Antropologie islámu 2

Antropologie islámu 2

Islám Dín (náboženství, víra, moc, cesta k následování, soud jawm ad-dín - nadřazenost, zákon, odměna, antiteze k dunjá ) Ímán (víra v co přesně?, c aqída není právě přehledným polem) Jak uchopit náboženství obecně? Jak jej definovat? Kunin, S. (2002): Religion: Modern Theories. Edinburgh: EUP. Émile Poulat: náboženství samo o sobě není empiricky pozorovatelnou skutečností, jediné, co jsme schopni reálně uchopit, jsou jednotlivé skutečnosti označované jako náboženské, např. gesta, texty, instituce, úkony (Genese, 1986) ( nikdy nebude existovat univerzální definice náboženství)

Émile Durkheim (Elementární formy náboženského života. Systém totemismu v Austrálii, 2002, 1912) náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, tj. věcem odtažitým a zakázaným; systém víry a praktik, které sjednocují všechny své přívržence v jediném morálním společenství nazývaném církev Max Weber spojeno s vírou v nadpřirozeno, ta se projevuje prostřednictvím různých druhů charismatických manifestací, artikulovaných pomocí symbolických vyjádření a spojených se specifickým typem vůdcovství a vzory sociálních vztahů J. Milton Yinger (Vědecké studium náboženství, 1970) náboženství je především systémem věr a praktik, pomocí nichž skupina lidí bojuje s konečnými problémy lidské existence. Jsou výrazem jejich odmítnutí kapitulovat před smrtí, poddat se frustracím, dovolit nepřátelství rozbít jejich lidské společenství základní funkcí náboženství je překonání rozporu mezi skutečností a ideálem, na jehož základě se formuje víra, že utrpení a zlo mohou být překonány

Rodney Stark a William Bainbridge (A Theory of Religion, 1996) Systém obecných kompenzátorů založených na nadpřirozených předpokladech Melford E. Spiro (Religion. Problems of Definition and Explanation, 1966) náboženství je institucí sestávající z kulturně vytvořených interakcí s kulturně postulovanými superhumánními bytostmi jde o jakékoli bytosti disponující větší silou než člověk, mohou působit dobro nebo zlo člověku a jejich vztahy k člověku mohou být ovlivněny aktivitami zahrnujícími hodnoty a rituál Roland Robertson (The Sociological Interpretation of Religion, 1970) soubor věr a symbolů založených na distinkci mezi empirickou a nadempirickou, transcendentní realitou

Clifford Geertz (Interpretace kultur. Vybrané eseje, 2000, 1973) náboženství je systémem symbolů, které v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že formulují pojmy obecného řádu bytí a obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické Talal Asad (Genealogies of Religion. Discipline and Reason of Power in Christianity and Islam, 1993) definice (i samotný pojem náboženství) je umělý konstrukt, v našich podmínkách vlastně dílo osvícenství, nemůže být použitelný univerzálně (v jiných kulturních a myšlenkových oblastech), vyhovuje pouze pro zkoumání západní mentality Dín = náboženství?

Islám jako teologické poučky a určitá historie? Islám knih, teologie, historie je přeludem, který se snaží polapit jak věřící, tak akademici interpretace toho, co je islám, činí z islámu část reality (islám Hasana není islámem Ahmada) muslimové sdílí obecný rámec, teologický, historický apod., neztělesňují však stejný islám praxe, étos, idea, ideologie ekonomická pozice, vzdělání, etnicita, věk, světonázor, identita nekonečný cyklus interpretací (od koho se kdo učí, co je islám?) různé interpretace = různá osobní ztělesnění islámu Zásady islámu jako mapa konstruovaná učenci sice mapa není teritorium (Korzybski, A. (1994): Science and Sanity: An Introduction to Non- Aristotelian Systems and General Semantics. New York: Institute of General Semantics), ale nejspíše se bez ní ztratíte Jde o obousměrný proces muslimové utvářejí islám (skrze diskurzy, praxi, víru, jednání), aby ten utvářel muslimy

Peter L. Berger, Thomas Luckmann (Sociální konstrukce reality, 1966) náboženství je lidským, společenským výtvorem projev i výsledek kolektivního jednání společnosti společnost je zároveň objektivní daností i souborem subjektivních významů společnost je výtvorem člověka - společnost je objektivní realitou - člověk je výtvorem společnosti. externalizace objektivace internalizace (cyklus sociální konstrukce reality) náboženství existuje potud, pokud existuje náboženské jednání (externalizace) habitualizace, zužuje se možnost volby v jednání (objektivace), vznikají objektivní instituce lidé se setkávají s hotovými institucemi (internalizace), subjektivní osvojování objektivizovaného náboženství Sociální konstrukce náboženství každodenní realita nabývá náboženského významu tím, že se začlení do nadpozemského řádu činy v místě a čase jako nutné, podepírající existenci kosmického řádu

Islámský rituál - jako přechodový rituál? Jako výraz teologického tlaku? Jako historicky ustavená (strnulá) tradice? Jako nástroj socializace? Nástroj udržení základní koheze v diverzitě? Co je rituál? Émile Durkheim Náboženské představy jsou kolektivní rituály jsou druhem jednání, ke kterému dochází uprostřed shromážděné skupiny - podněcují, udržují či proměňují mentální stavy skupiny - jsou pravidly chování v přítomnosti posvátného - posvátno je vyjádřením klasifikačního systému (protiklad posvátné vs profánní produkty kolektivního myšlení) Henri Hubert, Marcel Mauss (1898): Essai sur la nature et la fonction du sacrifice rituál jako základní sociologický koncept, univerzální kategorie sociálního života skrze rituální aktivity sakralizování předmětů, účastníků rituálu, událostí samotných

Clifford Geertz (Interpretace kultur 1973) Náboženský rituál je symbolickou aktivitou spolu se symboly náboženských představ vytváří systém hodnot ( modelů něčeho, pro něco ) Symbolický systém je odpovědí na problémy smyslu vznikající v souvislosti s reálnou lidskou zkušeností v rituálu jsou představy a postoje k podstatě existence spojovány s aktuálními zkušenostmi reálné existence v rituálu nějakým způsobem vzniká přesvědčení, že náboženské pojmy jsou pravdivé a náboženská přikázání správná Při rituálu působením jednotného souboru symbolických forem splývají svět prožitků a svět představ, stávají se tak jedním a tímtéž světem, a tak vytvářejí onu zvláštní přeměnu našeho smyslu pro realitu = rituál zprostředkovává spojení dvou rovin kulturních představ a sociálních zkušeností = rituál jako prostředek adaptace a obnovování (vytváří komunitu)

Jonathan Smith (To Take Place. Toward Theory in Ritual 1987) Odmítnutí chápání rituálu jako pokusu o kontakt s bohy s cílem magicky zprostředkovat jejich moc, jako opětovné vykonání zázračné události počátku (vs Mircea Eliade 1907-1986, Mýtus o věčném návratu. Archetypy a opakování, Posvátné a profánní), rituál také není dramatizací posvátna, mystifikací účastníků či prostředkem osobní transformace rituál je obyčejným způsobem lidské sociální práce, prostředkem pro zaměření pozornosti k významné aktivitě, události odkaz na starobylost rituálů legitimizuje jejich používání Talal Asad jde o symbolickou činnost na rozdíl od instrumentálního chování v každodenním životě

Bobby Alexander (Ritual and current studies of ritual: overview 1997) Rituál definovaný těmi nejobecnějšími a nejzákladnějšími pojmy je představení či předvedení, naplánované nebo improvizované, kterým se realizuje přechod od každodenního života k alternativnímu kontextu, v jehož rámci je proměněn všední den. tradiční náboženské obřady otevírají obyčejný život definitivní skutečnosti či nějaké transcendentní bytosti nebo síle, aby se z ní získala její transformační schopnost. Tambiah, S.J. (A Performative Approach to Ritual 1979) Rituál je kulturně zkonstruovaný systém symbolické komunikace. Je tvořen strukturovanými a uspořádanými sledy slov a činů, často vyjadřovanými více prostředky, jejichž obsah a uspořádání se vyznačují různým stupněm formálnosti (konvenciálnosti), stereotypů (strnulosti), kondenzace (syntézy) a redundance (opakování). představa, že rituální symboly musejí něco znamenat, že jde o prostředky sociální symbolické komunikace

Audrey Richards (Chisungu. A Girl s Initiation Ceremony among the Bemba of Zambia 1982) Jednotlivá vysvětlení rituálního chování, ať jsou pro pozorovatele sebeuspokojivější, popírají podle mého názoru povahu symbolismu samého a jeho použití v lidské společnosti. Vyjadřuje se jím, co se přijímá a co se schvaluje, stejně jako co je skryté a co se popírá, společenská pravidla a občasná revolta proti nim, společné zájmy celého společenství a protichůdné zájmy jejích různých částí. Používání symbolů při rituálu zajišťuje jakýsi emocionální kompromis, který uspokojuje většinu jednotlivců tvořících určitou společnost a který podporuje její hlavní instituce.

Catherine Bell (Ritual Perspectives and Dimensions 1997) 6 kategorií rituálního jednání: Přechodové rituály při obřadech spjatých s klíčovým okamžikem života Kalendářní a vzpomínkové obřady Obřady výměny a společenství Obřady působení trýzně Postní obřady, půst a slavnosti Politické rituály

S existencí rituálů spojeny další otázky analýza změn rituálních struktur v čase a interpretace rituálu jako symbolického systému (rituál nemůže být jen odrazem sociálního řádu) komunikace obsažená v rituálních úkonech Rituály mají funkce pro jednotlivce, skupiny, prosazují způsoby chování, podporují nebo narušují status quo, mají léčivou úlohu, jsou dramatické, jsou specifickým pohledem na svět rituál má mnoho stránek (verbální a nonverbální, emocionální ), nelze předem určit reakci množství individuálních reakcí Můžete narazit na nepochopení či nemožnost získat potřebná data u informantů při výzkumu - pro účastníky může být hlavním tématem jednání samo, ne jeho symbolický význam

Přechodové rituály Rituální forma, kterou vyvinula společnost k označování a nápomoci ve vývoji člověka v různých fázích života Označuje změnu sociálního statusu (biologicky i sociálně) slouží k regeneraci sociálního života, k jeho kontrole Arnold van Gennep (The Rites of Passage 1909) Fáze separace, segregace, reintegrace (preliminalita, liminalita, postliminalita), lidé se mění a obnovují skrze rituál Rituál ovlivňuje jak přímého účastníka, tak okolí Sociální řád jako produkt rituálů (Bloch and Parry 1982, Death and the Regeneration of Life) Victor Turner (Průběh rituálu 1969) rituály zachovávají a konsolidují, ale také transformují sociální realitu rituál jako překračování prahů či hranic tři fáze: oddělení (preliminalita), přechod, pomezí (liminalita), opětovné začlenění (postliminalita) liminalita má transformační potenciál, stírají se sociální role (communitas) člověk střídá prožitky struktury a communitas (stavy a přechody)

Harvey Whitehouse (Modes of Religiosity: A Cognitive Theory of religious Transmission 2004) Dva rozdílné módy religiozity imaginační a doktrinální Imaginační rituály mají trvající vliv na lidskou mysl, skrze vzpomínky ovlivňují způsob, jakým věřící pojímají náboženství (malé komunity, exkluzivní, decentralizované) Doktrinální náboženské poznání je šířeno skrze intenzivní a opakující se učení (velké komunity, inkluzivní, centralistické)

Přechodové rituály a islám? C íd al-fitr (sawm) ramadán jako metafora lidského, spirituálního života Začátek ramadánu reprezentuje těžkosti duše na cestě ke štěstí díky Boží milosti přichází na pomoc zjevení (lajlat al-qadr), odměna za úsilí Osvobození duše, zakouší štěstí na onom světě ( C íd al-fitr) tři fáze přechodového rituálu, tři silné emotivní momenty ramadán jako symbol přechodu duše skrze různé fáze duchovního života

C íd al-adhá (hadždž) Ihrám příprava duchovní (vnitřní) i vnější Wuqúf důležitá, emotivní část pouti znovuzrození, očištění od hříchu, odpuštění C íd al-adhá svátek oběti, vrchol rituálu návrat do normálního života Účinek pro jednotlivce i celou komunitu sdílení kréda napříč různými kulturními tradicemi HajjAnim

Salát Wudú příprava Salát vlastní rituál, spojení tělesného s duchovním Modlitba jako symbolická reprezentace vývoje lidského života? Mládí, zdraví, začátek fátiha jako ochranná modlitba Stárnutí, křehkost, vědomí hříšnosti takbír, pokora před Bohem Smrt, hrob, odkaz na počátek uzavření cyklu

Zawádž, nikáh Z nejdůležitějších událostí v životě dospělého Komplexní rituál, složka civilní i náboženská Džanáza Očista Zahalení Salát al-džanáza Uložení Smutek Korán, hadíthy, arkán ad-dín, to vše by zůstávalo tiché a bez významu, kdyby nebylo myslí, emocí a pocitů, které mysli informují a činí je jedinečnými skrze individuální přihlášení se k islámu Abychom chápali, co je islám, neměli bychom začít tím, jak je aktuálně interpretován?