Živá a neživ ivá příroda IV Charakteristika jednotlivých skupin užitkových organismů Přednáška č.. 7 Léčivé rostliny Mgr. Hiklová Ivana
Obsah: Úvod Dějiny pěstovp stování léčivých rostlin Klíčov ové pojmy Pěstování léčivých rostlin Sběr r a sušen ení léčivých rostlin Využit ití léčivých rostlin Homeopatie Modeloví zástupci léčivých l rostlin
Dějiny pěstovp stování léčivých rostlin a léčitelstvl itelství Nejstarší zprávy o pěstovp stování rostlin pocházej zejí z starověkého Egypta znali již 65 druhů léčivých rostlin.dochovala se řada kreseb na stěnách v chrámech a pyramidách. Z východních oblastí měla pro evropské lékařství značný ný význam Indie. Léčiva L se rozlišovala ovala jednak podle účinku,podle chuťových kvalit i podle mechanismu působenp sobení. Znamenitými obchodníky s drogami a kořen ením m byli FéniF ničané. Pak nastoupila éra známých řeckých a římských filozofů,, přírodopiscp rodopisců a lékal kařů Hippokrates, Aristoteles ad. Zakladatelem lékal kařské botaniky byl Řek Theofrastos. Pevný základ z lékal kařství postavil Galenos.. Měl M l ve velké oblibě léčivé rostliny a přípravky p pravky z nich. Napsal 131 lékal kařských spisů. Arabský lékal kař Ibn Sína,, který je znám m pod jménem Avicenna.. Jeho dílo d přetrvalo století a mám nevyčerpatelný erpatelný zdroj lékal kařské moudrosti. Z botaniků 16. stol. Měl M l největší význam Petr Ondřej Mattioli- sepsal lidový bylinář,, který pak z němčiny n do čeština přeložiltadeáš Hájek z Hájku. Z českých bylinářů a lidových léčitell itelů jsou nejvýznamnější ší: : Jan Černý, Vincenc Priessnitz,, Charlotta Hanselová ad.
Klíčov ové pojmy Léčivá rostlina - bylina, která buď přímo nebo po určit ité úpravě,, a to celá nebo její části jsou užívány u jako droga s biologicky aktivními účinky na nášn organismus. - rostlina rostoucí volně v přírodp rodě nebo z nín vyšlecht lechtěný kultivar, jež obsahuje terapeutické látky používan vané k léčenl ení. Léčivá rostlina je léčivl ivá pouze tehdy užívámeu me-li ji v době kdy jsme nemocní! Droga za rostlinnou drogu považujeme sušenou rostlinu nebo její část (listy, kořen, plody, květy. Čerstvá rostlina drogou není. Konzervace zachování obsahu a složen ení účinných látek l v usušen ené rostlině.
Léčivé rostliny jako základ z lidového léčitelstvl itelství Základem lidového léčitelstvl itelství je rostlina.celkem je známo přes p 4000 druhů léčivých rostlin. V dnešní době se u nás n s využívá asi 250 druhů. Řada rostlin mám protichůdn dné vlastnosti a proto je nelze bez znalostí vzájemn jemně kombinovat. Při i nesprávn vném m použit ití některé léčivé rostliny se může e nejenom zhoršit zdravotní stav, můžm ůže e dojít t i k vážnému v poškozen kození organismu, otravě, či úmrtí. Nutná je dobrá znalost: - rostlin samotných - i jejich účinků - dávkování.
Třídění léčivých rostlin Podle délky d vegetace: Jednoleté Dvouleté Víceleté Valeologická stupnice 1. zelenina 2. ovoce 3. polní plodiny 4. bylinky 5. kořen ení 6. léčivl ivé rostliny 7. jedovaté rostliny Podle účinku: Byliny Léčivé rostliny Jedovaté rostliny Léč ivé rostliny můžeme také dělit na: 1. jedovaté (blín, durman, ocún ad.) obsahují prudce účinné látky alkaloidy 2. nejedovaté (řebříček, heřmánek ad.)
Pěstování léčivých rostlin Pěstují se ve speciáln lních osevních postupech, kde se střídaj dají jen léčivl ivé rostliny. Pěstování - přímým výsevem na stanoviště (jitrocel) - předpěstovanou sadbou (meduňka) Podle nárokn roků na hnojení můžeme rozlišit it velmi náron ročné,, středn edně náročné,, méněm náročné léčivé rostliny. Hnojením m se ovlivňuje obsah účinných látekl tek. Podle délky d vegetace: jednoleté heřmánek pravý dvouleté divizna velkokvětá vytrvalé meduňka lékal kařská Pěstování léčivých rostlin ZŠZ na speciáln lní části školního pozemku s vhodnými ukázkami zástupcz stupců,, nesmí se pěstovat p alergenní a jedovaté rostliny (náprstn prstník, rulík k ad.)
Nejlepší léčivé účinky mají léčivé rostliny čerstvě nasbíran rané. Při i sběru léčivých l rostlin dbáme několika n pokynů 1. LéčivL ivé rostliny sbíráme v době,, kdy obsahují největší množstv ství účinných látek: l KVĚTY - na začátku vykvétání LISTY - nejlépe před, p ale i po odkvetení KOŘENY - časně z jara nebo na podzim PLODY - v jejich zralosti Sběr r léčivých l rostlin
Další zásady sběru 2. Sbíráme za suchého ho slunného počas así. 3. Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny bez jakýchkoliv příměsí. 4. Pokud sbíráme ve volné přírodě,, nevysbíráváme všechno. 5. Nesbíráme na chemicky hnojených polích a loukách, na železničních náspech n a v blízkosti dopravních cest, průmyslových podniků. Při i sběru nestlačujeme listy a květy, nepoužíváme sáčky s a tašky z plastických hmot - může e dojít t k zapařen ení a následnému zčernz ernání při i sušen ení.
Sušen ení rostlin Sušen ení proces odnímání vody při p i vhodné teplotě,, za účelem znemožnění činnosti nežádouc doucích ch mikroorganismů,, které způsobuj sobují poškozen kození a zkázu zu sklizeného rostlinného materiálu. Při i sušen ení by se měla m zachovat původnp vodní barva, vůněv a chuť. Nesuší šíme na přímém p m slunci, ale v kůlnk lnách, půdách, p v místnostech, m které lze dobře e provětr trávat. Nasbíran rané rostliny můžm ůžeme volně rozložit na plachtu nebo na nepotištěný ný bílý b papír. Teplota by neměla překrop ekročit 35 C. Nové způsoby konzervace zmrazování,, silážov ování atd.
Využit ití léčivých rostlin Ideáln lní způsob přípravy p pravy rostlinných léčiv l je z čerstvých rostlin.to není ve většinv ině případů možné proto se rostliny konzervují (suší ší) ) a dále d používaj vají různými způsoby: 1. Nejužívan vanější léčebný prostředek ČAJ Čaj připravujeme p 3 způsoby: macerát (studený výluh) nálev (výluh za tepla) odvar (výluh za varu) 2. Práš ášky 3. Šťávy ze surového rostlinného materiálu 4. Tinktury výtažky z rostlinných materiálu 5. Sirupy koncentrované roztoky cukru ve vodě 6. Masti, likéry, obklady, náplasti, n koupele ad.
Homeopatie Zakladatelem je německý n lékal kař Ch.F.S. Hahnemann Pojem homeopatie vznikl z řeckých slov homios = = podobný a pathein = = cítit, c trpět. t. Homeopatie - léčení podáváním m nepatrných dávek d léků vycházej zející ze zásady z léčení podobného podobným. Homeopatické léky se připravujp ipravují z původnp vodní substance rostlinného či živočišného původu, p která se předepsaným způsobem ředí a promích chává. Ch.F.S. Hahnemann
Jednoleté léčivé rostliny Heřmánek pravý (Matricaria recutita) Sbíran raná část: květ Pěstování: vešker keré půdy, výslunné stanoviště vysévá se každý rok Využit ití: Je všelékém zvláš ášť u malých dětí. Napomáhá pocení,, mírnm rní křeče, e, působí protizánětliv tlivě, dobrý vliv na nervový systém regenerační účinky Významné je uplatnění v kosmetice.
Dvouleté léčivé rostliny Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) Sbíran raná část: květ Pěstování: V jednom roce vytvoří listovou růžici v druhém m roce vyroste lodyha s květem (až 3 m) Využit ití: při i zánětlivých z chorobách průdu dušek, astmatu potopudný prostředek při p nachlazení
Vytrvalé léčivé rostliny Meduňka lékal kařská (Melissa officinalis) Sbíran raná část: list a nať Pěstování: náročná ne teplo. množí se dělend lením m trsů Využit ití: Snižuje nadýmání Snižuje krevní tlak Uvolňuje křeče k žaludku
Máta peprná (Mentha piperita) Sbíran raná část: list a nať Pěstování: vyžaduje teplo, odstatečně vlhké a stíněné prostřed edí množí se vegetativně z řízků Využit ití: Při i léčběl žaludečních potíží inhalace při p i chorobách dýchacích cest Účinnou látkou l máty m je silice s obsahem asi 50% mentolu
Šalvěj j lékal kařská (Salvia officinalis) Sbíran raná část: list a nať Pěstování: nenáro ročná,, slunné teplé stanoviště množí se dělend lením m trsů Využit ití: Působí antibakteriáln lně a protizánětliv tlivě. Účinné kloktadlo při p zánětech mandlí. Čaj se pije proti pocení Pro obsah jedovatého thujonu se nesmí užívat dlouhodobě.
Kostival lékal kařský Sb (Symphytum officinale) Sbíraná část: kořen Pěstování: nenáro ročná vlhké půdy množí se kořenovými řízky Využit ití: Vnitřně se užíváu jen v malých dávkách - při i zánětlivýchz procesech v žaludku Vnější použit ití - na špatně se hojící rány, pohmožděniny a zlomeniny.
Použit itá literatura Bodlák k J. a kol: Příroda P léčíl bylinář na konci 20.století, Granit. Praha. 1995, ISBN 80-85805 85805-30-8 Traxl V.: LéčivL ivé rostliny ze zahrady, Květ. Most. 1992, ISBN 80-85362 85362-08-2 http://lecive-rostliny.yc.cz/ http://www.biolib biolib.cz/
Děkuji za pozornost Pěkný zbytek dnešního dne Hiklová Ivana