Rovnováha tělesných komponent vybraných věkových skupin populace žen ČR. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Rovnováha tělesných komponent vybraných věkových skupin populace žen ČR Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jan Cacek, Ph.D. Vypracovala: Bc. Michaela Juránková Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy Brno, 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně v Brně, a aby má práce byla zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 22. dubna 2012 Bc. Michaela Juránková

Poděkování panu PhDr. Janu Cackovi, Ph.D. za poskytnutí naměřených dat pro praktickou část práce, odborné vedení, pomoc a připomínky při tvorbě a psaní diplomové práce.

Obsah ÚVOD... 6 1. STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ... 7 1.1 Složení těla... 7 1.1.1 Složení těla obecně... 7 1.1.1 Aktivní hmota... 10 1.1.2 Pasivní hmota - tuk... 12 1.1.3 Tělesná voda... 15 1.2 Rovnováha tělesných komponent... 16 1.2.1 Distribuce tuku... 16 1.2.2 Rozdíly v distribuci tělesných komponent v závislosti na etniku... 17 1.2.3 Vyváženost postavy... 17 1.3 Možnosti měření... 18 1.3.1 Metody laboratorní... 18 1.3.2 Metody terénní... 20 1.4 Bioimpedanční metoda (BIA)... 23 1.4.1 Způsob měření pomocí BIA... 23 1.3.2 Bipolární a tetrapolární přístroje pro stanovení BIA... 24 1.3.3 Nedostatky měření pomocí BIA... 25 1.3.4 Podmínky měření... 27 2. CÍLE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A ÚKOLY PRÁCE... 28 2.1 Cíle práce... 28 2.2 Výzkumné otázky... 28 2.3 Úkoly práce... 28 3. METODIKA VÝZKUMU... 30 3.1 Popis výzkumu... 30 3.4 Projekt OPVK... 30 3.2 Charakteristika testovaného souboru... 31 3.2.1 Skupina I.... 31 3.2.2. Skupina II.... 31 3.3 Průběh měření... 33 3.3.1 Harmonogram měření... 33 3.3.2 Organizace měření... 33

3.5 InBody 720... 34 3.5.1 Měření na InBody 720... 36 3.5.2 Segmentová analýza svalové rovnováhy... 37 3.6 Způsob zpracování a vyhodnocení získaných údajů... 40 3.7 Využité statistické funkce... 41 4. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE... 44 4.1 Rozložení testovaných osob podle typu postavy... 44 4.1.1 Skupina I.... 44 4.1.2 Skupina II.... 45 4.1.3 Diskuze: Rozložení testovaných osob podle typu postavy... 46 4.2 Naměřené hodnoty testovaných osob... 47 4.2.2 Základní statistická charakteristika vybraných parametrů... 47 4.2.3 Aktivní tělesná hmota... 54 4.2.4 Tuková hmota... 65 ZÁVĚR... 80 POUŽITÁ LITERATURA... 83 POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE... 85 PŘÍLOHY... 87 RESUMÉ

Úvod V současné době se mnohem častěji setkáváme s názorem, že lidská populace je díky sedavému životnímu stylu vystavena daleko větším zdravotním rizikům než v předchozích letech. Nejedná se však při tom jen o hrozbu kardiovaskulárních onemocnění nebo nebezpečí obezity. Jako prostředek prevence se objevují různé způsoby zdravotních vyšetření, které tyto hrozby mohou odhalit. Jedním z aparátů, který se na obezitologickou diagnostiku specializuje, je zařízení InBody. Tento přístroj dovede během velmi krátké doby určit složení těla. Mimo jiné dokáže stanovit distribuci podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty v jednotlivých segmentech těla. Díky segmentové analýze na přístroji InBody můžeme porovnat končetiny mezi sebou, pravou a levou stranu a srovnat horní a dolní polovinu těla. Vyvážení tělesných komponent, je důležitý ukazatel nejen pro celkové složení těla, popřípadě rozložení svalů a tuků v těle, ale je zajímavé i po stránce sportovní. Protože tématu obezity a distribuci tuku u běžné populace se věnovalo již mnoho studií, domnívám se, že by bylo zajímavé podívat se blíže právě na problematiku rovnováhy tělesné kompozice. Proto se zaměříme na to, jak se s věkem mění rozložení tělesné hmoty na ženském těle, a na důsledky, které sebou tyto změny přináší. Práci na téma Rovnováha tělesných komponent vybraných věkových skupin populace žen ČR jsme rozdělili do dvou částí. V první, teoretické části shrnujeme hlavní okruhy, kterých se naše práce týká. V jednotlivých kapitolách se věnujeme složení lidského těla, jeho komponentám a jejich rovnováze v segmentech lidského těla. V závěru teoretické části uvádíme možnosti měření složení těla a podrobněji přibližujeme problematiku analýzy tělesné kompozice pomocí bioelektrické impedance. Druhá část naší práce má empirický charakter. Jako cíl jsme stanovili zjistit trendy v distribuci tuku a aktivní tělesné hmoty v jednotlivých částech těla. Následně porovnáme, jak se naměřené hodnoty liší u dvou rozdílných věkových skupin. Proto se v praktické části práce věnujeme zpracování a vyhodnocení údajů, získaných prostřednictvím segmentové analýzy přístrojem InBody 720, od dvou zvolených věkových kategorií žen populace ČR. 6

1. Stav dosavadních poznatků 1.1 Složení těla V první kapitole představujeme stav dosavadních poznatků o stavbě lidského těla. Zaměřujeme se na složení lidského těla obecně, na modely tělesného složení a v závěru kapitoly uvádíme jednotlivé tělesné komponenty. 1.1.1 Složení těla obecně Podle Měkoty a Kováře (in Kutáč, 2009) je tělesné složení považováno za jednu z částí zdravotně orientované zdatnosti. Tělesná stavba, tělesné rozměry a složení těla patří mezi podstatné faktory motorické výkonnosti a fyzické zdatnosti, o čemž mimo jiné svědčí i zařazení měření podkožního tuku do souboru testovaných norem Unifittestu. Tělesné složení je ovlivněno geneticky a formováno vnějšími faktory, ke kterým řadíme především pohybovou aktivitu a výživové faktory (Kutáč, 2009). Složení těla zkoumá podíl jednotlivých kompártmentů: kolik procent z tělesné hmotnosti připadá na vodu, tuk a kolik připadá na tzv. lean body mass, což je zbytek (Kučera, Kolář, Dylevský, 2011, str. 6). Základním morfologickým parametrem, ze kterého je nutné vycházet je tělesná hmotnost. Při jejím sledování studujeme jednotlivé komponenty, takzvané frakce tělesné hmotnosti a změny v jejich zastoupení (Kutáč, 2009). Riegrová et al. (2006) se ke složení těla vyjadřuje také jako k frakcionaci hmotnosti těla a uvádí, že jí je možné chápat ze dvou aspektů. První, jak už bylo výše zmíněno, je podíl jednotlivých tkání na hmotnosti těla, tedy tělesné složení. Druhým aspektem je hodnocení hmotnosti jednotlivých tělesných segmentů jako článků kinematického řetězce (distribuce hmoty těla). Podíl složky svalové, tukové, případně kostní podmiňuje hmotnost jednotlivých tělesných segmentů, která má vztah k řadě významných parametrů, určujících pohyb těla, při působení vnitřních a vnějších sil. Přičemž vnitřními silami rozumíme svalovou 7

sílu, která je v úzkém vztahu k rozvoji muskulatury. Vnějšími silami chápeme polohu těžiště, těžiště jednotlivých segmentů, momenty setrvačnosti a další. Heymsfield (2005) uvádí, že na tělesnou hmotu můžeme nahlížet z pěti různých, oddělených, ale integrovaných úrovní (Obr.1). Jedná se o atomovou, molekulární, buněčnou, úroveň orgánových tkání a úroveň celého těla. Heywardsová a Wagner (2004) dodávají, že složitost každé úrovně se postupně zvyšuje od úrovně 1. až po úroveň 5. Při čemž pod označením 1. chápou úroveň atomovou. Součet komponentů v každé úrovni je roven tělesné hmotnosti. Tkáňová úroveň Ostatní Krev Kosterní sv. Kosti Tuková tkáň Atomová úroveň Vodík Kyslík Uhlík N, K, Ca, Na.. Buněčná úroveň Buněčná hmota ECF Tuk ECS Molekulární uroveň Minerály Voda Proteiny Tuk Obr.1: Schematické vyjádření jednotlivých úrovní tělesného složení těla. (podle Maud, Foster, 2006) ECS=extracelulární látky, ECF= extracelulární tekutina Na atomové úrovni obsahuje tělesná hmota 11 hlavních elementů. Více než 96% tělesné hmoty připadá na 4 prvky: kyslík, uhlík, vodík a dusík. Ostatní důležité elementy jsou vápník, draslík, fosfor, síra, sodík, chlór a magnésium. Molekulární úroveň se skládá z šesti hlavních komponent: voda, lipidy, proteiny, kostní minerály a měkké minerální tkáně (Heymsfield, 2005). 8

Další úroveň je založena na sloučení jednotlivých molekulárních složek do buněk. V této rovině je tělesné složení tvořeno tukovými, svalovými, pojivovými, epiteliálními a nervovými buňkami, extracelulární a plazmatickou tekutinou, a organickými a anorganickými látkami (Riegrová et al., 2006). Na tkáňové hladině chápeme složení těla z částí: svalstvo, tuková tkáň, kosti, krev a ostatní tkáně (Maud, Foster, 2006). Poslední úroveň celého těla lze popsat pomocí antropometrického měření. Komponenty zde tvoří tělesná výška, hmotnost, délkové, šířkové a obvodové rozměry, kožní řasy, objem těla a z něj odvozená denzita těla, která vypovídá o aktivní tělesné hmotě a tuku (Riegrová et al., 2006). Při zkoumání komponent tělesného složení se dříve využívaly dva modely, chemický a anatomický (Obr. 2). Po chemické stránce je tělo tvořeno tukem, bílkovinami, sacharidy, minerály a vodou. Tento klasifikační systém je preferován především ve vztahu k tělesným energetickým zásobám. Pro anatomický model je lidské tělo tvořeno tukovou tkání, svalstvem, kostmi, vnitřními orgány a ostatními tkáněmi. A využívá se v případech, kdy se zkoumá tělesné složení (Riegrová et al., 2006). Díky rozvoji nových metod se dnes nejčastěji využívají modely, zkoumající tělesné složení na molekulární úrovni, které se pohybují v rozmezí od dvou do šesti komponent. Dvoukomponentní model, který zahrnuje tukovou (FM - Fat mass) a tukuprostou hmotu (FFM - Fat free mass), je v současné době jeden z nejšíře aplikovaných ve výzkumu složení těla. Pro tento model je tukuprostá složka typicky považována za aktivní metabolickou komponentu na molekulární úrovni složení těla (Heymsfield, 2005). Riegrová et al. (2006) shodně uvádí, že je z praktického hlediska dvou-komponentový model nejpoužívanější právě proto, že dělí tělo jen na dvě základní složky- tukuprostou hmotu a tuk. Podle Behnkeho a Wilmora byl zaveden termín označující aktivní tělesnou hmotu lean body mass. Tento termín původně zahrnoval tukuprostou hmotu a malé množství esenciálního, špatně odlišitelného tuku. Protože odlišení esenciálních a neesenciálních lipidů 9

není možné, užívá se dnes definice tukuprosté hmoty jako hmotnosti všech tkání mínus extrahovatelný tuk. Modely obsahující tři a více komponent jsou označovány jako multikomponentní, protože tukuprostou hmotu dále rozdělují na dodatečné části. Tříkomponentní model je vedle tuku složen z tenkých měkkých tkání a kostních minerálů. Široce užívaný čtyřkomponentní model dělí FFM na vodu, proteiny a minerální komponenty. Dostupné jsou i modely, které obsahují až šest komponent (Heymsfield, 2005). Chemický model minerály tuk proteiny voda CHO Anatomický model tuková tkáň svalstvo jiné kosti orgány 2- komponentový model tuk tukupros. hmota Obr.2: Chemický, anatomický a 2- komponentový model tělesného složení (dle Wilmora 1992 in Riegrová et al. 2006) 1.1.1 Aktivní hmota Riegrová et al. (2006) píše, že vzhledem ke složitosti parametru, je důležité zkoumat tělo jako celek, ale i jeho komponenty, tzv. frakce, které lze z hlediska pohybových projevů označit jako aktivní a pasivní složky. Aktivní složku pohybového aparátu tvoří malé množství esenciální lipidů a tukuprostá hmota, která se skládá ze všech chemických látek a tkání 10

obsahujících vodu- svaly, kosti, pojivové tkáně a vnitřní orgány (Heywardsová, Wagner, 2004). Grasgruber a Cacek (2008) uvádí, že aktivní tělesnou hmotu tvoří přibližně 60 % svalstvo, 25 % kosti a vazivová tkáň a 15 % vnitřní orgány. Přičemž pro sportovní účely je podstatný hlavně podíl svalstva na celkové hmotnosti. Podle Kutáče (2009) je netuková hmota tvořena kromě vody také draslíkem. Hodnoty draslíku u mužů se pohybují v rozmezí 60-70 mmol/kg, u žen 50-60 mmol/kg. Denzita beztukové složky je 1,1 g/cm 3. Tukuprostá hmota je variabilní v závislosti na věku, pohybové aktivitě a dalších exogenních a endogenních faktorech. K výraznému rozvoji dochází mezi 12. a 16. rokem, kdy u chlapců dochází k nárůstu tukuprosté hmoty téměř na dvojnásobek, naopak u dívek je tento nárůst jen přibližně o 50 %. Vyšších hodnot tukuprosté hmoty také dosahují jedinci výrazně pohybově aktivní, v závislosti na typu tělesného zatížení. Nejvyšších hodnot dosahují vrcholoví sportovci v silových sportech (Riegrová et al., 2006). 1.1.1.1 Svalstvo Grasgruber a Cacek (2008) píší v definici, kterou jsme použili, že: Lidské tělo obsahuje asi 660 svalů. Sval tvoří z cca 70% voda a asi 20% představují proteiny. Riegrová et al. (2006) dodává, že v lidském těle nacházíme tři typy svalové tkáně. Kosterní příčně pruhované svaly, hladké svalstvo a srdeční sval. V průběhu ontogeneze se poměry jednotlivých tkání mění. Obecně je udáváno, že kosterní svalstvo tvoří u novorozence 25 % hmotnosti těla a v průběhu dospívání se tyto hodnoty zvyšují až k 40 %. K největšímu nárůstu svalstva u mužů dochází mezi 15. a 17. rokem, u dívek kolem 13. roku. Rozvoj svalstva je relativně stabilní u mužů mezi 17. a 40. rokem, u žen mezi 15. a 60. rokem. Poté následuje postupný pokles. Významným diagnostickým kritériem jsou regionální zvláštnosti v rozvoji svalstva. Při narození je 40 % hmotnosti svalstva soustředěno na trupu, v dospělosti je v této oblasti pouze 25 30 %. Na dolních končetinách dochází od narození k nárůstu ze 40 % na 55 % v dospělosti, zatímco svalstvo horních 11

končetin je relativně stálé, s podílem 18 20 % z celkové muskulatury (Riegrová et al., 2006). 1.1.1.2 Kostra těla Stavba kostry určuje tvar a proporce našeho těla. Kostra je hlavní vnitřní oporou pro svaly, šlachy a vazy. Její pevná konstrukce je označovaná jako pasivní složka pohybů, které provádějí svaly. Ve skutečnosti je ale kostra biologicky vysoce aktivní, neustále v ní probíhá látková výměna, která ovlivňuje její funkci a kvalitu (Jarkovská, 2007, str. 17). Kosti a jejich spojení tvoří pasivní část pohybového aparátu. Kosterní soustava člověka je složena asi z 206 kostí. Podíl hmotnosti kostí na celkové váze těla je důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu při stanovování ideální hmotnosti (Středa, 2009). Riegrová et al. (2006) uvádí, že obecně je udáván podíl kosterní složky na celkové hmotnosti těla stejný u novorozenců i u dospělých osob. V následující definici, kterou jsme použili, ale píše: Rozdíly byly zjištěny v podílu beztukové sušiny kostní tkáně na hmotnosti těla. Tyto hodnoty jsou vyšší u mužů než u žen. U novorozenců se udává 3 %, u dospělých jedinců pak 6 7 %. Nejpodstatněji se na těchto vývojových změnách podílejí změny poměru kostní tkáně k chrupavce v průběhu maturace skeletu. Během tohoto procesu dochází ke změnám hydratace a náhradě chrupavky, chudé vápníkem, kostní tkání bohatou na vápník. Kostní minerály tak tvoří u novorozenců 2 % hmotnosti těla, u dospělých jedinců 4 5 %. 1.1.2 Pasivní hmota - tuk Tukovou hmotou chápeme absolutní množství tělesného tuku, které zahrnuje všechny vyjímatelné lipidy z tukových a jiných tkání (Heywardsová, Wagner, 2004). Tělesný tuk je nejčastěji sledovaným parametrem, neboť je ukazatelem zdravotního stavu, ale také tělesné zdatnosti jedince. Jeho zastoupení můžeme 12

ovlivňovat výživou a pohybovou aktivitou. Je tedy zřejmé, že se jedná o velmi variabilní komponentu tělesné hmotnosti (Kutáč, 2009, str. 31). Riegrová et al. (2006) shodně uvádí, že tělesný tuk je nejvariabilnější komponentou hmotnosti těla, protože je hlavním faktorem intera intraindividuální variability tělesného složení v průběhu celého vývoje. Zvonař a Duvač (2011) píší, že množství tuku v lidském těle hraje důležitou roli pro celý organismus. Stará se o mnoho důležitých úkolů: chrání klouby, zajišťuje ukládání vitamínů a pomáhá regulaci tělesné teploty. Nadměrné množství tuku působí na organismus nepříznivě, může způsobovat problémy kardiovaskulárního systému nebo vést k cukrovce. Definice Dietze (in Riegrová et al., 2006), kterou jsme použili, dále upřesňuje: Pro organismus jedince je rizikové jak vysoké, tak přiliž nízké množství podkožního tuku. Nízké zastoupení podkožního tuku s sebou nese zdravotní riziko v podobě různých dysfunkcí, neboť určité množství tuku je nutné pro zachování základních životních funkcí. Esenciální lipidy, jako např. fosfolipidy jsou využívány ke stavbě buněčných membrán, tuky jsou zapojeny do transportu a využití vitamínů rozpustných v tucích, lipoproteiny slouží k transportu lipidů a cholesterolu, jsou prekurzory steroidních hormonů, jsou součástí biologicky aktivních látek patřících do skupiny eikosaniodů (leukotrieny, prostaglandiny, tromboxany, prostacykliny) a podobně. Vysoké zastoupení podkožního tuku je spojeno obecně s obezitou, která vede ke zdravotním komplikacím a iniciuje vznik fyzicky a sociálně handicapovaného jedince. Vztah nadváhy a obezity determinuje odlišný lipidový profil, inzulínovou rezistenci, vysoký krevní tlak. Obezita je spjata s ortopedickými, kardiorespiračními a psychosociálními poruchami. Při pojmu obezita tedy nemůžeme mluvit pouze o celkové nadměrné váze, ale definujeme ji jako přítomnost nadbytečného množství tuku v těle. Existují lidé, kteří mají vyvážený poměr svalové i tukové složky, ale váhu mají výrazně vyšší, nebo naopak lidé hubení, s výrazně zvýšeným podílem tuku (Zvonař, Duvač, 2011). Heywardsová a Wagner (2004) uvádí obdobnou teorii. Obezita je chápána jako nadměrné množství tělesného tuku k relativní tělesné hmotnosti. 13

Fakt, že nelze mluvit jen o celkové nadměrné váze, uvádí na příkladu měření tělesného tuku pomocí body mass indexu. BMI nebere v potaz složení tělesné hmotnosti jednotlivce, proto může dojít k tomu, že jednotlivci s vysokou hodnotou body mass indexu mohou mít přebytek tuku, stejně tak jako více svalové hmoty. U výkonových sportovců je průměrný podíl tuku nižší, je to dáno vyšším podílem svalové hmoty (lean body mass). Typickým příkladem jsou kulturisté, obsah tuku může být i významně nižší než 10 % při tabulkové nadváze 100 kg (Kučera, Kolář, Dylevský, 2011, str. 7). Grasgruber a Cacek (2008) dodávají, že vysoké množství podkožního tuku má negativní vliv i na výkon ve většině sportů. Snižuje pohyblivost, relativní sílu, zhoršuje ekonomiku pohybu, a v některých sportovních odvětvích ovlivňuje zvětšením objemu těla i odpor prostředí při pohybu. Kutáč (2009) upřesňuje, že k nárůstu tělesného tuku dochází na úkor svalové frakce, což má za následek pokles výkonnosti jedince, a tedy i snížení jeho tělesné zdatnosti. Naopak pokles tukové složky může vést ke zvýšení tělesné zdatnosti. V případě, že by však došlo k výraznému poklesu tuku, mohou se objevit zdravotní rizika s tím spojená. Jedná se především o různé dysfunkce fyziologických funkcí organismu, jako například poruchy menstruačního cyklu u žen. Podíl tělesného tuku na celkové hmotnosti se vyvíjí a jsou patrné i pohlavní rozdíly. Měření pomocí bioimpedance udává, že dolní hranice se v období mezi 7 a 18 lety pohybuje v rozmezí 15 17 % tělesné hmotnosti. S přibývajícím věkem podíl tuku stoupá a u osmnáctiletých dívek může horní hranice dosáhnout až k 30 %. U chlapců je podíl tělesného tuku významně nižší. Má klesající tendenci a dolní hranice může klesnout u osmnáctiletých chlapců až k 10%. Ve věku 20 až 24 let se podíl tuku pohybuje u žen okolo 25 %, u mužů okolo 20 %. Zdravotní riziko stoupá, pokud podíl tělesného tuku vzroste nad 30 % u dospívajících dívek a nad 25 % u dospívajících chlapců (Kučera, Kolář, Dylevský, 2011). Podle Grasgrubera a Cacka (2008) se pohybují hodnoty podílu tělesného tuku u nesportujících mužů kolem 15 % a u žen mezi 20 25 %. Za ideální 14

sportovní normu jsou pokládány hodnoty 5 10 % u mužů a 14 18 % u žen. Nezdravý pokles podílu tělesného tuku je pod 3 % u mužů a pod 12 % u žen. 1.1.3 Tělesná voda Heymsfield (2005), Kutáč (2009) Riegrová et al. (2006) i Zvonař a Duváč (2011) shodně uvádí, že voda je nezbytná pro život, správné fungování organismu a je významnou složkou tělesné hmotnosti, která se využívá při měření pomocí bioelektrické impedance. Voda hraje podstatnou roli téměř při všech činnostech lidského těla. Pomáhá regulovat tělesnou teplotu, rozvádí živiny po těle, čistí a zavlhčuje pokožku, zlepšuje zažívací procesy, zabraňuje stárnutí a zajišťuje mazání kloubů (Zvonař, Duvač, 2011). Rokyta et. al. a Trojan (in Riegrová et al., 2006) uvádí definici: Množství vody v těle je závislé na věku, pohlaví a tělesné hmotnosti. Průměrné množství tělesné vody u kojence se pohybuje od 80 85 %, u dítěte okolo 75 %, u dospělého muže 63 % a u dospělé ženy 53 %. Nejvíce vody je v krvi a v ostatních tělních tekutinách (91-99 %), ve svalové tkáni (75 80 %) a v kůži. Podstatně menší množství se nachází v tukové tkáni (10 %) a v kostech (22 %). Pro celkový vývoj, je podstatné rozložení celkové tělesné vody v jejích frakcích. Podíl extracelulární a intracelulární vody se mění. Nitrobuněčná voda u dospělého muže tvoří přibližně 40 % tělesné hmotnosti (66 % veškeré tělesné vody). Mimobuněčná voda se podílí na tělesné hmotnosti 20 %. U žen, díky vyššímu podílu tukové frakce, je distribuce vody nižší. Intracelulární tekutina představuje 32 %, extracelulární 21 % (Rokyta a spol., in Riegrová et al., 2006). Wang et al. (in Heymsfield 2005) dodává, že voda je důležitou složkou těla na molekulární, buněčné i tkáňové úrovni modelů popisujících složení těla. Na rozdíl od jiných komponent na molekulární úrovni, vodní prostor sestává jen z jediné molekulární struktury. Tím je zjednodušeno měření, a proto je určení celkové tělesné vody běžně užívanou metodou pro stanovení složení těla. 15

1.2 Rovnováha tělesných komponent V této kapitole se zaměřujeme na distribuci tuku a vyváženost postavy. Přičemž rovnováhou tělesných komponent, jak jsme již nastínili v úvodu práce, chápeme vyváženost tukové a beztukové hmoty v jednotlivých segmentech těla. 1.2.1 Distribuce tuku Stanovení množství podkožního tuku v podobě jeho procentuálního zastoupení nás neinformuje jen o jeho distribuci, která má použitelnost v pedagogické, ale i klinické praxi při stanovení rizika srdečně- cévních, případně dalších onemocnění. Rozložení tuku jsme schopni posoudit antropometrickými technikami, například na základě indexů centrality, které nás informují o vyšším uložení tuku na trupu nebo naopak na končetinách (rozložení centrifugální či centripetální) (Riegrová et al. 2006, str. 58). Kutáč (2009) upřesňuje, že centrifugálním rozložením tuku chápeme převahu tuku na trupu, naopak centripetálním rozumíme převahu tuku na končetinách. Riegrová et al. (2006) i Kutáč (2009) shodně udávají, že postihnutí rozložení podkožního tuku v jednotlivých segmentech těla, je možné například pomocí metody DEXA, nebo některými přístroji, které pracují na základě metody bioelektrické impedance, kde hovoříme o segmentální analýze. Nejčastěji je tělo rozděleno na horní končetiny (pravá, levá), dolní končetiny (pravá, levá) a trup. Literatura uvádí, že u chlapců a dívek základních škol má uložení tuku charakter centripetální- převaha tuku na končetinách. S narůstajícím věkem se začíná ukládat více tuku na trupu. Predikčními místy u mužů jsou záda, hrudník a břicho, u žen oblast pasu a paže (tyto sexuální diferenciace se začínají objevovat již ve středním dětství a zesilují v adolescenci) (Kutáč, 2009, str. 32). Podle Vítka (2008) a Kokaisla (2008) mají ženy takzvanou gynoidní distribuci tukové tkáně s maximem v oblasti boků a spodních partiích těla. Zatímco muži, s takzvaným androidním typem distribuce tuků, mají podstatně 16

vyšší zastoupení metabolicky velmi aktivního, a také nebezpečnějšího viscerálního (nitroútrobního) tuku. Ten se ukládá především v oblasti břišní. 1.2.2 Rozdíly v distribuci tělesných komponent v závislosti na etniku Distribuce svalové a tukové hmoty se liší i v závislosti na příslušnosti k určitému etniku. Na zkoumání těchto rozdílů se zaměřují různé výzkumy. Grasgruber a Cacek (2008) uvádějí výsledky takovýchto antropologických studií, které byly prováděny mezi Afričany a Evropany. Afričané mají celkově vyšší hmotnost svalstva a menší sklony k vytváření podkožního tuku. Naopak Evropané jsou endomorfnější, jsou více náchylní k ukládání podkožního tuku a obtížněji se jej zbavují. Další studie ukazují, že se na základě etnických rozdílů liší i rozložení tuku. Černé populace mají výrazně odlišnou distribuci tuku než běloši. Výsledky ukazují, že afroameričané mají obecně více tuku v subskapulární oblasti (dolní část lopatek), zatímco u bělochů je tuk rozložen rovnoměrněji, zvláště na končetinách. V praxi to znamená, že bílý běžec bude mít, při stejném procentu tělesného tuku, stále o něco více tuku na dolních končetinách. 1.2.3 Vyváženost postavy Vyváženost postavy upozorňuje na případné svalové dysbalance nebo nerovnováhu těla, která může být způsobena nevhodným zatěžováním jen jedné poloviny těla (pravé nebo levé strany těla, horní a dolní poloviny). Například při pracovním nebo sportovním výkonu, nebo při účelném jednostranném zaměřování se pouze na jednu svalovou skupinu. Vyváženost těla posuzujeme podle ideální svalové hmoty na končetině nebo trupu, která je stanovena na základě tělesné výšky vyšetřované osoby, při její ideální tělesné hmotnosti (www.inbody.cz). Kutáč (2009) uvádí, že optimální rozložení tukové složky je takové, kdy nedochází k výrazné diferenciaci mezi trupem a končetinami. Rizikové naopak může být výrazné centrifugální zastoupení, které zvyšuje riziko abdominální obezity. 17

1.3 Možnosti měření V následující kapitole se zaměříme na možnosti měření složení těla. Tyto metody můžeme v první řadě rozdělit na dvě základní skupiny. Jsou to měření laboratorní a terénní. 1.3.1 Metody laboratorní Metody laboratorní jsou pro terénní praxi náročné hlavně z hlediska technického vybavení, nároků na odbornost obsluhy, organizačních možností a cenové relace. Jsou proto používány především jako referenční metody. K laboratorním metodám řadíme především hydrostatické vážení, metodu DEXA a denzitometrii (Kutáč, 2009). 1.3.1.1 Hydrostatické vážení Tato metoda se využívá především v zámoří. Jedná se o vážení pod vodou na hydrostatické váze, která je sestrojena na principu židle vyrobené nejčastěji z PVC (Heyward, Wagner, 2004). Podle Clarkové (2009) při podvodvodním vážení testovaná osoba vydechne všechen vzduch z plic, a pak je zvážena zcela ponořená v nádrži s vodou. Tato metoda však neměří přímo tělesný tuk, ale hustotu těla. Riegrová et al. (2006) uvádí, že hydrostatické vážení je založeno na zjištění rozdílu hmotnosti těla změřené na suchu a pod vodou, s korekcí na denzitu těla a teplotu vody v momentu vážení. Jelikož při vážení pod vodou je tělo nadlehčováno vzduchem, který je v dýchacích cestách a v plicích, provádí se vážení v maximálním exspiriu a výsledek je korigován o objem reziduálního vzduchu. Výpočet podílu tuku pak vychází z regresních rovnic. 18

1.3.1.2 Denzitometrie Denzitometrie je založena na dvoukomponentovém modelu lidského těla. Jednotlivé složky mají různou denzitu. Konstantní hodnota denzity tuku je 0,9 g/cm 3 a hodnota tukuprosté hmoty je 1, 1 g/cm 3. Podstatu denzitometrie vyjadřuje vztah: Těl. hmota= denzita x objem (Kutáč, 2009) Riegrová et al. (2006) dodává, že: Hlavní nedostatek denzitometrické techniky spočívá v přepočtu tělesné denzity na podíl tukové tkáně. Problémem není denzita tukové tkáně, protože její hodnota je poměrně konzistentní na různých místech těla jednotlivce i mezi jednotlivci. Význačná interindividuální variace je však v denzitně tukuprosté hmoty. Její stanovení vychází z předpokladu známých a konstantních hodnot denzity jejích komponent, včetně jejich konstantního invariabilního poměru. Jakékoli narušení těchto předpokladů vede k chybě při přepočtu celkové denzity na podíl tukové tkáně. Kutáč (2009) říká, že v současné době je známo, že denzita tukuprosté hmoty u dětí, žen a starších lidí je nižší než předpokládaných 1, 1 g/cm 3 a je vyšší například u černé rasy. Z tohoto důvodu byly postupně zpracovány populačněspecifické rovnice pro přepočet denzity na relativní hodnoty podílu tuku v organismu. Tělesný tuk se tedy stanovuje z celkové tělesné denzity (D) pomocí různých rovnic. Riegrová et al. (2006) uvádí některé z užívaných rovnic: Brožek (1963) % tělesného tuku = (4,57/D 4,412) x 100 Siri (1961) % tělesného tuku = (4,95/D 4,5) x 100 Lohman (1986) % tělesného tuku = (2,118/D 0,78 x W 1,354) x 100 % tělesného tuku = (6,386/D + 3,961 x m 6,090) x 100 W = denzita vody (0,9937g/cc) m = kostní minerály Literatura uvádí chybu při odhadu podílu tuku mezi 3-4 %. I přes to je denzitometrie považována za vhodnou pro hodnocení validity ostatních metod. 1.3.1.3 DEXA- kostní denzitometrie (Dual Energy X- Ray Absorptiometry) V současnosti se jedná o nejnovější metodu, při které se využívá rozdílné pohltivosti rentgenového paprsku o dvou pulsních hladinách měkkou tkání a kostí 19

Metoda vychází ze tříkomponentového modelu, který tvoří tuk, měkká tkáň a kostní minerály (Heywards, Wagner, 2004). Riegrová et al., (2006) předkládá, že: Tato metoda měří diferenciální ztenčení dvou rtg paprsků, které prochází organismem, a rozlišuje kostní minerály od měkkých tkání, a ty rozděluje na tuk a tukuprostou hmotu (čtyřkomponentový model- kostní minerály, proteiny, voda a tuk). Výslednou hmotnost získáme součtem tělesného tuku, kostí a měkké tkáně, včetně vody (Kutáč, 2009). Při této metodě získáváme komplexní složení lidského těla a jednotlivých segmentů. Nevýhodou však je vysoká cena a vystavení se určitému množství rtg záření (Riegrová et al. 2006). 1.3.2 Metody terénní Jedná se o metody, které umožňují vyšetření rozsáhlých vzorků v terénu, jsou méně náročné na organizaci a zaškolení pracovníků. Po finanční stránce jsou dostupnější než metody laboratorní. 1.3.2.1 Antropometrie Jedná se o odhad tělesného složení z antropometrických rozměrů. Vychází se z kosterních rozměrů, obvodových měr a nejčastěji z tloušťky kožních řas měřených různými typy kaliperů (Kutáč, 2009, str. 26). Získané výsledky jsou závislé na řadě faktorů. Mezi ně patří typ použitého kaliperu, výběr a počet měřených kožních řas, užití příslušné regresivní rovnice a samozřejmě zkušenost pracovníka, který měření provádí. Pro věrohodnost výsledků je nutná znalost validity a reliability použité metody (Kutáč, 2009). Riegrová et al. (2006) upřesňuje, že z důvodu měnící se distribuce tuku (na základě věku, pohlaví, pohybové aktivity), je validita regresivních rovnic pro odhad tělesného složení z kožních řas omezena jen na populační skupinu, ze které byly rovnice odvozeny. V literatuře se setkáváme asi se stovkou 20

regresivních rovnic (pro děti, dospělé, seniory, různé etnické skupiny, pro obézní, anorektiky nebo pro sportovce). Výhodou měření kaliperováním a dalších antropometrických postupů je hlavně to, že měření nezatěžuje probanda, je rychlé, použitelné v terénních podmínkách a v rozsáhlejších studiích. Mezi nejpoužívanější metody odhadu tělesného složení patří odhad podle Matiegky nebo Pařízkové, popřípadě modifikace Matiegkovy metody podle Drinkwatera a Rose. Odhad tělesného složení podle Matiegky Kutáč (2009) uvádí definici: Matiegkova metoda vychází z antropometrického měření tělesné výšky, tělesné hmotnosti, obvodových rozměrů, šířkových rozměrů a šesti kožních řas. Na základě stanovených rovnic je vypočítána hmotnost kostry, kůže a podkožní tkáně, svalstva a zbytku. Odhad podle Drinkwatera a Rose Podle Riegrové et al. (2006) je tato metoda odvozením Matiegkovy metody. Pro odhad tělesného složení používají fantomových hodnot a jejích směrodatných odchylek. Fantomové hodnoty byly získány z literárních dat různých současných etnických skupin, mužů i žen. Rovněž jsou započítána i historická data (např. od Leonarda da Vinci, Dürerovy kánony). Odhad tělesného složení podle Pařízkové Pařízková vychází z měření 10 kožních řas (Tvář, krk, hrudník I., hrudník II., paže, záda, břicho, bok, stehno a lýtko) a stanovení regresních rovnic pro věkové skupiny 9-12, 13-16, 17-45 let (pro každé pohlaví zvlášť) (Kutáč, 2009, str. 26). 1.3.2.2 Bioelektrická impedanční analýza (BIA) Bioelektrická impedanční analýza je měřící metoda na měření tuků a vody v těle. Je to metoda moderní, neinvazivní, rychlá a relativně levná. Používá se 21

pro určení tělesného složení jak v laboratoři, tak v terénních podmínkách. (Kutáč, 2009) Tuto metodu si více přiblížíme v následující kapitole. 1.3.2.3 BMI- Body Mass Index BMI je považováno za nejrychlejší orientační ukazatel, jak zjistit stupeň nadváhy nebo obezity. Body Mass Index představuje index tělesné hmotnosti, který se počítá z poměru tělesné výšky a váhy. Výsledná hodnota ukáže, zda existuje pravděpodobnost podvýživy, nadváhy, obezity, nebo se testovaná osoba pohybujete v rozsahu ideální hmotnosti. BMI však nepřihlíží k dalším důležitým věcem jako je věk, pohlaví, poměr mezi tukovou a svalovou hmotou v těle a stavba těla. Proto je hodnota body mass indexu jen orientační a nedoporučuje se používat u dětí, těhotných žen a sportovců, protože mohou být zkreslené (www.fitstore.cz). Kutáč (2009) uvádí, že: Stanovení tělesného složení je závislé na použité metodě, a není proto možné kombinovat mezi sebou různé metody. Ukazuje se, že výsledky získané různými metodami lze srovnávat jen velmi obtížně. Je proto nutné opakovaná měření provádět stále stejnou metodou (což platí i při využívání antropometrie). 22

1.4 Bioimpedanční metoda (BIA) Bioimpedanční diagnostika je jednou z metod pro měření vody a tuku v těle. Při této metodě tělem prochází slabý, pro tělo zcela bezpečný a nepostřehnutelný elektrický proud. Tento typ měření je založen na skutečnosti, že proud prostupuje snadněji tekutinou v našich svalech, než tukem (Zvonař, Duvač, 2011). Riegrová et al. (2006), jejíž definici jsme použili, dodává, že: BIA je metodou neinvazivní, relativně levnou, terénní, bezpečnou a v poslední době velmi rozšířenou po celém světě. Lze ji využít pro stanovení konkrétních parametrů u zdravých jedinců i u pacientů s různými klinickými diagnózami. Eston a Reilly (2001) shodně uvádí, že měření bioelektrické impedance je metoda, která se stala populární pro její jednoduchost, přenosnost a nízké náklady. Dále doplňují, že elektrické vlastnosti, zejména elektrická impedance živé tkáně, se užívají již více jak 50 let k popisu a měření určitých tkání nebo orgánových funkcí. První studie bioelektrické impedance a složení těla se zaměřovaly na vztah impedance k celkovému množství vody v těle a k fyziologickým proměnným, jako jsou funkce štítné žlázy, hodnota bazálního metabolismu, estrogenní aktivita a průtok krve. V polovině osmdesátých let se poté objevily první komerční analyzátory impedance spolu s četnými zprávami o užití těchto přístrojů v hodnocení složení těla (Heymsfield, 2005). 1.4.1 Způsob měření pomocí BIA Jak už bylo výše zmíněno, tato metoda spočívá v aplikaci nízkého střídavého napětí na biologické struktury, kterými proudí střídavý proud o frekvenci 50 khz. Intra a extracelulární tekutiny fungují jako vodiče a buněčné membrány jako kondenzátory. Tukuprostá hmota obsahuje prakticky všechnu vodu a elektrolyty, proto je téměř úplně zodpovědná za vodivost elektrického proudu (Eston, Reilly, 2001). 23

Zvonař a Duvač (2011) doplňují, že tělesný tuk funguje naopak jako elektrický izolant. Snižuje schopnost průchodu elektrického proudu, a proto nemůže být při diagnostice pomocí BIA vypočítán přímo. Místo toho je určen nepřímo, z naměřené váhy použitím následujícího vzorce: Objem tělesného tuku= váha těla- hmotnost svalů. Riegrová et al. (2006) udává, že výsledná impedance je úměrná objemu aktivní hmoty. Základní proměnou, kterou tedy BIA měří je celkové množství vody. Její hodnota 73,2 % (0,732) představuje průměrnou hydrataci tukuprosté hmoty u dospělých. U dětí je tato hydratace větší. Tuto hodnotu uvádí i Zvonař a Duvač (2011): Elektrická impedance je závislá na množství vody v těle. Naše svaly obsahují konstantní podíl vody 73 %. Změříme- li elektrickou impedanci, můžeme použít tento údaj přímo pro vypočítání objemu svalové hmoty. Druh pohlaví a tělesná výška se potom používají při výpočtu celkového objemu svalové hmoty. 1.3.2 Bipolární a tetrapolární přístroje pro stanovení BIA V komerční sféře se většinou setkáme s bipolárními přístroji pro stanovení BIA. Za bipolární BIA je označován ruční přístroj, kdy elektrický proud probíhá jen horní polovinou těla, nebo bipedální- nožní, kdy elektrický proud prochází dolní polovinou těla (Riegrová et al., 2006). Podle Clarkové (2009) přístroje odhadující podkožní tuk jen lokálně -bipedálně, jsou většinou zabudované v nášlapné váze a jsou přesnější, než přístroje bipolární, které se drží v rukou. Pro odborné studie je vhodnější použít tetrapolárních přístrojů na stanovení BIA, kdy jsou k dispozici 4 elektrody. Z nichž se dvě umisťují na dolních končetinách a dvě na horních končetinách ležící osoby (Riegrová et al., 2006). Muehlenbein (2010) upřesňuje umístění elektrod, při měření bioimpedance celého těla, na zápěstí a kotníky. Proud o frekvenci 50 khz prochází skrze jednu sadu elektrod, zatímco napětí je měřeno druhou sadou elektrod. 24

Heymsfield (2005) uvádí, že při měření impedance tetrapolární metodou jsou dvě elektrody, kterými prochází střídavý proud, připojeny k tělu stejně jako dvě detekční elektrody, které jsou připojeny k tělu mezi těmito elektrodami. Hodnoty odporu a napětí jsou tak měřeny mezi těmito detekčními elektrodami. U dospělých je minimální povolená vzdálenost mezi proudovými a detekčními elektrodami 4-5cm, abychom se vyhnuli elektrickému rušení. Vzdálenost, typ, počet elektrod a schéma jejich umístění jsou specifické dle přístroje. Teoreticky proud prochází jednotně celým tělem, takže detekční elektrody mohou být umístěny kdekoliv na těle. Nicméně lidské tělo není homogenní vodič a stejně tak ani všechny komerční zařízení měřící impedanci, nejsou schopné produkovat konstantní proud skrze celé tělo. Zjednodušeně se tělo skládá z končetin a trupu. Hlavu nebereme v potaz. V končetinách je impedance dána množstvím svalové tkáně, kvůli jejímu vysokému obsahu vody a velkou rezistivitou kostí a tuku podle vzorce pro paralelní odpory. Hodnota impedance uvnitř končetin závisí na použité frekvenci proudu. Trup těla je komplex, v jehož struktuře a složení se objevují plíce, srdce, velké hlavní cévy, střevní orgány a břišní tukové tkáně. 1.3.3 Nedostatky měření pomocí BIA Nejslabší místo všech bioimpedančních metod v regresivních rovnicích je vedle válcového modelu lidského těla a nepřesností v umístění elektrod předpoklad homogenity lidského těla. Reálně změřená hydratace tukuprosté hmoty je v rozmezí 61 82 %. Z výše uvedeného vyplývá, že pro každou skupinu měřených probandů je nutno stanovit odpovídající predikční rovnice. Ty jsou limitující pro praktické využití těchto metod. Bunc a kol. (2001) tvrdí, že chyba způsobená obsluhou je maximálně na úrovni 3 %. Chyby způsobené použitím neadekvátních predikčních rovnic mohou v krajním případě dosahovat až 80 % z naměřené hodnoty (Riegrová et al., 2006, str. 39). 25

Heymsfield, (2005) shodně dokládá, že výsledky složení těla za použití bioelektrické impedance vyžadují ověření regresní rovnicí. Je to jediný způsob, jak převést hodnoty impedance do výsledků složení těla. Mnoho studií a výrobců se zabývalo složením těla z hlediska predikčních rovnic, ale takové rovnice a jejich výsledné hodnoty jsou jenom tak přesné, jaké je kritérium metody užité k určení závislé proměnné v rovnici. Četné z uveřejněných predikčních rovnic impedance jsou limitované obecným užitím kvůli úzkému věkovému rozpětí a specifičnosti na rasové a etnické složení jejich vzorku. Kutáč (2009) vysvětluje využití regresních rovnic následující definicí: Na základě regresních rovnic jsou z hodnot impedance vypočteny hodnoty celkové tělesné vody (TBW), procento tělesného tuku (FM), hodnoty tukuprosté hmoty (FFM) a případně další (např. intra a extracelulární vody). Tyto rovnice jsou specifické podle věku, pohlaví, úrovně pohybové aktivity a podle Bunce aj. (1997, 2000) podle množství tělesného tuku. Analýza tělesného složení na základě bioelektrické impedance představuje analýzu hmotnosti ve smyslu: tukové složky, aktivní tělesné hmoty, obsahu celkové vody, obsahu extracelulární a intracelulární vody, stupně bazálního metabolismu. Metoda BIA je velmi citlivá na stav hydratace organismu, což může být výhodou i nevýhodou. Dále záleží na termoregulaci a povrchové teplotě kůže. Stav hydratace organismu může způsobit podle Bunce et. al. chybu měření 2-4%. Aktuální hodnoty tělesného složení získané metodou BIA jsou ovlivněny také množstvím svalového glykogenu, vliv hraje předchozí zatížení především anaerobního charakteru. Pokud nedojde ke kontrole stavu hydratace, doby odstupu od pohybové činnosti či příjmu potravy, může dojít k podhodnocení procentuálního zastoupení podkožního tuku (Riegrová et al., 2006, str. 39, 40). Clarková (2009) vysvětluje, že ve stavu dehydratace po namáhavém výkonu nebo po pití alkoholu, budou naměřené výsledky nepřesné. Obě situace ovlivní množství vody v těle a výsledné hodnoty tuku se tak mohou lišit až o 5 %. Clarková (2009) i Riegrová et al. (2006) shodně uvádějí, že existují další faktory, které mohou ovlivnit výsledky měření. Patří sem mimo jiné etnikum, léky ovlivňující vodní režim v organismu nebo potrava v žaludku. 26

1.3.4 Podmínky měření Podle Riegrové et al. (2006) je pro získání objektivních hodnot a přesných výsledků důležité dodržení konkrétních standardních podmínek: - Nejíst a nepít po dobu 4-5 hodin před měření - Necvičit po dobu 12 hodin před testem - Nepožívat alkohol po dobu 24 hodin před měřením - Vyprázdnit močový měchýř bezprostředně před testem - Přesné umístění elektrod a běžná teplota místnosti Při měření by měl pacient ležet v klidu na zádech s roztaženými horními i dolními končetinami, protože jeho části těla se nesmí navzájem dotýkat. Jelikož existují velké diference mezi hodnotami na pravé a levé straně těla, a to především u žen, výrobci většinou doporučují měřit na pravé straně. Rozdíly mezi pravou a levou stranou v důsledku různého zastoupení svalové hmoty, včetně srdečního svalu, mohou způsobit chybu měření, která se rovná 2 % a více (Deurenberg a kol., in Riegrová et al., 2006). Podle Kutáče (2009) je také důležitá kontrola hydratace organismu během měření. Důvodem je, že příjem nebo ztráta tekutin v objemu 0,5 l ovlivní hodnoty bioimpedance v čase kolem 10 minut. Riegrová et al. (2006) dále uvádí, že při měření bychom se měli vyhnout ženám v raných stádiích těhotenství, pacientům s pace markerem, osobám s implantáty (kardiostimulátor, kyčelní protéza) nebo ženám v období premenstruace a menstruace. Menstruační cyklus se může podepsat na stavu hydratace organismu, neboť v jeho období může docházet ke změnám tělesné hmotnosti u žen v rozmezí 2-4kg. To představuje změnu v množství tělesné vody v průměru až o 1,5 kg (Kutáč, 2009). 27

2. Cíle, výzkumné otázky a úkoly práce V této kapitole si představujeme cíle, vymezené pro tuto diplomovou práci, vyslovujeme výzkumné otázky a stanovujeme úkoly, s jejichž pomocí se pokusíme položené otázky zodpovědět. 2.1 Cíle práce Cílem naší práce je analyzovat rovnováhu vybraných komponent tělesného složení u dvou věkových skupin (29-38; 59-68 let) populace žen ČR. Analyzována bude distribuce tělesného tuku a aktivní tělesné hmoty v pěti segmentech lidského těla (paže, trup, dolní končetiny). 2.2 Výzkumné otázky VO1: Mají české ženy proporcionálně vyváženou postavu (z hlediska rozložení aktivní tělesné hmoty v jednotlivých segmentech)? VO2: Budou existovat rozdíly v segmentové distribuci podkožního tělesného tuku a aktivní hmoty u dvou odlišných věkových skupin populace žen ČR? VO3: Mají sledované soubory žen distribuci aktivní hmoty a tuku v jednotlivých segmentech v rovnováze? 2.3 Úkoly práce Úkol 1: Vyhodnotit proporcionální vyváženost postavy u dvou skupin žen. Úkol 2: Analyzovat, rozdíly v distribuci tuků a aktivní hmoty mezi dvěma skupinami žen. Úkol 3: Vyšetřit rovnováhu složek tělesné kompozice mezi segmenty u každé ze skupin žen. 28

Pro splnění cílů diplomové práce jsme zvolili následující algoritmus: 1. Shromáždit dostupnou odbornou literaturu pro vypracování teoretické části práce 2. Vybrat pro výzkum dvě kategorie žen 3. Získat naměřená data z InBody 720 4. Analyzovat a vyhodnotit získané údaje 5. Komparovat mezi sledovanými skupinami výsledky 6. Vyvodit ze získaných dat závěry 29

3. Metodika výzkumu V této kapitole si představujeme metodiku výzkumného šetření. 3.1 Popis výzkumu V diplomové práci jsme se zaměřili na porovnání inter-individuálních somatických rozdílů u náhodného vzorku populace žen ČR. Vybrali jsme dvě odlišné věkové skupiny, u nichž provedeme analýzu rozložení aktivní hmoty a tuku v jednotlivých segmentech těla a pokusíme se zjistit jak se distribuce tuku a aktivní hmoty liší v závislosti na věku. 3.4 Projekt OPVK Data využitá v této práci jsme získali z projektu OP vzdělání pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/2.3.00/20.0044, jehož koordinátorem je Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity. Projekt se zaměřuje na zjišťování úrovně pohybové aktivity u vybraných věkových skupin mužů a žen v České republice. K tomuto účelu byl vytvořen výzkumný tým vedený reintegrovaným vědcem. Tento tým je rozdělený do tří oddělených sekcí, podle obsahu zkoumání vybraných kvalitativních a kvantitativních stránek pohybové aktivity obyvatel ČR. První sekci tvoří odborníci zkoumající pohybovou aktivitu a zdatnost populace, ve druhé sekci se specialisté zaměřují na identifikaci a optimalizaci plantárních tlaků (plantografie) a poslední sekce se zabývá kinematickou analýzou chůze a jiných pohybových stereotypů (www.fsps.muni.cz). Pro nás je nejdůležitější první skupina, která studuje pohybovou aktivitu a zdatnost populace. Tato sekce provádí testování pomocí baterie testů, která obsahuje následující položky: analýzu složení těla na přístroji Inbody, stanovení antropometrických charakteristik pro daného jedince, chodecký test, flexibilitu, tappingový test a vyplnění dotazníku). 30

Z výše zmíněného měření, nám byly poskytnuty pro diplomovou práci dosavadní výsledky analýzy složení těla z přístroje InBody pro dvě věkové skupiny žen. 3.2 Charakteristika testovaného souboru Testovaný soubor pro náš výzkum reprezentuje náhodný výběr 120 žen z České republiky, které se dobrovolně zúčastnily při testování pohybové aktivity analýzy složení těla na přístroji In body 720. Projekt OP VK se orientuje na testování vybraných skupiny mužů a žen od 18 let. Tuto práci však zaměřujeme pouze na ženskou populaci, proto jsme z možných věkových kategorií zvolili pro analýzu rovnováhy tělesných komponent dvě skupiny (29-38 let; 59-68 let), které navzájem srovnáme. U dvou žen z mladší věkové kategorie byly při rozboru složení těla naměřeny abnormální hodnoty. Takové údaje by významně ovlivnily výsledky našeho šetření, proto jsme tyto osoby do zpracování statistické analýzy nezahrnuli. Jejich výsledkové archy uvádíme v příloze (Příloha 9, Příloha 10). 3.2.1 Skupina I. První testovanou skupinu tvoří 63 žen ve věku 29-38 let (v projektu OP VK spadají do druhé věkové kategorie). Rozložení testované skupiny I. podle věku můžeme pozorovat v následujícím grafu (Obr. 9). 3.2.2. Skupina II. Druhou skupinu představuje 55 žen ve věkovém rozmezí 59-68 (v projektu OP VK je to pátá věková kategorie). Věkové rozložení můžeme sledovat v grafu (Obr. 10.) 31

Obr. 9.: Rozložení žen ve věkové kategorii 29-38 let (Osa x= věk; osa y= počet testovaných osob) Obr. 10.: Rozložení žen ve věkové kategorii 59-68 let (Osa x= věk; osa y= počet testovaných osob) 32

3.3 Průběh měření Výzkumné měření probíhalo jako součást projektu OP VK v druhé polovině roku 2011 a v prvních dvou měsících roku 2012, napříč širokým spektrem populace ČR. 3.3.1 Harmonogram měření První šetření se konalo 20. 8. 2011 v Šiklově Mlýně, při akci Jihomoravského kraje a kraje Vysočina- Rodinné pasy. Následovalo organizované měření 17. 9. 2011 v Prostějově, které bylo součástí programu vzdělávacího školení učitelů tělesné výchovy. 1. 10. 2011 proběhlo testování seniorů na Náměstí Svobody v Brně. 10. - 13. 11. 2011 bylo provedeno výzkumné měření v rámci veletrhu Sportlife na brněnském výstavišti. V průběhu ledna a února 2012 se několikrát uskutečnilo organizované vyšetření pohybové aktivity všech tří sekcí výzkumného týmu. 3.3.2 Organizace měření Osoby, které se dobrovolně rozhodly absolvovat řadu testů pro výzkum pohybové aktivity, musely nejprve vyplnit dotazník, vztahující se k dané problematice. Poté jim byly změřeny antropometrické charakteristiky (výška postavy, výška v sedě, rozpětí paží), následně podstoupily test flexibility těla. Další částí bylo testování rychlostních schopností pomocí tappingu ruky a chodecký test, který zkoumá vytrvalost. Na závěr proběhla analýza složení těla na přístroji InBody. Kvůli měření tepové frekvence musela zkoumaná osoba po chodeckém testu 5 minut sedět. Tím bylo zajištěno, že před vyšetřením tělesné kompozice po stanovenou dobu setrvá v klidu, bez pohybové činnosti, která by mohla ovlivnit výsledky měření. 33

3.5 InBody 720 Při získávání dat jsme použili přístroj InBody 720 (Obr. 3), který patří do série zařízení InBody od společnosti Biospace. Jedná se o spolehlivý přístroj pro diagnostiku a analýzu tělesné kompozice, který stejně jako ostatní modely, pracuje s technologií DSM- BIA (www.inbody.cz). Obr. 3.: InBody 720 Obr.4: Měření na InBody 720 (inbody.gehealthcare.com) (www.fitnesscenter-horn.de) Přístroj InBody 720 pracuje s tetrapolárním, 8- mi bodovým dotykovým systémem umístění elektrod (Obr. 4.). Využívá metodu přímé analýzy segmentové multi-frekvenční bioelektrické impedance, kdy je impedance měřena za použití 6 rozdílných frekvencí (1, 5, 50, 250, 500, 1000 khz) a reaktance třemi různými frekvencemi (5, 50, 250 khz) na každém z 5- ti segmentů (pravá paže, levá paže, trup, pravá noha, levá noha). Na rozdíl od jiných analyzátorů, InBody 720 nechápe tělo jako jeden válec, ale rozdělí jej do 5 válců, a proto může měřit tělesné složení po jednotlivých segmentech (www.biospace.cz). 34

Toto zařízení umí mimo jiné stanovit množství intracelulární a extracelulární vody v těle, tělesnou váhu i hmotnost tukové hmoty a hmoty kosterního svalstva. Dále dovede vypočítat BMI, určit segmentální beztukovou hmotu a procento segmentální beztukové hmoty, procento tělesného tuku, poměr pasu a boků (WHR), oblast útrobního tuku, nutriční hodnoty (proteiny, minerály, tuk), tělesnou rovnováhu a tělesnou sílu. U dětí do 18 let dokáže odhadnout i růstovou stupnici (inbody.gehealthcare.com). Vyšetření na InBody je časově nenáročné, doba jeho trvání je přibližně 1-2 minuty. Navíc díky USB propojení, je umožněn nejen snadný přenos dat do počítače, ale i vytisknutí výsledkové listiny přímo z přístroje (Obr. 5). Obr. 5: Výsledný arch s naměřenými hodnotami z InBody 720 (www.biospace.cz) 35

3.5.1 Měření na InBody 720 Správnost výsledků testu závisí na vyšetřované osobě i na prostředí ve kterém test probíhá. Proto je před samotným vyšetřením nutné dodržet několik bezpečnostních kroků, které již byly zmíněny v kapitole o bioelektrické impedanci. Před vstupem na přístroj je nutné zadat do programu v počítači několik údajů- přesná výška postavy, věk, datum narození a pohlaví testované osoby. Poté zaujme zkoumaná osoba vhodné postavení a držení těla na přístroji, na boso. Není nutné, aby byla více bez oblečení, jelikož na InBody je možné nastavit váhu, která se dá odečíst. Obecně se ale spíše doporučuje, měřit osobu v lehkém oblečení, které váhu neovlivní. V průběhu analýzy testovaná osoba stojí nehybně na váze s lokty mírně od těla, tak aby se ruce s madly nedotýkaly těla. Pro přesnost měření je dále důležité správné uchopení rukojetí (Obr. 6) a postavení bosých chodidel na podložky (Obr. 7). Jestliže nejsou během testu rukojeti správně uchopeny, může dojít k nesprávnému odhadu složení těla. Případně k nesprávnému zvážení, pokud není dodrženo postavení chodidel (www.powerplateostrava.cz). Obr. 6: Správné uchopení rukojetí (www.medika.ro) Obr. 7: správné postavení nohou (www.medika.ro) 36

3.5.2 Segmentová analýza svalové rovnováhy Pomocí segmentové analýzy umožňuje InBody 720 odhadnout hmotnost aktivní měkké tkáně bez tuku v každé části těla. Tato analýza rovnováhy aktivní tkáně bez tuku poskytuje podrobné informace o každé části těla a ukáže, zda je rozvoj svalů v rovnováze. Monitorování rovnováhy beztukové aktivní tkáně také umožňuje vyšetřované osobě vidět změny ve svalovém stavu v každé části těla, které se objeví jako výsledek cvičení. (www.powerplateostrava.cz) Obr. 8: Tabulka svalové rovnováhy těla (www.biospace.cz) Graf pro rovnováhu beztukové tkáně v programu Lookin Body Simple (Obr. 8) má dva sloupcové grafy pro každou část těla. V tištěné formě výsledkové listiny můžeme vidět u každé části těla ještě třetí graf, který uvádí hmotnost tuku. Číslo u prvního sloupce představujee absolutní hodnotu pro hmotu aktivní tkáně bez tuku vyšetřované osoby v kilogramech. V tomto rozsahu 100% skutečně určuje délku grafu a představuje ideální měkkou aktivní hmotu bez tuku v ideální váze vyšetřované osoby v závislosti k její výšce. Nebere v úvahu skutečnouu váhu testované osoby. Číslo u spodního sloupce představuje poměr skutečné hmotnosti aktivní beztukové tkáně vyšetřované osoby k ideální hmotnosti aktivní beztukové tkáně v její váze, uváděnou v procentech. V rozsahu opět 100% určuje délku grafu. Nicméně, představuje ideální hmotnost aktivní bez- tukové tkáně ve skutečné váze vyšetřované osoby (www.powerplateostrava.cz). 37

Tyto dva grafy a jejich odlišné délky ukazují, zda má testovaná osoba rovnováhu v té konkrétní části těla a dovolují vyšetřované osobě ujistit se, že její svaly se rozvíjí vyváženým způsobem. Navíc, na základě rozdílné délky horních a dolních sloupců ukazují pevnost hmotnosti měkké aktivní beztukové tkáně. Graf hmotnosti měkké aktivní beztukové tkáně umožňuje odhadnout vyvážený rozvoj síly svalu a pevnosti těla. 3.5.2.1 Typy postav podle naměřených výsledků Pro naši práci jsou důležité grafy první, ty které představují absolutní hodnotu pro aktivní beztukovou hmotu v kilogramech. Tyto grafy nám ukázují, zda jsou svaly optimálně rozloženy. Podle výkladu výsledků InBody 720 na www. powerplateostrava.cz se můžeme setkat s následujícími případy naměřených výsledků: Vyvážený rozvoj horní a dolní části těla a levé a pravé strany Délka grafu paží, trupu a nohou je podobná (stejná) a ukazuje, že horní a dolní části těla jsou dobře vyváženy. Levá a pravá strana těla je také v rovnováze, jak ukazuje skutečnost, že grafy pro obě ruce a nohy mají stejnou délku. Všechny sloupce grafu pro horní a dolní část těla spadají do rozsahu stanoveného normou a ukazují tak správnou rovnováhu svalu. Nerovnováha horní poloviny těla Například délka sloupcového grafu pravé ruky testované osoby se liší od délky sloupcového grafu pro levou ruku. To ukazuje, že ruce nejsou správně vyvinuty. Nerovnováha dolní poloviny těla Typickým příkladem může být situace, kdy délka grafu pravé nohy je delší než sloupcový graf levé nohy. Tento stav může být způsoben nadměrným zatěžováním pravé nohy, nebo že levá noha dlouho nebyla zatěžována, například po zranění. 38

Horní a dolní nerovnováha; silný typ v horní části těla Délka sloupcových grafů pro ruce je delší (nad normou) než délka grafů pro nohy (v normě). Tento případ znamená, že horní část těla je více rozvinuta než dolní polovina, ale osoba má na spodní části těla stále adekvátní úroveň rozvoje svalů. Horní a dolní nerovnováha; silný typ v dolní části těla Grafy pro dolní končetiny jsou delší (nad normou), než délka grafů pro horní končetiny (v normě). V tomto případě mluvíme o situaci, kdy je dolní polovina těla více rozvinuta než jeho horní polovina. Horní a dolní nerovnováha; typ se slabou horní částí těla Grafy hmotnosti aktivní složky na nohou jsou nad normou, sloupcové grafy pro ruce jsou pod hranicí normy. Tento příklad spadá mezi typy se slabou horní částí těla. Můžeme se s nimi často setkat u lidí, kteří necvičí nebo cvičí jen velmi zřídka. Horní a dolní nerovnováha; typ se slabou dolní částí těla V tomto případě jsou grafy horních končetin nad hranicí normy, ale grafy dolních končetin normy nedosahují. V tomto případě mluvíme o typu se slabou dolní částí těla. Protože spodní část těla nese váhu těla, je pro ni rozvoj svalů zásadní. Pokud svaly nejsou správně rozvinuty, může hrozit onemocnění artritídy nebo osteoporózy. 39

3.6 Způsob zpracování a vyhodnocení získaných údajů Po každém měření byla data pomocí USB propojení přenesena do počítače, ke kterému musel být připojený hardwarový klíč. Data byla uložena do předem nainstalovaného softwaru Lookin Body Simple, kde je možné zpracovat naměřená data. Z tohoto programu jsme si vygenerovali výsledkové listiny pro námi zvolené skupiny žen. Z výsledkových listin jsme si vybrali oblast dat, se kterými jsme chtěli dále pracovat, a ty jsme přenesli do programu Microsoft Excel. Tam jsme vytvořili pro každou skupinu přehledné tabulky se sledovanými informacemi. Protože zhodnocení údajů nelze provést z absolutních hodnot naměřených přístrojem InBody 720, museli jsme je převést na procenta, abychom s nimi mohli dále pracovat. Analýzu výsledků a vyhodnocení jsme nakonec provedli v programu Statistica CZ 10. Zde jsme nejprve udělali statistickou analýzu sledovaných složek u každé skupiny zvlášť. Vyhodnotili jsme výšku, hmotnost, tukovou a svalovou složku, tuk a beztukovou hmotu na jednotlivých segmentech těla. Pro každou hodnotu jsme vypočítali základní statistické charakteristiky. Z důvodu lepšího znázornění jsme poté vytvořili opět v Excelu přehledné tabulky s těmito hodnotami pro každou skupinu zvlášť. Poté jsme oba soubory porovnali pomocí parametrického T-testu pro nezávislé vzorky dle proměnných. V tomto testu jsme srovnali každou hodnotu mezi oběma skupinami a zjišťovali jsme, zda jsou výsledky statisticky významné či nikoli. Poslední analýzu jsme provedli pomocí Cohenova koeficientu účinku d, abychom zjistili věcnou významnost rozdílu ( size of effect ) mezi výsledky jednotlivých skupin. 40

3.7 Využité statistické funkce V naší práci jsme využili následující statistické funkce: Aritmetický průměrr Aritmetický průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Udává průměr všech hodnot v testovaném souboru. Průměr vypočteme tak, že sečteme všechny hodnoty v souboru a vydělíme je jejich počtem. (Pavlík, et. al., 2010) Vzorec pro výpočet: ( x =aritmetický průměr, n=počet proměnných, Σ= =součet hodnot, = hodnota) 1 x = n n i= 1 x i x i i-tá Minimální hodnota Nejmenší naměřená hodnota z testovaného souboru. Maximální hodnota Nejvyšší naměřená hodnota z testovaného souboru. Medián Je hodnota, která dělí testovaný soubor podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Medián lze definovat na každém souboru uspořádaném relací. Prostřední hodnota se liší se podle toho, zda má posloupnost sudý nebo lichý počet prvků (www. matweb.cz). Vzorce pro výpočet: Pro n liché Pro n sudé ( = medián, n= počet proměnných) 41

Rozptyl Je charakteristika variability rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny, které vyjadřuje variabilitu rozdělení souboru kolem střední hodnoty (Pavlík, et. al., 2010). Vzorec pro výpočet: (s= rozptyl, n= počet proměnných, x =aritmetický průměr, xi = i-tá hodnota) Směrodatná odchylka Směrodatná odchylka je kvadratickým průměrem odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Vypovídá, jak moc se od sebe navzájem liší typické případy v souboru zkoumaných čísel. (Pavlík, et. al., 2010) Směrodatná odchylka je druhá odmocnina z rozptylu (www.pbsoft.wz.cz). Vzorec pro výpočet: (s= rozptyl, n= počet proměnných, x =aritmetický průměr, xi = i-tá hodnota) Cohenův koeficient účinku d Používá se pro určení hladiny věcné významnosti ( size od effect ). Uvádí relativní změnu průměrů proměnné vzhledem ke směrodatné odchylce měření ve skupině. Platí pro něj konvenční hodnoty, jež usnadňují rozhodnutí, kdy lze hovořit o velkém efektu. Pokud je d větší než 0,8, je efekt velký; pro d z intervalu 0,5 0,8 je efekt střední; efekt pod hodnotou 0,2 lze považovat za malý (Pavlík, et. al., 2010). Vzorec pro výpočet: d = (x 1 -x 2 ) / s 2 (d= Cohenův koeficient, s= rozptyl společný oběma skupinám, x= dané hodnoty) 42

T- test; minimální hladina významnosti (p hodnota) Minimální hladina významnosti se stanovuje se při využití T-Testů (v našem případě T-test, dle nezávislých proměnných), pro určení statistické významnosti. V praxi se t test často používá k porovnání, zda se výsledky měření na jedné skupině významně liší od výsledků měření na druhé skupině. T test je metodou, která umožňuje ověřit hypotézu, zda dvě normální rozdělení mající stejný (byť neznámý) rozptyl, z nichž pocházejí dva nezávislé náhodné výběry, mají stejné střední hodnoty (resp. rozdíl těchto středních hodnot je roven určitému danému číslu) (Pavlík, et. al., 2010, str. 79). Vzorec pro výpočet: (T= T- test, = výběrový průměr, =výběrový rozptyl, = číslo, které se má rovnot rozdílu středních hodnot; často nule, m n= vstupní hodnoty) 43

4. Výsledky práce a diskuze V následující části práce prezentujeme získané výsledky měření. Pomocí statistických metod jsme provedli analýzu dat a určili významnost rozdílů v tělesné rovnováze mezi zvolenými skupinami žen. 4.1 Rozložení ožení testovaných osob podle typu postavy Podle grafů svalové rovnováhy z výsledkových listin testovaných osob jsme provedli vyhodnocení typů postav. 4.1.1 Skupina I. Obr. 9: Procentuální zastoupení typů postav ve skupině I. (použité zkratky: H/D= horní a dolní polovina těla; P/L= pravá a levá strana těla) V grafu typů postav (Obr. 9) pozorujeme, že v první skupině má největší zastoupení typ postavy s vyváženým rozvojem horní a dolní poloviny těla s vyváženou levou a pravou částí, tvořící 67 %. 44

21 % představuje silný typ v dolní polovině těla s vyváženým rozvojem pravé a levé strany těla. 6 % znázorňuje silný typ postavy v horní části těla s pravo- levou rovnováhou. Vyvážený roz zvoj horní a dolní části těla s nerovnováhou dolní poloviny těla tvoří jen 3 % z celé skupiny. Silnější nohou je ve všech případech levá. 3 % rovněž představuje skupina žen, se silným typem postavy v dolní polovině těla, které mají nerovnováhu mezi pravou a levou nohou, kdy silnější je vždy levá. Slabý typ postavy se v této kategorii neobjevil, podobně jako silný typ v horní polovině těla s nerovnováhou pravé nebo levé strany. 4.1.2 Skupina II. Rozložení druhé kategorie žen podle typu postav se mírně liší (Obr. 10). Nejvýraznější zastoupení 55 % má, stejně jako u první skupiny, typ postavy s vyváženou horní a dolní polovinou těla a pravo- levou rovnováhou. Druhé největší zastoupení 24 % představuje silný typ v horní polovině těla s vyváženým rozvoje ozvojem pravé a levé strany. Obr. 10: Procentuální zastoupení typů postav ve skupině I. (použité zkratky: H/D= horní a dolní polovina těla; P/L= pravá a levá strana těla) 45

7% tvoří ženy se silným typem ve spodní části těla s nerovnováhou mezi dolními končetinami, kdy silnější nohou je u všech těchto případů pravá. Silný typ v horní polovině těla s nerovnováhou horních končetin představuje také 7 %. 5 % v této kategorii zastupuje vyvážený typ postavy v horní a dolní polovině těla s nerovnováhou horních končetin. Silnější rukou byla u všech těchto žen pravá. Poslední 2 % představuje silný typ v horní polovině těla s rozdílným rozvojem svalů na dolních končetinách. Podobně jako v první skupině se typ slabé postavy v našem vzorku neobjevil, stejně tak vyvážená postava s nerovnováhou dolních končetin, silná postava v dolní polovině těla s pravo- levou rovnováhou ani s pravo- levou nerovnováhou v horní části těla. 4.1.3 Diskuze: Rozložení testovaných osob podle typu postavy Z předchozích výsledků vidíme, že spektrum zastoupených typů postav bylo širší mezi staršími ženami. Nejčastěji se v obou skupinách vyskytovaly typy postav s vyváženou horní a dolní polovinou těla a zároveň s vyrovnaným vývojem pravé a levé strany. Dále se u první skupiny více objevovaly ženy s rozvinutější dolní polovinou těla a pravolevou rovnováhou (21 %), zatímco u starších žen byla druhým nejčastějším typem postavy rozvinutá horní polovina těla s pravo- levou rovnováhou. U starších žen jsou celkově více zastoupeny typy postav se silnější horní polovinou těla, než u první skupiny, kde typ postavy se silnou horní polovinou byl zastoupen pouze 6 %. Jiná je situace u postav s vyváženou pravou a levou polovinou těla. V mladší věkové kategorii se vyskytovala pouze nerovnováha dolních končetin, u starší kategorie pak nerovnováha horních i dolních končetin. Předpokládáme, že tyto výsledky jsou ovlivněny aktivnějším způsobem života u žen patřících do mladší věkové kategorie, a vyšší mírou zatížení dolních končetin aktivní pohybovou činností. Můžeme tedy vyvodit závěr, že české ženy mají ve většinovém zastoupení proporcionálně vyváženou postavu. 46

4.2 Naměřené hodnoty testovaných osob Pro každou skupinu jsme vytvořili tabulku (Přílohy 1., 2.), kde jsme zaznamenali naměřené data z analýzy tělesného složení každé ženy. Při vyhodnocování získaných údajů nás zajímalo: výška postavy, hmotnost, procentuální vyjádření hmotnosti svalové složky, hmotnost tukové složky a její procentuální vyjádření. Dále pak v procentech znázorněná hmotnost tuků a aktivní tělesné hmoty na jednotlivých segmentech těla: horní končetiny, trup, dolní končetiny. Hmotnost svalů počítáme z celkové hmotnosti postavy, naopak hmotnost tuků na daných částech těla budeme počítat jak z celkové hmotnosti, tak i z hmotnosti tukové složky. 4.2.2 Základní statistická charakteristika vybraných parametrů Prvním krokem při zpracování hodnot pro nás bylo vyhodnocení základních parametrů u testovaných osob. U výšky postavy, hmotnosti, a hmotnosti tukové a svalové složky jsme vypočítali pro danou skupinu průměr, zjistili minimální a maximální hodnoty, spočítali medián, rozptyl a směrodatnou odchylku. 4.2.2.1 Skupina I. Vyhodnocených data pro věkovou skupinu 29-38 let můžeme vidět v následující tabulce (Tab. 1.). Tab. 1: Základní statistická charakteristika pro skupinu I. Výška postavy Hmotnost Hmotnost svalové složky (%) Hmotnost tukové složky (%) Průměr 167,4 66,41 40 27,26 Minimum 152 48,6 32,23 13,79 Maximum 181 105,8 47,61 42,53 Medián 167,9 63,9 39,9 27,54 Rozptyl 40,7 140,97 16,10 53,07 Směr. odchylka 6,38 11,87 4,01 7,28 47

Průměrná hmotnost žen v první skupině je 66,41 kg. Hmotnost svalové složky se pohybuje mezi 32,23 a 47,61 % z celkové hmotnosti. V grafu (Obr. 11), vidíme, že rozložení aktivní hmoty neodpovídá očekávanému rozložení na Gausově křivce. Obr. 11: Hmotnost svalové složky- rozložení ve skupině Hmotnost tukové složky se pohybuje mezi 13,79-42,53 % z hmotnosti postavy. Graf normality rozložení (Obr. 12) nám ukazuje distribuci tuku v celé zkoumané skupině a její rozložení na křivce očekávané normy. Obr. 12: Hmotnost tukové složky- rozložení ve skupině 48

4.2.2.2 Skupina II. Zpracované výsledky pro věkovou skupinu 59-68 let jsou uvedené v následující tabulce (Tab. 2). Tab. 2: Základní statistická charakteristika pro skupinu II. Výška postavy Hmotnost Hmotnost svalové složky (%) Hmotnost tukové složky (%) Průměr 160,49 69,86 35,26 34,89 Minimum 147 41,5 25,8 13,98 Maximum 176 102,1 44,81 51,94 Medián 160,8 67,9 35,71 34,4 Rozptyl 42,5 144,46 17,53 60,34 směr. odchylka 6,51 12,01 4,19 7,77 Obr. 13: Hmotnost svalové složky- rozložení ve skupině Průměrná hmotnost naměřená ve druhé věkové kategorii je 69,86 kg. Výrazně nižší je minimální zjištěný údaj, který je v tomto případě 41,5 kg, což je o 7 kilogramů méně než v předchozí skupině. Maximální hodnota v této kategorii je rovněž o 3 kilogramy nižší. Podíl svalové složky na hmotnosti se pohybuje mezi 25,8-44,81 %, jak vidíme i v grafu normality rozložení (Obr. 13). 49

Hmotnost tukové složky byla ve skupině změřená v rozmezí 13,98 až 51,94 % z celkové tělesné hmotnosti. Graf (Obr. 14) nám dále ukazuje, že rozložení tukové hmoty optimálně odpovídá tvaru regresivní křivky. Obr. 14: Hmotnost tukové složky- rozložení ve skupině 4.2.2.3 Statistický T test pro hmotnost kosterního svalstva Tab. 3: Výsledky T testu pro naměřené hodnoty kosterního svalstva Průměr Průměr. Skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly % svalů vs % svalů 40,00268 35,26431 6,270178 116 0 1,088843 0,742701 Z tabulky pro T- test (Tab. 3) vyčteme, že rozdíl v hmotnosti kosterního svalstva mezi skupinou I. a II. je na 5% hladině statistické významnosti podstatný. Tento rozdíl můžeme pozorovat i v krabicovém grafu (Obr. 15). 50

Obr. 15: Krabicový graf T testu pro naměřené hodnoty kosterního svalstva 4.2.2.4 Statistický T test pro hmotnost tukové složky U hmotnosti tukové složky nám výsledky T- testu (Tab. 4) ukazují, že i v tomto případě se jedná o statisticky významný rozdíl, protože dosažená hladina statistické významnosti je rovna nule. Hodnoty obou skupin jsme porovnávali na 5% hladině statistické významnosti (Obr. 16). Tab. 4: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty tukové složky Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly % tuků vs. % tuků 27,25912 34,89479-5,50689 116 0 1,13699 0,62256 51

Obr. 16: Krabicový graf T- testu 4.2.2.5 Věcná významnost rozdílu v hmotnosti kosterního svalstva Tab. 5: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost kosterního svalstva 40 35,26 63 55 4,01 4,18 1,15 Podle velikosti koeficientu d = 1,15 (Tab. 5), můžeme říci, že výsledný efekt je velký, tudíž rozdíl v hmotnosti kosterního svalstva mezi testovanými skupinami je významný statisticky i věcně. 4.2.2.6 Věcná významnost rozdílu v hmotnosti tuků V případě hmotnosti tuků jsme vypočítali koeficient d = 1,01 (Tab. 6), efekt významnosti věcného rozdílu je tedy velký. 52

Tab. 6: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost tuků 27,26 34,89 63 55 7,28 7,76 1,01 4.2.2.7 Diskuze: Základní statistická charakteristika vybraných parametrů Z dosavadních výsledků je patrné, že zastoupení hmotnosti kosterního svalstva je vyšší u první skupiny, naopak druhá kategorie má větší procentuální podíl hmotnosti tukové složky. Předpokládáme, že tato situace je ovlivněna stářím testovaného souboru a s ním spojenou mírou pohybové aktivity. Obecně platí, že s přibývajícím věkem dochází k redukci fyzické činnosti. V takovém případě může snížení aktivity vést k narušení rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie, ve prospěch většího příjmu. Při nedostatečném spalování energetických zásob pak dochází k výraznějšímu ukládání podkožního tuku. 53

4.2.3 Aktivní tělesná hmota Ve vyhodnocování aktivní tělesní hmoty jsme se zaměřili na její obsah v jednotlivých segmentech těla. Pro lepší možnost porovnání, jak už bylo zmíněno, jsme absolutní hodnoty převedli na procenta, která odvozujeme z celkové tělesné hmotnosti. 4.2.3.1 Skupina I. Rozložení aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla, které jsme pro lepší znázornění zanesli do obrázku (Obr. 17) nám ukazuje, že v průměrných hodnotách se končetiny liší jen minimálně. Obr. 17: Schematické rozložení aktivní tělesné hmoty pro skupinu I.( 29-38 let) 54

Rozdíl v průměru mezi levou a pravou horní končetinou je v setinách procent, mezi dolními končetinami rovněž v setinách. V minimálních hodnotách se výsledky mezi stejnými končetinami také výrazně neliší. Nepatrný rozdíl je vidět v maximálních měřených údajích aktivní hmoty u dolních končetin. Zatímco nejvyšší hodnota u pravé nohy tvořila 14,01 % z celkové hmotnosti testované osoby, u levé nohy byla nejvyšší naměřená hmotnost aktivní složky pouze 13,8 % (Tab. 7). Změřené údaje v oblasti trupu se pohybují mezi 26,56 do 37,32 % z celkové hmotnosti. Tab. 7: Podíl aktivní tělesné hmoty na hmotnosti, skupina I. Hmotnost aktivní t. hmoty PHK (%) Hmotnost aktivní t. hmoty LHK (%) Hmotnost aktivní t. hmoty T (%) Hmotnost aktivní t. hmoty PDK (%) Hmotnost aktivní t. hmoty LDK (%) Průměr 3,67 3,62 31,78 11,47 11,47 Minimum 3 3,05 26,56 8,5 8,47 Maximum 4,46 4,43 37,32 14,01 13,8 Medián 3,68 3,61 31,47 11,34 11,48 Rozptyl 0,11 0,11 7,5 1,95 1,93 Směr. odchylka 0,34 0,33 2,73 1,4 1,39 Jak už jsme zmínili, získané hodnoty pro pravou a levou horní končetinu jsou velmi podobné. To nám dokazují i grafy normality rozložení dat (Příloha 3.). Ukazují, že rozložení aktivní hmoty je téměř totožné. Nejvíce testovaných osob z první skupiny se nachází v rozmezí 3,6-3,8 % z hmotnosti na pravé i na levé ruce což odpovídá i očekávané normalitě. Grafy pro dolní končetiny ukazují, že rozdíl v distribuci aktivní složky na dolních končetinách u této skupiny je minimální. Na rozdíl od horních končetin rozložení aktivní hmoty na nohou Gausově křivce neodpovídá. Získaná data uvedená v grafu z oblasti trupu, nám dokládají, že hmotnost aktivní hmoty se nejčastěji u testované skupiny pohybuje mezi 30-32 % a v grafu kopírují křivku očekávaného vývoje. 55

4.2.3.2 Skupina II. Ve skupině žen mezi 59-68 lety bylo rozložení aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla téměř stejně vyrovnané jako u předcházející skupiny (Tab. 8). Mezi pravou a levou horní končetinou jsou patrné rozdíly pouze v desetinách procent v průměru, nejnižších i nejvyšších naměřených hodnotách. Obdobné výsledky se nám ukazují i při srovnání pravé a levé nohy (Obr. 18). Minimální a maximální změřená hmotnost aktivní složky na trupu také nenabývá výraznějších hodnot. Na základě těchto výsledků můžeme říci, že v této kategorii se nevyskytovala žádná žena, která by rozložením aktivní tělesné hmoty nápadně vyčnívala. Tab. 8: Podíl aktivní tělesné hmoty na hmotnosti, skupina II. Hmotnost aktivní t. hmoty PHK (%) Hmotnost aktivní t. hmoty LHK (%) Hmotnost aktivní t. hmoty T (%) Hmotnost aktivní t. hmoty PDK (%) Hmotnost aktivní t. hmoty LDK (%) Průměr 3,44 3,36 29,28 9,85 9,84 Minimum 2,62 2,57 21,82 7,68 7,47 Maximum 4,15 4,19 35,25 12,37 12,17 Medián 3,45 3,38 29,27 9,84 9,98 Rozptyl 0,11 0,1 7,12 1,44 1,48 Směr. odchylka 0,33 0,31 2,67 1,2 1,22 Ve vztahu k normalitě podle regresivní křivky je rozložení aktivní svalové hmoty na jednotlivých částech těla u testované skupiny žen ve věku 59-68 let více optimální než u skupiny předcházející. Z grafů normality (Příloha 4.) lze tyto hodnoty snadno vyčíst. Aktivní hmota na pravé horní i dolní končetině i na trupu je pro skupinu rozložena optimálně. U levých končetin se hodnoty od křivky mírně liší. 56

Obr. 18: Rozložení aktivní tělesné hmoty pro skupinu II.( 59-68 let) 4.2.3.3 T - testy pro rozložení aktivní hmoty Pravá ruka T- test (Tab. 9), dle nezávislých proměnných pro aktivní tělesnou hmotu na pravé ruce naznačuje, že rozdíl mezi hodnotami u obou skupin je při srovnání na hladině 5% statistické významnosti podstatný (p = 0,000304) to je patrné i z krabicového grafu pro tento statistický test (Obr. 19). Tab. 9: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní hmoty na pravé ruce (t=hodnota test. kritéria, sv=stupeň volnosti, p= min. hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv P F- poměr rozptyly p- rozptyly PR % aktivní hmota vs % aktivní hmota 3,670252 3,440542 3,723871 116 0,000304 1,043013 0,878286 57

Obr. 19: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na pravé ruce Levá ruka Statisticky významný rozdíl, který vidíme v krabicovém grafu (Obr. 20) mezi hmotností aktivní složky jsme naměřili také na levé horní končetině (p = 0,000045) (Tab. 10). Tab 10: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na levé horní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly LR % aktivní hmota vs % aktivní hmota 3,626992 3,375402 4,240704 116 0,000045 1,114018 0,687881 58

Obr. 20: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na levé ruce Trup Tab. 11: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na trupu (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly T % aktivní hmota vs % aktivní hmota 31,77936 29,28328 5,000202 116 0,000002 1,052626 0,851032 Obdobné výsledky jsme naměřili i u aktivní tělesné hmoty na trupu. (Obr. 21) Hodnoty obou skupin jsme porovnávali na 5% hladině statistické významnosti, přičemž p = 0,000002. Rozdíl mezi podílem aktivní hmoty na trupu je tedy statisticky významný (Tab. 11). 59

Obr. 21: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na trupu Pravá noha Tab. 12: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na pravé dolní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly PN % aktivní hmota vs % aktivní hmota 11,47383 9,845039 6,744057 116 0 1,358765 0,251271 Levá noha Tab. 13: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na levé dolní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly LN % aktivní hmota vs % aktivní hmota 11,47009 9,836264 6,746722 116 0 1,307364 0,315817 60

Obr. 22: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na pravé noze Obr. 23: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na levé noze 61

Rozdíly statistického srovnání podílu aktivní hmoty na dolních končetinách mezi skupinami, jsme pomocí t- testu, dle nezávislých proměnných, na 5% hladině statistické významnosti vyhodnotili jako významné. Výsledky T- testu pro pravou dolní končetinu můžeme sledovat v tabulce (Tab. 12) a krabicovém grafu (Obr. 22). Pro levou nohu v tabulce (Tab. 13) a krabicovém grafu (Obr. 23). 4.2.3.4 Věcná významnost rozdílu aktivní tělesné hmoty na segmentech Pravá ruka Tab. 14: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost aktivní hmoty PR 3,67 3,44 63 55 0,34 0,33 0,68 Protože d = 0,68 (Tab. 14), mluvíme o středním efektu věcné významnosti. Přesto stále usuzujeme, že výsledný rozdíl mezi aktivní hmotou na pravé ruce je významný věcně i statisticky. Levá ruka Tab. 15: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d hmotnost aktivní hmoty LR 3,63 3,37 63 55 0,33 0,31 0,81 Výsledek Cohenova koeficientu účinku d se rovná 0,81 (Tab. 15). Protože d je větší než 0,8, je efekt velký a rozdíl mezi skupinami v aktivní hmotě na levé ruce je věcně významný. 62

Pravá noha Tab. 16: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost aktivní hmoty PN 11,47 9,84 63 55 1,39 1,2 1,24 Výsledné Cohenovo d = 1,24 (Tab. 16) ukazuje, že efekt je velký a existuje i věcná významnosti rozdílu aktivní hmoty na pravé noze. Levá noha Tab. 17: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost aktivní hmoty LN 11,47 9,84 63 55 1,39 1,22 1,23 Protože d, je větší než 0,8 (d = 1,23), je výsledný efekt a velký vidíme kromě statistické i věcnou významnost (Tab. 17). Trup Tab. 18: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost aktivní hmoty T 31,78 29,28 63 55 2,74 2,67 0,92 V posledním měřeném segmentu docházíme k obdobným hodnotám koeficientu účinku d, jako u předchozích částí těla. Cohenovo d se rovná 0,92 (Tab. 18), a významnost rozdílu aktivní hmoty je věcná i v tomto případě. 63

4.2.3.5 Diskuze: Aktivní tělesná hmota Při rozboru distribuce aktivní hmoty na jednotlivých segmentech těla docházíme k závěrům, že rozložení aktivní hmoty je podobné u obou testovaných skupin. Naměřené hodnoty v mladší kategorii jsou vyšší než u starší kategorie, především v oblasti dolní poloviny těla. Na dolních končetinách je rozdíl v průměrných naměřených údajích přibližně 2 % mezi testovanými skupinami. Větší podíl aktivní tělesné hmoty u mladších žen připisujeme aktivnějšímu způsobu života a vyšší míře pohybové činnosti, která s přibývajícím věkem klesá. 64

4.2.4 Tuková hmota Podíl tukové složky v jednotlivých částech těla jsme nejprve sledovali ve vztahu k celkové tělesné hmotnosti. 4.2.4.1 Skupina I. Tab. 19: Podíl tukové hmoty na celkové hmotnosti, skupina I. Hmotnost tukové hmoty PHK (%) Hmotnost tukové hmoty LHK (%) Hmotnost tukové hmoty T (%) Hmotnost tukové hmoty PDK (%) Hmotnost tukové hmoty LDK (%) Průměr 1,85 1,87 13,47 4,22 4,2 Minimum 0,71 0,71 5,7 2,39 2,4 Maximum 4,06 4,06 21,55 6,02 5,9 Medián 1,82 1,82 13,64 4,27 4,26 Rozptyl 0,53 0,55 16,53 0,88 0,87 Směr. odchylka 0,73 0,74 4,07 0,94 0,93 Ve věkové kategorii 29-38 let není v rozložení tuku mezi pravou a levou paží téměř žádný rozdíl. Minimální, maximální i průměrné hodnoty se mezi končetinami odlišují v setinách. Nejnižší a nejvyšší změřený údaj se liší přibližně dvěma procenty z celkové hmotnosti (Tab. 19). U podílu tukové hmoty na trupu můžeme sledovat větší diference. Minimální tuková hmotnost, kterou jsme naměřili, je 5,7 %, naopak maximální 21,55 %. Rozložení tuku na dolních končetinách je obdobné jako u distribuce tukové složky u téže skupiny na horních končetinách (Obr. 24). Téměř totožné jsou naměřené hodnoty pro levou i pravou nohu. Největší rozdíl mezi podílem tuku na pravé a levé noze není víc jak 0,3 %. Na grafech testu normality rozložení (Příloha 5.) můžeme dobře pozorovat distribuci tuku v jednotlivých segmentech. Nejčastěji se výsledky na pravé paži pohybují mezi 2-2,5 %, obdobně jako na levé. Grafy pro horní končetinu neodpovídají zakřivení Gausovy křivky. Zajímavé výsledky nám ukazují data z oblasti trupu. Nejčastější hodnoty se objevují mezi 12 14 % a 16 18 %. 65

Graf normality pro levou dolní končetinu není podle křivky optimální, nejčastější hodnoty byly změřené mezi 4,5 a 5 %, naopak rozložení hodnot v grafu pro pravou končetinu téměř kopíruje regresivní zakřivení. Nečastější výsledky byly v rozmezí 3,5 5 % z hmotnosti. Obr. 24: Rozložení tukové hmoty, skupina I.(29-38 let) 66

4.2.4.2 Skupina II. Pro tuto skupinu je distribuce tuku na pravé a levé horní končetině téměř totožná, rozdíly jsou opět jen v desetinách procent (Obr 25). U žádné z žen nebyl naměřen markantnější rozdíl než 1 2 % na pravé nebo na levé paži. Podstatnější je diference zjištěná na trupu mezi nejnižším a nejvyšším naměřeným údajem. V této skupině se hodnoty pohybují mezi 12-24,92 %. Pouze jediná, zároveň minimální naměřená hmotnost tukové složky na trupu je pod hranicí 10 %. Výrazně proto klesá pod ostatní naměřené výsledky v oblasti trupu (Tab. 20). V pravém a levém segmentu dolní poloviny těla se zjištěné množství tuku neliší v průměrných, minimálních ani maximálních hodnotách. Ani u žádné z žen nebyl vidět větší rozdíl mezi tukem na pravé a levé noze. Obr. 25: Rozložení tukové hmoty, skupina II.(59-68 let) 67

Tab. 20: Podíl tukové hmoty na celkové hmotnosti, skupina II. Hmotnost tukové hmoty PHK (%) Hmotnost tukové hmoty LHK (%) Hmotnost tukové hmoty T (%) Hmotnost tukové hmoty PDK (%) Hmotnost tukové hmoty LDK (%) Průměr 2,61 2,66 17,6 5,14 5,11 Minimum 0,72 0,96 4,82 2,65 2,65 Maximum 5,2 5,32 24,92 8,53 8,42 Medián 2,38 2,51 17,8 5,08 5,02 Rozptyl 0,91 0,89 16,34 1,11 1,06 Směr. odchylka 0,95 0,94 4,04 1,05 1,03 Distribuce tukové složky v této skupině se blíží očekávanému rozložení podle regresivní křivky v každém z pěti segmentů těla, kromě levé nohy (Příloha 6.). Na levé dolní končetině můžeme vidět, že nečastěji naměřená hodnota tuku byla mezi 5-6 % z celkové hmotnosti osoby. To způsobuje mírnou odchylku od normality. 4.2.4.3 T- testy pro rozložení tukové hmoty Pravá ruka Výsledky T- testu, dle nezávislých proměnných pro hodnoty tukové složky na pravé horní končetině, nám ukazují významný rozdíl v distribuci tuku v tomto segmentu (Obr. 26). Statistický T- test jsme opět provedli na hladině 5% významnosti, kdy výsledné p = 0,000003 (Tab. 21). Tab. 21: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na pravé horní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly PR % tuky vs % tuky 1,84673 2,611117-4,92095 116 0,000003 1,699823 0,044084 68

Obr. 26: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na pravé ruce Levá ruka Obdobný, statisticky významný rozdíl vidíme i na výsledcích podílu tuku z celkové hmotnosti na levé horní končetině (Obr. 27). Hladina statistické významnosti rozložení tukové hmoty mezi oběma skupinami je p = 0,000001 (Tab. 22). Tab. 22: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na levé horní končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly LR % tuky vs % tuky 1,86763 2,661413-5,11433 116 0,000001 1,609601 0,070629 69

Obr. 27: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na levé ruce Trup Diference v naměřených hodnotách tuku pro oblast trupu mezi testovanými věkovými skupinami jsme porovnali také pomocí párového T-testu, dle nezávislých proměnných (Tab. 23). p = 0, proto můžeme tvrdit, že rozdíly mezi výsledky jednotlivých skupin jsou statisticky významné na hladině významnosti 5% (Obr. 28). Tab. 23: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na trupu (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly T % tuky vs % tuky 13,47143 17,62652-5,55226 116 0 1,011592 0,97007 70

Obr. 28: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na trupu Pravá noha Tab. 24: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na dolní pravé končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. Skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly PN % tuky vs % tuky 4,2226 5,143971-5,01942 116 0,000002 1,257158 0,382647 Výsledky T-testu (Tab. 24) nám ukázaly, že i podíly tuku na pravé dolní končetině mezi skupinami, jsou na hladině významnosti 5% statisticky podstatné. Rozdíly, které jsou patrné z tabulky, můžeme vidět i v krabicovém grafu pro tento test (Obr. 29). 71

Obr. 29: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na pravé noze Levá noha I v této situaci nám statistický T- test (Obr. 30) ukázal výrazný rozdíl mezi hodnotami naměřenými v první a v druhé věkové skupině. Při 5% hladině statistické významnosti, byla dosažená hladina p = 0,000002 (Tab. 25). Tab. 25: Výsledky T- testu pro naměřené hodnoty aktivní tělesné hmoty na dolní levé končetině (t=hodnota testovacího kritéria, sv=stupeň volnosti, p= minimální hladina významnosti) Průměr Průměr. Skup. 2 Hodnota t sv p F- poměr rozptyly p- rozptyly LN % tuky vs % tuky 4,203133 5,113593-5,02989 116 0,000002 1,216113 0,454934 72

Obr. 30: Krabicový graf T- testu pro aktivní hmotu na levé noze 4.2.4.4 Věcná významnost rozdílu tukové hmoty na segmentech Pravá ruka Tab. 26: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost tuků PR 1,84 2,61 63 55 0,73 0,95 0,91 Cohenův koeficient účinku d, nám vykazuje hodnotu 0,91 (Tab. 26). Proto můžeme tvrdit, že rozdíl tuku na pravé ruce je mezi skupinami věcně významný. Levá ruka Tab. 27: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost tuků LR 1,87 2,66 63 55 0,74 0,94 0,94 73

Cohenův koeficient d = 0,94 (Tab. 27) nám i v tomto případě ukazuje, že výsledný efekt je velký, a proto rozdíl tukové hmoty v tomto segmentu existuje významný statisticky i věcně. Pravá noha Tab. 28: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost tuků PN 4,22 5,14 63 55 0,94 1,05 0,92 Z velikosti Cohenova koeficientu d = 0,92 (Tab. 28) lze odvodit, že výsledný efekt je velký. Rozdíl tukové hmoty je tedy věcně významný. Levá noha Tab. 29: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost tuků LN 4,2 5,11 63 55 0,93 1,03 0,92 významný. Tabulka (Tab. 29) ukazuje hodnotu d = 0,92. Efekt je velký, a rozdíl věcně Trup Tab. 30: Výpočet věcné významnosti pomocí Cohenova koeficientu účinku d Průměr. Průměr. skup. 2 Počet měřených Počet měřených skup. 2 Směr. odchylka Směr. odchylka Cohenovo d Hmotnost tuků T 13,47 17,62 63 55 4,07 4,04 1,02 Cohenův koeficient účinku d = 1,02 (Tab. 30) i v posledním segmentu ukazuje hodnoty větší než 0,8 a proto i zde je rozdíl věcně i statisticky významný. 74

4.2.4.5 Podíl tukové složky na segmentech z tukové hmoty Rozložení tuku v jednotlivých částech těla jsme srovnali také ve vztahu k hmotnosti tukové složky. (Tab. 31) 4.2.4.5.1 Skupina I. Tab. 31: Podíl tukové hmoty na hmotnosti tuku, skupina I. Hmotnost tukové hmoty PHK z tukové složky (%) Hmotnost tukové hmoty LHK z tukové složky (%) Hmotnost tukové hmoty T z tukové složky (%) Hmotnost tukové hmoty PDK z tukové složky (%) Hmotnost tukové hmoty LDK z tukové složky (%) Průměr 6,56 6,63 48,89 15,71 15,64 Minimum 4,85 4,85 41,33 13,39 13,33 Maximum 9,56 9,56 53,33 17,89 17,89 Medián 6,52 6,54 50 15,63 15,45 Rozptyl 0,77 0,81 7,5 1,22 1,23 Směr. odchylka 0,88 0,90 2,73 1,11 1,11 Hodnoty tukové hmoty na pravé a levé horní končetině se liší v desetinách, minimální a maximální hodnoty jsou totožné, navíc oba nejnižší i oba nejvyšší údaje byly naměřeny u stejných testovaných osob (Obr. 31). Z grafů rozložení normality (Příloha 7.) je patrné, že distribuce hodnot odpovídá očekávané regresivní křivce na pravé i na levé ruce a nejčastější výsledky se pohybují v rozmezí 6-7 %. 75

Obr. 31: Rozložení tuků (% z hmotnosti tukové složky), skupina II. Výsledky z oblasti trupu se pohybují mezi 41,33 a 53,3 %. Nejvíce se data vyskytují mezi 50-52 %, což výrazně ovlivňuje graf a způsobuje odlišnost od normality. Minimální, maximální a průměrné hodnoty pro pravou a levou dolní končetinu se liší nejvýše v desetinách. Rozmezí mezi nejnižším a nejvyšším údajem je necelých 5 %. Hodnoty tuku na nohou nejsou rozdílné (Příloha 7.). Největší zastoupení je mezi 15 a 16 %, výrazněji na pravé noze. Rozložení není optimální, ale blíží se tvaru Gausovy křivky. 76

4.2.4.5.2 Skupina II. Tab. 20: Podíl tukové hmoty na hmotnosti tuku, skupina II. Hmotnost tukové hmoty PHK z tukové složky (%) Hmotnost tukové hmoty LHK z tukové složky(%) Hmotnost tukové hmoty T z tukové složky (%) Hmotnost tukové hmoty PDK z tukové složky (%) Hmotnost tukové hmoty LDK z tukové složky (%) Průměr 7,27 7,43 50,33 14,87 14,79 Minimum 5,17 5,6 34,48 12,96 12,96 Maximum 10,02 10,23 54,07 18,97 18,97 Medián 7,09 7,34 50,2 14,81 14,79 Rozptyl 1,17 1,02 8,19 1,31 1,15 Směr. odchylka 1,08 1,01 2,86 1,14 1,07 Z tabulky (Tab. 20) vidíme, že průměrné hodnoty na pravé i levé horní končetině jsou podobné a velmi se neliší. Obdobné výsledky vidíme i při porovnání minimálních a maximálních naměřených hodnot. Rozložení v grafu očekávané normality (Příloha 8.) regresivní křivce neodpovídá pro pravou ani levou horní končetinu. V oblasti trupu vidíme, že se minimální naměřená hodnota výrazně liší od ostatních změřených výsledků. Průměr se blíží maximální naměřené hodnotě. Rozložení tukové hmoty v oblasti trupu pro tuto skupinu (Příloha 8.) nám ukazuje, že většina ze zkoumaného vzorku se pohybuje mezi 45 54 % z hmotnosti tukové složky. 77

Obr. 32: Rozložení tuků (% z hmotnosti tukové složky), skupina II. Situace u dolních končetin je téměř totožná jako u horní poloviny těla (Obr. 32). V průměrných, minimálních a maximálních hodnotách byly zjištěny výsledky lišící se v nejvíce v setinách procent. Z grafů očekávané normality (Příloha 8.) je patrné, že ani distribuce tuku na dolních končetinách neodpovídá předpokládanému rozložení podle křivky. 4.2.4.4 Diskuze: Tuková hmota Z výsledků pro podíl tuků na jednotlivých částech těla víme, že rozdíly jsou statisticky i věcně významné. 78

Distribuce tuku na horních končetinách se liší přibližně o 0,7 % z celkové hmotnosti, na dolních končetinách je tento rozdíl téměř 1%. V oblasti trupu je podíl tuku dokonce více jak 4 % z celkové hmotnosti. Můžeme tedy opět potvrdit, že starší věková skupina má podíl tukové složky znatelně větší než ženy v mladší věkové kategorii. Protože vidíme, že největší rozdíl v distribuci tuků je mezi skupinami v oblasti trupu, domníváme se, že kromě snížení pohybové aktivity, je vyšší podíl tělesného tuku způsobený i procesem menopauzy. Při tomto ději začíná docházet k hromadění tukové tkáně a její redistribuci do rizikových míst. Především do oblasti břicha, dále na boky a stehna. 79

Závěr V závěru odpovíme na stanovené výzkumné otázky a shrneme výsledky celé naší dosavadní práce. Za cíl jsme vytyčili analyzovat rovnováhu vybraných komponent tělesného složení u dvou věkových skupin (29-38; 59-68 let) populace žen ČR, a vyšetřit, zda se distribuce tělesné hmoty s přibývajícím věkem mění. Popřípadě jestli tyto změny mohou mít negativní důsledky na zdravotní stav člověka. VO1:Mají české ženy proporcionálně vyváženou postavu (z hlediska rozložení aktivní tělesné hmoty v jednotlivých segmentech)? Podle rozložení typů postav v grafech (Obr. 9, Obr. 10) můžeme odpovědět, že ženy ve věkovém rozmezí 29-38 a 59-68 let mají ve většinovém zastoupení (67 % u mladších; 55 % u starších) postavu s vyváženou horní a dolní polovinou těla a rovnoměrným vývojem mezi pravou a levou stranou. U mladších žen, jsou pak hojně zastoupeny ženy se silným typem v dolní polovině těla (21 %), naopak u starších žen se silným typem v horná části (24 %). Předpokládáme, že převaha aktivní hmoty na dolních končetinách u mladších žen, je způsobena aktivnějším způsobem života s vyšším zastoupením pohybové činnosti. V druhém případě se domníváme, že rozvinutější podíl aktivní hmoty na horní polovině těla u některých starších žen, je důsledkem redukce pohybové aktivity a přivyknutím sedavému způsobu života. Další možností může být snížené zatěžování dolních končetin z důvodu omezení bipedální lokomoce nebo jako následek zranění či onemocnění. VO2: Budou existovat rozdíly v segmentové distribuci podkožního tělesného tuku a aktivní hmoty u dvou odlišných věkových skupin populace žen ČR? Z obrázků, představujících rozložení tukové a aktivní tělesné složky (Obr. 17, Obr. 18, Obr. 24, Obr. 25, Obr. 31, Obr. 32) vidíme, že rozdíly mezi skupinami jsou patrné. Můžeme tedy vyvodit závěr, že v mladší věkové kategorii je vyšší podíl aktivní tělesné hmoty než hmoty tukové. Oproti tomu u starších žen je rozložení opačné. Zastoupení tukové hmoty je vyšší než hmoty aktivní. 80

Jak už jsme zmínili výše, předpokládáme, že na zvýšení a redistribuci množství tuku u starší věkové kategorie se pravděpodobně podílí omezení fyzické aktivity, nástup nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie a proces menopauzy. VO3: Mají sledované soubory žen distribuci aktivní hmoty a tuku v jednotlivých segmentech v rovnováze? Abychom mohli odpovědět, museli jsme srovnat následující tabulky (Tab. 5., Tab. 6., Tab. 12. Tab. 13.). Po porovnání výsledků jsme zjistili, že u žen mladší věkové kategorie se hodnoty aktivní tělesné hmoty mezi pravou a levou horní končetinou ani mezi dolními končetinami výrazně neliší. Můžeme tedy říci, že při pohledu na celou testovanou skupinu, je aktivní hmota mezi segmenty v rovnováze. U starších žen je situace v oblasti aktivní svalové hmoty podobná. Rozdíly v aktivní hmotě na horních i dolních končetinách jsou minimální. Proto vyvozujeme závěr, že aktivní hmota je u celé skupiny také v rovnováze a nevidíme výraznější výkyvy. U distribuce tukové složky je situace obdobná. Ani u jedné z věkových skupin se naměřené hodnoty na končetinách mezi sebou výrazně neliší. I zde tedy můžeme říci, že rozložení tukové složky je rovnovážné. Pokud se podíváme na grafy typů postav (Obr. 9, Obr. 10) můžeme vidět, že v obou skupinách se vyskytují ženy, které mají nerovnováhu mezi pravou a levou stranou. V mladší věkové kategorii tyto ženy tvoří 6 % a mají nerovnováhu aktivní hmoty na dolních končetinách. Přičemž silnější nohou byla ve všech případech levá. Tuto situaci vysvětlujeme předpoklady, že silnější noha je odrazová nebo byla více zatěžována z důvodu zranění slabší dolní končetiny. Ve starší věkové skupině nerovnováha mezi pravou a levou stranou byla identifikována u 21 % testovaných žen. Při nerovnováze dolních končetin, kterou představuje 9% žen, se přikláníme k podobnému předpokladu jako u mladší skupiny, že nerovnováha byla způsobena nestejným zatěžování končetin, především z důvodu zranění. 81

12 % pak tvoří ženy, které mají nevyvážený rozvoj aktivní hmoty rukou, kdy ve většině případů je více rozvinutá pravá horní končetina. Zde usuzujeme, že je výsledek ovlivněn praváctvím, a tedy využíváním, hlavně pravé ruky. Na třetí výzkumnou otázku můžeme odpovědět, že obě skupiny mají převážně naměřené hodnoty aktivní hmoty a tuku na jednotlivých segmentech v rovnováze. U mladší skupiny je toto zastoupení z 94 %, u starší ze 79 %. Pro praxi by naše práce mohla přispět nejen rozšířením poznatků z dané oblasti. Protože u starších žen bylo zjištěno vyšší procento tělesného tuku než u mladších žen, bylo by vhodné, aby i ženy staršího věku prováděly přiměřenou fyzickou činnost. Pohybová aktivita snižuje riziko nerovnováhy energetického příjmu a některých zdravotních komplikací, jako jsou bolesti kloubů, osteoporóza, artróza, kardiovaskulární problémy, a další zdravotní nebezpečí. 82

Použitá literatura 1. CLARK, N. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 352 s. ISBN 978-80-247-2783-7 2. ESTON, R.; REILLY, T. Kinanthropometry and exercise physiology laboratory manual: tests, procedures and data. Volume 1: Anthropometry. 2. vyd. Routledge 2001. 320 s. ISBN 0-415-23613-4 3. GRASGRUBER, P.; CACEK, J. Sportovní geny. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 480 s. ISBN 978-80-251-1873-3 4. HEYMSFIELD, S. Human body composition. 2. vyd. Champaign : Human Kinetics, 2005. 523 s. ISBN 0-7360-4655-0 5. HEYWARD, V. H.; WAGNER, D. R. Applied body composition assessment. 2. Vyd. Champaign : Human Kinetics, 2004. 268 s. ISBN 0-7360-4630-5 6. JARKOVSKÁ, H. Cvičení na velkém míči. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 182 s. ISBN 978-80-247-1751-7 7. KUČERA, M.; KOLÁŘ, P.; DÝLEVSKÝ, I. Dítě, sport, zdraví. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. 190 s. ISBN 978-80-7262-712-7 8. KUTÁČ, P. Základy kinantropometrie (pro studující obor TV a sport). 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009, 87 s. ISBN 978-80-7368-726-7 9. MÁČEK M., RADVANSKÝ J. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. 1. vyd. Praha: Galén. 2011. 245 s. ISBN 978-80-7262-695-3 83

10. MAUD, P. J.; FOSTER, C. Physiological Assessment of Human Fitness. 2. vyd. Champaign, Il. : Human Kinetics, 2006. 319 s. ISBN 0-7360-4633-6 11. MUEHLENBEIN, M. P. Human evolutionary biology. 1.vyd. New York: Cambridge University Press, 2010. 624 s. ISBN 978-0-521-87948-4 12. PAVLÍK, J.; SEBERA, M.; STOCHL, J.; VESPALEC, T.; ZVONAŘ, M. Vybrané kapitoly z antropomotoriky. 1. Vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2010. 86s. ISBN 978-80- 210-5144-7 13. RIEGEROVÁ, J.; PŘIDALOVÁ, M.; ULBRICHOVÁ, M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu : (příručka funkční antropologie). 3. vyd. Olomouc: Hanex, 2006. 262 s. ISBN 80-85783-52-5 14. STŘEDA, L. Univerzita hubnutí. 2. vyd. www.euroinstitut.eu spol. s.r.o., 2009. 256s. ISBN 978-80-97372-00-5 15. VÍTEK, L. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 160s. ISBN 978-80-247-2247-4 16. ZVONAŘ, M.; DUVAČ, I. Antropomotorika: pro magisterský program tělesná výchova a sport. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 231 s. ISBN 978-80-020-5380-9 84

Použité internetové zdroje 1. InBody 720 [online] 2009 [cit. 20.2.2012] Dostupné z: <http://www.biospace.cz/inbody-720-pb4.php> 2. Technologie biospace [online] 2009 [cit. 11.2.2012] Dostupné z: <http://www.biospace.cz/technologie.php> 3. Co je analýza těla [online] [cit. 20.2.2012] Dostupné z: <http://www.biospace.cz/soubory/pdf/co-je-analyza-slozeni-tela.pdf> 4. Postoj na InBody 720 [online] [cit. 25.2.2012] Dostupné z: <http://www.fitnesscenter-horn.de/abnehmen/koerperanalyse-mitinbody.html> 5. Body mass index [online] 2004-2009 [cit. 17.2.2012] Dostupné z: <http://www.fitstore.cz/clanky/bmi-kalkulacka> 6. Projekt OPVK [online] 2011 [cit. 3.3.2012] Dostupné z: <http://www.fsps.muni.cz/spa> 7. Inbody [online] 2009 [cit. 11.2.2012] Dostupné z: <http://www.inbody.cz/uvod.php> 8. Vyváženost postavy [online] 2009 [cit. 17.2.2012] Dostupné z: < http://www.inbody.cz/vyvazenost-postavy.php> 9. InBody 720 [online] [cit. 25.2.2012] Dostupné z: <http://inbody.gehealthcare.com/products/inbody-720> 10. Detaily přístroje [online] 2008-2010 [cit. 25.2.2012] Dostupné z: <http://www.medika.ro/page_produse.php?cat=8> 85

11. Statistické funkce[online] 2006-2011 [cit. 16.4.2012] Dostupné z: <http://www.matweb.cz/zaklady-statistiky> 12. Statistické funkce [online] [cit. 16.4.2012] Dostupné :<http://www.pbsoft.wz.cz/soubory/programy/statisti/help/vzorce.html> 13. Výklad výsledků InBody 720 [online] [cit. 25.2.2012] Dostupné z: <http://www.powerplateostrava.cz/_files/powerplate- 5d83e6a460a773072b371e66d3e47ef5/vykladvysledkuaaplikaceinbody720.pdf> 14. Statistica- výpočet T-testu [online] [cit. 17.3.2012] Dostupné z: <http://www2.ef.jcu.cz/public/projects/statistika/grant/6test1a2/statistica6.pdf> 86

Přílohy V přílohách uvádíme tabulky naměřených hodnot pro obě skupiny, grafy rozložení komponent tělesného složení a výsledkové listiny testovaných osob, které jsme pro atypické hodnoty vyřadili ze statistického vyhodnocení. Příloha 1: Tabulka naměřených hodnot skupina I. Příloha 2: Tabulka naměřených hodnot skupina II. Příloha 3: Grafy rozložení aktivní tělesné hmoty ve skupině I. Příloha 4: Grafy rozložení aktivní tělesné hmoty ve skupině II. Příloha 5: Grafy rozložení tukové hmoty ve skupině I. Příloha 6: Grafy rozložení tukové hmoty ve skupině II. Příloha 7: Grafy rozložení tukové hmoty (z hmotnosti tukové složky) ve skupině I. Příloha 8: Grafy rozložení tukové hmoty (z hmotnosti tukové složky) ve skupině II. Příloha 9: Výsledková listina testované osoby A0037 Příloha 10: Výsledková listina testované osoby A0570 87

Příloha 1: Tabulka naměřených hodnot skupina I. Hmotnost Hm. Svalů Hm. Tuků PR.Svaly %PR.Svaly PR.Tuky %PR.Tuky LR. Svaly %LR.Svaly LR. Tuky %LR.Tuky T svaly %T svalyz %T tuky z PN. Svaly PN Svaly z PN. Tuky %PN. %PN.Tuky LN. Svaly %LN svaly LN. Tuky %LN. Tuky Id. Číslo Věk Výška (kg) (kg) %svalů (kg) % tuků (kg) z hm. (kg) %PR.Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LR. Tuky z hm. (kg) hm. T tuky (kg) %T tuky hm. (kg) hm. (kg) Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LN. Tuky z hm. A0003 37 168,5 75,30 28,9 38,38% 22,50 29,88% 2,91 3,86% 1,5 6,67% 1,99% 2,83 3,76% 1,6 7,11% 2,12% 23,3 30,94% 11,8 52,44% 15,67% 8,02 10,65% 3,2 14,22% 4,25% 8,07 10,72% 3,2 14,22% 4,25% A0006 35 165 69,40 24,8 35,73% 24,50 35,30% 2,27 3,27% 1,7 6,94% 2,45% 2,25 3,24% 1,7 6,94% 2,45% 20,2 29,11% 12,4 50,61% 17,87% 7,02 10,12% 3,8 15,51% 5,48% 6,98 10,06% 3,7 15,10% 5,33% A0009 34 181 102,20 34,7 33,95% 40,50 39,63% 3,43 3,36% 3,4 8,40% 3,33% 3,3 3,23% 3,5 8,64% 3,42% 27,4 26,81% 20,1 49,63% 19,67% 10,24 10,02% 6 14,81% 5,87% 10,1 9,88% 6 14,81% 5,87% A0010 38 163 59,70 24,3 40,70% 15,50 25,96% 2,3 3,85% 0,9 5,81% 1,51% 2,22 3,72% 1 6,45% 1,68% 19,8 33,17% 7,9 50,97% 13,23% 6,56 10,99% 2,3 14,84% 3,85% 6,51 10,90% 2,3 14,84% 3,85% A0014 35 163 65,20 24,2 37,12% 21,00 32,21% 2,29 3,51% 1,4 6,67% 2,15% 2,21 3,39% 1,4 6,67% 2,15% 19,9 30,52% 10,7 50,95% 16,41% 6,93 10,63% 3,2 15,24% 4,91% 6,74 10,34% 3,2 15,24% 4,91% A0022 37 165 60,80 22,4 36,84% 19,10 31,41% 2,09 3,44% 1,3 6,81% 2,14% 2,07 3,40% 1,3 6,81% 2,14% 18,9 31,09% 9,8 51,31% 16,12% 6,29 10,35% 2,8 14,66% 4,61% 6,32 10,39% 2,8 14,66% 4,61% A0023 31 167,7 90,60 30,8 34,00% 35,10 38,74% 3,16 3,49% 2,9 8,26% 3,20% 3,25 3,59% 3 8,55% 3,31% 25,5 28,15% 18,3 52,14% 20,20% 8,4 9,27% 4,7 13,39% 5,19% 8,45 9,33% 4,7 13,39% 5,19% A0025 29 172 61,60 28,3 45,94% 10,90 17,69% 2,62 4,25% 0,6 5,50% 0,97% 2,58 4,19% 0,6 5,50% 0,97% 22,2 36,04% 5,2 47,71% 8,44% 7,94 12,89% 1,8 16,51% 2,92% 7,99 12,97% 1,8 16,51% 2,92% A0030 38 161,7 60,60 23,1 38,12% 18,10 29,87% 2,07 3,42% 1,2 6,63% 1,98% 2,17 3,58% 1,2 6,63% 1,98% 18,9 31,19% 9,1 50,28% 15,02% 6,44 10,63% 2,7 14,92% 4,46% 6,53 10,78% 2,7 14,92% 4,46% A0032 35 168,1 73,00 27,5 37,67% 23,40 32,05% 2,58 3,53% 1,6 6,84% 2,19% 2,47 3,38% 1,7 7,26% 2,33% 21,7 29,73% 11,8 50,43% 16,16% 8,05 11,03% 3,6 15,38% 4,93% 8,11 11,11% 3,6 15,38% 4,93% A0035 38 162 75,00 25,1 33,47% 29,20 38,93% 2,24 2,99% 2,3 7,88% 3,07% 2,29 3,05% 2,3 7,88% 3,07% 20 26,67% 14,5 49,66% 19,33% 6,95 9,27% 4,5 15,41% 6,00% 6,98 9,31% 4,4 15,07% 5,87% A0037 38 169 70,60 27,7 39,24% 22,80 32,29% 1,7 2,41% 1,6 7,02% 2,27% 1,62 2,29% 1,6 7,02% 2,27% 16,2 22,95% 10,2 44,74% 14,45% 5,84 8,27% 3,6 15,79% 5,10% 23,91 33,87% 4,9 21,49% 6,94% A0039 34 164 73,20 26,2 35,79% 25,60 34,97% 2,47 3,37% 1,8 7,03% 2,46% 2,41 3,29% 1,8 7,03% 2,46% 21 28,69% 12,8 50,00% 17,49% 7,6 10,38% 4 15,63% 5,46% 7,49 10,23% 3,9 15,23% 5,33% A0042 35 167 60,20 24,1 40,03% 16,20 26,91% 2,05 3,41% 1,1 6,79% 1,83% 2,06 3,42% 1,1 6,79% 1,83% 18,9 31,40% 7,9 48,77% 13,12% 7,15 11,88% 2,6 16,05% 4,32% 6,98 11,59% 2,6 16,05% 4,32% A0043 29 177,3 61,50 27,9 45,37% 11,00 17,89% 2,61 4,24% 0,6 5,45% 0,98% 2,63 4,28% 0,6 5,45% 0,98% 22,4 36,42% 5,2 47,27% 8,46% 8,56 13,92% 1,8 16,36% 2,93% 8,49 13,80% 1,8 16,36% 2,93% A0045 33 177,9 75,00 28,3 37,73% 23,90 31,87% 2,56 3,41% 1,6 6,69% 2,13% 2,56 3,41% 1,6 6,69% 2,13% 22,5 30,00% 11,9 49,79% 15,87% 8,78 11,71% 3,8 15,90% 5,07% 8,84 11,79% 3,8 15,90% 5,07% A0061 37 163 60,10 21,9 36,44% 19,70 32,78% 1,94 3,23% 1,4 7,11% 2,33% 1,88 3,13% 1,4 7,11% 2,33% 17,9 29,78% 9,9 50,25% 16,47% 6,22 10,35% 3 15,23% 4,99% 6,28 10,45% 3 15,23% 4,99% A0075 37 168 105,80 34,1 32,23% 45,00 42,53% 3,61 3,41% 4,3 9,56% 4,06% 3,62 3,42% 4,3 9,56% 4,06% 28,1 26,56% 22,8 50,67% 21,55% 8,99 8,50% 6,1 13,56% 5,77% 8,96 8,47% 6 13,33% 5,67% A0077 34 166,4 88,70 31,3 35,29% 33,00 37,20% 3,16 3,56% 2,6 7,88% 2,93% 3,04 3,43% 2,6 7,88% 2,93% 25 28,18% 16,9 51,21% 19,05% 8,73 9,84% 4,8 14,55% 5,41% 8,65 9,75% 4,8 14,55% 5,41% A0079 36 173,5 73,50 30,9 42,04% 17,60 23,95% 2,93 3,99% 1,1 6,25% 1,50% 2,82 3,84% 1,1 6,25% 1,50% 23,6 32,11% 8,9 50,57% 12,11% 8,97 12,20% 2,7 15,34% 3,67% 9,29 12,64% 2,7 15,34% 3,67% A0080 36 152 54,50 19,5 35,78% 18,40 33,76% 1,77 3,25% 1,2 6,52% 2,20% 1,8 3,30% 1,2 6,52% 2,20% 16,7 30,64% 9,3 50,54% 17,06% 5,24 9,61% 2,8 15,22% 5,14% 5,31 9,74% 2,8 15,22% 5,14% A0087 35 168 58,50 25,8 44,10% 11,40 19,49% 2,17 3,71% 0,7 6,14% 1,20% 2,2 3,76% 0,7 6,14% 1,20% 19,5 33,33% 5,2 45,61% 8,89% 7,49 12,80% 1,9 16,67% 3,25% 7,58 12,96% 1,9 16,67% 3,25% A0091 35 165 80,00 30 37,50% 25,70 32,13% 2,78 3,48% 1,8 7,00% 2,25% 2,85 3,56% 1,8 7,00% 2,25% 23 28,75% 12,9 50,19% 16,13% 8,36 10,45% 4 15,56% 5,00% 8,49 10,61% 4 15,56% 5,00% A0092 35 167,9 67,90 27,3 40,21% 18,30 26,95% 2,57 3,78% 1,2 6,56% 1,77% 2,51 3,70% 1,2 6,56% 1,77% 21,5 31,66% 9,4 51,37% 13,84% 7,52 11,08% 2,7 14,75% 3,98% 7,57 11,15% 2,7 14,75% 3,98% A0095 30 169 56,60 24,7 43,64% 11,40 20,14% 2,13 3,76% 0,7 6,14% 1,24% 2,12 3,75% 0,7 6,14% 1,24% 19,3 34,10% 5,2 45,61% 9,19% 7,57 13,37% 2 17,54% 3,53% 7,64 13,50% 2 17,54% 3,53% A0098 36 168 58,60 24 40,96% 14,30 24,40% 2,19 3,74% 0,9 6,29% 1,54% 2,17 3,70% 0,8 5,59% 1,37% 19,6 33,45% 6,9 48,25% 11,77% 7,4 12,63% 2,4 16,78% 4,10% 7,5 12,80% 2,4 16,78% 4,10% A0102 32 164,8 56,50 22,1 39,12% 15,60 27,61% 1,79 3,17% 1 6,41% 1,77% 1,88 3,33% 1 6,41% 1,77% 17,5 30,97% 7,5 48,08% 13,27% 6,38 11,29% 2,5 16,03% 4,42% 6,47 11,45% 2,6 16,67% 4,60% A0104 36 168 49,10 21,4 43,58% 9,50 19,35% 1,8 3,67% 0,6 6,32% 1,22% 1,68 3,42% 0,6 6,32% 1,22% 17,1 34,83% 4 42,11% 8,15% 6,48 13,20% 1,7 17,89% 3,46% 6,35 12,93% 1,7 17,89% 3,46% A0116 34 163,9 75,70 25 33,03% 29,90 39,50% 2,39 3,16% 2,4 8,03% 3,17% 2,36 3,12% 2,4 8,03% 3,17% 20,7 27,34% 15 50,17% 19,82% 7,21 9,52% 4,4 14,72% 5,81% 7,34 9,70% 4,4 14,72% 5,81% A0119 30 163 57,40 23,8 41,46% 13,60 23,69% 2,11 3,68% 0,8 5,88% 1,39% 2,08 3,62% 0,9 6,62% 1,57% 18,8 32,75% 6,5 47,79% 11,32% 6,91 12,04% 2,2 16,18% 3,83% 6,89 12,00% 2,2 16,18% 3,83% A0120 33 170 65,80 26,1 39,67% 18,40 27,96% 2,4 3,65% 1,2 6,52% 1,82% 2,29 3,48% 1,2 6,52% 1,82% 20,7 31,46% 9,2 50,00% 13,98% 7,69 11,69% 2,9 15,76% 4,41% 7,55 11,47% 2,8 15,22% 4,26% A0121 31 171 60,50 28 46,28% 9,90 16,36% 2,48 4,10% 0,6 6,06% 0,99% 2,5 4,13% 0,5 5,05% 0,83% 21,3 35,21% 4,5 45,45% 7,44% 8,48 14,02% 1,7 17,17% 2,81% 8,35 13,80% 1,7 17,17% 2,81% A0122 38 160 73,40 27,6 37,60% 23,70 32,29% 2,65 3,61% 1,6 6,75% 2,18% 2,6 3,54% 1,6 6,75% 2,18% 21,8 29,70% 12 50,63% 16,35% 7,64 10,41% 3,7 15,61% 5,04% 7,48 10,19% 3,6 15,19% 4,90% A0127 35 171,6 70,80 28,4 40,11% 19,50 27,54% 2,63 3,71% 1,3 6,67% 1,84% 2,62 3,70% 1,3 6,67% 1,84% 22,3 31,50% 10 51,28% 14,12% 8,01 11,31% 2,9 14,87% 4,10% 8,13 11,48% 2,9 14,87% 4,10% A0129 36 170 71,10 26,4 37,13% 22,60 31,79% 2,37 3,33% 1,6 7,08% 2,25% 2,37 3,33% 1,6 7,08% 2,25% 20,8 29,25% 11,1 49,12% 15,61% 8,03 11,29% 3,6 15,93% 5,06% 8,2 11,53% 3,6 15,93% 5,06% A0131 30 176,4 73,50 28,8 39,18% 21,40 29,12% 2,71 3,69% 1,4 6,54% 1,90% 2,74 3,73% 1,4 6,54% 1,90% 23,2 31,56% 11 51,40% 14,97% 8,78 11,95% 3,2 14,95% 4,35% 8,79 11,96% 3,2 14,95% 4,35% A0230 33 181 64,50 24,5 37,98% 18,80 29,15% 2,09 3,24% 1,3 6,91% 2,02% 2,03 3,15% 1,3 6,91% 2,02% 19,5 30,23% 8,8 46,81% 13,64% 8,78 13,61% 3,2 17,02% 4,96% 8,63 13,38% 3,2 17,02% 4,96% A0287 29 179,3 72,00 28,8 40,00% 19,60 27,22% 2,62 3,64% 1,3 6,63% 1,81% 2,55 3,54% 1,3 6,63% 1,81% 22,5 31,25% 9,8 50,00% 13,61% 8,88 12,33% 3,1 15,82% 4,31% 8,87 12,32% 3,1 15,82% 4,31% A0343 37 178 63,30 27,2 42,97% 13,80 21,80% 2,35 3,71% 0,8 5,80% 1,26% 2,29 3,62% 0,9 6,52% 1,42% 20,8 32,86% 6,5 47,10% 10,27% 8,62 13,62% 2,3 16,67% 3,63% 8,61 13,60% 2,3 16,67% 3,63%

Hmotnost Hm. Svalů Hm. Tuků PR.Svaly %PR.Svaly PR.Tuky %PR.Tuky LR. Svaly %LR.Svaly LR. Tuky %LR.Tuky T svaly %T svalyz %T tuky z PN. Svaly PN Svaly z PN. Tuky %PN. %PN.Tuky LN. Svaly %LN svaly LN. Tuky %LN. Tuky Id. Číslo Věk Výška (kg) (kg) %svalů (kg) % tuků (kg) z hm. (kg) %PR.Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LR. Tuky z hm. (kg) hm. T tuky (kg) %T tuky hm. (kg) hm. (kg) Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LN. Tuky z hm. A0346 37 164,2 59,50 25,8 43,36% 12,70 21,34% 2,3 3,87% 0,7 5,51% 1,18% 2,19 3,68% 0,8 6,30% 1,34% 19,7 33,11% 6 47,24% 10,08% 7,25 12,18% 2,1 16,54% 3,53% 7,1 11,93% 2,1 16,54% 3,53% A0393 35 168,5 83,10 31,2 37,55% 27,00 32,49% 3,16 3,80% 2 7,41% 2,41% 3,13 3,77% 2 7,41% 2,41% 25 30,08% 14,2 52,59% 17,09% 8,63 10,39% 3,8 14,07% 4,57% 8,58 10,32% 3,8 14,07% 4,57% A0401 31 158,3 48,60 20,4 41,98% 10,80 22,22% 1,64 3,37% 0,7 6,48% 1,44% 1,69 3,48% 0,7 6,48% 1,44% 16,1 33,13% 4,7 43,52% 9,67% 6,04 12,43% 1,9 17,59% 3,91% 6 12,35% 1,9 17,59% 3,91% A0439 37 177,2 81,90 31,3 38,22% 25,50 31,14% 3,04 3,71% 1,8 7,06% 2,20% 3,01 3,68% 1,9 7,45% 2,32% 25 30,53% 13,6 53,33% 16,61% 8,81 10,76% 3,5 13,73% 4,27% 8,66 10,57% 3,5 13,73% 4,27% A0446 38 157,8 53,70 22,8 42,46% 12,30 22,91% 2,03 3,78% 0,8 6,50% 1,49% 2,03 3,78% 0,7 5,69% 1,30% 18,2 33,89% 5,9 47,97% 10,99% 6,09 11,34% 1,9 15,45% 3,54% 6,04 11,25% 1,9 15,45% 3,54% A0452 34 175 71,80 30,7 42,76% 16,90 23,54% 2,96 4,12% 1 5,92% 1,39% 2,82 3,93% 1 5,92% 1,39% 23,9 33,29% 8,7 51,48% 12,12% 8,75 12,19% 2,5 14,79% 3,48% 8,87 12,35% 2,5 14,79% 3,48% A0453 34 166,6 62,60 23,7 37,86% 19,60 31,31% 2,18 3,48% 1,3 6,63% 2,08% 2,18 3,48% 1,3 6,63% 2,08% 19,7 31,47% 10,2 52,04% 16,29% 6,74 10,77% 2,9 14,80% 4,63% 6,63 10,59% 2,9 14,80% 4,63% A0454 36 163 57,50 25,4 44,17% 11,50 20,00% 2,28 3,97% 0,7 6,09% 1,22% 2,31 4,02% 0,7 6,09% 1,22% 19,8 34,43% 5,4 46,96% 9,39% 7,11 12,37% 1,9 16,52% 3,30% 6,91 12,02% 1,8 15,65% 3,13% A0457 32 160 56,60 26,5 46,82% 8,80 15,55% 2,31 4,08% 0,5 5,68% 0,88% 2,36 4,17% 0,5 5,68% 0,88% 19,9 35,16% 3,8 43,18% 6,71% 7,23 12,77% 1,5 17,05% 2,65% 7,17 12,67% 1,5 17,05% 2,65% A0473 29 170 59,10 27,3 46,19% 9,90 16,75% 2,5 4,23% 0,5 5,05% 0,85% 2,45 4,15% 0,6 6,06% 1,02% 21,3 36,04% 4,6 46,46% 7,78% 7,9 13,37% 1,7 17,17% 2,88% 7,75 13,11% 1,6 16,16% 2,71% A0478 31 164 91,40 30,1 32,93% 38,10 41,68% 3,01 3,29% 3,3 8,66% 3,61% 2,89 3,16% 3,4 8,92% 3,72% 24,3 26,59% 19,1 50,13% 20,90% 8,06 8,82% 5,5 14,44% 6,02% 8,13 8,89% 5,4 14,17% 5,91% A0490 36 170 68,30 25,5 37,34% 21,70 31,77% 2,29 3,35% 1,5 6,91% 2,20% 2,32 3,40% 1,5 6,91% 2,20% 20,6 30,16% 10,9 50,23% 15,96% 7,47 10,94% 3,3 15,21% 4,83% 7,51 11,00% 3,3 15,21% 4,83% A0492 32 161,5 57,10 25 43,78% 11,90 20,84% 2,24 3,92% 0,7 5,88% 1,23% 2,19 3,84% 0,7 5,88% 1,23% 19,5 34,15% 5,7 47,90% 9,98% 6,63 11,61% 1,9 15,97% 3,33% 6,68 11,70% 1,9 15,97% 3,33% A0508 30 173 64,90 30,9 47,61% 10,30 15,87% 2,83 4,36% 0,5 4,85% 0,77% 2,85 4,39% 0,5 4,85% 0,77% 23,6 36,36% 4,9 47,57% 7,55% 8,44 13,00% 1,7 16,50% 2,62% 8,33 12,84% 1,6 15,53% 2,47% A0510 36 168 56,10 26,3 46,88% 8,10 14,44% 2,5 4,46% 0,4 4,94% 0,71% 2,49 4,44% 0,4 4,94% 0,71% 20,9 37,25% 3,5 43,21% 6,24% 7,27 12,96% 1,4 17,28% 2,50% 7,41 13,21% 1,4 17,28% 2,50% A0512 34 173,3 55,40 23,9 43,14% 11,40 20,58% 2,11 3,81% 0,7 6,14% 1,26% 2,09 3,77% 0,7 6,14% 1,26% 19,3 34,84% 5,3 46,49% 9,57% 7,25 13,09% 1,9 16,67% 3,43% 7,34 13,25% 1,9 16,67% 3,43% A0524 31 165,2 64,60 26,7 41,33% 16,00 24,77% 2,49 3,85% 1 6,25% 1,55% 2,48 3,84% 1 6,25% 1,55% 21,1 32,66% 8 50,00% 12,38% 7,52 11,64% 2,5 15,63% 3,87% 7,62 11,80% 2,5 15,63% 3,87% A0526 31 162 66,00 26 39,39% 18,70 28,33% 2,5 3,79% 1,2 6,42% 1,82% 2,56 3,88% 1,2 6,42% 1,82% 21,2 32,12% 9,7 51,87% 14,70% 6,89 10,44% 2,7 14,44% 4,09% 7,04 10,67% 2,7 14,44% 4,09% A0531 30 166,5 54,20 24,3 44,83% 10,10 18,63% 2,18 4,02% 0,6 5,94% 1,11% 2,1 3,87% 0,6 5,94% 1,11% 19,2 35,42% 4,5 44,55% 8,30% 7,12 13,14% 1,7 16,83% 3,14% 7,09 13,08% 1,7 16,83% 3,14% A0541 38 152,6 53,50 20,2 37,76% 16,10 30,09% 1,72 3,21% 1,1 6,83% 2,06% 1,73 3,23% 1,1 6,83% 2,06% 16,2 30,28% 7,8 48,45% 14,58% 5,35 10,00% 2,6 16,15% 4,86% 5,35 10,00% 2,6 16,15% 4,86% A0546 29 162 73,60 25,7 34,92% 27,10 36,82% 2,57 3,49% 2 7,38% 2,72% 2,48 3,37% 2,1 7,75% 2,85% 21,4 29,08% 14,3 52,77% 19,43% 6,78 9,21% 3,7 13,65% 5,03% 6,69 9,09% 3,7 13,65% 5,03% A0547 38 168,5 54,40 25,9 47,61% 7,50 13,79% 2,4 4,41% 0,4 5,33% 0,74% 2,29 4,21% 0,4 5,33% 0,74% 20,3 37,32% 3,1 41,33% 5,70% 7,27 13,36% 1,3 17,33% 2,39% 7,2 13,24% 1,3 17,33% 2,39% A0551 35 162,5 58,90 23,5 39,90% 15,70 26,66% 1,98 3,36% 1 6,37% 1,70% 1,89 3,21% 1 6,37% 1,70% 17,9 30,39% 7,4 47,13% 12,56% 6,93 11,77% 2,7 17,20% 4,58% 6,84 11,61% 2,7 17,20% 4,58% A0570 34 169,7 53,80 22,2 41,26% 6,90 12,83% -0,86-1,60% 0,5 7,25% 0,93% -0,92-1,71% 0,6 8,70% 1,12% 1,2 2,23% 1,4 20,29% 2,60% 31,27 58,12% 2,4 34,78% 4,46% 13,38 24,87% 1,6 23,19% 2,97% A0575 37 155 54,40 21,9 40,26% 14,00 25,74% 2,1 3,86% 0,9 6,43% 1,65% 2,07 3,81% 0,9 6,43% 1,65% 18,2 33,46% 7,1 50,71% 13,05% 5,54 10,18% 2,1 15,00% 3,86% 5,6 10,29% 2,1 15,00% 3,86% A0606 33 177 63,90 28,1 43,97% 12,80 20,03% 2,52 3,94% 0,7 5,47% 1,10% 2,38 3,72% 0,8 6,25% 1,25% 21,4 33,49% 6 46,88% 9,39% 8,5 13,30% 2,2 17,19% 3,44% 8,75 13,69% 2,2 17,19% 3,44%

Příloha 2: Tabulka naměřených hodnot skupina II. Hmotnost Hm. Svalů Hm. Tuků PR.Svaly %PR.Svaly PR.Tuky %PR.Tuky LR. Svaly %LR.Svaly LR. Tuky %LR.Tuky T svaly %T svaly z %T tuky z PN. Svaly PN Svaly z PN. Tuky %PN. %PN.Tuky LN. Svaly %LN svaly LN. Tuky %LN. Tuky Id. Číslo Věk Výška (kg) (kg) %svalů (kg) % tuků (kg) z hm. (kg) %PR.Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LR. Tuky z hm. (kg) hm. T tuky (kg) %T tuky hm. (kg) hm. (kg) Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LN. Tuky z hm. A0081 62 160,8 55,20 22,1 40,04% 13,70 24,82% 2,01 3,64% 0,9 6,57% 1,63% 2,01 3,64% 0,9 6,57% 1,63% 18 32,61% 6,7 48,91% 12,14% 6,17 11,18% 2,1 15,33% 3,80% 6,15 11,14% 2,1 15,33% 3,80% A0099 60 162,5 88,20 28,9 32,77% 35,80 40,59% 2,88 3,27% 3 8,38% 3,40% 2,84 3,22% 3,1 8,66% 3,51% 23,3 26,42% 17,8 49,72% 20,18% 8,11 9,20% 5,3 14,80% 6,01% 8,01 9,08% 5,2 14,53% 5,90% A0113 64 160,9 62,70 21,4 34,13% 22,80 36,36% 2,07 3,30% 1,6 7,02% 2,55% 2,02 3,22% 1,7 7,46% 2,71% 18,6 29,67% 11,9 52,19% 18,98% 5,99 9,55% 3,2 14,04% 5,10% 5,91 9,43% 3,2 14,04% 5,10% A0150 60 169 70,00 25,4 36,29% 23,50 33,57% 2,51 3,59% 1,6 6,81% 2,29% 2,37 3,39% 1,7 7,23% 2,43% 21,1 30,14% 12,3 52,34% 17,57% 7,21 10,30% 3,4 14,47% 4,86% 7,3 10,43% 3,3 14,04% 4,71% A0152 63 156 66,70 24,3 36,43% 21,80 32,68% 2,54 3,81% 1,4 6,42% 2,10% 2,55 3,82% 1,4 6,42% 2,10% 20,8 31,18% 11,5 52,75% 17,24% 6,48 9,72% 3,1 14,22% 4,65% 6,67 10,00% 3,1 14,22% 4,65% A0156 65 151 70,80 20,7 29,24% 32,10 45,34% 2,17 3,06% 2,7 8,41% 3,81% 2,11 2,98% 2,7 8,41% 3,81% 18,5 26,13% 16,5 51,40% 23,31% 5,61 7,92% 4,4 13,71% 6,21% 5,49 7,75% 4,4 13,71% 6,21% A0158 63 165 61,10 25,6 41,90% 13,90 22,75% 2,24 3,67% 0,9 6,47% 1,47% 2,33 3,81% 0,8 5,76% 1,31% 19,8 32,41% 6,7 48,20% 10,97% 7,35 12,03% 2,3 16,55% 3,76% 7,38 12,08% 2,2 15,83% 3,60% A0165 60 150 65,20 20,2 30,98% 27,70 42,48% 1,9 2,91% 2,1 7,58% 3,22% 1,98 3,04% 2,1 7,58% 3,22% 17,4 26,69% 14 50,54% 21,47% 5,5 8,44% 4,1 14,80% 6,29% 5,39 8,27% 4,1 14,80% 6,29% A0175 63 154 67,60 21,9 32,40% 27,50 40,68% 2,22 3,28% 2,1 7,64% 3,11% 2,18 3,22% 2,1 7,64% 3,11% 19,2 28,40% 14,5 52,73% 21,45% 5,72 8,46% 3,8 13,82% 5,62% 5,88 8,70% 3,8 13,82% 5,62% A0184 62 165 65,50 23,4 35,73% 22,40 34,20% 2,26 3,45% 1,6 7,14% 2,44% 2,15 3,28% 1,7 7,59% 2,60% 19,6 29,92% 11,7 52,23% 17,86% 6,48 9,89% 3,1 13,84% 4,73% 6,54 9,98% 3,1 13,84% 4,73% A0187 63 159,9 80,70 25,2 31,23% 34,30 42,50% 2,67 3,31% 2,9 8,45% 3,59% 2,57 3,18% 2,9 8,45% 3,59% 21,8 27,01% 17,9 52,19% 22,18% 6,69 8,29% 4,6 13,41% 5,70% 6,73 8,34% 4,6 13,41% 5,70% A0188 66 172 71,40 27,1 37,96% 21,60 30,25% 2,55 3,57% 1,5 6,94% 2,10% 2,58 3,61% 1,5 6,94% 2,10% 21,9 30,67% 11,2 51,85% 15,69% 7,82 10,95% 3,2 14,81% 4,48% 7,84 10,98% 3,2 14,81% 4,48% A0190 60 158 69,40 25,5 36,74% 23,00 33,14% 2,52 3,63% 1,5 6,52% 2,16% 2,47 3,56% 1,6 6,96% 2,31% 20,9 30,12% 11,9 51,74% 17,15% 6,83 9,84% 3,4 14,78% 4,90% 6,87 9,90% 3,4 14,78% 4,90% A0201 62 155 77,20 23,5 30,44% 33,70 43,65% 2,4 3,11% 2,8 8,31% 3,63% 2,32 3,01% 2,9 8,61% 3,76% 20 25,91% 16,9 50,15% 21,89% 6,67 8,64% 4,9 14,54% 6,35% 6,26 8,11% 4,8 14,24% 6,22% A208 67 153 68,40 22,5 32,89% 27,00 39,47% 2,42 3,54% 2,1 7,78% 3,07% 2,31 3,38% 2,1 7,78% 3,07% 19,9 29,09% 14,6 54,07% 21,35% 5,63 8,23% 3,5 12,96% 5,12% 5,61 8,20% 3,5 12,96% 5,12% A0212 63 162,7 72,80 25,7 35,30% 25,40 34,89% 2,59 3,56% 1,8 7,09% 2,47% 2,54 3,49% 1,9 7,48% 2,61% 21,4 29,40% 13,2 51,97% 18,13% 7,07 9,71% 3,7 14,57% 5,08% 7,14 9,81% 3,6 14,17% 4,95% A0217 67 158 89,10 23,9 26,82% 44,90 50,39% 2,59 2,91% 4,5 10,02% 5,05% 2,6 2,92% 4,5 10,02% 5,05% 21,7 24,35% 22,2 49,44% 24,92% 6,84 7,68% 6 13,36% 6,73% 6,66 7,47% 6 13,36% 6,73% A0219 61 158 56,50 22,2 39,29% 15,60 27,61% 2,3 4,07% 0,9 5,77% 1,59% 2,08 3,68% 1 6,41% 1,77% 19 33,63% 8,2 52,56% 14,51% 5,65 10,00% 2,2 14,10% 3,89% 5,66 10,02% 2,2 14,10% 3,89% A0220 60 166 62,50 25,1 40,16% 16,00 25,60% 2,27 3,63% 1 6,25% 1,60% 2,3 3,68% 1 6,25% 1,60% 19,9 31,84% 7,9 49,38% 12,64% 7,12 11,39% 2,5 15,63% 4,00% 7,31 11,70% 2,5 15,63% 4,00% A0221 66 164 59,60 24,7 41,44% 14,30 23,99% 2,29 3,84% 0,9 6,29% 1,51% 2,3 3,86% 0,9 6,29% 1,51% 19,9 33,39% 7,1 49,65% 11,91% 6,85 11,49% 2,2 15,38% 3,69% 6,94 11,64% 2,2 15,38% 3,69% A0224 59 164 76,60 28,8 37,60% 24,50 31,98% 2,94 3,84% 1,7 6,94% 2,22% 2,94 3,84% 1,7 6,94% 2,22% 23,5 30,68% 13,1 53,47% 17,10% 7,74 10,10% 3,4 13,88% 4,44% 7,58 9,90% 3,4 13,88% 4,44% A0229 60 147 65,10 21,1 32,41% 25,60 39,32% 2,04 3,13% 1,8 7,03% 2,76% 2,07 3,18% 1,9 7,42% 2,92% 17,6 27,04% 12,5 48,83% 19,20% 6,07 9,32% 4,2 16,41% 6,45% 5,88 9,03% 4 15,63% 6,14% A0231 68 161 61,40 25 40,72% 15,60 25,41% 2,38 3,88% 0,9 5,77% 1,47% 2,27 3,70% 1 6,41% 1,63% 19,9 32,41% 7,8 50,00% 12,70% 6,87 11,19% 2,4 15,38% 3,91% 6,97 11,35% 2,4 15,38% 3,91% A0233 59 157,5 56,80 22,2 39,08% 15,60 27,46% 2 3,52% 1 6,41% 1,76% 2 3,52% 1 6,41% 1,76% 17,9 31,51% 7,6 48,72% 13,38% 6,24 10,99% 2,5 16,03% 4,40% 6,16 10,85% 2,4 15,38% 4,23% A0237 61 170 93,30 25,4 27,22% 46,20 49,52% 2,9 3,11% 4,3 9,31% 4,61% 2,97 3,18% 4,3 9,31% 4,61% 24,2 25,94% 22,4 48,48% 24,01% 8,51 9,12% 6,9 14,94% 7,40% 8,45 9,06% 6,8 14,72% 7,29% A0245 59 167 67,90 23 33,87% 25,30 37,26% 2,08 3,06% 1,8 7,11% 2,65% 2,12 3,12% 1,9 7,51% 2,80% 19,3 28,42% 12,7 50,20% 18,70% 6,94 10,22% 3,9 15,42% 5,74% 6,97 10,27% 3,9 15,42% 5,74% A0246 63 167 64,50 25,5 39,53% 17,70 27,44% 2,42 3,75% 1,1 6,21% 1,71% 2,34 3,63% 1,2 6,78% 1,86% 20,5 31,78% 8,9 50,28% 13,80% 7,58 11,75% 2,8 15,82% 4,34% 7,6 11,78% 2,7 15,25% 4,19% A0247 59 155 66,40 21,9 32,98% 25,40 38,25% 2,17 3,27% 1,9 7,48% 2,86% 2,08 3,13% 1,9 7,48% 2,86% 18,5 27,86% 12,7 50,00% 19,13% 6,45 9,71% 3,9 15,35% 5,87% 6,48 9,76% 3,9 15,35% 5,87% A0248 63 162 81,50 26,2 32,15% 33,40 40,98% 2,62 3,21% 2,7 8,08% 3,31% 2,72 3,34% 2,7 8,08% 3,31% 22,2 27,24% 17,2 51,50% 21,10% 7,17 8,80% 4,7 14,07% 5,77% 7,27 8,92% 4,7 14,07% 5,77% A0250 62 166,5 93,00 27,8 29,89% 41,50 44,62% 2,94 3,16% 3,9 9,40% 4,19% 2,91 3,13% 3,9 9,40% 4,19% 23,8 25,59% 20,6 49,64% 22,15% 8,03 8,63% 5,8 13,98% 6,24% 8,04 8,65% 5,8 13,98% 6,24%

Hmotnost Hm. Svalů Hm. Tuků PR.Svaly %PR.Svaly PR.Tuky %PR.Tuky LR. Svaly %LR.Svaly LR. Tuky %LR.Tuky T svaly %T svaly z %T tuky z PN. Svaly PN Svaly z PN. Tuky %PN. %PN.Tuky LN. Svaly %LN svaly LN. Tuky %LN. Tuky Id. Číslo Věk Výška (kg) (kg) %svalů (kg) % tuků (kg) z hm. (kg) %PR.Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LR. Tuky z hm. (kg) hm. T tuky (kg) %T tuky hm. (kg) hm. (kg) Tuky z hm. (kg) z hm. (kg) %LN. Tuky z hm. A0253 68 157 75,30 22,6 30,01% 33,40 44,36% 2,4 3,19% 2,8 8,38% 3,72% 2,25 2,99% 2,8 8,38% 3,72% 20 26,56% 17,4 52,10% 23,11% 6,2 8,23% 4,5 13,47% 5,98% 6,01 7,98% 4,5 13,47% 5,98% A0254 63 149 90,30 23,3 25,80% 46,90 51,94% 2,37 2,62% 4,7 10,02% 5,20% 2,32 2,57% 4,8 10,23% 5,32% 19,7 21,82% 20,7 44,14% 22,92% 7,12 7,88% 7,7 16,42% 8,53% 6,86 7,60% 7,6 16,20% 8,42% A0258 59 162 85,30 25,6 30,01% 38,80 45,49% 2,68 3,14% 3,5 9,02% 4,10% 2,68 3,14% 3,5 9,02% 4,10% 22,5 26,38% 19,9 51,29% 23,33% 7,12 8,35% 5,2 13,40% 6,10% 7,05 8,26% 5,2 13,40% 6,10% A0259 65 154 59,60 19,2 32,21% 23,30 39,09% 1,76 2,95% 1,7 7,30% 2,85% 1,68 2,82% 1,8 7,73% 3,02% 16,2 27,18% 11,6 49,79% 19,46% 5,45 9,14% 3,6 15,45% 6,04% 5,47 9,18% 3,5 15,02% 5,87% A0260 64 160,7 61,50 22,3 36,26% 19,30 31,38% 1,99 3,24% 1,3 6,74% 2,11% 2,01 3,27% 1,3 6,74% 2,11% 18 29,27% 9,5 49,22% 15,45% 6,27 10,20% 3,1 16,06% 5,04% 6,17 10,03% 3 15,54% 4,88% A0261 66 161 69,00 23,4 33,91% 25,70 37,25% 2,32 3,36% 1,9 7,39% 2,75% 2,2 3,19% 1,9 7,39% 2,75% 19,8 28,70% 13,3 51,75% 19,28% 6,5 9,42% 3,7 14,40% 5,36% 6,47 9,38% 3,7 14,40% 5,36% A0263 67 148 41,50 18,6 44,82% 5,80 13,98% 1,7 4,10% 0,3 5,17% 0,72% 1,52 3,66% 0,4 6,90% 0,96% 14,6 35,18% 2 34,48% 4,82% 5,06 12,19% 1,1 18,97% 2,65% 4,87 11,73% 1,1 18,97% 2,65% A0265 66 165,7 85,60 28,7 33,53% 33,10 38,67% 2,96 3,46% 2,9 8,76% 3,39% 2,96 3,46% 2,9 8,76% 3,39% 23,8 27,80% 17,5 52,87% 20,44% 7,5 8,76% 4,3 12,99% 5,02% 7,44 8,69% 4,3 12,99% 5,02% A0267 65 160,2 67,40 23,7 35,16% 23,40 34,72% 2,38 3,53% 1,7 7,26% 2,52% 2,3 3,41% 1,7 7,26% 2,52% 19,9 29,53% 12 51,28% 17,80% 6,74 10,00% 3,5 14,96% 5,19% 6,8 10,09% 3,4 14,53% 5,04% A0268 64 156 71,40 25,5 35,71% 25,40 35,57% 2,79 3,91% 1,7 6,69% 2,38% 2,73 3,82% 1,7 6,69% 2,38% 22,3 31,23% 13,7 53,94% 19,19% 6,86 9,61% 3,5 13,78% 4,90% 6,85 9,59% 3,5 13,78% 4,90% A0270 64 149,3 54,60 19,5 35,71% 17,90 32,78% 1,84 3,37% 1,2 6,70% 2,20% 1,75 3,21% 1,2 6,70% 2,20% 16,2 29,67% 8,7 48,60% 15,93% 5,42 9,93% 2,8 15,64% 5,13% 5,5 10,07% 2,8 15,64% 5,13% A0272 65 167 102,10 40,7 39,86% 29,80 29,19% 3,95 3,87% 2,2 7,38% 2,15% 4,01 3,93% 2,2 7,38% 2,15% 29,3 28,70% 15,7 52,68% 15,38% 8,29 8,12% 3,9 13,09% 3,82% 9,61 9,41% 4,4 14,77% 4,31% A0274 65 155,5 55,40 20,9 37,73% 16,60 29,96% 1,95 3,52% 1 6,02% 1,81% 1,88 3,39% 1 6,02% 1,81% 17,5 31,59% 8,1 48,80% 14,62% 6,12 11,05% 2,7 16,27% 4,87% 6,16 11,12% 2,7 16,27% 4,87% A0276 64 160 60,30 21,4 35,49% 20,30 33,67% 1,88 3,12% 1,4 6,90% 2,32% 1,9 3,15% 1,4 6,90% 2,32% 17,5 29,02% 10 49,26% 16,58% 6,18 10,25% 3,2 15,76% 5,31% 6,18 10,25% 3,2 15,76% 5,31% A0278 64 176 87,40 27,4 31,35% 36,80 42,11% 2,61 2,99% 3,2 8,70% 3,66% 2,69 3,08% 3,1 8,42% 3,55% 22,9 26,20% 17,8 48,37% 20,37% 8,55 9,78% 5,7 15,49% 6,52% 9,03 10,33% 5,7 15,49% 6,52% A0279 60 168 79,70 29,7 37,26% 26,30 33,00% 2,77 3,48% 1,9 7,22% 2,38% 2,8 3,51% 1,9 7,22% 2,38% 23,1 28,98% 13,3 50,57% 16,69% 8,67 10,88% 4 15,21% 5,02% 8,38 10,51% 4 15,21% 5,02% A0282 62 165 59,00 25,3 42,88% 12,50 21,19% 2,45 4,15% 0,7 5,60% 1,19% 2,47 4,19% 0,7 5,60% 1,19% 20,8 35,25% 6,1 48,80% 10,34% 7,3 12,37% 2 16,00% 3,39% 7,18 12,17% 2 16,00% 3,39% A0283 62 164,5 72,10 23,7 32,87% 28,20 39,11% 2,41 3,34% 2,1 7,45% 2,91% 2,32 3,22% 2,2 7,80% 3,05% 20,6 28,57% 14,9 52,84% 20,67% 6,6 9,15% 3,9 13,83% 5,41% 6,51 9,03% 3,8 13,48% 5,27% A0284 65 160 65,90 23,7 35,96% 21,80 33,08% 2,2 3,34% 1,5 6,88% 2,28% 2,13 3,23% 1,6 7,34% 2,43% 19 28,83% 10,8 49,54% 16,39% 6,79 10,30% 3,4 15,60% 5,16% 6,74 10,23% 3,4 15,60% 5,16% A0305 64 162,5 64,30 24,3 37,79% 19,60 30,48% 2,19 3,41% 1,3 6,63% 2,02% 2,24 3,48% 1,3 6,63% 2,02% 19,4 30,17% 9,8 50,00% 15,24% 6,88 10,70% 3 15,31% 4,67% 6,97 10,84% 3 15,31% 4,67% A0389 65 156 68,20 23,7 34,75% 24,70 36,22% 2,38 3,49% 1,8 7,29% 2,64% 2,37 3,48% 1,8 7,29% 2,64% 20,1 29,47% 13,1 53,04% 19,21% 6,15 9,02% 3,4 13,77% 4,99% 6,01 8,81% 3,4 13,77% 4,99% A0390 63 153,5 53,00 21,3 40,19% 13,50 25,47% 1,98 3,74% 0,8 5,93% 1,51% 1,9 3,58% 0,9 6,67% 1,70% 17,2 32,45% 6,5 48,15% 12,26% 5,98 11,28% 2,2 16,30% 4,15% 5,88 11,09% 2,2 16,30% 4,15% A0432 59 159 57,90 23 39,72% 15,20 26,25% 2,19 3,78% 1 6,58% 1,73% 2,04 3,52% 1 6,58% 1,73% 18,5 31,95% 7,6 50,00% 13,13% 6,08 10,50% 2,3 15,13% 3,97% 6,32 10,92% 2,3 15,13% 3,97% A0470 60 172,6 79,70 29,4 36,89% 26,00 32,62% 2,99 3,75% 1,9 7,31% 2,38% 2,78 3,49% 2 7,69% 2,51% 23,7 29,74% 13,6 52,31% 17,06% 8,4 10,54% 3,7 14,23% 4,64% 8,22 10,31% 3,7 14,23% 4,64% A0516 57 167 68,90 24,8 35,99% 23,70 34,40% 2,28 3,31% 1,6 6,75% 2,32% 2,13 3,09% 1,7 7,17% 2,47% 19,9 28,88% 11,7 49,37% 16,98% 7,62 11,06% 3,8 16,03% 5,52% 7,42 10,77% 3,8 16,03% 5,52%

Příloha 3: Grafy rozložení aktivní tělesné hmoty ve skupině I. Pravá ruka Levá ruka Pravá noha Levá noha Trup

Příloha 4: Grafy rozložení aktivní tělesné hmoty ve skupině II. Pravá ruka Levá ruka Pravá noha Levá noha Trup

Příloha 5: Grafy rozložení tukové hmoty ve skupině I. Pravá ruka Levá noha Pravá noha Levá noha Trup

Příloha 6: Grafy rozložení tukové hmoty ve skupině II. Pravá ruka Levá ruka Pravá noha Levá noha Trup

ve skupině I. Příloha 7: Grafy rozložení tukové hmoty (z hmotnosti tukové složky) Pravá ruka Levá ruka Pravá noha Levá noha Trup

Příloha 8: Grafy rozložení tukové hmoty (z hmotnosti tukové složky) ve skupině II. Pravá ruka Levá ruka Pravá noha Levá ruka Trup