Vliv prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost ve třech oblastech České Republiky

Podobné dokumenty
Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Vliv expozice ultrajemným prachovým částicím na denní počty úmrtí a hospitalizací v Praze. Projekt UFIREG.

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

První výsledky studií sledování vlivu na zdraví v projektu Operačního progamu Cíl 3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Nemocnost dětí v okresech Teplice a Prachatice Projekt Teplice. Miroslav Dostál a Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Aktivity Krajské hygienické stanice v Ostravě ve vazbě na zdraví dětí v regionu. MUDr. Helena Šebáková a kol. ředitelka KHS Ostrava

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

MMO zdravotní ukazatele

KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ. Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013

Vliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Znečištění ovzduší a zdraví

ZEMNÍ PLYN A ZDRAVÍ. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR Jesenná konferencia SPNZ, Horný Smokovec,

Zdravotní dopady znečištěného ovzduší v důsledku spalování uhlí a dřeva v lokálních topeništích

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

Závažnost chřipky, analýza výskytu úmrtí v interpandemickém a pandemickém období. Jan Kynčl

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Technologie pro monitorování dopravy a životního prostředí

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

Mortalita onemocnění ledvin (N00 N29) kraj Vysočina

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Mortalita - nehody (V01 X59)

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA OSTRAVSKU - DŮSLEDKY PRO ZDRAVÍ POPULACE

Vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví, zkušenosti z Programu Teplice

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Mortalita zhoubný novotvar hrtanu, průdušnice a průdušky (C32-C34)

Mortalita Alzheimerovy nemoci, demence a senility (G30, F00 F07)

Ochrana venkovního ovzduší zapojení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

Úloha KHS v ochraně ovzduší Hotel ATOM,

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Statistické zkoumání faktorů výšky obyvatel ČR

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Mortalita zhoubný novotvar žaludku (C16) kraj Vysočina

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Mortalita chronických nemocí dolní části dýchacího ústrojí (J40 J47)

11. Úmrtnost. O čem je mapový oddíl? Co znázorňují mapy?

Mortalita dopravní nehody (V01 V99)

Čidla jemných prachových částic PM2,5 a PM10

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD.

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

6. Lineární regresní modely

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Přirozený přírustek na 1000 obyv

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu

Obyvatelstvo českých zemí v 1. polovině 20. století

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (1.část)

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Měření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008)

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Návrh nových pravidel SVRS pro PM10 (návrh novely přílohy č. 6 zákona 201/2012 Sb.)

1 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem 2 Krajská hygienická stanice Ústí nad Labem 3 Český hydrometeorologický ústav Praha

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

Transkript:

Vliv prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost ve třech oblastech České Republiky Jiří Skorkovský, František Kotěšovec, Eva Rychlíková, Radim J. Šrám

Úvod a cíle studie 1. Již několik desetiletí je zkoumán vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva, resp. úmrtnost. Studie probíhaly v USA, v Evropě, Číně, Brazílii a jinde. Významné výsledky poskytla studie APHEA v 15 evropských zemích. Panuje široký konsenzus v tom, že znečištěné ovzduší má negativní vliv na zdravotní stav i úmrtnost. Studie epizod extrémního znečištění ovzduší jasně prokázaly vážné negativní účinky na zdraví a úmrtnost. 2. Většina výsledků studií naznačuje, že zejména prachové částice jsou příčinou nárůstu denní úmrtnosti spojené se vzrůstem znečištění. 3. V rámci této studie byly vyhodnoceny 3 oblasti České republiky : Hnědouhelná pánev Severozápadních Čech Průmyslová část Moravskoslezského kraje Hlavní město Praha Účelem této studie bylo zjistit, jaký je vliv denních koncentrací prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost celkovou, kardiovaskulární a respirační, rozdělenou podle pohlaví a věkové skupiny ve sledovaných oblastech studie

Mapa České Republiky a oblasti studie

Sezónní koncentrace PM 10 [µg/m 3 ] v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi a v Praze 1997-2009 90 80 70 60 50 40 30 MSK-P SČ-UP PRAHA 20 10 0

délka života 77 Střední délka života při narození - muži 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 rok 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 pánev Praha ČR Ostrava Karviná

délka života 82 Střední délka života při narození - ženy 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 rok 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 pánev Praha ČR Ostrava Karviná

Stand. úmrt. na 1000 obyv. Standardizovaná roční úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi, v Praze a v České republice 1997-2009. Celková úmrtnost muži. 14 13 12 11 10 9 8 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 MSK-P SČ-UP PRAHA ČR

Stand. úmrt. na 1000 obyv. Standardizovaná roční úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi, v Praze a v České republice 1997-2009. Celková úmrtnost ženy. 14 13 12 11 10 9 8 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 MSK-P SČ-UP PRAHA ČR

Stand.úmrt. na 1000 obyv. Standardizovaná roční úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi, v Praze a v České republice 1997-2009. Kardiovaskulární úmrtnost muži. 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 MSK-P SČ-UP PRAHA ČR

Stand.úmrt na 1000 obyv. 8,0 Standardizovaná roční úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi, v Praze a v České republice 1997-2009. Kardiovaskulární úmrtnost ženy. 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 MSK-P SČ-UP PRAHA ČR

Poissonův regresní model Statistický software S+ Procedura gam (generalizovaný additivní model) Funkce Loess (po částech lineární regrese) Span 0.075 (1 rok) pro dlouhodobý trend a sezónní kolísání, 0.5 pro teplotu, 0.8 pro relativní vlhkost

Spolupůsobící proměnné (konfoundery) v modelu 1.dlouhodobý časový trend s periodou 1 roku, pro vystižení dlouhodobých trendů a sezónních vlivů, je statisticky vysoce významný 2.den v týdnu byl zařazen pro kompatibilitu s jinými studiemi, ale neprokázal se jako významný. 3.teplota tento faktor se ukázal jako vysoce významný kromě lidí < 65, nejnižší úmrtnost je kolem 15-17 C. 4.relativní vlhkost byla opět zařazena kvůli kompatibilitě, ale neprokázala se jako významná. 5.chřipka (nebo respirační onemocnění) je evidována v týdenních počtech pro všechny okresy ČR. Je vysoce významná kromě osob mladších 65 let.

Vliv teploty na celkovou úmrtnost - muži

Statisticky významné výsledky CELKOVÁ ÚMRTNOST Všechny věkové skupiny Pro celkovou úmrtnost mužů všech věkových skupin byly zjištěny následující nejvyšší signifikantní hodnoty: MSK: 8,3%(4-denní průměr), 5,8%(lag 3), 5,4%(lag 2), 5,3%(lag 1) SČ-UP : 6,0%(4-denní průměr), 4,4%(lag 2), 4,1%(lag 1) Praha: 7,9%(4-denní průměr), 6,3%(lag1), 5,7%(lag 2) Pro celkovou úmrtnost žen všech věkových skupin nebyla zjištěna signifikantní závislost.

Celková úmrtnost podle věkových skupin Věk < 65 let Pro celkovou úmrtnost mužů ve věku < 65 let nebyla zjištěna signifikantní závislost. U žen také není tato závislost signifikantní, někde je dokonce negativní. Pravděpodobně je to způsobeno malým počtem úmrtí žen ve věku < 65 let. Věk 65 let a více Pro celkovou úmrtnost mužů ve věku 65 let a více byly zjištěny následující nejvyšší signifikantní hodnoty: MSK: 13,2%(4-denní průměr), 9,3(lag 2), 8,7(lag 3), 8,1(lag 1) SČ-UP : 8,4%(4-denní průměr), 6,6%(lag 2), 5,6%(lag 1) Praha: 8,5%(4-denní průměr), 7,1%(lag2), 6,6%(lag 1), 6,2%(lag 3) Pro celkovou úmrtnost žen ve věku 65 let a více nebyla zjištěna signifikantní závislost.

KARDIOVASKULÁRNÍ ÚMRTNOST Všechny věkové skupiny Pro kardiovaskulární úmrtnost mužů všech věkových skupin byly zjištěny následující nejvyšší signifikantní hodnoty: MSK: 12,9%(4-denní průměr), 10,9(lag 2), 8,9(lag 3), 8,2(lag 1) SČ-UP: 9,0%(4-denní průměr), 7,0%(lag 3), 6,5%(lag 2) Praha: 9,7%(4-denní průměr), 8,1%(lag 2), 8,0%(lag 1), 7,7%(lag 3) U žen v této věkové skupině nebyla zjištěna signifikantní závislost pro CVD úmrtnost. Nejvyšší nesignifikantní pozitivní závislost je v Praze (lag 1): 4,16% s int.spol.: ( 0,74, 9,29).

Kardiovaskulární úmrtnost podle věkových skupin Věk < 65 let Pro kardiovaskulární úmrtnost mužů ve věku < 65 let nebyla zjištěna signifikantní závislost. U žen také není tato závislost signifikantní, někde je dokonce negativní. Pravděpodobně je to způsobeno malým počtem úmrtí žen ve věku < 65 let. Věk 65 a více Pro kardiovaskulární úmrtnost mužů ve věku 65 let a více byly zjištěny následující nejvyšší signifikantní hodnoty: MSK: 18,4%(4-denní průměr), 13,3(lag 2), 12,4(lag 1), 11,4(lag 3) SČ-UP : 12,8%(4-denní průměr), 10,2%(lag 2), 8,4%(lag 3) Praha: 10,5%(4-denní průměr), 10,2%(lag 2), 9,0%(lag 3), 7,8%(lag 1) Pro kardiovaskulární úmrtnost žen ve věku 65 let a více nebyla zjištěna signifikantní závislost.

RESPIRAČNÍ ÚMRTNOST U respirační úmrtnosti byly výpočty provedeny pouze pro ženy a muže všech věkových skupin z důvodu celkově malého počtu úmrtí na respirační choroby. Pro respirační úmrtnost mužů všech věkových skupin byly zjištěny následující nejvyšší signifikantní hodnoty: MSK: 14,3%(4-denní průměr), 13,6(lag 3) Praha: 18,2%(lag 2) Pro respirační úmrtnost žen všech věkových skupin byly zjištěny následující nejvyšší signifikantní hodnoty: SČ-UP : 37,2%(4-denní průměr), 25%(lag 2), 23%(lag 1), 21,4%(lag 3)

RR nárůstu PM 10 o 100 µg/m 3 na standardizovanou denní úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi a v Praze 1997-2009. Celková úmrtnost muži. Bez rozlišení věku. 1,14 1,12 1,10 1,08 1,06 1,04 1,02 1,00 0,98 0,96 lag 0 lag 1 lag 2 lag 3 4 d.m. Industrial part of Moravian-Silesian region Coal Basin of Northern Bohemia Prague

RR nárůstu PM 10 o 100 µg/m 3 na standardizovanou denní úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi a v Praze 1997-2009. Kardiovaskulární úmrtnost muži. Bez rozlišení věku. 1,20 1,18 1,16 1,14 1,12 1,10 1,08 1,06 1,04 1,02 1,00 0,98 0,96 0,94 lag 0 lag 1 lag 2 lag 3 4 d.m. Industrial part of Moravian-Silesian region Coal Basin of Northern Bohemia Prague

RR nárůstu PM 10 o 100 µg/m 3 na standardizovanou denní úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi a v Praze 1997-2009. Celková úmrtnost muži. Věk 65 a více. 1,20 1,18 1,16 1,14 1,12 1,10 1,08 1,06 1,04 1,02 1,00 0,98 0,96 lag 0 lag 1 lag 2 lag 3 4 d.m. Industrial part of Moravian-Silesian region Coal Basin of Northern Bohemia Prague

RR of 100 µg/m3 increase of PM10 on standardized daily mortality in the Moravian- Silesian region (industrial part), the North-Bohemian Coal basin and in Prague 1997-2009. CVD mortality of men. Age > 65 and more. 1,28 1,24 1,20 1,16 1,12 1,08 1,04 1,00 0,96 0,92 lag 0 lag 1 lag 2 lag 3 4 d.m. Industrial part of Moravian-Silesian region Coal Basin of Northern Bohemia Prague

RR nárůstu PM 10 o 100 µg/m 3 na standardizovanou denní úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi a v Praze 1997-2009. Kardiovaskulární úmrtnost ženy. Věk 65 a více. 1,12 1,08 1,04 1,00 0,96 0,92 0,88 lag 0 lag 1 lag 2 lag 3 4 d.m. Industrial part of Moravian-Silesian region Coal Basin of Northern Bohemia Prague

RR nárůstu PM 10 o 100 µg/m 3 na standardizovanou denní úmrtnost v Moravskoslezském kraji (průmyslová část), v Severočeské uhelné pánvi a v Praze 1997-2009. Respiratorní úmrtnost muži. Bez rozlišení věku. 1,40 1,35 1,30 1,25 1,20 1,15 1,10 1,05 1,00 0,95 0,90 0,85 0,80 lag 0 lag 1 lag 2 lag 3 4 d.m. Industrial part of Moravian-Silesian region Coal Basin of Northern Bohemia Prague