. Projekt Měření a řízení výkonnosti klastrů byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/06/1526 DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KLASTRU Průzkumu se zúčastnilo celkem 46 klastrů z celého světa. Nejvýznamnější bylo zastoupení evropských klastrů, podrobnější přehled je znázorněn na následujícím obrázku: Nový Zélend 9% USA 9% Aus trálie 2% Filipíny 2% Indie 2% Evropa 61% Kanada 15% 1. Převládající oborové zaměření Z hlediska oborového zaměření je největší zastoupení klastrů ze zpracovatelského průmyslu, který tvoří téměř 55 %. Přibližně polovina klastrů ve vzorku působí v tradičních oborech, druhá polovina v oborech nových.
2. Vznik klastru (rok) Většina zastoupených klastrů je poměrně mladá. Více než dvě třetiny klastrů vznikly až po roce 2000. Vznik nejstaršího klastru ve vzorku je datován do padesátých let minulého století, naopak nejmladší klastry vznikly v tomto nebo loňském roce. 24% 7% 7% 17% 45% Před rokem 1990 Rok 1990 1994 Rok 1995 1999 Rok 2000 2004 Rok 2005 2007 3. Počet firem v klastru a) Počet velkých firem (více než 250 zaměstnanců) b) Počet středních firem (50 250 zaměstnanců) c) Počet malých firem (10 49 zaměstnanců) d) Počet mikrofirem (1 9 zaměstnanců) 2004 2005 2006 Více než polovina klastrů má méně než 50 členů. Největší klastr ve vzorku má více než tisíc členů, nejmenší má členy čtyři. Velikost klastrů z hlediska členské základny podrobněji popisuje následující obrázek: 9% 3% 37% 33% 18% Méně než 25 členů 26 50 členů 51 200 členů 201 500 členů Více než 500 členů Průměrné tempo růstu u klastrů z nových oborů je znatelně vyšší (26 %) oproti klastrům v tradičních oborech (13 %). U klastrů v tradičních oborech je nižší průměrný počet členů (69) oproti klastrům z nových oborů (102). Klastry z tradičních oborů v porovnání s novými obory mají relativně vyšší podíl velkých firem a výrazně nižší podíl mikrofirem.
Následující obrázek ukazuje rozdělení členských firem klastru dle jejich velikosti v roce 2006: 31% 9% 26% 34% Velké firmy (více než 250 zam.) Malé firmy (10-49 zam.) Střední firmy (50-250 zam.) Mikrofirmy (1-9 zam.) 4. Právní forma klastru Klastry mají různou formální strukturu, nejčastěji v podobě asociace nebo neziskové organizace. Přibližně jedna čtvrtina klastrů nemá žádnou formální strukturu. 5. Firmy se zahraničním vlastníkem / multinacionální firmy v klastru ANO NE Téměř tři čtvrtiny klastrů mají mezi členy firmy se zahraničním vlastníkem nebo multinacionální firmy. V průměru manažeři klastrů nepovažují přítomnost těchto firem na příliš významný faktor rozvoje klastru. Ti manažeři klastrů, kteří přítomnost takových firem v klastru za důležitou považují, tyto firmy ve svém klastru ve skutečnosti i mají. 6. Dominantní firma(y) v klastru ANO NE Ve 40-ti % klastrů je přítomna dominantní firma. Přítomnost dominantní firmy manažeři v průměru nepovažují za příliš významný faktor pro rozvoj klastru. Postoj manažerů poměrně významně souvisí se situací (realitou) v jejich klastru. 7. Charakter trhů, na kterých firmy realizují své výrobky / služby a) Převážně globální b) Převážně evropský c) Převážně národní d) Převážně regionální Více než polovina klastrů realizuje své výrobky či služby i za hranicemi své země. Třetina klastrů působí převážně na národním trhu a menší podíl klastrů poté působí na trhu regionálním.
8. Členové a spolupracující klastru Členy klastru jsou: Spolupracující s klastrem (ne členové): a) Dodavatelé surovin a energie a) Dodavatelé surovin a energie b) Zpracovatelé (výrobci) b) Zpracovatelé (výrobci) c) Výrobci strojů a zařízení c) Výrobci strojů a zařízení d) Obchodní organizace d) Obchodní organizace e) Zpracovatelé odpadů e) Zpracovatelé odpadů f) Instituce poskytující služby f) Instituce poskytující služby g) Výzkumné ústavy g) Výzkumné ústavy h) Univerzita h) Univerzita i) Jiné subjekty: i) Jiné subjekty: Informace o charakteru členů klastru poskytuje následující obrázek: Dodavatelé surovin a energie Zpracovatelé (výrobci) Výrobci strojů a zařízení Obchodní organizace Zpracovatelé odpadů Instituce poskytující služby Výzkumné ústavy Univerzita Jiné subjekty 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Spolupráci se vzdělávacími institucemi považuje 75 % manažerů klastru za velmi významnou. Výzkumný ústav je součástí více než poloviny klastrů ve vzorku. U těch klastrů, kde výzkumný ústav členem klastru je, téměř všichni manažeři společný výzkum a spolupráci s výzkumnou institucí označují za kritický faktor úspěšného rozvoje klastru. S klastry dále spolupracují (v případě, že nejsou členem klastru) nejčastěji univerzity, instituce poskytující služby, výzkumné ústavy a obchodní organizace.
9. Co bylo primárním impulsem vzniku klastru? Aktivity klastrové iniciativy vznikly jako důsledek: a) Vládní podpory b) Podpory zástupců univerzity c) Podpory regionální agentury d) Vlastní iniciativy a zájmů podniků e) Jiné: Aktivity klastrové iniciativy vznikly nejčastěji jako důsledek vlastní iniciativy a zájmů podniků a vládní podpory. Méně významný podíl klastrů byl iniciován také zástupci regionálních agentur či univerzit. Vládní podpora Podpora zástupců univerzity Podpora regionální agentury Vlastní iniciativa a zájem podniků Jiná možnost 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 10. Jaký je hlavní cíl (vize) klastru? K cílům klastrů, které byly v odpovědích nejčastěji zmíněny, patří (v tomto pořadí): růst firem a posílení konkurenceschopnosti růst regionu posílení spolupráce podpora inovací rozvoj lidských zdrojů 11. Je naplňování jednotlivých cílů hodnoceno? a) Ano, pravidelně b) Ano, nepravidelně c) Spíše ne d) Ne Více než polovina klastrů hodnotí plnění svých cílů, a to pravidelně. Další třetina je hodnotí nepravidelně a zhruba 10 % klastrů plnění svých cílů nehodnotí.
12. Na formulaci cílů a strategií klastru se podílí: a) Management klastru b) Top-management podniků klastru c) Dominantní podniky d) Zástupci univerzity e) Zástupci vládní / regionální instituce f) Jiný subjekt, uveďte jaký: Na formulaci cílů a strategií klastrů se nejčastěji podílí top-management podniků a management samotného klastru. V menší míře se podílí také zástupci vládní či regionální instituce, zástupci univerzit a dominantních podniků. Management klastru Top-management podniků klastru Dominantní podniky Zástupci univerzity Zástupci vládní / regionální instituce Jiný subjekt 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
ČÁST II AKTIVITY (SLUŽBY A SPOLEČNÉ AKCE) VAŠEHO KLASTRU 1 2 3 4 Klastr v současnosti nabízí (Odpovědi označte křížkem.) Klastr nenabízí, ale plánuje nabídnout v příštích letech Klastr nenabízí, ale je v případě zájmu schopen nabídnout Klastr nenabízí, ani neplánuje nabídnout 13. V oblasti networkingu: 1 2 3 4 a) Informační podpora (společný www portál, noviny, časopisy, zřízení informačního centra, ) b) Pravidelné workshopy, setkání c) Zprostředkování kontaktů mezi členy klastru d) Zprostředkování kontaktů s dodavateli nebo odběrateli Téměř většina klastrů uvedla, že nabízí informační podporu v podobě společného www portálu, novin, časopisů nebo informačního centra; dále pořádají pravidelné workshopy a setkání a zprostředkovávají kontakty mezi členy klastru. Více než polovina klastrů zprostředkovává také kontakty s dodavateli nebo odběrateli, ostatní tyto aktivity plánují nebo je jsou v případě zájmu schopni nabídnout. 14. V oblasti lidských zdrojů: a) Pořádání společných seminářů a konferencí b) Společná příprava a vzdělávání zaměstnanců c) Spolupráce se vzdělávacími institucemi Většina klastrů ve vzorku organizuje nebo plánuje organizovat společné semináře a konference. Dvě třetiny klastrů nabízí společnou přípravu a vzdělávání zaměstnanců, nebo to alespoň plánuje. Téměř většina klastrů spolupracuje se vzdělávacími institucemi. 15. V oblasti výzkumu a inovací: a) Společný výzkum a vývoj b) Spolupráce s výzkumnými institucemi c) Inovace produktů nebo procesů d) Podpora spin-offs e) Služby inkubátoru Významný podíl klastrů (více než polovina) uvedl, že provádí společný výzkum a vývoj, inovace produktů a procesů a také spolupracuje s výzkumnými institucemi. Třetina klastrů podporuje spin-offs, další třetina tuto aktivitu plánuje do budoucna. Služby inkubátoru jsou nabízeny jen zřídka.
16. V oblasti obchodní spolupráce a propagace: a) Společný nákup b) Sdílená produkce c) Logistický management d) Marketingový průzkum trendů a trhů e) Společná účast na veletrzích f) Katalog výrobků a služeb členů klastru g) Společné logo, obchodní značka h) Společná reklama i) Elektronické tržiště Nejčastějšími aktivitami v oblasti obchodní spolupráce a propagace jsou společná účast na veletrzích, příprava společného katalogu výrobků a služeb členů klastru, marketingové průzkumy trendů a trhů, společné logo, značka a reklama. Obchodní spolupráce v podobě logistického managementu, společného nákupu či sdílené produkce je spíše výjimečnou aktivitou, avšak v případě zájmu členů, jsou klastry v některých případech schopny tyto aktivity nabídnout. 17. Podpůrné aktivity: a) Pomoc při přípravě a řízení projektů b) Benchmarking c) Podpůrný servis (bankovní služby, pojištění, legislativní, účetní a daňové poradenství) Nejčastějším příkladem podpůrných aktivit je pomoc při přípravě a řízení projektů. Podpůrné služby v podobě zajištění bankovních služeb, pojištění, legislativního, účetního a daňového poradenství nejsou nabízeny příliš často. Benchmarking je celkem populární, 80 % klastrů jej využívá nebo to v budoucnosti plánuje. 18. V oblasti ovlivňování politik: a) Lobování ve prospěch infrastruktury b) Lobování pro lepší právní předpisy c) Lobování ve prospěch dotací Lobování je běžnou aktivitou v klastrech, více než tři čtvrtiny klastrů lobují nebo alespoň tuto aktivitu plánují. 19. Další aktivity: a) Společné infrastrukturní investice b) Zajišťování finančních zdrojů (banky, venture capital,...) Pouze čtvrtina manažerů uvedla, že se klastr zabývá společnými infrastrukturními investicemi. Téměř 60 % klastrů zajišťuje finanční zdroje (banky, venture capital) nebo tuto aktivitu plánuje.
Charakteristika aktivit v závislosti na povaze trhu, na kterém klastr působí: Klastry operující převážně na nadnárodních trzích obvykle nezajišťují ani neplánují aktivity typu podpůrný servis a zajišťování finančních zdrojů, méně se věnují marketingovému průzkumu trendů a trhů, inovacím produktů nebo procesů, podpoře spin-offs a službám inkubátoru. Naproti tomu všechny klastry ve vzorku působící na regionálních trzích velmi často dělají společnou reklamu, mají společný katalog, častěji inovují produkty a procesy a v průměru se méně věnují společné přípravě a vzdělávání zaměstnanců. Charakteristika aktivit v závislosti na oboru, ve kterém klastr působí: Z hlediska rozdělení klastrů podle tradičních a nových oborů je u klastrů s tradičními obory podnikání znatelná preference společné přípravy a vzdělávání zaměstnanců, společného loga či obchodní značky. U nových oborů je vyšší procento klastrů se společnými aktivitami v oblasti výzkumu a vývoje, lobování ve prospěch infrastruktury, společného nákupu a sdílenou produkcí. Významné je pro ně rovněž podpora spin-off firem a zajišťování finančních zdrojů v podobě venture capital, bankovních úvěrů apod. Častěji se také věnují benchmarkingu. Charakteristika aktivit v závislosti na stáří klastru: Aktivity klastrů často souvisí s životním cyklem klastru. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z hlediska stáří klastru je ve vzorku evidentní nízký podíl aktivit v podobě společného výzkumu a vývoje, inovací, podpory spin-off firem, služeb inkubátorů, společného nákupu a produkce u nejmladších klastrů. Starší klastry se více věnují benchmarkingu a reklamě, naopak menší pozornost přikládají společné přípravě katalogu výrobků, společné účasti na veletrzích a podpůrném servisu v podobě bankovních služeb, pojištění, legislativního, účetního a daňového poradenství. Z hlediska lobování je zajímavé, že starší klastry spíše lobují ve prospěch infrastruktury a mladší klastry ve prospěch získání dotací. 20. Vyjmenujte prosím aktivity, o které mají členové klastru největší zájem. Členové klastrů projevují výrazně největší zájem z nabízených aktivit o aktivity vedoucí k rozvoji lidských zdrojů. K oblíbeným aktivitám patří také: marketing a public relations společné akce v oblasti networkingu výzkum, vývoj a další společné projekty pomoc při získávání dotací Členové také projevují zájem o lobování, benchmarking; ceněné je sdílení informací, zkušeností, případně know-how. 21. Prosím odhadněte podíl členů klastru, kteří se na společných aktivitách podílejí: a) Pravidelně % b) Příležitostně % c) Vůbec % V průměru se aktivit klastrů pravidelně účastní přibližně 40 % členů, téměř stejný podíl se účastní příležitostně a asi pětina vůbec. Podíl pravidelně a příležitostně se účastnících členů je nejvyšší u starších klastrů (vznik před rokem 1995). U klastrů s nižším počtem členů je aktivita vyšší.
22. Jak významně se následující manažeři podílejí na iniciativách vedoucích ke společným projektům? Ohodnoťte každou možnost škálou 1 3, kde: a) Manažeři klastru 1 2 3 Vůbec ne Částečně Významně b) Manažeři dominantních firem c) Manažeři malých a středních firem d) Manažeři regionálních institucí 1 2 3 Na iniciativách vedoucích ke společným projektům se nejvíce podílejí manažeři klastrů. Manažeři firem a regionálních institucí se podílejí obvykle pouze částečně. 23. Spolupráce s jinými klastry: ANO NE Pokud ANO, uveďte v jakých oblastech. Téměř všechny klastry ve vzorku deklarují spolupráci s jinými klastry, v pořadí nejčastěji v oblasti: výměny zkušeností, informací, dobrých praktik, benchmarkingu společného výzkumu informačních technologií společného marketingu a propagace společného nákupu 24. Specifikujte prosím formy spolupráce Vašeho klastru s univerzitou/univerzitami: a) Spolupráce se realizuje v oblastech: b) Spolupráce by dále byla možná v oblastech: Mezi oblasti spolupráce klastrů s univerzitami nejčastěji patří: vzdělávání lidských zdrojů výzkum a vývoj, inovace transfer technologií výměna zkušeností příprava společných projektů marketing a průzkum trhu
ČÁST III ŘÍZENÍ A FINANCOVÁNÍ KLASTRU 25. Jakým způsobem je klastr řízen? (více odpovědí je možných) a) Klastr má profesionálního manažera(y) b) Klastr je řízen zástupci podniků c) Klastr je řízen zástupci univerzity nebo regionální instituce d) Klastr je řízen jiným způsobem Klastry jsou nejčastěji řízeny profesionálním manažerem, podrobněji viz obrázek: Profesionální manažer Zástupci podniků Zástupci univerzity nebo regionální instituce Jiný způsob 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 26. Jaké je personální složení managementu klastru? Personální složení klastru může být velmi různorodé a individuální v jednotlivých klastrech. V čele klastru stojí obvykle představenstvo (rada, committee, board), které může zahrnovat tyto pozice: prezident, vice-prezident, členové zástupci univerzity, podniků general manager, managing director Klastry mají často výkonnou skupinu zaměstnanců, která se zabývá každodenním řízením klastru. Její složení je zpravidla následující: manažer, projektoví manažeři, asistentka, účetní. 27. Celková výše rozpočtu managementu klastru v roce 2006: Výše ročního rozpočetu managementu klastru může být velmi odlišná, mezi analyzovanými klastry se pohybuje v řádu několika tisíc až jednoho milionu EUR. 28. Výše ročních členských poplatků (na jednoho člena) v roce 2006: Více než 30% klastrů ze vzorku uvádí, že jejich členové nemusí platit žádné pravidelné členské příspěvky. U ostatních klastrů může být výše členských příspěvků velmi rozmanitá (viz obrázek). Přibližně u jedné čtvrtiny klastrů ve vzorku se členské poplatky liší v závislosti na velikosti členské firmy (na jejím výkonu, obratu).
Výši členských poplatků v jednotlivých klastrech ilustruje následující obrázek: 9% 48% 26% 17% Více než 10 000 EUR 1 000 10 000 EUR 500 1 000 EUR Méně než 500 EUR 29. Podíl financování managementu klastru v roce 2006 (v %): a) Příspěvky členů klastru % b) Dotace z EU % c) Příspěvky / dotace vlády % d) Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů % e) Projekty % f) Vlastní činnost % g) Úvěry % h) Jiné, uveďte jaké: % V průměru je management klastrů financován přibližně z jedné čtvrtiny formou dotací z regionálních a komunálních zdrojů, z jedné čtvrtiny formou příspěvků členů klastru a z 20-ti % pochází finance z dotací vlády. Ostatní zdroje plynou z projektů, vlastní činnosti klastru a dotací EU. Přibližně jedna čtvrtina klastrů financuje celý management pouze formou dotací. 30. Podíl financování společných projektů členů klastru v roce 2006 (v %): a) Příspěvky členů klastru % b) Dotace z EU % c) Příspěvky / dotace vlády % d) Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů % e) Projekty % f) Vlastní činnost % g) Úvěry % h) Jiné, uveďte jaké: % Společné projekty klastru jsou v průměru financovány přibližně z jedné čtvrtiny formou dotací z regionálních a komunálních zdrojů, z jedné čtvrtiny formou příspěvků členů klastru a 16 % pochází z vlastních projektů. Ostatní zdroje plynou z dotací vlády, dotací EU a vlastní činnosti klastru. Přibližně 10 % klastrů financuje veškeré společné projekty pouze formou dotací.
Způsob financování společných projektů ilustruje následující obrázek: Příspěvky členů klastru Dotace z EU Příspěvky / dotace vlády Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů Projekty Vlastní činnost Úvěry Sponzoring 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 31. Jakou důležitost podle Vás hraje finanční podpora nově vznikajícím klastrům ze strany státu? a) Bez finanční podpory státu není existence klastru vůbec možná b) Bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností c) Finanční podpora státu je sice potřebná, zároveň ale přitahuje podniky, které do klastru vstupují pouze s nepřesnou vidinou získání finančních prostředků d) Klastry by měly být dobrovolnou aktivitou, finanční podpora ze strany státu není potřebná, podniky by se sdružovaly v klastrech i bez finanční podpory e) Finanční podpora ze strany státu je deformující prvek v procesu klastrování f) Jiný názor: Více než polovina manažerů si myslí, že bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností. Téměř třetina manažerů si myslí, že bez finanční podpory státu není existence klastru vůbec možná. Asi 10 % si myslí, že je potřebná, ale přitahuje podniky, které chtějí získat pouze finanční prostředky. 17 % manažerů se domnívá, že by klastry měly být dobrovolnou aktivitou, finanční podpora ze strany státu není potřebná, podniky by se sdružovaly v klastrech i bez finanční podpory. Z dotazníkového šetření určeného agenturám podporujícím klastrové iniciativy vyplynulo, že u jejich zástupců převažuje názor, že bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností. Žádná z agentur neuvedla, že finanční podpora ze strany veřejných zdrojů je deformující prvek v procesu klastrování. Zajímavou myšlenou bylo, že finanční podpora by měla být pouze dočasná, např. pro rozběhnutí společných projektů, posílení networkingu, pro podporu nových klastrových aktivit.
ČÁST IV VÝSLEDKY ČINNOSTI KLASTRU 32. Vyjmenujte nejvýznamnější výsledky (splněné cíle), kterých již klastr dosáhl (v pořadí dle jejich závažnosti). Mezi významné výsledky, které již klastry dosáhly, jmenují manažeři zejména: vybudování komunikační a informační platformy, výměnu zkušeností realizované společné projekty fungující spolupráci mezi partnery, vybudování důvěry sestavení strategického plánu pro rozvoj oboru nebo klastru získání finančních zdrojů na projekty Dále oceňují: posílení konkurenceschopnosti firem v klastru společný marketing pořádání odborných seminářů a konferencí růst inovací, nových technologií nová pracovní místa posílení vztahů mezi průmyslem a univerzitami V menší míře uvádějí také růst image regionu, stabilitu členské základny a získání nových partnerů, dosažení výsledků v lobování, vznik inkubátorů a vědeckotechnologického parku, případně spin-off firem. 33. Vyjmenujte nejvýznamnější aspekty v řízení a rozhodování v klastru, které přispěly k úspěšnému rozvoji klastru (v pořadí dle jejich závažnosti). Jako nejvýznamnější aspekty úspěchu klastru vidí manažeři v: kvalitním managementu aktivních členech klastru jasném stanovení cílů a vize klastru a strategického plánu K důležitým faktorům úspěchu řadí také: chuť spolupracovat vzájemnou důvěru vytvořené vztahy a pravidelnou komunikaci Někteří manažeři podtrhují i důležitost získávání finančních prostředků pro rozvoj klastru a vytvořené vztahy s veřejným sektorem.
34. Vyjmenujte nejvýznamnější problémy, na které klastr narazil (v pořadí dle jejich důležitosti). Nejvýznamnějším omezením pro rozvoj klastru je dle většiny zástupců klastrů nedostatek finančních zdrojů. Dále uvádějí: neochotu firem spolupracovat, pasivitu, nedostatek času a nedůvěru nedostatek kvalifikovaných pracovníků Problémem jsou také: nevhodně definované cíle klastru špatná realizace strategie změny podmínek podpor a byrokracie s nimi spojená různorodost firem v klastru získání velké firmy pro spolupráci 35. Jakým způsobem přispívá (přispěje) činnost klastru regionu, ve kterém klastr působí: (Více odpovědí je možných) a) Cílenou podporou růstových firem působících v perspektivních odvětvích b) Efektivním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru c) Specializací regionu d) Zatraktivněním regionu pro investory e) Zvýšením konkurenceschopnosti regionu f) Lepší znalostí potřeb podnikatelů g) Jiné přínosy, uveďte jaké: Největší přínosy klastru pro region vidí manažeři v efektivním partnerství veřejného a soukromého sektoru a zvýšení konkurenceschopnosti regionu mimo jiné tím, že dochází k cílené podpoře růstu firem, působících v perspektivních odvětvích. Regiony mají lepší znalosti potřeb podnikatelů, specializují se a zatraktivňují pro investory.
36. Jak významné jsou následující kritické faktory pro úspěšný rozvoj klastru? (Zakřížkujte prosím odpovědi, které odpovídají Vašemu názoru a zkušenostem.) Ohodnoťte škálou 1 až 5, kde: 1 není významné a 5 velmi významné a) Profesionalita managementu klastru b) Networking vytváření sítě spolupráce c) Vzájemná komunikace mezi členy klastru d) Využití ICT/virtuálního prostředí pro komunikaci e) Přístup firem k informacím f) Přítomnost velké, dominantní firmy v klastru g) Přítomnost multinacionální firmy v klastru h) Přístup k podpůrným službám i) Konkurence mezi firmami j) Vybudovaná infrastruktura k) Inovativní technologie l) Společný výzkum/spolupráce s výzk. institucemi m) Vzdělávání lidského kapitálu n) Spolupráce se vzdělávacími institucemi o) Silný podnikatelský duch ve firmách p) Klastr pokrývá celý nebo většinu hodnot. řetězce q) Podpora formou dotací v době mapování klastru r) Podpora formou dotací v době rozvoje klastru s) Přístup k finančním zdrojům t) Monitorování výkonnosti firem v klastru u) Benchmarking v) Lobování ve prospěch infrastruktury, legislativy... w) Vzájemná důvěra mezi členy klastru 1 2 3 4 5 K nejvýznamnějším kritickým faktorům pro úspěšný rozvoj klastrů manažeři řadí: networking vytváření sítě spolupráce profesionalita managementu klastru vzájemná důvěra a komunikace mezi členy klastru silný podnikatelský duch ve firmách vzdělávání lidského kapitálu a spolupráci se vzdělávacími institucemi přístup firem k informacím inovativní technologie přístup k finančním zdrojům a podpora vlády či regionů formou dotací jak v době mapování a vzniku klastru tak v době rozvoje klastru Za nejméně významné faktory považují přítomnost multinacionálních firem či firmy se zahraničním vlastníkem v klastru, přítomnost velké dominantní firmy a konkurenci mezi firmami.
Komentář k významnosti faktoru Inovativní technologie : Tři čtvrtiny manažerů klastru, jež provádějí nebo plánují inovace produktů nebo procesů, považuje tuto aktivitu za kritickou pro úspěšnost rozvoje klastru. Manažeři klastrů, které tyto aktivity nemají, uvádějí, že tento faktor pro rozvoj klastru kritický je. Komentář k významnosti faktoru Společný výzkum/spolupráce s výzk. institucemi : Téměř 80 % zástupců klastrů, které provádějí společný výzkum a vývoj a současně spolupracují s výzkumnými institucemi se domnívá, že tyto aktivity jsou významným faktorem pro rozvoj klastru. Komentář k významnosti faktoru Vzdělávání lidského kapitálu : Více než 85 % zástupců klastrů, které pořádají společné semináře a konference a současně společně vzdělávají zaměstnance, se domnívá, že vzdělávání lidského kapitálu je významným faktorem pro rozvoj klastru. Komentář k významnosti faktoru Spolupráce se vzdělávacími institucemi : Všechny klastry uvedly, že spolupracují nebo plánují spolupracovat se vzdělávacími institucemi. Tři čtvrtiny z nich považují tuto aktivitu za kritický faktor úspěšnosti rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru Podpora vlády/regionu formou dotací v době mapování, vzniku a rozvoje klastru : Klastry, u kterých je podíl dotací na financování managementu většinový, považují v 80-ti % podporu vlády či regionu formou dotací v době mapování, vzniku a rozvoje klastru za významný faktor rozvoje klastru. Naopak, klastry financované převážně z jiných zdrojů, podporu vlády či regionu formou dotací z 60-ti % za významný faktor nepovažují. Komentář k významnosti faktoru Benchmarking a faktoru Lobování ve prospěch infrastruktury, legislativy, dotací, apod. : U klastrů, které provádí nebo plánují benchmarking, dvě třetiny manažerů považují tuto aktivitu za významný faktor rozvoje klastru. Totéž platí i o lobování. Téměř všechny klastry, které benchmarking nedělají, jej rovněž nepovažují za významný faktor. 37. Shromažďuje klastr údaje o výkonnosti svých členů? ANO NE Pokud ANO, uveďte jaké údaje klastr shromažďuje. Více než polovina klastrů ve vzorku shromažďuje údaje o výkonnosti svých členů v podobě např. finančních údajů, údajů o počtech zaměstnanců, výši investic, informací o produktech, službách, technologiích, o pozici na trhu. Slouží k tomu zejména výroční zprávy a zprávy z projektů. 38. Zabývá se klastr analýzou výkonnosti svých členů? a) ANO, s využitím vlastních měřítek výkonnosti b) ANO, podle předepsaných měřítek vládní (regionální) agentury poskytující finanční podporu c) NE Pouze necelá třetina klastrů se zabývá analýzou výkonnosti svých členů. K hodnocení využívají spíše vlastních měřítek výkonnosti nebo také měřítek předepsaných poskytovatelem podpory.
39. Zabývá se management klastru analýzou výkonnosti klastru jako celku? a) ANO, s využitím vlastních měřítek výkonnosti b) ANO, podle předepsaných měřítek vládní (regionální) agentury poskytující finanční podporu c) NE Analýzou výkonnosti klastru jako celku se zabývají dvě třetiny klastrů, a to s využitím vlastních měřítek a nebo podle měřítek poskytovatele podpory. DĚKUJEME VÁM! cluster@fame.utb.cz