídá management. Je nutné, aby všichni pracovníci rozuměli svým úlohám v procesu interní kontroly a byli do tohoto procesu plně zapojeni. 2.Posuzování rizik Při vytváření a udržování účinného systému interní kontroly by pojišťovací firma měla pravidelně posuzovat, jak interní, tak externí rizika, kterým čelí. Posuzování by mělo zahrnovat identifikaci a analýzu ( za pomoci kvantitativních, případně kvalitativních nástrojů) všech podstatných rizik, kterým je pojišťovna vystavena, a v souladu s tím byměla i jednat. 3.Kontrolní činnosti a oddělení povinností Pro adekvátní systém interní kontroly je nutní zavést efektivní a účinné kontrolní činnosti, a to na všech úrovních subjektu. Měl by je zavést management společnosti v souladu s cíli a strategiemi určenými správní radou a měli by do nich být zapojeni všichni pracovníci. Tyto činnosti mají tvořit nedílnou součást každodenních činností a měly by být průběžně posuzovány. Aby byl systém interní kontroly účinný, je nutné stanovit vhodné oddělení povinností a načrtnout jasné hranice zodpovědnosti, a to jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni funkčních součástí. 4.Informace a komunikace Pojišťovací firmy by měly mít na všech úrovních svých organizací k dispozici spolehlivé a včasné informace, aby mohly prostřednictvím efektivního rozhodovacího procesu definovat cíle stanovené správní radou, dosahovat těchto cílů a posuzovat je. Systém interní kontroly by měl zajistit efektivnost komunikačních procedur. Taková komunikace by měla být interní i externí a může zahrnovat jak formální, tak neformální cesty. 5. Informační a komunikační technologie Pojišťovací podniky by měly zavádět systémy informačních a komunikačních technologií (ICT), vhodné pro činnosti, kterými se zabývají, pro jejich strategii a potřeby. Ve vztahu k rizikům týkajícím se ICT by měly být zavedeny bezpečnostní kontroly, které by přispěly k efektivnímu posílení řízení těchto rizik. To by mělo pojišťovací společnosti umožnit rozpoznávat jak potencionální výhody takových systémů,m tak i související rizika. 6. Monitorování
Pojišťovací podniky by měly implementovat vhodné systémy pro monitorování účinnosti a efektivnosti jejich interních kontrolních mechanismů. Monitorování by mělo být prováděno průběžně a mělo by být doplňováno separátním vyhodnocováním. Nedílnou součástí systému interní kontroly v souladu s rozmanitostí a složitostí činnosti pojišťovací firmy měl být efektivní a komplexní interní audit, který by měli provádět operačně nezávislí, vhodně vyškolení a kompetentní pracovníci. Funkci interního auditora by měli provádět prostřednictvím profesionálního programu navrženého takovým způsobem, aby nabízel rozumné záruky, že budou splněny úkoly interní kontroly. Efektivní funkce interního auditu by měla zahrnovat proces následných akcí u nálezů auditu, aby bylo zajištěno, že odhalené problémy budou adekvátně řešeny. Interní audit Funkce interního auditu by měla tvořit nedílnou součást firemního prostředí interní kontroly a měla by mít dostatečnou autoritu pro provádění příslušných povinností objektivně a nezávisle. Pracovníci interního auditu by měli být kompetentní, kvalifikovaní,n dobře vyškolení a nezávislí lidé, kteří by měli jasně rozumět tomu, v čem spočívá jejich úloha a jaké jsou jejich zodpovědnosti. Měl by být zpracován komplexní plán určující úkoly pro audit pro příslušné období. Plán by měl vycházet z z rizikovosti činností, operací a systémů interní kontroly. Měla by být vytvořena kritéria pro posuzování adekvátnosti specifických postupů a pravidel a kontrolních mechanismů. Funkce interního auditu my měla být podřízena přímo managementu a měla by mít přímý přístup ke správní radě. Měl by ověřovat plnění a účinnost přijatých opatření k odstranění zjištěných nedostatků a rizik. Solventnost v pojišťovnictví je schopnost pojistitele plnit přijaté závazky, t.j. uhradit oprávněné nároky z realizovaných pojistných událostí. K ocenění solventnosti pojišťovny používají následující finanční poměrové ukazatele : - Solvency ratio = volný kapitál/čisté pojistné - Reverses ratio = technické rezervy/čisté pojistné Rizika : - pojistné - investiční - tržní - úvěrové - operační - likvidní
Potřeba definovat rizika i z hlediska minimálních kapitálových požadavků a solventnostních kapitálových požadavků.