Cíl tématického celku: pochopit formování křivky nabídky výrobních faktorů, rovnováhy a nerovnováhy na trhu výrobních faktorů, trhu práce, problematika kapitálového trhu, všeobecná rovnováha rovnováha ve výrobě Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: nabídka výrobních faktorů 2. dílčí téma: rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů 3. dílčí téma: trh práce 4. dílčí téma: kapitálový trh 5. dílčí téma: všeobecná rovnováha podstata a rovnováha ve výrobě. Ad 1. dílčí téma: nabídka výrobních faktorů Nabídka VF Co určuje nabídku VF: - reprodukční náklady (RC): vlastníci nebudou VF nabízet, pokud odměna nepokryje reprodukční náklady (náklady na obnovu VF) - náklady obětované příležitosti (OPC): vlastníci nebudou VF nabízet daným způsobem, pokud jinými způsoby mohou vydělat více Grafické vyjádření faktoru RC a OPC v Clarkově grafu. Individuální nabídková křivka udává ochotu jednotlivých vlastníků výrobního faktoru nechat výrobní faktor, jenž vlastní, zaměstnat (použít) určitým způsobem. Počátek individuální nabídkové křivky majitele výrobního faktoru je minimálně na úrovni, kdy je cena výrobního faktoru rovna reprodukčním nákladům (RC) na první jednotku tohoto výrobního faktoru. Určitým způsobem však bude výrobní faktor nabízen pouze tehdy, pokud výnos z daného způsobu použití bude vyšší než náklady obětované příležitosti. Z hlediska ceny tedy ve většině případů bude počátek individuální nabídkové křivky majitele výrobního faktoru ležet na úrovni nejvyšších (nejlepších) nákladů obětované příležitosti (OPC). Tržní nabídkovou křivku po výrobních faktorech dostaneme jako součet jednotlivých individuálních nabídkových křivek při dané ceně výrobního faktoru sčítáme individuální nabízená množství. Nabídka výrobního faktoru (ochota vlastníků jednotek výrobního faktoru nechat použít tuto jednotku určitým způsobem) závisí na jejich nákladech obětované příležitosti. Čím vyšší je cena, tím méně existuje jiných příležitostí, jak si danou cenu (odměnu) vydělat jinde, a proto se nabízené množství jednotek výrobního faktoru v dané oblasti bude zvyšovat. Křivka nabídky výrobního faktoru je proto rostoucí. Pohyb po křivce nabídky VF: mění se cena VF Posun křivky nabídky VF: mění se jiný faktor než cena VF. Grafické znázorněné těchto posunů. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 1
Blíže: viz kapitola 8.3 učebnice 1. K tomuto tématu si prostudujte: kapitolu 8.3 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. reprodukční náklady jako faktor ovlivňující nabídku VF 2. náklady obětované příležitosti jako faktor ovlivňující nabídku VF 3. zahrnutí RC a OPC do Clarkova grafu 4. odvození křivky nabídky výrobních faktorů 5. pohyb po křivce nabídky výrobních faktorů a posun křivky nabídky výrobních faktorů 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. reprodukční náklady na trhu VF, náklady obětované příležitosti a trh VF, 2. křivka nabídky VF 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: 1. co formuje křivku nabídky VF 2. nakreslit v Clarkově grafu vliv reprodukčních nákladů a nákladů obětované příležitosti 3. odvodit individuální a tržní křivku nabídky VF 4. rozlišovat mezi pohybem po křivky VF a posunem této křivky 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 2
Ad 2. dílčí téma: rovnováha a nerovnováha na trhu VF Rovnováha a nerovnováha na trhu VF Trh výrobních faktorů představuje trh, na kterém jsou jednotlivé výrobní faktory nabízeny a poptávány. Obecně můžeme rozlišit dílčí trhy výrobních faktorů trh práce, trh kapitálových statků, a trh půdy. Zpravidla potřebujeme ale dílčí speciální členění, např. proto, že jednotlivé profese se od sebe liší. Horník nemůže třeba substituovat programátora. Stejně tak se liší kapitálové statky, i ony jsou specifické např. jeřáb nenahradí soustruh. Rozdíly existují i na trhu půdy půda v Boubínském pralese nenahradí půdu na Václavském náměstí v Praze apod. Trh dále potřebujeme specifikovat místně a časově. Rovnováha na trhu výrobních faktorů nastává v bodě, kde se křivka nabídky výrobních faktorů protíná s křivkou poptávky po výrobních faktorech. V daném bodě je nabízeno rovnovážné množství za rovnovážnou cenu. Jakákoliv jiná cena znamená nerovnováhu. Grafické znázornění rovnováhy a nerovnováhy. Popis, co se při nerovnováze děje. Blíže: viz kapitola 8.4 učebnice. 1. K tomuto tématu si prostudujte: 1. kapitolu 8.4 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. kdy nastává rovnováha, respektive nerovnováha na trhu VF 2. příčiny vzniku nerovnováhy na trhu VF 3. Dobře si osvojte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. rovnováha a nerovnováha na trhu VF 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: 1. kdy nastává rovnováha a nerovnováha na trhu VF 2. jak je řešena nerovnováha na trhu VF 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 3
ad 3. dílčí téma: trh práce Trh práce Nabídka práce = zaměstnanci Poptávka po práci = zaměstnavatelé (firmy) Obvykle se pracuje s tržními křivkami (např. tržní křivka nabídky a poptávky lékařů). Trh je opět definován místně a časově. Tržní křivka nabídky práce S L zobrazuje všechny lidi, kteří chtějí při dané mzdě pracovat, tedy uchazeče o práci, respektive zaměstnance. Tržní křivka poptávky po práci D L zobrazuje poptávku všech zaměstnavatelů po zaměstnancích, tj. kolik chtějí všichni zaměstnavatelé při dané mzdě zaměstnat osob. Vysvětlení zpětně zahnutého tvaru křivky S L. Při vysokých mzdách lidé omezují nabídku práce (nepracují tolik hodin, pracuje pouze někdo z domácnosti ) mzda je dostatečně vysoká, aby zajistila jejich potřeby. Lidé substituují práci volným časem. Posuny tržní křivky poptávky po práci: - severovýchodně, např. proto, že vzrostla poptávka po statcích, které daní zaměstnanci produkují nebo proto, že vzrostla produktivita práce zaměstnanců. Lze tak zaměstnat více osob za vyšší mzdu. - jihozápadně, např. proto, že zaměstnavatelům vzrostly ostatní náklady, které jsou spojeny se zaměstnáváním pracovníků. Posuny tržní křivky nabídky práce: - jihovýchodně, např. proto, že vzrostl počet lidí, kteří získali vzdělání, jež je nutné k výkonu dané profese. - severozápadně, např. proto, že vzrostly sociální dávky, a snížilo se tedy množství osob ochotných pracovat. Regulace na trhu práce STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 4
- minimální mzda. Pokud je vyšší než tržní vede to k přebytku na trhu práce, tedy k nezaměstnanosti. Grafické znázornění důsledků minimální mzdy. - Další regulace (např. přísný zákoník práce). Důsledky těchto regulací. Blíže: viz kapitola 8.5 učebnice. 1. K tomuto tématu si prostudujte: 1. kapitolu 8.5 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. charakteristika trhu práce 2. tržní křivky nabídky a poptávky po práci 3. rovnováha na trhu práce 4. minimální mzda a její důsledky 5. další regulace na trhu práce a jejich důsledky 3. Dobře si osvojte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Trh práce, křivka nabídky práce a poptávky po práci, 2. rovnováha na trhu práce. 3. Posuny křivky nabídky a poptávky práce. 4. Minimální mzda, další regulace na trhu práce a jejich důsledky. 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: Trh práce. Křivky poptávky a nabídky po práci, jejich specifika, posuny těchto křivek. Rovnováha na trhu práce. Minimální mzda a další regulace na trhu práce a důsledky těchto regulací. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 5
Ad 4. dílčí téma: kapitálový trh Podstata kapitálového trhu Kapitálový trh je trhem, na kterém se nabízejí a poptávají dočasně volné peněžní prostředky. Tyto dočasně volné peněžní prostředky jsou investovány, přičemž ten, kdo je investuje, se vzdává současné spotřeby (nemůže dočasně volné peněžní prostředky, které investoval, použít na svou současnou spotřebu). Očekává za to výnos v podobě úroku, což je rozdíl mezi nominální cenou současných peněz (tj. peněz, které investoval) a peněz, které obdrží díky své investici v budoucnu. Na kapitálovém trhu se tedy směňují současné peníze za peníze budoucí - dlužník si kupuje od věřitele současné peníze a platí je penězi budoucími. Cenou budoucích peněz je úrok - rozdíl mezi nominální hodnotou současných a budoucích peněz. Současně na kapitálovém trhu platí, že dlužník nabízí investiční příležitost - pro využití investičních prostředků, a věřitel poptává tuto investiční příležitost. Na kapitálovém trhu tak proti sobě stojí: - Nabídka a poptávka investičních prostředků: věřitel nabízí investiční prostředky a dlužník poptává investiční prostředky. - Poptávka a nabídka investičních příležitostí: věřitel poptává investiční příležitosti a dlužník nabízí investiční příležitosti. Blíže: viz kapitola 9.1 učebnice Volba mezi současnou a budoucí spotřebou Pokud investuji, abych spotřebovával v budoucnu, nemohu spotřebovávat nyní. Fisherův graf: - Znázorňuje optimální množství současné a budoucí spotřeby - Skládá se z křivky investičních příležitostí a z indiferenční křivky současné a budoucí spotřeby - Křivka investičních příležitostí zobrazuje výnos (budoucí), který může nějaký subjekt získat, pokud investuje nějakou část svého současného příjmu. Tato křivka má konkávní tvar, protože se uplatňuje zákon klesajících mezních výnosů dříve nebo později budou mít dodatečné investice daného subjektu nižší výnos než předcházející investice. - Indiferenční křivka současného a budoucího příjmu (spotřeby), je křivka, která v případě konkrétního spotřebitele znázorňuje jeho veškeré kombinace současného a budoucího příjmu, jež mu přináší stejný užitek. - Optimum leží v bodě, kde se obě křivky dotýkají. Body nad křivkou investičních příležitostí jsou pro daný subjekt nedosažitelné, body pod dotykem dotyčný nemaximalizuje svůj užitek, nevolí optimální kombinaci současné a budoucí spotřeby Grafické znázornění. Blíže: viz kapitola 9.2 učebnice STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 6
Nabídka a poptávka investičních prostředků Cenou je zde úrok (úroková míra, i). Nabídka = úspory (S). Pokud investuji, nemohu nyní spotřebovávat. Za odloženou spotřebu očekávám odměnu ta má podobu úroku. Čím více spoříme, tím důležitějších současných potřeb se vzdáváme, a tudíž žádáme větší úrok. Křivka úspor je rostoucí čím vyšší úrok, tím více jsou lidé ochotni spořit. Poptávka = investice (I) Poptáváme investiční prostředky, protože nám přináší nějaký výnos. Čím vyšší úrok, tím nižší pravděpodobnost, že investiční prostředky přinesou takový výnos. Křivka investic je klesající čím vyšší úrok, tím méně investičních prostředků subjekty poptávají. Jednotlivé křivky úspor a investic: - individuální křivka úspor: tato křivka říká, kolik nějaký subjekt bude spořit (nabízet investiční prostředky) při dané úrokové míře. - individuální křivka investic: tato křivka říká, kolik nějaký subjekt bude investovat (poptávat investiční prostředky) při dané úrokové míře. - tržní křivka úspor: vznikne jako součet individuálních křivek úspor: pro danou úrokovou míru sčítáme množství úspor (nabízených investičních prostředků) jednotlivých osob. - tržní křivka investic: vznikne jako součet individuálních křivek investic: pro danou úrokovou míru sčítáme množství investic (poptávaných investičních prostředků) jednotlivých osob. Grafické znázornění (tržních) křivek úspor a investic. Rovnováha a nerovnováha na trhu úspor a investic. Grafické znázornění včetně toho, co se děje, pokud je nerovnováha. Na trhu úspor a investic jsou jednotlivé subjekty v pozici příjemce ceny trh je natolik rozsáhlý, že jednotlivý subjekt nemůže cenu ovlivnit. Proč je na jednotlivých trzích S a I odlišná úroková míra: - rizikovost jednotlivých trhů: rizikovější trhy (např. trhy v politicky a ekonomicky nestabilních oblastech) mají vyšší úrokovou míru. - další náklady, jež jsou spojeny se vstupem na daný trh - časový faktor: investiční prostředky jsou poptávány a nabízeny na různou dobu. Pokud jsou půjčeny na delší dobu, tak ten, kdo půjčuje, požaduje vyšší úrokovou míru, než by požadoval při kratší době půjčky delší dobu nemůže půjčené prostředky použít ke spotřebě. Pokud se mění i, pohybujeme se po křivce S a I. Mění-li se něco jiného, posouvá se křivka S nebo I. Která křivka se posouvá, záleží na druhu změny. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 7
Posun křivky S: - jihovýchodně, např. z důvodu toho, že daný trh nabízí větší úrokovou míru než zahraniční, takže na tento trh přicházejí zahraniční subjekty, které by zde rády půjčovaly peníze. - severozápadně, např. proto, že se zvýšil deficit veřejných rozpočtů. Ten je třeba nějak pokrýt, pokud jsou na krytí deficitu použity soukromé úspory (úspory domácností a firem), posouvá se křivka úspor uvedeným směrem. Posun křivky I: - severovýchodně, např. díky technologickému pokroku. Technologický pokrok zvyšuje výnosy firem, takže si mohou libovolnou částku půjčovat za vyšší úrokovou míru, což vede k danému posunu křivky investic. - jihozápadně, např. z důvodu politické nestability. Ta snižuje ochotu subjektů půjčovat si, takže křivka investic se posouvá uvedeným směrem. Blíže: viz kapitola 9.3 učebnice 1. K tomuto tématu si prostudujte: 1. kapitolu 9 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. podstata kapitálového trhu 2. Fisherův graf 3. úspory, tržní křivka úspor 4. investice, tržní křivka investic 5. posuny křivek úspor a investic 6. rovnováha a nerovnováha na trhu úspor a investic 3. Dobře si osvojte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. kapitálový trh; investiční prostředky; investiční příležitosti; 2. úrok a úroková míra; 3. současná a budoucí spotřeba; Fisherův graf; křivka investičních příležitostí; indiferenční křivka současné a budoucí spotřeby (příjmu); optimum spotřebitele z hlediska současné a budoucí spotřeby; 4. úspory; investice; křivky úspor a investic; rovnováha na trhu úspor a investic; přebytek a nedostatek na trhu úspor nebo investic; pohyb po křivce úspor a investic; posun křivky úspor nebo investic 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 8
Kapitálový trh. Fisherův graf a problematika úroku. Optimální kombinace současné a budoucí spotřeby. Křivky úspor a investic, rovnováha a nerovnováha na trhu úspor a investic. 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 9
Ad 5. dílčí téma: všeobecná rovnováha podstata a rovnováha ve výrobě Podstata všeobecné rovnováhy Model všeobecné rovnováhy zkoumá rovnováhu na všech trzích. Model řeší problematiku rovnováhy pomocí dvou statků, dvou vstupů (výrobních faktorů), dvou firem (výrobců) a dvou spotřebitelů (proto model 2*2*2*2). Jedná se o maximalizační model, který zároveň odpovídá na otázky: - Je možné v ekonomice vyprodukovat takové množství statků, aby nešlo zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku? Jinak řečeno: lze alokovat (rozdělit) výrobní faktory tak, že jejich přerozdělením nezvýšíme produkci žádného statku jinak než snížením produkce jiného statku? - Lze vyprodukované statky rozdělit mezi spotřebitele tak, aby jakékoliv jiné přerozdělení vždy snižovalo užitek některého ze spotřebitelů? Jinými slovy: lze najít takové rozdělení vyprodukovaných statků, kdy nelze zvýšit užitek jednoho ze spotřebitelů jinak než za cenu snížení užitku jiného spotřebitele? Kladná odpověď. Model všeobecné rovnováhy je model dokonalé konkurence. Blíže: viz kapitola 10.1 učebnice Rovnováha ve výrobě Krabicový diagram: kolik máme jednotek každého VF (dva odlišné VF) a jak jsou tyto jednotky použity k produkci statků. Grafické znázornění. Do krabicového diagramu lze nakreslit izokvanty, které znázorňují velikost produkce jednoho i druhého statku. Čím dále je izokvanta od počátku souřadnic, tím více daného statku produkujeme. Izokvanty statku, který má počátek vlevo dole mají standardní tvar. Izokvanty statku, který má počátek vpravo nahoře, jsou otočené vzhůru nohama. Rovnováha ve výrobě nastává tam, kde se dotýká izokvanta jednoho statku s izokvantou druhého statku. V bodech dotyku jsou výrobní faktory alokovány (rozděleny na produkci prvního a druhého statku) optimálně nelze zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku. Proč nejsou body průniku izokvant prvního a druhého statku rovnovážné: lze zvýšit produkci jednoho statku, aniž by se snížila produkce druhého statku. Grafické znázornění. Smluvní křivka (CC): spojíme všechny body dotyku izokvant prvního statku s izokvantami druhého statku. V bodech dotyku izovaknt jsou mezní míry technické substituce (MRTS) pro první i druhý statek shodné. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 10
MRTS 1 = MRTS 2 Proč to platí: grafické vysvětlení, vysvětlení na příkladu. Praktický význam: odlišnou než aktuální kombinací VF (tj. odlišnou kombinací VF než jak jsou aktuálně rozděleny VF k produkci prvního i druhého statku) lze obvykle zvýšit produkci obou statků. Odvození PPF z bodů dotyku izokvant. Grafické znázornění. Mezní míra transformace produktu (MRTP): jsme na PPF a zvyšujeme produkci jednoho statku. MRTP udává, o kolik se sníží produkce druhého (zbývajícího) statku, pokud produkci prvního statku zvýšíme o jednotku nebo určitý počet jednotek. MRTP matematicky (v čitateli uvádíme změnu statku, jehož množství zvětšujeme, a ve jmenovateli změnu statku, jehož množství snižujeme): MRTP = Q 2/ Q 1 Producent bude indiferentní, jakou kombinaci statků bude produkovat, pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků. MRTP = Q 2/ Q 1 = P Q 1 /P Q 2 Zdůvodnění proč. Pokud oba statky produkuje více firem (v modelu dvě firmy), tak podmínka, aby celkové množství vyprodukovaných statků bylo maximální: MRTP 1 = MRTP 2, kde: MRTP 1 = mezní míra transformace u statků produkovaných první firmou, MRTP 2 = mezní míra transformace u statků produkovaných druhou firmou. Zdůvodnění proč. Grafické znázornění. Co se bude dít, pokud se MRTP jednotlivých firem nerovnají. Pokud více firem používá jeden vstup k produkci stejného výstupu. Podmínka maximalizace produkce výstupu: MQ 1 = MQ 2 kde MQ 1 = mezní výstup první firmy, MQ 2 = mezní výstup druhé firmy. Zdůvodnění proč. Grafické znázornění. Co se bude dít, pokud se MQ jednotlivých firem nerovnají. Blíže: viz kapitola 10.1 učebnice 1. K tomuto tématu si prostudujte: 1. kapitoly 10.1 a 10.2 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. charakteristika modelu všeobecné rovnováhy, proč lze vyjádřit v podobě modelu 2*2*2*2 2. rovnováha ve výrobě krabicový diagram, izokvanty v krabicovém diagramu, rovnováha ve výrobě v krabicovém diagramu STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 11
3. odvození hranice produkčních možností 4. rovnováha, pokud statek vyrábí více producentů 5. rovnováha za situace 1 vstup, 2 firmy, 1 výstup 3. Dobře si osvojte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. Model všeobecné rovnováhy, model 2*2*2*2. 2. Rovnováha ve výrobě, krabicový diagram, izokvanta prvního a druhého statku, kdy rovnováha ve výrobě nastává. Podmínka rovnováhy (MRTS 1 = MRTS 2 ). 3. Odvození hranice produkčních možností z krabicového diagramu, mezní míra transformace produktu. 4. Kdy nelze celospolečensky zvýšit produkci (MRTP 1 = MRTP 2 ). 5. Rovnost za situace jeden vstup, jeden výstup, dvě firmy. 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: Vyjádření efektivnosti ve výrobě s využitím tzv. krabicového digramu. Izokvanty a jejich podstata. Odvození a podstata hranice produkčních možností. Mezní míra technické substituce (MRTS) a mezní míra transformace produktu (MRTP). Vztah MRTS, respektive MRTP a poměru cen výrobních faktorů, respektive statků. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 12
Jméno studenta: (titul, jméno, příjmení) Studijní obor: Číslo studijní skupiny: Vypracoval dne: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 13