Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část
Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_16 Historie české správy Správa v období 1848 1918 (3. část) územní samospráva Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
územní samospráva novou institucí (po zániku vrchnostenské správy) na základě Stadionova prozatímního obecního zřízení z března 1849 se obce staly nejnižšími články a instancemi územní samosprávy každá obec musela být v rámci některého okresu a každá osoba musela patřit do svazku některé obce u místních obcí zákon rozeznával obecní údy (obecní občané a obecní příslušníci) a cizince
V každé obci se zřizovaly dva povinné orgány: Obecní výbor volen na tři roky, rozhodování většinou hlasů, usnášecí a dozorčí moc, zasedání byla veřejná Obecní představenstvo volil obecní výbor, skládalo se z purkmistra (starosty) a alespoň dvou radních, starosta byl výkonným orgánem
pro statutární města neplatila tato ustanovení, nýbrž jejich zvláštní statut (Praha, Liberec, Brno, Olomouc a Opava) správu zde vykonávaly obecní orgány magistráty magistrát rozhodoval kolegiálně a purkmistr jako předseda měl pouze právo zastavit usnesení, která se příčila zákonu volba starosty statutárního města vyžadovala potvrzení samotným panovníkem
Rámcovým říšským obecním zákonem z roku 1862 dána možnost zřídit okresní samosprávu orgány okresní samosprávy byla okresní zastupitelstva volena na tři roky, v čele okresní starosta Okresní výbor se skládal z okresního starosty a ze šesti členů Okresní zastupitelstvo zkoumalo rozpočty, účty správy okresu a okresních ústavů
Zemské výbory volily je zemské sněmy z řad poslanců v Čechách devítičlenný, skládal se z předsedy (nejvyšší zemský maršálek) a osmi přísedících Zemský výbor byl výkonným orgánem zemského sněmu, spravoval zemský majetek, byl nejvyšší instancí územní samosprávy v zemi
V roce 1863 vydáno obecní zřízení a řád volební pro Slezsko a v roce 1864 pro Čechy a Moravu. Obecní zřízení rozeznávala dvě skupiny osob: občané (údové) a přespolní Občan měl domovské právo (inkolát), každý občan musel být do nějaké obce příslušný, průkaz o tom se nazýval domovský list, občan měl právo nerušeného pobytu v obci, právo na chudinské nebo vdovské zaopatření. mezi občany patřily i obecní společníci (osoby, které držely v obci nemovitost nebo jim byla v obci předepsána přímá daň ze živnosti nebo daň důchodková)
Přespolní nemohli se účastnit obecního života, tj. neměli volební právo do obecních orgánů a nemohli mluvit do obecního hospodářství Cizí příslušníci obec je mohla vypovědět
volební právo bylo v obcích podmíněno majetkovým censem pouze státní občané mužského pohlaví, zletilí, svéprávní, nutnost platit přímou daň v předepsané výši volební právo přiznáno také honoraci (státní a zemští úředníci, duchovní, doktoři ředitelé, profesoři atd.) díky censu většina obyvatelstva z voleb vyloučena
Působnost obcí se dělila: a) samostatná působnost správa obecního jmění, možnost udílet domovské a měšťanské právo a čestné občanství, spravovala záležitosti místní policie
b) přenesená působnost obce povinny vykonávat záležitosti, které na ně byly přeneseny zákonem (povinnost vymáhat peněžité pokuty, školní platy, příspěvky na kostely, fary, činily opatření proti nakažlivým chorobám, prováděly branný zákon, zajišťovaly ubytování vojska
Zdroje: http://www.mzv.cz/public/6a/7/64/126925_14883_maly_statni_znak.jpg http://www.oahshb.cz/staremapy/full/1847-22.jpg