TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
KAPITOLA 3: ZÁSADY KÓTOVÁNÍ A POPIS VÝKRESŮ
LEGENDA KLÍČOVÉ POJMY kóta, kótovací čára, pomocná čára, stavbařská sklopená čára, výšková kóta (tzv. kačena), absolutní hodnota, relativní hodnota, nadzemní podlaží, suterén, podkroví, 1. patro CÍLE KAPITOLY Budete : znát pravidla kótování výkresů znát správnou terminologii popisu výkresu Dovednosti : dokážete okótovat vlastní výkres dokážete vytvořit správný popis výkresu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny
Číselné údaje kót určují rozměry a polohu zobrazované konstrukce bez ohledu na měřítko, ve kterém je výkres nakreslen. Zásady kótování Délkové kóty se na výkresech pozemních staveb udávají v milimetrech, výškové kóty (v absolutních nebo relativních hodnotách) se udávají v metrech, s uvedením tří desetinných míst. Měřící jednotka (mm, m) se neuvádí. Rovinné úhly se kótují ve stupních (úhlových), značky jednotky se připisují. Velikost sklonů se udává poměrem 1:x (např. 1:5) nebo v procentech, popř. v úhlových stupních značky jednotek se vždy připisují. Velikost sklonu se označuje nad šipkou. Je nutné rozlišovat kóty vnější (okenní a vstupní otvory v obvodovém plášti, zlomy na průčelí a celek) a vnitřní (tloušťka stěn a jejich vzdálenost, poloha příček a jejich rozměr, velikost a poloha otvorů ve stěnách příčkách). Co je kótováno vně, se nekótuje uvnitř a obráceně. Na výkresech je rozhodující kóta, nikoli zobrazení. Kóty se nemohou z výkresu odměřovat, ale musí se vypočítat. Kóta, která neodpovídá nakreslenému rozměru, se podtrhává. Při kótování je třeba myslet na možnost ověření správnosti kót. Proto používáme kótovací čáry v tomto pořadí: podrobné kóty (např. členění průčelí rozměry otvorů, poloha příček, vnitřních dveří), dílčí kóty, které udávají rozměry ucelených celků (např. celkové rozměry místností), celkové kóty, které jsou součtem dílčích kót a udávají celkový rozměr objektu.
Vnější kótovací čáry se řadí : polohy a rozměry otvorů, členitost obrysu hlavní formy obrysu nosný systém (modulová síť) celkový rozměr obrysu (celková kóta) Vnitřní kótovací čáry : polohy a rozměry nosných konstrukcí (pokud nejsou zakótovány vně) otvory v nosných konstrukcích, konstrukce komínů, členění vnitřních konstrukcí rozměry místností, tloušťky nenosných konstrukcí (příčky apod.) polohy otvorů v nenosných konstrukcích polohy a rozměry stavebních úprav polohy ostatních podrobností (např. obklady apod.) Pokud to členitost půdorysu dovolí, vždy by měla být označena celková délka a šířka každé místnosti a projektant by neměl spoléhat na to, že se celková kóta místnosti získá součtem dílčích kót. Kótování musí odpovídat postupu provádění stavby. Například kóty pro provedení nosného zdiva nelze uvádět k dodatečně vestavěným příčkám. To platí zejména pro kótování polohy dveřních a okenních otvorů v nosném zdivu. U dveřních otvorů se musí okótovat poloha ostění, nikoli jen osa dveří.
Kótovací a pomocné čáry Kóty se píší nad kótovací čáru. Kótovací a pomocné čáry se kreslí tenkou plnou čarou. Pomocné čáry se prodlužují přibližně o 2 4 mm za kótovací čáru. Kótovací čára se ukončí na pomocné čáře (pokud ji nepotřebujeme prodloužit pro psaní kót). Kótovací čáry se hraničí úsečkami (stavbařská sklopená čára). Odsazení počátku pomocné čáry od objektu je 2 4 mm. Vzdálenost mezi rovnoběžnými kótovacími čarami při výšce písma kót 2,5 mm je 7 10 mm. Vodorovné kóty do svislého řezu a pohledu nepatří. Řez je doplňkový výkres k půdorysům. Toto pravidlo neplatí pro výkresy podrobností detaily. Psaní kót Číselné údaje kót se píší uprostřed kótovací čáry grafickou čarou. Vzdálenost mezi kótovací čárou a kótou je asi 0,7 1 mm. Při psaní kót nad kótovací čáru se musí dodržovat pravidlo pro čtení výkresu (od levého okraje k pravému, od dolního okraje k hornímu). Mnohociferná čísla (pěti a víceciferná) se zapisují s odsazením např. 20 350, čtyřciferná se zapisují v celku. Kóty musí být dobře čitelné, proto se nesmějí psát přes jakoukoli čáru obrazu, čára se pro psaní kóty musí přerušit.
Kóty výškových úrovní Kóty výškových úrovní se uvádějí v půdorysech, ve svislých řezech a ve sklopených průřezech. V půdorysu se kóta výškové úrovně vepisuje při každé změně výškové úrovně do obdélníků nakreslených v ploše, nebo na odkazové čáře vycházející z odkazové plochy. Ve svislých řezech se výškové kóty píší na odkazových čarách vedených od výškových značek. Výškové kóty se udávají: absolutní hodnotou (tj. v nadmořských výškách), na výkrese se musí uvést použitý výškový systém, např. Výškový sytém Bpv nebo Místní výškový systém relativní hodnotou, která se vztahuje ke zvolené základní rovině ±0,000 (obvykle úroveň podlahy 1.NP). Úroveň nad zvolenou základní rovinou se označí kótou se znaménkem + (plus), úroveň pod základní rovinou kótou se znaménkem (mínus).
Modulová síť se v půdorysu značí vztažnými přímkami tenkou čerchovanou čarou ukončenou kroužkem, do kterého se vpisuje číselné označení (zleva doprava) a písmenné označení (zdola nahoru).
Řazení kót :
Novotný Jan, Cvičení z pozemního stavitelství pro 3. a 4. ročník, Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních, Sobotáles Praha 10, 2007, ISBN 978-80-86817-23-1
Novotný Jan, Cvičení z pozemního stavitelství pro 3. a 4. ročník, Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních, Sobotáles Praha 10, 2007, ISBN 978-80-86817-23-1
Kótování úhlů, poloměrů : Výškové kóty vodorovných ploch se vepisují do obdélníků nakreslených plnou tenkou čarou :
Výškové kóty vodorovných hran se uvádějí na odkazové čáře, vycházející od hrany : Výškové kóty bodů se uvádějí na odkazové čáře, která vychází z místa bodu : Ve svislých řezech a na pohledech se výškové kóty píší do tzv. kačenek na odkazovou pomocnou čáru :
Kóty ve svislém řezu : Používáme svislé kóty, vodorovné kóty do řezu nepatří, pouze výjimečně, pokud konstrukci nemůžeme definovat jinak. Svislé kóty dělíme na vnější a vnitřní. Z vnější strany kótujeme : - členění vnějších konstrukcí (okna, vstupní dveře, balkóny, římsy, vikýře apod.) - uvádíme celkovou kótu nadzemní a podzemní části objektu a střechy. Uvnitř objektu kótujeme : - výšky parapetů, překladů, nadpraží otvorů, tloušťky stropních konstrukcí, tloušťky podlah - další kóta určuje světlé výšky a celkové tloušťky stropu (s podlahou) - zvláštní kóta udává konstrukční výšky podlaží
Novotný Jan, Cvičení z pozemního stavitelství pro 3. a 4. ročník, Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních, Sobotáles Praha 10, 2007, ISBN 978-80-86817-23-1
3.2. POPIS VÝKRESŮ Půdorysy jednotlivých podlaží se nazývají dvěma způsoby oba jsou povolené, ale nemůžou se používat současně. Buď se používají názvy : PŘÍZEMÍ, 1. PATRO, 2. PATRO, PODKROVÍ nebo 1. NADZEMNÍ PODLAŽÍ, 2. NADZEMNÍ PODLAŽÍ, PODKROVÍ. Pro označení podzemního podlaží se používá pro oba případy pouze SUTERÉN. Číslování místností v jednotlivých podlažích má tyto zásady: SUTERÉN S01, S02, S03, je-li více suterénů, je číslování místností 1S01, 2S01, 3S01 PŘÍZEMÍ P01, P02, P03 1. PATRO 101, 102, 103 1. NADZEMNÍ PODLAŽÍ - 101, 102, 103 2. NADZEMNÍ PODLAŽÍ - 201, 202, 203 PODKROVÍ - 301, 302, 303 následuje-li podkroví po 2.NP Schodiště a výtahové šachty se číslují samostatně, a to tak, že pořadové číslo je v každém podlaží stejné např. 108, 208, 308 Popis odkazů a bublin je přednostně vodorovně rovnoběžně se spodním okrajem výkresu.
3.3. OZNAČOVÁNÍ ODKAZŮ Odkazové čáry kreslíme tenkou plnou čárou. Jednoduché odkazové čáry popisují jednu konstrukci nebo materiál :
3.3. OZNAČOVÁNÍ ODKAZŮ Sdružená odkazová čára popisuje několikavrstvé konstrukce. Všechny vrstvy se popisují na odkazových praporcích. Sdruženou odkazovou čáru je možno nahradit jednou čárou s kroužkem. Označení v kroužku odkazuje na podrobný popis vícevrstvé konstrukce nebo výrobku, který je popsán nebo rozkreslen na jiném výkrese.
LEGENDA STUDIJNÍ MATERIÁLY NOVOTNÝ, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník : Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1. PAVLIS, J. a kol. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 1995. ISBN 80-901684-9-3. ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb Kreslení výkresů stavební části OTÁZKY A ÚKOLY 1) Jak se píše kóta, jejíž údaj neodpovídá rozměru kresby? 2) V jakých hodnotách se udávají výškové kóty? 3) Vysvětlete pojem absolutní hodnota výškové kóty. 4) V jakých měrných jednotkách se udávají délkové kóty? 5) Čemu se v projektu obvykle přiřadí ±0,000? 6) Jakou čarou se kreslí kótovací a pomocné čáry? (druh a tloušťka) 7) Jak se číslují místnosti v podzemním podlaží a přízemí? 8) Mohou být v projektu současně použity názvy výkresů PŘÍZEMÍ a 2.NP?
LEGENDA KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Soubor se správným řešením úkolů bude zpřístupněn v IS v učebních materiálech během následujících cvičení. Použitá literatura NOVOTNÝ, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník : Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1. PAVLIS, J. a kol. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 1995. ISBN 80-901684-9-3. ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb Kreslení výkresů stavební části