Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Praktické cvičení z biologie C06 ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav
PRACOVNÍ LIST K PRAKTICKÉMU CVIČENÍ Z BIOLOGIE C06 A. Metodický pokyn TÉMA: Rostlinná pletiva krycí Předmět Třída Časová náročnost Forma Organizace Cíl Pomůcky a materiál Poznámky cvičení z biologie, seminář z biologie 1. 4. ročník SŠ 90 min praktické cvičení samostatná práce nebo práce ve dvojicích prohlédnout si systémy rostlinných pletiv krycích mikroskop, pomůcky k mikroskopování, muškát, kopřiva, listy divizny, hlošiny a kosatce řešení opakovacích úloh je v kapitole teoretický úvod B. Teoretický úvod Trvalá pletiva jsou tvořena buňkami dokonale přizpůsobenými k různým funkcím. Podle funkce se sdružují do tří systémů. Jedná se o pletiva krycí, vodivá a zpevňovací a základní. Pletiva krycí pokrývají rostlinné tělo a chrání tak rostlinu před škodlivými vlivy prostředí. Zároveň zprostředkovávají styk mezi rostlinou a vnějším prostředím, umožňují výměnu plynů, vody a dalších látek. Rozlišujeme systémy krycích pletiv v primární a v sekundární stavbě (jestliže začne rostlinný orgán tloustnout činností sekundárních meristémů, přecházejí systémy pletiv do sekundární stavby). Primární krycí pletiva jsou pokožka kořenů (rhizodermis) a pokožka nadzemních orgánů (epidermis). Rhizodermis je tvořena jednou vrstvou buněk bez kutikuly a průduchů. Tvoří ji buňky, které k sobě těsně přiléhají. Vychlípením jejích buněk vznikají kořenové vlásky jsou to jednobuněčné trichomy s absorpční funkcí. Epidermis je také tvořena jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Její buňky nemají chlorofyl, výjimku tvoří průduchy. Na povrchu epidermis je kutikula souvislá vrstva kutinu téměř nepropustná pro vodu a plyny, která je někdy kryta vrstvou vosků (ojínění listů cibule). Mezi buňkami epidermis se nacházejí průduchy. Tvoří je dvě ledvinité svěrací buňky, které mezi sebou uzavírají průduchovou štěrbinu. Otevíráním a zavíráním průduchové štěrbiny umožňují průduchy výměnu plynů mezi rostlinou a prostředím. Průduchy obsahují chloroplasty a chybí jim kutikula. Průduchy se u cévnatých rostlin nacházejí na všech asimilačních orgánech. Nejvíce jich je na listech. U dvouděložných rostlin jsou průduchy hlavně na spodní straně listu, u
jednoděložných na obou stranách listu, u vodních rostlin jsou jen na svrchní straně listu. Tvar buněk pokožky a přítomnost průduchů můžeme pozorovat na preparátech pokožky spodní a svrchní pokožky muškátu a kosatce. Téměř u všech vyšších rostlin nacházíme vychlípeniny pokožkových buněk chlupy (trichomy). Trichomy rozlišujeme podle tvaru na jednoduché jednobuněčné (papily u macešky v korunních lístcích), dlouhé jednobuněčné (na semenech bavlníku bavlna), rozvětvené jednobuněčné (u tařice skalní) a vícebuněčné (mají buňky v řadě nebo jsou rozvětvené). Podle funkce rozlišujeme trichomy krycí, žláznaté, žahavé a vstřebávací. Krycí trichomy chrání rostlinu před vlivy vnějšího prostředí a také zachycují vodu. Mohou mít ostny nebo háčky, které chrání rostlinu před okusem živočichy nebo zabezpečují rozšiřování plodů a semen. Žláznaté trichomy bývají vícebuněčné. Jsou nejčastěji zakončené paličkou a slouží k vyměšování vodných roztoků různých látek, slizu, silic nebo pryskyřic. Žahavé trichomy bývají jednobuněčné a mívají lahvicovitý tvar, na jehož vrcholu se snadno odlomí hlavička a vylije se žahavá tekutina. Vstřebávací trichomy se vyskytují na listech nebo kořenech (kořenové vlásky), jsou většinou jednobuněčné a slouží k příjmu látek. Různé trichomy téže rostliny můžeme pozorovat u listu muškátu. Jedná se o dlouhé a krátké žláznaté trichomy a dlouhé krycí trichomy. Krycí rozvětvené trichomy můžeme pozorovat na preparátu z listů divizny. Jedná se o vícebuněčné trichomy. Mnohobuněčné hvězdicovité trichomy jsou typické také pro spodní stranu listu hlošiny. Tyto trichomy mají také krycí funkci. Preparát žahavých trichomů můžeme připravit ze stonku nebo listu kopřivy. Obr. č. 1: Mikrofotografie žláznatých a krycích trichomů listu muškátu
Obr. č. 2: Mikrofotografie krycích trichomů listu divizny Obr. č. 3: Mikrofotografie žahavých trichomů kopřivy Dalšími výrůstky na povrchu rostlin jsou výčnělky (emergence), které vznikají z pokožkových a podpokožkových buněk a plní různé funkce (ostny obrana u růží
nebo pomoc při popínání u ostružiníku, medníky lákání hmyzu, tentakule na listech masožravých rostlin vylučování enzymatických trávicích sekretů). Sekundární krycí pletiva jsou korek (felém) a zelená kůra (feloderm). Jejich buňky produkuje korkotvorné pletivo felogén. Felogén odděluje odstředivě korek a dostředivě zelenou kůru. Výměnu plynů mezi vnějším a vnitřním prostředím zajišťují čočinky (lenticely). C. Praktické cvičení z biologie č. 5 návrh protokolu
Praktické cvičení z biologie č. 5 Jméno a příjmení: Škola: Třída: Skupina: Protokol č.: Datum: Téma: Rostlinná pletiva krycí Úkoly: 1. Zhotovte preparát krycích a žláznatých trichomů z listu muškátu. 2. Zhotovte preparát krycích trichomů z listu divizny a hlošiny. 3. Zhotovte preparát žahavých trichomů ze stonku a listu kopřivy. 4. Zhotovte preparát spodní pokožky listu muškátu. 5. Zhotovte preparát svrchní pokožky listu muškátu. 6. Zhotovte preparát svrchní a spodní pokožky listu kosatce. Pomůcky: Postup práce: Vypracování: Celkové zvětšení: Závěr:
D. Opakování 1. Vyjmenuj tři základní systémy trvalých pletiv. 2. Jaké funkce mají krycí pletiva. 3. Jak se označuje pokožka kořenů a nadzemních částí rostlin? 4. Charakterizuj pokožku nadzemních částí rostlin. 5. Popiš stavbu a funkci průduchu. 6. Nejvíce průduchů se nachází na listech rostlin. Uveď, kde se nachází průduchy u listů jednoděložných, dvouděložných a vodních rostlin. 7. Na jaké typy rozlišujeme trichomy podle tvaru. Uveď příklady. 8. Jaké typy trichomů podle funkce znáš? Které z nich se vyskytují u na listech pelargónie, kopřivy a divizny. 9. Čím se liší trichomy a emergence? Uveď příklady emergencí a jejich funkce. 10. Jmenuj sekundární krycí pletiva. Který sekundární meristém je produkuje?
E. Použitá literatura 1. Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007. 2. Jurčák, J.: Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin. Třebíč, Nakladatelství Radek Veselý 2007. 3. Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993. 4. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003. 5. Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998. F. Obrázky a mikrofotografie Obrázek č. 1-3 autor Tomáš Hasík, hasa@gymcaslav.cz