Padesát let mûstské památkové rezervace Kutná Hora (1. ãást: 1952 1990)

Padesát let mûstské památkové rezervace Kutná Hora (1. ãást: 1952 1990) Vojtûch LÁSKA A NOTACE: PÛlstoletí existence mûstské památkové rezervace Kutná Hora je pfiíleïitostí ke zhodnocení péãe o tento mimofiádn historick mûstsk celek v daném ãasovém úseku. Toto období není dosud soubornû zpracováno a posouzeno, existuje jen minimum publikovan ch zpráv a souhrnné nejsou Ïádné. Následující text si klade za cíl podat prvotní informaci o realizované památkové péãi v oblasti koncepãní, odborné i praktické, a to na pozadí politické situace let 1952 1990. Pfiiná í konkrétní informace o tomto období, ãerpané zejména z písemn ch spisov ch dokumentû a dokumentaãních fondû Národního památkového ústavu. Jde o pohled pfiedev ím ze strany tehdej ího Stfiediska památkové péãe a ochrany pfiírody Stfiedoãeského kraje. Padesáté v roãí vyhlá ení mûstské památkové rezervace (dále jen MPR) Kutná Hora je pfiíleïitostí alespoà k letmému pohledu na památkovou péãi v Kutné Hofie v uplynulém pûlstoletí. Hned na zaãátku musím zdûraznit, Ïe k pohledu skuteãnû pouze letmému, neboè pro dûkladnûj í hledisko a hlub í zamy lení zatím chybí dostateãné zpracování tohoto období, zejména pokud jde o 60., 70. a 80. léta. Léta 90. a zejména první desetiletí 21. století jsou jiï podstatnû lépe dokumentována, mnohé je zachyceno ve v roãních zprávách Památkového ústavu stfiedních âech a zejména v pozdûj ích Roãenkách územního odborného pracovi tû stfiedních âech v Praze, eventuálnû v dal ích odborn ch periodikách. Snad právû pfiipomínané v roãí mûïe b t impulzem k dûkladnûj- ímu zpracování a zhodnocení zmínûného období, pfiipravované odborné akce, semináfie, v stava ikolokvium k tomu nepochybnû také pfiispûjí. K uplynul m padesáti letûm je ov em nutné pfiipoãítat je tû devût let, abychom se dostali k datu 23. záfií 1952, kdy byla mûstská památková rezervace prohlá ena poprvé. V roce 1961 lo totiï o druhé prohlá ení, tentokrát v návaznosti na novû pfiijat zákon ã. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. Prvnímu prohlá ení pfiedcházela Ïádost Mûstského národního v boru (dále jen MûNV) Kutná Hora ze dne 24. kvûtna 1952 o prohlá ení mûsta za památkovou rezervaci, kterou podpofiil Okresní národní v bor (dále jen ONV) v Kutné Hofie ikrajsk národní v bor (dále jen KNV) v Praze. 1 Snad i proto si lze celkem pfiedstavit, Ïe v tûchto prvních letech byl vztah národních v borû (MûNV, ONV i KNV) k rezervaci veskrze pozitivní. Ministerstvo kolství, vûd a umûní vyhlásilo mûsto Kutnou Horu za mûstskou rezervaci dne 23. záfií 1952. 2 Jako poradní orgán ministerstva kolství byla zfiízena rezervaãní komise, jmenovaná KNV. V komisi byli zastoupeni funkcionáfii kraje, okresu i mûsta, za státní památkov úfiad byl jmenován dr. Ing. Josef ebek a konzervátor ministerstva kultury Josef Vepfiek, ministerstvo kolství, vûd a umûní zastupoval arch. Klement Ossendorf. Na ustavující schûzi této komise 5. bfiezna 1953 uvedl arch. Ossendorf, Ïe Kutná Hora je 29. mûstskou pa- 1 Dopis Místního národního v boru v Kutné Hofie ze dne 24. kvûtna 1952 ã. j. I-356.6., adresovan Krajskému národnímu v boru v Praze. Velmi ãetné historicko- -umûlecké památky kutnohorské, jichï má Kutná Hora po hlavním mûstû Praze zajisté nejvût í poãet, nutnû vyïadují vzhledem k celostátnímu v znamu i dûleïitosti pro podporu cizineckého a turistického ruchu v na í republice, aby byly pod zv enou ochranou pfiíslu n ch památkov ch úfiadû a ústavû a orgánû, jaká platí pro místa památkov ch reservací. Kopie dopisu ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 1 Obr. 1. Kutná Hora, soutûska U Konkurence v místech horního vyústûní Palackého námûstí je tû pfied dokonãením otevírání loubí, stav z roku 1958. Vlevo domy ãp. 99, 100, 101, 102, 103, vpravo domy ãp. 154, 155. (Foto Dokumentaãní centrum Nadace Kutná Hora památka UNESCO) 2 Ministerstvo kolství, vûd a umûní vyhlásilo mûsto Kutnou Horu za mûstskou památkovou rezervaci na základû Smûrnic pro památkovou údrïbu (v nos M VU ãj. 64.508 / 1952-V/8 z 24. III. 1952) a na podkladû usnesení místního národního v boru. V echny práce spojené s územním plánováním a v stavbou obce se tím rovnûï podrobují zvlá tním ustanovením zákona ã. 280/1949 Sb. a na jeho základû vydan ch nafiízení, pokud se t kají památkov ch reservací. Oznámeno KNV dopisem ministerstva kolství ã. 42 332/52-VIII/3 ze dne 23. záfií 1952. Vyfiizuje dr. Mencl, za ministra podepsán dr. Po mourn. Kopie dopisu ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 235

3 2 Obr. 2. Kutná Hora, jezuitská kolej, stav po roce 1960. Jedna z velk ch oprav v 50. letech 20. století v Kutné Hofie se t kala fasád b valé jezuitské koleje. (Fotosbírka NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) Obr. 3. Kutná Hora, Rejskovo námûstí. Vzadu vlevo nároïí domu ãp. 123 zvaného U RytífiÛ, od nûho vpravo za ka nou dûm ãp. 141, dále vpravo domy ãp. 142, 143 a 144. Z idylického snímku není pfiíli patrná tehdej í skliãující v udypfiítomnost rozpadu v Kutné Hofie. (Foto Vojtûch Láska, 1975) Obr. 4. Kutná Hora, Anenské námûstí, stav v roce 1975. Snímek zachycuje námûstí je tû s domem ãp. 353 pfied jeho demolicí v roce 1982. Vlevo dûm ãp. 340, kter v 90. letech 20. století pro el radikální rekonstrukcí. (Foto Vojtûch Láska, 1975) mátkovou rezervací, byla tedy jedna z posledních. V této souvislosti je tfieba pfiipomenout, Ïe Kutná Hora nebyla mezi mûstsk mi památkov mi rezervacemi prohlá en mi v roce 1950. Pro první etapu oprav v hodnotû 1 000 000 Kãs byly hned pfii tomto prvním jednání pfiedbûïnû vybrány objekty a to domy ãp. 13 v Ruthardce, ãp. 384 v Libu inû ulici, ãp. 313 v Kolárovû ulici, stará ba ta na dvofie ãp. 18 a b valá kaple BoÏího tûla. Konstatovalo se, Ïe probíhá oprava Hrádku a pfiipravuje se projekt soutûsky U Konkurence, projekt byl zadán kole prof. Fragnera. 3 Rezervaãní komise se scházela pravidelnû nûkolikrát za rok, její jednání byla vïdy velmi obsaï- 4 ná a jsou dobfie a dûkladnû dokumentovaná. V prûbûhu let 1953 1961 se podafiilo v Kutné Hofie opravit celou fiadu mû Èansk ch domû, exteriérû i interiérû. 4 Dal í vût í opravy se t kaly kostela Panny Marie na Námûti, fasády jezuitské koleje a pfiedev ím probíhaly rozsáhlé opravy Hrádku, které, jak je v zápisech zaznamenáno, peãlivû dozoroval dr. Ing. Josef ebek. 5 Ten se také osobnû podílel na památkovém dohledu ina dal ích opravách, napfiíklad v roce 1957 schvaloval vzorky omítek pfii opravû domu ãp. 153. 6 Pfii 3 Zápis o první ustavující schûzi rezervaãní komise pro mûstskou památkovou rezervaci v Kutné Hofie, která se konala 5. bfiezna 1953 v malé zasedací síni Vla ského dvora v Kutné Hofie. Kopie zápisu ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 4 Zápisy z jednotliv ch schûzí rezervaãní komise ve znaãné úplnosti dokumentují ve keré dûní v rámci péãe o památky mûstské rezervace. Pfiehled proveden ch oprav z let 1954 1961 je dále uveden ve zprávû pro jednání POV KSâ dne 23. fiíjna 1963. Kromû uveden ch velk ch oprav je zde vyjmenováno deset oprav vnitfikû domû a estnáct oprav fasád provádûn ch se státním pfiíspûvkem. Kopie zprávy ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních Dal í pfiehled památkov ch obnov v Kutné Hofie v letech 1953 1960 je shrnut ve ãlánku dr. Matûjkové: MATùJKOVÁ, Eva. K problematice mûstské památkové rezervace Kutná Hora. Památková péãe. 1962, roã. 22, ã. 7, s. 202 213. 5 V zápise z první ustavující schûze rezervaãní komise se uvádí, Ïe Komise zjistila, Ïe úpravy a rekonstrukce Hrádku provádûny jsou velmi peãlivû za pfiísného dozoru Státního památkového úfiadu, Dr. ebka a technického ref. MNV v Kutné Hofie stavitele Pokorného. Kopie zápisu ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 6 Na domû ãp. 153 byly schváleny vzorky barevnosti fasády v odstínech pomûrnû tmavého okru, kamenná ostûní pak mají b t v pfiesném tónu svûtlé opuky. Jde tedy jednoznaãnû o charakter barevnosti, vycházející z pfiírodních anorganick ch pigmentû. Stanovení barevnosti je popsáno v zápise ze 17. schûze rezervaãní komise 5. ãervence 1957. Kopie zápisu ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 236

5 6 7 Obr. 5. Kutná Hora, kaple BoÏího tûla, stav v roce 1971. O opravû kaple rozhodla rezervaãní komise uï na svém prvním zasedání v roce 1952. Na opravu pak kaple ãekala je tû témûfi padesát let. (Fotosbírka NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) Obr. 6. Kutná Hora, Hrádek, prostory prvního patra v dobû provádûní prûzkumû, stavebních oprav a restaurování, 1953. (Fotosbírka NPÚ ÚOP stfiedních âech vpraze) Obr. 7. Kutná Hora, dûm ãp. 377 zvan Sankturinovsk, exteriér domu v dobû rozsáhlé rekonstrukce, která zahrnovala nároãné statické zabezpeãení, stavební opravy a restaurování vnitfikû i vnûj ku. Rekonstrukce byla dokonãena v roce 1973. (Fotosbírka NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) této pfiíleïitosti pokládám za velice vhodné a uïiteãné se pozastavit nad úlohou dr. Ing. ebka v Kutné Hofie a koneckoncû v památkové péãi vûbec. Josefa ebka bychom dnes asi zafiadili mezi zastánce metody, kterou nejãastûji naz váme metodou konzervaãní, nebo modernûji metodou minimální intervence, jak se nûkdy pfiiléhavû oznaãuje v kurzech ICCROM. Opravu Hrádku lze s urãitou tolerancí pozdûj í terminologií oznaãit za skuteãné stavební restaurování. 7 Je zfiejmé, Ïe konzervaãní pfiístup se projevoval ipfiiopravách fasád; dr. Ing. ebek byl proti schematickému rozbarvování fasád do dvou ãi více v razn ch odstínû, za nevhodné povaïoval pfiíli svûtlé odstíny. 8 V prûbûhu 50. let pofiizovala dr. Oliva Pechová takzvanou rezervaãní knihu. 9 V roce 1951 byla ustavena Místní a okresní památková komise, která vlastnû pfievzala funkci rezervaãní komise. Ke konci 50. let se realizovala pomûrnû rozsáhlá akce otevírání loubí v soutûsce U Konkurence. Ta zahrnovala inásledné opravy fasád, stejnû jako dílãí vnitfiní opravy, a pfiispûla tím k lep ímu stavu pfiilehl ch domû, pfiedev ím v ak trvale urãila ráz tohoto místa Kutné Hory. Úprava byla provádûna podle projektu arch. Trubáãka z Ústavu pro rekonstrukce památkov ch mûst a objektû. 10 V 50. letech (a téï na poãátku 60. let) se v Kutné Hofie osobnû angaïoval iváclav Mencl v hradnû ov em jako zpracovatel prûzkumû. Je zachován jím osobnû proveden a nakreslen prûzkum domû ãp. 41 a 42, které zafiadil k nejlépe dochova- 7 Na restaurování Hrádku se podíleli restaurátofii A. Martan a J. Kadera. PÛsobil tu i ak. soch. Smrkovsk, s jehoï jménem je spjata fiada dal ích restaurátorsk ch akcí v Kutné Hofie v následujících desetiletích. 8 Názory dr. Ing. Josefa ebka mûl autor moïnost poznat na pracovi ti Stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfiírody Stfiedoãeského kraje ve Zborovské ulici na konci 60. a poãátku 70. let minulého století. Dr. Ing. ebek pravidelnû nav tûvoval Ing. arch. Radu a vyjadfioval své vesmûs znaãnû kritické názory na tehdej í dûní v památkové péãi, zejména v Praze. Rozbarvování fasád do dvou v razn ch odstínû zejména kritizoval u domu na Malém námûstí, tehdej ího sídla PraÏského stfiediska památkové péãe a ochrany pfiírody. PouÏití tohoto schématu barevnosti tehdy doslova oznaãil za naivní. Pfiíli svûtl odstín kritizoval v souvislosti s opravou vnûj ích fasád Vla ského dvora v dobû, kdy tu jiï osobnû nevykonával památkov dohled. Pokud jde o publikované metodické názory dr. Ing. ebka, lze poukázat na zásadní práci Technika a metody památkové péãe ( EBEK, Josef. Technika a metody památkové péãe. Architektura âsr. 1950, ã. 9, ISSN 0300-5305), kde se programovû hlásí k pfiísné konservaci (za vyhledání této stati dûkuji Petru toncnerovi). Novûj í názory pak lze vysledovat v ob írné informaci o opravách Vla ského dvora zapoãat ch v roce 1966 a tehdy je tû probíhajících. ebek tu srovnává metody statického zabezpeãení historick ch budov na konci 19. století s nov mi metodami, které se zaãaly uïívat v 60. letech 20. století. Zde uvádí, Ïe nenapravíme ani kody, které vznikají je tû dnes aplikací metod statického zaji tûní nového zdiva. Napfi. pfii pouïití metody hloubkového spárování v mnoha pfiípadech naprosto mûníme systém pûvodního zpracování zdiva a jeho vazbu, tvofiící souãást umûleckého díla. Dodnes aktuální je v ak zvlá tû varování pfied nov mi nátûry ve vulgárních tónech, ãímï ztrácejí svou dosud pfiesnû vyváïenou v tvarnou funkci v prostfiedí. EBEK, Josef. Oprava Vla ského dvora v Kutné Hofie. Památkové péãe. 1968, roã. 28, ã. 5, s. 129 142. ISSN 0300-5305. 9 Ministerstvo kolství povûfiilo v roce 1953 dr. Olivu Pechovou úkolem zpracovat umûleckohistorická ohodnocení nejcennûj ích objektû mûstské památkové rezervace. Soubor tûchto ohodnocení tvofií takzvanou reservaãní knihu, která se t ká 69 kutnohorsk ch domû. Neautorizovaná zpráva z roku 1956, kopie ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 10 Ze zprávy o ãinnosti místní a okresní památkové komise v roce 1959. Kopie ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 237

8 9 Obr. 8. Kutná Hora, Palackého námûstí, domy ãp. 317 a 318, stav v roce 1950. Domy byly zbofieny v roce 1961, dnes na jejich místû stojí hotel Mûdínek. (Foto Dokumentaãní centrum Nadace Kutná Hora památka UNESCO) Obr. 9. Kutná Hora, Palackého námûstí, hotel Mûdínek, pohled z vûïe kostela sv. Jakuba. Novostavba hotelu Mûdínek (projekt SÚRPMO, arch. Trmaã, 1961) svojí hmotou s urãitou tolerancí splàuje poïadavky na integritu s okolní zástavbou. K tomu také v rovinû stfie ní krajiny pfiispívala pálená krytina, kterou bohuïel pozdûji nahradil mûdûn plech. PÛsobení jinak celkem stfiízlivého prûãelí do Palackého námûstí problematizuje ãlenûní nadmûrnû hust mi a v razn mi vertikálami. (Foto Vojtûch Láska, 2009) n m stfiedovûk m domûm v âechách. 11 Nejvût ím problémem, kter se v prûbûhu 50. let v Kutné Hofie stále znovu objevoval, byl chybûjící cizineck hotel. Po náv tûvû sovûtského velvyslance a jeho kritice hotelu âern kûà se pfiípravy v stavby hotelu urychlily. 12 Bylo rozhodnuto o adaptaci domû ãp. 317 a 318 na Palackého námûstí, coï, jak v zápûtí uvidíme, v koneãném dûsledku pfiivodilo jejich úplnou zkázu. edesátá léta edesátá léta zaãínají celkem pfiíznaãnû pravdûpodobnû nejvût í ztrátou v památkové rezervaci za dobu její existence, kterou byla dle mého soudu demolice domû ãp. 317 a 318 na Palackého námûstí. V rámci rekonstrukce domû na hotel do lo nejprve na zaãátku roku 1961 ke zfiícení kleneb v suterénu a v pfiízemí ãp. 318 vãetnû pfiíãn ch zdí. JiÏ pfiedtím, v lednu 1961, upozoràoval Státní ústav památkové péãe a ochrany pfiírody (dále jen SÚPPOP), Ïe investiãní program urãen pro tuto stavbu je pfiíli rozsáhl a vyïaduje plné vyuïití suterénu s velikou vinárnou, pro kterou je tfieba vybourat ve keré sklepní zdivo pfii patû historick ch prûãelí. SÚPPOP v ak poïadoval, aby alespoà prûãelí domû ãp. 318 a ãp. 319 iza cenu vy ích nákladû zûstala zachována. 13 Nakonec komise SÚPPOP a provádûcího závodu PrÛmstav rozhodla, Ïe z bezpeãnostních a statick ch dûvodû nebude moïné obvodové zdivo zachovat. Na základû tohoto rozhodnutí bylo poïádáno o upu - tûní od památkové ochrany zmínûn ch domû a této Ïádosti bylo posléze vyhovûno. 14 Dne 1. ãervence 1961 se jiï SÚPPOP vyjadfiovalo k návrhu arch. Trmaãe ze SÚRPMO na novostavbu hotelu. 15 Je tû pfied vyhlá ením rezervace zpracovávalo SÚRPMO asanaãní plán, k nûmuï byly z rûzn ch stran podávány pfiipomínky. Zvlá tû fundované a z pohledu památkové péãe patfiiãné pfiipomínky zpracovala dr. Matûjková, která se stala pfiedsedkyní Mûstské památkové komise. 16 Souãasnû probíhalo na platformû MûNV iroké pfiipomínkové fiízení k návrhu asanaãního plánu, na kterém podával v klad zpracovatel Ing. Pelzbauer. V rámci fiízení se objevovaly poïadavky z nejrûznûj ích stran. Nelze pfiehlédnout poïadavky na novou v stavbu v historickém jádru mûsta, zaujme nás ipodnût na zru ení Ïelezniãní tratû Kutná Hora Zruã. Následnû se v ak v souvislosti s nov m územním uspofiádáním a vznikem Stfiedoãeského kraje projevily i problémy s projektováním asanaãního plánu, neboè zfiizovatelem SÚRPMO bylo Hlavní mûsto Praha. 17 11 Dopisem ã. j. 708 Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody ze dne 26. února 1959 zaslal dr. Mencl KNV anal zu domû ãp. 41 a 42. Dr. Mencl v prûvodním dopise upozoràuje na velmi cenn interiér domu ãp. 41, kter dle jeho vyjádfiení náleïí k nejlépe zachovan m pozdnû stfiedovûk m domûm v âechách. Anal zu dr. Mencl graficky a barevnû vyjádfiil ve vlastnoruãnû zhotoveném v kresu. Kopie dopisu i v kresu jsou uloïeny ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 12 V zápise z 8. schûze rezervaãní komise z 1. dubna 1955 je podrobnû a poutavû popsán prûbûh náv tûvy sovûtského velvyslance i s citovan mi v roky a komentáfii, kopie zápisu ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 13 V dopise SÚPPOP ã. j. 214/61 z 9. ledna 1961, vyfiizuje Ing. Sokol, se uvádí, Ïe PrÛãelí, o které se jedná, jsou z konce 18. století a svou ozdobností mají v znamné místo v prûmûru kutnohorsk ch domû. Ale hlavní hodnota tûchto prûãelí je urbanistická. Kdyby byla zbourána, ztratíme v Kutné Hofie jeden z intaktních historick ch prostorû. Z tûchto dûvodû soudíme, Ïe od ochrany obou prûãelí nelze ustoupiti, i kdyï dojde k zv ení stavebních nákladû. Kopie dopisu ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 14 Vzhledem k obavám z dal ích destrukcí Ïádá Odbor v stavby MûNV o upu tûní od památkové ochrany domû ãp. 318 a 319. Îádosti mûsta ministerstvo kultury vyhovûlo. Viz dopis SÚRPMO ze dne 27. února 1961, adresovan Stfiedisku, a dále dopis Odboru pro v stavbu rady MûNV v Kutné Hofie ministerstvu kolství ze dne 10. kvûtna 1961. Kopie dopisû uloïeny ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 15 V dopise z 1. ãervence ã. j. 3985/61 dává SÚPPOP pokyny k novostavbû hotelu na místû domû ãp. 318 a 319. Kopie dopisu uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 16 Detailní a v stiïné vyjádfiení muzea v Kutné Hofie v rámci vypsaného pfiipomínkového fiízení zpracovala dr. Matûjková, kopie uloïená ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze je oznaãena datem srpen 1961. Námûty a zásady pro regeneraci mûstského jádra i jednotliv ch objektû pak jsou vyjádfieny a publikovány ve v - e citovaném ãlánku MATùJKOVÁ, E., cit. v pozn. 4. 17 Dochází pak k intervencím a v mûnû dopisû na úrovni pfiedsedy SKNV a primátora hl. mûsta Prahy. K dopisu je pfiiloïen záznam o pfiipomínkovém fiízení k asanaãnímu plánu z 11. srpna 1961. Kopie dopisû uloïeny ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 238

Mûstská památková rezervace byla zfiízena v nosem ministerstva kultury ã. j. 36 568/61 ze dne 31. srpna 1961. 18 PfiibliÏnû o rok dfiíve bylo zfiízeno Stfiedisko státní památkové péãe a ochrany pfiírody Stfiedoãeského kraje (dále jen Stfiedisko), které nadále spoleãnû se SÚPPOP zaji Èovalo pro Kutnou Horu odbornou agendu. V urãit ch obdobích Stfiedisko vykonávalo i funkci investora rekonstrukce historického jádra Kutné Hory, ov em v hradnû prostfiednictvím Krajského investorského útvaru. Odbornou agendu za Stfiedisko nejprve zastával Ing. arch. Rada, záhy v ak zfiejmû na základû tlaku orgánû stále ãastûji zastupoval Stfiedisko fieditel Franti ek Kubec a pozdûji aï do nástupu Ing. arch. Kalfuse témûfi v hradnû vedoucí odborného oddûlení dr. Blahoslav âern. Ing. arch. Rada se tehdy zab val spí e problémem preventivní památkové péãe v Kutné Hofie a zpracoval návrh na zfiízení údrïbové ãety pro historické jádro mûsta (1962). 19 NejenÏe se zfiízení údrïbové ãety neuskuteãnilo, postupnû pfiestaly na opravách památek pracovat idosavadní stavební kapacity. Na jednání Mûstské památkové komise 26. záfií 1962 se jiï zfietelnû projevuje zaãínající krize. 20 Okresní stavební podnik vyfiadil v echny práce na obnovû památek. Na jednání pfiíznaãnû vystoupil s. Such, kter ve kerou vinu svaloval na ministerstvo kultury a Stfiedisko. Zejména vyslovil v hrady k rozsahu MPR, která byla podle názoru MûNV pfiíli velká. V prûbûhu 60. let následoval bezpoãet jednání na nejrûznûj ích úrovních, která vïdy navrhla nûjaké fie ení. Problémy chybûjící údrïby byly pak nahrazovány nastolováním jin ch problémû, spoãívajících v koncepãní oblasti, vyhlá- ením MPR poãínaje. V hrady k pfiíli nému rozsahu rezervace se pak ze strany orgánû v urãit ch periodách objevují témûfi trvale. Lze namítat, Ïe nepfiízniv postoj orgánû národních v borû zpûsobilo nerespektování jejich v hrad k rozsahu rezervace uplatnûn ch údajnû je tû v dobû pfied jejím vyhlá- ením. Na druhé stranû si dokáïeme pfiedstavit, jak by bylo naloïeno s tûmi ãástmi historického jádra, které by do rezervace nebyly zahrnuty. Základní nedostatek koncepce byl spatfiován v neaktuálním a neodpovídajícím územním plánu. Nadále byla v echna projektová dokumentace a pfiíprava svûfiena Krajskému projektovému ústavu, kter byl usnesením rady Stfiedoãeského KNV ã. 114 ze dne 16. kvûtna 1967 urãen generálním projektantem Kutné Hory. 21 Revizí Smûrného územního plánu byl tento ústav povûfien jiï pfiedtím a k fiíjnu 1966 zpracoval pfiedbûïn návrh. K tomu vyjádfiil fiadu v hrad SÚPPOP, Ing. Ale Vo ahlík a Ing. Pavel Korãák. 22 Velmi konkrétní a pfiedvídavé je stanovisko dr. Ing. ebka k pfiedbûïnému návrhu SÚP Kutné Hory ze dne 30. pro- 10 11 since 1966. 23 Vyjádfiení je natolik v stiïné, Ïe stojí Obr. 10. Kutná Hora, dûm ãp. 155, souãasn stav odpovídá v sledkûm opravy dokonãené v roce 1984. Pfii hloub- za to z nûho pfiímo citovat alespoà nûkteré v roky: PfiedbûÏn návrh územního plánu pfiedpokládá v stavbu nov ch mûstsk ch oblastí, které bezpro- tûna srubová konstrukce v prvním patfie domu, navíc kovém prûzkumu pfiedcházejícím opravu domu byla zji - stfiednû navazují na obvod historického mûsta pokrytá vrstvou hlinûné omazávky se zbytky renesanãní a svírají je novou hmotnou v stavbou. Historické sgrafitové omítky. Pfii opravû dokonãené v roce 1984 byl mûsto tím ztratí nejen svou dominující funkci v irokém obraze krajiny, av ak i logickou tváfinost své- vrstvy dílem restaurována, spí e v ak rekonstruována. srub konzervován a povrchová úprava vãetnû sgrafitové ho pûdorysu a v stavby Rezervaãní oblast by pak (Foto Vojtûch Láska, 2011) nebyla ucelen m urbanistick m útvarem, n brï jen Obr. 11. Kutná Hora, vûï b valého kostela sv. Bartolomûje, pohled z jihov chodní strany. Fasáda s bohatou tuka- ukázkou v stavby stfiedovûkého mûsta, vklínûného do rozsáhlé novodobé mûstské oblasti turou byla opravena po roce 1972 klasickou vápennou Koncepãní pfiístup se projevil i zaji tûním inïen rsko-geologického prûzkumu vnitfiního jádra Kutho pigmentu na dobré fiemeslné úrovni. Dodnes je vizuál- technologií a s pouïitím pfiírodního anorganického okrovéné Hory, kter zpracovala katedra geofyziky Stavební fakulty âvut. Koncepãní krok, jistû sám o sobû jiné i díky pfiirozenému stárnutí, na ãemï nic nemûní ani ní pûsobení v chodní i jiïní fasády vzácnû pfiíznivé mimo skuteãnost, Ïe strany západní i severní jsou dnes povûtrností naru ené aï pfiíli. (Foto Vojtûch Láska, 2011) 18 Ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze je pouze neúplná kopie v nosu. 1454/69. V dopise se dovolává fieditel KPÚ usnesení rady stfiedoãeského KNV ãíslo 114 ze dne 18. dubna 1967, 19 V návrhu je zdûraznûna preventivní péãe. Památková údrïbáfiská ãeta má b t zfiízena s hlavním úkolem zabezpeãovat stfiechy a fasády a odstraàovat závady na instalacích. projektanta pro zabezpeãení rekonstrukce historického kter m byl KPÚ povûfien vykonáváním funkce generálního V ãetû mûlo b t celkem 21 pracovníkû, vût inou fiemeslníkû. Ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze je konfien zvlá tní ateliér pod vedením Ing. arch. Cajthamla, stfiedu mûsta Kutné Hory. Sdûluje, Ïe v ústavu byl vytvocept dopisu ze dne 2. fiíjna 1962, vyfiizuje Ing. arch. Rada, CSc. Kopie dopisu uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních adresovan Okresní plánovací komisi v Kutné Hofie. 20 Zápis ze schûze památkové komise MûNV v Kutné Hofie, konané dne 26. záfií 1962 na odboru pro v stavbu PP/I adresovan Odboru v stavby SKNV. Vyfiizuje Ing. Vo- 22 Dopis SÚPPOP z 28. prosince 1966 ã. j. 6048/66- MûNV ve Vla ském dvofie v Kutné Hofie. SchÛzi vedla ahlík. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních pfiedsedkynû komise dr. Matûjková, za SSPPOP se zúãastnil dr. âern a Ing. arch. Rada. Kopie zaloïena s ã. j. 23 Dopis krajského konzervátora památkové péãe 1693/62 ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních dr. Ing. Josefa ebka, adresovan SSPPOP Stfiedoãeského kraje, originál ã. j. 99/67. Nejsou doklady o tom, jak 21 Dopis Krajského projektového ústavu v Praze místopfiedsedovi SKNV ze dne 18. dubna 1969. Kopie ã. j. byl vyuïit. 239

12a 12b 13 banistické souvztaïnosti, av ak velice diferencovanû v jednotliv ch polohách rezervace. Tím se snad na ãas uspokojily v hrady orgánû, i kdyï se k Ïádanému zmen ení rezervace nepfiistoupilo. 26 Zajímav m dílãím, nikdy nerealizovan m koncepãním materiálem byl návrh na zfiízení farmaceutického muzea v domû ãp. 152 (Jambor), zpracovan PhMgr. K. Polá kem z Lékárenského oddûlení Krajského ústavu národního zdraví spolu s t mem dal ích odborníkû. 27 K nespornû nejuïiteãnûj ím koncepãním materiálûm v ak náleïí stavebnû-historick prûzkum blokû, kter na objednávku Stfiediska a za pfiíslibu refundace ze strany Krajského investorského útvaru zapoãalo v roce 1968 provádût SÚRPMO. V roce 1967 zpracovávalo Stfiedisko a SÚPPOP podklady pro projektov zámûr na rekonstrukci historického jádra Kutné Hory. K tomu úãelu byla ustanovena skupina, v níï vedle památkáfiû byly zastoupeny Krajsk investorsk útvar a MûNV. Za Stfiedisko byl ve skupinû Ing. arch. Kalfus, poradcem byl jmenován dr. Ing. ebek. 28 Obr. 12a, b. Kutná Hora, Anenské námûstí, dûm ãp. 370, srovnání stavu v letech 1975 (vlevo) a 1990 (vpravo). Pfied rokem 1972 odpadla z boãní fasády domu plenta, pod kterou se objevilo roubené zdivo s charakteristickou trojicí oken, známou z teoretick ch prací J. kabrady. V roce 1972 byl na dûm vydán demoliãní v mûr. Díky soustfiedûnému tlaku ze strany památkov ch orgánû i organizací byl demoliãní v mûr zru en a dûm opraven. Srub byl konzervován a obnovena omazávka. Úprava z roku 1950 se na snímku jeví jako pfiíli dokonalá, na tûstí v ak jen zdánlivû a doãasnû. (Foto Vojtûch Láska, 1975 a 1990) Obr. 13. Kutná Hora, kostel sv. Jana Nepomuckého, jiïní prûãelí. JiÏní fasáda kostela byla opravena v první polovinû 80. let, kdy do lo k obnovû barevnosti pfiíslu ející k barokní stavební fázi, i kdyï prûzkumem byla zji tûna i barevnost odpovídající úpravû prûãelí kostela Antonínem Barvitiem. Nedávná opûtovná oprava pak tuto jiï obnovenou barokní barevnost zopakovala. (Foto Vojtûch Láska, 2011) legitimní a velmi potfiebn, pfiedznamenal rozsáhlé zaji Èování podzemí zejména v následujících letech. Na jedné stranû o potfiebnosti zaji Èování stability podzemí nebylo tehdy a není ani nyní pochyb. Dosud v ak nebyla jednoznaãnû zodpovûzena otázka, nakolik byl následn postup skuteãnû adekvátní, nemluvû o souãasném pohledu na tehdej í zpûsoby a metody statického zaji Èování. Ostatnû iv samotné tehdej í (pfiedbûïné) zprávû se shledává vliv poddolování i patn ch základov ch pûd na patn stav objektû, ale zároveà se uvádí, Ïe vlastnosti základov ch pûd a vliv poddolování samy o sobû by nevedly k tak tûïk m poruchám budov, ulic a j., jichï jsme toho ãasu svûdky. Pfiíãiny poruch byly tedy hledány jinde a byly mimo jiné spatfiovány v nedostateãné, pfiípadnû Ïádné údrïbû vût iny budov. 24 To ov em nic nemûní na skuteãnosti, Ïe velice podrobn a dûkladn prûzkum peãlivû provádûn renomovan mi odborníky pfiinesl velké mnoïství v estrann ch poznatkû o podloïí a podzemí Kutné Hory. Jejich pfiínos je trval, a to jak pro jejich dokumentární hodnotu, tak i pro stále aktuální moïnosti praktického vyuïití. Situaci v historickém jádru po polovinû 60. let nejlépe charakterizuje informativní zpráva Jaroslava Langra, vedoucího odboru ministerstva kultury, pro námûstka pfiedsedy vlády s. Franti ka Krajãíra. Zpráva hovofií o tom, Ïe souãasn stav mûsta Kutné Hory vyvolává váïné obavy zejména stav historického jádra mûsta dosahuje kritického stadia a Kutná Hora je proto odborníky pokládána za stavebnû nejvíce ohroïené mûsto v âeskoslovensku. 25 edesátá léta minulého století byla v Kutné Hofie sice pomûrnû málo bohatá na realizace oprav a údrïby, na druhé stranû v ak vznikalo mnoïství koncepãních materiálû. Reakcí na v hrady k vyhlá- ení MPR byla revize rezervaãního v nosu, kterou zpracovávali velice peãlivû a dûkladnû prom. hist. SvatoÀ a Ing. Korãák. UpfiesÀují se v ní podmínky ochrany, ve zkratce lze fiíci, Ïe oproti ochranû jednotliv ch památek se více akcentují hlediska ur- 24 První pfiedbûïná zpráva o podrobném inïen rsko-geologickém v zkumu mûstského jádra Kutné Hory, zpracovala katedra geotechniky Fakulty stavební âvut v Praze. Datována 18. fiíjna 1965, autofii prof. Ing. dr. Q. Záruba, DrSc., doc. dr. J. Fencl, CSc., doc. dr. K. Hromada, Ing. V. Tyl, O. Zeman. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 25 Informativní zpráva pro námûstka pfiedsedy vlády s. Franti ka Krajãíra o souãasném stavu historického jádra mûsta Kutné Hory, s návrhem opatfiení od Jaroslava Langra ze dne 20. kvûtna 1966, cyklostylová kopie bez ã. j. uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 26 Návrh úpravy v nosu o památkové rezervaci zaslal SÚPPOP (vyfiizuje Ing. Korãák a prom. hist. SvatoÀ) ministerstvu kolství a kultury, odd. V/2, dopisem ã. j. 1687/65- I/4 ze dne 15. dubna 1965. V prûvodním dopise je obsáhl komentáfi, dokumentující dûkladn metodick postup, kter vyïadoval dofie ení nûkolika základních koncepãních otázek. Nejzásadnûj í posun je moïné spatfiovat ve snaze pfiekonat hodnocení objektû jako jednotliv ch staveb a zv raznit architektonick v znam objektu v zaãlenûní do mûstského prostfiedí. Ke zmen ení rozsahu rezervace v ak nedo lo. V tom se mohli zpracovatelé mimo jiné opírat o stanovisko Mûstské památkové komise, která se zmen- ením rezervace nesouhlasila. Kopie dopisu (bez pfiílohy) uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 27 Ideov plán Farmaceutického muzea v Kutné Hofie, Praha, Bratislava 24. ãervna 1965, PhMgr. K. Polá ek. Kopie návrhu uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 240

Obr. 14. Kutná Hora, Rejskovo námûstí, dûm ãp. 123 U RytífiÛ, stav v roce 1980. V chodní fasáda z prûzkumu provádûného Státními restaurátorsk mi ateliéry v Praze, ve zprávû uvedena jako provádûjící Hoftichová a kolektiv. (Sbírka dokumentaãních fondû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze, SHP ã. 1858) Obr. 15. Kutná Hora, Rejskovo námûstí, dûm ãp. 123 zvan U RytífiÛ, stav po nedávné opravû. Po pfiedchozí opravû provádûné na poãátku 80. let vyhlíïel dûm podobnû, byl v ak monochromní. V roce 1981 byly dokonãeny restaurátorské práce, které provádûli S. Slavík a M. Gavenda. Svûtle okrov nátûr odpovídající nûkolika historick m opravám byl právem obnoven jak v 80. letech, tak i pfii soudobé opravû. Snad lze pouze litovat, Ïe vizuální charakter plochy fasády se více nepfiibliïuje charakteru plochy s restaurovan m reliéfem. (Foto Vojtûch Láska, 2011) V roce 1966 zapoãala oprava vnitfiních fasád Vla ského dvora, kde se na památkovém dohledu podílel dr. Ing. ebek, 29 kter tehdy vykonával funkci krajského konzervátora. Opravy Hrádku pokraãovaly vnitfiními úpravami spí e dílãího charakteru (omítky, podlahy, komínové lávky a dal í). Vût- í oprava a adaptace se t kala restaurace U Andûla ãp. 273, restaurovala se Rejskova ka - na a zapoãaly práce na zabezpeãení Sankturinovského domu ãp. 377. Arch. Trmaã ze SÚRPMO dokonãil studii vyuïití domû ãp. 377 a 378 na Palackého námûstí a ãp. 376 ve Vladislavovû ulici pro úãely MûNV. Na Sankturinovsk dûm vydal odbor v stavby MûNV jiï roku 1964 nafiízení udrïovacích prací, v roce 1966 bylo provedeno zaji tûní v dfievou a staïení, o rok pozdûji pokraãovaly práce zabezpeãovacího charakteru. V roce 1967 se jednalo o rozpracovaném projektu arch. Trmaãe a Ing. Fuky na definitivní statické zaji tûní. Dr. Ing. ebek pfii té pfiíleïitosti upozornil na unikátní systém vytápûní v ech etáïí, které obstarávají kanálky ve zdivu vûïe. V rámci statického zabezpeãení Ïádal jejich respektování. 30 Dr. Ing. ebek v podstatû akceptoval fie ení navrïené Ing. Fukou, ikdyï jinde se k metodám statického zabezpeãení metodami tehdy prosazovan mi pfiedev ím Ing. Fukou stavûl velmi kriticky. 31 Samotn Ing. Fuka povaïoval Sankturinovsk dûm za jedno velké v zkumné a v vojové pracovi tû, kde byla prakticky ovûfiena fiada nov ch technologick ch postupû v rozsahu zcela mimofiádném na památkov ch objektech. 32 Jako z jiného svûta v této situaci pûsobí pfiípis dr. Ing. ebka ze dne 6. fiíjna 1969, ve kterém tento zku en památkáfi navrhuje, jak drobn mi zásahy s minimálními náklady odstranit nejhrub í závady v Kutné Hofie. lo o opravy omítek, klempífisk ch prvkû a dal í. 33 Návrh úprav byl na podnût Ing. arch. Rady zaslán Krajskému investorskému útvaru s Ïádostí o zaji tûní. Opravy samo- 14 zfiejmû realizovány nebyly, o drobné a relativnû levné opravy nebyl mezi provádûcími podniky zájem. Tyto podniky se tehdy jiï v hradnû soustfieìovaly na nákladné opravy a statické zaji Èování, které se pak zejména v úrovni sklepû v mífie dosud nevídané rozvinuly na poãátku 70. let. Sedmdesátá léta Toto období zaãíná bojem o pokraãování stavebnû-historick ch prûzkumû blokû, které Krajsk projektov ústav pokládal za zbyteãné. Ve vûci musel intervenovat Státní ústav památkové péãe dopisem adresovan m místopfiedsedovi KNV. 34 V rámci zabezpeãení a stavební obnovy Sankturinovského domu se nûkolikrát jednalo o jeho budoucím vyuïití, vzhledem k mimofiádn m umûleckohistorick m hodnotám se uvaïovalo o expoziãním muzejním vyuïití prvního a druhého poschodí domu. Toto rozhodnutí v ak bylo zmûnûno (usnesením rady MûNV ze dne 7. dubna 1970) v neprospûch muzejního a expoziãního vyuïití. Nepomohl ani protest fieditelky oblastního muzea dr. Matûjkové, která byla nedlouho potom v rámci normalizace odvolána ze své funkce. 35 Rekonstrukce Sankturinovského domu byla dokonãena v roce 1973. ZároveÀ se ve mûstû zaãaly opravovat sítû (kanalizace) a pfiitom byly 28 Záznam o stavu pfiíprav projektového zámûru rekonstrukce mûstské památkové rezervace v Kutné Hofie, bez ã. j. UloÏeno ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze. 29 EBEK, J., cit. v pozn. 8. 30 Zprávu o poradû nad rozpracovan m projektem statického zabezpeãení domu ãp. 377, konané dne 25. listopadu 1966, sdûluje na adresu SSPPOP v Praze dr. Ing. ebek dopisem ze dne 28. listopadu 1966. Porady se dále zúãastnili Ing. Fuka a arch. Trmaã. Podle názoru dr. Ing. ebka vychází Ing. Fuka z potfieby statického zaji tûní objektu metodami, které by byly co moïná nejménû násilné a bûhem realizace by nenaru ily umûleckohistorickou hodnotu objektu. Na základû tohoto dopisu 15 poïádal dr. âern dr. Ing. ebka o dal í sledování akce. Dopis Dr. Ing. ebka z 28. listopadu 1966 uloïen pod ã. j. 3446/66 ve spisovnû NPÚ ÚP. Unikátnû zachovan systém vytápûní popsala a zhodnotila Eva Matûjková: MATùJKOVÁ, Eva. Sankturinovsk dûm Historick v znam a dne ní vyuïití. Krásné mûsto : vûstník mûstské cizinecké komise v Kutné Hofie. 1969, ã. 2, 3, 4. 31 Srovnej EBEK, J., cit. v pozn. 8. 32 FUKA, Zdenûk. Statické zabezpeãení Sankturinovského domu v Kutné Hofie. Památková péãe. 1974, roã. 34, ã. 5, s. 196 209. ISSN 0300-5305. 33 Dopis dr. Ing. ebka není ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze zaloïen, je tu v ak jeho urgence ze dne 20. dubna 1970 adresovaná SSPPOP v Praze, ze které lze obsah prvotního dopisu dovodit. Na základû této urgence byla zaslána Ïádost Krajskému investorskému útvaru o znovuprovûfiení stavebních kapacit na opravy fasád jiï dfiíve Stfiediskem poïadovan ch. UloÏeno ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 34 Státní ústav památkové péãe v dopise ze 3. ãervna 1970 ã. j. 2517/70 P/3 (vyfiizuje Vo ahlík) adresovaném místopfiedsedovi SKNV s. Miroslavu VaÀurovi zdûrazàuje a ob írnû dovozuje potfiebu zpracování stavebnû-historick ch prûzkumû mimo jiné i s poukazem na vyhlá ku ã. 107 z roku 1966. Z dopisu vypl vá odli n pfiístup generálního projektanta, kter takové prûzkumy povaïoval v dané fázi za zbyteãné. lo o zcela pfiíznaãn postoj Krajského projektového ústavu, zastoupeného Ing. arch. Cajthamlem, CSc. UloÏeno ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 35 V dopise ze dne 3. srpna 1970 poukazuje dr. Matûjková na rozhodnutí Rady MûNV ze dne 7. dubna 1970 pfiidûlit cel dûm ãp. 377 pro novû zfiizované Mûstské kulturní stfiedisko, a to v rozporu s pfiedchozími rozhodnutími, stanoviskem porady odborníkû a stanoviskem kulturní komise MûNV. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 241

18 16 17 Obr. 16. Kutná Hora, klá ter vor ilek, pohled na ãást severov chodní fasády. Pfii opravû na poãátku 80. let 20. století se plnû vycházelo z tradiãních technologií a vyuïívaly se tradiãní materiály. (Foto Vojtûch Láska, 2011) Obr. 17. Kutná Hora, klá ter vor ilek, fasády nedokonãeného kfiídla. Oprav fasád nedostavûného kfiídla se t kal zásadní metodick spor. Zámûr na architektonizování úsekû vnûj ího zdiva s dosud ponechan mi konstrukcemi pfiipraven mi pro napojení nikdy nedostavûn ch kfiídel byl nakonec odmítnut. Zvítûzila varianta plnû respektující torzální charakter fasád, preferující jejich historicko-dokumentární hodnotu. (Foto Vojtûch Láska, 2011) Obr. 18. Kutná Hora, klá ter vor ilek po pfievzetí Stfiediskem památkové péãe a ochrany pfiírody Stfiedoãeského kraje, detail fasády, stav z roku 1974. (Fotosbírka NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) pofiízeny nové povrchy komunikací. Odbor v stavby MûNV tyto úpravy nejprve hodlal fie it bez úãasti památkové péãe, ale po dûrazném upozornûní s ní zaãaly b t projednávány. Mûsto ikrajsk investorsk útvar prosazovaly nejjednodu í fie ení, kter m bylo uplatnûní bûïného Ïiviãného povrchu na vozovkách ichodnících místo dosud mnohde je tû zachovan ch dlaïeb. Zástupce Stfiediska Ing. arch. Kalfus usiloval o dlaïby, nakonec pfiistoupil na kompromis s ãásteãn m vyuïitím dla- Ïeb v rámci asfaltového povrchu. Jako krajní fie ení pfiipou tûl asfaltov povrch se zaválcovanou neobalovanou drtí, svûtlej ího a teplej ího barevného odstínu. Tyto zoufalé kompromisy je na místû pfiipomenout právû dnes, kdy jsou dokonãeny rozsáhlé rekonstrukce dlaïeb. 36 V té dobû jiï mûlo Stfiedisko ve správû klá ter vor ilek, kter získalo formou dlouhodobého pronájmu pro úãely depozitáfie. 37 V zápise z 30. bfiezna 1972 byl za úãasti KNV, ONV i MûNV konstatován havarijní stav objektu, zejména stfiech a omítek. Kromû toho nesouhlasily ONV ani MûNV s vyuïitím pouze depozitním, ale Ïádaly expozice. 38 MûNV posléze pfiipomnûl, Ïe pro vyuïití b valého klá tera vor ilek je platn a závazn Rámcov program fie- ení optimálního mûstského kulturního komplexu z roku 1969. Podle tohoto dokumentu bylo úkolem Stfiediska zpfiístupnit vefiejnosti ãást objektu a prezentovat zde uloïené sbírky jako protiváhu pfiemíry církevních památek v Kutné Hofie. 39 To nakonec vedlo ke zfiízení expozice umûleckého fiemesla v pfiízemí klá tera, jeï zde byla pfiístupná vefiejnosti aï do restituce na poãátku 90. let. V první polovinû 70. let se ve velkém rozsahu realizovalo statické zaji Èování, pfiedev ím sklepû. V letech 1973 a 1974 provádûla desítky akcí statického zaji Èování firma Geoindustria a VKD Kladno. V roce 1974 pak jen VKD sanovalo 32 objektû, jedna akce se pohybovala v objemu aï 700 000 Kãs. 40 ZpÛsoby statického zaji - Èování je ov em tfieba vidût ve svûtle tehdej í teorie i praxe památkové péãe. Tehdy se jednalo 36 Ve stanovisku SSPPOP ze dne 17. ãervna 1971 pro Krajsk investorsk útvar Ing. arch. Kalfus uvádí, Ïe tyto památkové pokyny byly stanoveny na základû konzultací s pracovníky SÚPPOP, ktefií jiï mají zku enosti s obdobnou problematikou v národní kulturní památce Tábor. Kopie ulo- Ïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 37 Klá ter vor ilek byl v roce 1952 odàat fiádu a pfiidûlen útvarûm ministerstva vnitra. V roce 1967 pfievzalo klá - ter mûsto a 25. kvûtna 1968 budovu klá tera získalo do správy SSPPOP. Tehdej í správce Zdenûk Vlk zpracoval v listopadu 1968 zámûr na vyuïití a opravy. Zámûr uloïen ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 38 Záznam z porady 30. bfiezna 1972 u místopfiedsedy dr. L. VaÀka na ONV v Kutné Hofie, SSPPOP zastupoval Ing. Rada a Zdenûk Vlk, kter byl správcem budovy klá tera. 39 Pfiípisem odboru kolství a kultury MûNV v Kutné Hofie ã. j. 2090/73 k ze dne 14. dubna 1973 bylo Stfiedisku pfiipomenuto, Ïe pro vyuïití b valého klá tera vor ilek je platn a závazn Rámcov program fie ení optimálního mûstského kulturního komplexu, dokument schválen Radou MûNV a Radou SKNV v roce 1969. Tento program urãuje funkci vor ilského klá tera jako galerii a expozici historicky cenné umûlecké v roby, histor. nábytku a má zároveà slouïit jako depozitáfi pro cel stfiedoãesk kraj. Úkolem Stfiediska podle smlouvy a tohoto dokumentu je zpfiístupnit vefiejnosti ãást objektu a prezentovat zde uloïené sbírky jako protiváhu pfiemíry církevních památek pfiístupn ch v Kutné Hofie. Byl zpracován zámûr vyuïití objektu a podle nûj zpracována a schválena architektonická studie obnovy areálu, dále byla zpracována a schválena projektová dokumentace obnovy vnûj ího plá tû objektu. Realizace stavebních prací zapoãala v roce 1979. Ze zprávy Ing. Glosové pro odbor kultury SKNV ã. j. 2443/82 ze dne 4. kvûtna 1982, kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 242

o hledání optimálního zpûsobu statického zabezpeãování, a to bez ohledu na diktát stavebních kapacit. I v té dobû lze obecnû spatfiovat urãit metodick posun, a to od prosté betonáïe, torketáïí k hloubkovému spárování. Tyto metody byly jiï tehdy pfiedmûtem rozsáhl ch diskusí a polemik, a to jak v rámci odborn ch semináfiû, tak zejména pfii nespoãetn ch jednáních v rámci praktické aplikace. S urãitou nadsázkou lze fiíci, Ïe tato diskuse v obecné poloze dosud neskonãila, a je zfiejmé, Ïe si ani dnes nemûïeme klást nárok na poslední slovo. Na druhé stranû snahy o opravy nadzemních objektû byly inadále vût inou málo úspû né. Projevovaly se bezv sledné pokusy zabezpeãovat opravy soukrom ch majitelû (v Husovû ulici ãp. 141, ãp. 142, ãp. 123 nebo ãp. 353 na Anenském námûstí). Domy uvnitfi rezervace chátraly a na obvodu se rozvíjela intenzivní v stavba v duchu koncepce KPÚ, pfiedznamenaná Smûrn m územním plánem pfiesnû s tûmi dûsledky, jak je v roce 1966 popsal dr. Ing. ebek. Projednávaly se jednotlivé etapy, v detailnûj ích návrzích v ak jiï sotva bylo moïné nûco oproti SÚP zlep it, naopak mnohdy do lo ke zhor- ení. Napfiíklad u 2. stavby IV. etapy se pûvodnû uva- Ïovaná podlaïnost zvedla ze ãtyfi na osm podlaïí. Zástupce Stfiediska Ing. arch. Kalfus se vyjadfioval negativnû, lo ov em o doporuãení, které investor a projektant nepovaïovali za nutné respektovat, naopak za závazné povaïovali pouze technicko-hospodáfiské ukazatele, které je nutily do vy í podlaïnosti. 41 PfiibliÏnû od poloviny 70. let se jiï zahajovalo více rekonstrukcí ãi oprav nadzemních objektû, napfiíklad domu ãp. 154 v Husovû ulici (adaptace na restauraci), klá tera vor ilek, kostela sv. Jana Nepomuckého, zabezpeãování hradeb, II. etapa rekonstrukce kanalizace. Za zvlá tní pozornost z dne ního pohledu stojí oprava Bartolomûjské vû- Ïe, kde dodnes máme moïnost dlouhodobého provûfiování tradiãních materiálû a technologií. 42 Zvlá tû sloïitá byla rekonstrukce a adaptace domu ãp. 376 ve Vladislavovû ulici pro úãely hudební koly, která pokraãovala je tû na poãátku 80. let. Pozdnû gotick dûm, pfiestavûn a zv en v baroku, si zachoval fiadu kvalitních prostor i detailû pozdnû gotick ch, renesanãních i barokních. Opravû pfiedcházel hloubkov stavebnû-historick prûzkum, pfii nûmï byla objevena fiada dal ích detailû. V roce 1977 tu byl odkryt velice kvalitní záklopov strop. DÛm byl podle projektu arch. Trmaãe a Stuchlíka stavebnû zabezpeãen a opraven, dochované inovû objevené konstrukce, detaily i povrchy v interiéru domu byly uplatnûny a restaurovány. 43 Pozdûji, ke konci 70. let oprav pfiib valo, ke jmenovan m se navíc pfiifiadila pfiíprava rekonstrukce domu ãp. 155 na Palackého námûstí, kde byl uãinûn objev roubené konstrukce, opravovaly se plá tû domû ãp. 165 a 275. V fiíjnu 1978 byla dokonãena oprava fasády domu ãp. 156 na Palackého námûstí. Opravy pokraãovaly ina Hrádku, kde bylo úspû nû dokonãeno restaurování malovaného povalového stropu. 44 Realizovaly se téï dal í opravy Vla ského dvora (elektroinstalace celého objektu, ocelová konstrukce schodi tû, ocelová konstrukce stropû a olováfiské práce). 45 Ve velmi reprezentativním sloïení zasedla dne 17. dubna 1979 komise pro fiízení prací a oprav v Kutné Hofie. 46 Na jednání komise byl podrobnû projednáván plán oprav do roku 1985, probíraly se tu inávrhy demolic domû ãp. 352 a 353 na Anenském námûstí a moïnost demolice domu ãp. 88 na Havlíãkovû námûstí. BohuÏel v pfiípadû domu ãp. 353 MûNV skuteãnû poïádal ministerstvo kultury o souhlas k upu tûní od památkové ochrany, kter také ministerstvo udûlilo. 47 Ve zdûvodnûní jsou uvedeny zcela havarijní stav domu ãp. 353, váïné statické poruchy i skuteãnost, Ïe se nepodafiilo zajistit dodavatele sanaãních prací. Pouze poslední z uveden ch dûvodû byl zcela adekvátní. Neopravitelnost domu byla doloïena posudky statikû, pfii demolici domu v ak byl podnik provádûjící demoliãní práce pfiekvapen neoãekávanou stabilitou, mimo jiné byla pfii tûchto bouracích pracích objevena kvalitní srubová konstrukce. 48 Osmdesátá léta Pro rok 1980 byl objem rekonstrukãních prací v mûstské památkové rezervaci plánem stanoven ve v i 13 474 000 Kãs (skuteãn objem ãinil 13 497 000 Kãs), coï pfiedstavovalo nárûst oproti roku 1979 témûfi o 4 miliony Kãs. Zv en mi objemy se na celkovém nárûstu podíleli jednak dodavatelé, ktefií dosud v Kutné Hofie pûsobili, jednak sv m dílem pfiispûli noví dodavatelé z jin ch míst Stfiedoãeského kraje, ktefií do Kutné Hory pfii li na základû usnesení rady SKNV. Jednou z nejnároãnûj ích a nejrozsáhlej ích oprav v historickém jádru mûsta v 80. letech byla oprava vnûj ího plá tû klá tera vor ilek. Poãátek oprav fasád doprovázel velice zásadní a zajímav metodick spor, kter se t kal úpravy fasád nedostavûného kfiídla. Nakonec zvítûzila varianta plnû respektující torzální charakter tûchto prûãelí a zachování jejich historicko-dokumentární hodnoty. 49 Pfii následné opravû fasád klá tera vor ilek, reali- 40 Dle zápisû sepsan ch v kanceláfii Krajského investorského útvaru v Kutné Hofie 19. záfií 1973, 25. fiíjna 1974. Kopie bez ã. j. uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 41 Dopis SSPPOP ã. j. 2096/75 ze dne 7. ãervence 1975, zaslan Krajskému investorskému útvaru, stfiedisku Kolín, které v stavbu zaji Èovalo. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 42 Technologie fasád byla pfiesnû stanovena v rozpoãtové dokumentaci. Omítka byla v hodnocení charakterizována jako vápenná tuková se sloïitû ãlenûn mi fiímsami. Polychromie byla navrïena s pouïitím anorganick ch pigmentû. Jedin m novodob m zásahem byl trojnásobn nátûr Lukofobem, kter, jak víme, byl naprosto ne kodn. Fasáda alespoà pfii pohledu ze strany v chodní a jiïní pûsobí velice pfiirozenû a pfiíznivû je tû po nûkolika desetiletích. Rozpoãtová dokumentace z listopadu 1972, SPKOKP n. p. Kostelec nad âern mi lesy, Ing. arch. Pavel Mo Èák. Dokumentaãní fondy NPÚ ÚP. 43 Oprava, prûzkumy irestaurování konstrukcí idetailû domu jsou dokumentované ãetn mi zápisy. Na jistû pozoruhodném v sledku restaurování mûla znaãn podíl práce restaurátorû, pfiedev ím p. Smrkovského ij. a B. Altov ch. 44 Restaurování provádûl ak. mal. J. Alt ml. BlíÏe ve ALT, Jaroslav J. Zpráva o prohlídce restaurátorského díla. Praha, prosinec 1977. Spisovna NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze. 45 Na ãetn ch kontrolních dnech zastupovali investora Krajsk investorsk útvar stavitel Oliva a dr. Matûjková, SSPPOP Ing. arch. Kalfus, pfiípadnû Ing. Glosová, SÚPPOP Ing. Kyllarová. Projektovalo SÚRPMO, arch. Trmaã. 46 Zápis z jednání komise pro fiízení prací a oprav historického jádra mûsta Kutné Hory 17. dubna 1979. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 47 Ministerstvo kultury âsr v dopise odboru kolství, kultury, sociálních vûcí a zdravotnictví ã. j. 19 644/79 ze dne 30. ãervence 1979 sdûluje, Ïe upustí od památkové ochrany domu ãp. 353 po splnûní stanoven ch podmínek. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 48 V nálezové zprávû pfiipojené k dokumentaci domu ãp. 353 z roku 1982 se uvádí: Byl konstatován havarijní stav, kter bezprostfiednû odsoudil objekt k demolici. Jak se záhy ukázalo, konstatování havarijního stavu nepostihlo zfiejmû skuteãnou podstatu havarijního stavu. Trhliny byly obsaïeny pouze v cihlové plentû tlou Èky prûmûrnû 18 cm, která byla pfiedloïena star í srubové konstrukci. Tato plenta se vyboulila, odpoutávala se od srubové konstrukce, zatímco tato staticky nebyla naru ena. MUK, Jan. Dokumentace ãp. 353 k demolici. Praha, 1982. Nálezová zpráva. Dokumentaãní fondy NPÚ ÚOP stfiedních 49 Na jednání dne 9. ãervence 1980 (zúãastnil se Ing. Macek a Ing. arch. Kalfus) byl návrh arch. Trmaãe (SÚRPMO), kter byl zdûvodàován potfiebou sjednocení fasád dvorních kfiídel, hodnocen jako vyhovující. Naopak souãasn stav dvorní fasády severního kfiídla byl hodnocen jako ru iv. S v sledkem se v ak Ing. Macek nespokojil a na jeho Ïádost Stfiedisko svolalo nové jednání na 11. listopad 243

zované v nûkolika etapách, se jiï v rámci investorské ãinnosti stále v raznûji prosazovalo technicko-investiãní oddûlení Stfiediska, reprezentované Ing. Alfrédem Schubertem. Ten zde jiï tehdy uplat- Àoval mnohé zásady, známé z jeho pozdûj í odborné a celostátnû v znamné metodické ãinnosti. Fasády dodnes vypovídají o pomûrnû slu né úrovni tehdej í opravy, pfii které se je tû plnû vycházelo z tradiãních technologií a vyuïívaly se tradiãní materiály. 50 Souãástí opravy fasád byly irestaurátorské práce, a to na sochafisk ch i architektonick ch prvcích. 51 Poãátkem roku 1981 znovu oïil problém vyuïití a obnovy kaple BoÏího tûla. Na jednání za úãasti prof. ak. arch. A. Ben e se diskutovalo o moïném a nûkter mi úãastníky prosazovaném zastfie ení kaple. 52 Variantou byla i náhrada hmoty stfiechy novodob m motivem. Díky znaãnému úsilí a jednotnému postupu zástupcû památkové péãe se nakonec podafiilo prosadit, Ïe kaple bude ponechána v torzálním stavu a pouze bude obnovena terasa. Státní ústav památkové péãe jiï od poãátku 80. let zastupoval Ing. Macek, kter do dûní v Kutné Hofie skuteãnû zasahoval. Jednou z jeho prvních aktivit zde byl protest proti asfaltování âeské ulice a kritika jiï provedeného asfaltování Barborské ulice. Intervence v tomto smyslu byly tenkrát v podstatû neúãinné, o to je v ak více potû itelné, Ïe k nápravû do lo právû v dne ní dobû. 53 Oproti minul m rokûm pokraãovala zv ená stavební aktivita pfii opravách památek i v následujících letech. Koneãnû byla v roce 1981 dokonãena komplexní rekonstrukce domu ãp. 154, v fiíjnu 1981 se fie ila barevnost fasády. Pokraãovala a posléze byla dokonãena rekonstrukce a adaptace domu ãp. 376 na hudební kolu, stejnû tak jako oprava knihovny v Husovû ulici ãp. 145. Restaurování Baugutova morového sloupu skonãilo kolaudací 19. listopadu 1982. 54 Na kostele sv. Jana byla pfii opravû prûãelí prûzkumem Ing. Muka zji tûna a následnû obnovena nároãná barokní barevnost, v roce 1984 byla pfiedána vnitfiní ãást kostela sv. Jana Nepomuckého ke statickému zabezpeãení. 55 Pomalu pokraãovala rekonstrukce domu ãp. 123 U RytífiÛ, která byla dokonãena aï v roce 1986; realizovala se oprava Okresního ústavu sociální péãe v Pirknerovû ulici ãp. 206, domu ãp. 310 v Kolárovû ulici a v ulici Jana Roháãe se dokonãila objemná rekonstrukce domu ãp. 273 zvaného Andûl. Zvlá tû závaïná byla rekonstrukce domu ãp. 155 na Palackého námûstí, která se úspû nû vypofiádala s dûleïit mi nálezy v prûbûhu stavby. Ing. Macek, kter se podílel na památkovém dohledu, zvlá tû ocenil obnovu nalezeného srubu. 56 Rekonstruovan dûm ãp. 155 byl spolu s dfiíve dokonãen m domem ãp. 154 slavnostnû otevfien v létû roku 1984. 57 Dafiilo se koneãnû opravovat idrobnûj í objekty soukrom ch majitelû, jiï v roce 1980 byly ãerpány pfiíspûvky podle vyhlá ky ã. 56/1960 na údrïbu památkovû chránûn ch objektû u domû ãp. 370 na Anenském námûstí, ãp. 85 U Vla ského dvora, ãp. 144 v Husovû ulici a ãp. 199 v âeské ulici. Za zvlá tû zdafiilou lze povaïovat opravu fasády men ího, nicménû velmi pozoruhodného domu ãp. 85 na Havlíãkovû námûstí, kde v rámci pfiedchozího statického zabezpeãení byly respektovány deformace uliãního prûãelí, které dodávají domu neobyãejnou pûsobivost a zajímavost. PrÛãelí navíc obohacují velice sloïité motivy barokní tukové v zdoby, kterou v roce 1983 restauroval ak. soch. Smrkovsk. 58 V roce 1984 vznikla studie rekonstrukce hotelu âern kûà a zpracovával se projektov úkol na rekonstrukci domû ãp. 151 a 152 (Jambor). 59 Rozsáhlé byly opravy Hrádku, po statickém prûzkumu následovalo statické zabezpeãení a zapoãala oprava stfiech a fasád, která pokraãovala je tû v 90. letech. Okresní stavební podnik mûl pfievzít opravu kaple vor ilského klá tera, ta se v ak pfiesunula ve prospûch zahájení oprav domû ãp. 151 a 152. Opravy tûchto domû byly skuteãnû zapoãaty, av ak dokonãeny nebyly a v následujících letech byly pfieru eny. 60 1980 za ir í úãasti. Na tomto jednání (za SÚPPOP se zúãastnili PhDr. tulc, Ing. Macek, za Stfiedisko Ing. Glosová, Ing. Schubert, Ing. arch. Kalfus, Ing. arch. Láska) bylo dohodnuto, Ïe s pfiihlédnutím k mimofiádné hodnotû v úplnosti nerealizovaného projektu K. I. Dientzenhofera bude koneãná úprava plnû respektovat historicko-dokumentární hodnotu torza stavby. Kopie zápisû uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 50 Ing. Schubert uplatàoval poïadavky stavebního oddûlení zpoãátku prostfiednictvím Krajského investorského útvaru. Napfiíklad v dopise ze dne 11. fiíjna 1981 doporuãuje fiadu úprav detailû, které v raznû zlep ují trvanlivost fasád a odolnost vûãi povûtrnosti, a to správn m vyfie ením detailû, a nikoliv uïitím novodob ch technologií a materiálû. Dopis SSPPOP ã. j. 3399/83 ze dne 11. fiíjna 1981 adresovan Krajskému investorskému útvaru v Kutné Hofie. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 51 V roce 1983 restaurovali sochafii M. Smrkovsk, M. Nûmec, M. Nadûjová nadokenní frontony a fiímsy, soch. M. Nûmec kamenná ostûní oken. Dokládají to dvû zprávy o prohlídce restaurátorského díla z 21. záfií 1983, Dílo, podnik âfvu, v tvarná sluïba. Opisy uloïeny ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 52 Zastfie ení kaple navrhoval jako námût v rámci stavebnû-historického prûzkumu Ing. Muk. MUK, Jan. Kutná Hora, kaple BoÏího tûla. Stavebnû-historick prûzkum. Praha, 1979. Dokumentaãní fondy NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze, sbírka SHP ã. 73. 53 V dopise SÚPPOP odboru kolství, kultury, sociálních vûcí a zdravotnictví MûNV ã. j. 688/81 ze dne 26. února 1981 uvádí Ing. Macek: V MPR Kutná Hora byly hlavní prûjezdné komunikace ãásteãnû opatfieny Ïiviãn m povrchem. Îiviãná vrstva byla rovnûï pouïita pfii úpravû Barborské ulice. Zmûna povrchu této v znamné turistické trasy nerespektovala zamítavé stanovisko památkov ch orgánû iodboru kultury MûNV. Mimo následnû se projevující nepfiízniv ekonomick dopad této akce nenutné zdûraznit její v raznû nepamátkov charakter, kter sníïil památkovou i estetickou hodnotu uliãního prostoru. Kopie uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 54 Restaurování Baugutova morového sloupu zaji Èovaly Státní restaurátorské ateliery Praha, které také svolaly na 19. listopadu 1982 kolaudaci. Pozvánka na kolaudaci bez ã. j. uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze. 55 PrÛzkum fasád kostela sv. Jana Nepomuckého provádûlo SÚRPMO v roce 1984. PrÛzkum obsahuje popis mnoïství sond. V prûzkumu jsou ãerven i ed odstín vyjádfieny vzorkem proveden m suchou kfiídou na papífie. Vzhledem k tehdej ím moïnostem fotografie by ani barevná fotografie nebyla dosti objektivní, pfiesto by poskytla pfiece jen vûrnûj í pfiedstavu o podobû nálezu. Ani dnes není jin, zcela nezpochybniteln dûkaz o skuteãné zji tûné barevnosti neï odebrání a archivace fyzického vzorku omítky. Srovnej FAJMON, Jifií; MUK, Jan. Kutná Hora, Stavebnû historick prûzkum. B val kostel sv. Jana Nepomuckého. PrÛzkum barevnosti prûãelí. Praha, 1984. Dokumentaãní fondy NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze, sbírka SHP ã. 62. 56 V zápise z jednání komise pro fiízení prací a oprav v historickém jádru mûsta, konaného 11. ãervence 1984, se konstatuje, Ïe Obnova památek Praha dokonãila v 1. pol. dlouholetou rekonstrukci ãp. 154 a 155 a bude pokraãovat na domû ãp. 123 /dûm U RytífiÛ/ a na opravû fasády kostela Jana Nepomuckého. OSP Kolín pracovalo na domû ãp. 310 v Kolárovû s pfiedpokladem dokonãení v roce 1984. Ing. Macek podûkoval za obnovu srubu v domû ãp. 155 Palackého námûstí. Kopie zápisu bez ã. j. uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 57 Zápis z jednání komise pro fiízení prací a oprav v historickém jádru mûsta, konaného 8. února 1984. Jsou zde vyjmenované akce dokonãené v roce 1983. Jde o dûm ãp. 145 v Husovû ulici, Vla sk dvûr Rytífisk sál, dûm ãp. 273 na nám. 1. máje (Andûl), klá ter vor ilek (1. etapa) a dûm ãp. 512 na Havlíãkovû námûstí (mûstská jídelna). Kopie zápisu uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 58 Památkové pokyny k opravû domu ãp. 85 stanovil Ing. arch. Kalfus v dopise ze dne 23. bfiezna 1979. O posouzení jiï hotového restaurování tukové v zdoby p. Smrkovsk m vypovídá zápis ze dne 21. záfií 1983. Kopie ulo- Ïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 59 Viz pozn. 45. 244

19 20 Obr. 19. Kutná Hora, dûm ãp. 85, stav v roce 1964. DÛm byl je tû témûfi do konce 70. let staticky naru en, pokraãoval rozpad bohaté tukatérské v zdoby. (Fotosbírka NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze) Obr. 20. Kutná Hora, dûm ãp. 85, souãasn stav. DÛm byl staticky zabezpeãen a opraven na poãátku 80. let, na obnovû tukatérské v zdoby se podílel restaurátor ak. soch. Václav Smrkovsk. Opûtovnou povrchovou opravou pro la fasáda v nedávn ch letech. BohuÏel se na fasádu dosud nevrátila socha. (Foto Vojtûch Láska, 2011) Ve druhé polovinû 80. let byl ustanoven neb vale reprezentativní poradní sbor generálního projektanta historického jádra Kutné Hory, sloïen ze zástupcû profesních organizací zaji Èujících pfiedprojektovou a projektovou pfiípravu historického jádra Kutné Hory (Krajsk investorsk útvar zastupoval PeÈovsk a Svoboda, SÚPPOP Stöckel, Stfiedisko Kalfus, SÚRPMO Sedlák, Fuka, Vinafi a Muk, Obnovu památek Jelínek a Fanta, MûNV Urválková a Matûjková, Krajsk památkov úfiad imoník). Na jednání poradního sboru byl mimo jiné projednáván projekt tûlocviãny u vor ilského klá tera, ale byl vrácen k pfiepracování. 61 Ve druhé polovinû 80. let se projevilo dal í oïivení oprav zejména u soukrom ch objektû. Odbor kultury Okresního národního v boru v osobû inspektora Nuhlíãka rozvinul systém poskytování finanãních pfiíspûvkû soukrom m vlastníkûm. Je tû pfied rokem 1990 byla opravena fiada stfiech a fasád, v letech 1985 1988 se koneãnû uskuteãnila oprava fasády domu ãp. 141, která doposud byla doslova symbolem zanedbanosti Kutné Hory. Pfii opravû se podafiilo kvalitnû rekonstruovat silnû naru enou tukovou v zdobu a zároveà se na fasádû objevily i dal í gotické detaily, které byly odkryty, nenásilnû aplikovanou analytickou metodou uplatnûny a pozdûji restaurovány stejnû jako fragmenty odkryté dfiíve. 62 Po opravách fiady domû na severozápadní frontû Palackého námûstí (ãp. 154, ãp. 155, ãp. 156) se v roce 1989 jako poslední ãlánek této ucelené fiady realizovala oprava nároïního domu ãp. 157. V témïe roce byla zahájena rekonstrukce fasád kaple vor ilského klá tera obnovou vûïiãky, ta v ak byla pfieru ena a opûtovné zahájení oprav jiï náleïí do dal í ãasové etapy. 63 Zdá se tedy, Ïe v 80. letech minulého století, zejména pak ve druhé polovinû desetiletí, byla situace v péãi o mûstskou památkovou rezervaci v Kutné Hofie pfiece jen o nûco pfiíznivûj í neï v 60. a 70. letech. S tímto trendem v ak kontrastovaly pfietrvávající snahy o zmen ení rozsahu mûstské památkové rezervace, které si vzal za své imístopfiedseda stfiedoãeského KNV Ing. Josef Kakos. Ten si jiï dfiíve na pracovi ti v Hybernské ulici nechal svolat odborné pracovníky Stfiediska státní památkové péãe a za úãasti vedoucího odboru kultury KNV Josefa Misíka a odborné námûstkynû fieditele Stfiediska Ing. Michaely Glosové ukládal úkoly. Mimo jiné poïadoval, aby se odborní pracovníci Stfiediska zamysleli nad rozsahem MPR Kutná Hora a navrhli její zmen ení. V závûru 80. let se znovu dostává na pofiad nov územní plán historického jádra Kutné Hory. Odbor v stavby MûNV zadal nov územní plán Státnímu ústavu pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû. 64 I pfies urãité oïivení v 80. letech se Kutná Hora je tû zdaleka nevyrovnala s hlubokou zanedbaností, s níï vstoupila do 90. let. Kladnou stránkou tohoto období v ak byla skuteãnost, Ïe nadzemní objekty sice chátraly, kromû uveden ch demolic tu v ak nedocházelo k vût ím nenapraviteln m kodám na hodnotû a autenticitû památek. Za to lze vdûãit jen znaãnému úsilí mnoh ch zúãastnûn ch, z nichï nûktefií byli v e jmenováni, nûktefií nikoliv. Navíc tu zûstal jedineãn a úctyhodn odkaz uplynul ch desetiletí, a tím jsou stavebnû-historické prûzkumy blokû. V letech 1968 1990 SÚRPMO zpracovalo dílo, které pfiedstavuje prûzkum celkem 29 kutnohorsk ch blokû. KaÏd prûzkum obsahuje textovou ãást a analytické vyhodnocení v ech podlaïí cel ch blokû v mûfiítku 1 : 200. Celkem pfiedstavuje území MPR pfiibliïnû 70 blokû. Zdálo by se, Ïe takto byla zpracována necelá polovina území rezervace. Ve skuteãnosti bylo zpracováno více, provedená ãást pfiedstavuje bloky nároãnûj í a patrnû irozsáhlej í. Z celého pfiedchozího textu v ak vypl vá idal í závûr, totiï Ïe celé popisované období by si zaslouïilo dûkladnûj í souhrnné zpracování a odborné zhodnocení. Jde v ak o tak irokou problematiku, Ïe ji v tomto pfiíspûvku bylo moïné pfiiblíïit pouze ãásteãnû. Proto doufám, Ïe pfiíspûvek bude chápán ijako pobídka k dal ím krokûm v tomto smûru. 60 Zápis z jednání komise pro fiízení oprav a rekonstrukcí v historickém jádru Kutné Hory ze dne 3. záfií 1986. Kopie s ã. j. 4943/86 uloïena ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 61 Záznam z jednání poradního sboru generálního projektanta historického jádra Kutné Hory dne 23. ledna 1986. 62 Památkové pokyny Ing. arch. Kalfuse uloïeny ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 63 Viz zápis ze 7. záfií 1989 ã. j. 3421/89, jednání se zúãastnili Ing. Schubert, Ing. arch. Kalfus a D. Fundová. Zápis uloïen ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 64 Dotazníky k územnímu plánu ze dne 28. srpna 1989 rozesílal odbor v stavby MûNV v Kutné Hofie. Jedno vyhotovení dotazníku uloïeno ve spisovnû NPÚ ÚOP stfiedních 245