PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM Zápis ze setkání Termín konání: pondělí 30. 1. 2017 Časové rozvržení: 14:00 16:00 Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře PROGRAM: 1. Úvod 2. Diskuze na základě výstupů z analýzy FSS MU 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) 4. Závěr ad 1. Úvod Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné a vedoucí pracovní skupiny M. Němcovou a omluvil druhou vedoucí, Z. Dlouhou. Cílem setkání je vygenerovat prioritní oblasti, na základě kterých na třetím setkání vyplynou konkrétní priority, opatření a jejich realizátoři (opatření se budou týkat sociálních služeb, ostatní témata budou zpracována v rámci tzv. Přesahových oblastí, neřešených oblastí a trendů do budoucna ). 5. KPSS bude zpracován na dva roky (2018 2019), ale kvůli Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2018 2020 je potřeba uvažovat v tříletém horizontu. Informace týkající se výhledu do roku 2020 budou předány na JMK. ad 2. Diskuze na základě výstupů z analýzy FSS MU L. Pavlišová, Diecézní charita Brno, Chráněné bydlení sv. Michaela. S výsledkem uvedeným v Analýze FSS MU se může služba ztotožnit. Dle názoru L. Pavlišové to byly spíše dílčí vstupy, nástřely, než ucelená koncepce. Ve službě je reflektováno, že klienti požadují jednolůžkové pokoje. Služba má problém obsadit dvoulůžkový pokoj. Toto zohledňují také materiálně technické standardy sociálních služeb. Organizace proto plánuje rekonstrukci na Žabovřeské. Bude se jednat o zvýšení standardu vybudování jednolůžkových pokojů. Organizace bude muset řešit náhradní ubytování pro klienty týká se osmi klientů. Organizace by v tomto uvítala spolupráci města Brna. Momentálně se čeká, jak dopadne žádost o stavební povolení. Rekonstrukce by měla proběhnout v roce 2018. Ve výzkumu nebylo zmíněno, že mnoho žadatelů o službu trpí např. poruchami chování. Tato problematika poruch chování se týká velké části osob s mentálním postižením v různém stupni, popřípadě v kombinaci s PAS. Pokud nemohou být tito žadatelé pro poruchy chování přijati do služby, je problém, co jim doporučit. Domovů se zvláštním režimem je málo a jsou plně obsazeny. Lidé pak končí na ubytovnách, kde to pro ně není vyhovující prostředí a kde se dostanou do ještě větších problémů, např. do dluhů. Člověk s mentálním postižením je snadnou obětí pro finanční zneužití. Na službu se obracejí např. dětské domovy se školou. Dítě pochází z narušených rodinných poměrů, je mentálně postižené, má poruchy chování. Dále se služba potýká s fluktuací a nedostatkem zaměstnanců. Ve službě se aktuálně řeší, jak službu nastavit vzhledem k potřebám zaměstnanců tak, aby neodcházeli, popřípadě zůstávali déle.
J. Purdjak, AGAPO, o.p.s. cílovou skupinou jsou mimo jiné osoby s mentálním postižním a PAS. Popisovaná situace v Analýze FSS MU se zhoršuje. Organizace vnímá, že nabídek práce je více, otázka ovšem je, jak odpovídají potřebám cílové skupiny. Zaměstnavatelé se této cílové skupiny bojí mají strach začít s ní pracovat. Je potřeba vytvářet tréninková pracoviště. Za prvé aby měli zaměstnavatelé možnost se s touto cílovou skupinou seznámit a za druhé aby mohli lidé z této cílové skupiny získat pracovní návyky. Pro zaměstnavatele je hlavní zisk, společenská odpovědnost je až další v pořadí. Z. Medňanská, AGAPO, o.p.s. Zaměstnavatelé mají zájem zaměstnat osoby pobírající invalidní důchod. Pokud člověka s handicapem s invalidním důchodem přijmou, snaží se z toho získat maximum. Zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat na zkrácené úvazky. Lidé s mentálním postižením nemohou pracovat na plný úvazek. Nesetkává se nabídka s poptávkou. Organizace v rámci sociální rehabilitace nabízí mimo jiné tzv. Tranzitní program, jinak také program "Ze školy do práce". Jedná se o podporu žákům a studentům posledních ročníků speciálních škol, kteří si chtějí po ukončení školy najít pracovní uplatnění v běžném zaměstnání (ne chráněné dílně). Ne vždy a všichni (rodiče, osoby s mentálním postižením, školy) vnímají potřebu začleňování na trh práce jako důležitou. Nepočítá se s tím, že člověk bude zaměstnán. Organizace spolupracuje asi se čtyřmi školami, kolem patnácti studentů je na praxi. V. Nováková, Diecézní charita Brno, Kavárna Anděl. Tréninkové pracoviště pro osoby s mentálním postižením. Když se řekne osoba se zdravotním postižením, tak si zaměstnavatel nepředstaví osobu s mentálním postižením. Osoby s mentálním postižením mají malou nebo žádnou pracovní zkušenost. Je problém najít zaměstnání na kratší úvazek nebo třeba jen na dva, tři dny v týdnu. Dále se služba setkává s tím, že rodiče by chtěli pro své dítě aktivitu na prázdniny. P. Kučera, SPMP pobočný spolek Brno. Organizace je tu pro mentálně postižené, kteří žijí v rodinách, většinou jsou již starší, okolo čtyřiceti let a výš. V JMK neexistuje zařízení, které by přijalo rodiče v seniorském věku společně s dospělým dítětem. Organizace zajišťuje volnočasové aktivity, např. cvičení, plavání. Každý rok organizace pořádá čtrnáctidenní tábor. Dopoledne navštěvuje osoba s mentálním postižením denní stacionář, ale co pak odpoledne. M. Pospíšilová, Centrum Kociánka. S problematikou stárnoucích rodičů, kterým dochází síla starat se o dospělé děti s postižením, se organizace setkává také. Nakonec musí dojít k rozdělní. Rodič do domova pro seniory a dítě do zařízení pro osoby s mentálním postižením. Je to neetické. P. Červená, Ruka pro život, o.p.s. K tématu zaměstnávání podotkla, zda není nedostatek sociálně terapeutických dílen. Dále sdělila, že pod Charitou Prostějov funguje Domov Daliborka. Registrované sociální služby chráněné bydlení a odlehčovací služby. Chráněné bydlení je primárně pro osoby s mentálním postižením (popřípadě v kombinaci s tělesným postižením) a také pro jejich rodiče, kteří vzhledem ke svému stáří nejsou schopni zajistit kvalitní péči svým dospělým dětem. Předností tohoto zařízení je možnost bydlení rodičů společně se svými dětmi či s jinými blízkými lidmi, o něž se starají po celý svůj život. Nástupem nebo vznikem nenadálé sociální situace (zdravotní stav, pokročilý věk, imobilita) už o ně nezvládají pečovat. Domov Daliborka jim umožňuje důstojné a klidné prožití zbytku společného života se zachováním citových vazeb mezi nimi. M. Pospíšilová, Centrum Kociánka. Vedoucí domova pro osoby se zdravotním postižením a odlehčovacích služeb. Ve službách je evidováno stále více dotazů na téma nezvládáme péči, jsme staří, co bude s dítětem, kterému je čtyřicet, padesát let, co bude s dítětem, až my tu nebudeme. Dotazy na chráněné bydlení s vysokou mírou podpory. Je to palčivý problém. Každá sociální služba má vymezenou cílovou skupinu, a to i negativním způsobem. Velmi málo organizací se zabývá kombinací mentálního postižení s poruchami chování, s agresivním chováním. Na organizaci se obracejí i sociální pracovnice z městských částí v situaci, kdy došlo např. k úmrtí pečujícího. Na organizaci se obrací
sociální pracovníci i z jiných krajů, kde se nepovedlo umístit klienta v rámci transformace bývalých ústavů sociální péče. G. Rotreklová, Domov pro mne, z.s. Organizace poskytuje osobní asistenci nejen osobám s mentálním postižením, včetně PAS. Dále poskytuje chráněné bydlení pro těžce tělesně postižené. V roce 2017 bude organizace pořádat příměstské tábory v době školních prázdnin pro děti od 6 do 26 let s mentálním a kombinovaným postižením a několik pobytů mimo Brno (dva víkendové pobyty na jaře, dva týdenní pobyty v létě a dva víkendové pobyty na podzim). Organizace bude pokračovat v projektu bezplatného koučování pro pečující. V plánu je víkend pro rodiče s odbornými přednáškami souběžně se zajištěním hlídání dětí. Nově chce organizace pořádat pro děti s postižením (dle zájmu i pro dospělé) pravidelné zájmové kroužky (hudební kroužek, skaut apod.). Pro více informací nebo podněty, ať se rodiče neváhají na organizaci obrátit. P. Brabcová, Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Organizace poskytuje osobní asistenci a terénní odlehčovací služby. U klientů s mentálním postižením je zajišťován doprovod do škol. J. Svoboda, DOTYK II, o.p.s. Organizace poskytuje ranou péči pro děti s PAS. Chápe, proč se v Analýze FSS MU objevil požadavek na sociální rehabilitaci pro seniory. Nesmí se ale zapomínat na ranou péči. To, jak se bude pracovat s malým dítětem, se zúročí v jeho dospělém věku. Požadavky na službu vychází z toho, že zdravotnictví se věnuje léčbě, ale služba se snaží o to, aby se rodiče stali kompetentní. Rodiče jsou ti, kteří jsou s dítětem v neustálém kontaktu. V rámci rodiny se musí pracovat nejen s dítětem, ale i s rodiči. Rodiče musí vědět, jak uspořádat nábytek, co dítě potřebuje v koupelně. Je důležité, aby rodiče měli informace k aktuálním potřebám dítěte. Jsou také důležité častější návštěvy v rodinách. Je také důležité, aby se do rodin dostávali odborníci z různých oblastí, a to pedagogové, psychologové, odborníci na alternativní a augmentativní komunikaci a další. Je důležité pomáhat hledat rodičům příčiny nestandardního chování dětí a pomáhat jim příčinu odstraňovat. Školství a zdravotnictví toto neřeší. T. Dostál, Paspoint, z.ú. organizace změnila název a právní formu. Do konce roku 2016 Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s., od ledna 2017 Pasponit, z.ú. Organizace poskytuje ranou péči, sociální rehabilitaci a osobní asistenci. T. Dostál se připojuje k názoru J. Svobody o důležitosti rané péče a práce s rodiči. Je potřebné, aby do rodin docházel multisciplinární tým. Psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník. Je důležité propojit oblast školství, zdravotnictví a sociální oblast. Organizace eviduje zvýšený počet rodin, které mají zájem o službu - mají čerstvě diagnostikované dítě, kterému je ale více jak sedm let (nelze tedy řešit v rámci rané péče). Organizace chce na tuto situaci reagovat registrací sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi s PAS. Jsou i případy, kdy je diagnóza stanovena až ve vyšším věku, kolem třiceti, čtyřiceti let. Organizace se také potýká s nedostatkem zaměstnanců na pozici osobního asistenta. Např. pro ženy nejsou ideální odpolední služby, které ale naopak rodiče vyžadují. Službě sociální rehabilitace se daří, dorůstají děti z rané péče, které následně využívají služby sociální rehabilitace. V Analýze FSS MU se vyskytuje obava rodičů, co bude s jejich dětmi, až oni tu nebudou. Stávající zařízení jsou plná. Starší rodiče se již nechtějí vzdělávat, jak se svými potomky, kteří jsou již dospělí pracovat. Starší rodiče již potřebují čím dál více odpočinku. Bylo by potřeba pobytové zařízení, ať už jen pro klienty s PAS nebo dohromady s jejich rodiči. Organizace na výstavbu nebo rekonstrukci nemá investiční prostředky. Jedna záležitost je případně vybudovat zařízení, druhou věcí je pak mít finance na provoz, který je dražší než u pobytového zařízení pro osoby s mentálním postižením. Problém je nejen u těžkých forem PAS, popřípadě s poruchami chování. Problém je i u Aspergrova syndromu bez mentálního postižení. Tito lidé jsou inteligentní, studují VŠ, ale mají problémy s praktickou stránkou života. Tito lidé by potřebovali mít bydlení s asistencí. Organizace dlouhodobě vnímá potřebu volnočasových aktivit, kroužků, táborů. Na toto nejsou dotační programy, v kterých by bylo možné žádat o finance. Klienti
problémově vnímají také např. skutečnost, že na tábor jedou každý rok jiní dobrovolníci. Co se týká požadavku na odlehčovací služby, ty organizace eviduje. J. Svoboda, DOTYK II, o.p.s. Co se týká např. volnočasových kroužků, případní dárci nerozumí skutečnosti, že nelze uspořádat kroužek pro čtyři děti s PAS najednou. Je důležité, aby byl kroužek pro jednoho a zapojila se celá rodina (rodiče, sourozenci). Až se dítě s PAS aklimatizuje, lze k němu přidat další dítě. Financování takových volnočasových aktivit by mělo být systémové a průběžné. S. Bartošková, rodič. Maminka sedmiletého chlapce s PAS, Aspergerův syndrom. Na setkání pracovní skupiny S. Bartoškovou přivedl zájem o problematiku. Potvrzuje důležitost včasné rané péče. U syna je problém s komunikací. Klasické metody nefungovaly. Pomohla aplikovaná behaviorální analýza (ABA), terapeutický směr vycházející z behaviorální terapie. Tato metoda již není úplnou novinkou, ale nikdo jí o ní nepodal informace. Informovanost od lékařů je velmi malá, S. Bartošková nevěděla co dělat a jak dělat. Lékař sdělí diagnózu, ale neporadí co dál. Syn potenciál má, ale otázka je, jak s ním pracovat. Syn navštěvuje speciální školu, S. Bartošková má pocit, že to není dost a že chybí osvěta. M. Němcová. Aplikovaná behaviorální analýza se teprve zavádí. Nabíhají opatření schválená vládou ČR 8. února 2016 v dokumentu Podnět k řešení života osob s PAS a jejich rodin. Materiál obsahuje deset oblastí, v nichž jsou spatřovány nejpalčivější problémy, se kterými se potýkají lidé s PAS a jejich rodiny. Mezi tyto oblasti byla zařazena také terapie - vytvoření podmínek pro zavedení postgraduálního vzdělávacího programu ABA terapie. Od roku 2016 je zavedeno sledování varovných signálů a odchylek ve vývoji dítěte v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů pro děti a dorost (povinný screening, lékaři prochází školeními). Povinné bude pro lékaře nasměrovat rodinu na ranou péči. Raná péče nasměruje na aplikovanou behaviorální analýzu (ABA). Rodiče tak mohou začít pracovat se základními prvky. Problémem je dostupnost ABA terapie, neboť v současné době není žádný certifikovaný ABA terapeut. Je pouze jediný ABA terapeut s nejnižší certifikací RBT, která mu ale neumožňuje pracovat samostatně. Na Masarykově univerzitě bude od podzimu 2017 otevřen obor postgraduálního studia zaměřený na tuto terapii. Studium potrvá čtyři semestry a bude vedeno kombinovanou formou. P. Sochor, FSS MU. Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání PdF MU nabízí 2x ročně základní (přípravný) kurz s názvem Úvod do aplikované behaviorální analýzy. Absolvování tohoto kurzu je základním předpokladem pro získání mezinárodní certifikace Registrovaný behaviorální technik (RBT TM ) 1. Příští běh kurzu bude zahájen v březnu 2017. Studium obsahuje 40 hodin přímé výuky. Absolventi získají osvědčení o absolvování kurzu, který však NENÍ certifikátem Registrovaného behaviorálního analytika dle BACB 2. Absolvování tohoto kurzu je pouze jednou z podmínek pro získání této kvalifikace. Účastníci kurzu jsou v úvodu seznámeni s faktem, že kapacita supervizorů je v současnosti naplněna a v dohledné době tomu nebude jinak. Tito účastníci tedy nebudou mít možnost pracovat s dětmi, protože necertifikovaný terapeut bez supervizního dohledu nemůže samostatně vést terapii. 1/ RBT Registrovaný behaviorální technik certifikovaný dle BACB praktikuje ABA pod stálým dohledem odborníků s vyšší ABA kvalifikací (BCBA, BCaBA) a je primárně odpovědný za přímou implementaci behaviorálně-analytických služeb. 2/ Mezi další požadavky pro certifikaci RBT patří, mimo jiné, získání hodnocení odborné způsobilosti na základě supervize a evaluace certifikovaným behaviorálním analytikem (BCBA nebo BCaBA) a úspěšné vykonání atestační zkoušky u Výboru pro certifikaci behaviorálních analytiků (BACB). Pedagogická fakulta MU nezajišťuje supervize odborných praxí uchazečů o RBT ani vykonání atestační zkoušky u Výboru pro certifikaci behaviorálních analytiků (BACB). Pro udržení certifikace je následně nutné, aby behaviorální technik pracoval pod supervizí behaviorálního analytika, držitele certifikace BCBA nebo BCaBA a každoročně se podrobil jeho formální evaluaci. T. Dostál, Paspoint, z.ú. Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) kombinuje nácviky nového chování s eliminací chování problémového. Pro nácviky se často používají sezení, kde s jedním dítětem pracuje jeden terapeut (metoda je přísně individuální) po dobu 5 až 8 hodin denně, tedy 25 až 40 hodin
týdně. Obvyklá doba terapie je 2 až 5 let, někdy i mnohem déle. Z toho vyplývá celosvětový trend nedostatku terapeutů. Významným problémem je neustálý převis poptávky. Výcvik ABA terapeuta je velmi drahý. Je potřeba z různých metod vybírat to nejlepší pro daného klienta. J. Svoboda, DOTYK II, o.p.s. Upínat se k lékařům není dobře. Pomoci může většinou spíše speciální pedagog. Metoda není všespásná. Speciální pedagog dítě pozoruje a pak doporučí metodu. Špatné nejsou komunikační kartičky. V oboru pracuje J. Svoboda od roku 1999, s lékaři má špatné zkušenosti. M. Němcová. Od lékaře, který diagnostikuje, se musí vyjít. Prvotní informace a nasměrování kam dál. V ČR diagnostikuje PAS pouze pedopsychiatr a klinický psycholog. T. Dostál, Paspoint, z.ú. Jako systémovou chybu vidí neochotu lékařů, např. stomatologů, trénovat s dětmi s PAS zákroky a ošetření. Neochota vyplývá ze skutečnosti, že přípravu lékaři nemohou pojišťovně vykázat. L. Balaštíková, ÚMČ Brno střed, OSPOD. V rámci své praxe řeší problém, kam umístit dospělé osoby s omezenou svéprávností s mentálním postižením. Tito lidé končí na ubytovnách. Z Léčebného ústavu v Červené vodě byl vrácen klient, protože mu byl diagnostikován syfilis a hepatitida typu C. Tento člověk skončil na ubytovně. Tedy v zařízení být nemůže, ale mezi lidmi být může. Dalším problémem jsou dospělí rodiče s mentálním postižením, kteří přicházejí o bydlení, a v důsledku toho je jim odebráno dítě. Je to poměrně častý jev. V rámci JMK chybí zařízení pro rodiče se sníženými rodičovskými kompetencemi. Pokud mají lehké mentální postižení, nejsou schopni si ze svých příjmů zaplatit osobní asistenci. Pokud se dostanou do azylového domu, dostávají výpověď kvůli nedodržování pravidel. Mimo JMK existuje azylový dům pod Diecézní charitou Litoměřice, Domov sv. Máří Magdalény Jiřetín pod Jedlovou. Cílovou skupinou, pro kterou je tato sociální služba určena, jsou matky s dětmi a těhotné ženy, které potřebují výraznou podporu svých rodičovských kompetencí a jejich krizová situace je spojena se ztrátou bydlení. V Ústeckém kraji na adrese 407 55 Dolní Podluží 431 je Domov sv. Vincenta de Paul z.ú., azylový dům pro handicapovaného rodiče s dětmi. Azylové domy řeší matku (popřípadě otce) s dítětem, ale neřeší podporu celých rodin. Pod Centrem sociálních služeb Děčín, příspěvková organizace, je Azylový dům pro muže a matky s dětmi. Cílovou skupinou jsou matky s nezletilými dětmi, otcové s nezletilými dětmi, těhotné ženy a muži. Matka s mentálním postižením dala po porodu dítě do náhradní rodinné péče, protože nechtěla opustit partnera. Tito rodiče pochází ve většině případů z dětských domovů nebo z nefunkčních rodin. M. Heroutová, Slezská diakonie. Organizace se přestěhovala z nevyhovujících prostor na Kamenné 21 na adresu Kamenná 11. Potvrdila, že diagnostika PAS spadá pod zdravotnictví klinický psycholog. Vyjádřila se k doporučení meziresortní spolupráce. Otázkou je, kdo by se této problematiky ujal. V rámci JMK (nikoli v Brně) má organizace dobré osobně profesní vztahy s lékaři. V Brně se spolupráce navázat nedaří. Na pravidelném setkání pediatrů organizace prezentovala ranou péči. Druhým tématem je bydlení. O bydlení mluví už rodiče dětí, kteří využívají služby rané péče. Pro klienty využívající osobní asistenci je již téma aktuální. Jedna z cest i do budoucna je sociální bydlení s doprovodnou sociální službou, pokud by se našel realizátor. I když ani tato cesta není všeřešící, např. pro klienty s velmi těžkým kombinovaným postižením. Organizace má problém najít zaměstnance na pozici osobní asistent. Problém je nízké finanční ohodnocení a také skutečnost, že tato práce je jak fyzicky, tak psychicky náročná. K. Pelikánová, CSS, p.o., DS Domino. Uživatelé ve věkové hranici od 16 do 64 let s lehkým, středně těžkým a těžkým mentálním postižením, s přidruženou tělesnou vadou (částečně mobilní pohybující se s dopomocí druhé osoby, rehabilitačních pomůcek a invalidních vozíků), přidruženým záchvatovým onemocněním (epilepsie) a s PAS. K Analýze FSS MU nic nemá, souhlasí s tím, že je nedostatek osobní asistence. Problémem u dětí s PAS je střídání osobních asistentů.
B. Kostková, CSS p.o., DOZP Tereza. V rámci odlehčovacích služeb má organizace volnou kapacitu. Došlo bohužel k úmrtí dvou uživatelů, kteří odlehčovací služby pravidelně využívali. Přes letní měsíce je služba využívaná, přes rok o poznání méně. Volné jsou také víkendy. Dle názoru B. Kostkové by rodiče na občasnou službu mohli finančně dosáhnout, ale její pocit je takový, že se jim nechce do této služby investovat. Odlehčovací služby s celoročním provozem jsou pro osoby se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami a poruchami PAS od tří let věku. Služba plánuje nové letáky, které jsou distribuovány do škol (Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola ELPIS Brno, příspěvková organizace a Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola Ibsenka Brno, příspěvková organizace), v kterých proběhla i přednáška na téma odlehčovacích služeb. Výsledkem bylo, že službu kontaktovaly dvě rodiny. V Domově pro osoby se zdravotním postižením je aktuálně jedno volné místo pro ženu. S. Tomancová, CSS, p.o. Zařízení DOZP Gaudium není bezbariérové, památkáři zakázali vybudovat výtah. Také proto je v denním stacionáři devět volných míst. V DOZP Srdíčko je jedno volné místo pro ženu a tři volná místa v denním stacionáři. V DOZP Nojmánek (DOZP, týdenní a denní stacionář) je plná kapacita. Při inspekci se organizace setkala s názorem, že mentální postižení není nepříznivá sociální situace, a to v souvislosti s DOZP, kde je klient s lehkým mentálním postižením. Inspektorky nezajímá, že týdenní stacionář by si klient nemohl finančně dovolit a že rodina se o něho nezajímá. Inspekcí bylo doporučeno poslat klienta dál. To, že míst v chráněném bydlení je nedostatek je také nezajímalo. Co se týká Základní sítě, organizace by ráda dorovnala úvazky (Domino, Gaudium, Nojmánek) do reálného stavu. B. Dopitová, Občanské sdružení LOGO. Organizace eviduje velký zájem o službu rané péče, o 0,5 byl navýšen úvazek, klienty musí organizace odmítat. Co se týká propojování se zdravotnictvím a se školstvím, tak ne všichni odborníci mají o spolupráci zájem. Organizace spolupracuje s asistenty pedagoga ve školách. Raná péče zná klienta z jeho domácího prostředí, ví tedy, co na něj platí. J. Kretík, Sdružení Veleta, z.s. denní stacionář a domov pro osoby se zdravotním postižením. V roce 2016 se nic zvláštního nedělo. Stárnou rodiče klientů. Chtějí být s dětmi, co nejdéle to lze. Nicméně pak zjistí, že pobytová zařízením shání velmi těžko. Stárnou také klienti. Věkovou hranici organizace nejprve přeregistrovala a poté úplně zrušila. Není kam odkazovat zájemce s agresivními poruchami chování. S. Tomancová, CSS, p.o. Potvrzuje problém u klientů s agresivními sklony. V jednom ze zařízení došlo k ataku zaměstnance ze strany klienta. Musela být zavolána záchranná služba a policie. Došlo k převozu klienta do psychiatrické nemocnice. Co ataku způsobilo, se nepodařilo zjistit. V. Richterová, OSP MMB, Referát péče o osoby se zdravotním postižením. Široká cílová skupina, probíhají depistáže, informování klientů o možnostech, včetně sociálních služeb. Referát se zabývá pomocí s odvoláváním proti rozhodnutí, s pomocí při podávání žádostí atd. Obecně přetrvává problematická komunikace s ÚP, kam se lze velmi těžko dovolat. Zápisy ze sociálního šetření ze strany ÚP bývají někdy odbytá. P. Červená, Ruka pro život, o.p.s. Denní stacionář má plnou kapacitu, v základní síti jsou nedostatečné úvazky. Chráněné bydlení je otevřené od července roku 2015. Cílovou skupinou jsou osoby se středně těžkým až těžkým mentálním postižením s diagnostikovanou poruchou autistického spektra, případně dalšími poruchami v oblasti hybnosti, smyslového vnímání a chování. Jedná se o osoby s vyšší mírou potřebné podpory při všech činnostech péče o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti, s vysokou mírou potřebné asistence při trávení volného času a seberealizaci. Služba není určena osobám s nízkou mírou potřebné podpory. Minulý rok byl, co se týká financování, psycho. Tento rok čeká organizaci to samé. V roce 2018 má organizace v plánu otevřít druhé patro chráněného bydlení. Pravděpodobně u něj dojde ke změně cílové skupiny (vzhledem k financování).
Z hlediska financování bude také stávající chráněné bydlení přeregistrováno na DOZP. Organizace se stejně jako služba osobní asistence potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ochotných pracovat s touto těžkou cílovou skupinou za daných finančních podmínek. Další věcí je, že služba neví, co s ní udělá Materiálně-technický standard pro pobytové sociální služby. R. Janík, OSP MMB. Materiálně-technický standard pro pobytové sociální služby bude muset řešit většina pobytových služeb. Ze strany JMK bylo přislíbeno, že na nových Pravidlech řízení o přiznání finanční podpory Jihomoravského kraje pro rok 2018 se začne pracovat po ukončení dotačního řízení v roce 2016. Výsledkem je, že Pravidla budou schvalována ZJMK pravděpodobně v dubnu 2017 s tím, že úpravy budou nejspíše jen minimální. Což je problém, protože současně nastavená pravidla jsou problematická (např. náročné cílové skupiny se nevejdou do nyní stanovených nákladů apod.). E. Navrátilová, Ruka pro život, o.p.s. Organizace přichází o kvalifikované pracovníky díky návrhu profesního zákona. Ze sociálních služeb vypadávají speciální pedagogové, kteří byli přesunuti do školství. Do výběrových řízení se přestali hlásit studenti z oboru speciální pedagogika. Je řeč o multidisciplinárních týmech, ale tímto vypadávají lidi. Kvalifikované pracovníky ze sociálních služeb bere také inkluze, kdy tito lidé přecházejí do školství, kde mají větší jistotu a lepší finanční ohodnocení. M. Pospíšilová, Centrum Kociánka. Potvrzuje problém se speciálními pedagogy. Služba je potřebuje, ale může jim nabídnout pouze pozici pracovníka v sociálních službách. Nemůže jim být nabídnut tabulkový plat pro školství. T. Dostál, Paspoint, z.ú. Vznesl dotaz, co se stane za situace, pokud nebude dodržen počet úvazků uvedený v Pověření, jelikož organizace nezískala optimální finanční prostředky z veřejných zdrojů na daný rok. Přičemž upozornil na změnu Pravidel pro rok 2017, která tolerují 15% nenaplnění stanovených počtů úvazků dle Pověření. R. Janík, OSP MMB. V tomto případě by organizace měla dle pravidel JMK pro rok 2016 vrátit poměrnou část dotace. Na tento problém OSP MMB kraj upozorňoval, připomínkoval jej a vznášel k tomuto dotazy. Ovšem jednoznačné stanovisko k tomuto problému, ale i k dalším problematickým částem zmíněných pravidel, bohužel neobdržel. Pravidla pro rok 2017 již tento problém do určité míry řeší zmíněnou 15% tolerancí. T. Dostál, Paspoint, z.ú. Ze strany JMK ale bylo organizaci odpovězeno, že finance organizace nebude muset vracet. R. Janík, OSP MMB. Pak tento problém JMK řeší tímto způsobem je to v jeho kompetenci a jeho zodpovědnost. Poskytovatelům doporučil se řídit dle instrukcí JMK, protože ten zodpovídá jak za tvorbu pravidel financování, tak i za jejich aplikaci v dotačním řízení a také za průběžnou i následnou kontrolu. Ve sporných případech je pak vhodné písemné vyjádření. J. Svoboda, DOTYK II, o.p.s. Z každé obce, kam služba dojíždí za klienty, by měla služba obdržet 20% kofinancování. Obce se organizaci ale nedaří ke kofinancování přesvědčit. T. Dostál, Paspoint, z.ú. také potvrzuje neochotu obcí ke kofinancování sociálních služeb. R. Janík, OSP MMB. Jedničkové a dvojkové obce nemají ze zákona povinnost financovat sociální služby. Ovšem je pravda, že mají ze zákona povinnost postarat se o své občany. Rozpočty těchto malých obcí jsou tak malé, že opravdu musí zvažovat každou korunu. Jejich ochotě pak také vůbec nepřidává fakt, že financování ze strany JMK je po přechodu na vyrovnávací platby chaotické a v některých případech neefektivní. Jelikož se pravidla financování JMK v podstatě téměř nezměnila je pravděpodobné (na základě zkušeností z roku 2016), že opět dojde k nějakému dofinancování.
ad 3. Stanovení prioritních oblastí (na základě diskuze) Pracovní návrh prioritních oblastí: 1. Oblast bydlení - zkvalitnění pobytových služeb (jednolůžkové pokoje) - potřebné bydlení pro klienty s kombinovanou diagnózou (poruchy chování klient musí ze služby odejít nefunguje to) -> ubytovny - pobytová zařízení pro OMP rodiče mají obavy, co bude s jejich dětmi, až se o ně nebudou moci postarat - potřeba pobytového zařízení pro klienty s vysokou mírou podpory - potřeba pobytových zařízení pro osoby s těžší formou PAS - chybí chráněné bydlení nebo podobné pobytové zařízení pro mentálně postižené rodiče s dětmi (zařízení pro celou rodinu) v případě problémů jsou děti odebírány OSPOD - z důvodů rekonstrukce Chráněného bydlení Sv. Michaela v roce 2018 potřeba náhradního ubytování pro 8 klientů - problematika klientů s omezenou svéprávností (i s postižením), kteří končí na ubytovnách, protože pro ně nikde jinde není místo - bydlení s doprovodnou soc. službou pro lehčí diagnózy - bydlení pro těžké diagnózy potřeba 24 hodinové péče - Stárnutí klientů a rodičů klientů bydlení (finanční náročnost CHB) - Pobytové zařízení pro rodiče/pečující s dětmi, aby nemuseli být rozděleni - Poruchy chování apod. -> zařízení není přizpůsobené a není klienty, kam odkázat 2. Oblast zaměstnávání - obavy zaměstnavatelů zaměstnat osoby s mentálním onemocněním -> potřeba tréninkových pracovišť - potřeba spolupráce se zaměstnavateli - nedostatek částečných úvazků - problematika přechodu mladých lidí ze středních škol na trh práce -> nutná spolupráce se školami 3. Podpora rodičovských kompetencí - dospělí rodiče s mentálně postiženými dětmi často ztrácí bydlení je třeba s nimi pracovat, nemají rodičovské kompetence, malý příspěvek na péči, končí v azylových domech, kde je to pro ně nevyhovující - kompetence rodičů (rodiny) potřeba intenzivní práce s rodinou + specialisté (alternativní komunikace, logoped, speciální pedagog) 4. Potřeba propojování sociálních a zdravotních služeb - včasná raná péče + informovanost lékařů (poskytování informací o speciálních přístupech např. behaviorální terapie, ABAterapie, musí být ale doporučena speciálním pedagogem) - meziresortní spolupráce v rámci rané péče, poradenství -> neochota některých zdravotnických zařízení ke spolupráci, manažer, který zajistí komplexní péči o klienta -> zdrav., soc., školství kdo to zaplatí??? - Klienti z dětských domovů se školou (praktické školy) lehká mentální retardace + poruchy chování - Problematika fluktuace zaměstnanců - Sociálně terapeutické dílny - Raná péče - Sociální rehabilitace - Potřeba multidisciplinárních intervencí - Problém děti s čerstvou diagnózou PAS nad 7 let (nelze raná péče) -> SAS - Osobní asistence u PAS nedostatek asistentů (odpolední asistence největší poptávka) - Odlehčovací služby - pro osoby s Aspergerovým syndromem je dostačující terénní služba
- Volnočasové aktivity je potřeba jejich stabilní financování -> samostatný dotační program - Respitní péče - Sociální služby mají úzce vymezené cílové skupiny problém u kombinovaných cílových skupin - Problematika klientů, kteří nemají rodinu ani nikoho, kdo by se o ně postaral - Nedostatek osobních asistentů u autistů a mentálně postižených, problém ve střídání asistentů CSS - Odlehčovací služby Tereza volné kapacity (někdy neochota rodin za služby platit) - Gaudium DS volná místa (není bezbariérový) - Srdíčko DS volná místa, někteří klienti by mohli z DOZP do CHB, ale nemají na to finance - CSS doplnění úvazky do sítě Kavárna Anděl tréninkové pracoviště -> problém cílová skupina MP obavy zaměstnavatelů - chybějící částečné úvazky (mentálně postižení nejsou schopní pracovat na plné úvazky) - Studující potřeba aktivit na letní období, kdy nestudují SPMP poskytují odpolední aktivity, letní tábory - Chybí pobytové zařízení pro rodiče s dětmi Pobytová zařízení CHB Daliborka Prostějov (charita Olomouc), Šebetov DS + DOZP Menší ochota donátorů podporovat volnočasové aktivity apod. Komunikace OSP a ÚP -> sociální šetření nejsou vždy kvalitní, ÚP nekomunikuje Ruka pro život DS kapacita plná - Chráněné bydlení náročná klientela na potřebu financí, další patro CHB cílovka dle finančních podmínek - CHB transformace na DOZP (finance klienti na to nemají) - Problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků (těžká cílová skupina, nízké finanční ohodnocení) Problém tlak na inkluzi bere kvalifikované pracovníky ze sociálních služeb do školství (větší jistota, lepší finance) Návrh profesního zákona vypadávají speciální pedagogové ze sociálních služeb > půjdou do školství Kvalifikovaný personál nahrazují pracovníci v sociálních službách (finanční důvody) Analýza nebyli dostatečně dotazování neformální pečovatelé ad 4. Závěr Koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Osoby s mentálním postižením a autismem se uskuteční dne 13. 2. 2017 od 14:00 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19. Na závěr se koordinátor komunitního plánování R. Janík se všemi účastníky rozloučil a poděkoval za účast a aktivní spolupráci. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 30. 1. 2017