Ergo,,, - DOI:./v---z Zhodnocení účasti krajů ČR v projektech. RP v období Cílem příspěvku je zhodnotit dosavadní účast výzkumných týmů a pracovišť v krajích ČR v. RP, posoudit úspěšnost regionů z pohledu využívání finančních prostředků poskytovaných ze. RP a vědeckovýzkumných kapacit v oblasti lidských zdrojů, pokusit se analyzovat regionální rozdíly v přístupu k. RP na úrovni krajů a porovnat dosažené výsledky s daty o předchozí účasti subjektů z ČR v uplynulých RP. Daniel Frank Technologické centrum AV ČR Obdrženo redakcí:.. Přijato k publikování:.. Klíčová slova: rámcový program, výzkum a vývoj, kraj, regionální účast, seskupovací analýza Evaluation of participation of Czech regions in FP projects during the period The aim of this paper is to evaluate existing stakeholder participation by region in the FP, to determine the success of regions in terms of utilization of funds provided by the FP and the use of their scientific research capacities in human resources, to try to analyze regional differences in access to the FP at the regional level and compare the results with previous data on the participation of entities from the Czech Republic in the past FP. Daniel Frank Technology Centre ASCR Received:.. Accepted for publishing:.. Key words: framework programme, research and development, region, regional participation, clustering analysi Dosavadní účast ČR v. RP Strategie regionálního rozvoje ČR (MMR ) uvádí varovné prohlubování rozdílů v životní úrovni a ekonomické výkonnosti krajů ČR. V méně vyspělých regionech klesá význam prvků konkurenceschopnosti založených na technologicky nenáročném zpracovatelském průmyslu, a proto je třeba podporovat sektory vyžadující větší znalosti a vyšší kvalifikaci. Jedním z vhodných prostředků, jak toho cíle dosáhnout, jsou rámcové programy (RP). Od května roku je ČR plnohodnotně připojena k RP výzkumu a vývoje EU. Na tomto základě se mohou výzkumné týmy a pracoviště z ČR ucházet o finanční podporu pro své výzkumné aktivity z rozpočtu RP. S ohledem na skutečnost, že. RP pozvolna přešel do své druhé poloviny, je vhodné provést zhodnocení dosavadního zapojení subjektů z jednotlivých krajů ČR do tohoto RP. Dosavadní účast ČR v. RP ( ) je možné ve stručnosti shrnout do několika málo číselných údajů. ČR je dle databáze uzavřených grantových smluv projektů (E-CORDA ) v. RP zastoupena pracovními týmy, které se účastní projektů ve výzvách. Celková částka, kterou se podařilo českým řešitelům projektů. RP získat, činí v uvedeném období více než mil. eur. Kartodiagram zobrazuje jednoduché porovnání počtu účastí pracovních týmů v. RP dle krajů a sloupcový graf získanou finanční podporu pro účastníky. RP ve všech krajích ČR. Je zřejmé, že v hl. m. a v Jihomoravském kraji působí více než % všech týmů, které získávají téměř % finanční podpory pro ČR. Naopak v Karlovarském a Ústeckém kraji je účast v. RP velmi nízká ( týmy Karlovarský kraj, týmy Ústecký kraj). Kartodiagram : Počet týmů v. RP v jednotlivých krajích ČR v období Poznámka: V kartodiagramu je pro názornější vizualizaci dat použito Gastner-Newmanovy metody kartografické anamorfózy, která v tomto případě transformuje počet účastí na velikost plochy kraje. Zdroj: databáze E-CORDA, vlastní zpracování Download Date // : AM
Graf : Výše získaného finančního příspěvku krajů ČR v. RP Příspěvek EK (mil. eur), %, %, %, %, %, %, %, %, %, %, %, % % dosavadním počtem účastí a průměrným počtem zaměstnanců VaV vykazuje Ústecký kraj s koeficientem,. Průměrná hodnota, rozděluje fakticky soubor regionů na kraje v. RP aktivnější (,,,,, kraj a Kraj ) a na kraje méně aktivní s nižším zapojením lidských zdrojů do RP (,,, a kraj). Polarizované postavení Karlovarského a Ústeckého kraje je ovlivněno dosavadní nízkou účastí (pouhých pracovních týmů v obou krajích) a velkým vzájemným rozdílem průměrného počtu zaměstnanců zabývajících se VaV v obou krajích., % Graf : Regionální účast v. RP přepočtená na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem Ústecký Karlovarský,, Počet účastí na FTE Poznámka: Křivka spojnicového grafu ukazuje nárůst (kumulaci) finančních podílů jednotlivých krajů ČR. Zdroj: databáze E-CORDA, vlastní zpracování,,, Toto jednoduché srovnání krajů provedené pouze na základě absolutních hodnot účastí či získané finanční podpory je do značné míry zavádějící a nemá dobrou vypovídací schopnost o významu a dopadu. RP v jednotlivých krajích ČR, zejména proto, že jednotlivé kraje nemůžeme z mnoha příčin vnímat jako rovnocenné jednotky. S trochou nadsázky by se dalo říci, že jde v zásadě o porovnávání neporovnatelného. Z tohoto důvodu je nezbytné provést hlubší a podrobnější mezikrajové srovnání, které lépe postihne rozdílnou ekonomickou strukturu a rozmístění vědecko-výzkumných kapacit jednotlivých krajů ČR. Karlovarský Zdroj: databáze E-CORDA, ČSÚ, Eurostat, vlastní zpracování Ústecký Aktivita výzkumných pracovníků ve vztahu k. RP Podíl ústředních vládních institucí v dosavadním průběhu. RP RP jsou svým účelem, náplní a realizačními nástroji zaměřeny na široké spektrum odborníků a pracovníků ve vědě a výzkumu působících v různých typech výzkumných a vývojových center ČR. Počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu a rozmístění výzkumných a vývojových center v krajích jsou rozdílné. Výzkumní pracovníci a zaměstnanci vyvíjejí směrem k. RP různou míru aktivity, a proto je jako jedna ze základních charakteristik regionální odlišnosti používána regionální účast subjektů v projektech RP přepočtená na jeden pracovní úvazek zaměstnance VaV (FTE). Přepočteme-li absolutní regionální účasti v projektech. RP na jeden pracovní úvazek zaměstnance VaV, získáme mnohem objektivnější charakteristiku postavení příslušného regionu v RP. Zjištěné rozdíly v aktivitě zaměstnanců VaV v projektech RP nejsou v jednotlivých krajích zdaleka tak výrazné ve srovnání s absolutními hodnotami účastí řešitelských týmů. Mezi kraje s vysokou hodnotou takto přepočtené účasti patří, Karlovarský a kraj (hodnota koeficientu,,). Nejméně příznivý poměr mezi RP jsou prostředím pro řešení projektů excelentního výzkumu, na jejichž řešení se v ČR podílejí rozhodující měrou veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Tyto organizace jsou společně s organizačními složkami státu a některými příspěvkovými organizacemi zahrnuté do sektoru ústřední vládní instituce. Ústřední vládní instituce dosáhly na celostátní úrovni v. RP téměř % účastí všech subjektů z ČR. Důležitou charakteristikou struktury zapojení českých institucí v. RP v krajích je míra podílu pracovních týmů z tohoto sektoru ke všem ostatním týmům v kraji. V tomto ohledu není překvapivé, že velmi výrazné a vyrovnané zastoupení organizací ze sektoru ústředních vládních institucí mají hl. m. (, %) a kraj se svou metropolí Brnem (, %), avšak největší podíl účasti ústředních vládních institucí v projektech RP je zaznamenám v Jihočeském kraji. Vysoké zastoupení organizací z tohoto sektoru v tomto kraji (, %) je způsobeno především účastmi Biologického centra AV ČR, v. v. i., a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V těchto institucích participuje na projektech Ergo / září / Technologické centrum Akademie věd ČR Download Date // : AM
. RP z celkových týmů tohoto kraje. V hl. m. Praze pracuje z tohoto sektoru týmů na veřejných vysokých školách (Univerzita Karlova týmů, ČVUT týmů, VŠCHT týmů, ČZU týmy, VŠE tým), týmů ve výzkumných ústavech Akademie věd ČR, týmů v příspěvkových organizacích a týmů v organizačních složkách státu. V Jihomoravském kraji dominují rovněž veřejné a státní vysoké školy se účastmi (Masarykova univerzita týmů, VUT v Brně týmů, Mendelova univerzita v Brně týmy a Univerzita obrany v Brně tým), dalších pracovních týmů je soustředěno v ústavech Akademie věd ČR. Dosavadním nejúspěšnějším účastníkem v sektoru jsou veřejné vysoké školy ( účastí), následovány veřejnými výzkumnými institucemi ( účastí z toho pracoviště Akademie věd ČR účastí), příspěvkovými organizacemi ( účastí) a organizačními složkami státu ( účastí). Účast soukromého sektoru a MSP v. RP Je zřejmé, že zapojení krajů do. RP dle absolutního počtu týmů a výše získané finanční podpory je silně ovlivněno současným rozmístěním ústředních vládních institucí, které se v rozhodující míře nacházejí ve dvou hlavních centrech ČR, tj. v hl. městě Praze a jihomoravské metropoli Brně, a proto je nutné pro porovnání účasti krajů ČR hledat další charakteristiky. Poměrně dobrým kritériem pro zhodnocení úspěšnosti zapojení krajů ČR v RP může být míra účasti soukromého sektoru a zejména MSP. Účast soukromého sektoru je mnohem objektivnějším ukazatelem aktivity subjektů z ČR v RP, poněvadž do jisté míry stírá dominantní postavení Prahy a Jihomoravského kraje jako hlavních institucionálních center ČR. MSP a organizace z privátního sektoru jsou rovněž schopny mnohem pružněji reagovat na měnící se podmínky a požadavky ekonomického Graf : Podíl ústředních vládních institucí a soukromého sektoru na celkové účasti v krajích ČR prostředí. Z grafu je patrné, že soukromý sektor výrazně dominuje v Královéhradeckém kraji, na Vysočině, ve Středočeském, Zlínském a Libereckém kraji. Naopak nejmenší zastoupení soukromého sektoru se objevuje u Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje a hl. města Prahy, kde se na řešení projektů RP podílí převážně veřejný sektor, resp. veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a organizační složky státu. Vyvážený podíl účasti ústředních vládních institucí a organizací ze soukromého sektoru mají a kraj. Klíčovou součástí inovační politiky ČR jsou MSP. MSP jsou nepochybně základem pro inovace, prostředím pro vývoj nových výrobků a provádění aplikovaného výzkumu. MSP dlouhodobě vytvářejí podmínky pro ekonomický rozvoj a sociální stabilitu regionů. Projekty, ve kterých je využívána spolupráce MSP, představují % všech projektů s českými účastníky a MSP získaly % finančního příspěvku dosud určeného pro celou ČR. MSP tvoří % soukromého sektoru ČR v. RP. V šesti krajích ČR je podíl MSP v soukromém sektoru ještě výrazně vyšší, než tato hodnota. V Plzeňském, Olomouckém a Libereckém kraji je účast soukromého sektoru zastoupena výhradně jen MSP. Dominantní postavení v soukromém sektoru mají MSP v Jihomoravském, Zlínském a Královéhradeckém kraji. Komentovaná fakta dokresluje graf, který vyjadřuje také podíl účasti MSP v. RP ve vztahu k celkové účasti všech subjektů, které se dosud. RP účastní. Graf : Podíl účasti MSP v. RP a v rámci soukromého sektoru v krajích ČR % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % Podíl MSP (%) v. RP Podíl MSP (%) v rámci soukromé sféry v. RP Poznámka: Do přehledu nejsou zahrnuty Ústecký a Karlovarský kraj pro velmi nízkou účast v. RP. Zdroj: databáze E-CORDA, vlastní zpracování Využití finančních prostředků ze. RP Podíl soukromého sektoru na celkové účasti v. RP Podíl ústředních vládních institucí na celkové účasti v. RP Zdroj: databáze E-CORDA, vlastní zpracování Poměrně vypovídajícím ukazatelem míry úspěšnosti zapojení jednotlivých regionů ČR v RP je kromě samotné účasti jednotlivých typů subjektů v. RP i poměr získané finanční podpory ze. RP a hrubých domácích výdajů na výzkum a vývoj (GERD), které daný Download Date // : AM
kraj vynaloží v daném období. Poměr požadované výše příspěvku EK ze. RP pro každý kraj ČR v období a hrubých domácích výdajů v období každého kraje vyjadřuje podíl výdajů na VaV hrazených krajskými subjekty ze zdrojů. RP. Hodnotová škála podílu se pohybuje v rozmezí, %, %. K největšímu využití finančních prostředků. RP dochází v Kraji a Jihomoravském kraji (hodnoty podílu:, % a, %), následuje hl. m., %. Tyto kraje se pohybují nad republikovým průměrem, %. Na opačném pólu se v tomto ukazateli nachází kraj, kraj a kraj, jehož objem finančních prostředků vynakládaný na výzkum a vývoj je sice druhý největší v ČR, ale získaný příspěvek ze. RP představuje pouhé, % z tohoto objemu. Mezi kraje s vyšším využitím finančního příspěvku z RP můžeme zařadit, Karlovarský, Ústecký, a kraj. Finanční podpora ze zdrojů. RP činí u těchto krajů více než % z celkových hrubých výdajů na výzkum a vývoj za zkoumané období. Názornější přehled poskytuje graf. Rozložení tematických priorit. RP v krajích ČR Organizace a řešitelské týmy jsou v ČR zapojeny do tematických priorit. RP (E-CORDA ). Téměř % účastí českých týmů se odehrává v tematických prioritách. Nejvyšší počet účastníků () se podílí na řešení projektů podporujících mezinárodní mobilitu výzkumných pracovníků. Velká aktivita organizací z ČR je zaznamenána v oblasti informačních a komunikačních technologií ( týmů). ČR má tradičně dobré postavení ve výzkumu nanotechnologií a nových materiálů ( týmů), dopravním výzkumu ( týmů), výzkumu ve prospěch MSP ( týmů) a výzkumu životního prostředí ( týmů). Týmy a pracovní skupiny z ČR řeší ve větší míře projekty na podporu činnosti evropských vědeckých infrastruktur ( týmů), jaderného výzkumu ( týmů) a výzkumu v oblasti zdraví ( týmů). Poměrně nízké jsou počty účastí českých týmů v prioritách, které se zabývají energetickým výzkumem nebo výzkumem v oblasti sociálně- -humanitních věd. Graf : Podíl příspěvku EK ( ) ze. RP v kraji k celkovým hrubým výdajům na VaV v kraji ( ), %, %, %, %, %, % Zdroj: databáze E-CORDA, ČSÚ, Eurostat, vlastní zpracování Ústecký Karlovarský Z regionálního hlediska je zajímavé zastoupení tematických priorit v jednotlivých krajích. Projekty z tematické priority na podporu MSP, dopravního výzkumu a mobility výzkumných pracovníků se objevují ve regionech ČR, aktivity, které se týkají výzkumu nanotechnologií, jsou zaznamenány v regionech ČR, životního prostředí v a informačních technologií v regionech. Metropole ČR hl. m. je zastoupena ve všech prioritách, kterých se ČR účastní, kraj je zastoupen v, kraj ve. Názornější pohled na poměrné zastoupení tematických priorit přináší tabulka. Tabulka : Přehled poměrného zastoupení jednotlivých priorit. RP dle krajů ČR (v %) Kraj Zdraví Zeměd. ICT Nano Energie ŽP Doprava Soc. hum. Vesmír Bezpeč. Lidé Infra MSP Regiony znalostí Výzk. pot. Věda ve spol. Jaderné štěpení,, Poznámka: Hodnoty v tabulce udávají podíl tematické priority v daném kraji ČR. V tabulce jsou uvedeny pouze priority, které byly zastoupeny ve třech a více krajích. Účast ČR v prioritách, které zde nejsou uvedeny, je zanedbatelná. Do přehledu nejsou zahrnuty Ústecký a Karlovarský kraj pro velmi nízkou účast v. RP. Zdroj: databáze E-CORDA, vlastní zpracování Ergo / září / Technologické centrum Akademie věd ČR Download Date // : AM
Diferenciace krajů ČR dle zvolených ukazatelů účasti v. RP Jako pomocný nástroj k názorné diferenciaci regionů a posouzení jejich vzájemné rozdílnosti dle dosavadní účasti v. RP se jako poměrně vhodné jeví použití seskupovací (shlukovací) analýzy. Shlukovací metody jsou většinou založeny na využití měr podobnosti (resp. nepodobnosti) objektů a shluků (Hendl ). Základním principem této vícerozměrné statistické metody je rozložení souboru objektů, v tomto případě krajů, na několik relativně stejnorodých podmnožin shluků (klastrů) tak, aby si jednotlivé objekty (kraje) patřící do téhož klastru byly co nejvíce navzájem podobné, a naopak objekty z různých shluků se od sebe co nejvýrazněji odlišovaly. Je třeba si uvědomit, že množina získaných klastrů není konečným výsledkem, ale pouze možným návrhem cílové struktury. Jako vhodné ukazatele vstupující do primární matice dat byly využity: podíl získaných finančních prostředků ze. RP k celkovým výdajům regionu na VaV za zvolené období, podíl účasti MSP ke všem účastem v daném regionu, podíl účasti ústředních vládních organizací ke všem účastem v daném regionu a aktivita pracovníků ve výzkumu směrem k. RP vyjádřená jako podíl počtu účastí pracovních týmů k průměrnému počtu pracovníků ve výzkumu v daném období. Z mnoha možných metod shlukování byla zvolena metoda K-Means Cluster, jejíž použití vedlo k vytvoření těchto oblastí: Oblast (klastr) Kraj : V tomto kraji se. RP neúčastní žádná ústřední vládní instituce, podíl MSP je %, podíl soukromého sektoru %, poměr získaných prostředků ze. RP ke všem prostředkům na VaV v regionu je nejvyšší v ČR, aktivita pracovníků ve výzkumu směrem k. RP je nadprůměrná, tyto pozitivní ukazatele jsou však poznamenány velmi nízkým počtem účastníků v. RP. Rozdělení krajů dle míry podobnosti (resp. nepodobnosti) z hlediska zvolených proměnných názorně ukazuje kartodiagram. Kartodiagram : Rozdělení krajů dle míry podobnosti z hlediska vybraných charakteristik účasti v. RP Oblast (klastr) a kraj: V těchto regionech je vysoký podíl účasti ústředních vládních institucí, nízký podíl účasti MSP, v porovnání s ostatními kraji největší aktivita pracovníků ve výzkumu směrem k. RP, největší podíl získaných prostředků ze. RP k prostředkům na VaV. Oblast (klastr) kraj: V tomto kraji je nižší účast MSP i ústředních vládních institucí, aktivita pracovníků ve výzkumu a podíl získaných prostředků ze. RP dosahují průměrné úrovně, dominantním účastníkem v. RP v tomto kraji je Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., který si připisuje % účastí. Oblast (klastr) kraj: V tomto kraji je pro. RP rozhodující účast ústředních vládních institucí (, % účastí), účast MSP je velmi nízká, aktivita pracovníků ve výzkumu a podíl získaných prostředků ze. RP dosahují průměrné úrovně, na řešení projektů. RP se podílejí rozhodující měrou pouze dvě instituce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Oblast (klastr), a kraj: V těchto krajích se v projektech. RP dobře uplatňují MSP ( % účasti), vliv ústředních vládních institucí je nižší (, % účasti), aktivita pracovníků ve výzkumu a podíl získaných prostředků ze. RP dosahují průměrné úrovně (u Zlínského kraje je aktivita pracovníků ve výzkumu směrem k. RP lehce nadprůměrná). Oblast (klastr),, a kraj: Tyto regiony jsou charakteristické nízkou aktivitou pracovníků ve výzkumu směrem k. RP a nízkým podílem získaných finančních prostředků ze. RP, účast ústředních vládních institucí a MSP je poměrně vyrovnaná s mírnou převahou účasti ústředních vládních institucí (nejpatrnější u Moravskoslezského kraje). N Poznámka: Kraje Ústecký a Karlovarský nebyly v důsledku nízké účasti v. RP analyzovány. Zdroj: databáze E CORDA, Eurostat, ČSÚ, vlastní zpracování Závěr Po porovnání dostupných údajů z.,. a. RP (Rydvalová, Pittnerová ; Albrecht, Vaněček ) se ukazuje, že rozložení absolutních účastí pracovních týmů v krajích ČR je v průběhu let téměř neměnné a do značné míry kopíruje územní rozmístění výzkumných organizací. ČR sice disponuje dostatečnou výzkumnou kapacitou pro řešení evropských projektů, avšak tato kapacita je rozmístěna nerovnoměrně. Trvale převládá dominantní postavení dvou krajů Prahy a Jihomoravského kraje, naopak v krajích Ústeckém, Karlovarském a Vysočině se do RP dlouhodobě zapojuje nejméně subjektů. V těchto periferních krajích s podprůměrným inovačním potenciálem je třeba budovat a podporovat rozvoj dostatečné výzkumné a poradenské infrastruktury (výzkumná, poradenská a podnikatelská centra) z operačních a národních programů a zároveň posílit postavení a spolupráci vysokých škol a organizací ze soukromé sféry, pro které zatím nejsou inovační aktivity prioritou. Podíl ústředních vládních institucí na účasti v projektech RP je vysoký a zůstává dlouhodobě konstantní cca %. Ústřední vládní instituce s dominancí vysokých škol a státních výzkumných ústavů, jež jsou ve své většině zároveň výzkumnými organizacemi, Download Date // : AM
mají rozhodující úlohu při čerpání finančních prostředků z RP. Není divu, že s téměř neměnným rozložením počtů účastí subjektů v.,. a. RP souvisí i téměř totožný poměr a rozložení přepočtené účasti zaměstnanců VaV v RP v krajích ČR. Toto zjištění je možné vysvětlit celkovými malými změnami v rozložení absolutních účastí subjektů i počtech pracovníků zabývajících se výzkumem a vývojem v krajích. Současnou situaci by mohla změnit nově budovaná výzkumná centra VaV z operačních programů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace. Tak by mohlo dojít ke změně mapy celkové účasti v budoucím RP a k posílení stávající výzkumné infrastruktury a kapacit pro výzkum včetně zlepšení podmínek pro intenzivnější zapojení do mezinárodní výzkumné spolupráce zejména ve prospěch Moravskoslezského, Libereckého, Plzeňského a Olomouckého kraje. V tomto světle se budoucnost větší účasti v RP nejeví zcela optimisticky pro a kraj, které nepatří mezi místa realizace žádného projektu nových výzkumných infrastruktur (např. Marek, Žížalová ). Přestože střednědobé hodnocení. RP poukazuje na celkově klesající účast průmyslu v RP (Evropská komise ), v ČR se privátní sféra a MSP účastní RP v porovnání s novými členskými státy EU nadprůměrně. Pozitivním zjištěním je stoupající trend v podílu účasti MSP v RP. V porovnání s. RP vzrostl v. RP podíl účasti MSP v průměru téměř o %. Tento výsledek potvrzuje trvalý a vzrůstající zájem českých MSP o řešení mezinárodních výzkumných a inovačních projektů RP a získání finančních prostředků na VaV. U Královéhradeckého, Zlínského a Libereckého kraje je podíl MSP v RP dlouhodobě relativně vysoký. V periferních krajích ČR (Ústecký, Karlovarský kraj, Kraj ) je právě soukromá sféra hlavním nositelem inovačních aktivit (např. v OP PI je podíl zaměstnanců VaV v těchto krajích v podnikatelském sektoru řešících projekty z tohoto finančního zdroje nejvyšší v ČR). Přes pozitivní trend působení soukromého sektoru v RP je nutné nadále posilovat všechny činnosti vedoucí k ještě větší podpoře průmyslu a MSP, a to zejména v ekonomicky slabších krajích, kde má účast organizací z této sféry zásadní význam pro výzkum a inovace a s tím související dlouhodobé zajištění ekonomické a sociální stability života v kraji. Je nutné zvyšování odborné úrovně předkladatelů projektů a větší využívání dobrých zkušeností úspěšných řešitelů prostřednictvím seminářů a dalších materiálů podrobně zaměřených na jednotlivé aspekty účasti. Provedená analýza potvrzuje, že regionální odlišnosti v zapojení a přístupu subjektů v RP doprovázené různou ekonomickou výkonností a rozdílným výzkumným potenciálem regionů jsou značné a je třeba brát je při vytváření nových strategií budoucího zapojení českých institucí do RP velmi vážně. Odkazy [] Albrech, V., Vaněček, J. (): Assessment of Participation of the Czech Republic in the EU Framework Programmes. Technology Centre AS CR, Art-D,. [] ČSÚ (): Výzkum a vývoj. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ statistika_vyzkumu_a_vyvoje [] E-CORDA (): Grant Agreements [databáze]. Evropská komise. --. Databáze uzavřených grantových smluv (omezený přístup). [] EUROSTAT (): Tables by themes, Science and technology, Research and development. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/ statistics/search_database [] Evropská komise (): Interim Evaluation of Seventh Framework Programme, Report of the Expert Group, --. http://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/archive/other_reports_ studies_and_documents/fp_interim_evaluation_expert_group_report. pdf#view=fit&pagemode=none [] Hendl, J. (): Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metanalýza dat. Portál, s.r.o, [] Marek, D., Žížalová, P. (): Infrastruktury pro výzkum a vývoj podpořené z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace udržitelnost v regionálním a individuálním pohledu. Ergo, leden, Technologické centrum AV ČR, s.. [] Ministerstvo financí ČR (): Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES). http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz [] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (): Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky. http://www.mmr.cz/regionalnipolitika/koncepce-strategie/strategie-regionalniho-rozvoje-ceskerepubliky-na [] Rydvalová, P., Pittnerová, R. (): Analýza účasti českých subjektů v projektech rámcových programů EU pro výzkum a technologický vývoj. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi,. a.., Zlín, s.. Zlín: UTB,. ISBN ----. http://vyzkum.hf.tul.cz/wd/ download//pittnerova_rydvalova_zlin.pdf Ergo / září / Technologické centrum Akademie věd ČR Download Date // : AM