Program Iniciativy Společenství EQUAL. Roční implementační zpráva za rok 2007. červen 2008

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Program Iniciativy Společenství EQUAL Roční implementační zpráva za rok 2007 červen 2008 Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008

Seznam zkratek Zkratka APZ CIP EQUAL ČR DPA ECDB EK ES ESF ESZ EU ILO JPD 3 MMR MPSV MSSF MŠMT MV MŽP NNO NPS NTS NUTS OP RLZ OP LZZ PD CIP EQUAL Phare PCO PPZ PS PwC RIFE RIZ RLZ RP RPS aktivní politika zaměstnanosti Význam zkratky Program Iniciativy Společenství EQUAL (Community Initiative Programme EQUAL) Česká republika Smlouva o národní spolupráci (Development Partnership Agreement) společná evropská databáze Iniciativy Společenství EQUAL (EQUAL Common Database) Evropská Komise Evropská Společenství Evropský sociální fond Evropská strategie zaměstnanosti Evropská unie Mezinárodní úřad práce (International Labour Office) Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS II hl. m. Praha Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací systém strukturálních fondů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Monitorovací výbor Ministerstvo životního prostředí nevládní nezisková organizace Národní podpůrná struktura Národní tématická síť nomenklaturní statistická územní jednotka Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Programový dodatek CIP EQUAL forma předvstupní pomoci EU (původní význam zkratky: Poland and Hungary: Action for the reconstructing of the economy) platební a certifikační orgán pasivní politika zaměstnanosti pracovní skupina PricewaterhouseCoopers informační systém: Remote Input for EQUAL roční implementační zpráva rozvoj lidských zdrojů rozvojová partnerství Rámec podpory Společenství Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 2

ŘO SF SR TA TCA ÚOHS ÚP VŠPS řídící orgán strukturální fondy státní rozpočet technická asistence smlouva o mezinárodní spolupráci (Transnational cooperation agreement) Úřad na ochranu hospodářské soutěže úřad práce výběrové šetření pracovních sil Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 3

Obsah: SEZNAM ZKRATEK... 2 OBSAH:... 4 ÚVOD... 6 1. AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ... 7 1.1 VLIV NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ... 12 1.2 NÁRODNÍ SPOLUFINANCOVÁNÍ... 13 2. POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ... 14 2.1 CIP EQUAL A PROGRAMOVÝ DODATEK... 14 2.2 POKROK V IMPLEMENTACI NA ÚROVNI OPATŘENÍ... 14 2.2.1 Postup a výsledky Akce 3 prvního kola... 14 2.2.2 Postup a výsledky Akce 2 a 3 druhého kola... 15 2.3 MAINSTREAMING NA ÚROVNI PROGRAMU... 18 2.4 IMPLEMENTACE PRINCIPŮ CIP EQUAL... 26 2.5 PODMÍNKY IMPLEMENTACE A PŘÍPADNÉ PROBLEMATICKÉ OBLASTI... 27 2.6 DALŠÍ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K ČL. 37 (2) (B)... 29 3. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU... 30 3.1 FINANČNÍ DATA CIP EQUAL... 30 RECEIVED FROM COMMISSION IN EUR... 32 3.2 FINANČNÍ PREDIKCE... 32 3.3 PRAVIDLO N+2... 32 3.4 INTERVENČNÍ KÓDY DLE OPATŘENÍ CIP EQUAL... 33 4. ŘÍZENÍ A MONITOROVÁNÍ (ZAJIŠTĚNÍ KVALITY A EFEKTIVITY) PROGRAMU... 34 4.1 MONITORING, KONTROLA, EVALUACE A SBĚR DAT... 34 4.1.1 Národní podpůrná struktura a technická asistence... 34 4.1.2 Řízení kvality... 38 4.1.3 Monitorovací výbor... 41 4.1.4 Evaluace... 43 4.1.5 Sdílení dat a výstupů na úrovni EU... 52 4.1.6 Finanční kontrola... 54 II. POLOLETÍ ROKU 2007... 58 4.2 HLAVNÍ PROBLÉMY... 59 4.2.1 Shrnutí případných nedostatků a nápravných opatření... 59 4.2.2 Kroky uskutečněné na základě doporučení k nápravě ve shodě s čl. 34(2) (přezkoumání roční implementační zprávy)... 59 4.2.3 Vliv případných nesrovnalostí na finanční stránku implementace... 60 4.3 PUBLICITA... 60 5. SOULAD S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ A CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ... 65

5.1 CELKOVÁ KOORDINACE PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ... 65 5.2 SHODA S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ... 65 5.2.1 Evropská strategie zaměstnanosti a roční směrnice ESZ... 66 5.2.2 Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení... 66 5.2.3 Veřejná podpora... 67 5.2.4 Ochrana životního prostředí... 68 5.2.5 Prosazování rovnosti mezi ženami a muži... 68 5.2.6 Veřejné zakázky... 69 6. PŘÍLOHY... 70 6.1 PŘÍLOHA Č. 1: VÝSLEDKY A DOPADY PROJEKTŮ I. KOLA... 70 6.2 PŘÍLOHA Č. 2: PŘEHLED PROJEKTŮ CIP EQUAL... 84 6.3 PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM ČLENŮ NÁRODNÍCH TÉMATICKÝCH SÍTÍ CIP EQUAL K 2.1.2008... 87 6.4 PŘÍLOHA Č. 4: FINANČNÍ PLÁN CIP EQUAL NA ROKY 2004 2006 (V EUR)... 91 6.5 PŘÍLOHA Č. 5: PŘEHLED PROVEDENÝCH KONTROL... 94 6.6 PŘÍLOHA Č. 6: INTERVENČNÍ KÓDY DLE OPATŘENÍ CIP EQUAL... 100 6.7 PŘÍLOHA Č. 7: MONITOROVACÍ INDIKÁTORY CIP EQUAL... 102 Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 5

Úvod V souladu s čl. 37 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech předkládá řídící orgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL pro Českou republiku, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, čtvrtou roční implementační zprávu. Zpráva se vztahuje k programovému období 2000 2006 a přináší podrobné informace o pokroku v implementaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL v České republice za rok 2007. Program Iniciativy Společenství EQUAL pro druhé kolo Iniciativy Společenství EQUAL pro ČR byl schválen EK ke dni 25. června 2004 pod číslem CCI: 2004 CZ 05 0 PC 001. Implementace Programu Iniciativy Společenství EQUAL probíhala v roce 2007 nadmíru úspěšně. Všechny dětské nemoci rozběhu realizace byly v průběhu roku 2006 úspěšně překonány a projekty se mohly naplno věnovat svým aktivitám. V roce 2007 se jak na úrovni programu, tak na úrovni projektů dařilo úspěšně realizovat po věcné stránce i po stránce finanční. Realizace byla úspěšná i v oblasti implementace principů EQUAL, jež byly v ČR také díky zkušenostem z realizace CIP EQUAL integrovány do programů ESF 2007-2013. Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 6

1. AKTUALIZACE SOCIO-EKONOMICKÝCH TRENDŮ Dle článku 37, odst. 2 (a) nařízení Rady (ES) 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech obsahuje roční implementační zpráva také informaci o změnách v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci. Demografie Koncem roku 2007 měla Česká republika 10 349 372 obyvatel. Přírůstek 62,2 tis. osob byl výsledkem kladného salda zahraniční migrace ve výši 52,4 tis. osob (šlo především o dlouhodobé pobyty cizinců). Díky vyššímu počtu živě narozených a nižšímu počtu zemřelých byl zaznamenán kladný přirozený přírůstek ve výši 9,8 tis. osob (86,4tis. narozených a 76,6 tis. zemřelých). Ukazatel úhrnné plodnosti vzrostl na hodnotu 1,42 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Počet sňatků činil 48,1tis., počet rozvodů dosáhl 23,2 tis. a potratů bylo 30 385. Počet ekonomicky aktivních osob (jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní) dosáhl v roce 2007 5 363 945 (z toho mužů 2 829 809 a žen 2 534 136). Nezaměstnanost Počet uchazečů o zaměstnání podle MPSV ČR 1 se v roce 2007 snížil oproti roku 2006 o 93 667 osob. K 31. 12. 2007 evidovaly úřady práce celkem 354 878 osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) dosáhl 252,8 tis. (z toho 143,6 tis. žen), což je nejnižší úroveň od poloviny roku 1997. V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2006 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 86,5 tis. a meziročně poklesl o 25,5 %. Pokles nezaměstnanosti se projevil více v mužské složce populace (o 44,9 tis.), a to zvláště ve věkové skupině 20-24 let (o 10,4 tis.). Celkový počet nezaměstnaných žen se meziročně snížil o 41,6 tis., nejvíce ve skupině mladých 20-24 let (o 11,6 tis.). Převážná část všech nezaměstnaných (71,5 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním. Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se snížil proti 4. čtvrtletí 2006 o 62,3 tis. na 122,8 tis. a jejich podíl již klesl pod polovinu všech nezaměstnaných (48,6 %). Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, absolutně nejvíce v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tj. v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a dále v Jihomoravském kraji. Míra nezaměstnanosti počátkem roku klesá, což je ovlivněno sezónně (obvyklé), pokračujícím růstem ekonomiky a vytvářením nových pracovních míst. V krátkodobém časovém horizontu bude pokles počtu nezaměstnaných lidí pokračovat, i když pomalejším tempem. 1 Rozdíl mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV ČR je způsoben odlišnou metodikou zjišťování. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 7

Počet evidovaných nezaměstnaných osob 600,0 500,0 531,2 528,2 514,8 486,2 463,0 451,1 458,3 458,7 454,2 439,8 432,6 448,5 Počet osob v tis. 400,0 300,0 200,0 364,5 355,0 336,3 100,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen 2007 2008 Období Dlouhodobě nezaměstnaní podle věkových skupina a pohlaví ve 4. čtvrtletí 2007 Pohlaví Celkem z toho věková skupina 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 abs. v tis. Celkem 122,8 3,1 20,7 36,0 27,2 33,7 Ženy 53,1 2,3 10,6 12,1 10,5 16,2 Muži 69,7 0,8 10,1 23,8 16,8 17,5 přírůstek (úbytek) proti 4. Čtvrtletí 2006 v tis. Celkem -62,3-1,9-20,5-11,5-17,5-10,5 Muži -26,0-0,3-10,0-5,4-6,2-4,1 Ženy -36,3-1,6-10,5-6,1-11,3-6,4 Mimořádně vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných je ve skupině osob se základním vzděláním (65,1 % všech nezaměstnaných se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to téměř polovina všech nezaměstnaných (46,2%). Počet osob nezaměstnaných déle než čtyři roky se snížil o 8,7 tis. na 49,5 tis. (19,6 % z celkového počtu nezaměstnaných). Obecná míra nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce ILO (ve věkové skupině 15-64letých) dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 podle výsledků výběrového šetření desetiletého minima 4,9 %. Proti 4. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,7 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 4. čtvrtletí hodnoty 5,8 %, tj. o 1,6 procentního bodu méně než před rokem. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,8 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,0 Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 8

%). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (19,6 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (5,1 %). V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí roku 2007 činil jejich počet 197,8 tis., tj. o 46,3 tis. méně než ve stejném období roku 2006. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (66,7 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 38,1 tis.) vyplývá hlavně ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění. Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. Ve skupině 50-54 let je to 17,3 tis. a ve skupině 55-59 let 16,9 tis osob. První skupinu tvoří především invalidní důchodci, skupinu 55-59 let pak osoby v invalidním, řádném starobním a částečném důchodu, skupinu šedesátiletých a starších zahrnuje 29,7 tis. zájemců o práci, zejména starobní důchodce. Zaměstnanost Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2007 zvýšila proti stejnému období roku 2006 o 105,6 tis. osob a dosáhla nejvyšší úrovně za posledních jedenáct let. Vzrostl především počet zaměstnanců o 97,4 tis., počet podnikatelů se zvýšil o 10,2 tis. Nárůst počtu podnikatelů se projevil především ve stavebnictví (o 20,4 tis.) a v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 7,8 tis.). Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší na úseku dokončovací stavební činnosti a ve skupině stavební montážní práce. Vesměs se jedná o pracující na vlastní účet, tedy podnikatele bez zaměstnanců. Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,9 p.b. na 66,5 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 1,3 bodu na 75,5 %), u žen se zvýšila o 0,5 p.b. na 57,4 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých, padesátých a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod. Srovnání s EU Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Nižší míra zaměstnanosti než v EU 15 i EU 27 je ve skupině žen. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku, ale i na Slovensku, je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku. Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 2. čtvrtletí 2007 28,6 % celkové zaměstnanosti. To je opět nejvyšší hodnota ze všech Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 9

zemí EU. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o 10 p.b. vyšší než v EU 27 a o více než 11 p.b. vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 p.b.), ale také v EU 27 (-11 p.b.). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, obchod, finanční zprostředkování a vzdělávání. Zaměstnanost cizinců Na návrh ministra práce a sociálních věcí budou cizinci od 1. ledna 2009 získávat tzv. zelené karty současně s pracovním povolením, a to tak, že v zahraničí získají vstupní vízum k jejímu převzetí v ČR. Zelená karta A je určena pro klíčový a VŠ personál, B pro zaměstnance alespoň vyučené a C pro ostatní. Celý proces garantuje vyřízení žádosti ve stanovených lhůtách, rezervování konkrétního pracovního místa a oprávnění k pobytu maximálně na 3 roky (kategorie A) nebo 2 roky (B a C). Celková zaměstnanost cizinců v ČR (1997 2007, vč. živnostníků) 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 193 358 155 448 150 881 164 987 167 652 161 711 168 031 173 203 218 982 250 797 309 027 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pracovní doba V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,0 % všech osob, na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 247,4 tis. osob, převážně žen (181,4 tis.). Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 2. čtvrtletí minulého roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl. Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 10

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších šesti zemích se podíl zkrácených úvazků blížil nebo přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Téma slaďování pracovního a rodinného života proto patří mezi jedno z důležitých témat řešených projekty CIP EQUAL v ČR, zastoupenými zejména v NTS E Rovné příležitosti mužů a žen. Mzda V roce 2007 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše 21 692 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 485 Kč (7,3 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálná mzda vzrostla o 4,4 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 525 Kč (7,5 %) na 21 853 Kč, reálná mzda vzrostla o 4,6 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 333 Kč (6,7 %) na 21 117 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,8 %. Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 11

1.1 VLIV NA SOULAD POMOCI Z ESF A DALŠÍCH FINANČNÍCH INSTRUMENTŮ Rámcový kontext ESF (klíčové dokumenty) V kontextu národních strategií a politik v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů je možno k situaci v roce 2006 konstatovat, že při přípravě operačních programů pro období 2004 2006 spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti, Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR pro zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti, Společné memorandum o sociálním začleňování z hlediska souladu se Společnými cíli boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR pro soulad s národní strategií v oblasti vzdělávání. Národní program reforem ČR 2005-2008 V roce 2007 dále pokračovala realizace klíčového strategického dokumentu Národní program reforem ČR 2005-2008 (schválen usnesením vlády č. 1200 ze 14. září 2005), který byl vypracován v průběhu roku 2005. Detailně jsme o tomto dokumentu pojednali již v RIZ 2006. Vzhledem k tomu, že Národní program reforem vychází v oblasti trhu práce z Evropské strategie zaměstnanosti a navazuje na dříve připravované Národní akční plány zaměstnanosti, nepředstavuje jeho přijetí změny ve strategii ČR, které by měly dopad na realizaci programů ESF. Naopak, čerpání prostředků z ESF bude mít pozitivní dopad na realizaci opatření a dosažení cílů Národního programu reforem. Zákon o sociálních službách, ze dne 14. března 2006 Od 1. ledna 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních. Mnohé projekty CIP EQUAL v ČR jsou zaměřeny právě na inovace v oblasti modernizace, zkvalitňování a zefektivňování sociálních služeb, příp. na celkové nastavení sociální sféry vůbec, a to zejména v oblasti tzv. sociální ekonomiky, resp. sociálního podnikání, nebo v oblasti propojení sociálních služeb s trhem práce. Těmito tématy se zabývají zvláště projekty v NTS C Posilování sociální Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 12

ekonomiky, zejména komunitních služeb a tato národní tématická síť jako celek. Kurikulární reforma školství Dne 1. září 2007 byla zahájena výuka podle Školních vzdělávacích programů (ŠVP) 2. Každá škola musí ve svém ŠVP zachovat Rámcový vzdělávací plán, který vymezuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy daného druhu školy, ale může ho obohacovat podle vlastních vzdělávacích záměrů, potřeb a zájmů žáků i regionálních podmínek. Důraz je kladen na získávání klíčových kompetencí tedy na určitý soubor vědomostí, dovedností a postojů podstatných pro osobní rozvoj jedince a jeho aktivní zapojení do společnosti a uplatnění v životě. Klíčové kompetence jsou osvojovány a rozvíjeny na daném druhu škol a vytváří základ pro další vzdělávání v rámci celoživotního učení. Na tuto reformu školství přímo navazují mnohé projekty CIP EQUAL v ČR (zvláště v NTS D Podpora adaptability a celoživotního učení ), které v souladu s daným trendem inovativně řeší problematiku školních vzdělávacích programů i klíčových kompetencí. Co se týče klíčových kompetencí je o výstupy projektu Kompetence pro trh práce příjemce RPiC-ViP zájem i v zahraničí, kde byl tento projekt již také několikrát oceněn (více viz RIZ 2006). Specifický kontext CIP EQUAL Měnící se situace na trhu práce, měnící se absorpční kapacita v jednotlivých prioritách CIP EQUAL a identifikace volných finančních prostředků byly i v roce 2007 jedním z hlavních důvodů pro zpracování návrhu na změnu rozhodnutí EK o CIP EQUAL. Návrh se týkal mj. realokace finančních prostředků a to takovým způsobem, aby byla maximalizována efektivnost využití přidělených finančních prostředků do programu a byly vyhledány opatření a priority, ve kterých jsou větší předpoklady k čerpání finančních prostředků. Další informace uvádíme v kapitole 2.1 nebo také v souvislosti s dodatečnými výzvami pro Akci 3 v kapitole 2.3. 1.2 NÁRODNÍ SPOLUFINANCOVÁNÍ Národní spolufinancování pro CIP EQUAL je v ČR zabezpečeno v plné výši ze státního rozpočtu, a to z rozpočtové kapitoly MPSV (řídící orgán - ŘO) 3. ŘO zavedl od počátku realizace programu systém předfinancování výdajů, který znamená, že všechny výdaje jsou nejprve placeny za realizované aktivity ze státního rozpočtu a až následně se žádá o relevantní platby od EK. Systém národního spolufinancování CIP EQUAL byl detailně popsán již v předchozích implementačních zprávách (viz oficiální stránky programu www.equalcr.cz). 2 Dostupné na http://www. msmt.cz 3 V souladu s čl. 9(I) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech byl pro CIP EQUAL určen řídící orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Určení ŘO CIP EQUAL vyplývá z působnosti MPSV definované v 9 zákona č. 2/1969 Sb. a dále z usnesení vlády ČR č. 678 ze dne 9. července 2003. Dále pak byl ministrem práce a sociálních věcí v rámci organizační struktury MPSV pověřen odb. 72 MPSV (odbor řízení pomoci z ESF) plněním všech povinností řídícího orgánu CIP EQUAL. Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 13

2. POKROK V IMPLEMENTACI PRIORIT A OPATŘENÍ 2.1 CIP EQUAL A PROGRAMOVÝ DODATEK Programový dodatek CIP EQUAL V roce 2007 došlo v návaznosti na vývoj implementace CIP EQUAL k jedné změně Programového dodatku CIP EQUAL. Ke schválení Programového dodatku CIP EQUAL verze 1.7 došlo procedurou per rollam ke dni 20. 7. 2007 v souladu s rozhodnutím předsedy MV CIP EQUAL ze dne 28. 6. 2007. V programovém dodatku verze 1.7 byl aktualizován finanční plán CIP EQUAL pro priority a opatření (kapitola 4.3) a také provedeny dílčí formální úpravy monitorovacích indikátorů (příloha PD CIP EQUAL č. 5). Změny ve finančním plánu CIP EQUAL vycházely z a jsou v souladu s Rozhodnutím Komise K(2007)2061 ze dne 4. 5. 2007 měnící Rozhodnutí C(2004)2444 4, kterým se schvaluje Program Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. V návrhu finančního plánu byly také zohledněny výsledky dodatečné výzvy č. 4 pro Akci 3 CIP EQUAL. Formální úpravy monitorovacích indikátorů (CIP EQUAL), provedené v návaznosti na agregaci hodnot indikátorů pro Roční implementační zprávu 2006, spočívají ve vyjádření plánovaných hodnot finančních indikátorů v Kč namísto EUR s ohledem na skutečnost, že koneční příjemci vykazují čerpání v Kč. S ohledem na velké množství indikátorů byly v několika případech odhaleny chyby, a proto byly doplněny/vyřazeny/upraveny indikátory v některých tématických oblastech tak, aby byla možná jejich agregace na základě údajů získaných od rozvojových partnerství. 2.2 POKROK V IMPLEMENTACI NA ÚROVNI OPATŘENÍ 2.2.1 POSTUP A VÝSLEDKY AKCE 3 PRVNÍHO KOLA První kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo v ČR realizováno v rámci Národního programu Phare 2002 pod č. 2002/000-282.08.02. Projekt v celkovém objemu 8 mil. EUR byl realizován jako grantové schéma a financován v průměru z 50 % z prostředků Phare a z 50 % prostředky státního rozpočtu ČR (resp. z rozpočtové kapitoly MPSV). Projekty realizované v rámci prvního kola Iniciativy EQUAL ukončily postupně své aktivity v průběhu 2. čtvrtletí 2005. Plánované aktivity projektů proběhly bez větších obtíží a uspokojivým způsobem se podařilo naplnit i stanovené indikátory a cíle projektů. Postup aktivit projektů prvního kola i způsob jejich ukončení byl detailně popsán v předcházejících ročním implementačních zprávách (viz www.equalcr.cz). 4 Rozhodnutí C(2004) 2444, kterým se schvaluje program iniciativy Společenství pro boj s diskriminací a nerovnostmi v souvislosti s trhem práce (EQUAL) v České republice, CCI: 2004 CZ 05 0 PC 001 Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 14

Řídící orgán dokončil na počátku roku 2007 Závěrečnou zprávu za první kolo Iniciativy Společenství EQUAL. Ta je zaměřena na shrnutí a zhodnocení postupu a výsledků prvního kola. Tato zpráva je rovněž k dispozici na www.equalcr.cz. y, výsledky a dopady I. kola V roce 2007 ŘO také vytvořil elektronickou knihovnu produktů I. kola. Ta je umístěna na www.equalcr.cz a nacházejí se v ní výstupy a produkty všech projektů I. kola, (např. metodiky, analýzy, publikace, videoprogramy atd.). V návaznosti na vytvoření knihovny výstupů ŘO také na podzim 2007 inicioval zmapování dosavadních výsledků a dopadů, které měly tyto výstupy na trh práce a cílové skupiny nebo také na relevantní organizace, zákony a politiky. Všechny projekty I. kola, od kterých se doposud podařilo požadované informace získat, za tímto účelem vyplnily dotazníky vytvořené ŘO. Údaje měly být uvedeny aktuální (tj. zhruba ke konci roku 2007) nebo alespoň naposledy aktualizované dostupné údaje (např. ke konci projektu). Vyplněné dotazníky se nacházejí v Příloze č. 1. 2.2.2 POSTUP A VÝSLEDKY AKCE 2 A 3 DRUHÉHO KOLA V průběhu roku 2007 jednotlivá rozvojová partnerství na plno realizovala své projektové aktivity v rámci Akce 2 a rovněž intenzivně pracovala na mainstreamingu získaných zkušeností a dobrých výstupů Akce 2, a to v rámci Akce 3. Čerpání finančních prostředků i věcné plnění pracovních plánů jednotlivých projektů je pravidelně sledováno, což je důležité pro včasné podchycení případných problémů. Ukončení Akce 1 a realizace Akce 2 a 3 Akce 1 byla v roce 2006 ukončena u všech 59 projektů, u jednoho projektu však k 31. 12. 2007 neproběhla závěrečná platba pro nedostatky v předloženém vyúčtování odhalené při kontrole na místě. Na počátku roku 2008 byla předložena závěrečná zpráva tohoto projektu v souladu se závěry kontroly a vypořádáním námitek a následně proplacena závěrečná platba. Na konci roku 2007 bylo v České republice realizováno 69 projektů zařazených v 5 prioritách, resp. v 14 opatřeních. Všechny projekty, které postoupily do Akce 2 a 3 v současné době úspěšně realizují/realizovaly Akci 2 (realizace projektových aktivit) a 3 (šíření a prosazování výstupů projektů). Výjimkou je pouze jeden projekt, který ukončil svou činnost z vlastní iniciativy na počátku roku 2007 a následně vrátil poskytnutou zálohu ve stanoveném termínu na příslušný účet MPSV. Předpokládané ukončení většiny projektů je plánováno do poloviny roku 2008 (červen září 2008). Přestože několik projektů původně indikovalo ukončení činnosti již v roce 2007, byl prozatím ukončen 1 projekt a ostatní projekty si podaly žádost o změnu rozhodnutí týkající se prodloužení doby realizace projektu v průměru o několik měsíců. Tabulka s přehledem projektů v Akci 2 a 3 dle jednotlivých opatření, včetně informace o rozpočtu, datu zahájení Akce 2 a 3, resp. Akce 3 a datu ukončení projektu se nachází v příloze č. 2 této zprávy. Zajištění dostatečného čerpání finančních prostředků Čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu v rámci CIP EQUAL bylo celkově úspěšné. Již ke konci září 2007 ČR překročila co do realizovaných Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 15

aktivit CIP EQUAL stanovenou hranici pro splnění pravidla n+2. RP v té době realizovala aktivity v objemu 15,507 mil. EUR. Dále k plnění n+2 viz kapitola 3.3. Podpora příjemcům při realizaci Akce 2 a 3 Metodická podpora příjemcům je poskytována ze strany ŘO, resp. NPS prostřednictvím např. metodických pokynů, konzultací, webových stránek, seminářů či hromadných emailových informací zasílaných k jednotlivým problematickým oblastem (tzv. číslovaných informací). Více podrobností o metodické podpoře uvádíme v kapitolách 4.1.2 (obecně), 2.4 (ve vztahu k naplňování principů), 2.3 (ve vztahu k mainstreamingu), 4.3 (ve vztahu k publicitě), příp. na jiných odpovídajících místech této zprávy. Monitorovací období projektů bylo původně stanoveno na 3 měsíce, ale pro zlepšení cash-flow projektů byla již v roce 2006 příjemcům dána možnost předkládat monitorovací zprávy i v kratších intervalech (monitorovací období však nesmí být kratší než jeden měsíc). Tuto cestu volí například menší organizace, které nemají vlastní zdroje pro dočasné hrazení výdajů projektu. V průběhu roku 2007 celá řada projektů přešla zpět k 3 měsíční periodicitě předkládání zpráv, a to z důvodu stabilizace rozpočtů. Dalším opatřením pro zlepšení cash-flow projektů, které bylo zavedeno již v roce 2006 a ve kterém bylo pokračováno i v roce 2007, a které má za úkol zlepšit finanční situaci projektů, je navyšování zálohových plateb pro Akci 2 a 3. Novým projektům, které vzešly z dodatečné výzvy č. 4 pro Akci 3 byla ihned automaticky poskytnuta záloha ve výši 30 % jejich celkového rozpočtu, resp. 90 % u úřadů práce. Toto opatření bylo schváleno členy Monitorovacího výboru v Programovém dodatku CIP EQUAL, verze 1.5, která je platná od 1. září 2006, a to na základě projednání tohoto návrhu Výborem příjemců. Možnost navýšení zálohové platby byla dána těm projektům, které splnily stanovená kritéria. Tento krok navíc ocenili i auditoři EK při reauditu ŘO v roce 2006 (více rovněž viz kapitola 2.5). V rámci snižování administrativní náročnosti v oblasti dokladování realizovaných aktivit probíhala řada jednání ŘO s relevantními institucemi týkající se právě zjednodušení administrativy kladené na příjemce při zachování dodržování legislativních pravidel České republiky i Evropské unie. Výsledky těchto vyjednávání byly do praxe zavedeny právě v roce 2007. Tento přístup byl rovněž pozitivně hodnocen auditory EK (dále viz kapitola 2.5). Monitorovací indikátory CIP EQUAL V rámci implementace CIP EQUAL jsou sledovány dva typy indikátorů. Jedná se o indikátory CIP EQUAL stanovené ŘO pro celý program (indikátory založené na povinných indikátorech stanovených EK) a o indikátory definované přímo jednotlivými příjemci ve svých DPA, resp. TCA, které poskytují informace nezbytné pro sebehodnocení každého RP. Pro kvantifikaci a analýzu monitorovacích indikátorů po jednotlivých tématických oblastech jsou určeny indikátory stanovené ŘO. Na základě seznamu monitorovacích indikátorů stanovených ŘO jsou data sledována na úrovni RP a následně jsou agregována na úrovni programu a tématických oblastí (indikátory pro opatření, na která se tématická oblast rozpadá Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 16

vzhledem k různé míře spolufinancování v oblastech Cíle 1 a Cíle 3, jsou stejné). Monitorovací indikátory sledují realizaci pracovních programů RP v těchto oblastech: výdaje, příjemci služeb, školící/poradenské/mentorské aktivity, mainstreamingové aktivity, složení RP, inovativní produkty, mezinárodní spolupráce a další. Vzhledem k tomu, že aktivity CIP EQUAL jsou zaměřeny na dosažení změny systémů a přístupů, případně vývoj zcela nových přístupů, nikoliv na realizaci určitého počtu školících a vzdělávacích aktivit, je velice obtížné kvantitativně měřit dopady CIP EQUAL. V roce 2007 došlo v oblasti monitorovacích indikátorů stanovených na úrovni programu k několika změnám v systému jejich sběru a vyhodnocování. Prvním významným posunem bylo zahájení elektronického sběru průběžných hodnot indikátorů. Od prvního pololetí 2007 tento sběr probíhá tak, že RP vyplní ve specializované aplikaci sestavu indikátorů, sestavu elektronicky zašle NPS, která provede přenos dat do MSSF. V celém systému monitorovacích indikátorů se ještě potýkáme s počáteční nezkušeností v práci s indikátory. Indikátory byly změněny na MV CIP EQUAL v rámci PD CIP EQUAL, verze 1.6 11. prosince 2006. Ukázalo se však, zejména na základě analýzy dat poskytovaných RP, že ani tato úprava, přestože napravila mnohé nedostatky, nebyla ideální. Svědčilo o tom především zjevná existence různých výkladů na straně RP, která vedla k poskytování neporovnatelných a neagregovatelných hodnot některých indikátorů. Druhým významným zásahem v oblasti indikátorů proto byla dílčí úprava definic jednotlivých indikátorů, ke které v druhém pololetí 2007 přistoupil ŘO formou komentáře. Nedošlo tedy ke změně indikátorů, avšak byly upřesněny jejich definice. U některých příjemců tento krok vedl k přehodnocení plánovaných hodnot indikátorů, neboť se významně sjednotil výklad jednotlivých indikátorů, aby byla zajištěna možnost jejich agregace. Třetí významný krok v oblasti monitorovacích indikátorů bylo rozšíření stávající převážně formální kontroly o detailní kontrolu věcnou za použití statistických metod. Od listopadu 2007 tak jsou indikátory kontrolovány v rámci kontroly průběžných technických monitorovacích zpráv i z hlediska jasně definovaných logických vazeb mezi jednotlivými indikátory a současně jsou pomocí analýzy hodnot v celém souboru indikátorů identifikovány extrémní hodnoty, které jsou v řadě případů zapříčiněny nesprávným výkladem indikátorů ze strany příjemců. Díky této kontrole již byla výrazně zlepšena validita a reliabilita vykazovaných dat. Na základě této hloubkové kontroly se pochopitelně ukazuje, že vypovídací schopnost agregovaných hodnot některých indikátorů je omezená, nicméně výraznou většinu indikátorů lze bez námitek agregovat na vyšších úrovních. Monitorovací indikátory CIP EQUAL jsou v agregované podobě na úrovni programu a tématických opatření uvedeny v příloze č. 7. Na základě průběžného monitorování realizace pracovních programů RP lze konstatovat, že jednotlivým RP se daří dosahovat stanovených cílů, přičemž hodnoty indikátorů odpovídají fázi realizace pracovních programů RP. Některé monitorovací indikátory na úrovni programu a tématických oblastí jsou plněny dokonce nad rámec stanovených plánovaných Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 17

hodnot. Z hlediska specifik jednotlivých tématických oblastí lze konstatovat, že nejsou významné rozdíly v dosažených hodnotách monitorovacích indikátorů. Podrobnější informace k hodnotám monitorovacích indikátorů jsou ve zprávě z 3. etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL. 2.3 MAINSTREAMING NA ÚROVNI PROGRAMU Implementační rámec mainstreamingu vztah Akce 2 a 3 Akce 2 (realizace projektových aktivit vývoj a testování inovativních nástrojů na pracovním trhu) a Akce 3 (diseminace a mainstreaming) probíhají v České republice paralelně. Tyto Akce navázaly bezprostředně na Akci 1, a to pokud dané rozvojové partnerství splnilo stanovené podmínky. Většina RP přešla do Akce 2 a 3 v červenci až říjnu 2005. Z původně 59 RP v Akci 1 jich do Akce 2 a 3 úspěšně postoupilo 57. Každé RP, které vyvíjí inovativní produkty v rámci Akce 2, má také povinnost provádět diseminační a mainstreamingové aktivity k jejich prosazování. Dodatečné výzvy V souvislosti s identifikací volných prostředků a následnou změnou finančního plánu v programovém dodatku CIP EQUAL a záměrem dále podpořit mainstreamingové aktivity vyhlásil ŘO dne 28. února 2007 dodatečnou výzvu, a to výhradně pro realizaci Akce 3. Celková částka pro tuto výzvu činila 119 039 238 Kč. V rámci výzvy bylo podpořeno 25 žádostí. Další dodatečná výzva na Akci 3 byla ŘO vyhlášena 27. září 2007. Celková částka pro tuto výzvu činila 127 000 000 Kč a před koncem roku 2007 již byly výběrovou komisí doporučeny jednotlivé žádosti pro financování. Následně bylo v roce 2008 podpořeno 6 žádostí. Zajímavým jevem dodatečných výzev byla skutečnost, že někdy docházelo k vytváření nových partnerství i napříč stávajícími RP. Tento fakt lze vysvětlit snahou zapojených subjektů hledat co nejefektivnější strategická spojenectví, která by zesílila účinky finálního mainstreamingu vytvořených výstupů. Národní mainstreamingová strategie Národní mainstreamingová strategie pro ČR byla ustanovena na konci roku 2006. Dokument obsahuje popis systému NTS, harmonogramu mainstreamingových aktivit (mainstreamingový plán) a indikátory pro sledování stanovených cílů. Národní mainstreamingová strategie je přitom pravidelně (jednou za čtvrt roku hodnocena) a na základě tohoto hodnocení aktualizována. Dokument Národní mainstreamingová strategie je dostupný na www.equalcr.cz. Z hlediska celkového hodnocení můžeme konstatovat, že postup realizace Národní mainstreamingové strategie (NMS) se v roce 2007 uskutečnil dle plánu. NMS byla v roce 2007 aktualizována a vzniklá verze 1.2 byla schválena Monitorovacím výborem CIP EQUAL dne 12. 6. 2007. Aktualizace se týkala především následujících oblastí: zapojení placených dlouhodobých expertů do činnosti NTS koordinace mainstreamingových aktivit jednotlivých NTS, zejména v oblasti vertikálního mainstreamingu Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 18

možnosti financování aktivit NTS hodnocení a validace inovací a dobré praxe Základní plán práce na rok 2007 byl v rámci NMS stanoven takto: průběžná práce s dílčími výsledky projektů prohlubování spolupráce v rámci NTS, zainteresování širšího okruhu zájemců (mimo NTS) do problematiky identifikace tzv. best practices a bad practices (validace inovativních produktů) diseminace a mainstreaming průběžných výstupů RP a NTS výroční konference prezentace průběžných výstupů NTS Všechny tyto body byly v průběhu daného období průběžně plněny. Více detailů uvádíme níže. Národní tématické sítě (NTS) V roce 2007 pokračovala činnost NTS, která byla v ČR zahájena v únoru 2006. Rozvojová partnerství jsou rozdělena celkem do šesti NTS: NTS A NTS B NTS C NTS D NTS E NTS F Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Podpora adaptability a celoživotního učení Rovné příležitosti mužů a žen Integrace na trhu práce pro cizince a osoby ohrožené rasovou nesnášenlivostí Jednotlivé NTS se scházely v průměru jednou za čtvrt roku (celkem v roce 2007 proběhlo 25 setkání NTS). V rámci jednání byly diskutovány např. produkty, které by mohly být předmětem validace, validační experti, společné aktivity (webové stránky, bulletin apod.), plnění mainstreamingových strategií, příprava na výroční konferenci NTS apod. V průběhu daného období byla také v některých NTS navázána hlubší spolupráce několika RP. Jejich společným cílem je využití kombinace vytvářených produktů pro jejich lepší mainstreaming, šíření a udržitelnost (např. v rámci NTS D). Členstvo jednotlivých NTS bylo rozšířeno především o nová RP vzniklá na základě dodatečné výzvy z února 2007, ale připojili se i někteří noví experti stojící mimo RP (např. z úřadů práce). Benchmarking, diseminace a transfer inovativních výsledků Pokud hodnotíme činnost NTS, můžeme konstatovat, že jednoznačně podpořila navázání bezprostředního kontaktu jednotlivých rozvojových partnerství a dalších zapojených expertů a policy makerů. RP vnímají zapojení do sítí jako velký přínos pro své projekty. Důvody jsou zejména navázaní nové spolupráce a to zejména ve vztahu ke společným mainstreamingovým aktivitám; získání inspirativních poznatků a informací, které lze využít v rámci RP a zároveň k aktualizaci mainstreamingových strategií jednotlivých RP. Dochází k přenosu informací mezi RP, ke sdílení kontaktů a Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 19

rovněž ke koordinaci výstupů a jejich vzájemnému připomínkování tj. k peer reviews. Dále také dochází k plánování společných aktivit ve vztahu k ovlivňování a informování veřejnosti, a to jak všeobecné veřejnosti, tak expertů s vlivem na změny v legislativní oblasti. Jednotlivé sítě pracují na možnostech publicity svých sítí např. formou vytvoření společného webu nebo vytvoření publikací, které budou popisovat činnost NTS s charakteristikou projektů a jejich společnou mainstreamingovou strategii, společné konference a semináře. Do NTS jsou také jakožto členové zapojení experti z akademické sféry, nevládních organizací, sociální partneři i tzv. tvůrci politik z Rad vlády ČR i jednotlivých ministerstev. Pro tyto zástupce představují sítě možnost mít informace z první ruky o vyvíjených produktech a naopak tyto produkty aktivně ovlivňovat a poskytovat realizátorům projektů možnost benchmarkingu oproti stávající praxi a podporovat jejich možné prosazení. Z průběžného hodnocení národní mainstreamingové strategie v roce 2007 vyplynuly nedostatky v aktivním zapojení nominovaných expertů v rámci některých NTS. V reakci na tento stav ve 3. čtvrtletí došlo ke jmenování nových expertů z úřadů práce do všech NTS. Jejich zapojení je možné hodnotit kladně. ŘO také o činnosti NTS informuje členy MV CIP EQUAL, někteří členové MV CIP EQUAL jsou také přímo členové NTS. Seznam členů NTS se nachází v příloze č. 3 této zprávy. Dne 19. listopadu 2007 se v Praze uskutečnila již třetí národní konference CIP EQUAL tentokrát s podtitulem Od teorie k praxi úspěšné příběhy. Konference byla jednak příležitostí k prezentování dosaženého pokroku v rámci implementace CIP EQUAL, jednak setkáním zástupců projektů realizovaných v rámci CIP EQUAL v České republice s tvůrci politik a experty na danou problematiku. Byly zde prezentovány nejlepší výsledky projektů CIP EQUAL a národních tématických sítí, které sdružují projekty tohoto programu s podobným tématickým zaměřením a odborníky a zástupce státní správy (tvůrce politik) v daných tématických oblastech. Konferenci zahájil místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Konference po úvodní části v plénu probíhala formou workshopů jednotlivých národních tématických sítí a jedné průřezové skupiny, v rámci kterých byly představeny vyvinuté inovativní produkty potenciálním uživatelům ze státní správy, z úřadů práce, vzdělávacích institucí, krajských a obecních úřadů, neziskových organizací apod. Na závěr každého z workshopů byl vyhrazen prostor pro dotazy k příslušnému tématu možnostech využití představených produktů, jejich relevantnost ke stávajícím politikám a praxím na trhu práce či nápady a doporučení pro další směřování strategie dané sítě. Konference potvrdila, že projekty EQUAL již přinášejí první konkrétní a ověřené výstupy v oblasti řešení nejrůznějších problémů a forem diskriminace na trhu práce, a takové je nyní třeba prosazovat do praxe. Závěr konference byl věnován shrnutí jednotlivých workshopů, byly zmíněny hlavní oblasti a možnosti, kterým by měla být v závěrečné fázi NTS, resp. CIP EQUAL věnována pozornost. Po celý den probíhaly výstavky vybraných projektů a jejich produktů. Účastníci konference tak měli příležitost se seznámit i s dalšími inovativními produkty, které byly dosud v rámci CIP EQUAL vyvinuty. V souvislosti s proběhlou konferencí CIP EQUAL byl připraven sborník inovativních produktů, které byly na konferenci prezentovány. Sborník byl publikován v roce 2008. Transfer inovativních výsledků CIP EQUAL pokračoval také skrze internetové diskusní platformy, tzv. ESF Fóra, která umožňuje členům NTS - a nejen jim - Verze schválená MV CIP EQUAL 20. 6. 2008 20