ZATÍŽEN ENÍ základní definice záměrný, cílený c podnět t k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám m funkční aktivity organismu = = ke změnám m trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností,, schopností vědomostí,, stavů, somatotypu )
Zatížen (obdobně jako jiné podněty teplo, chlad, vysokohorské prostřed edí apod.) vyvolává určitou odpověď organismu tj. reakci. O povaze této t to reakce rozhoduje objem (doba působenp sob podnětu, počet opakování) a intenzita (míra vynaložen eného úsilí), doba a způsob odpočinku. Záměrnou adaptací (adaptačním m podnětem) rozumíme me činnost cvičen,, které je vymezeno druhem, silou, dobou působenp sob a frekvencí opakování podnětu. Reakce můžm ůže e být postupně ovlivňov ována adaptací,, popř. maladaptací nebo desadaptací. Zatížen má svou strukturu, zahrnující oblast fyziologických, morfologických, psychických a sociáln lně psychických funkcí sportovce. Slabé podněty organismus ze stavu vnitřní rovnováhy (homeost( homeostázy) ) přílip liš nevychylují a nevedou k žádoucímu efektu. Naopak příliš intenzivní, extrémn mně dlouho trvající nebo nezvykle působp sobící podněty mohou působit p nadměrný stres a mohou vést v aža ke kolapsu organismu. Ve SpT mají podněty vyvolávat vat reakce přimp iměřené,, které narušuj ují homeostázu ve vhodné míře e a vytěž ěžují organismus do tét míry, že e ten se začne danému zatížen přizpůsobovat, tzn. bude reagovat úsporněji, s menší ším m rozsahem reakcí.
Funkce zatížen Rozvoj cíl: progresivní zlepšen sportovního výkonu nebo jeho dílčích d faktorů až do případnp padného (relativního) maxima (uplatnění především m v přípravnp pravném období) Renovace cíl: obnovit trénovanost a výkonnost (po zranění,, nemoci, přetp etíž í ) Stabilizace cíl: udržen dosažen eného stupně trénovanosti a výkonnosti Regenerace cíl: aktivní odpočinek tj. takové zatížen,, které svými parametry příznivp znivě ovlivňuje průběh h zotavovacích ch procesů Zatěž ěžování = s = série dílčích d tréninkových zatížen dosaž kumulativního efektu oproti jednorázov zovému zatížen cíl: dosa
Velikost zatíž problematické vymez pojmu Charakteristika a rozlišen zatížen : Pomocí parametrů vykonávan vané pohybové činnosti (intenzity cvičen,, doby trvání cvičen,, počtu opakování,, intervalu odpočinku mezi cvičen m, způsob odpočinku. Pomocí parametrů postihujících ch zvýšen funkcí jednotlivých orgánů,, systémů (zvýšen SF, zvýšen spotřeby O 2, intenzity energetického výdeje ). Zatížen vnější (např.. běh b h na 400 m čas 1:10 min., opakování 5krát, odpočinek 3 min.), vnitřní (odezva organismu a jeho systému na pohybovou činnost, tj. srdeční frekvence, množstv ství laktátu..). tu..). Pro velikost zatížen má rozhodující význam doba trvání a intenzita cvičen (upřesn esnění,, zda zatížen bylo dosaženo intenzitou či i objemem cvičen a diferencovat zatížen anaerobní alaktátov tové - anaerobní laktátov tové smíš íšené aerobní. Velikost zatížen při i opakovaných cvičen ovlivňuje doba a způsob odpočinku. Manipulace s velikostí zatížen souvisí s věkem, pohlavím, výkonností, časovostí
Ukazatele velikosti zatížen objem ZATÍŽEN ENÍ kvantitativní stránka pohybové činnosti sportovní aktivity intenzita ZATÍŽEN ENÍ kvalitativní stránka pohybové činnosti - stupeň vynaložen eného úsilí doba trvání podnětu srdeční frekvence (SF)
objem ZATÍŽEN ENÍ vyjadřuje kvantitativní stránku pohybové činnosti: dobu trvání adaptačního podnětu počet opakování hlavní ukazatele: čas cvič nebo počet opakování specifické ukazatele a) pro jednotlivé sporty: počet km, vrhů, hodů, skoků b) identifikace zón energetického krytí (v minutách) c) organizace cvič (nácvik, trénink kondiční, rychlostní, silový, regenerační...) obecné ukazatele: počet tréninkových dnů, jednotek, hodin objem soutěžního zatíž: počet soutěží, startů, závodů, utkání
intenzita ZATÍŽEN ENÍ kvalitativní stránka stupeň vynaložen eného úsilí v pohybové činnosti Stupeň úsilí se navenek můžm ůže e projevit jako rychlost a frekvence pohybu, distančními parametry pohybu (výškou, dálkou..), d velikost překonp ekonávaného odporu aj., se na buněč ěčné úrovni projevuje energetickým výdejem, aktivuje ATP-CP, LA a O 2 systémy určuj ující intenzitu metabolismu, která je adekvátn tní intenzitě cvičen (nízk zká středn ední submaximáln lní maximáln lní) Míra intenzity (IZ) určena dle fyziologických charakteristik: srdeční frekvence (SF) hladiny laktátu tu (LA mmol/l) % VO2 max
Intenzita zatížen a SF intenzita velmi nízká nízká střední submax. maximální pozn. zahřátí, regenerace aerobní pásmo zákl. vytrvalost - max. hodnoty LA 2-2,5 mmol/l aerobní pásmo úroveň ANP, LA 4 mmol/l aerobně-anaerobní pásmo nad ANP, LA 4-8 mmol/l anaerobně-aerobní pásmo LA 9-15 (22) mmol/l anaerobní pásmo % SF max do 65 % 65-75 % 75-85 % 85-95 % 95 % a více
Časové fáze reakce organismu na zatížen Fáze úvodní - předstartovní stav - startovní stav - rozcvičen Fáze průvodn vodní - iniciační fáze - přechodná fáze Fáze následnn sledná - restituce - regenerace
Frekvence podnětů četnost zátěže odpovídá principům superkompenzace superkompenzace: zvýšená úroveň energetického potenciálu v důsledku předchozí činnosti v průběhu svalové činnosti: intenzivní štěp a určitá syntéza energetických zdrojů v době zotav dominuje resyntéza (vede k obnově, ale také k převýš výchozí úrovně energetických rezerv) rychlost obnovy energetických rezerv závisí na velikosti a trvání intenzity vyčerpání zdrojů, následně pak na době a intenzitě pohybové činnosti
Optimáln lní doba pro následný n trénink vzhledem k předchozp edchozímu zatížen : Po těžt ěžkém m silovém m tréninku... 48-72 h Po těžt ěžkém m aerobně vytrvalostním.. 48 h Po lehkém m aerobně vytrvalostním.. 24 h Po těžt ěžkém m anaerobně vytrvalostním.. 48 h Po lehkém m anaerobně vytrvalostním.. 24 h Po náron ročném m rychlostním.. 24 h Po lehkém m rychlostním.. 12 h