STAVEBNÍ TEPELNÉ IZOLACE

STAVEBNÍ TEPELNÉ IZOLACE V. ŠÍPKOVÁ, Š. KORBELOVÁ, J. LABUDEK VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, FAKULTA STAVEBNÍ

1. Obsah 2. Předmluva... 3 3. Úvod... 4 3.1. Co to je tepelná izolace... 4 4. Rozdělení tepelných izolací... 5 5. Fyzikální parametry stavebních tepelných izolací... 6 5.1. Součinitel tepelné vodivosti λ [W/m.K]... 6 5.2. Faktor difuzního odporu μ [-]... 6 5.3. Hustota ρ [kg/m 3 ]... 6 5.4. Objemová hmotnost ρ [kg/m 3 ]... 6 5.5. Měrná tepelná kapacita c [J/kg.K]... 6 6. Základní popis jednotlivých stavebních tepelných izolací pro svislé konstrukce... 7 6.1. Vláknité materiály... 7 6.1.1. Kamenná vlákna... 7 6.1.2. Skleněná vlákna... 9 6.2. Pěnové plasty... 12 6.2.1. Pěnový polystyren EPS... 12 6.2.2. Pěnový polyuretan PUR, PIR... 15 6.2.3. Extrudovaný polystyren XPS... 17 6.3. Minerální materiály... 18 6.3.1. Pěnové sklo... 18 6.3.2. Expandované minerální materiály... 20 6.4. Biologické materiály... 21 6.4.1. Dřevovláknité... 21 6.4.2. Korek... 22 6.4.3. Celulózy... 24 6.4.4. Bavlna, len... 25 6.4.5. Sláma... 26 6.4.6. Kokosové vlákna... 29 6.4.7. Konopí... 29 6.4.8. Ovčí vlna... 30 1

6.5. Ostatní... 32 7. Nejpoužívanější tepelné izolace (autor Ing. Michal Kraus)... 36 8. Tloušťka izolace... 38 8.1. Výpočet tloušťky... 38 9. Náročnost ekologické likvidace... 50 9.1. Likvidace tepelných izolací... 50 9.1.1. Izolace vhodné ke zpracování v palivo:... 50 9.1.2. Izolace na skládkování:... 50 10. Vázaná primární energie... 52 11. Závěr... 53 12. Použitá literatura... 56 2

2. Předmluva Spotřeba energie trvale roste a lze očekávat v období 2005 až 2030 nárůst světové spotřeby energie o 55 %. Prognózy odhadují dokonce nárůst světové spotřeby energie o 85 % do roku 2020, přitom v zemích Evropské unie se předpovídá nárůst pouze 30 %. V následujících letech bude tedy v Evropě energie stále žádanějším a dražším zbožím. Ovšem zcela nereálná, a lze říci, že i nezodpovědná, by byla kalkulace se snížením absolutní spotřeby energie v Evropě (ověřená historická zkušenost). Dle Evropského společenství se podílí budovy na celkové spotřebě až do výše 40%. V rámci kontinentu tento segment výrazně expanduje, což bude mít v budoucnu za následek zvýšení energetické spotřeby EU jako celku. Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II) vyjadřuje extrémní zájem Evropského společenství o změnu v oblasti energetiky budov a vytyčuje velmi ambiciózní cíle. V souvislosti s aktuálním zněním Evropské směrnice o energetické náročnosti budov je nutné do roku 2020 projektovat budovy s o 20% nižší energetickou spotřebu budov nutných pro provoz budov. V současné době je Evropskou Unií navržen cíl pro zvýšení energetické efektivity do roku 2030 o 30 %! Na základě těchto cílů, lze v následujících cca 15 letech očekávat nový typ budov, u kterých bude kladen extrémní zájem na energeticky úsporný provoz. Energeticky úsporný provoz budovy má vždy dvě části: Technologické vystrojení budovy, určující energetickou efektivitu budov a konstrukční řešení budovy, určující potřebu dodávek energie pro plnění požadavků obyvatel staveb. Cílem této publikace je rozšířit obecné povědomí právě o druhé části konstrukční řešení s ohledem na energeticky úsporný provoz staveb. Obecně, lze říci, že největší vliv na konstrukční části stavby z pohledu energetických úspor mají bezesporu Stavební tepelné izolace, kterými se tato publikace detailněji zabývá. Jedním ze způsobů jak snížit spotřebu energií je budovy odizolovat od vnějšího prostředí a tím docílit nižších tepelných ztrát objektu. V tomto hrají tepelné izolace nezastupitelnou úlohu, a proto v této publikaci nalezne čtenář až 40 nejběžnějších typů tepelných stavebních izolací. Součástí publikace je celková sumarizace tepelných izolací pro svislé konstrukce z kategorie vláknitých, pěnových plastů, minerálních, ekologických izolací atd. Komplexní POPIS stavebních tepelných izolací porovnání běžně se vyskytujících na stavebním trhu ČR je zaměřeno na řadu rozhodujících parametrů, jako jsou především stavební tepelná technika, ekologie, ekonomie, postupu výroby atd. Publikace je určena nejen studentům ale i širší a odborné veřejnosti. 3

3. Úvod Jednou z nejdůležitějších součástí moderních budov s nízkou spotřebou energie je vrstva tepelné izolace, která často tvoří značně masivní, tepelně izolační obálku stavby. V současné době stavebnictví využívá velké množství stavebních materiálů s vynikajícími tepelně technickými vlastnostmi, avšak právě tepelná izolace výrazně snižuje tepelnou ztrátu objektu. Minimalizace tepelných ztrát zajistí nízkou energetickou náročnost objektu, především z pohledu tepelné energie, a přesto v něm zůstane zachována tepelná pohoda člověka. 3.1. Co to je tepelná izolace Z fyzikálního pohledu se jedná o látku, která je špatným vodičem tepla, tzn., izoluje. Dle normy [1] je tepelně izolační materiál definován jako materiál výrazně omezující šíření tepla, vykazující charakteristickou hodnotou součinitele tepelné vodivosti max. 0,1 W/m K při referenčních teplotních a vlhkostních podmínkách a daném stáří. Základní funkcí tepelných izolací je především vytvořit bariéru proti úniku tepla přes obálku budovy. Účelem tepelných izolací je tedy v zimních měsících udržet v domě teplo a v letním období jejich prostřednictvím bránit přehřívání interiéru. 4

4. Rozdělení tepelných izolací Izolace fungují na principu tzv. mikroprostorů, kde je vzduch bez pohybu uzavřen mezi vlákny izolantu. Tepelně izolační kvalita přírodních materiálů závisí na jemném rozložení vláken materiálu s co největším počtem - co nejmenších prostorů. Vlákna nesmí mít příliš vysokou tepelnou vodivost a musí být dostatečně dlouhé. V prostorech mezi vlákny se jako izolant udržuje vzduch bez pohybu a je tak základem velmi dobrých izolačních schopností. Vzduch lze zařadit mezi tepelně izolační materiály a proto je základním úkolem tepelných izolací dosáhnout co nejmenších vzduchových částeček mezi vlákny. Separované části vzduchu si pak mezi sebou podstatně hůře předávají teplo. Podstatou tepelně izolačních látek je tedy uzavření plynu (např. vzduchu) do malých prostorů pórů, nebo do struktury, která dokáže uzavřít velké množství vzduchu tak, aby bylo zamezeno proudění plynných látek v materiálové struktuře izolace. Tepelně izolační materiály lze chápat vždy jako kompozit tuhých a plynných složek. Druhy tepelných izolací lze rozdělit: vláknité materiály, pěněné plasty, materiály na bázi dřeva, materiály na bázi papíru, minerální materiály a zvláštní tepelné izolace Publikace se zabývá pouze izolačními materiály vhodnými pro izolaci obvodových stěn, a to konkrétně: Aerogel Celulóza foukaná Celulózo-sláma foukaná Corkoco 1+1 Corkoco 2A + 1C Corkoco 2C + 1A Čedičová vlna foukaná Čedičová vlna v deskách Čedičová vlna v deskách polep NT Denim recyklovaný Dřevovlákno v deskách Expandovaný perlit Fenolická pěna v deskách Isover TWINNER Konopné desky Korek foukaný Korek v deskách Len v deskách Ovčí vlna foukaná Ovčí vlna v pásech Pěnové sklo granulát Pěnové sklo v deskách Polystyren expandovaný v deskách Polystyren extrudovaný Polystyren foukaný Polystyren foukaný šedý Polystyren šedý v deskách Polystyren+ mikrovlákno foukaný PUR stříkaná měkká PUR stříkaná tvrdá PUR tvrdá v deskách Skelná vlákna foukaná Skelná vlákna Supafil foukaná Skelná vlákna v deskách Skelná vlákna v deskách polep NT Skelná vlákna v rolích Sláma foukaná Sláma v balících Sláma v deskách Vakuová izolace 5

5. Fyzikální parametry stavebních tepelných izolací Pro základní tepelně technické výpočty je nezbytné mít k dispozici pro každý materiál jeho tepelnou vodivost, faktor difuzního odporu, objemovou hmotnost a měrnou tepelnou kapacitu. Jmenované parametry je v naprosté většině případů možné převzít přímo z podkladů výrobce nebo z tabulek v normě [3,4], v některých případech nutný jejich výpočet. 5.1. Součinitel tepelné vodivosti λ [W/m.K] Součinitel tepelné vodivosti je fyzikálně tepelný parametr látky, který udává schopnost stejnorodého materiálu vést teplo. Definicí můžeme říci, že součinitel tepelné vodivosti tepla je množství tepla, které projde za jednotku času jednotkovou plochou izotermického povrchu, přičemž v tělese je jednotkový teplotní gradient. Měření tepelné vodivosti se provádí při ustáleném toku tepla. Zkouškou lze stanovit součinitel tepelné vodivosti materiálu při dané laboratorní hmotnostní vlhkosti vzorku a při střední teplotě vzorku 10 C. Měření součinitele tepelné vodivosti se provádí deskovým přístrojem, tzv. chráněnou topnou deskou, pro zkušební vzorky 500 x 500 mm a šířky 100 mm. 5.2. Faktor difuzního odporu μ [-] Parametr vyjadřuje relativní schopnost materiálu propouštět vodní páry difuzí. Je poměrem difuzního odporu materiálu a difuzního odporu vrstvy vzduchu v téže tloušťce, při definovaných podmínkách. 5.3. Hustota λ [kg/m 3 ] Hustota je definovaná jako poměr hmotnosti látky m [kg] a objemu V [m 3 ], který látka zaujímá. Vzhledem k tématu této publikace je v následujících kapitolách přednostně použita objemová hmotnost materiálů. 5.4. Objemová hmotnost λ [kg/m 3 ] Objemová hmotnost je podíl hmotnosti a jeho objemu v prostoru nespojitě rozložené látky (pórovité, zpevněné, volně sypané) stanovený z vnějších rozměrů. Jedná se tedy o hmotnost objemové jednotky materiálu i s dutinami a póry. Objemová hmotnost je tedy veličina zaváděná pro pórovité a sypké látky. Z normy [1] lze vyčíst, že se jedná o hmotnost materiálu/výrobku v definovaném stavu, např. vlhkost, stlačení o objemu 1m 3. 5.5. Měrná tepelná kapacita c [J/kg.K] Veličina vyjadřuje, jaké množství tepla přijme 1 kg látky, když se ohřeje o 1 C. Měrná tepelná kapacita je pro každou látku jiná. Výrazný je vliv vlhkosti na tepelnou kapacitu u tepelně izolačních materiálů ve vztahu k velikosti póru. Větší pórovitost odpovídá zvětšené schopnosti absorpce vody, a tím i růstu měrné tepelné kapacity. Měrná tepelná kapacita je parametr materiálu, který v obvodových pláštích ovlivňuje stabilitu vnitřního prostředí stavby s ohledem na změny exteriérového prostředí budovy. 6

6. Základní popis jednotlivých stavebních tepelných izolací pro svislé konstrukce 6.1. Vláknité materiály 6.1.1. Kamenná vlákna 6.1.1.1. Čedičová vlna v deskách λ (W/m K): 0,035-0,041 μ (-): 1,1-5 POPIS: Izolační vlastnosti kamenné minerální izolace se liší typem a konkrétním výrobcem. Hustota kamenné vlny je v průměru vyšší než u skelné vaty. Čím je hustota izolační desky vyšší, tím větší je fázový posun a zabraňuje tak přehřívání domu v letních měsících. Při manipulaci s kamennou vlnou je třeba dbát na bezpečnost práce, zejména na možné vdechování drobných vláken při řezání izolačních desek, která mohou ou být zdraví škodlivá. V zabudovaném stavu se vlákna mohou uvolňovat vzdušným prouděním nebo vibracemi. Obrázek 1: Čedičová vlna v deskách VÝROBA: Kamenná vlna, mnohdy označovaná také jako minerální vata nebo čedičová vlna, se vyrábí rozvlákněním taveniny čediče a dalších příměsí. Tato vlákna jsou poté upravena do izolačních desek dle potřebných rozměrů a vlastností. Kamenná vlna lze od skelné vaty rozeznat na první pohled podle toho, že se dodává v deskách, zatímco skelná vata většinou v rolích. odolnost proti ohni nízký difúzní odpor vhodné k zabudování ve stavbách na bázi dřeva menší sléhávání vysoká životnost NE vyšší cena při aplikaci je nutno použít ochranných pomůcek (svědí a kouše) ve styku s vodou se zhoršují tepelně- izolační podmínky 7

6.1.1.2. Čedičová vlna v deskách polep netkanou textilií λ (W/m K): 0,035-0,036 μ (-): 1,1-5 POPIS: Desky se vkládají se pod obklad do roštu nebo se mechanicky kotví. Lze je také použít do vícevrstvých konstrukcí (sendviče). Pro zpevnění povrchu mají tyto desky také polep skelnou netkanou textilií černé barvy. Polep je nutno chránit před nadměrným působením větru při montáži větrané fasády. Obrázek 2: Čedičová vlna polep NT VÝROBA: Výroba je založena na metodě rozvlákňování taveniny směsi hornin a dalších příměsí a přísad. Vytvořená minerální vlákna se v rámci výrobní linky zpracují do finálního tvaru desek. Vlákna jsou po celém povrchu hydrofobizována. Desky je nutné v konstrukci chránit vhodným způsobem proti povětrnostním vlivům (vnější opláštění, atd.). nehořlavost dlouhá životnost odolnost proti dřevokazným škůdcům, hlodavcům a hmyzu snadná opracovatelnost - výrobky lze řezat, vrtat, atd. rozměrová stabilita při změnách teploty NE dražší než skelné desky tepelná vodivost se zhorší při kotvení 6.1.1.3. Čedičová vlna foukaná λ (W/m K): 0,036-0,042 μ (-): 1,1-5 POPIS: Tepelná a akustická izolace z kamenné vlny. Lze použít do vnějších i vnitřních konstrukcí. Aplikace za sucha pomocí strojního zařízení. Vysoká požární odolnost. Přírodní materiál. 8

Obrázek 3:Čedičová vlna foukaná VÝROBA: Výroba je založena na metodě rozvlákňování taveniny směsi hornin a dalších příměsí a přísad. Vytvořená minerální vlákna se v rámci výrobní linky zpracují do finálního tvaru granulátu. Vlákna jsou v celém povrchu hydrofobizována. výborné akustické vlastnosti dokonalé vyplnění všech detailů odolnost proti dřevokazným škůdcům, hlodavcům a hmyzu při aplikaci do uzavřených prostor (ne volně) nesedá. NE při aplikaci je nutno použít ochranných pomůcek (svědí a kouše) nutnost strojní a profesionální aplikace daný prostor musí být utěsněn, aby nedocházelo k vysypávání izolace 6.1.2. Skleněná vlákna 6.1.2.1. Skelná vlákna foukaná λ (W/ m K): 0,036-0,045 μ (-): 1,1-2,5 POPIS: Velké procento použití najdeme i v novostavbách, kde aplikací volného foukání na sádrokartonový podhled oceníme její lehkost a nehořlavost. Dlouhodobě odolává teplotám okolo 450 C, aniž by se vlastnosti či struktura nějak změnily. Je odolným materiálem proti mnoha chemikáliím. Má také velmi vysokou paropropustnost a odolnost vůči ohni v třídě A1. Obrázek 4: Skelná vlákna foukaná VÝROBA: Jde o roztavený sklářský písek (skelnou taveninu) se značným podílem skleněného recyklátu, ze které se při teplotách okolo 1000 C vyrábí skelné vlákno. Nejčastějším způsobem 9

výroby je tzv. Sol/gel, ale výroba se provádí mnoha různými způsoby (tryskáním za vysokého tlaku, tažení tyčemi). Postup výroby je odvislý od následného použití skelných vláken - zda se jedná o použití k přenosu dat, nebo k použití v textilní výrobě, či ve stavebním průmyslu. V některých vatách je okolo 0,5% obsahu složek oleje nebo potravinového škrobu, které se přidávají z důvodů možné prašnosti materiálu. nesesedá nehoří nenasákavá NE působí dráždivě na pokožku, oči i dýchací cesty energetická náročnost na výrobu 6.1.2.2. Skelná vlákna Supafil λ (W/m K): 0,034-0,045 μ (-): 1,1-2,5 POPIS: Foukaná izolace z panenského vlákna vyrobená čistého recyklovaného skla bez pojiva. Nesesedá, nehoří a je nenasákavá. Ekologický a zdravotně nezávadný materiál. Je bílá a neobsahuje žádné škodlivé chemické látky. Obrázek 5: Skelná vlákna Supafil VÝROBA: Supafil se vyrábí v Belgii z čistého panenského vlákna z recyklovaného skla bez jakýchkoli chemických příměsí. Celkově je výroba podobná jako u skelného vlákna. vysoká paropropustnost materiálu jednoduchá aplikace lehká manipulace NE vyšší cena málo zkušenosti s použitím 6.1.2.3. Skelná vlákna v deskách λ (W/m K): 0,036-0,040 μ (-): 1,1-2,5 POPIS: Desky skelné vaty jsou vhodné pro jakékoli tepelné, zvukové, nezatížené izolace pro zabudování do konstrukce. Pro zabudování především mezi spodní pásy dřevěných příhradových vazníků u vícepodlažních i jednopodlažních staveb (bungalovů) či jejich zavěšených podhledů, a všude 10

tam, kde je požadovaná vysoká tloušťka tepelné izolace až na úroveň pasivního domu. Tento izolant lze využít i pro izolování tepelných soustav-rozvodů. Desky jsou tvarově stálé. Skelná vata má vysokou flexibilitu. Nevadí jí částečné zdeformování. Obrázek 6: Skelná vlákna v deskách VÝROBA: Výroba je založena na metodě rozvlákňování taveniny směsi skla a dalších příměsí a přísad. Tento technologický proces je založen na hlavní části procesu a to rozvlákňování skla. Sklo často bývá recyklát odpadu. Dále dochází k nanášení pojiva na skleněná vlákna a formátování rohoží ze skleněných vláken. Nastavení požadované tloušťky vrstvy skleněných vláken dochází ve formátovací komoře. Dalším postupem je vložení rohože do vytvrzovací pece. V této vytvrzovací peci dochází k polymerizaci pryskyřice. Vytvořená minerální vlákna se v rámci výrobní linky zpracují do finálního tvaru pásu. Jako poslední část výroby je proces kdy se rohož nařeže na požadovaný formát, velikost. Následně dojde k balení a expedici hotového výrobku "skelná vata". nízká objemová hmotnost nehořlavost dobré akustické vlastnosti prodyšnost hygienická nezávadnost možnost komprimace NE není vhodná do míst se zvýšenou vlhkostí uvolňuje skelná vlákna a tedy je nutno použít při manipulaci ochranných pomůcek při montáži vzniká prach s obsahem skla, a tedy je nutné používat minimálně ochranné brýle a respirátory 6.1.2.4. Skelná vlákna v deskách polep netkanou textilií λ (W/m K): 0,037-0,040 μ (-): 1,2-2,5 POPIS: Skleněná vata, skelná vata případně skelná vlna je tepelně a zvukově izolační materiál vyrobený ze skleněných vláken, které patří do skupiny minerálních vat. 11

Obrázek 7: Skelná vlákna v deskách polep netkanou textilií VÝROBA: Sklo je obvykle pro zvýšení pružnosti a snížení lámavosti upraveno. Úprava spočívá jednak v přidávání hliníku (Al) do taveniny skla, nebo obalením vláken do vinylacetátových disperzí. Skleněná vata se vyrábí z vláken o tloušťce 6-9 µm. Vlákno je odolné vůči vysokým teplotám - do 550 C. Vlákna se dělí a stlačeným vzduchem nafoukávají do vrstvy požadované tloušťky, která se následně lisuje do pásu. Ten se řeže na jednotlivé desky. nehořlavost paropropustnost výborná akustická izolace stlačitelná, což usnadňuje její přepravu NE není vhodná do míst s vysokou vlhkostí 6.2. Pěnové plasty 6.2.1. Pěnový polystyren EPS 6.2.1.1. Polystyren foukaný λ (W/m K): 0,037-0,039 μ (-): 2-5 POPIS: Podobný jako polystyren v deskách. Lze foukat do dutin v půdních prostorech, stropů, podlah, obvodových stěn, mezi krokve šikmých střech. Díky vzduchovým dutinám mezi kuličkami se stává stavba difuzně otevřenou. Obrázek 8: Polystyren foukaný VÝROBA: Vyrábí se recyklací klasického polystyrenu (jeho drcením). Ve výsledku má dokonce lepší tepelně izolační vlastnosti než polystyrenová deska. 12

lehký dá se nasypat ručně při volné pokládce (střecha, podlaha) zaplní veškerý volný prostor jakýchkoli tvarů NE nutnost vytvořit kapsu z netkané textilie, která zabrání úniku kuliček nemá tak vysokou požární odolnost jako třeba minerální vlna nebo grafitový polystyren 6.2.1.2. Polystyren foukaný šedý λ (W/m K): 0,034-0,036 μ (-): 2 5 POPIS: Polystyren s přídavkem grafitu pro lepší tepelně izolační vlastnosti materiálu. Obsažený grafit odráží sálavou služku tepla zpět k tepelnému zdroji. Použití v dutinách, které jsou více vlhkostně namáhány. Izolaci lze aplikovat minimálním otvorem a zároveň zajišťuje dokonalé naplnění dutiny. Obrázek 9: Polystyren foukaný šedý VÝROBA: Výroba za použití nanotechnologií. Obecně je považována za neekologickou. V poslední době vyráběn již bez použití freonů. Minimální energetická náročnost na výrobu. Vyráběn v samozhášivém provedení. minimální hmotnost trvalá odolnost proti vlhkosti při aplikaci nekouše a nedráždí biologická neutrálnost NE nutnost strojní a profesionální aplikace daný prostor musí být utěsněn, aby nedocházelo k vysypávání izolace nesmí se skladovat na přímém slunci (teplená stabilita max. 70 C) 13

6.2.1.3. Polystyren expandovaný v deskách λ (W/m K): 0,032-0,039 μ (-): 35 67 POPIS: Polystyren je jedním z nejrozšířenějších tepelně zpracovatelných plastů, tzv. termoplastů. Objemem zpracování ho předstihují jen polyetylen, polypropylen a polyvinylchlorid (PVC). Obrázek 10: Polystyren expandovaný v deskách VÝROBA: Polystyren je vyráběn z hlavní složky a tou je Styren. Surový styrén je získáván vícestupňovou úpravou ropy a dále je s přidáním přísad polymerizován v polystyrénové perly. Polystyren EPS je vyráběn polymerací styrenu z malých kuliček, kterým se za pomocí 200 C páry umožní únik Pentanu a následně se naplní kuličky vzduchem a cca 40x se zvětší. Pro výrobu desek se kuličky přemístí do stroje, který je spojí horkou parou a vzniká kvádr. Dále je polystyren rozřezán na požadovaný formát. Řezání je prováděno žhavým drátem a přesnost řezání je velmi vysoká. Tzv. perimetr se vyrábí podobně, ale je foukán do forem a tím pádem má uzavřenější strukturu. dobrá opracovatelnost nízká hustota (malá hmotnost) příznivá cena NE při teplotách nad 70 C dochází k zrychlené degradaci nasákavost hořlavost stárnutí materiálu a degradace v organických rozpouštědlech malá odolnost v tlaku objemově nestálý 6.2.1.4. Polystyren šedý v deskách λ (W/m K): 0,032-0,037 μ (-): 35 67 POPIS: Šedý polystyren (grafitový) je obdobný materiál, jako bílý polystyren. Do materiálu je přidána přísada z grafitových nanočástic, díky níž se významně snižuje sálavá složka přenosu tepla v izolačním materiálu. Grafitový EPS dosahuje lepších hodnot součinitele tepelné vodivosti λ. 14

Obrázek 11: Polystyren šedý v deskách VÝROBA: Výroba je obdobná jako u bílého polystyrenu minimální hmotnost trvalá odolnost proti vlhkosti při aplikaci nekouše a nedráždí biologická neutrálnost. NE nesmí se skladovat na přímém slunci (teplená stabilita max. 70 C) 6.2.2. Pěnový polyuretan PUR, PIR 6.2.2.1. PUR stříkaná měkká λ (W/m K): 0,034-0,037 μ (-): 30 100 POPIS: Polyuretanová měkká stříkaná pěna je izolační materiál, nanáší se stříkáním do stavebních dutin nebo na povrchy, kde velice rychle expanduje a zaplní veškerá volná místa. Jedná se o dvousložkovou pěnu vytvrzující se chemickou reakcí. Měkká PUR pěna (také se jí říká molitan) má otevřenou buněčnou strukturu a je určena především pro aplikaci v interiéru. Obrázek 12: PUR stříkaná měkká VÝROBA: PUR (polyuretan) je polymer, který se vyrábí polyadicí diizokyanátů a dvoj nebo vícesytných alkoholů za vzniku karbamátové (uretanové) vazby. K nástřiku dochází speciální tlakovou pistolí, v níž na místě dochází k přímému smíchání složek a během několika sekund po aplikaci dochází k rychlé reakci, kdy se nastříkaná tekutina mění v izolační pěnu, která až 120x zvětší svůj objem. 15

vynikající zvukově-izolační vlastnosti (odhlučnění o 39dB při tl. 100 mm) vynikající dlouhodobá přilnavost a lepivost ke všem materiálům vysoká rozměrová stabilita odolnost proti plísním a hnilobám přizpůsobí se i složitě tvarovaných povrchům NE nepřilnavost k PE (polyetylenu) a PP (polypropylenu) paropropustnost a nasákavost musí se chránit proti vlhkosti parozábranami nutná aplikace odbornými pracovníky nižší izolační schopnost oproti tvrdé PUR pěně 6.2.2.2. PUR stříkaná tvrdá λ (W/m K): 0,021-0,030 μ (-): 30-100 POPIS: Tvrdá polyuretanová pěna je dvousložkový materiál s uzavřenou buněčnou strukturou. Míchání těchto složek probíhá přímo na místě aplikace. Přes zařízení speciálního stroje dochází k ohřevu a tlakování každé složky zvlášť, jejich následnému transportu vyhřívanými hadicemi až k místu nástřiku. Při střetu v aplikační pistoli dochází k smíchání složek a následné reakci. Tato tekutina se mění v izolační pěnu a začne během pár vteřin narůstat a zaplní veškerá volná místa, která je potřeba izolovat. Obrázek 13: PUR stříkaná tvrdá VÝROBA: Polyuretan je polymer, který se vyrábí polyadicí diizokyanátů a dvoj - nebo vícesytných alkoholů za vzniku karbamátové (uretanové) vazby. 100% přilnavost k podkladnímu materiálu a nepotřebuje žádné jiné pojivo umožňuje vytěsnění veškerých dutin, trhlin a spár, které jsou v místech špatného dosahu NE větší závislost na klimatických podmínkách při realizaci (vítr) nutnost zajištění větších oprav odbornou firmou nemožnost realizace svépomocí 16

6.2.2.3. PUR tvrdá v deskách λ (W/m K): 0,023-0,030 μ (-): 180 POPIS: Podobné jako PUR stříkaná tvrdá Obrázek 14: PUR tvrdá v deskách VÝROBA: Podle předepsaných receptur se vstupní kapalné složky A a B mísí ve speciálních k tomu určených strojích a po napuštění do formy směs expanduje do formou definovaného bloku s požadovanou objemovou hmotností. Objemovou hmotnost je možné řídit použitou recepturou. Po vyzrání a stabilizaci se bloky formátují a následně dělí na číslicově řízené pile na desky potřebné tloušťky. Tyto nejsou nikterak omezeny odstupňovanou řadou, nýbrž je možné tloušťku volit od 5mm po 1 mm výše. zcela neškodný a zdravotně nezávadný nehořlavost nízký faktor difuzního odporu NE vyšší nasákavost materiálu pracnost při realizaci možnost dotvarování 6.2.3. Extrudovaný polystyren XPS 6.2.3.1. Polystyren extrudovaný λ (W/m K): 0,032-0,037 μ (-): 85-200 POPIS: Extrudovaný polystyren je většinou používán ve formě tepelně izolačních desek ve formátu 1250x600mm, a jedná se o tepelnou izolaci, která je velmi odolná v tlaku, má velmi dobré vlastnosti co se týká nenasákavosti, navíc je extrudovaný polystyren odolný vůči zemině a dalším vlivům, které mohou přijít při styku desky XPS s terénem. Tento fakt již nabízí, kde se nejvíce extrudovaný polystyren používá, ano jsou to spodní stavby, základy, soklové části domu, izolace základových desek. Zateplení suterénních prostor, zejména tam, kde se izoluje pod terénem, tedy kde může deska XPS přijít do styku se zeminou a vodou, které velmi dobře odolává, navíc její mechanická odolnost je oproti polystyrenu EPS mnohonásobně větší. Záleží na druhu polystyrenu XPS, ale je běžné, že extrudovaný polystyren snáší zatížení v tlaku 300 kpa a více, proto se používá pro izolaci míst, kde dochází k velkému zatížení. Často to jsou velmi zatížené podlahy, nebo základové či soklové části 17

domu, kde u perimetru terénu může dojít k mechanickému poškození a tam extrudovaný polystyren ukazuje svou velmi dobrou vlastnost, kterou je jeho mechanická odolnost, velmi dobře snáší nárazy a tlaky. Souhrnem tedy XPS polystyren odolává nejen mechanickému zatížení, ale také vodě, zemině, plísním a hlodavcům, nehnije, tím se z něj stává velmi dobrá tepelná izolace pro styk s terénem. Obrázek 15: Polystyren extrudovaný VÝROBA: Je vyráběn systémem zvaným "Extruze", tento systém je založen na vytlačování taveniny speciálního krystalového polystyrenu, současně se tato hmota sytí speciálním vzpěňovadlem, které po uvolnění tlaku na konci trubice způsobí napěnění hmoty, tato se ochlazuje a upravuje do výsledného tvaru. Velice podstatným faktem je to, že tímto systémem vznikají vlastnosti, kterých polystyren EPS nedosahuje, jelikož je vyráběn bez Extruze. Jedná se o fyzikální vlastnosti, které staví extrudovaný polystyren do jiné roviny použití a nabízí mnoho výhod pro tepelné izolace staveb a to zejména spodních staveb a míst, kde tepelná izolace přichází do styku se zeminou a vlhkostí, vodou. nízká hmotnost lehké opracování nenasákavost NE stárnutí materiálu hořlavost při teplotě nad 75 stupňů zrychlená degradace 6.3. Minerální materiály 6.3.1. Pěnové sklo 6.3.1.1. Pěnové sklo granulát λ (W/m K): 0,045-0,080 μ (-): 40 000 POPIS: Tepelná izolace vyrobená ze starého odpadového a recyklovaného skla. Pěnové sklo je vysoce únosné, nenasákavé, nenamrzavé, nehořlavé, odolné vůči vnějším materiálům atd. Pěnové sklo se oproti ostatním materiálům řadí mezi moderní stavební tepelné izolace, je ekologické a znovu 100% recyklovatelné. 18

Obrázek 16: Pěnové sklo granulát VÝROBA: Odpadní obalové sklo se rozemele na skelnou moučku s velikostí zrna do cca 500 mikrometrů. V dalším kroku je ve speciálním mísícím zařízení tato moučka smíchána s chemickými přísadami pro regulaci procesu tavení a dosažení potřebného nakypření. Homogenizovaná hmota je poté rozprostírána v dané výšce na pás, který postupuje do průběžné pece. Během řízeného výpalu vznikne postupně z rozemleté homogenizované moučky při teplotách od 400 900 C nejdříve nakynutí finálního produktu skleněné porézní hmoty. V dalším kroku dojde k řízenému ochlazení a tím k vytvrzení hmoty podobné přírodní pemze pěnového skla. Ochlazená hmota následně postupuje do jednoduchého drtiče, kde je rozdrcena na kamenivo o velikosti 10 60 mm, které je případně dále roztříděno na užší frakce. Tak vznikne tvarově stálý tepelně izolační stavební materiál, jehož struktura je tvořena vysoce porézní hmotou z rovnoměrně rozložených uzavřených pórů se slinutým povrchem s dostatečnou pevností. téměř nulová nasákavost nehořlavé recyklovatelné - výroba z odpadu NE poměrně vysoká tepelná vodivost cena materiál je nepružný 6.3.1.2. Pěnové sklo v deskách λ (W/m K): 0,041 0,055 μ (-): 40 000 POPIS: Pěnové sklo je speciální tepelně izolační a protipožární stavební materiál, který může být vyroben jak ze surovin běžně používaných ve sklářské výrobě tak z recyklovaného skla. V České republice jsou pouze dva výrobci. Pěnové sklo je považováno za ekologicky čistý materiál, pokud je vyráběno z odpadního recyklovaného skla. Desky se dají velmi dobře rozdělovat běžnými pilami řezáním na potřebnou velikost a případně i dále tvarově upravovat. 19

Obrázek 17: Pěnové sklo v deskách VÝROBA: Výroba tohoto izolantu se provádí dvěma způsoby. Jeden způsob spočívá ve výrobě ze speciálního alumino-silikátového skla, které se rozemele na prášek s přidáním uhlíkového prachu. Směs se rozprostře do forem a po zahřátí se její objem zvětší až 20x. Druhou variantou je zpracování odpadních střepů, které se taví za přítomnosti chemikálií neznečišťující životní prostředí. Izolační materiál je vyráběn ve formě kvádrových bloků. Po ochlazení lze materiál nařezat do podoby desek nebo skořepin. protipožární nenavlhavost odolnost proti mrazu odolnost proti biologickému poškození bakteriemi velmi vysoká životnost NE poměrně vysoká tepelná vodivost cena materiál je nepružný 6.3.2. Expandované minerální materiály 6.3.2.1. Expandovaný perlit λ (W/m K): 0,040-0,050 μ (-): 4-5 POPIS: Expandovaný perlit je lehká, zrnitá, pórovitá hmota bílé nebo šedobílé barvy vyráběna tepelným zpracováním ze surového perlitu. Perlit je v podstatě amorfní křemičitan hlinitý sopečného původu, patří ke kyselým vulkanickým sklům obdobně jako obsidián, smolek a pemza, od kterých se liší obsahem chemicky vázané vody. Tepelným zpracováním (expanzí) při teplotách 850-1150 ºC vznikne produkt ve formě drobných dutých kuliček různých velikostí. Při expanzí se objem perlitu zvětšuje 5 až 10 krát. 20

Obrázek 18: Expandovaný perlit VÝROBA: Při technologickém procesu je perlitová ruda vystavena procesu pražení při teplotě 850-1150 C. Voda obsažená v jednotlivých zrnech perlitové rudy způsobí při vysoké teplotě jejich puknutí a zvětšení objemu, dokonce až 15 násobně. Tento proces se nazývá expanze perlitu. chemicky netečný odolný vůči vlhkosti paropropustný odolný vůči účinku řas a hub sorpční vlastnosti objemově stálý NE při horších povětrnostních podmínkách se s ním nedá pracovat doprava v pytlovaném stavu 6.4. Biologické materiály 6.4.1. Dřevovláknité 6.4.1.1. Dřevovlákno v deskách λ (W/m K): 0,038-0,047 μ (-): 2-12,5 POPIS: Dřevovláknité desky se vyrábějí v celé škále tvrdostí a tloušťek s rozdílnými úpravami povrchu. Výroba těchto desek částečně využívá poznatků získaných při výrobě celulózy a papíru. Hustota desek zásadně ovlivňuje fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých druhů desek. Dřevovláknitá izolace má široké spektrum využití, a to například v interiéru, na střechách (a to pro zateplení z interiéru i exteriéru), na fasádu či k zateplení stěn. Pro podlahy se používá dřevovláknitá deska známá pod obchodním názvem Hobra. Práce s touto izolací je poměrně snadná, na technické vybavení náročná jako klasické dřevo. Tenčí tesky (zhruba do 15 mm) je možno řezat i nožem. Při uskladnění je třeba dřevovláknité desky chránit před povětrnostními podmínkami, protože do konstrukce musí být tento materiál vkládán suchý. Jeho upevňování probíhá pouze mechanicky, není tedy třeba lepidel. Dřevovláknité izolační desky jsou k dostání v mnoha formátech a tloušťkách od 8 mm do 200 mm. 21

Obrázek 19: Dřevovlákno v deskách VÝROBA: Jako základní materiál pro výrobu této tepelné a zvukové izolace jsou jehličnaté stromy. Ty se zpracují na dřevní štěpku, pomocí vodní páry se nechají změknout a mezi ocelovými kotouči se postupně rozvlákní. Do výsledné formy desek se materiál upravuje suchým či mokrým způsobem. Mokrý proces využívá přirozených pojících vlastností dřeva a jeho vláken. Tímto způsobem vznikají desky o menší tloušťce (do 32 mm, výjimečně se dá speciálními úpravami docílit tloušťky 200 mm), ovšem větší hustoty (až 300 kg/m3). Naproti tomu v suchém procesu se vlákna obalují do PU pryskyřice, což má za následek tloušťku do 240mm, ovšem menší hustotu do 230 kg/m3. Desky jsou vyráběny výhradně mokrým procesem. schopnost tepelné akumulace vhodná do difúzně otevřené skladby obvodových plášťů tlumí hluk dokáže absorbovat ze vzduchu vlhkost až do objemu 1/5 své hmotnosti NE pořizovací cena větší objemová hmotnost 6.4.2. Korek 6.4.2.1. Korek foukaný λ (W/m K): 0,039-0,042 μ (-): 5 POPIS: Korek je výjimečný materiál. Kromě své univerzálnosti nespočtu možností použití a dekorativním vlastnostem patří k jeho největším přednostem bezvadná izolace, pružnost, nepropustnost a odolnost. Korek je přírodní materiál, který nepohlcuje ani nepřitahuje prach je antistatický a hypoalergenní. Obrázek 20: Korek foukaný VÝROBA: Korek je odumřelým buněčným pletivem. Surový korek je získáván z kůry korkového dubu. Nejvýznamnějšími pěstiteli jsou Portugalsko, Španělsko a země Severozápadní Afriky. Surový korek 22

je oloupán ze stromů, sušen a v tlakových nádobách vystaven nízce přehřáté vodní páře - a to bez jakýchkoliv přísad. Tím se korek rozpíná - expanduje a je provázán korkovou pryskyřicí. Při expanzi se uvolňuje fenol. Ke korku, jenž není expandován čistě, se za účelem impregnace přidává bitumen. nevznikají žádné odřezky. trvale obnovitelný zdroj dobrá akumulace tepla NE čistý korek je hořlavý při zpracování musí být čistý vysoká cena 6.4.2.2. Korek v deskách λ (W/m K): 0,040-0,060 μ (-): 8 POPIS: Ekologický izolační materiál. Použitelný do obvodových plášťů a dokonce i v extrémních podmínkách (mrazírny, pekárny). Odolává dlouhodobému působení vody. Výborné vlastnosti co se týče útlumu kročejového zvuku (pod dlažbu, pod parkety). Pružný nepropustný a odolný. Antistatický a hypoalergení. Obrázek 21: Korek v deskách VÝROBA: Postup je podobný jako u korku foukaného, jen je materiál v závěrečné fázi lisován do desek. rozměrová stálost použitelný od -200 C do 200 C odolný vůči bakteriím a chemických vlivům útlum až 20 db odpuzuje hmyz a škůdce snižuje prašnost prostředí NE vyšší cena dostupnost 23

6.4.3. Celulózy 6.4.3.1. Celulóza foukaná λ (W/m K): 0,036-0,040 μ (-): 1,1 3 POPIS: Foukaná celulóza je tepelně i zvukově izolační materiál vyrobený rozvlákněním naprosto čistého tříděného recyklovaného papíru s přídavkem 100% ekologických aditiv poskytujících ochranu před škůdci, ohněm, plísněmi apod. Aplikace se provádí zpravidla zafoukáním speciálními stroji a je velmi efektivní díky dokonalému vyplnění prostoru. Obrázek 22: Celulóza foukaná VÝROBA: Vyrábí se s přídavkem příměsí, boritých solí, síranu hořečnatého, fosforečnanu amonného. Kombinace těchto přísad v celulózové tepelné izolaci způsobuje zvýšenou odolnost proti ohni, plísním a houbám a současně odpuzuje hmyz a drobné hlodavce. Jde o nejznámější materiál pro foukané izolace. Potrubím s hnaným vzduchem se hmota ukládá do dutin v konstrukci. Aplikace je možná i jako volně ložená například do nepochůzných půdních prostorů. zlepšení akustiky staveb vysoká měrná tepelná kapacita NE dokáže zadržet vodu až do výše 30 % své hmotnosti, možné snížení tepelné vodivosti v zimě 6.4.3.2. Celulózo-sláma foukaná λ (W/m K): 0,036-0,040 μ (-): 1,1 3 POPIS: Jedná se o rozvlákněnou, impregnovanou směs slámy a celulózového vlákna s konzistencí přizpůsobenou pro použití ve všech typech standardních aplikačních strojů pro foukané izolace. Základním přínosem je náhrada 50% směsi přírodním ekonomicky přínosným materiálem. Nespornou výhodou této směsi je možná aplikace i mimo sezonu přímé dostupnosti slámového materiálu. Díky impregnaci má výrobek zvýšenou odolnost vůči ohni, plísním, drobným hlodavcům a hmyzu. 24

STAVEBNÍ TEPELNÉ IZOLACE Obrázek 23: Celulózo-sláma foukaná VÝROBA: Materiál je kombinací rozvlákněné slámy a celulosového vlákna a dle toho se také vyrábí (viz celulosa foukaná a sláma foukaná). foukaná) zlepšení akustiky staveb vysoká měrná tepelná kapacita NE dokáže zadržet vodu až do výše 30 % své hmotnosti, možné snížení tepelné vodivosti v zimě 6.4.4. Bavlna, len 6.4.4.1. Len v deskách λ (W/m K): 0,037-0,039 μ (-): 1,1-3 POPIS: Izolační desky z lněných vláken se vyznačují vysokou pružností, a lze je proto jednoduše a beze spár upnout např. mezi krokve. Je to izolace na vysoké technické úrovni bez použití umělých vláken a jiných syntetických látek. Lněné něné desky mají dobrou tepelně-izolační tepelně izolační schopnost a jsou schopny regulovat vnitřní mikroklima tím, že dokáží áží pohltit obrovské množství vlhkosti, což snižuje možnost napadení dřeva plísněmi a houbami. Obrázek 24: Len v deskách VÝROBA: Lněné desky se vyrábí z lněných vláken a pazdeří. Pazdeří se odděluje od vláken lněných stonků při průmyslovém zpracování (máčením, rosením, nebo lámáním). Ty se pak spojují do desek po vrstvách přírodním lepidlem ze škrobu. Další přísadou je ještě borax (tetraboritan sodný), který erý je retardantem hoření a zároveň se zasluhuje o odolnost vůči hmyzu. Vzhledem k tomu, že len neobsahuje žádnou živočišnou bílkovinu, tak není požírán moly. Protože se lněná vlákna nemusejí prát, ochranný lněný vosk na vláknech zůstává. 25

výroba z obnovitelných zdrojů zdravotní nezávadnost, nedráždí při dotyku výborná schopnost pohlcovat vlhkost požární bezpečnost NE cena relativně obtížná dostupnost materiálu 6.4.4.2. Denim recyklovaný λ (W/m K): 0,040-0,042 μ (-): 1,2-3 POPIS: Jedná se o izolaci z džínsoviny a zbytků pocházejících z oděvních továren. Obchodní název je. Ultra-Touch, bavlno-vláknitá izolace, také známá jako Blue Jean izolace nebo recyklovaný Denim Izolace, nabízí vynikající tepelné a akustické vlastnosti, 100% nezávadný materiál. Izolace je vyrobena z vysoce kvalitních recyklovaných vláken bavlny, neobsahuje žádné chemické dráždivé nebo jiné těkavé organické látky. Materiál je odolný proti plísním, houbám a škůdcům. Obrázek 25: Denim recyklovaný VÝROBA: Recyklát produktů z bavlny, patentovanou technologií rozvlákněný materiál, který vytváří trojrozměrnou infrastrukturu. ekologický materiál dobré akustické vlastnosti NE cena dostupnost na trhu 6.4.5. Sláma 6.4.5.1. Sláma foukaná λ (W/m K): 0,050 0,060 μ (-): 1,1-3 POPIS: Sláma je jeden z nejobvyklejších stavebních i tepelně-izolačních materiálů našich předků a její obliba v současnosti opět roste. A ke slovu přichází zase ve všech oblastech jako součást zdících materiálů nepálených cihel, případně hliněných omítek, jako střešní krytina, tepelná izolace, případně i součást nábytku. Překvapivě má slaměná izolace ve spojení s hliněnou omítkou vysokou požární odolnost, může to být až 90 minut, vyhovuje proto všem typům konstrukcí. Podstatnou 26

nevýhodou je ovšem nízká odolnost proti vlhkosti, slaměnou izolaci je proto nutné před ní dobře chránit, například omítkou či obkladem. Obrázek 26: Sláma foukaná VÝROBA: Rozemletá a rozvlákněná sláma je smíchána s přídatnými látkami, které zajistí odolnost proti škůdcům, plísním, hnilobám a ohni. nevznikají odřezky ve vhodné kombinaci vysoká požární odolnost trvale obnovitelný zdroj NE vysoká tloušťka izolace vyšší cena. Zatím se nevyrábí 6.4.5.2. Sláma v balících λ (W/m K): 0,050 0,080 μ (-): 10 13 POPIS: Pojem sláma označuje suché stonky vymláceného obilí ze pšenice, žita, ječmene, ovsa, prosa a dalších plodin. Pro výrobu slámových balíků pro stavební účely se nejvíce hodí sláma ze pšenice a žita. Sláma se skládá z celulózy, ligninu a oxidu křemičitého, jejž dávají povrchové vrstvě voskovitou strukturu, která odpuzuje vodu. Proto je sláma odolná proti působení vody a podléhá degradaci jen velmi pomalu. Obrázek 27: Sláma v balících VÝROBA: Sláma ve formě slaměných balíků se jako stavební materiál začala užívat v USA již v 19. století. Balíky ze slámy se vyrábějí v různých velikostech. Malé balíky lze stručně charakterizovat rozměry 30-35 x 40-50 x 50-120 cm. Hustota balíků, které vycházejí z lisu, činí cca 80-120 kg/m 3, což jsou i okrajové podmínky pro jejich použití, jelikož se izolační vlastnosti od středu tohoto 27

intervalu na oba dva směry zhoršují (nejlépe však 90-110kg/m 3 ) a taktéž pro nosnou slámu nižší hustota není vůbec příznivá. levná izolace dobré izolační vlastnosti ekologický materiál NE náročnost technologické kázně při výstavbě dodržování bezpečnostních opatření při výstavbě (požár) pracnější montáž samotných balíku do obvodové stěny 6.4.5.3. Sláma v deskách λ (W/m K): 0,099-0,102 μ (-): 9,7 13 POPIS: Ekologická difúzně otevřená stavební deska. Je lisovaná za vysoké teploty a tlaku z obilné slámy bez použití pojiv, polepená recyklovanou lepenkou. Je 100 % přírodní, plně recyklovatelný, pevný a difúzně otevřený stavební materiál vhodný pro trvalé zabudování do staveb. Obrázek 28: Sláma v deskách VÝROBA: Jádro se lisuje ze slámy za vysokého tlaku a teploty bez přídavných pojiv a nátěrů a je polepeno recyklovanou lepenkou. Lepidlo vyhovuje nejpřísnějším hygienickým normám a je nanášeno v tenké vrstvě. Materiál je klasifikován jako ekologický výrobek. Zákazníkovi jsou panely dodávány upravené na požadovanou délku, tím se minimalizuje odpad a šetří náklady. rychlá a snadná montáž zvukově izolující dobrá akumulace tepla NE nezaručená ochrana proti vodě na celou životnost stavby předsudky ve stavebnictví 28

6.4.6. Kokosové vlákna 6.4.6.1. Corkoco 1+1, Corkoco 2A + 1C, Corkoco 2C + 1A λ (W/m K): 0,043-0,045 μ (-): 8 POPIS: Corkoco je zvukové a tepelné izolační deska vyráběná slepením korkové a kokosový dřevovláknitých desek. Desky jsou vyráběny pouze z přírodních materiálů. Pouze v aditivní desce je lepidlo PVA 3, který se používá k aglutinaci desky. Lepidlo se nanáší na nerovný vzor s cílem udržet desky prodyšné. Corkoco 1+1 Korek 20 mm + kokosová vlákna 20 mm Corkoco 2A + 1C Korek 10 mm + kokosová vlákna 20 mm + Korek 10 m Corkoco 2C + 1A kokosová vlákna 10 mm + Korek 20 mm + kokosová vlákna 10 mm Obrázek 29: Corkoco 1+1, Corkoco 2A + 1C, Corkoco 2C + 1A VÝROBA: Izolace je vyráběna lepením několika vrstev korku a kokosového vlákna. ekologický materiál nehořlavost elastičnost NE dostupnost možnost napadení škůdců, či plísní 6.4.7. Konopí 6.4.7.1. Konopné desky λ (W/m K): 0,040-0,045 μ (-): 1,1-2 POPIS: Přírodní ekologická tepelná izolace vyrobená z konopných vláken s příměsí pojivových vláken a roztoku sody jako ochrany proti hoření a plísním. Technicky důležitými charakteristikami jsou zejména: dobrá tepelně izolační schopnost, faktor difúzního odporu vhodný pro tvorbu difúzně otevřených konstrukcí, dobrá akumulace tepla, vysoká sorpce vlhkosti (28/80% RH hmotnostní vlhkost 28%), trvalá pružnost izolačních desek. 29

Obrázek 30: Konopné desky VÝROBA: Jako výchozí surovina se používá konopné vlákno, které se zkracuje na délku 7-8 cm. Aby vlákna držela pohromadě, využívá se tzv. BiCo vláken jako pojiva. Pojivo je na bázi polypropylenu a je zdravotně nezávadné. Připravená směs se vsune do termofixačních pecí, kde se pojivo s konopnými vlákny propojí. Dále dochází k řezání na určené rozměry a balení. dobra absorpční schopnost a izolační stabilita ve velmi vlhkých podmínkách dlouhá životnost příjemná manipulace bez nebezpečí poškozeni kůže nebo dýchacích cest odolnost proti plísním, hnilobám a škůdcům odpuzuje hmyz a hlodavce dobré akustické vlastnosti NE cena 6.4.8. Ovčí vlna 6.4.8.1. Ovčí vlna foukaná λ (W/m K): 0,035-0,040 μ (-): 1,1-2,5 POPIS: Izolace z ovčí vlny je tepelná a akustická výplňová izolace, která se vyrábí z čistě přírodní vlny, proces její výroby je velmi ekologický. Vlna se vyznačuje velmi vysokou životností, je to materiál zdravotně nezávadný a trvale obnovitelný. Obrázek 31: Ovčí vlna foukaná 30

VÝROBA: Zdravé chovné ovce se ostříhají, pro kvalitní izolaci je třeba vybrat také kvalitní vlnu. Nejdříve se surová vlna propere ve speciálních pračkách (mýdlem a sodou), aby se odstranil ovčí tuk (až do obsahu max. 1%), pot, prach a zbytky trusu. Dalším krokem je ošetření proti molům (různí výrobci přidávají různé látky). Po uschnutí se následně vlna vyčesává na česacích strojích. trvalá obnovitelnost dlouhá životnost (i přes 100 let) nehořlavost i bez přísad hygroskopičnost (absorbuje vzdušnou vlhkost (až 30%) a opět ji vydá bez zhoršení λ) při manipulaci se nemusí používat žádné ochranné pomůcky NE vyšší cena (dováží se převážně ze zahraničí) nemožnost izolovat svépomocí špatná dostupnost bez kvalitní impregnace není zajištěna odolnost proti poškození moly 6.4.8.2. Ovčí vlna v pásech λ (W/m K): 0,034-0,042 μ (-): 1,5-2,7 POPIS: Izolace z ovčí vlny má jako stavební tepelná izolace všestranné použití. Izolace z ovčí vlny se jako přírodní materiál používá nejvíce ve dřevostavbách, a to buďto v sendvičových konstrukcích, srubech nebo roubenkách, tedy v difúzně otevřených stavbách. Dá se samozřejmě použít i v klasickém zděném domě např. jako izolace střechy v podkroví. Při stavbě srubu jsou izolační pásy připevňovány k drážkám klád, kdežto při stavbě roubeného domu těmito izolačními pásy stavitelé utěsňují vzniklé mezery. Obrázek 32: Ovčí vlna v pásech VÝROBA: Bezprostředně poté, co bylo rouno sestříhané z živých ovcí, se třídí a pak pere. Praním se z vlny odstraňuje pot, přebytečný lanolín a případné další nečistoty. Poté probíhá proces sušení. Jakmile je vlna vysušená, zpracovává se na mykacím stroji. Tímto procesem jsou všechna vlákna spouštěna ve stejném směru. Tato mimořádně tenká vrstva mykaných, vlněných vláken je mnohokrát vrstvena, aby se dosáhlo požadované tloušťky a kompaktní soudržnosti. Z důvodu snadnější manipulace se pod mykané rouno přidává vodící pás z netkané textilie, který se využívá ve zdravotnictví. Pás je zdravotně nezávadný a případně snadno odstranitelný. Finálním produktem je mykané rouno, které se proti eventuálnímu napadení molů ještě ošetřuje mlhovinou zdravotně nezávadného postřiku Molantin SP. Izolace obsahuje 0,2 0,3% tohoto přípravku. 31

trvale obnovitelný materiál dobře vyplňuje dutiny v konstrukcích vyrovnává vlhkost v objektu využití odpadního materiálu z chovu ovcí NE není odolná proti tlaku nebezpečí napadení moly při špatném provedení hrozí po letech malé sedání a vznik tepelných mostů 6.5. Ostatní 6.5.1.1. Aerogel λ (W/m K): 0,013-0,020 μ (-): 5-8 POPIS: Pevná látka s nejnižší známou hustotou. Krychlový metr nejnovější a nejlehčí verze tohoto materiálu váží pouhých 1,9 gramů! Je také nazýván pevným kouřem, neboť až 99,8 % jeho objemu tvoří vzduch. Zbývající 0,2 % tvoří oxid křemičitý. Aerogely jsou tvořeny křemičitými strukturami ve tvaru dutých koulí o velikosti řádově několika nanometrů. Aerogely mohou být připraveny z řady chemických prvků. Nejběžnější jsou areogely křemičité, byly však vyrobeny také aerogely na bázi uhlíku, hliníku, chrómu, zinku, cínu a zkoumají se možnosti využití méně obvyklých prvků jako např. tantalu či niobu. Obrázek 33: Aerogel VÝROBA: Aerogel se vyrábí z gelu oxidu křemičitého (SiO2) při vysokých tlacích a teplotách s přídavkem katalyzátorů. Po odstranění veškeré kapalné složky z gelu vznikne těleso s miliardami skořápek z křemíku, které zaručuje celé struktuře odolnost proti působení tlaku. Celý tento proces se nazývá superkritické vysoušení a jedině během tohoto děje nedojde při sušení křemičitého gelu k deformaci a zhroucení křemíkových skořepin. difuzně otevřený výjimečně nízký součinitel tepelné vodivosti jediný materiál s pórovitostí přesahující 95% NE vysoká cena málo zkušenosti s použitím 32

6.5.1.2. Fenolická pěna v deskách λ (W/m K): 0,021-0,024 μ (-): 20-55 POPIS: Materiál je díky svým tepelněizolačním a mechanickým vlastnostem, dobré zpracovatelnosti a dalším technickým parametrům vhodný pro vytvoření tepelněizolační vrstvy ve vnějším kontaktním zateplovacím systému (ETICS). Skládají z jádra a z povrchové úpravy provedené na obou stranách desky. Jádro desky je tvořené tuhou fenolickou pěnou (PF). Neobsahuje CFC ani HCFC. Povrchová úprava je ze skleněné tkaniny, která je s jádrem adhezivně spojená během výrobního procesu. Obrázek 34: Fenolická pěna v deskách VÝROBA: Fenolická pěna se vyrábí napěněním fenolformaldehydových pryskyřic do bloků, které se následně řežou na desky a oboustranně opatřují skelným vláknem či reflexní hliníkovou fólií. Ekologický materiál bez negativního vlivu na životní prostředí Trvalá tepelná účinnost NE křehkost, špatná opracovatelnost (obrusnost) jiné rozměry než klasický EPS ( 1000x500 mm) 6.5.1.3. Isover TWINNER λ (W/m K): 0,033-0,034 μ (-): 20 40 POPIS: Izolační TWINNER je sendvičově uspořádaná tepelně a zvukově izolační deska, která je tvořena izolačním jádrem z grafitové izolace Isover EPS GreyWall se zvýšeným izolačním účinkem a krycí deskou Isover TF PROFI tloušťky 30 mm. Spojení je provedeno průmyslovým slepením pomocí PUR lepidla, které zajišťuje vysokou pevnost v tahu i smyku 33

Obrázek 35: Isover TWINNER VÝROBA: Výrobní firma technologii výroby úspěšně tají, ale dá se předpokládat, že bude totožná s výrobou jednotlivých částí izolantu. vysoká požární bezpečnost zateplení i v průběhu realizace NE vyšší finanční náročnost 6.5.1.4. Polystyren + mikrovlákno foukaný λ (W/m K): 0,037-0,040 μ (-): 1,1-5 POPIS: Jedná se o izolaci z pěnového, stabilizovaného expandovaného polystyrénu, tedy ve tvaru jednotlivých kuliček (do velikosti cca 6 mm) obohacená o mikrovlákno, které obsahuje složky působící proti škůdcům, hmyzu, hlodavcům. Používá se jako tepelná i zvuková izolace veškerých obytných objektů a průmyslových staveb Obrázek 36: Polystyren + mikrovlákno foukaný VÝROBA: Jedná se o kombinaci dvou izolantů vhodných pro foukání, tudíž i výrobu lze vyčíst z těchto. lehký dá se nasypat ručně při volné pokládce (střecha, podlaha) zaplní veškerý volný prostor jakýchkoli tvarů odolný proti škůdcům vyšší požární odolnost NE nutnost vytvořit kapsu z netkané textilie, která zabrání úniku kuliček 34

6.5.1.5. Vakuová izolace λ (W/m K): 0,004-0,019 μ (-): více než 100 000 POPIS: Vakuové izolační panely vstoupily na stavební trh již v roce 2004. Zatím se však jejich použití u nás vzhledem k poměrně vysoké ceně příliš nerozšířilo. Vyznačují se však součinitelem tepelné vodivosti na úrovni 0,007 W/(m K). Na výběr tepelněizolačního materiálu má i v této oblasti významný vliv stavební výška a energetická efektivnost. Vakuové izolační panely, vysoce účinná tepelná izolace, mají extrémně dobré tepelněizolační vlastnosti při nízké stavební výšce. Díky ušetřené izolační tloušťce je možné předcházet výškovým nerovnostem, které se vyskytují při použití tradičních tepelněizolačních materiálů. Jde o problém typický při napojování tepelné izolace na existující stavební prvky. Mimo to má na výběr významný vliv i zachování co největší užitkové plochy. Obrázek 37: Vakuová izolace VÝROBA: Vysoce porézní a zároveň tuhá výplň panelů VIP prošla soustředěným vývojem. Prosadila se hmota zvaná pyrogenní kyselina křemičitá, což je vysoce jemně dispergovaný oxid křemičitý, který vzniká plamennou hydrolýzou tetrachlorsilanu při vysokých teplotách do 1500 C. Hmota má velmi jemnou mikrostrukturu připomínající prostorovou síť s oky o střední velikosti asi 70 nm. Poté se panel obalí do fólie, která zabraňuje sálání tepla. nízký součinitel prostupu tepla tepelně izolační vlastnosti nezávisejí na tloušťce panelů malá tloušťka materiálu NE vysoká cena nejsou možné dodatečné úpravy velikosti panelů přímo na stavbě při montáži se nesmí vůbec poškodit časem se zhoršují tepelně izolační vlastnosti 35