STANDARD 5 Podpora přirozeného sociálního prostředí

Podobné dokumenty
PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu. Amalthea o.s. Ria Černá

STANDARD 15 Rizikové, havarijní a nouzové situace

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Sociální služby Města Milevska příspěvková organizace 5. května 1510, Milevsko, IČ INFORMACE V KOSTCE DOPROVÁZENÍ PĚSTOUNSKÝCH RODIN

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Standard 9. PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 03/2017

Praxe Mediačního Centra Olomouc hlas dítěte

Standard 9. PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 01/2018

Podpora pěstounů, Krok pro všechny generace z. s. Mariánská 551, Česká Lípa,

STANDARD 3 Prostředí a podmínky

STANDARD 10 Dohoda o výkonu pěstounské péče

Metodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče

Metodika Adopčního centra Průvodce pro práci s osvojitelskou rodinou setkání zástupců KÚ, OSPOD a NNO

PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 -

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

SQ5 Podpora přirozeného prostředí

ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO PĚSTOUNY

Standard č. 11. Předávání informací

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Podpora přirozeného sociálního prostředí

Zpráva o činnosti za období od do

PRŮVODCE DOPROVÁZENÍM PĚSTOUNSKÝCH RODIN. 1. Poslání SSMM jako pověřené osoby. 2. Cíl poskytované služby

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny

VNITŘNÍ ŘÁD Zpracoval: Mgr. Roman Pejša

Hledáme náhradní rodiče - pěstouny

Naše zkušenosti s provázením pěstounských rodin. Dagmar Zezulová, Pavla Bažantová

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PODPIS PRACOVNÍKA JMÉNO A PŘÍJMENÍ STANDARD Č. 3 : Jednání se zájemcem o službu. všechny zaměstnance sociální služby

Povinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti

RODINNÁ KONFERENCE: když se sejde rodinná rada

DOHODA O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Standard č. 1. Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby. Schválil: Mgr. Bc. Romana Svobodová, ředitelka organizace

Standard 13 DOKUMENTACE O VÝKONU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DÍTĚTE. č. rev.: 02/2017

Náhradní rodinná péče

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Mgr. Renata Hrochová VÝROČNÍ ZPRÁVA

Její možnosti a limity

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Možnosti a příklady zajištění participačních práv dítěte před soudem Mgr. Pavla Churavá soudní tajemnice Okresní soud v Novém Jičíně

STANDARD 9 Pracovní postupy pověřené osoby

Příloha 3: Graf č. 9 - Časové rozložení činností sociálního pracovníka během pracovního týdne - zkoumané pracoviště A1

STANDARD 1 Cíle a způsoby činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Výroční zpráva Výkon pěstounské péče VPP

Standardy kvality sociálně právní ochrany dětí

STANDARD 2 Ochrana práv a chráněných zájmů

Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí Středisko výchovné péče Velké Meziříčí

Průvodce sociální službou

Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea

Standard 16. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY č. rev.: 01/2018

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Azylový dům pro matky s dětmi Budečská

STANDARD č. 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu

Standard 10. DOHODA O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE č. rev.: 03/2017

2016/2017. Nabídkový katalog preventivních programů

Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr


STANDARD KVALITY SPOD č. 10

STANDARD Č. 1 - CÍLE A ZPŮSOBY ČINNOSTI POVĚŘENÉ OSOBY

Plán práce výchovného poradce

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

O nás s námi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Eva Procházková Simona Dohnalová

Kontakt dítěte s biologickým rodičem v náhradní rodinné péči

Odbor sociálních věcí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Oddělení sociální kurately pro děti a mládež

AKTIVITY PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 KOMUNITNÍ CENTRUM PRO RODINU DOMINO NOVÝ JIČÍN. DOMINO cz, o. p. s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA SKLENĚNKA z.s.

Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Adresa: ZŠ, Vrchlického 262/17, Liberec 13

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY, STANDARD 7 Orgán sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Vítkov Prevence

Standard 4. INFORMOVANOST O VÝKONU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY A ČINNOSTI POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 01/2018

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Standard č. 12. Změna situace

Děkuji Vám za strávený čas naším rozhovorem a přeji Vám příjemný den.

Centrum podpory náhradní rodinné péče II 9/2015 1/2019

Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi Zvykací režimy a asistované předávání dítěte

Popis a realizace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Vejprty (SAS Vejprty) Obsah

STANDARD 9. Pracovní postupy pověřené osoby

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Standard 10. DOHODA O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE č. rev.: 01/2018

Katalog vzdělávacích aktivit Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Pobočka Frýdek-Místek 2. pol. 2018

Zpráva o činnosti za období od do

září 14 Náhradní rodinná péče

Pěstounská péče osvědčený institut náhradní rodinné péče v nových legislativních podmínkách

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Popis realizace poskytování sociálních služeb. Středisko rané péče Educo Zlín z. s. Chlumská 453, Zlín

Náhradní rodinná péče prověření a příprava. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, Znojmo

Služby pro pěstounské rodiny

Pravidla dobrovolnictví ve společnosti Háta, o. p. s

Zpráva o činnosti za období od do

MĚSTO BROUMOV třída Masarykova 239, Broumov

DOHODA O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Standard 4. INFORMOVANOST O VÝKONU SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY A ČINNOSTI POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 02/2017

PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI

Katalog preventivních programů 2018/2019

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Pomocné nástroje pro vyhodnocování potřeb dítěte a komunikaci s dítětem

Transkript:

STANDARD 5 Podpora přirozeného sociálního prostředí a) Pověřená osoba podporuje děti ve vztazích s přirozeným sociálním prostředím. SOS dětské vesničky, z.s. napomáhají dětem k životu v rodinném prostředí, které je v souladu s jejich potřebami, životní situací a původním sociálním prostředím. SOS dětské vesničky usilují o to, aby dítě mělo možnost vyrůstat v podpůrném rodinném prostředí, které má pozitivní vliv na jejich vývoj. K tomuto účelu provozujeme v České republice tři SOS dětské vesničky v Brně, ve Chvalčově a v Karlových Varech. Pěstounským rodinám je zde nabízeno uzavření nájemní smlouvy na rodinný dům s dotovaným nájemným. SOS dětské vesničky spolupracují i s pěstouny, kteří žijí ve vlastní domácnosti mimo areál vesničky a mají děti v pěstounské péči. Pro dobrý vývoj dítěte jsou velmi podstatné vztahy a vazby s přirozeným sociálním prostředím, znovu je navazovat či prohlubovat a pomáhat dětem budovat si vlastní širší sociální zázemí. SOS dětské vesničky pořádají různé akce pro pěstounské rodiny a poskytuje velké množství volnočasových aktivit (blíže viz Standard č. 9). Během společných setkání mají pěstounské rodiny možnost vzájemně se poznávat, vyměňovat si zkušenosti a děti mohou navazovat nová přátelství. Sociální pracovník má při těchto příležitostech možnost komunikovat s rodinou a získávat informace o průběhu pěstounské péče. Minimálně 1x za 2 měsíce dochází k pravidelným návštěvám pěstounských rodin, které provádí klíčový sociální pracovník (přiřazen každé rodině). V rámci tohoto setkání je hovořeno s osobami pečujícími/osobami v evidenci o tom, jak se jim daří, co je nového, zda nemají nějaké problémy a je monitorována celková situace v rodině. Při těchto návštěvách klíčový pracovník hovoří též s dítětem o jeho životní situaci, tj. jak se mu žije v pěstounské rodině, co ho těší, co ho trápí, zda má v okolí kamarády, jak se mu daří ve škole, zda je v kontaktu se svou původní rodinou apod. Tento rozhovor probíhá dle potřeb dítěte také bez přítomnosti osob pečujících/osob v evidenci, aby byl vytvořen bezpečný prostor pro sdělování informací. K tomu, aby dítě se sociálním pracovníkem komunikovalo, je důležité, aby klíčový pracovník dokázal vytvořit důvěryhodný vztah s dítětem. Navázání kontaktu s menšími dětmi může probíhat prostřednictvím předmětů, které jsou dítěti blízké (např. hračky), u starších dětí je dobré nejdříve navázat komunikaci dotazy na záliby, oblíbenou hudbu, apod. Navázáním kontaktu a získáním důvěry dítěte má pracovník možnost poskytnout dítěti maximální podporu odvozenou od jeho individuálních potřeb. Na základě průběhu spolupráce s dítětem a Láskyplný domov pro každé dítě

pěstounskou rodinou předkládá sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany podněty, návrhy na úpravu Individuálního plánu ochrany dítěte. b) Pověřená osoba podporuje navazování a rozvíjení kontaktů a sociálních vztahů s osobami dítěti příbuznými nebo blízkými, je-li to v jejich zájmu a má písemně stanovena pravidla jak a kde kontakt dítěte s těmito osobami probíhá a jak na kontakt připravuje dítě, pěstouny, rodiče, osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo osoby s dítětem příbuzné nebo blízké. Respektování biologické rodiny dítěte je nezbytné. Je důležité, aby dítě mělo náležité informace o své rodině, které mu umožní přijmout svou osobní historii, jež je součástí jeho identity. SOS dětské vesničky podporují kontakt mezi dítětem a jeho původní rodinou. Pokud je to v zájmu dítěte, poskytuje zázemí pro asistovaný kontakt a pomoc s komunikací s rodiči svěřeného dítěte. Tato snaha někdy může být těžko akceptovatelná ze strany osob pečujících. Je tedy velice důležité hovořit s nimi o důležitosti a účelu toho, proč je dobré, aby dítě poznalo svou biologickou rodinu a v případě potřeby jim poskytnout systematickou podporu formou kurzů a školení, jak s původní rodinou spolupracovat a poskytnout konzultace s psychologem. Omezení kontaktů biologického rodiče s dítětem je možné pouze na základě rozhodnutí příslušného soudu. Pokud se na nás obrátí biologická rodina dítěte, poskytujeme základní poradenství, případně vyhledáme instituce či sanační organizace, které rodině pomohou s řešením její situace. Pravidla pro navazování a rozvíjení kontaktů s biologickou rodinou Osoby, které se na tomto procesu podílí: Dítě či sourozenecká skupina je nejdůležitější osobou/osobami, při navazování a rozvíjení jeho kontaktů s biologickou rodinou a příbuznými. Na prvním místě je zájem dítěte. V tomto procesu vždy respektujeme přání dítěte, zda chce biologického rodiče či příbuzného kontaktovat/hledat se. Pro dítě může jít o náročný proces uvědomění si vlastní identity. Může se stát, že dítě je v počátku nejisté z důvodu špatných vzpomínek či obav ze svého biologického rodiče. Je dobré postupovat v pomalých krocích a dát dítěti možnost, aby se samo rozhodlo, zda chce svůj kontakt s biologickou rodinou rozvíjet nebo ne. Rodič může se svým dítětem udržovat kontakt prostřednictvím dopisů, telefonů apod. Cílem je, aby dítě opět našlo ztracenou důvěru ve svého rodiče a bylo případně možné později zrealizovat osobní kontakt. 2 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě

Osoba pečující je pro dítě klíčovým člověkem, velmi často je vůbec první osobou, se kterou téma kontaktu s biologickou rodinou otevírá, proto je třeba dbát na připravenost osoby pečující/osoby v evidenci poskytovat dítěti potřebné informace. Osoby pečující/osoby v evidenci mají možnost si své znalosti rozšiřovat formou vzdělávacích akcí, ale i pohovory s psychologem, klíčovým sociálním pracovníkem, apod. Specifickou úlohu v procesu hrají pěstouni na přechodnou dobu, kde je z povahy věci předpoklad, že se dítě vrátí do biologické rodiny, případně zakotví u osvojitelské rodiny. V těchto případech jsou kontakty s uvedenými rodinami často intenzivnější, ale řídí se pravidly, která jsou společná pro oba typy pěstounské péče. Bližší informace máme zpracovány v materiálu Postup při práci s pěstouny na přechodnou dobu. Biologický rodič není v případě umístění dítěte do pěstounské péče zbaven práva na kontakt s ním. To pouze za předpokladu, že o omezení či zbavení práva na kontakt rozhodne soud. Ve všech dalších případech ať už je zbaven rodičovské odpovědnosti či nikoliv, toto právo má a může jej využít. Odlišně však bude probíhat kontakt rodiče s dítětem, které bylo odebráno z rodiny a umístěno hned do pěstounské péče, než dítě, které před příchodem do péče pěstounů absolvovalo několik let v ústavním zařízení a kontakt na rodiče se bude dohledávat. Dítě se samozřejmě může setkávat i s dalšími blízkými osobami (sourozenci, prarodiče, tety, apod.), v tomto materiálu popisujeme postup při kontaktu s biologickými rodiči, postup pro další blízké osoby je obdobný. Klíčový sociální pracovník je styčným důstojníkem, prostředníkem a mediátorem procesu kontaktu s biologickou rodinou. Je oporou pro osobu pečující a dítě, předává informace OSPOD, biologickému rodiči, koordinuje celý proces a doprovází všechny zúčastněné tak, aby celý proces probíhal bez komplikací a s ohledem na všechny zúčastněné strany. OSPOD je důležitým prvkem, klíčový pracovník, osoba pečující i rodič s OSPOD konzultuje všechny potřebné kroky, je kontrolním orgánem, a napomáhá např. s vyhledáváním kontaktů a informací o biologických rodičích, pro biologické rodiče je oporou a zdrojem informací. Psycholog může či nemusí v tomto procesu vystupovat. V případě, kdy uzná za vhodné některá ze stran, že je třeba zásahu psychologa např. je třeba připravit dítě, které je uzavřenější, na kontakt, osoba pečující potřebuje zkonzultovat chování dětí po kontaktu, spolupráce s biologickým rodičem je složitější, je povolán klíčovým sociálním pracovníkem. 3 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě

Formy možných kontaktů V praxi SOS dětské vesničky Brno (dále jen SOS DV Brno ) se můžeme setkat se dvěma formami realizace kontaktů s biologickou rodinou volnou a asistovanou. Případně se realizuje např. telefonický kontakt, či písemná korespondence. K volné formě kontaktů přistupujeme zejména při realizaci příbuzenské pěstounské péče, kdy je dítě v péči zpravidla prarodiče, či jiného blízkého příbuzného a kontakty s biologickými rodiči, sourozenci, atd. jsou zachovány v takové míře, že nenarušují zdárný rozvoj dítěte, jeho psychický stav a nejsou jiným způsobem kolizní; nebo v případech, kdy kontakt s biologickou rodinou probíhá např. už v řádu několika měsíců či let a je bezproblémový, všechny strany znají svoje role a dohodnutá pravidla všichni dodržují. V takových případech monitorujeme průběh kontaktů, v případě potřeby s dětmi, osobami pečujícími, popř. rodiči konzultujeme různé situace, předáváme si informace o kontaktech. Během pravidelných návštěv pěstounské rodiny zjišťujeme četnost, intenzitu, průběh kontaktů a v případě potřeby a obav z možných komplikací poskytujeme rady, doporučení pro bezproblémový průběh setkávání. Tyto kontakty probíhají zpravidla v domácnosti osob pečujících, či na jiném obvyklém a dítěti příjemném místě, lze však domluvit i setkávání v prostoru SOS DV Brno. I v případě volného kontaktu je možné tento proces komunikovat s psychologem SOS DV Brno, který osoby pečující či dítě může navést vhodnějším směrem, udělit radu či doporučení. Kontakt s psychologem probíhá na doporučení klíčové sociální pracovnice, či na vyžádání osoby pečující (schvaluje klíčová sociální pracovnice). Asistovaný kontakt zpravidla probíhá v případech, kdy se dítě v pěstounské péči s biologickým rodičem dlouho nevidělo, jsou důvodné obavy, že by kontakt mohl být z jakéhokoliv důvodu problematický, v případech, kdy po kontaktu touží jen jedna strana (dítě nebo rodič), apod. Asistenci provádí zpravidla klíčový sociální pracovník pěstounské rodiny, může přizvat psychologa, OSPOD. Všechny strany jsou o těchto krocích vždy dopředu informovány. Některé děti, nebo i rodiče nestojí o setkání tváří v tvář, ať už z důvodu velké vzdálenosti či obav ze setkání, lze tedy dohodnout i jednorázový či pravidelný telefonický kontakt, písemnou korespondenci či zasílání fotografií. Všechny formy konzultujeme se všemi stranami, kontakt může probíhat přes e-mail, telefon klíčového pracovníka, dopisy se zasílají do SOS vesničky, apod., případně je kontakt zcela v režii pěstounské rodiny, obdobně jako u kontaktu volného pak zjišťujeme potřebné informace a monitorujeme situaci. 4 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě

Zjišťování názoru a připravenosti dítěte na kontakt V případě možné realizace kontaktu s biologickou rodinou vycházíme zásadně z přání dítěte vidět svoji biologickou rodinu. O kontakt s dítětem však může zažádat i biologická rodina dítěte. V obou případech je prvním krokem samotné zjištění názoru dítěte na realizaci kontaktu a dále pak jeho připravenost. V případě, že má o kontakt zájem primárně dítě, zjišťujeme názor biologické rodiny na kontakt. Oba kroky zjišťujeme citlivě s ohledem na rozumové, mentální a věkové dispozice dítěte. V případech, kdy se jedná o velmi malé dítě, nám jako zdroj informací slouží osoba pečující, která svým intenzivním kontaktem s dítětem zná zpravidla nejlépe, jak dítě reaguje na situace spojené s komunikací ohledně biologické rodiny, zda se na rodiče ptá, zda je mu smutno, ptá se, kdy je uvidí, jak vypadají, co mají rádi. Starší dítě už dokáže samo formulovat, zda má či nemá zájem o setkání s biologickou rodinou, jakou formu kontaktu si přeje (dopisování, telefon, návštěva), apod. Z těchto informací primárně vycházíme. Pokud je těžší s dítětem navázat komunikaci ohledně jeho přání, názoru na biologickou rodinu, zapojujeme do procesu psychologa, který vhodnými technikami může zjistit připravenost a názory dítěte na kontakt. Jakmile získáme potřebné informace, klíčová sociální pracovnice s osobou pečující, popř. psychologem, je-li zapojen, vyhodnotí, zda je pro dítě kontakt s rodinou vhodný, či ne. V případech, že se dítě ke kontaktu staví odmítavě, negativně, neprojevuje zájem o setkání, informujeme o tom citlivě biologickou rodinu a v případě potřeby dále s dítětem pracujeme. Postupujeme individuálně případ od případu. V případě, že dítě projeví zájem o kontakt s biologickou rodinu, postupujeme dále fází přípravy všech subjektů. Způsob přípravy jednotlivých subjektů kontaktu V zájmu všech zúčastněných by mělo být především bezpečí dítěte po celou dobu kontaktu. Proto se snažíme, aby všechny strany procesu dostaly co nejvíce informací o tom, co se bude dít, jaký časový rámec očekávat, jaké informace sdělovat/nesdělovat, co je vhodné přinést na setkání, co naopak ne, jak bude celý proces probíhat. K tomu slouží především informační schůzky, e-mailová korespondence či telefonní hovory, během kterých zjišťujeme informace, informace podáváme a snažíme se celý proces vést jednotně pro všechny zúčastněné. Role sociálního pracovníka je v případě asistovaného kontaktu klíčová. Zajišťuje a předává potřebné informace, koordinuje všechny strany procesu, organizuje setkání, zapisuje podstatné informace, zpracovává Plán podpory rozvoje vztahů a kontaktů dětí s rodičem atd. Sociální pracovník informuje 5 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě

zejména osobu pečující a dítě o průběhu kontaktu, připravuje ho na komunikaci s rodičem, která může být z různých důvodů obtížná, v případě pocitu nejistoty radí a doporučuje vhodné postupy. SOS dětská vesnička Brno poskytuje osobám pečujícím materiály a informace i v listinné podobě (např. knižní publikace, materiály, které zaměstnanci dostanou na různých školících akcích nebo volně přístupné materiály ostatních doprovázejících organizací), skladbu vzdělávacích akcí přizpůsobuje aktuálním tématům ohledně kontaktů s biologickou rodinou, případně osoby pečující odkazuje na vhodné vzdělávací akce jiných organizací. Po zjištění a potvrzení zájmu o zprostředkování kontaktu u všech subjektů, nastává fáze přípravy dítěte a pěstounské rodiny. Klíčový sociální pracovník během schůzek s rodinou projednává představy dítěte o kontaktu (pokud je to vzhledem k věku a jeho schopnostem možné). Dítě může např. jen chtít vědět, jak rodič vypadá, chce s ním mluvit pouze telefonicky, chce zůstat u písemné formy kontaktu, nebo se chce setkat. Během fáze přípravy pěstounské rodiny zjišťujeme postoj osob pečujících ne vždy jsou nakloněni kontaktům s biologickou rodinou, v takových případech s těmito osobami pracujeme na tom, aby pochopili důležitost kontaktů, měli všechny potřebné informace, zmírňujeme obavy a uklidňujeme situaci. Osoby pečující jsou osobami, které by měly kontakt s biologickou rodinou dítěte podporovat a být mu v těchto chvílích oporou. Naším úkolem je vysvětlovat nejen přínosy, ale zajistit i potřebnou ochranu dítěti a pěstounské rodině. Pokud setkání bude probíhat v prostorách místnosti pro asistovaný kontakt v areálu SOS DV Brno (což v případě asistovaného kontaktu preferujeme), je vhodné, aby dítě toto místo znalo již před samotným kontaktem. S dítětem i nadále probíráme, zda s kontaktem souhlasí, zda má nějaká další přání, otázky, mluvíme o obavách, očekáváních, dalších pocitech, které má se situací spojené. S dítětem probíráme přesný průběh setkání, že má možnost rodiči připravit nějaký dárek (namalování obrázku, vzkaz), ukázat mu fotky, diplomy, výrobky. Hovoříme o tom, že pokud bude cítit, že je mu nepříjemně, kontakt předčasně ukončíme. S OSPOD biologické rodiny konzultujeme, kdo provede přípravu této rodiny na kontakt, zpravidla to je OSPOD či jiný orgán nebo instituce, ke které má biologický rodič důvěru, případně s ní už spolupracuje. Příprava by se měla dotknout následujících témat: jak rodič pohlíží na pěstounskou péči, jak vnímá konkrétní pěstouny jeho dětí, kdy naposledy se s dítětem viděl, jak setkání probíhalo, předáváme informace o dětech, jejich vývojovém stádiu, psychickém rozvoji, specifikách, zjišťujeme představy o kontaktu ze strany rodiče, popisujeme, jak bude setkání probíhat, uvádíme časový rámec, 6 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě

pravidla, snažíme se zodpovědět případné dotazy a navodit příjemnou atmosféru, pro to, aby kontakt proběhl bez komplikací. Rodiči zdůrazňujeme, že i když např. nesouhlasí s tím, že je dítě v pěstounské péči, nebo nemá rád jeho pěstouny, toto na setkání neřešíme. Kontakt je určen pro setkání rodiče s dítětem a je třeba na to myslet po celou dobu kontaktu, je to čas, kdy si rodič s dítětem může užít společné chvíle, sdílet radosti, nejen pro dítě je to ve většině případů velmi silný emoční zážitek. Způsob plánování a vyhodnocování kontaktů Po přípravě všech zúčastněných domluvíme společně přesné datum, čas, místo kontaktu. Dochází ke schůzce klíčového sociálního pracovníka, osoby pečující a biologického rodiče, bez dítěte. Zde je prostor pro doladění všech detailů, určení přesného časového rámce, vyjasnění pravidel, sepsání Plánu podpory rozvoje vztahů a kontaktů dětí s rodičem (plán může být uzavřen i ústně, pokud se na tom strany dohodnou a je předpoklad, že kontakt bude probíhat bezproblémově). Plán lze sepsat i v průběhu dalších schůzek, shledáme-li to důvodným, případně lze vyplnit jen některá pole situaci posuzujeme vždy individuálně a formulář upravujeme dle konkrétních podmínek. Písemný Plán podpory rozvoje vztahů a kontaktů dětí s rodičem (viz příloha) je dokument, který s rodičem a osobou pečující vyplňujeme v případech, kdy máme indicie či důvodné podezření, že by kontakt nemusel probíhat v mezích slušnosti a zájmu dítěte (rodič je závislý na návykových látkách či alkoholu, má sklony k agresivitě, nespolehlivosti, apod.). Plán obsahuje identifikační údaje všech zúčastněných stran, a dále pravidla kontaktu písemně zpracovaný časový rámec, pravidla pro ukončení kontaktu (např. z důvodu podezření na podnapilost, užití návykové látky, agresivita, vynucování změn, které nebyly všemi stranami odsouhlaseny, apod.), způsob vyhodnocení, cíl kontaktu, kdo koordinuje a organizuje. Pokud nelze Plán sepsat (př. každá strana má jinou představu), informujeme o tom OSPOD dítěte i biologického rodiče a setkání se neuskuteční. V případě, že je průběh setkání s osobou pečující a biologickým rodičem bezproblémový a strany si dostatečně vyjasní všechny body, přistupuje se k samotnému kontaktu dítěte s biologickým rodičem. Osoba pečující může, ale také nemusí, být přítomná závisí to zejména na věku dítěte, jeho přání, situaci. Klíčový sociální pracovník nebo psycholog je přítomen vždy. Zejména první setkání moderuje. Představí všechny účastníky, jeho úkolem je navození příjemné atmosféry, v případě, že komunikace vázne, vhodnými technikami se snaží, aby se dítě či rodič zapojilo do konverzace (např. hry, předání dárků, apod.). Ve většině případů se jedná o velký emoční zážitek pro všechny strany, účastníci mohou být rozrušení, stydí se, bojí se mluvit apod. Klíčový sociální pracovník proto všechny tyto pocity sleduje a přizpůsobuje průběh setkání situaci. Pokud je z nějakých důvodů patrné, že se 7 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě

dítě cítí nepříjemně, je unavené, klíčový sociální pracovník navrhne ukončení kontaktu. Je možné domluvit se ihned na dalším setkání, případně lze dohodnout, že se strany ozvou telefonicky. Po ukončení samotného kontaktu je vhodné, aby strany neodcházely společně, opět dbáme především na bezpečnost dítěte a osob pečujících, aby se během případné konverzace neprobíraly nějaká nevhodná témata, apod. Proto zpravidla vyzveme biologické rodiče, zda by se mohli zdržet na krátkou reflexi setkání a probereme s nimi, jaký pro ně kontakt byl, zda chtějí opět přijet, co bylo třeba nepříjemné, jaké jsou jejich pocity, zda se zmírnily obavy. S pěstounskou rodinou následně co nejdříve po kontaktu telefonujeme, případně uskutečníme setkání, kde také zjišťujeme, jaký pro ně kontakt byl, jak se cítili, zda bylo něco nepříjemného, zda dítě chce pokračovat a v jaké formě kontaktů. Pokud strany projeví zájem o pokračování v kontaktu, obdobně domlouváme další schůzky, případné revize Dohody o asistovaném kontaktu, změny, apod. Pokud některá ze stran v kontaktu pokračovat nechce, vždy tuto situaci komunikujeme s druhou stranou, dítěti a osobě pečující nabízíme možnost psychologické konzultace, rodiče odkazujeme na OSPOD či jeho sanační organizaci. Místo realizace kontaktů Prostor/místnost pro asistovaný kontakt se nachází v areálu SOS DV Brno na adrese Borůvková 9 bílý dům se žlutými prvky. Prostor je koncipován jako herna s hračkami a hrami, dekoracemi, které navozují příjemnou atmosféru. Pro posezení slouží sedačka s křeslem a pro hry s dětmi dětský koberec. Místnost je vybavena hrami, knihami, hračkami, které v případě potřeby slouží k navázání a podpoře vztahů rodičů s dětmi kontakt s dítětem je navozován prostřednictvím společné hry, je zde větší předpoklad, že dítě bude lépe reagovat a komunikovat. Pro asistovaný kontakt lze však využít celý areál SOS DV Brno. Zejména v jarních a letních měsících je příjemné trávit čas venku na hřištích, skluzavkách, odpočinkových zónách, přičemž je stále myšleno na bezpečí dětí. Pracovník se může vzdálit a dát tak v případě příznivých kontaktů rodiči možnost být s dítětem o samotě. Stále ovšem situaci monitoruje. Domácnost pěstounů je dalším místem, na kterém může dojít k realizaci kontaktu, zpravidla však v těchto prostorách dochází k realizaci volného kontaktu, kdy je dítě zvyklé ve svém prostoru, kde se cítí bezpečně. V těchto případech je ale nutné nastavit zejména pravidla časového rámce návštěvy (aby rodič nakonec nezůstal třeba přes noc), zda osoba pečující zajistí např. občerstvení (aby rodič nečekal, že dostane oběd, a pěstoun počítá max. s kávou), pravidla chování, možnost časově omezených vycházek s dítětem, výlet, apod. Tato pravidla kontaktu může osoba pečující konzultovat s klíčovým 8 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě

sociálním pracovníkem, nebo ten může u nastavování pravidel přímo být, aby biologický rodič neměl pocit, že si osoba pečující něco vymýšlí. Je vhodné mít tato pravidla v písemné podobě. Neutrální místo můžeme volit v případě, že realizace kontaktu v SOS DV Brno či v domácnosti osob pečujících není možná, kontakt probíhá na vzdáleném místě, apod. Nejvhodnější místo je např. místnost na OSPOD, či u jiné doprovázející organizace, případně jiné místo, na kterém se strany dohodnou. Dokumenty Nedílnou součástí procesu realizace kontaktů s biologickou rodinou je dokumentace. Proces vychází z Individuálního plánu ochrany dítěte, na který navazuje Individuální plán rozvoje osobnosti. V obou dokumentech jsou popsány konkrétní kroky, které budou podniknuty pro zdárný průběh procesu. V případě asistovaných kontaktů vyplňujeme Plán podpory rozvoje vztahů a kontaktů dětí s rodičem a veškeré schůzky, telefonáty, komunikaci se všemi stranami zapisujeme do dokumentace pěstounské rodiny. O kontaktech s biologickou rodinou informujeme minimálně 1x za 6 měsíců OSPOD prostřednictvím Zprávy o výkonu pěstounské péče, v případech, kdy je třeba většího zapojení se OSPODu i častěji. Příloha: Dohoda o asistovaném kontaktu Zpracovala: Mgr. Lenka Martelliová Schválila: Mgr. Marcela Troubilová První vypracování: 17. 12. 2014 Aktualizace: 26. 10. 2015, 13.9.2016, 9. 1.2017 9 / 9 Láskyplný domov pro každé dítě