Témata diplomových prací z geografie 2016 Zadání diplomové práce: listopad 2016 Odevzdání diplomové práce: duben 2018 Postup zadání: Student vyplní podklad pro zadání diplomové práce ve STAGu, vytištěný jej nechá podepsat vedoucím práce a odevzdá jej na sekretariátě katedry geografie, a to do 30. 11. 2016. Na základě takto odevzdaného podkladu bude téma potvrzeno ve STAGu a student obdrží od sekretářky katedry oficiální zadání své diplomové práce. RNDr. Michal Bíl, Ph.D. 1. Rizikové lokality z pohledu cyklodopravy v Olomouci Marek Sova RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. 1. Návrh učebního textu pro geografii místní oblasti na příkladu okresu Břeclav Hana Baránková 2. Zdroje, současný stav a perspektivy albánského iredentismu Antonín Štalmach 3. Vybrané politickogeografické aspekty územních sporů o ostrovy v Jihočínském moři Martin Drozd 4. Vybrané aspekty změn územní diferenciace religiozity na území ČR se zaměřením na římskokatolickou církev Tereza Šindelářová 5. Dlouhodobé změny volebních preferencí obyvatel vybraného kraje Mgr. Jindřich Frajer, Ph.D. 1. Kultura na hranicích. Lidové slavnosti a zvyky v obcích na pomezí Čech a Moravy Práce bude zaměřena na žijící lidové slavnosti a zvyky v libovolném území Českomoravského pomezí. Sledován bude nejen potenciální vliv historické zemské hranice, ale také rozdíly k přístupu a provedení lidových slavností mezi jednotlivými obcemi a zároveň jejich vnímání mezi místními obyvateli. Předpoklad: kvalitativní metody výzkumu, základy práce s GIS. 2. Patrocinia kostelů na Moravě a jejich změny Práce bude sledovat prostorové dimenze zasvěcení kostelů na Moravě (tj. pojmenování kostelů dle světců apod.). Zaměřovat se bude na změny v patrociniu kostelů v přelomových obdobích 20. století (např. vznik Československa atd.). Předpoklad: rozsáhlejší rešeršní metody, kartografické schopnosti a práce v GIS. 3. Zahradní bazény jako nové prvky české kulturní krajiny Česká republika patří dle dostupných údajů mezi země s největším počtem zahradních bazénů na obyvatele. Diplomová práce se bude zabývat prostorovým vývojem a dynamikou počtu bazénů ve vybraných obcích. Získané výsledky může hodnotit z různých úhlů pohledu ať už environmentální, či humánní geografie. Předpoklad: intenzivní práce v GIS. 1
4. Proměna symbolů moci. Současné využití a společenské vnímání budov bývalých okresních a krajských výborů KSČ. Bývalá sídla výborů KSČ jsou v dnešním urbánním prostoru stále zřetelná díky signifikantní architektuře i určitém geniu loci, který často přetrvává v žijící urbanonymii (lidové pomístní a místní názvy). Jak jsou tato sídla dnes využívána? V co se tyto budovy, jež svým způsobem symbolizovaly moc bývalého režimu, transformovaly? Mají své místo v paměti místních obyvatel? Předpoklad: kvalitativní metody výzkumu, základy práce v GIS. Učitelství geografie pro SŠ 5. Místopisné pojmy v regionální geografii kontinentů v učebnicích pro ZŠ a SŠ Prostřednictvím učebnic zeměpisu si v ideálním případě vytváříme pomyslnou mentální mapu jednotlivých míst na Zemi. Jejich výběr je však silně ovlivněn subjektivním názorem autorů učebnic. Nabízí se několik otázek, na které by DP mohla odpovědět: Kolik místopisných pojmů, bychom si na ZŠ/SŠ měli osvojit? Jak jsou v rámci kontinentů distribuována? Liší se jejich počet a prostorový výběr v závislosti na nakladatelství, či roku vydání učebnice? DP předpokládá, že se studenti zaměří na jeden kontinent, pro který provedou analýzu širokého spektra učebnic (ZŠ či SŠ). Výsledkem budou mimo jiné tematické mapy místopisných pojmů. Předpoklad: analytické metody, kartografické schopnosti a základy práce v GIS. Po dohodě jsou možná i vlastní téma z oblasti historické a kulturní geografie, případně environmentální historie. RNDr. Bohumil Frantál, Ph.D. 1. Prostorová nespravedlnost produkce a spotřeby energie v ČR 2. Proměny urbánního zemědělství na příkladu vybraného města doc. RNDr. Marián Halás, Ph.D. 1. Interakce mezi regionálními centry České republiky 2. Vnitroregionální a meziregionální migrace v České republice 3. Prostorové deformace v zázemí vybraného velkého města časová dostupnost vs. vzdálenost (je potřeba dobré znalosti práce v GIS) 4. Změny v redistribuci obyvatelstva na území funkčních regionů (je potřeba základní znalosti z matematiky a logické myšlení) 5. Interakce ve virtuálním prostoru: příklad sociálních sítí 6. Vědecké a publikační aktivity českých geografů 7. Mobilita obyvatelstva ve Zlínském kraji Patrik Hofmeister 2
Mgr. Jan Hercik, Ph.D. 1. Dopravní preference studentů UP v Olomouci 2. Revitalizace militárních brownfieldů v ČR a zahraničí (určeno pro studenty vyjíždějící na zahraniční studijní stáž) 3. Zeměpisné učebnice včera a dnes 4. Co víme o svých sousedech? (srovnávací analýza geografických znalostí žáků ZŠ z vnitrozemí a pohraničí) 5. Terénní výuka na našich školách RNDr. Martin Jurek, Ph.D. Učitelství geografie pro SŠ 1. Demografie Evropy jako téma ve vyučování zeměpisu na středních školách 2. Environmentální geografie Evropy jako téma ve vyučování zeměpisu na středních školách 3. Návrh rozšíření geografických výukových aktivit v Pevnosti poznání v Olomouci Kateřina Axmanová Andrea Fialková Dominik Opálka 4. Kvalita ovzduší vybraného města/regionu v ČR (upřesnění podle domluvy) 5. Hodnocení vybraných digitálních mapových děl zemí Evropy Mgr. Pavel Klapka, Ph.D. Obecně nebudou vypisována ani nezávazně se studenty prodiskutovávána témata mimo následují oblasti geografického výzkumu: Prostorová organizace (např. regionálně taxonomické úlohy teoretického i praktického charakteru, modely prostorových interakcí, geografie času, vývoj systému osídlení, historicko-geografické úlohy, vybrané dopravněgeografické úlohy) Regionální studie z oblasti Krkonoš (zaměřené a zpracované tak, aby mohly být publikovány v časopise Opera Corcontica) 1. Organizace veřejné hromadné dopravy v Krkonoších 2. Vývoj konektivity sítě turistických tras v Krkonoších 3. Funkční a administrativní hranice sídelních jader 4. Dynamika geografického vývoje vybrané množiny sídel 5. Vztahy dopravních sítí pohledem interakčních modelů 6. Olomoucké vnitrobloky 3
Mgr. Michal Lehnert, Ph.D. 1. Teplotní pole malého sídla na příkladu vybrané obce/města 2. Vliv vegetace na teplotu vzduchu v městském prostředí: případová studie pro Olomouc a okolí 3. Časoprostorová analýza fenologických fází bezu černého na území města Olomouce: případová studie pro rok 2017 (vhodné zejména pro studeny oboru Biologie-Geografie) 4. Klimatická změna pohledem studentů středních škol: analýza vnímání příčin, podstaty a důsledků problému (vhodné pro studenty učitelských kombinací) 5. Geografie pachů: Mapa vůní a zápachů na příkladu Olomouce 6. Záměry posuzované v procesu EIA na území ČR: prostorová analýza RNDr. Aleš Létal, Ph.D. 1. Hodnoty území v rámci územní studie krajiny pro SO ORP Uherské Hradiště (užší spolupráce s útvarem městského architekta Uherské Hradiště) 2. Krajinná specifika a zajímavosti MAS Buchlov (užší spolupráce s MAS Buchlov) 3. Směrnice INPSIRE a její plnění v zemích střední Evropy (s využitím ve vzdělávacím procesu) 4. OPEN data a jejich využití ve vzdělávacím procesu 5. Invazní druhy CHKO Železné Hory Petra Fridrichová Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Regionální geografie 1. Sukcese dřevin na militárních tvarech (za zvolený úsek opevnění 1936 1938) 2. Předindustriální hráze a další stavby v nivě vybraného vodního toku 3. Plužiny a jejich dochování na vybraném území 4. Změna struktury polních cest 1938 2016 (modelová lokalita Opava Malé Hoštice-Kateřinky) 4
Učitelství geografie pro SŠ 1. Významné krajinné prvky ve výuce místního regionu 2. Hodnocení značení maloplošných ZCHÚ ve vybraných okresech/správních obvodech ORP RNDr. Renata Pavelková, Ph.D. 1. Územní studie krajiny ORP Opava se zaměřením na zlepšení hydrických vlastností krajiny 2. Hybné síly a faktory vzniku a zániku vodních ploch ve vybraném území (porovnání dvou období, např. ve 20. století a dnes, vhodné pro kombinaci Geografie-Historie) 3. Zlepšení retenční a infiltrační schopnosti krajiny ve vybraném území pomocí starých map 4. Mapování a zjišťování vybraných morfometrických prvků mokřadů ve vybraném území 5. Historické vodní plochy a jiné přírodě blízké plochy v krajině a potenciál využití těchto ploch v územních studiích krajiny Jan Bradávka doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. 1. Reliéf území obce Bílá Lhota se zaměřením na využívání pozemků krasových lokalit Lenka Leibnerová 2. Reliéf Protivanovské planiny a jeho využívání Martin Maryška 3. Přírodní zdroje a jejich využívání na Svitavsku Pavel Dřímal 4. Geografická charakteristika území obce Prostřední Bečva se zaměřením na strukturu využívání pozemků Kristýna Křištofová 5. Obnovitelné zdroje energie na Prostějovsku Nikola Neubauerová doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. 1. Spotřební družstva a jejich vývoj na území ČR po roce 1989 2. Vietnamská etnická ekonomika v ČR se zaměřením na maloobchodní formy podnikání 3. Geografie elektronického maloobchodu v ČR 4. Současné proměny obchodních funkcí městského centra (výběr města dle domluvy) 5
5. Časoprostorové aspekty chování hráčů hazardních her v Olomouci 6. Mapa nákupních center v ČR (nutná dobrá znalost GIS) 7. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Olomouckém kraji v kontextu proměn přístupů veřejného sektoru a občanů Mgr. Miloslav Šerý, Ph.D. 1. Reliktní hranice jako součást regionálních identit obyvatel na příkladu Pelhřimovska Marcela Daňková 2. Institucionalizovaný region jako nástroj regionálního rozvoje: příklad MAS Moravská cesta Simona Jarmarová 3. Kulturní potenciál rozvoje regionu Romana Švarcová V obecných konturách lze zadat další témata týkající se problematiky, která spadá do předmětové orientace nové regionální geografie a nové kulturní geografie. Konkrétněji je pak možné řešit zejména následující témata: lidé a jejich žitý prostor (urbánní, suburbánní, rurální); socio-historická dis/kontinuita a proces utváření prostorových identit; percepce, prostorové představy (především s ohledem na reprodukci regionálních identit); prostorový tvar regionů, symbolický tvar regionů, institucionální vývoj regionů, regionální identita; shrinking cities; socio-prostorová segregace; hranice, rodáctví a migrace; kulturní potenciál rozvoje regionů. Mgr. Petr Šimáček, Ph.D. 1. Dobrá a špatná adresa k bydlení ve vybraném městě Cílem je pomocí šetření mezi lokálními rezidenty zmapovat atraktivní a neatraktivní lokality k bydlení na území města Olomouce, případně Prostějova, Přerova či jiného vybraného města. Zjištěné lokality následně popsat, analyzovat příčiny jejich (ne)atraktivity a pokusit se o syntetizující/komparativní náhled na konkrétní lokality přes dostupná tvrdá data o území. V případě výše zmíněných měst lze navázat na již provedené výzkumy a srovnat s nimi výsledky vlastního šetření. Na téma se může hlásit i více zájemců. 2. Hodnocení vybraných geofenoménů pomocí mentálních map Cíle práce mohou být značně rozdílné, proto se na toto téma může hlásit více případných zájemců. Předpokládá se vlastní invence studenta při volbě konkrétního zacílení práce, přičemž stěžejní metodickou oporou práce bude využití mentálních map jakéhokoliv typu. Kateřina Czempková Michael Sikora Richard Melicher Zuzana Malá (?) Klára Paloušková 6
Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. 1. Transformace hospodářství a její vliv na sídelní struktury vybraného území 2. Transformace hospodářství a její vliv na situaci na trhu práce vybraného území 3. Zahraniční studenti v Olomouci: sociálněgeografická studie 4. Inovativní odvětví ekonomiky a jejich vliv na regionální rozvoj doc. RNDr. Miroslav Vysoudil, CSc. Témata diplomových prací (1 5) jsou zaměřena na problematiku studia místního klimatu (topoklimatu) včetně městského a/nebo příměstského klimatu. Práce zaměřené na studium místního podnebí (6 7) vycházejí z metod studia topoklimatu (viz např. konstrukce topoklimatické mapy KGG/SEMK). Možná jsou i vlastní měření. V případě prací souvisejících s klimatem Olomouce a okolí jsou k dispozici data z Metropolitní staniční sítě Olomouce (MESSO). Akceptují se i vlastní témata zaměřená na klimatologickou nebo environmentální tematiku. Další témata možná po osobní domluvě. 1. Příspěvek ke studiu horkých vln v Olomouci 2011 2016 2. Příspěvek ke studiu chladných vln v Olomouci 2011 2016 3. Pole teploty vzduchu v Olomouci 2011 2016 na základě měření v MESSO (srovnání s obdobím 1961 2010) 4. Mrazové a bezmrazové dny v Olomouci a okolí a jejich prostorová variabilita 5. Mimořádné srážkové úhrny v Olomouci a okolí v kontextu režimu počasí 6. Místní klima oblasti (topoklima) se zaměřením na vznik možných místních klimatických efektů (na příkladu území okresu, bydliště, povodí, geomorfologické jednotky atd.) Vhodné doplnit vlastními měřeními (přístroj poskytnu), může se přihlásit i více studentů. 7. Termální chování vybrané části (struktury) krajinné sféry S využitím pozemního termálního monitoringu bude popsáno pole povrchové teploty na vybraných lokalitách s ohledem na jejich geografickou polohu a/nebo charakter aktivních povrchů. Nabídka byla zveřejněna 1. listopadu 2016 prostřednictvím webových stránek Katedry geografie PřF UP (http://geography.upol.cz). 7