3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST

3. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu VERZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Tato zpráva je výstupem ze zakázky Průběžná dlouhodobá evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu financované z projektu technické spolupráce OP LZZ Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ 2008 2015 (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/09.00016).

Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny 25 170 00 Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/18 120 00 Praha 2 Verze dokumentu: č. 1.1 (návrh) ze dne 3. 4. 2012 1

Obsah 1 ÚVOD... 3 2 METODIKA... 3 3 VÝSTUPY 1. VLNY KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ... 4 3.1 ZAMĚSTNANCI MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ... 4 3.2 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V EVIDENCI ÚŘADU PRÁCE A ZÁJEMCI O ZAMĚSTNÁNÍ... 5 3.3 DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ... 7 3.4 LIDÉ VE VĚKU NAD 50 LET... 8 3.4.1 Uchazeči o zaměstnání ve věku nad 50 let... 8 3.4.2 Zaměstnanci ve věku nad 50 let... 9 3.5 MLADÍ LIDÉ VE VĚKU OD 15 DO 25 LET... 10 3.5.1 Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let studující... 10 3.5.2 Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let hledající zaměstnání... 11 3.5.3 Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let zaměstnanci... 11 3.6 LIDÉ DO 26 LET VYRŮSTAJÍCÍ BEZ RODIN, OSOBY OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ NEBO OCHRANNOU VÝCHOVU... 12 3.7 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NEBO CHRONICKÝM DUŠEVNÍM NEMOCNĚNÍM... 13 3.8 OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VĚZENÍ... 14 3.9 OBĚTI NÁSILÍ A TRESTNÉ ČINNOSTI... 15 3.10 OSOBY ZÁVISLÉ (NA DROGÁCH APOD.) A ZÁVISLOSTÍ OHROŽENÉ... 16 3.11 OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ... 17 3.12 IMIGRANTI, AZYLANTI, CIZINCI A ETNICKÉ MENŠINY... 18 3.13 ROMOVÉ A OSOBY Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ... 19 3.14 OSOBY PEČUJÍCÍ O OSOBU BLÍZKOU NEBO O ZÁVISLÉ ČLENY RODINY VČETNĚ DĚTÍ DO 15 LET VĚKU... 21 3.15 RODIČE VRACEJÍCÍ SE PO RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA TRH PRÁCE... 22 3.16 SAMOŽIVITELKY, SAMOŽIVITELÉ... 23 3.17 ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ ČI PODNIKATELKY... 24 3.18 TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI... 25 3.19 ASISTENTI PEDAGOGA... 26 4 ZÁVĚRY A... 27 2

1 Úvod 3. průběžná zpráva Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu představuje výsledky první vlny kvalitativního šetření zaměřeného na cílové skupiny programu a na jejich pohled na krátkodobé i dlouhodobé dopady projektů z OP LZZ. 3. průběžná zpráva navazuje na výstupy 1. průběžné zprávy, která srovnávala cíle OP LZZ v rámci prvních tří os programu, problémy v dílčích oblastech a problémy cílových skupin, na které se program zaměřuje, a 2. průběžné zprávy, jež prezentovala výsledky první vlny kvantitativního šetření zaměřeného na příjemce podpory z OP LZZ. 3. průběžná zpráva obsahuje hlavní výstupy první vlny kvalitativního šetření, které bylo realizováno v srpnu 2011 až únoru 2012 (sběr dat probíhal v říjnu 2011 až únoru 2012). Kvalitativní fáze výzkumného šetření byla zaměřena pouze na cílové skupiny programu, kvalitativní výzkum tedy nebyl zacílen na příjemce podpory. 2 Metodika Hlavními metodami kvalitativních fází výzkumu byly polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. Další využitou metodou sběru dat byly evaluační návštěvy, které byly navázány na realizaci rozhovorů a fokusních skupin. V rámci první vlny kvalitativního šetření bylo dotazováno celkem 268 respondentů, 221 respondentů byli zástupci cílových skupin, kteří byli podpořeni z OP LZZ (z nich 133 bylo dotazováno prostřednictvím 24 fokusních skupin a 88 respondentů v rámci polostrukturovaných rozhovorů) a 47 respondentů byli zástupci cílových skupin, kteří nebyli podpořeni v rámci OP LZZ (dotazování proběhlo formou rozhovorů). Realizace kvalitativního šetření měla několik fází. V srpnu až říjnu 2011 probíhala příprava scénářů pro polostrukturované rozhovory a fokusní skupiny. V říjnu až listopadu 2011 byli následně vybíráni a oslovováni respondenti pro rozhovory a fokusní skupiny a probíhala příprava tazatelů a evaluátorů na terénní šetření. Samotný sběr dat (realizace polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin) byl realizován v říjnu 2011 až únoru 2012; v tomto období byla zároveň získaná data analyzována. Navázání kontaktu s respondenty (se zástupci cílových skupin) bylo realizováno přes příjemce, tj. organizace v případě respondentů zasažených programem; u respondentů nezasažených programem byl kontakt navázán přes organizaci zaměřující se na tyto cílové skupiny (bez ohledu na projekty z OP LZZ). Konkrétní respondenti byli vyhledáváni a vybíráni na základě několikafázového procesu a bylo zohledňováno několik kritérií (příslušnost k cílové skupině, účast či neúčast v projektu z OP LZZ, region NUTS 2 [Český statistický úřad, 2011], v němž byl projekt realizován, typ projektu a aktivity projektu 1 ). Kritéria výběru vzorku byla stanovena na základě co nejvíce diferencovaného vzorku, který by pokryl pole možných případů s nejvyšším potenciálem. Zároveň realizátoři studie, tj. Navreme Boheme, s.r.o., a Člověk v tísni, o.p.s., využili své sítě a kontakty na organizace realizující projekty, u kterých se dalo předpokládat, že organizace spíše umožní zprostředkování rozhovorů či fokusních skupin. Data získaná v rámci kvalitativního šetření byla pro účely studie anonymizována (jména, zaměstnavatel, místa bydliště atd.), aby nebylo možné identifikovat jednotlivé respondenty. 1 V případě skupiny respondentů nepodpořených programem byla kritériem jednak příslušnost k cílové skupině podle vymezení OP LZZ, jednak nezapojení respondenta do OP LZZ. 3

3 Výstupy 1. vlny kvalitativního šetření 3.1 Zaměstnanci malých a středních podniků V rámci cílové skupiny zaměstnanci malých a středních podniků podpoření z projektů OP LZZ bylo dotazováno 35 respondentů (v sedmi fokusních skupinách a třech rozhovorech). Dále bylo realizováno osm rozhovorů s respondenty spadajícími do této cílové skupiny, kteří ale nebyli podpořeni z projektů OP LZZ. Celkem bylo dotazováno 46 respondentů. (potenciálně) obtížná uplatnitelnost na trhu práce při ztrátě stávajícího zaměstnání a s ní spojené obavy z možné ztráty zaměstnání, ty projevovali zejména ti zaměstnanci, kteří jsou si vědomi svého potenciálního znevýhodnění na trhu práce, pokud by o své současné zaměstnání přišli (např. zaměstnanci nad 50 let, zaměstnanci s nízkým vzděláním či bez kvalifikace, matky s dětmi atd.). znevýhodnění na trhu práce při hledání zaměstnání (např. zaměstnanci nad 50 let, zaměstnanci s nízkým vzděláním či bez kvalifikace, matky s dětmi atd.) zastarávání znalostí a dovedností zaměstnanců (na všech úrovních zaměstnanců) krátkodobý horizont vzdělávání v organizacích negativní a nesystematický přístup vedení organizace ke vzdělávání zaměstnanců Projekty v OP LZZ pro tuto cílovou skupinu byly zaměřeny na vzdělávání zaměstnanců, nejčastěji formou různých typů školení. Kromě nákladů na projekty byly v některých případech firmám hrazeny i mzdové náklady, což podle respondentů významně usnadnilo zaměstnavatelům možnosti realizace projektu. Firmy ve většině případů využívaly pro školení externí firmy (v některých případech současně zaměřovaly své projekty na vzdělávání interních lektorů). Kladné hodnocení školení bylo často spojeno právě s profesionalitou externích lektorů. zlepšení a rozvoj znalostí a dovedností zaměstnanců (ale omezenost jejich reálné využitelnosti v praxi) Určitý přínos účasti v projektu dokládají všichni respondenti, avšak někteří respondenti přiznávají, že získané informace v praxi nevyužijí a že je pro svou práci ani nepovažují za důležité. Já protože mám zkušenost z jiných firem, kde tohle byl standard, tak vidím, že pro ty kluky to má přínos ( ) a hlavně to není vnímaný jako něco navíc, že musím být navíc v sobotu v práci, je to braný normálně, berou to jako běžnou součast zaměstnání. (RE 4, Severovýchod, fokusní skupina 2) Obecně si myslím, že u mě osobně by to nemělo žádný dopad, kdybych ty školení neabsolvovala. (RE 10, Severovýchod, fokusní skupina) upevňování sociálních vazeb ve firmě, rozvíjení kultury firmy Tento faktor je možné v některých případech hodnotit jako nezamýšlený dopad projektů, který je ale ze strany respondentů hodnocen jednoznačně pozitivně. Na školeních jsme vytvářeli strategie, mělo to obrovský dopad jak na nás, tak na dění ve firmě. Z jednoho z těch školení se stal určitý mezník, otevřelo to ohromnou debatu jako řešení konfliktů na pracovništi, motivace, hodnocení pracovníků. (RE 11, Praha, fokusní skupina) Negativní dopady projektů ztráta času, nutnost dohnat zameškanou práci (tlak na vysokou efektivitu práce) Objevují se i kritické názory, že forma podpory prostřednictvím projektů není efektivní a že pro firmy by byly potřebnější jiné způsoby pomoci. Firmy podle respondentů podporu z programu 4

využívají, protože mají tu možnost, ale reálný dopad pomoci je podle nich malý. Poptávka tedy v některých případech nekoresponduje s nabídkou, projekty se realizují, protože na ně jsou peníze. Podle některých respondentů není systém projektů a jejich schvalování dostatečně průhledný a transparentní. Myslím, že kdybychom se nezúčastnili projektu, nic zásadního by se pro nás nezměnilo. (R3, Střední Morava, fokusní skupina) Já si myslím, že kdyby se ty peníze použili na něco jinýho, pořádně.. tak by to asi bylo lepší. (RE 14, Severovýchod, fokusní skupina) Respondenti, kteří nebyli zapojeni do projektů z OP LZZ, se ve většině případů v rámci svého zaměstnání neúčastnili žádného dalšího vzdělávání, jeden z respondentů absolvoval v minulosti rekvalifikační kurz organizovaný Úřadem práce a jedna respondentka školení v zaměstnání (zakončené certifikátem). Respondenty nezapojené do projektů z OP LZZ lze podle jejich přístupu k dalšímu vzdělávání rozdělit na dvě skupiny. Někteří respondenti by se v rámci svého zaměstnání rádi školení či vzdělávacích kurzů zúčastnili, kdyby jim ho zaměstnavatel nabídl, někteří z nich ale tvrdí, že žádná školení ke své práci reálně nepotřebují. Zajímavým zjištěním je fakt, že podpoření a nepodpoření respondenti se ve většině případů neliší v tom, zda a do jaké míry mají obavy z možné ztráty zaměstnání. Znamená to, že obavy z budoucnosti se objevují u obou skupin, přičemž na ně má vliv spíše pozice respondenta na trhu práce a jeho předchozí zkušenosti s hledáním zaměstnání než účast v projektu. 1) důraz na budování udržitelných interních školicích kapacit (v kombinaci s externím školením) 2) důraz na školení všech zaměstnanců na všech úrovních 3) důraz na využitelnost získaných znalostí a dovedností v praxi (ve vazbě na školení všech úrovní zaměstnanců) 4) důraz na zkrácení doby od sepsání žádosti do začátku realizace (minimalizace zastarání), popř. flexibilitu obsahu školení na úrovni projektu 3.2 Uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání V cílové skupině uchazeči o zaměstnání v evidenci Úřadu práce a zájemci o zaměstnání podpoření z projektu OP LZZ se uskutečnily čtyři fokusní skupiny (26 respondentů) a jeden rozhovor. Dále bylo realizováno pět rozhovorů s respondenty spadajícími do této cílové skupiny, kteří ale nebyli podpořeni z projektů OP LZZ. Celkem bylo dotazováno 32 respondentů. Cílová skupina uchazečů a zájemců o zaměstnání je velmi široká. Skupina uchazečů o zaměstnání se v rámci času proměňuje s ohledem na míru uplatnitelnosti, je dynamická, někteří najdou zaměstnání, část z cílové skupiny se naopak může přesunout do cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. psychický stav cílové skupiny (apatie, deprese), pasivita cílové skupiny a snaha najít ideální práci finanční tíseň neefektivní činnost Úřadu práce kombinace se znevýhodněním na trhu práce (vzdělání, věk, rodičovství atd.) vysoká nezaměstnanost v regionu a ekonomická situace regionu zadluženost, problémy s bydlením 5

Projekty z OP LZZ byly různého typu, jednak se jednalo o rekvalifikace, motivační a vzdělávací kurzy (např. výuka PC), jednak o terénní sociální práce (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a podpůrné služby v podobě vzdělávání v rodinách a kariérního poradenství). Očekávání respondentů od projektu bylo jednoznačné najít si práci, mít větší šance a možnosti na trhu práce. Očekávání respondentů využívajících terénní sociální služby byla komplexnější. Kromě nalezení práce očekávali zejména pomoc v obtížných situacích, především při řešení exekucí, nedoplatků na energiích, při komunikaci se školou, při zajištění rekvalifikace a vyřizování složitějších úředních záležitostí. Klienti terénních sociálních služeb se také shodli na tom, že bez projektových pracovníků a služeb by byl pro ně život obtížnější a že by rádi využívali těchto služeb i nadále. Respondenti porovnávali kvalitu spolupráce a komunikace v rámci projektu s činnostmi Úřadu práce. Oceňovali zejména fakt, že v rámci projektu byl oproti aktivitám na Úřadu práce umožněn individuální přístup k jednotlivým účastníkům, a dále skutečnost, že jim organizace realizující projekt vycházela většinou vstříc (např. možnost uvolnění v případě, že museli něco zařídit na úřadě, měli nemocné děti atd.). Někteří z respondentů hodnotili činnost Úřadu práce negativně (nedostatek informací, problémy v komunikaci i přístupu zaměstnanců Úřadu práce). nalezení zaměstnání zlepšení pozice na trhu práce pomoc v obtížných životních situacích navázání sociálních kontaktů Negativní dopady projektů plýtvání časem účastníků neefektivita, pokud projekty nezohledňují různé potřeby účastníků Jako problém se u vzdělávacích kurzů ukázaly různé potřeby jejich účastníků. Někteří z respondentů hodnotí projekt po obsahové stránce jako velmi přínosný, protože jim přinesl velké množství nových informací, naopak jiní respondenti říkají, že některé z projektových aktivit nepotřebovali absolvovat v takovém rozsahu. Situace respondentů podpořených z OP LZZ je ve srovnání s respondenty nepodpořenými z OP LZZ příznivější zejména z hlediska získaných znalostí a dovedností, neboť respondenti zapojení do projektů z OP LZZ v rámci projektů absolvovali kromě školení často i rekvalifikace. Naopak někteří uchazeči na Úřadu práce, kteří nebyli podpořeni z OP LZZ, tvrdí, že i když se rekvalifikace chtěli účastnit, nebylo možné je z důvodu nedostatečné nabídky v rámci Úřadu práce absolvovat. Všichni respondenti nepodpoření z OP LZZ přiznávali, že využívají nebo v minulosti využívali práce na černo (většinou krátkodobé brigády bez smlouvy). To se byť v menší míře se objevovalo i u respondentů zapojených do projektů OP LZZ. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) důraz na časové sladění aktivit projektů, aby nedocházelo k časovým prostojům a plýtvání časem účastníků projektů 3) důraz na podporu a motivaci cílové skupiny 6

3.3 Dlouhodobě nezaměstnaní V cílové skupině dlouhodobě nezaměstnaní podpoření z projektů OP LZZ se uskutečnily čtyři fokusní skupiny (20 respondentů) a jeden rozhovor. Dále byly realizovány čtyři rozhovory s respondenty nepodpořenými z projektů OP LZZ. Celkem bylo dotazováno 25 respondentů. nezaměstnaných jsou podobné jako u předešlé skupiny uchazečů na Úřadu práce, častěji je ale jejich stav komplexnější a akutnější. vysoká nezaměstnanost v některých regionech, stav ekonomiky a strukturální problémy trhu práce kombinace se znevýhodněním na trhu práce (vzdělání, věk, rodičovství, zdravotní stav atd.) psychický stav cílové skupiny (apatie, deprese), pasivita cílové skupiny, ztráta pracovních návyků, nízká motivace neefektivní činnost Úřadu práce finanční tíseň zadluženost nedostatečná finanční gramotnost problémy s bydlením špatný zdravotní stav Většina projektů zaměřených na tuto cílovou skupinu byla zaměřena buď na rekvalifikace, nebo na terénní sociální práci s cílovou skupinou, které zahrnovala poradenství v obtížných životních situacích (dluhy, hledání zaměstnání, komunikace s úřady, komunikace s exekutory atd.) a podpůrnou veřejnou službu (veřejná služba byla často důvodem, proč se respondenti do projektu zapojili; terénní sociální služby začali využívat až následně). Projekty byly komplexní byly zaměřeny na celou problematiku cílové skupiny. Přestože si většina respondentů zaměstnání nenašla, respondenti pozitivně hodnotili dílčí přínosy projektů. Respondenti se většinou shodli, že dílčí problémy projekt rozhodně dokázal řešit, nicméně že je pro ně nutné nadále spoupracovat v otázce dalších problémů, které přetrvávají (respondenti např. začali řešit problémy s dluhy, s pomocí sociálního pracovníka vytvořili splátkový kalendář, ale stále nemají zaměstnání). Respondenti oceňovali přístup a práci terénních pracovníků. pomoc v obtížných životních situacích aktivizace prostřednictvím veřejné služby nalezení zaměstnání Negativní dopady projektů riziko pouze dočasného řešení problémů v případě krátkodobé intervence (v návaznosti na komplexní problémy cílové skupiny) v případě nalezení pracovního místa není zajištěno jeho udržení (udržitelnost) U cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných se jako významný rozdíl ukazuje zejména míra řešení (resp. neřešení) jejich celkové životní situace a problémů navazujících se na dlouhodobou nezaměstnanost (např. zadluženosti či problémů s bydlením). U respondentů podpořených z OP LZZ se začaly tyto problémy v rámci projektů řešit, naopak u respondentů nezapojených do projektů z OP LZZ lze v případě absence jiné intervence očekávat zhoršení této situace. 7

1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů včetně dlouhodobé práce s účastníky 2) důraz na podporu a motivaci cílové skupiny 3) podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby 4) podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (udržení si pracovního místa) 3.4 Lidé ve věku nad 50 let V cílové skupině lidé ve věku nad 50 let podpoření z projektů OP LZZ byly realizovány čtyři fokusní skupiny (celkem 25 respondentů) a dva rozhovory. Dále se uskutečnilo pět rozhovorů se zástupci spadajícími do cílové skupiny, kteří nebyli podpořeni z projektů OP LZZ. Celkem bylo dotazováno 32 respondentů. Do cílové skupiny osob ve věku nad 50 let spadají dvě skupiny respondentů uchazeči o zaměstnání starší 50 let a zaměstnanci nad 50 let. Problémy jednotlivých podskupin (i realizované projekty na ně zaměřené) se výrazně liší, proto jsou v následujícím textu skupiny popsány odděleně. 3.4.1 Uchazeči o zaměstnání ve věku nad 50 let kumulace handicapů stereotypy a diskriminace z důvodu věku (problémy se zdravotním stavem, nižší kompetence v oblasti cizích jazyků a ICT), ale i určité negativní naladění celé společnosti vůči starším lidem Už jsem měla domluveno, že se tam přijedu podívat, a pak se mě ještě zeptala, kolik mi je, a když jsem jí to řekla, tak to ani nechoďte, to by nemělo cenu. (RE 26, Střední Čechy, fokusní skupina) nižší vzdělání a kvalifikace, zdravotní stav (v návaznosti na diskriminaci z důvodu věku) psychický stav cílové skupiny (apatie, rezignace, deprese), pasivita cílové skupiny, očekávání jsou spojena s tím, že jim někdo práci najde, méně zdůrazňují vlastní aktivitu a nutnost hledat si práci aktivně sami Projekty z OP LZZ zaměřené na uchazeče na trhu práce starší 50 let jsou zaměřeny na pracovní poradenství, rekvalifikace, motivaci a aktivizaci a zprostředkovávání zaměstnání. Respondenti v projektech pozitivně hodnotí zejména individuální a přátelský přístup, věnování času a pozornosti jejich potřebám. Situaci srovnávají s činností a aktivitami Úřadu práce, které hodnotí jako méně efektivní a často pouze formální. Účast v projektu je respondenty často hodnocena jako významná změna, která je spojená s velkým očekáváním, že se jim podaří nalézt práci. Respondenti také velmi pozitivně reflektují to, že jim účast v projektu dala pravidelný režim a povinnosti a že jim dodala určitou naději, že jejich šance najít si zaměstnání se díky absolvování školení zvýší. nalezení zaměstnání zlepšení pozice na trhu práce, získání nových znalostí a dovedností (respondenti častěji než v jiných cílových skupinách říkají, že náplň projektů jim přinesla něco nového) navázání nových sociálních kontaktů, zvýšení sebevědomí a aktivizace Negativní dopady projektů plýtvání časem účastníků 8

U podskupiny osob nad 50 let hledajících zaměstnání se jako nejvýznamnější rozdíly mezi osobami podpořenými a nepodpořenými z OP LZZ ukazují rozdíly v sociální rovině projektů, neboť respondenti, kteří byli zapojeni do projektů z OP LZZ, pozitivně oceňují skutečnost, že díky projektu získali nový program a navázali nové sociální kontakty. Naopak ti, kteří do projektu z OP LZZ nebyli zapojeni, přiznávají, že se v důsledku nezaměstnanosti cítí izolováni. Jako významné se ukazují i doprovodné aktivity a finanční možnosti projektů v rámci některých projektů zaměřených na vzdělávání či rekvalifikace byla často uchazečům proplácena doprava, naopak respondent nepodpořený z OP LZZ označuje jako jeden z důvodů, proč by se do rekvalifikace Úřadu práce nemohl zapojit, vysoké náklady na dopravu, které si v současné situaci nemůže dovolit. 1) důraz na podporu a motivaci cílové skupiny 2) snaha o časové sladění aktivit projektů, aby nedocházelo k časovým prostojům a plýtvání časem účastníků projektů 3.4.2 Zaměstnanci ve věku nad 50 let U podskupiny zaměstnanců ve věku nad 50 let nebyly v rámci fokusních skupin formulovány problémy specifické pro tuto skupinu (viz skupina zaměstnanci), ale v některých případech se zde častěji než u obecné skupiny zaměstnanců objevují obavy ze ztráty zaměstnání. (potenciálně) obtížná uplatnitelnost na trhu práce při ztrátě stávajícího zaměstnání znevýhodnění na trhu práce z důvodu věku nižší vzdělání a kvalifikace Zaměstnanci starší 50 let, kteří se zúčastnili projektu z OP LZZ, hodnotí realizaci projektů pozitivně jak po obsahové, tak po organizační stránce. Velmi oceňují možnost účastnit se školení, která hodnotí jako přínosná a chápou je jako užitečné rozšíření obzorů. Dopady projektu jsou hodnoceny stejně jako v obecné skupině zaměstnanců. získání nových znalostí a dovedností zaměstnanců (zaměstnanci nad 50 let častěji než zaměstnanci obecně říkají, že náplň projektů jim přinesla něco nového, s čím se do té doby nesetkali) upevňování sociálních vazeb ve firmě, rozvíjení kultury firmy Negativní dopady projektů ztráta času, nutnost dohnat zameškanou práci (tlak na vysokou efektivitu práce) Rozdíly mezi podskupinou zaměstnanců nad 50 let podpořených z OP LZZ a podskupinou zaměstnanců nad 50 let nepodpořených z OP LZZ jsou obdobné jako u skupiny zaměstnanců. 1) důraz na školení všech zaměstnanců na všech úrovních 2) důraz na využitelnost získaných znalostí a dovedností v praxi (ve vazbě na školení všech úrovní zaměstnanců) 9

3.5 Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let V cílové skupině mladí lidé ve věku od 15 do 25 let byly realizovány čtyři fokusní skupiny se 17 respondenty podpořenými z projektů OP LZZ. Dále se uskutečnily celkem čtyři rozhovory s respondenty, kteří nebyli podpořeni z projektů OP LZZ. Do cílové skupiny spadá i skupina dobrovolníci, se kterými byly realizovány celkem tři rozhovory (dva rozhovory s respondenty podpořenými z OP LZZ a jeden s nepodpořeným respondentem). Celkem bylo dotazováno 24 respondentů. Do cílové skupiny mladí lidé ve věku od 15 do 25 let spadají tři základní podskupiny respondentů studující, hledající si zaměstnání a zaměstnanci. Problémy jednotlivých podskupin mladých lidí do 25 let (i realizované projekty na ně zaměřené) se výrazně liší, proto jsou v následujícím textu skupiny popsány odděleně. 3.5.1 Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let studující problémy s dokončením základní či střední školy problematické trávení volného času, zkušenosti se sociálně patologickými jevy Dotazované dobrovolnice upozorňují na určité limity, které jejich práci komplikují. Jednak jde o velký počet rodin, které by měly zájem o tuto službu, a o nízký počet dobrovolníků, dále o finance, neboť není možné proplácet všechny aktivity, které s klienty realizují a které jsou v některých případech nuceny platit ze svého (např. občerstvení v restauraci, jde jsou s klientem atd.). Respondentky také poukazují na skutečnost, že dobrovolnictví zaměřené na Romy mnohdy u většinové společnosti vzbuzuje negativní reakce. Prvním typem projektů směřujících k mladým lidem od 15 let do 25 let, kteří studují, byly sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které byly zaměřeny na podporu vzdělávání, především na doučování, individuální konzultace, motivační aktivity, prevenci sociálně patologických jevů. zlepšení prospěchu ve škole; zahájení, pokračování či úspěšné zakončení studia na základní nebo střední škole smysluplné trávení volného času kontakty s dobrovolníky (potenciálně) integrace do většinové společnosti U podskupiny mladých lidí ve věku od 15 do 25 let, kteří studují, se mohou objevovat zásadní rozdíly zejména s ohledem na jejich konkrétní životní situaci. Výchozí situace respondentů (rodinné a sociální zázemí atd.) podpořených z OP LZZ, a respondentky, která nebyla z OP LZZ podpořena, není zcela srovnatelná. Respondenti, kteří byli do projektů z OP LZZ zapojeni, měli totiž ve všech případech horší sociokulturní zázemí. Přesto lze na některých případech ilustrovat částečné vyrovnání této situace, z určité části díky zapojení do projektu z OP LZZ. Jako významný lze hodnotit i psychologický a sociální efekt účasti v projektu. To se rovněž projevilo při porovnání situace podpořených a nepodpořených osob. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) podpora dobrovolnictví v rámci projektů (včetně náhrad dílčích nákladů) 10

3.5.2 Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let hledající zaměstnání nízké vzdělání a chybějící kvalifikace zadluženost problémy s bydlením využívání práce na černo (jak v rámci příležitostných brigád, tak dlouhodobě) Projekty, kterých se účastnili zástupci cílové skupiny, byly zaměřené na služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (podobná služba jako u předchozí skupiny) a na program na podporu integrace sociálně vyloučených Romů, jejich cílem je zvýšení zaměstnanosti cílové skupiny a zvýšení úspěšnosti ve vzdělávání. Respondenti oceňovali individuální formu pomoci v krizových životních situacích, kterou díky projektu měli možnost získat. Respondenti považují za klíčové zejména samotné terénní pracovníky a jejich přístup k nim. Dopady projektu jsou hodnoceny s ohledem na konkrétní situaci respondentů, většina z nich ale velmi pozitivně hodnotí vyřešení dílčích souvisejících problémů, i když si někteří z dotazovaných díky projektu zaměstnání nenašli. pomoc v obtížných životních situacích a při řešení problémů, např. s dluhy či s bydlením nalezení zaměstnání navázání nových sociálních kontaktů aktivizace prostřednictvím veřejné služby Negativní dopady projektů není zajištěno udržení si pracovního místa Rozdíly mezi situací osob podpořených a nepodpořených z OP LZZ v podskupině mladých lidí ve věku od 15 do 25 let, kteří hledají zaměstnání, se v některých případech ukazují jako zásadní. Mladí lidé, kteří nebyli zapojeni do projektu z OP LZZ, ve všech případech přiznávají, že pravidelně či alespoň příležitostně pracují na černo (zároveň jsou registrováni jako uchazeči na Úřadu práce). Související problémy, např. zadluženost, se objevují jak u podpořených respondentů, tak u respondentů nezapojených do projektů z OP LZZ; u nich lze ale v případě absence jiného typu intervence očekávat zhoršení či eskalaci problémů. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (udržení si pracovního místa) 3.5.3 Mladí lidé ve věku od 15 do 25 let zaměstnanci větší riziko ztráty pracovního místa a vyšší pravděpodobnost ohrožení nezaměstnaností Projekt pro tuto skupinu byl zaměřen na vzdělávání zaměstnanců. V rámci projektu byly realizovány jazykové kurzy, kurzy počítačů, odborná školení a školení zaměřená na rozvoj tzv. měkkých dovedností (soft skills). 11

Tato skupina se v hodnocení výrazně neliší od obecné skupiny zaměstnanců, pouze jsou v určitých ohledech kritičtější, např. pokud absolvovaná školení neodpovídají jejich potřebám v praxi (naopak velmi pozitivně hodnotí, pokud mají možnost informace získané v absolvovaném školení využít v praxi). Hodnocení dopadů projektu odpovídá obecné skupině zaměstnanců. zlepšení a rozvoj znalostí a dovedností zaměstnanců (je kladen větší důraz na využitelnost v praxi) upevňování sociálních vazeb ve firmě, seznámení se s kulturou firmy Negativní dopady projektů ztráta času, nutnost dohnat zameškanou práci (tlak na vysokou efektivitu práce) U podskupiny zaměstnanců ve věku do 25 let jsou rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými osobami podobné jako u skupiny zaměstnanců. 1) důraz na školení všech zaměstnanců na všech úrovních 2) důraz na využitelnost získaných znalostí a dovedností v praxi (ve vazbě na školení všech úrovní zaměstnanců) 3.6 Lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu V cílové skupině lidé do 26 let vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící ústavní nebo ochrannou výchovu bylo realizováno celkem sedm rozhovorů s respondenty podpořenými z projektů OP LZZ a dva rozhovory s respondenty nepodpořenými z projektu z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno devět respondentů. problémy s dokončením základní či střední školy nízké vzdělání a chybějící kvalifikace problematická fáze odchodu z ústavní nebo ochranné výchovy nezaměstnanost problémy s bydlením finanční tíseň Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, byly zaměřeny na terénní práci (individuální práci s uchazeči o zaměstnání a jejich motivace k hledání zaměstnání), zajištění bydlení (dům na půl cesty), pracovní poradenství, motivaci, zprostředkovávání zaměstnání a vzdělávací kurzy. Podle respondentů projekty, kterých se zúčastnili, řešily jejich zásadní problémy, se kterými se potýkají. Mezi tyto problémy patří nezaměstnanost, nedostatečné vzdělání či problémy s bydlením. Dopady své účasti v projektu hodnotí jako zásadní pro další život. zajištění bydlení nalezení zaměstnání zlepšení pozice na trhu práce pomoc v obtížných životních situacích 12

zahájení, pokračování či úspěšné zakončení studia na základní nebo střední škole rozvoj znalostí a dovedností získaných díky projektu celková změna prostředí, nové sociální kontakty V cílové skupině mladých lidí do 26 let vyrůstajících bez rodin a opouštějících ústavní nebo ochrannou výchovu se ukazují významné rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými jedinci zejména v aspektu zajištění bydlení. Pro tuto cílovou skupinu je zajištění bydlení klíčovým problémem; ti respondenti, kteří díky projektu z OP LZZ měli možnost získat bydlení, mají i lepší pozici při hledání zaměstnání. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) podpora projektů zajišťujících základní potřeby (např. domy na půl cesty) 3) podpora cílové skupiny i po nástupu do zaměstnání (udržení si pracovního místa) 3.7 Osoby se zdravotním postižením nebo chronickým duševním nemocněním V cílové skupině osoby se zdravotním postižením nebo chronickým duševním onemocněním bylo realizováno devět rozhovorů s respondenty podpořenými z projektů z OP LZZ a dva rozhovory s respondenty nepodpořenými z projektů z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno jedenáct respondentů. zdravotní postižení, špatný zdravotní stav (včetně s tím souvisejících požadavků na pracovní prostředí a režim) Mám invalidní důchod. Mám problémy se sluchem, na jednu ucho neslyším, na druhém uchu mám naslouchátko. Také mám problémy přes psychiku, deprese. Deprese mám asi dva roky od ztráty práce. (RE 45, Střední Morava, rozhovor) nízké vzdělání nedostatek financí (i ve vazbě na případné změny v systému invalidních důchodů a další podpory) nízké sebevědomí předsudky a diskriminace ze strany zaměstnavatelů Projekty z OP LZZ, kterých se účastnily osoby se zdravotním postižením či osoby s chronickým duševním onemocněním, byly různého typu. Jednalo o chráněné zaměstnání zdravotně postižených, projekt zaměřený na sociální rehabilitaci, jejíž součástí byly poradenství, ergodiagnostika, pomoc s hledáním práce, kurzy počítačů a administativy, dále šlo o projekt zaměřený na nácvik pracovních dovedností, o projekty sociální integrace zaměřené na pracovní a dluhové poradenství a o projekty zaměřené na vzdělávací kurzy. Aktivity realizované v projektech byly respondenty většinou hodnoceny velmi pozitivně jak ve vztahu k možnému pracovnímu uplatnění, tak ve vztahu k individuálnímu rozvoji a osobnímu životu. Velmi kladně jsou respondenty hodnoceny zejména ty projekty, díky kterým respondenti získali zaměstnání. Dopady projektu a změny, které byly důsledkem jejich účasti v projektu, jsou podle nich pro jejich život naprosto zásadní. Zároveň se všichni (i ti, kteří zaměstnání nezískali) shodují v tom, že projekt, kterého se zúčastnili, byl zaměřen na největší problémy, s nimiž se potýkají. 13

Projekt vyřešil můj akutní stav, když jsem byla nemocná a měla deprese, tak mi zařazení do práce pomohlo. A taky možnost si vyřešit bydlení, odstěhovat se od rodičů a najít si podnájem. Hodně mi pomohli lidi, kteří jsou tu zaměstnaní se mnou. (RE 44, Severovýchod, rozhovor) nalezení zaměstnání zlepšení pozice na trhu práce zvýšení sebevědomí nové sociální kontakty Negativní dopady projektů obavy z budoucnosti (často související s přicházejícími legislativními změnami) a ze ztráty pracovního místa (po skončení projektu) Určitě je fajn, že mám teď práci, ale nejsem si jistá, jak to bude do budoucna, až skončí projekt. ( ) Máme strach z toho, že když skončí projekt, skončí i naše pracovní místa. (RE 50, Střední Morava, rozhovor) Objevil se i názor, že potřebnější než projekty je spíše přímá finanční pomoc osobám se zdravotním postižením, resp. dostatek pracovních míst než podpora projektů. Rozdíly mezi respondenty z cílové skupiny osob se zdravotním postižením či duševním onemocněním, kteří byli zapojeni do projektu z OP LZZ, a mezi respondenty, kteří do projektu z OP LZZ naopak zapojeni nebyli, se ukazují jako zásadní. Jako nejviditelnější se ukazují příklady respondentů, kteří získali díky projektu z OP LZZ práci (např. v rámci chráněného zaměstnávání); v kontrastu vůči nim naopak stojí respondenti nepodpoření z OP LZZ, kteří práci ztratili nebo ji ani nezískali z důvodu nepříznivé ekonomické situace, nepřiznání dotace atd. Zásadním problém je ovšem udržení si pracovního místa i do budoucna. Napříč cílovou skupinou (jak mezi podpořenými, tak mezi nepodpořenými) se ukazují značné obavy z budoucnosti, ať už z ukončení projektu (u podpořených), tak ze ztráty jakýchkoli jistot garantovaných státem (u nepodpořených). 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) podpora projektů vytvářejících pracovní místa pro cílovou skupinu 3) důraz na udržitelnost projektů 3.8 Osoby propuštěné z vězení V cílové skupině osob propuštěných z vězení byly realizovány čtyři rozhovory s respondenty podpořenými z projektů z OP LZZ a jeden rozhovor s respondentem nepodpořeným z projektů z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno pět respondentů. komplexnost a vzájemná provázanost problémů zápis v trestním rejstříku znesnadňující nalezení zaměstnání zadluženost nedostatek financí špatný zdravotní stav nízké vzdělání problémy s bydlením, bezdomovectví využívání práce na černo 14

Projekty z OP LZZ, kterých se účastnili respondenti spadající do cílové skupiny osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, byly zaměřeny na poskytnutí azylového/chráněného bydlení, chráněného zaměstnání, dále na terénní práce zaměřené na poradenství s dluhy a na komunikaci s úřady. Posledním typem projektů bylo školení v oblasti komunikace, finanční gramotnosti, motivace a pracovní poradenství. Respondenti od účasti v projektu očekávali, že se podaří vyřešit jejich problematickou situaci, tj. nalézt bydlení, zaměstnání, vyřešit problémy s dluhy atd. Ve většině případů bylo toto očekávání naplněno; respondenti oceňují i to, že se podařilo záležitost rozhýbat. Dopady projektu jsou většinou hodnoceny jako významné a jednoznačně pozitivní. Většina respondentů považuje svou účast v projektu za zásadní změnu pro svůj život. pomoc v obtížných životních situacích zajištění bydlení integrace do společnosti Významným rozdílem mezi osobami, které byly podpořeny z projektu z OP LZZ, a mezi osobami, které z projektu z OPL ZZ podpořeny nebyly, je jejich snaha, nebo naopak rezignace o nalezení legálního zaměstnání (dva ze tří respondentů, kteří spadají do této cílové skupiny osob opouštějících vězení a nebyli zapojení do projektu z OP LZZ, přiznávají, že pracují na černo ). Zapojení do projektu z OP LZZ umožnilo účastníkům řešit kromě nezaměstnanosti i další problémy, např. s bydlením, dluhy atd. U nepodpořených respondentů lze v případě nerealizování jiného typu intervence očekávat zhoršení či eskalaci těchto problémů. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) podpora projektů zajišťujících základní potřeby (např. azylové bydlení) 3) podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby 3.9 Oběti násilí a trestné činnosti V cílové skupině oběti násilí a trestné činnosti bylo realizováno pět rozhovorů s respondenty podpořenými z projektů z OP LZZ a jeden rozhovor s respondentem nepodpořeným z projektů z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno šest respondentů. psychické problémy jako důsledek násilí či trestného činu další problémy jako nedostatek financí, problémy s bydlením, hledání a udržení zaměstnání, slaďování péče o dítě s prací atd. Projekty z OP LZZ realizované pro tuto cílovou skupinu byly zaměřeny na různé typy služeb. Jednalo se mj. o projekty zaměřené na poradenství v trestním řízení. Jeden z konkrétních projektů tohoto typu zahrnoval poradenství a veškeré jednání s třetími stranami včetně nabídky smíru, tedy nejen vlastní zastupování před soudem. Respondenti hodnotí velmi pozitivně snahu organizace jim pomoci. Poskytnutá pomoc podle nich měla zásadní vliv na jejich život a vnímají ji i jako určité zadostiučinění. Respondenti dále velmi oceňují, s jakou razancí jim organizace poskytla pomoc; svým přístupem podle nich úplně změnila celou situaci včetně chování soudů a ostatních institucí. Podle respondentů byly dopady projektu na jejich osobní život naprosto zásadní. Další z hodnocených projektů byl 15

nízkoprahový klub zaměřený na děti a mládež, v němž měli klienti možnost individuálních konzultací a doučování. Cílem projektu byla podpora v obtížných životních situacích a při vzdělávání na střední škole. Respondentka účast v projektu hodnotí velmi pozitivně, protože jednak jí pomohl smysluplně naplnit volný čas, dále díky němu získala i psychickou podporu, možnost seznámit se s dalšími lidmi atd. Další z projektů byl zaměřen na aktivizaci jedinců, na hledání práce a na kariérní poradenství. Dopad projektu je hodnocen jako velmi zásadní, protože si díky němu našla respondentka zaměstnání. pomoc v obtížných životních situacích nalezení (jiného) zaměstnání zvýšení sebevědomí psychická podpora jedince Vzhledem k tomu, že problémy cílové skupiny mohou být velmi různorodé a i projekty, které se zaměřují na tyto cílové skupiny, jsou různého charakteru (právní poradenství, nízkoprahový klub, služby zaměřující se na aktivizaci a poradenství), nelze jednoduše porovnávat situaci podpořených a nepodpořených respondentů. Rozdílem, který lze ale chápat jako průřezový, je psychologický rozměr pomoci cílovým skupinám, který může u nepodpořených respondentů chybět (pokud nejsou k dispozici jiná forma intervence či jiný zdroj intervence). Jak již bylo zmíněno, dopady projektů z OP LZZ jsou pro podpořené respondenty ve většině případech chápány jako zásadní. V případě, že není tato podpora nahrazena jinou formou pomoci, její absence se významně podepisuje na situaci cílových skupin. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) důraz na psychickou podporu jedince 3.10 Osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené V cílové skupině osoby závislé (na drogách apod.) a závislostí ohrožené byly realizovány čtyři rozhovory s respondenty podpořenými z projektů z OP LZZ a jeden rozhovor s respondentem nepodpořeným z projektů z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno pět respondentů. komplexnost problémů riziko návratu k závislosti zadluženost problémy s bydlením, bezdomovectví špatný zdravotní stav nízké vzdělání nedostatek financí zápis v trestním rejstříku znesnadňující nalezení zaměstnání diskriminace a obavy na straně zaměstnavatelů Projekty z OP LZZ zaměřené na cílovou skupinu osob závislých na návykových látkách nebo závislostí ohrožených jsou zaměřeny na sociální prevenci (terénní práce), na poskytování služeb, jako jsou azylové bydlení, chráněné bydlení, rekvalifikace, chráněné zaměstnávání. Služby jsou většinou doplněny psychologickou péčí, poradenstvím a asistencí (např. během trestního řízení), psychoterapií. 16

Respondenti hodnotí dopady jejich účasti v projektu jako jednoznačně pozitivní. Zapojení do projektu podle některých z nich představovalo naprosto zásadní změnu v jejich životě a mělo na ně velmi významný vliv. pomoc v obtížných životních situacích nalezení zaměstnání integrace do společnosti projekt jako životní zlom a možnost návratu do normálního života přístup ke zdravotní péči Negativní dopady projektů obavy z budoucnosti (po skončení projektu) a problémy spojené s úskalím přechodu do normálního života (z chráněného či azylového bydlení, léčebny atd.), protože pokud není jedinec během této fáze podporován, může velmi jednoduše opětovně spadnout do drogové závislosti strach z vlastního selhání, nezvládnutí řešení problémů, přestože jim bude nabídnuta pomoc Já myslím, že mám někdy strach sama ze sebe, že selžu. Dluhy mám pouze u rodičů, a to mám domluvený, asi 100 tis. Asi 40 tis. je z toho, co za mě platili léčbu, a zbytek je to, co jsem jim vzala. Nevím jistě, kolik to je přesně. No a bojím se, že to zase sama poseru, že se rozfetuju. Pak by to všechno šlo do (RE 60, Střední Morava, rozhovor) Rozdíly mezi respondenty podpořenými a nepodpořenými se ukazují jako naprosto zásadní, zejména z toho důvodu, že projekty z OP LZZ cílily na akutní problémy zástupců cílových skupin (absence bydlení, nezaměstnanost, chybějící vzdělání). Intervence a její dopady se proto ukazují v životě jedinců zapojených do projektu z OP LZZ jako klíčové. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) podpora projektů zajišťujících základní potřeby (např. azylové bydlení) 3) podpora projektů vytvářejících pracovní místa pro cílovou skupinu 3.11 Osoby bez přístřeší V cílové skupině osoby bez přístřeší byly realizovány čtyři rozhovory s respondenty podpořenými z projektů z OP LZZ a jeden rozhovor s respondentem nepodpořeným z projektů z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno pět respondentů. komplexnost problémů problémy s bydlením, bezdomovectví nedostatek financí zadluženost špatný zdravotní stav nízké vzdělání zápis v trestním rejstříku znesnadňující nalezení zaměstnání užívání návykových látek, alkoholu pasivita cílové skupiny 17

Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, jsou zaměřeny zejména na zajištění sociálních služeb především v oblasti bydlení (konkrétně azylové bydlení), na terénní služby, na aktivizační a vzdělávací semináře, na osobní konzultace (zaměřené na finanční gramotnost, právní otázky, motivaci, rozvoj komunikačních dovedností, např. nácvik pracovního pohovoru atd.) a na pracovní poradenství (pomoc s psaním životopisů, pomoc při hledání práce). U některých respondentů nedošlo k úplnému vyřešení problémů (nalezení práce), přesto respondenti hodnotí dopady projektu jako velmi významné pro jejich život. To, co respondenti na projektech oceňují, jsou tedy nejenom konkrétní aktivity projektu (např. zajištění azylového bydlení), ale i další související aspekty intervence, např. osobní přístup. pomoc v obtížných životních situacích zajištění základních potřeb (bydlení) životní zlom a návrat do normálního života aktivizace prostřednictvím veřejné služby psychická podpora přístup ke zdravotní péči Nejvýznamnějším rozdílem mezi respondenty, kteří byli podpořeni z OP LZZ, a respondentem, který nebyl do projektu z OP LZZ zapojen, je míra spokojenosti (resp. nespokojenosti) se současnou situací a snaha tento stav nějakým způsobem aktivně změnit. U respondenta, který nebyl podpořen z projektu z OP LZZ, je patrná značná míra rezignace, apatie a smíření se se současným stavem. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 2) podpora projektů zajišťujících základní potřeby (např. azylové bydlení) 3.12 Imigranti, azylanti, cizinci a etnické menšiny V cílové skupině imigranti, azylanti, cizinci a etnické skupiny bylo realizováno šest rozhovorů s respondenty podpořenými z projektů z OP LZZ a jeden rozhovor s respondentem nepodpořeným z projektů z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno sedm respondentů. problémy s integrací do většinové společnosti, jazyková bariéra problémy spojené s hledáním zaměstnání (nutnost využívat služby agentur práce) problémy s bydlením diskriminace a xenofobie ve většinové společnosti A taky tady hodně lidí si myslí, on je Rus, je okupant, to je špatné. Dokonce i na moje kluky, kteří se tady narodili, občas pokřikují Rusáci, Rusáci. (RE 96, Střední Morava, rozhovor) v určitých profesích může být problémem také fakt, že respondent nemá české občanství (na tuto skutečnost upozorňuje respondentka ze Slovenska pracující jako terénní sociální pracovnice. Projekty v OP LZZ byly zaměřeny na výuku českého jazyka, dále na rozvoj sociokulturních dovedností, komunikace s úřady, na kurzy pracovního poradenství, zprostředkování práce a kurzy podnikání. 18

Většina respondentů se o projektu dozvěděla od svých známých, jedna respondentka přímo prostřednictvím organizace realizující projekt. Někteří z respondentů kurzy absolvovali bezprostředně po příjezdu do Čech. Všichni dotazovaní respondenti hodnotí význam účasti v projektu jako zásadní, projekt měl podle nich významné dopady na jejich život i na možnosti integrace do většinové společnosti. Respondenti velmi kladně hodnotí zejména jazykové kurzy, protože jsou podle nich pro jejich zapojení do většinové společnosti nejpodstatnější. Zároveň ale respondenti poukazují i na širší dopady; díky znalostem a dovednostem, které v projektu získali, si našli snadněji práci, bydlení, získali nové kontakty. pomoc v obtížných životních situacích integrace do většinové společnosti osvojení si nových znalostí a dovedností nové sociální kontakty psychická podpora Srovnání respondentů zapojených do projektu z OP LZZ a respondenta, který nebyl podpořen z OP LZZ, je v cílové skupině imigrantů, azylantů a cizinců problematické, neboť situace respondenta se významně odvíjí od současného stavu a míry jeho zapojení do většinové společnosti. Respondent, který nebyl zapojen do projektu z OP LZZ, v České republice žije a do nedávné doby zde i pracoval. Jeho potřeby a problémy se proto v současné době primárně vztahují k nalezení nového zaměstnání, nikoli ale např. k právnímu poradenství či jazykovým kurzům, jako tomu bylo u respondentů, kteří byli zapojeni do projektu z OP LZZ. 1) podpora kurzů českého jazyka pro cizince 2) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů 3.13 Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí V cílové skupině Romové a osoby z odlišného sociokulturního prostředí bylo realizováno 14 rozhovorů s respondenty podpořenými z projektů z OP LZZ a tři rozhovory s respondenty nepodpořenými z projektů z OP LZZ. Celkem bylo dotazováno 17 respondentů. komplexnost problémů dlouhodobá nezaměstnanost špatný zdravotní stav nízké vzdělání nedostatek financí zadluženost, s čímž souvisí také lichva, která respondenty uzavírá v kruhu půjček a jejich splácení s vysokým úrokem, případně vede k ilegálnímu podnikání. problémy s bydlením, bezdomovectví diskriminace ze strany zaměstnavatelů, negativní nálady vůči Romům ve společnosti Problém diskriminace se objevuje téměř ve všech rozhovorech. Většina respondentů uvádí, že byla diskriminována při ucházení se o zaměstnání (při pracovním pohovoru), nebo ani nebyla k pohovoru přizvána kvůli diskriminaci (a zaměstnavatel jim řekl, že pozici už obsadil). Souvisejícím jevem jsou podle respondentů také obecně negativní postoje vůči Romům ve společnosti, které jsou poslední dobu vyostřené i kvůli situaci v Severních Čechách. 19

Spoustě zaměstnavatelů vadilo, že jsem černá, když jsem se ptala na místo po telefonu, řekli ať přijdu na pohovor, když jsem přišla, řekli, že už místo obsadili, ale inzerát přitom měli dál. Jenom málokdo mi to řekl do očí, že mě jako servírku nemůže zaměstnat, že by neměli klientelu. Potom už jsem se rovnou do telefonu ptala, jestli mají problém s tím, že jsem Romka. (RE 56, Jihozápad, rozhovor) Projekty z OP LZZ, kterých se respondenti účastnili, byly zaměřeny zejména na terénní práci s klienty, která představovala zejména osobní konzultace s terénním pracovníkem, zaměřené na různé problematické oblasti. Nejčastěji se jednalo o problémy s dluhy, problémy s bydlením, o kariérní poradenství, o doučování dětí, o asistence u soudního řízení, o vyřízení sociálních dávek nebo důchodu atd. Na otázku, zda projekt řešil skutečně ty největší problémy, se kterými se respondenti potýkají, odpovídali respondenti většinou kladně, v tomto ohledu tedy zaměření projektu hodnotí kladně. Podle většiny respondentů byly dopady jejich účasti v projektu na jejich život velmi významné, a to i v případech, kdy se jim nepodařilo nalézt zaměstnání, protože došlo k řešení dalších problémů (např. s dluhy, bydlením atd.). pomoc v obtížných životních situacích nalezení zaměstnání zlepšení pozice na trhu práce aktivizace Negativní dopady projektů medializace (včetně medializace podpory samotné) může zhoršovat mediální obraz cílové skupiny Vzhledem k tomu, že u cílové skupiny Romů dochází ke kumulaci různých handicapů, většina projektů z OP LZZ byla zaměřena kromě nezaměstnanosti i na další problémy této cílové skupiny. U respondentů, kteří byli zapojeni do projektu z OP LZZ, se jako zásadní jeví, že u nich došlo (oproti nepodpořeným) často k výraznému celkovému zlepšení jejich situace (vyřešení nebo řešení problémů s bydlením, zadlužení apod.). Naopak situaci osob, které nebyly zapojeny do projektu z OP LZZ, lze hodnotit jako statickou, resp. zhoršující se a bez změn k lepšímu. 1) důraz na individuální přístup k účastníkům projektů (např. osobní konzultace) 2) podpora organizací, které s cílovou skupinou dlouhodobě spolupracují, tj. často navázání na již realizované projekty a aktivity 3) podpora vytváření pracovních míst, např. v rámci veřejné služby 20