Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Témata a struktura kurzu 1. Úvod do problematiky Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu 2. Společná zemědělská politika Evropské unie Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství 3. Formování Společné zemědělské politiky po roce 2013 Základní problémy v dnešním zemědělství Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013 Koncepce nástrojů SZP Aktuální řešené problémy v ČR

1.. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu

Zemědělství v současné etapě vývoje Obecně: Míra i formy využití přírodních zdrojů v soustavách zemědělství jsou podmíněny stupněm ekonomického rozvoje společnosti, který současně dává impuls pro volbu priorit strategie zemědělské politiky, odpovídající potřebám řešení problémů dané etapy vývoje.

Zemědělství v současné etapě vývoje Přebytek Výroba Spotřeba g b g Přírodní zdroje (prostor, půda, voda, Vzduch, podnebí) Přebytek b Nedostatek g Zaměstnanost vnímání přírody b Nedostatek Zemědělské produkty (potraviny, suroviny)

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA JAKO FAKTOR NABÍDKY = rozhodující primární výrobní faktor = nerozmnožitelná, její výměra je v zásadě dána plochou zemského povrchu, který lze zapojit do zemědělského obdělávání nezaměnitelná jiným výrobním faktorem (na dané úrovni poznání, technologie a techniky) je živým organismem a aktivním činitelem zemědělského výrobního procesu na rozdíl od ostatních výrobních faktorů a vstupů se neopotřebovává, naopak její úrodnost se může zvyšovat při vhodném způsobu obdělávání Je zemědělství jako výrobní odvětví v dnešní době důležité i pro Evropu??

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Globální problém - degradace půd Půdy s nedostačující zásobou vody a využívané pro zemědělství celkem Kontinent Celkem (mil. ha) Degradovaná oblast (mil. ha) Degradovaná oblast (%) Afrika 1 432,59 1 045,84 73,0 Asie 1 881,43 1 311,70 69,7 Austrálie 701,21 375,92 53,6 Evropa 145,58 94,28 64,8 Severní Amerika 578,18 428,62 74,1 Jižní Amerika 420,67 305,81 72,7 Celkem 5 159,66 3 562,17 69,0

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Faktory ovlivňující nabídku v zemědělství - Cena produktu (rozhodnutí mnoha výrobců o využití půdy diferencované kvality!!) - Cena dalších produktů, které podnik může vyrábět (vztahy produkt-produkt při využití půdy) - Cena výrobků produkovaných společně (mléko-maso, mákmakovina, len semeno-stonky) - Náklady na produkci (ceny a využití faktorů intenzita) - Úroveň technologie (technologie + vliv šlechtění, výzkum, vývoj růst výnosů při dané úrovni vstupů) - Cíle výrobců (ne vždy zisk - viz sociální struktura) - Očekávání změny cen produktu - Nepředvídatelná rizika (počasí, choroby, škůdci + spojení s časovými a reprodukčními problémy v přizpůsobení

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY K dalším specifikům nabídky v zemědělství Počet podniků (farem) a využití půdy různé kvality: při poklesu cen - marginální výrobci z trhu půda ladem (přebytečná), nebo rozdělena mezi úspěšnější producenty nabídka nemusí nutně klesat, podstatně silnější je zde vliv poptávky Velikost podniků (farem): promítá se obecně - vliv úspor z rozsahu na velkých a malých farmách - rozdíl v intenzitě výroby, intenzivní a extenzivní typ hospodaření, - rozdílná možnost reakce na vývoj tržních cen, vliv jednotkových nákladů, konkurenceschopnost výrobců nabídka je podmíněna strukturální volbou

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ VÝVOJ POPULACE JAKO FAKTOR POPTÁVKY Diferencovaný vývoj (rozvinuté x rozvojové země), promítá se do rozdílů 1. v úrovni nabídky a poptávky, prostorový nesoulad 2. v úrovni a struktuře poptávky, vyvolané změnami ve věkové struktuře struktuře a příjmu sociálních skupin obyvatelstva chuťových zvyklostech daných oblastí a jejich změně rozvoji liberalizace agrárního trhu a ve vývoji agrobyznysu ve světě (globalizace) Ve střednědobém výhledu se očekává zdvojnásobení poptávky po potravinách

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Vývoj světové populace (FAO) Rok Celkem (mil.) Svět Rozvinuté země Rozvojové země R.růst (mil.) Roční růst (%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst (%) 1950 2 524 813 1 711 1970 3 702 72 2,06 1 008 8 0,82 2 694 64 2,55 1990 5 282 87 1,73 1 148 7 0,60 4 134 80 2,06 2010 6 891 80 1,20 1 206 2 0,15 5 684 78 1,44 2030 8 372 66 0,81 1 212-2 -0,13 7 159 68 0,95 2050 9 367 41 0,45 1 162-3 -0,02 8 205 44 0,55

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Specifika poptávky na agrárním trhu Odvozena od poptávky po finálních produktech vývoj poptávky po potravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa, Má nízkou cenovou a důchodovou pružnost = spotřeba potravin má dané hranice minimální i maximální spotřeby (fyziologické limity) Změna tržní ceny za jinak nezměněných podmínek, nevyvolává zásadní změny v objemu spotřeby potravin, Při růstu příjmů (a vysokém stupni nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá.

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Příjem obyvatel v reakci na růst ceny potravin Podíl výdajů za potraviny Medián mezd dle krajů 30,0 MSK PHA 40 000 STČ 25,0 ZLK 30 000 JHČ 20 000 20,0 OLK 10 000 PLK 15,0 0 JHM KVK 10,0 VYS ULK 5,0 PAK LBK 0,0 nízký příjem střední příjem vysoký příjem v roce 2009 DPH 14 % DPH 17,5 % HKK

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Specifika v nabídce i poptávce se projevují na agrárním trhu nerovnováhou v čase - poptávka rovnoměrná, nabídka (vlivem sezónního charakteru výroby, zejména rostlinné), nerovnoměrná. Proto se v čase mění i tržní ceny, vznikají podněty ke skladování, konzervování apod. většiny zemědělských a potravinářských výrobků, - v místě (prostoru) - poptávka koncentrována do velkých spotřebitelských center, nabídka je rozložena plošně. Rozdílné ceny komodit z hlediska místa (oblastí, vzdálenosti od zpracovatele). Vznikají podněty pro přepravu zemědělské produkce. - proces vzájemného přizpůsobování na dílčích trzích probíhá v čase s různými zpožděními mezi změnami tržní ceny a změnami množství poptávky a nabídky

PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU Formování agrárního trhu obecně Agrární trh dlouhodobý vývoj Vývoj cen pšenice Poptávka Nabídka

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Utváření rovnováhy na agrárním trhu konkurence napříč trhem S P 1 P 3 P P 2 A E D F B C P 0 D Q 0 Q Q Q Q 2 3 1

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTOU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Co dnes ovlivňuje zemědělský podnik? TECHNOLOGIE PRÁVNÍ SYSTÉM KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ EKONOM. SÍLY TRŽNÍ SÍLA VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ KONKURENTI GLOBALIZACE POLITICKÉ SÍLY ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK Půda, práce, kapitál PŘÍSTUP NA TRH SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ NORMY LIDÉ

Typické znaky změn v agrárním sektoru Posílení úlohy a změna priorit ve struktuře poptávky po zemědělských produktech v globálním i lokálním rozměru Rostoucí vliv tržní struktury celého agrobyznysu na formování agrárních trhů v nadnárodních komoditních vertikálách a sítích Rozšiřování systémů kontroly nejsilnějšími, zpravidla finalizujícími články + rozvoj forem mimotržní koordinace činností v rámci komoditních vertikál/sítí, hybridní formy organizace Zaměření na efektivní fungování celého řetězce, tvorba systémů výroby potravin od užití přírodních zdrojů pro výrobu zemědělských produktů/surovin a jejich zhodnocení až do podoby finálních výrobků žádaných konečným spotřebitelem

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY AGROBYZNYS RÁMCOVÉ VYMEZENÍ 1. zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, 2. potravinářský a další zpracovatelský průmysl 3. krmivářský průmysl 4. služby pro zemědělství a potravinářský průmysl (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.) Agrárně potravinářský komplex 5. dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) Agrárně průmyslový komplex 6. potravinářský obchod a veřejné stravování. Agrobyznys

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Základní subjekty a vazby v agrobyznysu Věda, výzkum Biologické vstupy Velkoobchod pro vlastní distribuci Spotře bitelé Zemědělské podniky Nákupci zem. produktů Zpracovatelé I. fáze PP Zpracovatelé II. fáze Obchodní místa Potravinové služby Velkoobchod distribuce ost.odběratelé Zákaz níci

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Typy trhů v agrobyznysu Naturální vztah Trh zemědělských výrobků Výrobce Spotřebitel Výrobce Trh Zpracovatelé Trh Nákupní organizace Trh Surovino-potravinářský trh Trh Zprostředkovatelé Výrobce Spotřebitel Trh Trh potravinářských výrobků Potravinářské podniky Trh Spotřebitelé Velkoobchod. podniky Trh Obchodní podniky Trh

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY ALE!!! ZÁSADNÍ ZMĚNA V POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Nabídkový řetězec produkce formovala nabídku rozhodující kvalita půdy a výroba, lineární systém Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Poptávkový řetězec poptávka motivuje výrobu informace o poptávce, analýzy, koordinace a dohody týkající se využití celkových zdrojů Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Příklad: Potravinový řetězec ConAgra Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Biotechnologický vývoj, produkce a prodej osiv a agrochemikálií Mletí obilí Manipulace a doprava obilí Produkce drůbežích brojlerů Výroba krmných směsí Porážky skotu a prasat hovězí a vepřové maso Distribuce potravin v obchodních značkách

KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ A TRŽNÍ STRUKTURA AGROBYZNYSU Příklad: Smithfield Foods - tvorba světové sítě kapitálové propojení v Evropě

PŘÍKLAD KONKRÉTNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY Příklad: Rozhodující světová produkční centra Globální toky prodeje vepřového masa, Výše zmíněné problémy již nejsou záležitostí jednoho státu, ani jednoho světadílu Rozhodující světová produkční centra (GIRA): Červené šipky: pokles do roku 2015 Modré šipky: nárůst do roku 2015 Přerušované modré šipky: nové trhy do roku 2015 strana 25

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY CHARAKTERISTIKA MODELŮ Z HLEDISKA PRVOVÝROBY Tradiční koncepce nabídkově orientovaný model Nová koncepce poptávkově orientovaný model zemědělství je zemědělská výroba komodita jako konečný výrobek výrobní podmínky, půda, kapitál kvalita půdy, technologie, stavby trh: neosobní vztahy / otevřené trhy převážně adversní obchodní vztahy vstupy od mnoha různých dodavatelů tlak na zvyšování ceny produktu rozhodující riziko: selhání trhu (ceny) postavení v systému: nezávislost charakteristika podnikání - stabilita rozhodující znalosti: technické využívání a čerpání přírodních zdrojů zemědělství je součást výroby potravin komodita jako surovina požadavky zákazníka lidé, znalosti, informace, strategie osobní kontakty na bázi kontraktů korektní, přátelské obchodní vztahy nákup zpravidla od jednoho zdroje preference snižování nákladů rozhodující riziko: selhání vztahů interakce s partnery změna, flexibilita ekonomické a komunikační užívání a ochrana přírodních zdrojů

Změna podnikatelského prostředí Spotřebitelé - domácnosti Rozhodující: Veřejné stravování ceny suroviny Ostatní a především odbytová transakční náklady místa Pro výsledek Supermarkety podniku zapojeného v rámci sítě Nákupní oddělení roste důležitost vlastností sítě, její 2. rozsah fáze zpracování a výkonnost 1. fáze zpracování Nákup a odbyt Zem. podniky

2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PROČ PRÁVĚ ZEMĚDĚLSTVÍ? Poválečná situace v Evropě Nedostatek potravin Komplikace v mezinárodním agrárním obchodě Přídělové systémy na potraviny Narůstající monopolní pozice navazujících odvětví Hlavní cíle agrárních politik Zajistit soběstačnost ve výrobě hlavních zemědělských produktů a potravin Řešit příjmovou disparitu zemědělců Oslabit narůstající vliv monopolní a oligopolní struktury dodavatelských a odběratelských odvětví na snižování cen zemědělských produktů

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 1. východiska integračních procesů na základě výsledků 2. světové války (1945-1950) 2. první sektorová a horizontální integrace (1951-1958), 1952 ESUO, 1957 Římské smlouvy - Euratom, EHS zakládající členové: Benelux, Francie, Německo, Itálie (EU 6) 3. etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky (1958 1970) 4. prohlubování integračního procesu (1970-1985) 1973 + Velká Británie, Irsko, Dánsko (EU 9) 1981 druhé rozšíření: + Řecko (EU 10)

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 5. oživení integrační dynamiky a rozšíření teritoriálního rozměru (1986-1992) 1986 třetí rozšíření: + Portugalsko, Španělsko (EU 12) 6. formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie (1993 2004) 1995 - čtvrté rozšíření: + Rakousko, Finsko, Švédsko (EU 15) 7. další významné rozšíření teritoriálního rozměru 1. 5. 2004 páté rozšíření: + ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Kypr, Malta (EU 25) 2007 šesté rozšíření: + Rumunsko, Bulharsko (EU27)

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Strategický význam odvětví jedno z prvních témat Komunitární charakter = členské státy delegovaly pravomoc k výkonu zemědělské politiky na úroveň Společenství a nemohou provádět vlastní národní zemědělskou politiku, kromě těch jejích částí, které jsou ponechány v národní působnosti. Role vlád a národních parlamentů je tak přenesena v zemědělské oblasti na mezivládní úroveň EU

AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA TVORBA KONKRÉTNÍ AGRÁRNÍ POLITIKY VIZE A STRATEGIE znalost a objektivní hodnocení prostředí vnější, vnitřní faktory a procesy, dynamika, tendence vymezení cílů, možné varianty přístupů a cest k jejich naplnění v konkrétním časovém období LIMITUJÍCÍ 2 SKUPINY FAKTORŮ podmínky pro provozování zemědělské výroby v dané oblasti ekonomická úroveň dané země a charakter celkové (globální) hospodářské politiky,

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU VÝCHODISKA FORMOVÁNÍ SZP Ekonomické souvislosti a argumenty volby nástrojů Nízká úroveň samozásobení zemědělskými výrobky Sociálně ekonomická struktura s převahou malých rodinných farem Nerozvinutá dopravní infrastruktura imobilita pracovníků Záchranná sociální síť zabezpečovala částečnou ochranu dělníkům, nikoliv zemědělcům Zabezpečení přímé podpory důchodů velkému počtu malých rolníků by přineslo mimořádné náklady transferu

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ŘÍMSKÉ DOHODY (čl.38 47) Zvýšit produktivitu zemědělství cestou technického rozvoje zabezpečením racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálním využitím výrobních faktorů, zvláště PS Zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství Stabilizovat agrární trhy Zaručit dostatečnou nabídku potravin soběstačnost Zajistit obyvatelstvu (spotřebitelům) plně dostačující potřebu potravin za přiměřené ceny Vytvořit jednotnou zemědělskou politiku

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU KONFERENCE VE STRESE červenec 1958 Závěry a doporučení Upravit společný cenový systém tak, aby zemědělci získávali stejný výtěžek za svou zemědělskou produkci Ceny udržovat nad úrovní světových cen Přetvořit strukturu zemědělství v Unii tak, aby vzrostla její konkurenceschopnost, přičemž nesmí dojít k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy Vytvořit společný finanční režim pro SZP (všechny státy přispívají do společného centrálního fondu pro podporu trhu) Pevné stanovování institucionálních cen - stabilita

AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA ZÁKLADNÍ KRITERIA PRO VÝBĚR NÁSTROJŮ Je třeba rozhodovat minimálně o Úrovni (výši) podpory Typu a kombinaci nástrojů Důsledcích působení vybraných nástrojů = o účinnosti jednotlivých nástrojů! Zvažovat nejen výdaje (přímé a nepřímé transakční náklady), ale celé ekonomické náklady, deformační účinky dotací a snažit se o minimalizaci falešných tržních signálů

AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁSTROJE REDISTRIBUCE = DOTACE= Vlastnosti vytvářejí transfery, které odrážejí změny v rozdělování důchodu vyvolávají ekonomické náklady, spojené s jejich uplatněním a tím ovlivňují rozdíl mezi výdaji společnosti na danou dotační politiku a jeho projevem v důchodu příjemce v různé míře ovlivňují (deformují) signály trhu

AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA Dopady zavedení dotace obecně P d s p o Původní cena p n s A B Q o p n s - p n d p n Původní množství Dotace Nová cena p o C Q n Nové množství D p n d E F Přebytek výrobce: Spotřebitelský přebytek: Státní rozpočet: Celkový efekt: (A+B) (D+E+F) - (A+B+C+D+E+F) -C Q o Q n Q

AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY základních typů dotací Nástroj Přímé náklady deformace transakce Nepřímé náklady transakce Přímé dotace do důchodu 0 velmi vysoké velmi vysoké Proporcionální dotace primárních faktorů nízké vysoké vysoké Dotace výstupu/vstupu vysoké nízké vysoké Podpora tržních cen vývozce velmi vysoké nízké nízké dovozce velmi vysoké velmi nízké záporné

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Strategie a použité nástroje v původní SZP 1. Výrazná orientace na přímou podporu cen v zemědělství Garantované ceny a rozdílové příplatky při poklesu tržní ceny Uplatnění intervenčních nákupů a prodejů, financování tvorby zásob v zájmu stabilizace cen placených zemědělcům 2. Podpora restrukturalizace modernizační plány u vybraných komodit a na jejich základě poskytování dotací k cenám vstupů 3. Podpora zemědělských příjmů a restrukturalizace pomocí dotace na příliv kapitálu (státní garance a dotace úvěrů ) s využitím prostředků Marshallova plánu na obnovu Evropy 4. Přijetí komplexních zemědělských zákonů

Podmíněnost nástrojů podpory cen (EU) Cílová cena Minimální dovozní cena Intervenční cena Dovozní clo Exportní dotace Světová cena Dovozy Vývozy

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 1. Položení základů SZP (1957 1967), Římské smlouvy 57/58, konference ve Stresse (1958) principy SZP 2. Plné fungování původního modelu SZP (1968-1979) Mansholtův plán, strukturální otázky (1968) 3. První dílčí úpravy v systému SZP, role individuálních strategií členských zemí při restrukturalizaci (1980 1989)

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 4. Zásadní reformy původního modelu Mac Sharryho reforma CAP I. (1992) Agenda 2000 CAP II (od 1999) 5. Mid Term Review (od 2003) + další reformní kroky Vliv změn vnějšího prostředí (WTO, globalizace) Vliv významného rozšíření o země SVE 6. Health Check (2009) 7. SZP Agenda 2020 (po 2013)

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU STRUKTURÁLNÍ POLITIKA SZP EU Mansholtův plán (60.léta) analýza a první vize strukturální politiky zemědělství pro 80 léta Cíle a formy: Modernizace zemědělských podniků a investiční příspěvky Urychlení generační výměny a restrukturalizace zemědělských podniků Podpora hospodářského a technického pokroku Nástroje: investiční podpory podnikům podpora regionálního rozvoje, poradenství, vzdělávání

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ A ORIENTAČNÍ FOND EAGGF = European Agricultural Guarantee and Guidance Fund nebo FEOGA - založen 1962 K původnímu financování opatření v rámci SZP Sekce garance (záruční) financování podpory cen Sekce orientace - spolufinancování!!!!! strukturální a sociální politiky v zemědělství 90 : 10

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZMĚNY PROSTŘEDÍ - důvody reforem původní SZP Akcelerace růstu produkce, soběstačnost v klíčových komoditách Intenzifikace s negativním vlivem na ŽP Růst přebytků, skladování v intervenčních skladech, nezbytnost dotace při sniž. přebytků Pokles světových cen zvýšení potřeby objemu exportních dotací při vývozu přebytků EU se stává čistým vývozcem zemědělských produktů mírného pásma Vysoká podpora konzervuje neefektivní strukturu

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PODSTATA PRVNÍCH ÚPRAV SZP Zásahy do nabídkové strany agrárního trhu: Maximální garantované limity pro podporu produkce Množstevní kvóty na domácím trhu u některých komodit (kvotace i pro jednotlivé státy) cukr, mléko a mlékárenské výrobky Spoluodpovědnostní daně/poplatky (cukr, mléko, obiloviny) Postupné snižování podpory cen kompenzační mechanismy a nástroje 1988 zemědělská směrnice limit růstu rozpočtových výdajů garanční sekce EAGGF

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP I. Snížení intervenčních cen obilovin, hovězího masa a mléka Omezení intervenčních nákupů Zavedení kompenzačních plateb (skot, obiloviny) Zavedení kontrolních mechanismů dodávek (set aside, kvóty, extenzifikace) Podpora předčasného odchodu do důchodu Zaměření na otázky životního prostředí 1992 R. Mac Sharry Podpora rozvoje alternativních příjmů na venkově (diversifikace činností) Snížení nároků na podporu tržních cen Pokles rozpočtových výdajů na zemědělství

Princip a formování Pilířů SZP Podpora cen/ Tržní opatřeni Strukturální opatření + podpora rozvoje venkova Pilíř 1 Pilíř 2

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP II. v rámci Agendy 2000 Berlínská dohoda 1998 Příprava SZP na rozšíření EU a další kolo jednání WTO Aktualizace modelu evropského zemědělství, důraz na multifunkční úlohu zemědělství Dodržení finančního rámce a priorit rozpočtu (celkové snížení podílu výdajů na zemědělství, přesun prostředků z pilíře 1 do pilíře 2) Růst konkurenceschopnosti evropského zemědělství, pokračovat ve snižování intervenčních cen a vývozních dotací v zájmu Snižování hlubokých rozdílů mezi regiony z hlediska jejich bohatství a hospodářského rozvoje

AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA REFORMA PODPORY CEN zapojení dalšího nástroje (stabilizace důchodů, model EU) Cílová cena Dovozní cena Kompenzační platba Světová cena Celní tarif Exportní dotace Intervenční cena Dovozy Vývozy

SZP EU charakteristika reforem 1990 1996 2002 2005 Podpora trhu CAP I Mac Sharry 1992 Podpora trhu CAP II Agenda 2000 Podpora trhu MTR 2004 Fischlerova reforma Podpora trhu Oddělení od produkce Kompenzační platby Změna užití EAGGF Kompenzační platby Cross compliance modulace decoupled Přímé platby SAPS, SPS Strukturální opatření Rozvoj venkova Rozvoj venkova Národní obálky

PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU SPOLEČNÝ AGRÁRNÍ TRH EU EU, staré a nové členské země, ČR? MÁME PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉHO ZAPOJENÍ V EVROPSKÉM A SVĚTOVÉM AGROBYZNYSU?

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU AGRÁRNÍ POLITIKA ČR PŘI VSTUPU DO EU Kodaňský summit EU 13.12.2002 základní podmínky pro zemědělství vstupujících zemí Produkční limity Přímé podpory ze zdrojů EU + možnost navýšení z národních zdrojů Celková výše zdrojů na strukturální podpory (programové dokumenty: horizontální plán rozvoje venkova, sektorový operační plán) = zvýšení přímých podpor do zemědělství ČR (2,5 5x více než dosavadní platby) Přístupová smlouva mezi ČR a EU podepsaná v Aténách (duben 2003).

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU V devadesátých letech zásadní změna podnikatelské struktury v ČR podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z. p. v ha soukromá hospodářství 3 205 4 0,4 zemědělská družstva 1 024 2 561 61,4 státní statky 174 6 261 25,3 ostatní podniky 599 452 12,9 C E L K E M 5 002 799 100,0 1989 podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z.p. v ha 1999 soukromá hospodářství 32 968 25 23,5 obchodní společnosti 2 458 618 43,3 transformovaná družstva 809 1 394 32,2 ostatní podniky 1) 406 86 1,0 C E L K E M 36 641 96 100,0

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP A JEJÍ APLIKACE V ČR PO VSTUPU DO EU nárůst dotační podpory po vstupu ČR do EU významně přispěl ke zlepšení důchodové situace zemědělských podniků obecně podpora rozšiřování trvalých travních porostů a jejich využití pastvou skotu významně ovlivnila vývoj struktury zemědělství v méně příznivých přírodních podmínkách, zejména LFA systém dotací v němž dominují přímé platby na hektar stimuluje tendenci ke snižování intenzity chovu zvířat na jednotku plochy a tím i snižovaní intenzity zemědělství poznatky o vývoji dotací na 1 Kč přidané hodnoty a na pracovníka ukazují na významné riziko nekomplexního zjednodušeného systému plateb na jednotku plochy

Vývoj zemědělství ČR - využití přírodních zdrojů Vývoj rozsahu zemědělské produkce v České republice Vývoj intenzity zemědělské produkce na ha v České republice

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Vývoj intenzity základních odvětví zemědělství ČR Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách 1989, (1980 =100)

Produkční souvislosti vývoje společného trhu EU Tempo růstu zemědělské produkce EU je v porovnání s ostatními regiony světa pomalejší, důsledkem je pokles podílu EU na světové produkci. Vývoj má odlišné projevy v rámci samotné EU, jak v rozměru tak především v intenzitě využití základních faktorů v původních a nových členských zemích Indexy vývoje rostlinné produkce na 1 ha z.p. Indexy vývoje živočišné produkce na 1 ha z.p.

Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU

1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU 170 150 130 110 Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Francie Německo Nizozemí 170 150 130 110 Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Maďarsko Polsko Slovensko 90 90 70 50 70 50

Vývoj intenzity živočišné výroby v EU

Závěry z komparace K významnému poklesu intenzity zemědělské výroby v České republice dochází již po roce 1989 Intenzita zemědělské výroby ČR je podstatně nižší ve srovnání s rozhodujícími producenty EU = důsledkem nižší nákladová konkurenceschopnost na společném trhu Intenzita zemědělské výroby ČR stagnuje, a to na úrovni cca o 28 % nižší oproti období 1989-90

Rozdíly v intenzitě zemědělství Intenzita zemědělské výroby a produktivita práce ve vybraných zemích EU a jejich důsledky Údaje r. 2009, zem. produkce v hodnotě ukazatele Net Production Value, v konstantních cenách let 2004-6 v mezinárodních dolarech (International dollars, I$).

Vliv intenzity v rozdílných přírodních podmínkách V období 2001-2006 V období 2007-2009 Přírodní podmínky Intenzita Počet podniků TZP/ha v Kč/ha TRP/ha v Kč/ha TŽP/ha v Kč/ha Podíl Přírodní % ŽV na podmínky zornění TZP v % Intenzita Počet podniků TZP/ha TPR/ha TRŽ/ha Podíl ŽV na TZP v % % zornění příznivé 1 dobré 2 LFA ostatní 3 LFA horské 4 celý soubor vysoká 9 46 411 25 478 20 932 45 95 vysoká 9 36 442 19 068 17 374 48 91 střední 6 27 491 11 784 15 706 57 94 střední 9 25 140 17 022 8 118 32 95 příznivé - 1 nízká 9 18 855 12 796 6 059 32 91 nízká 2 18 167 18 167 0 0 97 celkem 24 31 347 17 299 14 048 45 93 celkem 20 30 227 18 199 12 018 40 93 vysoká 5 36 883 10 121 26 762 73 90 vysoká 7 34 070 14 466 19 604 58 90 střední 6 27 697 11 121 16 577 60 91 střední 7 27 533 11 921 15 611 57 85 dobré - 2 nízká 5 17 850 7 727 10 123 57 86 nízká 3 20 723 13 275 7 448 36 87 celkem 16 27 490 9 748 17 743 65 89 celkem 17 30 345 13 292 17 052 56 88 vysoká 7 35 423 14 284 21 139 60 85 vysoká 9 33 841 12 614 21 227 63 86 střední 9 27 270 9 688 17 583 64 81 střední 7 26 214 12 090 14 124 54 84 LFA ostatní - 3 nízká 12 17 705 7 422 10 283 58 79 nízká 14 16 676 6 850 9 526 57 69 celkem 28 25 209 9 866 15 343 61 81 celkem 30 24 781 10 251 14 530 59 78 vysoká 2 31 465 7 896 23 570 75 71 vysoká 2 33 615 7 122 26 493 79 65 střední 1 28 375 7 370 21 005 74 73 střední 3 24 395 8 885 15 509 64 59 LFA horské - 4 nízká 7 11 552 3 571 7 980 69 50 nízká 8 10 015 2 360 7 655 76 26 celkem 10 17 217 4 816 12 401 72 56 celkem 13 19 349 5 564 13 785 71 45 vysoká 23 39 696 17 204 22 492 57 89 vysoká 27 34 669 14 694 19 975 58 87 střední 22 27 497 10 545 16 952 62 87 střední 26 26 039 12 629 13 410 51 83 Celý soubor nízká 33 16 735 8 117 8 618 51 77 nízká 27 15 268 6 974 8 293 54 61 celkem 78 26 541 11 481 15 060 57 83 celkem 80 26 304 11 870 14 435 55 78

Důsledky rozdílů v intenzitě zemědělství Nižší intenzita intenzita se negativně projevuje i v pracovní a materiální náročnosti produkce významná část nákladů v rostlinné výrobě má charakter quasi-fixních nákladů na 1 ha = náklady spojené s přípravou půdy, založením porostů, ošetřováním, podstatná část nákladů na sklizeň zvyšování hektarového výnosu je spojeno s poklesem těchto nákladů na jednotku produktu obdobně je tomu s quasi-fixními náklady na 1 ks početního stavu zvířat ve výrobě živočišné

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Pozice a výkonnost zemědělství v EU 27 Podíl HPH zemědělství na HDP členských zemí EU 27 (%) Rumunsko Bulharsko Řecko Litva Polsko Španělsko Maďarsko Kypr Itálie Holandsko Estonsko Portugalsko Lotyšsko Francie EU 25 EU 27 Slovinsko Malta EU 15 Rakousko Finsko Dánsko Irsko Belgie UK Slovensko Německo ČR Švédsko Luxemb. 2004 2009 0 2 4 6 UK Malta Luxemb. Belgie Německo Švédsko Dánsko Slovensko Holandsko Francie EU 15 ČR Itálie Kypr EU 25 Estonsko Španělsko Finsko Maďarsko Irsko EU 27 Rakousko Bulharsko Lotyšsko Slovinsko Litva Portugalsko Řecko Polsko Rumunsko Podíl zemědělců na celkovém počtu pracovních sil v zemích EU 27 (%) 0 10 20 30 Holandsko Řecko Kypr Itálie Belgie Slovinsko Dánsko Španělsko Francie Rakousko Německo Portugalsko Lucembursko Velká Británie Polsko Maďarsko Švédsko Irsko Finsko Estonsko Slovensko ČR Litva Lotyšsko KZP a přidaná hodnota v zem. EU v na 1 ha z.p. HPH/ha z.p. output zem./ha 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000

Horizontální opatření 1. Oddělení přímé podpory od produkce (decoupling) - 2004 Přímé dotace založit na nárocích vyplývajících z historického referenčního období, odstranit tak vazbu na budoucí produkci Platby založit na hektarovém základě Splnění podmínek v ochraně ŽP, bezpečnosti potravin, welfare zvířat 2. Ponechání půdy v klidu set aside (10 let jako podmínka pro podporu) 3. Dynamická modulace povinná, progresivně snižovat přímé dotace 3 % ročně až na úroveň 20 % 4. Zvýšení podpory v druhém pilíři rozvoj venkova