Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Podobné dokumenty
Veřejné finance základní pojmy. Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122

Veřejné statky. II. Blok Veřejné statky. Veřejné statky

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

O autorce Úvodem... 11

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Otázky k přijímacím zkouškám do navazujícího magisterského studia obor Veřejná ekonomika a správa

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství

Ekonomika je souhrn hospodářských činností na určitém území. Je to tedy hospodaření nějakého subjektu, nebo i státu.

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Veřejný sektor řízení a financování

Obsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Studijní obor: Veřejná správa. Katedra finančního práva a národního hospodářství.

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

1 Veřejný sektor a veřejná správa

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky:

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

Financování vybraných veřejných statků v obci Přáslavice Financing of Selected Public Goods in the Village Přáslavice

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Veřejný rozpočet jako bilance

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství.

Veřejné rozpočty - ekonomický pohled. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

II. VEŘEJNÉ STATKY, EXTERNALITY A EFEKTIVNOST

Ekonomika zdravotnictví

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Základy ekonomie. Petr Musil:

EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Ekonomické hodnocení rekreačních a neužitných hodnot poskytovaných přírodními ekosystémy

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. Trh kapitálu. Trh kapitálu Trh práce Dělba práce. Investice dělíme I = IR+ IN. a)obnovovací (restituční) investice IR. b)čisté investice IN

1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5.

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

Dnešní Šanghaj 13 mil. obyvatel

Ekonomie 1 Magistři Desátá přednáška Přebytek spotřebitele, výrobce a čistý přebytek

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

Úvod do podnikových financí Finance. VŠB-Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta katedra financí. akademický rok 2014/2015

Obsah. Předmluva autora... VII

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Veřejné a klubové statky

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka

Otázka: Mezinárodní obchod - Ekonomie, hodnocení a hospodářský proces

Financování veřejného sektoru

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Financování a ekonomické řízení

Národní hospodářství poptávka a nabídka

FAKULTA EKONOMICKÁ. Provision and financing of public goods in the village Křižovatka

VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

Prezentace vysvětluje žákům základní funkce, členění a úkoly obchodu

Pozitivní vs. Normativní ekonomie

Trh práce. Obsah. Trh práce Dělba práce. Trh práce v DK. Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda)..

Literatura: část týkající se veřejných financí:

Otázky pro předmět Veřejné finance

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění

8. téma: Prostorové aspekty veřejných financí (fiskální federalismus, fiskální decentralizace, místní finance)*) **) VIII **)

C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:

Služba je hospodářská činnost uspokojující určitou potřebu. Jejím výsledkem je užitečný efekt, ne hmotný statek (výrobek). 1

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice


Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů

TRH A CÍLENÝ MARKETING

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

2. Zařazení a význam učiva. 3. Tvorba obsahu učiva. Podstata fungování tržní ekonomiky

Profesionalizace Armády České republiky a problém hospodárnosti. kpt. Ing. Bohuslav PERNICA. otázky oponentů

Financování podnikových činností

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

PÍSEMNÝ TEST PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ (navazující magisterské studium)

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

6.1 Modely financování péče o zdraví

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Ekonomika (ekonomie) životního prostředí. Jana Soukopová

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura:

Princip spravedlnosti

Daňová teorie a politika

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Transkript:

Veřejné statky a externality Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Obsah : 2.1 Statky a jejich klasifikace. 2.2 Externality.

Definice : Statky jsou předměty, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Kritériem klasifikace (členění, rozdělení) statků se stává skutečnost : 1) zda hraje roli trhem generovaná cena nebo je statek produkován, distribuován či financován v rámci veřejného sektoru (sektorové hledisko), tj. podle způsobu rozhodování o výrobě a spotřebě a jejich financování; 2) jak je daný statek alokován; 3) jaký je způsob jeho spotřeby; 4) jaký je původ statku, resp. zda byl dotčen lidskou činností či ne.

Z hlediska sektorového (1) rozlišujeme statky : soukromé tyto statky poskytuje soukromý sektor; veřejné statky v různé míře poskytuje veřejný sektor, jsou zajišťovány státem, samosprávami (obce, kraje), jsou tedy produkovány veřejným sektorem, financovány z veřejných prostředků, tj. z veřejných financí soustředěných v soustavě veřejných rozpočtů.

Z hlediska způsobu alokace statků (tzv. institucionální kritérium) se statky člení (2) na : tržní (některými autory nazývané čisté tržní statky ); polotržní (některými autory nazývané nečisté tržní statky ; netržní (některými autory nazývané čisté netržní statky )

Tržní statky jsou výslednicí střetávání nabídky a poptávky, jejich cena je sjednávána na trhu (bez jakýchkoliv interencí státu). Netržní statky neprocházejí trhem, nemají stanovenou cenu na základě poptávky a nabídky, o jejich produkci alokaci se nerozhoduje na trhu, ale rozhoduje o nich stát, územní samospráva, vláda, poslanci, zastupitelé, souvisejí tedy s veřejnou volbou. Polotržní statky sice procházejí trhem, ale sjednaná cena na trhu je ovlivněna opatřením ze strany státu (diferencované nepřímé zdanění, dotace, subvence a příspěvky k ceně, limity nabídky apod.).

Podle ekonomického kritéria (způsobu spotřeby statku) členíme statky (3) na : čisté veřejné statky (kolektivní); smíšené veřejné statky. Definiční vlastností čistých veřejných statků (pro celou populaci spotřebitelů) je nerivalita a nevylučitelnost.

Nerivalita znamená, že spotřeba veřejných statků je nerivalitní, nedělitelná v kvalitě a v kvantitě, nelze přesně určit podíl jednotlivce na spotřebě, jednotlivci ani ve spotřebě nesoutěží, nekonkurují si, není reálné předepsat jednotlivci úhradu za jeho spotřebu, resp. ocenit spotřebu uživatelským poplatkem.

Nevylučitelnost znamená, že nelze vyloučit jednotlivce ze spotřeby statku; spotřeba statku jedním uživatelem neubírá možnost spotřeby téhož statku pro jiného uživatele. Jedná se o statky s kolektivní spotřebou. Občan ale nemusí být ochoten tento statek spotřebovávat nebo podílet se na úhradě nákladů spojených s poskytováním tohoto statku; tato neochota přispívat na daný statek ho ale nemůže vyloučit ze spotřeby.

Smíšené veřejné statky jsou statky : u nichž je spotřeba dělitelná mezi jednotlivce, je proto možnost určit velikost spotřeby jednotlivce; kvalita statku je ale nedělitelná; spotřebu lze stanovit modifikovanou cenou, tj. stanovit uživatelský poplatek za jednotku spotřeby statku; jednotlivce lze vyloučit ze spotřeby statku, nechce-li platit uživatelský poplatek; spotřeba může být fakultativní, založená na individuálních preferencích; v některých případech může být spotřeba přikázána státem (příkazový systém např. v podobě zákona), protože stát považuje za užitečné, aby tyto statky spotřebovávali všichni (jde o tzv. poručnické, preferované či paternalistické veřejné statky).

Podle původu (4) statku členíme statky na : volné; ekonomické. Volné statky jsou statky v přírodě volně dostupné, většinou bez omezení, a to v takovém množství, že není nutné je mezi uživatele rozdělovat. Tyto statky nelze ocenit (cena je nulová). Ekonomické statky jsou produktem ekonomických činností člověka, jednotlivec je získává s určitým úsilím, musí za ně platit, tyto statky procházejí trhem. Za určitých podmínek se i volný statek může stát statkem ekonomickým.

Ekonomické statky mohou mít různou podobu podle preferovaného hlediska, např. podle : spotřeby (spotřební a kapitálové statky); vzájemného vztahu (substituty a komplementy); institucionálního hlediska (která instituce rozhoduje o statcích); prostorového (geografického) hlediska (národní, regionální a lokální statky).

2.2 Externality. Externality jsou jevy, situace a stavy, které jsou výsledkem určité činnosti výrobců nebo spotřebitelů, jejímž důsledkem je vyvolaný nechtěný či nezamýšlený vnější efekt se specifickým přenosem (užitku nebo újmy), který se primárně neprodává na trhu. Rozlišujeme externality : 1) kladné (pozitivní); 2) záporné (negativní).

2.2 Externality. Kladné (pozitivní) externality (1) přinášejí zpravidla užitek. Přenos užitku se děje tak, že aktivita jednoho subjektu (např. výrobce) vyvolává užitek, který si daný subjekt kompletně celý nemůže přivlastnit a tím vzniká externí užitek i pro jiné subjekty, a to bez zaplacení (protihodnoty). Mezi kladné externality patří i případy vzájemného přenosu prospěchu (tzv. reciproční externalita), kdy si subjekty způsobí vzájemný prospěch.

2.2 Externality. Záporné (negativní) externality (2) lze charakterizovat přenosem újmy na jiný subjekt, kdy aktivita jednoho subjektu (např. výrobce) vyvolává škodu a tím i externí náklady u jiných subjektů. Tento náklad původce újmy nehradí a přenáší ho na jiné subjekty, kterým ale finančně nepřispěje na náhradu škody. Tyto náklady hradí občané ze svých příjmů nebo prostřednictvím daní a poplatků, ze kterých stát nebo samospráva financují tyto náklady ze svých rozpočtů.

2.2 Externality. Důsledky existence externalit : státní zásahy s cílem vyrovnat působení externalit; stát podněcuje kladné externality a potlačuje negativní externality; pozitivní externality vedou k nesouladu mezi společenským užitkem a individuálními užitky soukromých subjektů; negativní externality vedou zase k nesouladu mezi společenskými náklady a individuálními náklady soukromých subjektů; stát zasahuje do oblasti externalit, protože trh v tomto směru není účinný nebo jen velmi málo účinný.

2.2 Externality. Pozitivní a negativní externality mohou být : 1) produkční; 2) spotřební. Produkční externality znamenají nezamýšlený přenos užitku či újmy při produkci určitého statku jiným subjektům (podnikům, obyvatelstvu). Spotřební externality znamenají nezamýšlený přenos užitku či újmy ze spotřeby určitého statku na jiný subjekt.